Česká národní rada 1986 – 1990

ze……………dne

o poslancích České národní rady

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

ČÁST PRVNÍ

OBECNI USTANOVENÍ

Základní ustanovení

§ 1

(1) Poslanecká funkce je věcí společenské cti a odpovědnosti. Poslanci České národní rady (dále jen "poslanci") se podílejí na uskutečňování státní moci Českou národní radou. Jednají jako členové nejvyššího zastupitelského sboru České socialistické republiky o zásadních otázkách vnitřní politiky, podílejí se na uskutečňování zákonů a jiných usnesení České národní rady státními orgány, socialistickými organizacemi a občany a kontrolují jejich plnění a dodržování. Přispívají tím k rozvoji socialistické demokracie, samosprávy lidu a národního hospodářství.

(2) Poslanci dbají, aby veškerou svou činností byli hodni důvěry svých voličů. Při výkonu své funkce se řídí celospolečenskými zájmy. Působí k jejich slaďováni se zájmy pracovních kolektivů, se zájmy místními a individuálními.

(3) Poslanci pomáhají rozvíjet aktivní účast občanů na řízení a správě státu a hájí jejich oprávněné zájmy. Podílejí se na přípravě volebních programů Národní fronty a na jejich uskutečňování ve svých volebních obvodech.

§ 2

Poslanci jsou ve stálém styku se svými voliči a spolupracují s nimi. ve svých volebních obvodech dále spolupracují zejména s národními výbory; orgány Národní fronty a organizacemi v ní sdruženými, pracovními kolektivy a orgány samosprávy. Radí se s voliči o řešení otázek, které jsou projednávány Českou národní radou, dbají návrhů, podnětů a připomínek voličů a využívají získané poznatky ve své činnosti v České národní radě a v jejích orgánech.

Funkční období poslance

§ 3

(1) Poslanec nabývá svých práv a povinností zvolením. Postup při volbách upravuje zákon České národní rady.

(2) Platnost volby poslance ověřuje, na návrh mandátového a imunitního výboru, Česká národní rada.

§ 4

(1) Poslanec skládá na ustavující schůzi České národní rady ústavou předepsaný slib. Učiní tak slovem "slibuji" a podáním ruky předsedajícímu, který dá předtím znění slibu přečíst. Poslanec, který nesložil slib na ustavující schůzi, nebo byl zvolen v doplňovacích volbách, skládá slib na schůzi České národní rady, které se poprvé účastní.

(2) Odmítnutí slibu nebo slib s výhradou má za následek ztrátu mandátu. Ztrátu mandátu vysloví Česká národní rada na návrh mandátového a imunitního výboru.

§ 5

Po ověření platnosti volby obdrží poslanec poslanecký průkaz.

§ 6

(1) Funkční období poslance končí dnem skončení volebního období České národní rady.

(2) Funkční období poslanců, kteří jsou členy předsednictva České národní rady, končí zvolením předsednictva nově zvolené České národní rady.

§ 7

Poslanec může být z rozhodnutí svých voličů kdykoli odvolán; postup při odvolání poslance upravuje zákon České národní rady.

§ 8

(1) Poslanec, který přestal byt volitelný, ztrácí mandát. Ztrátu mandátu vysloví Česká národní rada na návrh mandátového a imunitního výboru.

(2) Poslanec ztrácí mandát také z důvodů stanovených ústavním zákonem.

Poslanec se může svého mandátu vzdát, a to písemně. Mandát zanikne dnem, kdy předsednictvo České národní rady vzalo rezignaci na vědomí.

ČÁST DRUHÁ

ČINNOST POSLANCŮ V ČESKÉ NÁRODNÍ RADĚ A VE VOLEBNÍCH OBVODECH

Činnost poslanců v České národní radě a jejich orgánech

§ 10

(1) Poslanec je povinen účastnit se aktivně a iniciativně jednání nebo prací České národní rady a jejích orgánů, do nichž byl zvolen a přispívat svými znalostmi a zkušenostmi k řešení projednávaných otázek.

(2 ) Nemůže-li se poslanec ze závažných důvodů účastnit jednání nebo prací České národní rady nebo jejího orgánu, omluví se předsedovi České národní rady nebo předsedovi orgánu, jehož je členem.

§ 11

Poslanec má právo rozhodujícího hlasu ve všech otázkách projednávaných v České národní radě a v jejích orgánech, jichž je členem; volí orgány České národní rady a může být do nich volen.

§ 12

Poslanci jsou oprávněni zejména

a) podávat návrhy ve všech věcech patřících do působnosti České národní rady,

b) podávat České národní radě návrhy zákonů České národní rady a podněty k vypracování návrhů zákonů České národní rady,

c) předkládat podněty České národní radě k podání návrhu zákona Federálního shromáždění,

d) předkládat České národní radě a jejím orgánům návrhy, podněty a připomínky k předloženým návrhům zákonů,

e) požadovat od předsednictva České národní rady informace a pomoc pro výkon poslanecké funkce a klást mu, jakož i předsedovi České národní rady, otázky,

f) účastnit se s hlasem poradním schůzí výborů, jichž nejsou členy,

g) interpelovat vládu České socialistické republiky a její členy a klást jim otázky ve věcech jejich působnosti,

h) požadovat od členů vlády České socialistické republiky, jakož i od vedoucích ostatních ústředních orgánů České socialistické republiky informace, vysvětlení a podklady potřebné pro výkon poslanecké funkce,

ch) požadovat od vedoucích ostatních státních orgánů a socialistických organizací informace, vysvětlení a podklady potřebné pro výkon poslanecké funkce,

i) na základě pověření České národní rady nebo jejích orgánů podílet se na spolupráci se Slovenskou národní radou a Federálním shromážděním a jejich orgány,

j) účastnit se průzkumů organizovaných orgány České národní rady, jsou-li k tomu pověřeni.

Činnost poslanců ve volebních obvodech

§ 13

(1) Poslanci jsou povinni být ve stálém styku se svými voliči.

(2) Poslanci spolupracují s národními výbory, s orgány Národní fronty a organizacemi v ní sdruženými, pracovními kolektivy, orgány samosprávy, jakož i s dalšími orgány a organizacemi ve volebním obvodu. Jejich poznatků a zkušeností využívají ve své činnosti ve volebním obvodu, v České národní radě a jejích orgánech.

(3) Ve spolupráci s územními orgány Národní fronty mohou poslanci informovat veřejnost o své činnosti a o činnosti České národní rady též prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků.

§ 14

(1) Poslanci jsou povinni skládat voličům účty ze své činnosti v České národní radě a ve volebním obvodu a podávat jim zprávy o činnosti České národní rady.

(2) Poslanci jsou též povinni skládat voličům účty ze své činnosti, jestliže si to voliči vyžádají prostřednictvím příslušného orgánu Národní fronty, působícího v jejich volebním obvodu.

(3) Ke skládání účtů využívají poslanci zejména veřejných schůzí občanů, shromáždění pracovních kolektivů, plenárních zasedání národních výborů a schůzí společenských organizací sdružených v Národní frontě.

§ 15

Poslanci jsou povinni zejména

a) radit se s voliči, pracovními kolektivy, orgány Národní fronty a organizacemi v ní sdruženými a orgány samosprávy o návrzích zákonů a jiných závažných opatřeních, která budou projednávána v České národní radě a jejích orgánech,

b) vysvětlovat voličům základní otázky politiky socialistického státu, seznamovat je se zákony a dalšími opatřeními přijatými v České národní radě, získávat je pro jejich plnění a informovat je o jejich uskutečňování,

c) využívat ve své poslanecké činnosti zkušeností ze styku s voliči, pracovními kolektivy, orgány Národní fronty a organizacemi v ní sdruženými a orgány samosprávy, jakož i jejich podnětů, připomínek a stížností,

d) odpovídat voličům na jejich připomínky a podněty a informovat je, jak s nimi naložili.

§ 16

Poslanci jsou oprávněni zejména

a) účastnit se ve svém volebním obvodu plenárních zasedání národních výborů a schůzí jejich orgánů s hlasem poradním,

b) účastnit se ve svém volebním obvodu schůzí pracovních kolektivů, schůzí a shromáždění svolaných národními výbory, orgány Národní fronty a organizacemi v ní sdruženými a orgány samosprávy,

c) upozorňovat vedoucí státních orgánů a socialistických organizací na porušení zákonnosti, státní disciplíny a pracovní kázně a požadovat jejich neprodlené odstranění,

d) účastnit se projednávání a vyřizování stížností, oznámení a podnětů občanů a organizací z jejich volebního obvodu státními orgány a socialistickými organizacemi,

e) spolupracovat s výbory lidové kontroly ve svých volebních obvodech a dávat jim podněty k provedení kontrol a prověrek. Využívat výsledků kontrolní činnosti výborů lidové kontroly ve své poslanecké činnosti.

ČÁST TŘETÍ

SDRUŽOVÁNÍ POSLANCŮ

§ 17

Poslanecké kluby

(1) Pro účinný výkon poslaneckého mandátu, pro prohloubení politické spolupráce, výměny názorů a podněcování poslanecké iniciativy mohou poslanci vytvářet poslanecké kluby podle politické příslušnosti.

(2) Poslanecké kluby vedou všechny své poslance k iniciativnímu výkonu funkce, k rozvíjení aktivní politické práce mezi voliči a ke skládání účtů ve volebních obvodech.

§ 18

Krajská sdružení poslanců

(1) Krajská sdružení poslanců sdružují poslance zvolené ve volebních obvodech na území téhož kraje nebo na území hlavního města Prahy (dále jen "kraje").

(2) V krajských sdruženích poslanců se poslanci ve spolupráci s krajským (městským) výborem Národní fronty seznamují s důležitými otázkami hospodářského a sociálního rozvoje kraje. Krajská sdružení poslanců projednávají též úkoly související s činností svých členů ve volebním obvodu, popřípadě návrhy předkládané České národní radě, jde-li o řešení významných společenských otázek, jakož i otázek souvisejících s rozvojem kraje. Napomáhají též sjednocovat práci poslanců ve volebních obvodech a přispívají k výměně zkušeností z výkonu poslanecké funkce.

(3) Podněty získané v krajských sdruženích poslanců využívají poslanci ve své činnosti v České národní radě a ve volebních obvodech.

ČÁST ČTVRTÁ

ZÁRUKY VÝKONU POSLANECKÉ FUNKCE

§ 19

Obecné zásady

(1) Stát zaručuje pro výkon poslanecké funkce nezbytné podmínky. Poslanci požívají poslaneckou imunitu.

(2) Zveřejnění projevů poslanců pronesených v České národní radě a jejích orgánech nepodléhá žádným omezením, nejde-li o neveřejnou schůzi nebo její část.

(3) Kdo brání poslancům v uplatňování jejich práv a povinností nebo se dotýká jejich cti a důstojnosti jako veřejných činitelů, je odpovědný podle zákona.

(4) Státní orgány a socialistické organizace a jejich funkcionáři poskytují poslancům pomoc při výkonu jejich funkce.

Povinnosti orgánů a organizací

§ 20

(1) Členové vlády České socialistické republiky, vedoucí ostatních ústředních orgánů České socialistické republiky, vedoucí ostatních státních orgánů a vedoucí socialistických organizací jsou povinni poskytnout poslanci informace, vysvětlení a podklady související s výkonem jeho funkce a na jeho žádost ho přijmout; v naléhavých případech jsou povinni přijmout poslance bezodkladně.

(2) Vedoucí orgánů a organizací uvedení v odstavci 1 jsou povinni zabývat se podněty a připomínkami poslanců a informovat je nejpozději do 30 dnů o jejich využití nebo vyřízení. Stejně jsou povinni poslance informovat o vyřízení stížností, podnětů a oznámení občanů, (které jim postoupili a umožnit jim účast na přešetření těchto stížností.

§ 21

(1) Vedoucí státních orgánů a socialistických organizací jsou povinni sdělit poslanci, jaká opatření učinili k nápravě porušeni zákonnosti, státní disciplíny nebo pracovní kázně, na něž je poslanec upozornil, a to nejpozději do 30 dnů.

(2) Není-li poslanec spokojen s učiněnými opatřeními, jsou nadřízené orgány nebo organizace povinny na žádost poslance přešetřit postup podřízeného orgánu nebo organizace ve lhůtě 30 dnů.

§ 22

(1) Národní výbor hlavního města Prahy, krajské národní výbory a okresní národní výbory působící ve volebních obvodech poslanců zvou poslance na svá plenární zasedání. Rovněž zvou na svá zasedání poslance Federálního shromáždění.

(2) Ostatní státní orgány, orgány Národní fronty, socialistické a jiné organizace a orgány samosprávy ve volebním obvodu zvou poslance na schůze a shromáždění, na nichž se mají řešit úkoly týkající se volebního obvodu nebo jiné otázky významné pro činnost poslance.

§ 23

Okresní národní výbory ve spolupráci s orgány Národní fronty a společenskými organizacemi v ní sdruženými jsou povinny zabezpečovat veřejné schůze občanů a besedy s voliči a poskytovat poslancům nezbytnou materiální a organizační pomoc. Stejné povinnosti plní vůči poslancům Federálního shromáždění.

§ 24

Uvolnění poslance pro výkon funkce

(1) Poslanec vykonává svou funkci bez přerušení svého pracovního nebo obdobného poměru. Tento poměr zůstává poslanci zachován po celou dobu výkonu poslanecké funkce a proti jeho vůli může být skončen jen s předchozím souhlasem předsednictva České národní rady; to platí i pro období dvou let po zániku mandátu poslance. Jinak je skončení pracovního nebo obdobného poměru neplatné.

(2) Poslanec může být se svým souhlasem uvolněn ze zaměstnání pro výkon poslanecké funkce v České národní radě.

(3) O uvolnění poslance, jeho délce a rozsahu rozhoduje předsednictvo České národní rady.

Náležitosti poslanců

§ 25

(1) Poslanecká funkce se vykonává bezplatně.

(2) Poslanec nesmí být pro výkon poslanecké funkce zkrácen na právech a nárocích vyplývajících z jeho pracovního nebo obdobného poměru.

(3) Organizace, s níž je poslanec v pracovním nebo obdobném poměru, je povinna mu poskytovat pracovní volno potřebné pro výkon poslanecké funkce v České národní radě, jejích orgánech a ve volebním obvodu. Poslanci náleží po dobu pracovního volna náhrada ušlého výdělku, kterou mu vyplatí organizace; organizaci se na její žádost uhradí ušlý výdělek poslance z rozpočtu České národní rady. Poslancům, kteří nejsou v pracovním nebo obdobném poměru, poskytuje náhradu ušlého výdělku Česká národní rada přímo.

(4) Rozhodlo-li předsednictvo České národní rady o uvolnění poslance, může mu přiznat funkční odměnu odpovídající rozsahu uvolnění a závažnosti úkolů, pro něž byl uvolněn; funkční odměna se vyplácí vedle náhrady ušlého výdělku.

§ 26

(1) Poslanci náleží na úhradu výdajů souvisejících s výkonem poslanecké funkce náhrada, která nepodléhá dani ze mzdy.

(2) Předsedovi České národní rady a místopředsedům České národní rady přísluší funkční plat a další náležitosti, které určí předsednictvo České národní rady. Funkční plat přísluší předsedovi České národní rady a místopředsedům České národní rady ještě po dobu tří měsíců po skončení jejich funkce.

§ 27

(1) Poslanci mohou na území České socialistické republiky bezplatně užívat hromadných dopravních prostředků. Pro cesty na schůze České národní rady nebo jejích orgánů nebo pro cesty, k nimž byli pověřeni předsednictvem České národní rady, předsedou České národní rady nebo výborem České národní rady, mohou včetně cest zpátečních používat bezplatně též letadel. Při uvolnění poslance mimo jeho trvalé bydliště, trvajícím déle než jeden měsíc, může poslanec použít bezplatně letadla též k návštěvě rodiny, včetně cesty zpáteční, a to jednou za 14 dnů.

(2) Právo bezplatně užívat hromadných dopravních prostředků na území České socialistické republiky mají též poslanci Slovenské národní rady.

(3) Podrobnosti o náhradách, stravném a nocležném, funkčních platech, funkčních odměnách a dalších náležitostech poslanců, zejména jejich výši a rozsah stanoví usnesením předsednictvo České národní rady. Může též stanovit, že náhrady podle § 26 odst. 1 poslanci nepříslušejí vykonává-li též jinou funkci nebo nevykonává-li poslaneckou funkci po delší dobu a bez náležité omluvy.

ČÁST PÁTÁ

DISCIPLINÁRNÍ OPATŘENÍ

§ 28

(1) Poslanci, který při jednání České národní rady nebo jejího orgánu učiní výrok, který je v rozporu s postavením a ctí poslance, může být uloženo disciplinární opatření.

(2) Disciplinární řízení s poslancem upravuje zákon o jednacím řádu České národní rady.

ČÁST ŠESTÁ

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 29

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1989.

Josef Kempný v. r.

Milan Vondruška v. r.

Marie Jarošová v. r.

Zdeněk Krč v. r.

Oldřich Burský v. r.

Josef Kaňa v. r.

Josef Mečl v. r.

Důvodová zpráva

Obecná část

Sociálně ekonomický rozvoj Československé socialistické republiky v souladu se závěry XVII. sjezdu Komunistické strany Československa dosáhl novou vývojovou etapu, ve které se kritériem všech stránek rozmachu naší socialistické společnosti stala strategie jeho urychlení. Naplnění této strategie vyžaduje zintenzívnění rozvoje socialistického politického systému, socialistické státnosti a demokracie. Požadavky vrcholného jednání československých komunistů přinášejí pro zákonodárné sbory úkoly směřující ke zkvalitnění jejich zákonodárné činnosti, k zintenzívnění kontroly výkonných orgánů a k dodržování zákonů.

Na XVII. sjezdu KSČ byl oceněn podíl zákonodárných sborů při vytváření široké základny rozvoje socialistické demokracie. Bylo konstatováno, že zákonodárné orgány prohloubily zákonodárnou činnost a přispěly k posílení právního základu společenského života. Zvýšila se rovněž úloha zastupitelských sborů při kontrole státní hospodářské a sociální politiky a posílila se autorita doporučení jejich výborů. Zkvalitnila se i práce poslanců. Závěry XVII. sjezdu KSČ současně zdůrazňují, že je žádoucí v jejich práci zkvalitňovat zákonodárnou činnost, aby se důsledně uplatnila nejvyšší zásada naší ústavy, že všechna moc pochází z lidu, že náš právní řád musí účinně chránit socialistické zřízení, společenské vlastnictví a plně zaručovat právní jistoty občanů.

Tyto závěry XVII. sjezdu KSČ jsou pro zaměření další činnosti zákonodárných sborů určující a závazné.

Návrh zákona o poslancích České národní rady je součástí zákonodárných opatření směřujících k realizaci závěrů XVII. sjezdu KSČ.

Návrh zákona vychází především z rozboru dosavadní zákonné úpravy. Činnost poslanců, jejich postavení, práva a povinnosti jsou dosud upraveny dílčím způsobem v ústavě, ve volebním zákoně, ale zejména v jednacím řádu ČNR. Jednací řád je však určen především k úpravě vnitřní činnosti České národní rady. Pokud upravuje práva a povinnosti poslanců činí tak jen rámcově a neúplně. Základní nedostatek je spatřován i v tom, že oprávnění poslanců vyplývající z jejich funkce nemají svůj protějšek ve stanovení odpovídající povinnosti státním orgánům a organizacím vůči poslancům. Nedostatečně je upravena i činnost poslanců ve volebních obvodech a ve vztazích poslanců k voličům.

Navrhovaná právní úprava postavení poslanců vychází z platné ústavní úpravy, využívá dosavadních zkušeností a vytváří nezbytný právní základ pro hlubší rozvinutí práce poslanců.

V souvislosti s posilováním pracovního charakteru zastupitelských sborů návrh zpřesňuje a rozšiřuje práva a povinnosti poslanců. Určuje také základní směry spolupráce poslanců s organizacemi a orgány Národní fronty a vymezuje úkoly státních orgánů a organizací směřující k vytváření podmínek pro výkon funkce poslance České národní rady.

Výrazným rysem nové právní úpravy je i posílení vztahu mezi poslanci a voliči. V právní úpravě je to vyjádřeno v samostatné části věnované činnosti ve volebních obvodech. Jde o konkretizaci těch ustanovení Ústavy ČSSR, která ukládají poslancům být ve stálém styku s voliči, dbát jejich podnětů, skládat jim účty a podávat jim zprávy o činnosti sboru, jehož jsou členy.

Navrhovaný zákon zvýrazňuje úlohu a autoritu poslanců, jako volených představitelů lidu a jejich odpovědnost za plnění úkolů zastupitelských sborů. Zákon o postavení poslanců upravuje uceleně status poslance, tj. funkční období, práva a povinnosti poslance v zastupitelském sboru i ve volebním obvodu, formy sdružování poslanců, povinnosti státních orgánů a organizací ve vztahu k poslancům při výkonu jejich funkce, další záruky výkonu poslanecké funkce a poslanecké náhrady. Zákon tak navazuje zčásti na zákon o jednacím řádu ČNR a zčásti upravuje některé vztahy nově, neboť dosud nebyly právně zakotveny.

Předkládaný návrh zákona o poslancích ČNR je v souladu s Ústavou ČSSR a nevyžaduje žádné ústavní změny. Návrh zákona také nevyžaduje žádné další náklady ze státního rozpočtu.

Zvláštní část

K § 1 a 2

Jde o základní ustanovení, která vyjadřují a konkretizují postavení poslanců, jako politických činitelů a jejich úlohu v nejvyšším republikovém zastupitelském orgánu a ve volebním obvodu. Ustanovení vycházejí z čl. 3 odst. 2 a 3 Ústavy ČSSR, který konkretizují.

K § 3 až 9

Tato ustanovení upravují funkční období poslanců. Souhrnně upravují vznik, trvání a zánik poslaneckého mandátu. Volbu poslanců upravuje zákon ČNR o volbách do České národní rady, který také upravuje postup při odvolávání poslanců svými voliči.

Ztráta volitelnosti nastává podle zákona o volbách do ČNR v případě, že poslanec pozbyl rozhodnutím soudu způsobilosti k právním úkonům nebo v případě, kdy pozbyl československého státního občanství. Návrh předpokládá, že potřebné zjištění o tom, že uvedené skutečností nastaly, provede mandátový a imunitní výbor a ztrátu mandátu potom zkonstatuje usnesením Česká národní rada.

Podrobněji se upravuje ukončení poslaneckého mandátu rezignací. Výslovně se stanoví, vzhledem k závažnosti takového úkonu, že rezignace musí být provedena písemně. Zánik mandátu nastává pak dnem, kdy usnesením vezme předsednictvo ČNR rezignaci na vědomí.

K § 10 až 12

V těchto ustanoveních se souhrně upravují práva a povinnosti poslanců České národní rady. Kromě ustanovení výslovně zakotvených v Ústavě ČSSR jsou zde uvedena ještě další práva a povinnosti poslanců zajištující co nejkvalitnější výkon poslaneckého mandátu. S cílem poskytnout poslanci co nejširší možnost kvalitních a aktuálních informací bylo v § 12 písm. ch) dáno poslanci oprávnění obracet se nejen na členy vlády a vedoucí ústředních orgánů ČSR, ale i na vedoucí ostatních státních orgánů a socialistických organizaci jak federace, tak i republiky.

K § 13 až 16

Tato ustanovení podrobněji upravují vztah poslance a voliče a obsahují podstatné rozšíření poslaneckých práv a povinností.

V § 14 se upravuje skládání účtů voličům a též jeho formy. Skládání účtů je ústavním vyjádřením ústavní a politické odpovědnosti poslanců a jejich povinnosti předstupovat před své voliče a podávat jim zprávu o své činnosti jak v zastupitelském orgánu, tak i ve volebním obvodu. Návrh zákona vychází z toho, že ke skládání účtů budou poslanci využívat schůzí a aktivů svolávaných zejména národními výbory a společenskými organizacemi a že budou využívat i místního a celostátního tisku a dalších sdělovacích prostředků. Nebyla stanovena žádná časová periodicita skládání účtů. Nově však bylo zakotveno oprávnění voličů vyžádat si prostřednictvím orgánů Národní fronty od poslance skládání účtů.

K § 17 a 18

Poslanci se sdružují jednak podle své politické příslušnosti v poslaneckých klubech politických stran a jednak územně podle volebních obvodů v krajských sdruženích poslanců.

Návrh zákona upravuje poslanecké kluby jen rámcově, neboť ponechává zejména organizační principy poslaneckých klubů a podrobnosti o jejich činnosti stanovám jednotlivých politických stran.

Krajská sdružení poslanců sdružují poslance České národní rady a Federálního shromáždění, kteří byli zvoleni na území kraje. Rovněž i zde návrh zákona dává jen rámcovou úpravu a předpokládá, že bližší podrobnosti o struktuře a činnosti krajských sdružení upraví svým usnesením příslušné orgány Národní fronty.

K § 19 až 24

Tato ustanovení výrazně rozšiřují záruky výkonu poslanecké funkce v porovnání se současným stavem. Zakotvuje se povinnost prakticky všech státních orgánů a jejích funkcionářů poskytovat poslancům pomoc při výkonu jejich funkce.

Poslaneckou imunitu upravuje čl. 116 ústavního zákona o československé federaci. Návrh zákona tato ustanovení nepřebírá a pouze na ně odkazuje. Výslovně se však stanoví, že poslanec je veřejným činitelem a požívá proto ochranu, kterou poskytuje trestní zákon veřejným činitelům (§ 89 tr. zák.).

Podrobně se upravují povinnosti členů vlády ČSR a dalších vedoucích státních orgánů a socialistických organizací poskytovat poslancům informace, podklady a vysvětlení, která potřebují pro kvalitní a kvalifikovaný výkon poslanecké funkce. Dalšími státními orgány jsou zejména národní výbory, soudy, prokuratura, státní notářství a státní arbitráž. Socialistickými organizacemi jsou zejména státní podniky, státní hospodářské organizace, družstevní organizace a společenské organizace. Současně se všem vedoucím státních orgánů a socialistických organizací ukládá zabývat se podněty poslanců a ve lhůtě jim odpovídat.

Krajským národním výborům a okresním národním výborům se ukládá, aby zvaly poslance na své schůze a současně okresním národním výborům se ukládá zabezpečovat veřejné schůze a schůze s voliči a poskytovat poslancům organizační a materiální pomoc. Tyto povinnosti jsou působností národního výboru, a proto je možno ve smyslu čl. 91 Ústavy ČSSR je pro národní výbory stanovit pouze zákonem České národní rady. Zákon o poslancích Federálního shromáždění proto takovéto povinnosti ve vztahu k národním výborům neobsahuje a bylo nutno v zákoně ČNR uložit národním výborům stejné povinnosti i ve vztahu k poslancům Federálního shromáždění.

Významnou zárukou výkonu poslaneckého mandátu a současně posílením sociálních jistot poslance je nové ustanovení § 24 obsahující pracovněprávní ochranu poslanců České národní rady. Spočívá v tom, že s poslancem České národní rady nemůže být platně rozvázán pracovní nebo obdobný poměr výpovědí (popř. zrušením členství), nebo okamžitě zrušen (popř. vyloučením člena) bez předchozího souhlasu předsednictva České národní rady, a to ani do dvou let po skončení mandátu. Ustanovení se netýká rozvázání pracovního nebo obdobného poměru dohodou.

K § 25 až 27

Náležitosti poslanců jsou upraveny shodně s dosavadní úpravou zakotvenou v dosud platném jednacím řádu České národní rady, která se osvědčila a není důvod ji měnit.

K § 28

Ustanovení o disciplinárních opatřeních navazují na čl. 116 odst. 2 ústavního zákona o československé federaci. Návrh zákona obsahuje pouze hmotně právní ustanovení, procesní stránku disciplinárního řízení upravuje zákon o jednacím řádu ČNR.

K § 29

Závěrečné ustanovení obsahuje pouze ustanovení o účinnosti, neboť novým zákonem o jednacím řádu ČNR bude zrušen celý dosud platný jednací řád ČNR včetně ustanovení o poslancích. Není třeba tedy žádného zrušovacího ustanovení.