Česká národní rada 1986 – 1990

kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 127/1981 Sb., o vnitřním obchodě

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

Čl. I

Zákon České národní rady č. 17/1981 Sb., o vnitřním obchodě se mění a doplňuje takto:

1. § 3 včetně nadpisu zní:

"§ 3

Jednotná socialistická obchodní politika

Ve vnitřním obchodě se uplatňuje jednotná socialistická obchodní politika, jejíž zásady určuje ministerstvo obchodu a cestovního ruchu České socialistické republiky (dále jen "ministerstvo obchodu a cestovního ruchu") ve spolupráci s Českým svazem spotřebních družstev, ostatními ústředními orgány, v jejichž působnosti jsou organizace provozující obchodní činnost a krajskými národními výbory.".

2. V § 6 se vypouští druhá věta.

3. V § 7 odst. 1 se slovo "restauračního" nahrazuje slovem "veřejného".

4. V § 11 se slovo "restauračního" nahrazuje slovem "veřejného".

5. V § 12 se vypouštějí slova "a zásady pro plánování a výstavbu prodejen nebo provozoven".

6. § 13 odst. 1 písm. a) zní:

"a) organizace, které mají obchodní vinnost stanovenou jako předmět své činnosti nebo které ji mohou provozovat v rámci předmětu své činnosti, [§ 18a odst. 1 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.]".

7. § 14 zní:

"§ 14

(1) Ministerstvo obchodu a cestovního ruchu uděluje povolení k provozování služeb cestovních kanceláří.

(2) Nejde-li o případ uvedený, odstavci 1, uděluje povolení k provozování obchodní činnosti místní národní výbor, v jehož územním obvodu bude obchodní činnost provozována.".

8. § 15 zní:

"§ 15

V zakládací listině, stanovách, ve statutu nebo v jiném aktu může být provozování služeb cestovních kanceláří jako předmět činnosti uvedené jen na základě povolení uděleného ministerstvem obchodu a cestovního ruchu, pokud i toto povolení podle tohoto zákona třeba.".

9. § 16 až 18 se vypouštějí.

10.V § 19 odst. 2

v písmenu a) se vypouští slovo "likvidací",

v písmenu d) se vypouští text uvedený v závorce.

11. V § 20 odst. 1 písmena a) a b) zní:

"a) provozovat obchodní činnost v souladu se zásadami jednotné socialistické obchodní politiky,

b) dodržovat základní rozsah obchodní činnosti zabezpečovat rovnoměrné uspokojování potřeb občanů při rozvoji své podnikatelské činnosti a za tím účelem požadovat od dodavatelských organizací dostatečné množství zboží v potřebném sortimentu a v různých cenových polohách,",

písmeno c) se vypouští a dosavadní písmeno d) s označuje jalo písmeno c),

písmeno e) se vypouští,

dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno d),

dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno e) a slovo "restauračního" se nahrazuje slovem "veřejného",

dosavadní písmena h) a i) se označují jako písmena f) a g).

12. § 21 odst. 2.ní:

"(2) Prodejní doba se stanoví, popřípadě mění ve shodě se společenským zájmem tak, aby občané měli možnost obstarat nákupy a služby v mimopracovní době a aby organizace provozující obchodní činnost svou podnikatelskou činností účelně a hospodárně uspokojovala její potřeby na vnitřním trhu.".

13. § 22 odst. 1 písm. c) zní:

"c) úmrtí pracovníka nebo poskytnutí pracovního volna v souvislosti s jeho náhlým onemocněním nebo úrazem, popřípadě v souvislosti s náhlým onemocněním noho úrazem jeho rodinného příslušníka nebo má-li pracovník nárok na pracovní volno pro překážky v práci z důvodů obecného zájmu nebo pro důležité osobní překážky v práci, [§ 21 a § 27 nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 54/1975 Sb., kterým se provádí zákoník práce.] jde-li o prodejnu nebo provozovnu s jedním pracovníkem,".

14. V § 25 úvodní věta zní:

"Občan, kterému bylo uděleno povolení podle § 24.

15. V § 29 odst. 2 se slova "Ministerstvo obchodu" nahrazují slovy "Ministerstva obchodu a cestovního ruchu" a slova "které řídí organizace" se nahrazují slovy "v jejichž působnosti jsou organizace".

16. V § 30

v odstavci 1 v úvodní větě se slova "Ministerstvo obchodu" nahrazují slovy "Ministerstvo obchodu a cestovního ruchu" a slova "spolupráci v jimi řízených organizacích, pokud" se nahrazují slovy "spolupráci v organizacích, které jsou v jejich působnosti, a",

v odstavci 1 písm. a), b), c) a d) zní:

"a) zabezpečovat jednotná ekonomická pravidla ve vnitřním obchodě s přihlédnutím ke zvláštnostem družstevního obchodu, veřejného stravování a cestovního ruchu,

b) vytvářet jednotné podmínky podnikatelské obchodní činnosti, hospodářské soutěže a ochrany zájmů občanů na vnitřním trhu,

c) rozpracovávat jednotnou vědeckotechnickou a investiční politiku v odvětví vnitřního obchodu a v cestovním ruchu,

d) provádět soustavnou analýzu vývoje odvětví vnitřního obchodu a cestovního ruchu,",

odstavec 2 zní:

"(2) Ministerstvo obchodu a cestovního ruchu koordinuje zabezpečování úkolů uvedených v odstavci 1.",

v odstavci 3 se slova "Jednotné zásady" nahrazují slovem "Zásady".

17. § 31 odst. 1 písm. a) zní:

"a) ministerstvo obchodu a cestovního ruchu jako ústřední orgán státní správy pro vnitřní obchod a pro cestovní ruch,".

18. V § 32

v nadpisu pod paragrafem a v úvodní větě se slova "Ministerstvo obchodu" nahrazují slovy "Ministerstvo obchodu a cestovního ruchu",

písmena b) a c) zní:

"b) určuje ve spolupráci s Českým svazem spotřebních družstev, ostatními ústředními orgány, v jejichž působnosti jsou organizace provozující obchodní činnost a krajskými národními výbory zásady jednotné socialistické obchodní politiky, koncepci rozvoje odvětví vnitřního obchodu a cestovního ruchu, činí zásadní opatření k zabezpečení řádného a plynulého zásobování občanů a ochrany jejich zájmů ve vnitřním obchodě a cestovním ruchu, opatření ke zlepšení poskytovaných služeb ve vnitřním obchodě, včetně usměrňování prodeje zboží, jakož i opatření v cestovním ruchu,

c) podílí se na tvorbě státního plánu za odvětví vnitřního obchodu a cestovního ruchu,",

písmeno d) se vypouští,

dosavadní písmena e), f) a g) se označují jako písmena d), e) a f).

19. § 33 včetně nadpisu zní:

"§ 33

Národní výbory

(1) Národní výbory v rámci své územní působnosti

a) ve spolupráci s organizacemi provozujícími obchodní činnost sledují a hodnotí úroveň uspokojování potřeb občanů, vytvářejí podmínky a navrhují nebo samy provádějí potřebná opatření k zajištění řádného a plynulého zásobování občanů a poskytování služeb,

b) ve spolupráci s organizacemi provozujícími obchodní činnost vypracovávají koncepci rozvoje sítě vnitřního obchodu, veřejného stravování, cestovního ruchu a kontrolují její realizaci,

c) vykonávají státní obchodní dozor,

d) plní další úkoly ve vnitřním obchodě a cestovním ruchu vyplývající z tohoto zákona a zvláštních předpisů.

(2) Místní národní výbory vedle působnosti uvedené v odstavci 1 dále

a) stanoví, popřípadě mění prodejní dobu v prodejnách nebo provozovnách,

b) projednávají přechodné uzavírání prodejen nebo provozoven a udělují k němu souhlas,

c) povolují občanům prodej vlastních po domácku vyráběných nebo zpracovaných výrobků (§ 24 odst. 1),

d) určují tržiště, popřípadě jiná místa pro prodej zboží občany a vydávají tržní řád,

e) udělují povolení organizacím k provozování obchodní činnosti (§ 14 odst. 2),

f) projednávají přestupky podle tohoto zákona,

g) dávají souhlas k rozmístění prodejen nebo provozoven, k zahájení, ukončení, omezení nebo zrušení jejich činnosti tak, aby bylo zabezpečeno účelné a hospodárné uspokojování potřeb občanů na vnitřním trhu,

h) mohou zřizovat spotřebitelské rady.".

20. § 34 až 36 se vypouštějí.

21. V § 37

v odstavci 1 se slova "ministerstvo obchodu", nahrazují slovy "ministerstvo obchodu a cestovního ruchu",

v odstavci 2 se vypouští věta za středníkem,

v odstavci 3 se vypouštějí slova "popřípadě podle povahy věci orgán, který ji řídí".

22. V § 39 se slovo "zřizují" nahrazuje slovy "mohou zřizovat".

23. § 40 se vypouští.

24. V § 46 odst. 1

úvodní věta zní:

"Okresní národní výbor, městský národní výbor nebo místní národní výbor ve střediskové obci může za nedostatky zjištěné orgány státního obchodního dozoru uložit pokutu až do výše 50 000,- Kčs organizaci, která",

v písmenu a) se vypouštějí slova "pokutu až do výše 100 000,- Kčs,",

v písmenu b) se vypouštějí slova "pokutu až do výše 300 000,- Kčs,",

písmeno c) se vypouští.

25. V § 55 odst. 2 se slova "ministerstvo obchodu" nahrazují slovy "ministerstvo obchodu a cestovního ruchu".

26. Za § 55 se vkládá nový § 55a, který zní:

"§ 55a

Na řízení o udělení souhlasu místního národního výboru k přechodnému uzavření prodejny nebo provozovny z důvodů přejímky zboží, se nevztahují obecné předpisy o správním řízení [Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).].".

27. V § 56 se slova "Ministerstvo obchodu" nahrazují slovy "Ministerstvo obchodu a cestovního ruchu; odkaz na "§ 18" se vypouští.

Čl. II

Organizace, které oprávněně provozují ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona služby cestovních kanceláří, jsou oprávněny je provozovat ve stejném rozsahu i nadále jen, pokud tuto skutečnost oznámí do šesti měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona ministerstvu obchodu a cestovního ruchu; neučiní-li tak, považují se za neoprávněné provozovatele.

Čl. III

Předsednictvo České národní rady se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona České národní rady č. 127/1981 Sb., o vnitřním obchodě, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených tímto zákonem.

Čl. IV

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1988.

Důvodová zpráva

A. Obecná část

Přestavba hospodářského mechanismu vyžaduje změny jak ve výrobnětechnické a vědeckotechnické, tak i v oběhové základně. Proto je součástí opatření k právnímu zabezpečení přestavby hospodářského mechanismu schválených usnesením vlády ČSR č. 265/1987 také novelizace zákona ČNR č. 127/1981 Sb., o vnitřním obchodě.

Východiskem při přípravě novelizace zákona o vnitřním obchodě byly závěry XVII. sjezdu KSČ v oblasti zkvalitnění vnitřního trhu, činnosti obchodu a veřejného stravování, včetně zdokonalení soustavy řízení a opatření přijatá k jejich realizaci usneseními vlády ČSSR č. 176/1987 a vlády ČSR č. 205/1987. Návrh novelizace dále vychází ze Směrnice k zabezpečení komplexní přestavby hospodářského mechanismu z návrhu zákona o státním podniku, z návrhů zákonů o zemědělském družstevnictví, o bytovém, spotřebním a výrobním družstevnictví a z připravované novelizace hospodářského zákoníku.

Hlavním záměrem této novelizace je uvést zákon o vnitřním obchodě do souladu s principy prováděné hospodářské reformy podle uvedených dokumentů, a tím vytvořit potřebné legislativní podmínky pro další rozvoj odvětví vnitřního obchodu a zlepšení uspokojování potřeb občanů na vnitřním trhu.

Oprávnění k provozování obchodní činnosti budou mít napříště (v souladu s návrhy zákonů o státním podniku, o zemědělském družstevnictví, o bytovém, spotřebním a výrobním družstevnictví a s návrhem novelizace § 18a hospodářského zákoníku) ze zákona všechny organizace, které tuto činnost budou mít stanovenou jako předmět činnosti, anebo které ji budou moci provozovat v rámci předmětu své činnosti (tedy zejména i organizace výrobní, pokud půjde o prodej vlastních výrobků a nebo se bude jednat o poskytování prací nebo výkonů s prodejem souvisejících). V ostatních případech zůstává povolovací řízení zachováno.

Dosavadní působnost národních výborů v oblasti vnitřního obchodu zůstává v této etapě zachována, a to s ohledem na závěry 7. a 9. zasedání ÚV KSČ a programového prohlášení vlády ČSSR o posilování postavení národních výborů a zvýšení jejich odpovědnosti za komplexní sociálně ekonomický rozvoj jimi spravovaných územních celků. Při rozhodovací činnosti však musí národní výbory mimo jiné vycházet i ze základního principu stanoveného v návrhu zákona o státním podniku, aby organizace svou podnikatelskou činností čelně a hospodárně uspokojovaly potřeby občanů na vnitřním trhu.

S přihlédnutím ke změnám v organizační struktuře ústředních orgánů vychází návrh zákona z nové úlohy centra, jehož úkolem bude především zabezpečovat koncepci rozvoje daného odvětví a příprava střednědobých strategických plánů a cílů.

Návrh zákona dále vychází z přijaté zásady dvoustupňového řízení a příslušně upravuje ta ustanovení, ve kterých byla stanovena působnost středního článku řízení.

Na úseku výkonu státní správy se právní úprava této problematiky zpřehledňuje tím, že působnost společná všem stupňům národních výborů se soustřeďuje do jednoho ustanovení a v samostatných ustanoveních jsou vyjádřena specifika místních národních výborů.

V návrhu se reaguje i na změny v organizaci a působnosti ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČSR tak, jak vyplývá ze zákona České národní rady č. 60/1988 Sb.

Celkový rozsah novelizace zákona je dán současným stavem prací na přestavbě hospodářského mechanismu s tím, že v dané etapě vytváří pro organizace a národní výbory podmínky pro plnění úkolů při dalším rozvoji vnitřního obchodu a státní správy na tomto úseku. Předpokládá se, že po novém organizačním uspořádání podnikové sféry a přechodu celého národního hospodářství na novou soustavu řízení bude provedena komplexní novelizace zákona o vnitřním obchodě.

Návrh předloženého zákona nebude mít žádný dopad na státní rozpočet ani na rozpočty národních výborů a znamená omezení administrativní náročnosti v práci národních výborů, zejména pokud se jedná o správní řízení ohledně povolování obchodní činnosti a přechodného uzavírání prodejen i provozoven.

B. Zvláštní část

K bodu 1 - § 3

V souvislosti s novým pojetím činnosti ústředních orgánů a v návaznosti na zásady mechanismu řízení vnitřního obchodu schválené usnesením vlády ČSSR č. 176/1987 a vlády ČSR č. 205/1987 se mění toto ustanovení tak, že zásady jednotné socialistické obchodní politiky bude stanovovat ministerstvo obchodu a cestovního ruchu a tyto zásady již nebudou předkládány vládě ČSR. Důraz se však klade na společné zpracování zejména s Českým svazem spotřebních družstev s výrobními resorty a s krajskými národními výbory, které je budou spolů s ministerstvem obchodu a cestovního ruchu realizovat, a tak naplňovat záměry hospodářské a sociální politiky státu.

K bodu 2 - § 6

S přihlédnutím k nové organizační struktuře řídících článků a k zavedení dvoustupňového řízení je nutno vypustit ustanovení o pravomoci generálních ředitelství a OHJ určovat rozsah provádění obchodních služeb. To je v souladu i se zvýšenými pravomocemi podniků podle návrhu zákona o státním podniku a návrhů zákonů o zemědělském družstevnictví a o bytovém, spotřebním a výrobním družstevnictví.

K bodům 3 a 4 - §§ 7 až 11

Navrhovaná změna v dikci těchto ustanovení výstižněji charakterizuje obchodní činnost na úseku veřejného stravování. Nejedná se pouze o poskytování služeb veřejného stravování v restauračních provozovnách, ale předpokládá se rozvoj dalších forem těchto služeb - např. rychlé občerstvení, stánkový prodej apod.

K bodu 5 - § 12

V souvislosti s návrhem zákona o státním podniku, změnou úlohy centra a se zvýšenými pravomocemi a samostatností podniků nebudou ministerstvem obchodu a cestovního ruchu ČSR vydávány zásady pro plánování a výstavbu prodejen nebo provozoven formou obecně závazného právního předpisu. V důsledku navržené úpravy bude tato činnost v pravomoci podniků ve spolupráci s příslušným národním výborem. Bližší úprava této problematiky je rozvedena v ustanovení § 33 odst. 1 písm, b) návrhu zákona.

K bodům 6 až 9 - §§ 13 až 18

V návaznosti na návrhy zákona o státním podniku, o zemědělském družstevnictví a o bytovém, spotřebním a výrobním družstevnictví a Směrnici k zabezpečení komplexní přestavby hospodářského mechanismu se mění ustanovení upravující oprávnění organizací k provozování obchodní činnosti. Podle uvedených dokumentů mají hospodářské organizace samostatně rozhodovat o způsobech a cestách nákupu i prodeje svých výrobků a podle novelizace § 18a hospodářského zákoníka mají socialistické organizace vyvíjet hospodářskou činnost v rámci předmětu činnosti stanoveného v zakládací listině, stanovách, statutu anebo v jiném aktu, kterým jim byla určitá hospodářská činnost povolena, přičemž v rámci předmětu činnosti je i maloobchodní prodej výrobků, které organizace vyrábí, úprava nebo jiné zpracování prodávaných výrobků a poskytování prací nebo výkonů s prodejem souvisejících, doplňkový prodej výrobků souvisejících s poskytovanými pracemi nebo výkony. Obchodní činnost budou tedy moci vykonávat na vnitřním trhu všechny organizace, které ji mají stanovenou jako předmět svojí činnosti (zejména organizace státního nebo družstevního obchodu) anebo které ji mohou provozovat v rámci svého předmětu činnosti (např. i výrobní organizace, pokud jde o prodej výrobků, které vyrábějí). U těchto organizací, kterým se provozování maloobchodní činnost umožňuje "ex lege", se upouští od povolovacího řízení. Povolení příslušného místního národního výboru (nepůjde-li o povolování provozování služeb cestovních kanceláří) bude tak třeba jen např. v případech, kdy půjde o jednorázové provozování obchodní činnosti na jeho území, pořádané společenskými, popřípadě jinými organizacemi.

Provozování služeb cestovních kanceláří bude povolovat ministerstvo obchodu a cestovního ruchu. Toto povolení bude podmínkou k tomu, aby provozování služeb cestovních kanceláří mohlo být zapsáno jako předmět činnosti. Ponechání povolovacího řízení pro provozování služeb cestovních kanceláří se zachovává zejména z toho důvodu, aby bylo zabezpečeno efektivní využívání materiálně technické základny cestovního ruchu.

Vzhledem k tomu, že povolovací řízení se omezuje jen na shora uvedené případy, byla vypuštěna ustanovení §§ 16 až 18.

K bodu 10 - § 19

Navrhovaná úprava v § 19 odst. 2 písm. a) reaguje na návrh zákona o státním podniku tak, aby oprávnění k provozování obchodní činnosti zaniklo ve všech případech, kdy dojde podle zákona o státním podniku k zániku oprávněné organizace.

K bodu 11 - § 20

Nové vymezení podmínek provozování obchodní činnosti vychází ze zvýšené samostatnosti organizací a jejich odpovědnosti za řádné a plynulé uspokojování potřeb občanů.

V souvislosti s přestavbou mechanismu řízení vnitřního obchodu byl k 1. 1. 1988 zrušen výnos ministra obchodu ČSR č. 6/1980 věstníku MO ČSR o sortimentně-provozní typizaci prodejen organizací státního obchodu se záměrem zvýšit společenskou a ekonomickou účinnost maloobchodní sítě formou větší soutěživosti a podnikavosti organizací provozujících obchodní činnost. Tím se umožní v prodejnách nabídka ucelených souborů zboží odlišného sortimentu (např. rukavice, kabelka a obuv).

Úprava písmena b) dále vychází z návrhu novelizace hospodářského zákoníku, která omezuje kontraktační povinnost pouze na státní zakázky a na jmenovité úkoly státního plánu. Povinnost zajišťovat v nezbytném rozsahu servisní službu je v ustanovení § 119 odst. 3 hospodářského zákoníku dána dodavatelským organizacím. Nadále zůstává povinností organizací provozujících obchodní činnost požadovat od dodavatelských organizací jako potřebný sortiment též dodávky náhradních dílů.

K bodu 12 - § 21

Hlavním společenským posláním státního podniku, resp. družstevních organizací v souladu s příslušnými ustanoveními návrhu zákona o státním podniku, o zemědělském družstevnictví a o bytovém, spotřebním a výrobním družstevnictví, je svojí podnikatelskou činností účelně a hospodárně uspokojovat potřeby socialistické společnosti. Ve smyslu výše uvedeného se mění odstavec 2 tak, že příslušné místní národní výbory budou povinny při stanovování prodejní doby vycházet nejen z té skutečnosti, aby si mohli občané nakupovat zboží v mimopracovní době, ale i z oprávněných požadavků organizací provozujících obchodní činnost týkajících se hospodárného a účelného provozu prodejen a provozoven.

V současném období, kdy poptávka po zboží převyšuje jeho nabídku, zachovává se pravomoc národních výborů na stanovení prodejní doby. Vychází se přitom i ze závěrů 7. a 9. zasedání ÚV KSČ a programového vyhlášení vlády ČSSR o úlohách o posílení postavení a pravomoci národních výborů.

K bodu 13 - § 22

Dosavadní znění tohoto ustanovení nezahrnuje všechny důvody, kdy má pracovník podle zákoníku práce nárok na pracovní volno. Navrhuje se proto doplnit ustanovení tak, že organizace může na nezbytně nutnou dobu uzavřít jednomístnou prodejnu i z důvodů obecného zájmu a dále z důvodů důležitých osobních překážek v práci (§§ 21 a 27 nařízení vlády ČSSR č. 54/1975 Sb., kterým se provádí zákoník práce). V souladu s dosud platnou právní úpravou je organizace povinna zajistit náhradní prodej zboží.

K bodu 14 - § 25

Jedná se o legislativně technickou úpravu, která věcně nemění obsah tohoto ustanovení.

K bodu 15 - § 29

Navrhovaná změna vyplývá ze zákona České národní rady č. 60/1988 Sb., o změnách v organizaci a působnosti ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČSR a dále z nově formulovaných úkolu a postavení ústředních orgánů a jejich pravomocí vůči organizacím, jejichž jsou zakladateli a je v souladu se Směrnicí k zabezpečení komplexní přestavby hospodářského mechanismu a s návrhem zákona o státním podniku.

K bodu 16 až 18 - §§ 30 až 32

Úprava těchto ustanovení je dána zákonem České národní rady č. 60/1988 Sb., o změnách v organizaci a působnosti ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČSR. Dále se v souladu s novým postavením národohospodářského centra navrhuje příslušná úprava v působnosti ministerstva obchodu a cestovního ruchu při realizaci odvětvového řízení vnitřního obchodu a cestovního ruchu. Jde o nově formulované úkoly, jejichž cílem je posílení účinnosti řízení a koordinační činnosti ministerstva obchodu a cestovního ruchu. Půjde zejména o zkvalitnění centrálního řízení jeho orientací na koncepční a programové úkoly, na zlepšení jeho součinnosti při tvorbě a realizaci státního plánu a ekonomických normativů a pravidel při rozvíjení hospodářského mechanismu ve vnitřním obchodě, včetně vytváření podmínek pro podnikatelskou činnost, ekonomickou samostatnost a hospodářskou soutěživost.

K bodu 19 a 20 - §§ 33 až 36

Navrhovanou úpravou se sleduje přehlednější vymezení úkolů národních výborů ve vnitřním obchodě. Proto se úkoly, které plní všechny stupně národních výborů, slučují do jednoho ustanovení, přičemž se zdůrazňují specifika činnosti místních národních výborů v oblasti vnitřního obchodu.

V souladu se zvýšenou pravomocí organizací se mimo jiné vypouští i ustanovení i o tom, že okresní národní výbory, event. městské národní výbory I. a II. kategorie zařazují ubytovací závody a zařízení do kategorií a tříd a odbytová střediska veřejného stravování do kategorií a skupin. Napříště budou za správné zařazení těchto provozoven podle příslušných technických norem odpovídat organizace samy s tím, že v případě nesprávného zařazení ponesou z toho vyplývající majetkovou odpovědnost.

Při rozhodování o rozmístění a umístění prodejen a provozoven, zahájení a ukončení jejich činnosti budou národní výbory vycházet z požadavku na účelnost a hospodárnost uspokojování potřeb občanů a i z hlediska účelnosti a hospodárnosti provozu obchodních organizací.

K bodu 21 a 22 - §§ 37 a 39

Změna vychází ze zákona České národní rady č. 60/1988 Sb., o změnách v organizaci a působnosti ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČSR.

Pokud jde o zřizování spotřebitelských rad, dosavadní dikce zákona umožňovala výklad, že každý místní národní výbor je povinen zřídit spotřebitelskou radu, i když v daném území např. vykonával stejnou funkci dozorčí orgán spotřebních družstev a v místě byla pouze jedna prodejna. Nová dikce umožňuje národním výborům, aby si tento pomocný orgán ustanovily jen v těch případech, kdy to bude účelné a kdy jej k plnění svých úkolů potřebují.

K bodu 23 - § 40

Ustanovení § 40 se vypouští s ohledem na úpravu obsaženou v § 192 hospodářského zákoníku, podle níž "dodavatel nesmí plnit odběrateli výrobky v případech, kdy vadnost výrobků byla prokázána při prověrce jakosti, kterou podle právních předpisů nebo podle dohody organizací provádí před splněním dodávky odběratel", přičemž prováděcí předpis k hospodářskému zákoníku má stanovit, "kdy a za jakých podmínek je dodavatel povinen umožnit odběrateli provedení jeho vstupní kontroly již v závodě dodavatele a další ověřování jakosti během výrobního procesu".

K bodu 24 - § 46

S přihlédnutím k dosavadním zkušenostem s aplikací zákona o vnitřním obchodě se výše pokut ukládaných národními výbory sjednocují a stanoví tak, aby odpovídaly majetkovým sankcím ukládaným v jiných právních předpisech, např. zákon České národní rady č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci. Je nutno mít na zřeteli, že majetková sankce v novém hospodářském řízení bude mít citelnější dopad do ekonomické sféry podniku.

Vzhledem k nové právní úpravě obsažené v § 13 návrhu zákona, ztrácí dosavadní znění písmene c) své opodstatnění a vypouští se.

Jinak se příslušnost národních výborů k ukládání pokut shoduje s dosavadním faktickým i právním stavem.

K bodu 25 - § 55

Reaguje se na změnu názvu ministerstva obchodu a cestovního ruchu ČSR, jak vyplývá ze zákona České národní rady č. 60/1988 Sb.

K bodu 26 - § 55a

Doplněním tohoto ustanovení se sleduje snížení administrativní náročnosti v práci národních výborů při vydávání souhlasu k přechodnému uzavírání prodejen z důvodu přejímky zboží.

K bodu 27 - § 56

Reaguje se na zákon České národní rady č. 60/1988 Sb. vypuštění odkazu na § 18 vychází ze změny pojetí institutu povolovacího řízení k provozování obchodní činnosti. Předpokládá se, že služby cestovních kanceláří bude provozovat velmi omezený okruh organizací a u ostatní obchodní činnosti půjde zpravidla o jednorázové akce povolované místními národními výbory. Proto napříště není potřebné stanovit podrobnosti obsahu žádosti v prováděcím předpise.

K Článku II

K zabránění nadbytečného rozsahu administrativních prací na ministerstvu obchodu a cestovního ruchu ČSR se stanoví, že organizace, které ke dni nabytí účinnosti zákona provozují služby cestovních kanceláří, mohou tuto činnost provozovat i nadále. Podmínkou však je, že tuto skutečnost oznámí do šesti měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona ministerstva obchodu a cestovního ruchu ČSR.

K Článku III

V zájmu přehlednosti a s ohledem na potřeby praxe se navrhuje republikace zákona o vnitřním obchodě.

K Článku IV

Nabytí účinnosti tohoto zákona se navrhuje ke stejnému dni jako u návrhů zákona o státním podniku, hospodářského zákoníku a zákonů o zemědělském a výrobním, spotřebním a bytovém družstevnictví.

V Praze dne 27. dubna 1988

Ladislav Adamec v. r.

předseda vlády

České socialistické republiky

Josef Ráb v. r.

ministr obchodu a cestovního ruchu

České socialistické republiky

K informaci

Principy novelizace vyhlášky č. 93/1982 Sb., kterou se provádějí některá ustanovenízákona České národní rady č. 127/1981 Sb., o vnitřním obchodě

V souvislosti s novelizací zákona č. 127/1981 Sb., o vnitřním obchodě, bylo nezbytné příslušně upravit i vyhlášku č. 93/1982 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o vnitřním obchodě. V návrhu novelizace vyhlášky jsou promítnuty stejné zásady, na kterých je postaven i návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon o vnitřním obchodě

- z vyhlášky byly vypuštěny v souladu s návrhem zákona o státním podniku a zákonů o zemědělském, spotřebním, výrobním a bytovém družstevnictví oprávnění ministerstva obchodu a cestovního ruchu, která zasahovala do ekonomické aktivity a samostatnosti organizace;

- v souvislosti s posilováním samostatného ekonomického postavení podniků bylo nově upraveno ustanovení týkající se zařazování ubytovacích závodů do kategorií a tříd a odbytových středisek veřejného stravování do kategorií a skupin a odpovědnost za správné zařazení byla přenesena na organizace;

- z vyhlášky byly vypuštěny zásady pro plánování a výstavbu prodejen a provozoven, neboť neodpovídají zásadám nového hospodářského mechanismu řízení a v souladu s návrhem zákona o státním podniku tato oblast přísluší výhradně do působnosti podniků;

- nová právní úprava provedená v § 8 vychází z požadavků uvedených v usnesení vlády ČSSR č. 17/1987, které ukládá urychlení rozvoje všech druhů bezhotovostního platebního styku;

- jednotlivá ustanovení vyhlášky týkající se institutu povolovacího řízení byla upravena tak, aby vycházela ze současně připravované právní úpravy provedené v návrhu zákona o státním podniku a zákonů o zemědělském, spotřebním, výrobním a bytovém družstevnictví a v novelizaci hospodářského zákoníku;

- nově bylo zpracováno ustanovení § 23, které odstraňuje neoprávněné zvýhodňování té části spotřebitelů, kteří nakupují zboží na základě půjčky, poskytnuté státní spořitelnou. Důvodem této právní úpravy je dosáhnout změny současného stavu, kdy na jedné straně část spotřebitelů obchází právní režim dosud platného ustanovení § 23 a na druhé straně je dosavadní právní úprava předmětem četné kritiky a stížností spotřebitelů, neboť nemají při sobě tak vysoké částky v hotovosti, aby mohli okamžitě nabízené zboží zakoupit;

- v návaznosti na zvýšené pravomoci podniků se zjednodušují zásady pro výzkum vnitřního trhu. Rozhodující objem informací slouží podnikatelské činnosti organizací a nezbytná část informací pro řídící centrum a vědeckovýzkumnou základnu;

- nově bylo upraveno ustanovení týkající se státního obchodního dozoru, a to tak, aby odpovídalo záměrům a úkolům kontrolní činnosti, prováděné tímto orgánem.