Nepříznivou situaci ve stavu ovzduší
dokresluje i nevyhovující zdravotní stav
obyvatelstva v okresech, a to jak z hlediska pracovní neschopnosti,
tak invalidizace či úmrtí.
V roce 1986 bylo v okrese Přerov invalidizováno
nejvíce pojištěnců v porovnání
s ostatními okresy kraje na zhoubné novotvary, v
roce 1987 zaujal okres Přerov v této invalidizaci
místo druhé. V hodnocení úmrtí
na 1000 obyvatel vykazuje okres Přerov nejvyšší
úmrtnost od roku 1980.
Mezi obyvateli okresu, zejména pak okresního města,
panují subjektivní pocity ohrožení zdraví
vlivem nevyhovujícího stavu ovzduší.
Byly zaznamenány stížnosti na dušnost,
dávení ze zápachů, dráždivost
sliznic a zejména jsou evidovány stížnosti
na stav ovzduší.
Minulý měsíc byla předsedou a tajemníkem
okresního národního výboru zaslána
žádost o řešení této problematiky
ministru vnitra a životního prostředí
soudruhu Václavu Jirečkovi.
Věřím, že společným úsilím
se podaří situaci zlepšit a odstranit tak důvody
oprávněné kritiky občanů našeho
města. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji
poslanci Antonínu Zichovi, slovo má poslanec Václav
Anděl, připraví se poslankyně Hana
Trojanová.
Poslanec Václav Anděl: Vážený
soudruhu předsedo ČNR, soudružky poslankyně,
soudruzi poslanci, vážení hosté, ve
výboru ČNR pro průmysl a stavebnictví
jsme se při přípravě na dnešní
schůzi zaměřili na to, jak účinně
řešení situace napomáhají ministerstvo
výstavby a stavebnictví, ministerstvo průmyslu,
Český báňský úřad
a Český geologický úřad.
Konstatovali jsme, že přes pozornost, kterou ochraně
životního prostředí v poslední
době věnují, nedošlo přes některé
dílčí úspěchy k zásadnímu
obratu.
Před resorty stojí řada náročných
úkolů, které vyplývají i z
přijatého usnesení výboru. Jsou to
např. zavádění bezodpadových
technologií, vyšší využívání
odpadů jako druhotných surovin, bezpečné
skládkování toxických odpadů,
odsiřování spalin energetických provozů,
budování čistíren odpadních
vod, ale i snižování energetické náročnosti
výroby a úspora materiálu.
Při průzkumu v podnicích ministerstva průmyslu
v Kolíně jsme se přesvědčili,
že např. v Koramu i v Obchodních tiskárnách
věnují ochraně životního prostředí
potřebnou pozornost. Na větší investice
v této oblasti jim však často chybějí
finanční prostředky a investice se odkládají.
Chci proto apelovat alespoň na urychlení zahájení
stavby Regenerace upotřebených minerálních
olejů v Koramu Kolín, která by definitivně
měla vyřešit problémy s likvidací
těchto olejů v ČSR.
Ve stavebnictví se musí vyčlenit specializované
projekční a dodavatelské stavební
kapacity na realizaci staveb státního ekologického
programu a je nutné tyto stavby bezezbytku zabezpečovat.
Je třeba zajišťovat i řadu investičně
náročných opatření ve výrobě
stavebních hmot, jak to ukáži na příkladu
z mého volebního obvodu.
Jedná se o řešení kritické situace
v oblasti okresního města Berouna, kde je velmi
silně znečištěné ovzduší,
a to především v důsledku provozu Králodvorské
cementárny.
Na ploše menším než 10 % území
okresu, v tzv. berounské kotlině v údolí
Berounky a Litavky, zde žije asi 25 tisíc obyvatel.
Je zde soustředěna značná část
průmyslové výroby okresu, včetně
největších znečišťovatelů
ovzduší - Králodvorských cementáren
a Králodvorských železáren. Navíc
údolím probíhá i dálnice D-5
a železniční trať Praha - Plzeň
a celá oblast bezprostředně sousedí
s dvěma chráněnými krajinnými
oblastmi - Českým krasem a Křivoklátskem.
Problematice životního prostředí a čistotě
ovzduší především věnují
proto již řadu let mimořádnou pozornost
okresní a dosti často i vyšší státní
a stranické orgány. Z opatření již
realizovaných v posledních 30 letech uvedu např.
likvidaci hrudkoven, zastavení aglomerace a nedávno
i zastavení poslední vysoké pece v KZ. V
šedesátých a počátkem sedmdesátých
let došlo k zlepšení odprášení
rotačních pecí KDC a před nedávnem
také k odprášení kotelny a řady
provozů Berounských eternitových závodů.
Přínosem je i elektrifikace železniční
tratě Praha - Plzeň.
Nepodařilo se však dosáhnout potřebného
zlepšení a vysoké emise a především
následné imise prachových exhalátů
z KDC a KŽ zůstávají nadále velmi
velkým problémem. Beroun zůstává
stále ve znečištění ovzduší
polétavým prachem nejhorším v kraji.
Podle ekologické situace zpracované Krajským
projektovým ústavem Praha se na koncentraci polétavého
prachu podílí asi 55 % KDC. Průměrná
roční koncentrace polétavého prachu
v Berouně překračuje hranici hygienické
normy až pětinásobně. Hodnoty IZO, které
vyjadřují komplexní působení
všech škodlivin na ovzduší, tedy i vliv
kysličníku siřičitého a kysličníku
dusíku, jsou přímo alarmující.
Dochází totiž až k 55násobnému
překročení hodnoty IZO, charakterizující
silně znečištěné ovzduší.
Situaci zhoršuje nevhodné umístění
KDC a KŽ na návětrné straně vůči
obytné zástavbě a nevhodný reliéf
krajiny, který umožňuje velmi časté
inverzní situace. Nepříjemný je alkalický
charakter prachu, a to, že 90 % částic je menší
než 5 milimikronů. Tyto částice jsou
zvlášť škodlivé, protože se
při vdechování dostávají až
do plicních sklípků.
Zdravotně jsou postiženy především
děti. Katary dýchacích cest jsou zde o třetinu
častější a špatné ovzduší
má vliv i na celkový vývoj dětí,
jejich imunitní reakce a opoždění kostního
věku.
Vyšetření latentní alergie prokázalo
u 66 % vyšetřovaných osob alergii na prach,
a to je šestkrát více než v neznečištěných
oblastech kraje. Krajský průměr výrazně
převyšují choroby dýchadel, ale vysoký
je i výskyt novotvarů a chorob krevního oběhu,
zvláště srdce. Také úmrtnost
v okrese má trvale vyšší trend než
v kraji.
Tato vážná situace vedla státní
i zdravotnické orgány okresu k tomu, aby hlavní
znečišťovatele požádaly o urychlené
předložení reálných návrhů
na její řešení. Jimi navržená
i další opatření jsou zahrnuta v Ekoprogramu
okresu Beroun.
Některá opatření, jako jsou odprášení
pece Maerz na Velkolomu Čertovy schody a řada úprav
v BEZ, byla již provedena. Ne teplárně KŽ
probíhá instalace účinnějších
tkaninových filtrů. V posledních měsících
se uskutečnila také řada jednání
týkajících se budoucnosti Králodvorských
cementáren.
Z jednání pracovníků Středočeského
KNV a ONV v Berouně se zástupci ministerstva výstavby
a stavebnictví ČSR vyplynula nezbytnost další
existence cementárny v Berouně. Na základě
provedené analýzy bylo konstatováno, že
koncepce výstavby cementárny mimo sídelní
oblast Beroun, navrhovaná naposledy v roce 1988 pracovní
skupinou Komise prezídia ČSAV pro otázky
životního prostředí, se vzhledem k vysoké
investiční náročnosti a značnému
záboru zemědělské půdy nejeví
reálná.
Investor CEVA Beroun počítá proto s rozsáhlou
modernizací cementárny ve stávající
lokalitě. Ze společného stanoviska ministerstva
výstavby a stavebnictví a Středočeského
KNV však vyplynula nutnost komplexnosti ekologického
řešení této modernizace. Tento přístup
je nutné ocenit a do budoucna důsledně respektovat.
Z ekologické studie k modernizaci cementárny zpracované
Keramoprojektem Praha vyplývá, že modernizovaná
cementárna má být vytápěna
zemním plynem. Bude minimalizován počet výrobních
agregátů a namísto dnešních pěti
se počítá pouze s jedinou rotační
pecí. Mají být použity nejmodernější
odlučovací filtry, použito řešení
omezující sekundární prašnost
a instalován monitorovací systém. Tento bude
zařazen do řídícího systému
a má řídit provoz agregátů
tak, aby nebyla překročena hygienická norma
prašnosti.
Lze jistě uvítat, že projektový úkol
má zpracovávat a funkci generálního
projektanta modernizace cementárny má převzít
právě státní podnik Keramoprojekt
Praha. Tento podnik v posledních letech svou činnost
orientuje i na ochranu životního prostředí,
získal již značné zkušenosti a
navázal kontakty a spolupracuje i s významnými
zahraničními firmami.
Po ukončení modernizace se má prašnost
cementárny snížit nejméně o 80%
a nemá překročit hodnoty krátkodobé
koncentrace prachu 0,1 mg/m3, tzn. 20 % z nejvyšší
přípustné koncentrace dle hygienických
norem.
Dne 15. února t. r. se vláda ČSR zabývala
řešením hlavních ekologických
problémů Středočeské kraje.
Ve schváleném usnesení se ukládá
ministru výstavby a stavebnictví přistoupit
neodkladně k realizaci modernizace cementárny v
Berouně, tuto zahájit v květnu 1992 a využít
při ní nejmodernější výrobní
technologie a odlučovací techniku.
Po ukončení modernizace cementárny by se
měla čistota ovzduší v berounské
kotlině výrazně zlepšit. I v tomto případě
však bude v některých místech prašnost
překračovat nadále hygienickou normu. Bude
proto zapotřebí řešit situaci v Berouně
komplexně a realizovat i další opatření
netýkající se již Králodvorských
cementáren.
Hlavní z nich je plynofikace a teplofikace Berouna s využitím
zemního plynu, který má být přiveden
do KDC v roce 1991.
Soudružky a soudruzi, teprve před několika
dny jsem obdržel negativní stanovisko Krajského
projektového ústavu Praha z 28. února t.
r. k výstavbě cementárny ve stávající
lokalitě, v areálu KDC podle studie Keramoprojektu
Praha k modernizaci cementárny v Berouně. Krajský
projektový ústav uvádí, že i
po této modernizaci budou hodnoty IZO v obytné části
Berouna dosahovat ještě hodnot extrémně
znečištěného ovzduší. Z
tohoto důvodu trvá na svém doporučení
- v případě nezbytnosti postavit novou cementárnu
mimo berounskou kotlinu. Doporučuji proto znovu velmi pečlivě
a odpovědně posoudit lokalitu výstavby cementárny
a projednat i další připomínky a doporučení
KPÚ Praha.
Nejdůležitější úkoly, které
je třeba urychleně zabezpečit pro snížení
znečištěného ovzduší v Berouně
na únosnou míru a pro řešení
důsledků nynější vážné
situace, a to ať už se rozhodne o výstavbě
nové cementárny mimo berounskou kotlinu, či
nikoliv, lze shrnout to těchto podnětů:
1. Zabezpečit posouzení projektu modernizace cementárny
v Berouně státní expertizou, a to zvláště
s ohledem na důsledné dodržení zásad
ekologického řešení modernizace, vyplývajících
minimálně ze společného stanoviska
ministerstva výstavby a stavebnictví ČSR
a Středočeského KNV k modernizaci cementárny
Beroun.
2. Považovat modernizaci či výstavbu nové
cementárny Beroun za důležitou ekologickou
stavbu a z tohoto pohledu rozhodovat i o způsobu jejího
financování a o preferenci této stavby a
přípravy a vlastní zahájení
stavby co nejvíce urychlit.
3. Vytvořit potřebné podmínky pro
plynofikaci a teplofikaci oblasti města Berouna v průběhu
9. pětiletky. Celou akci považovat za ekologickou
stavbu.
4. Vyhlásit v roce 1989 oblast Berouna a okolí "postiženou
oblastí".
5. Pro rok 1990 a 9. pětiletku vyčlenit finanční
prostředky a provést nezbytná opatření
pro zlepšení zdravotnické péče
o obyvatele Berouna a okolí a zabezpečit finanční
prostředky i pro účinnější
likvidaci sekundární prašnosti.
Soudružky a soudruzi, k řešení některých
ekologických problémů však nejsou zapotřebí
vysoké investiční prostředky. Je proto
nutné věnovat ve školách, na pracovištích,
v organizacích Národní fronty i ve sdělovacích
prostředcích trvale pozornost výchově
k uvědomělé ochraně a tvorbě
životního prostředí.
Tato výchova přináší již
výsledky. V řadě obcí mého
volebního obvodu odpracovali občané i organizace
Národní fronty stovky, ale i tisíce brigádnických
hodin při zlepšování životního
prostředí a při zkrášlování
svých obcí. Dobře si vedou například
v Žebráku, Komárově a Hořovicích,
členové Českého svazu ochránců
přírody, Českého svazu požární
ochrany, členky Českého svazu žen a
v neposlední řadě i organizace Československé
strany lidové.
Československá strana lidová věnuje
péči o ochranu a tvorbu životního prostředí
trvalou pozornost. Kladný vztah k životu a k přírodě
jsou našim členům mimořádně
blízké. Svědčí o tom průběh
výrobních schůzí i nedávných
okresních konferencí naší strany. Na
posledním 7. zasedání ústředního
výboru Československé strany lidové,
v rámci snahy o zkvalitnění práce
strany a o rozšíření účasti
členů na tvorbě její politiky, bylo
ustaveno několik komisí ústředního
výboru a mezi nimi také i komise pro ekonomiku a
ekologii.
Snahou nás všech musí být nejenom plnění
úkolů ve výrobě, ale přitom
i zabezpečování čistoty ovzduší
a vod, lepší hospodaření s půdou
i lepší hospodaření v našich lesích.
Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji
poslanci Václavu Andělovi. Slovo má poslankyně
Hana Trojanová a o slovo dále požádal
předseda vlády České socialistické
republiky soudruh Pitra.
Poslankyně Hana Trojanová: Vážené
soudružky, vážení soudruzi, protože
zde dnes máme zaujmout stanovisko k dalšímu
postupu vlády České socialistické
republiky v péči o životní prostředí,
musím zdůraznit, že v pánevních
okresech pod Krušnými horami a v Ústí
nad Labem zvlášť je úroveň znečišťování
ovzduší a vod nejen kritizována, ale stává
se motivem pro zásadní rozhodnutí občanů
například k přestěhování
se jinam. Celý problém je dnes již historicky
založen, projevuje se v sociální struktuře
obyvatelstva i náladách lidí, krystalizuje
vždy, pokud se vyskytnou delší období
s nepříznivými podmínkami rozptylu
v ovzduší.
Zajímalo mne proto, jaké představy o řešení
situace v okrese mají národní výbory,
co chtějí samy dělat a jaké potřeby
uplatňují u výrobních organizací,
které jsou řízeny centrálně.
Podrobně jsem se seznámila s návrhem generelu
životního prostředí okresu, který
byl předložen plenárnímu zasedání
Městského národního výboru
v Ústí nad Labem v prosinci loňského
roku.
Za pozitivní považuji fakt, že analyzuje situaci
komplexně a s vysokým stupněm poznání
skutečnosti. Potvrzují to i přednesená
stanoviska výzkumných ústavů. Na druhé
straně však působí deprimujícím
dojmem, že o některých důležitých
opatřeních čtu a slyším více
než deset let a přitom je jejich realizace dosud nejistá.
Například čistírna odpadních
vod ve Spolchemii je ve volebním programu okresu již
třetí volební období a stále
se odkládá. Spalovna průmyslových
odpadů Spolchemie je oddalována z důvodu
nedostatečného finančního krytí.
Přitom ústředí České
technické inspekce ochrany ovzduší Praha žádost
o dotaci na spalovnu poslalo zpět na Českou technickou
inspekci ochrany ovzduší v Ústí nad
Labem s tím, že do května 1989 vyjdou nové
pokyny pro podávání žádostí
o dotace ze státního fondu ochrany ovzduší.
Realizace spalovny v letech 1990 - 1993 tedy připadá
v úvahu jen za předpokladu sdružení
finančních prostředků, částečné
dotace a zajištění devizového krytí.
8. pětiletka v Tonasu Neštěnice je ekologickou
právě proto, že byly rozhodující
akce odsouvány až do současnosti.
Stav životního prostředí se stal jednoznačně
limitem dalšího sociálně ekonomického
rozvoje. Přitom jako zpětná vazba se neutěšený
stav životního prostředí v okrese promítá,
samozřejmě negativně, do zdravotního
stavu obyvatelstva, a to zejména dětské populace.
Toto samo o sobě vytváří řetězové
reakce, které registrujeme jako nežádoucí
migraci obyvatel, nepříznivý vývoj
vzdělanostní struktury, vysoký výskyt
sociálně patologických jevů atd.,
je na místě připomenout i vytváření
nezdravých politických nálad a dopady morálně
etické.
V naší oblasti najdeme problémy společné
řadě jiných průmyslových oblastí,
ale i problémy úzce specifické. Nejožehavějším
problémem je situace v čistotě ovzduší.
Specifika utváření terénu se promítá
do vysoké náchylnosti území ke vzniku
stabilního zvrstvení v přízemní
atmosféře, které z tohoto důvodu vzniká
zde častěji a rychleji než v jiných
oblastech a je i hůře rozrušitelné.
A právě krajně nepříznivé
kombinace utváření terénu z hlediska
ventilace, spolu s charakteristikami a rozmístěním
zdrojů znečištění, jsou hlavními
příčinami častých imisních
epizod se strmým průběhem vzniku.
Dosavadní systém vyhlašování
signálů podle prognózního a signálního
systému, který má omezovat emise hlavních
znečišťovatelů v období zhoršených
rozptylových podmínek, je dosud přes několik
inovací stále málo účinný.
Nesplňuje tedy požadavky na účinnou
ochranu zdraví obyvatel před znečištěným
ovzduším, jak to ostatně konstatovala i rada
Městského národního výboru
v Ústí nad Labem na svém zasedání
26. ledna 1989.
Navíc oxid siřičitý není sám
o sobě jediným problémem Ústecka.
Odborníci tvrdí, že jsou velmi závažné
emise chemické povahy, a to i přes jejich relativně
malé množství. Obdobně je třeba
posuzovat důlní exhalace a kouřové
splodiny z dopravy. Taková pestrost je krajně nežádoucí,
neboť znečišťující příměsi
mezi sebou za jistých okolností reagují.
Na Ústecku byl technicky prokázán výskyt
23 druhů měřitelných škodlivin.
Mezi nimi se vyskytují rakovinotvorné látky,
další mohou vznikat při fotochemických
reakcích v ovzduší. Zejména sloučeniny
chlóru a fluóru jsou vysoce reaktivní. Průměrná
koncentrace Polétavého prachu, který na sebe
váže mezi jinými látkami i toxické
kovy, například rtuť, jsou zde nejvyšší
z celé severočeské pánve.
Proto je znečištění ovzduší
považováno za rozhodující problém
Ústecka a při zachování systémového
přístupu musí být hlavním článkem
navrhovaných opatření. Opatření
musí sledovat: - radikální snížení
prašnosti a omezení emisí SO2, -
snížení zakouření v dýchací
zóně, - co nejvyšší odstranění
emisí z chemických technologií, - snížení
emisí z dopravy.