Další rozhodující součástí
vědeckotechnického rozvoje ve vnitřním
obchodě je rozvoj automatizovaných systémů
řízení a uplatňování
výpočetní techniky. Nebudu vypočítávat,
kolik různých počítačů
zde pracuje ani jaký je stav, když tento úsek
vyžaduje už ne-li modernizaci, tak aspoň reprodukci.
Uvedená technika zpracovává ročně
přes 400 mil. základních položek a zajišťuje
rychlé a v podstatě i bezchybné informace
pro operativní a koncepční řízení.
Domnívám se, že z tohoto pohledu patří
vnitřní obchod mezi odvětví s nejlépe
organizovanou a vybudovanou výpočetní službou,
jejíž další kvalitativní rozvoj
především v uplatnění minipočítačů
a mikropočítačů je brzděn nedostatkem
potřebných zařízení.
Obdobná situace je i ve využití čárového
kódu při evidenci oběhu zboží,
jehož zavedení jistě přispěje
ke zlepšení práce vnitřního obchodu,
a to přes vysokou investiční náročnost,
která by měla být kompenzována i přiměřeným
finančním efektem.
Investiční náročnost, avšak jiného
druhu, se projevuje i u dalších zařízení,
nezbytných pro práci vnitřního obchodu.
Např. nyní vyráběná elektronická
pokladna se stejnou funkcí jako dřívější
mechanická je téměř dvaapůlkrát
dražší. Obdobně je tomu i u pultové
váhy. Zde lze těžko hovořit o vědeckotechnickém
rozvoji ze strany obchodu i výrobce.
Soudružky a soudruzi, vědeckotechnický rozvoj
musí ve vnitřním obchodě sehrávat
stále významnější úlohu,
a to ve všech formách jeho činnosti. Lze právem
očekávat, že připravovaná přestavba
hospodářského mechanismu zasáhne postupně
všechny oblasti našeho společenského života
a v plné míře i vnitřní obchod.
Je proto na představitelích vnitřního
obchodu a všech jeho pracujících, aby byli
na nové podmínky včas a kvalitně připraveni,
aby všichni ve vnitřním obchodě plnili
funkci garanta a spotřebitele vůči výrobci.
Na druhé straně pak aby představitelé
vnitřního obchodu věnovali trvalou pozornost
i sociálně ekonomickým podmínkám
pracovníků, hledali a prosazovali progresivní
formy a metody práce i odměňování
a zvážili, zda ukazatel maloobchodního obratu
je tím pravým ukazatelem pro hodnocení práce
obchodu, jeho pracovníků i vyjádření
spokojenosti našich občanů. Děkuji za
pozornost. (Potlesk.)
Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji
poslanci Františku Marienkovi. Slovo má poslanec František
Přibyl a připraví se poslanec Václav
Anděl.
Poslanec František Přibyl: Vážený
soudruhu předsedo, vážené soudružky
a soudruzi poslanci, pro hospodářství řízené
národními výbory plně platí
to, co bylo uvedeno na 8. zasedání ústředního
výboru Komunistické strany Československa
v roce 1983 a zvýrazněno na nedávném
5. zasedání ústředního výboru
strany k vědeckotechnickému rozvoji v celém
národním hospodářství. Ani
ve sféře národních výborů
se vědeckotechnický rozvoj dosud nestal osou plánu.
Nejsou spolehlivě vyřešeny otázky plánovaného
a finančního zabezpečení modernizace
našich podniků a organizací, ani potřebné
zainteresovanosti organizací a vedoucích pracovníků
na zavádění moderní techniky a v neposlední
řadě i otázky dodavatelského zabezpečení
nezbytných technických zařízení.
Dovolte mi však, abych z pověření výboru
České národní rady pro národní
výbory a národnosti přednesl několik
poznámek k otázkám využívání
výpočetní techniky v soustavě národních
výborů, jeho přínosům i současným
problémům.
Pro potřeby operativního řízení
správy a ochrany národního majetku, uspokojování
všestranných potřeb občanů, vyřizování
jejich záležitostí a celou řadu dalších
správních a jiných činností
vykonávaných národními výbory
je zapotřebí obrovského množství
nejrůznějších informací a údajů,
které je nutno soustavně aktualizovat, doplňovat
a přehodnocovat.
Jako jeden ze základních nástrojů
cílevědomého zdokonalování
a racionalizace informačního systému národních
výborů s účelným využitím
výpočetní techniky je od roku 1977 budován
automatizovaný informační systém národních
výborů v České i Slovenské
socialistické republice.
Výbor ČNR pro národní výbory
a národnosti se kontrolou postupu vytváření
tohoto systému pravidelně zabývá.
Konstatovali jsme účelnost a společenskou
opodstatněnost i přínos tohoto systému.
Využívání výpočetní
techniky přináší novou kvalitu informací,
kterou by nebylo možno získat tradičními
způsoby bez vysoké administrativní pracnosti,
zabezpečuje dokonalou přesnost vedení rozsáhlých
evidencí, objektivizuje podklady pro řídící
a kontrolní činnost a přináší
i nemalé úspory pracovních sil.
Až dosud je v rozpočtové sféře
národních výborů do užívání
zavedeno celkem 17 úloh, zejména tzv. celostátních
průřezových úloh v příslušných
odvětvových aplikacích. Např. v celé
ČSR jsou využívány úlohy "Účetnictví
národních výborů a rozpočtových
organizací", "Rozpočet národních
výborů", Závěrečný
účet národních výborů"
apod. Úloha "Pracovníci a mzdy" - aplikace
pro školství, zdravotnictví, vnitřní
správu národních výborů a sociální
péči je v současné době provozována
již pro přibližně 1 milion pracovníků
celé ČSSR.
V hospodářství národních výborů
je v různém rozsahu využíváno
také 65 úloh automatizovaných systémů
řízení podniků v odvětví
dopravy a silničního hospodářství,
v podnicích místního stavebnictví,
Restaurací a jídelen, Uhelných skladů,
místní výroby a služeb, bytového
hospodářství apod. převážně
jde o úlohy pro řízení vybraných
procesů a činností, jako je účetnictví,
pracovníci a mzdy, základní prostředky,
materiálně technické zabezpečení,
řízení dopravy, řízení
opravárenské činnosti, řízení
odbytu atd.
Přes vše, čeho bylo dosud v rozvoji a využití
automatizovaného systému národních
výborů s obrovským úsilím dosaženo,
však tempo jeho výstavby nepostačuje potřebám.
Srovnání rozsahu vybavení a využití
výpočetní techniky za sféru národních
výborů s ostatními odvětvími
národního hospodářství není
příznivé. Ve vztahu k ostatním resortům
je na daleko nižší úrovni. Uvedu některé
problémy.
Těžiště technického vybavení
automatizovaného informačního systému
národních výborů představuje
Podnik výpočetní techniky Praha, do jehož
výpočetních středisek národní
výbory a jejich organizace předávají
data ke zpracování. Časové využití
(směnnost) jeho počítačů je
podle oficiálních údajů státní
statistiky nejvyšší ze všech organizací
v České socialistické republice a převyšuje
celostátní průměr o 57 %. Přitom
ze stejných podkladů vyplývá, že
podnik má nejstarší počítače.
Celkový nedostatek kapacity výpočetní
techniky podniku výpočetní techniky Praha
způsobuje provozní obtíže v obdobích,
kdy se kumulují termíny zpracování
více úloh. Národní výbory potom
dostávají zpracované podklady opožděně,
což vede často ke zbytečným komplikacím,
případně i k nutnosti vlastního zpracování
agendy navíc. Přestože jako hlavní pracovní
náplň byly Podniku výpočetní
techniky Praha stanoveny práce pro národní
výbory a státní statistiku, vedou ekonomické
nástroje řízení Podniku výpočetní
techniky Praha k tomu, že dosud pracuje i pro zákazníky
z jiných resortů na úkor služeb národním
výborům.
Řešení je slibováno v rámci chystané
koncepce jednotné sítě výpočetních
středisek státní správy Českého
statistického úřadu. Ale předložení
této koncepce vládě České socialistické
republiky je neúnosně dlouho odkládáno.
Prohlubují se vnitřní problémy Podniku
výpočetní techniky Praha v zabezpečování
projektových a programátorských prací
pro automatizovaný informační systém
národních výborů. Nejen, že plánem
stanovený počet projektantů v Podniku nestačí
potřebám automatizovaného informačního
systému národních výborů, ale
i jejich vysoká fluktuace snižuje účinnost
práce na složitých a náročných
celostátních projektech. problém spočívá
pravděpodobně v neodpovídajících
mzdových relacích mezi projektanty Podniku výpočetní
techniky Praha a projektanty jiných organizací.
Využití výpočetní techniky ve
sféře státní správy se rychle
rozvíjí v ostatních zemích RVHP, v
některých konkrétních směrech
rychleji než u nás. Nabízí se potřeba
prohloubit s nimi spolupráci v tomto směru.
Podstatně je třeba urychlit využití
výpočetní techniky pro odstraňování
rutinní administrativní práce. Klademe-li
v průmyslové sféře na první
místo automatizaci řízení technologických
procesů, pak v národních výborech
jsou to právě administrativní práce,
které jsou jejich "technologickým procesem".
V tomto směru celostátní úlohy automatizovaného
informačního systému národních
výborů zatím výraznějších
výsledků nedosáhly. Přejít
od prostých "pořizovačů dat"
k minipočítačům, které přímo
v kanceláři poskytnou základní výsledky,
je pro národní výbory stejně naléhavé
jako pro kterékoliv jiné odvětví národního
hospodářství. A tam, kde může
minipočítač usnadnit službu občanům,
je ještě naléhavější.
Ani při podstatném posílení technických
a programátorských kapacit Podniku výpočetní
techniky Praha si nelze představit, že by podnik mohl
zabezpečit veškeré potřeby národních
výborů ve výpočetní technice.
Je proto třeba plánovitě a koordinovaně
budovat technické a řešitelské kapacity
rovněž u samotných národních
výborů a jejich organizací.
Z tohoto důvodu by měl také resort elektrotechnického
průmyslu přiznat potřebám národních
výborů prioritu i v zájmu jejich jednotného
vybavení minipočítači.
Všude na světě spojují nasazení
výpočetní techniky se současným
zjednodušováním pracovních postupů,
organizačních struktur a předpisů
- prostě s racionalizací správy. My zatím
v automatizovaném informačním systému
národních výborů konzervujeme v rozsáhlých
programech například složité mzdové
předpisy, aniž by je příslušná
ministerstva předem zjednodušila, např. školství,
zdravotnictví, přestože takový úkol
jim byl vládou ČSR uložen již před
několika lety.
Vážené soudružky a soudruzi, uvedl jsem
několik problémů z oblasti výpočetní
techniky a jejího zavádění do soustavy
národních výborů. Jedním z
dalších faktorů, který je třeba
překonávat, je nedostatek odborných znalostí
v oblasti výpočetní techniky u funkcionářů
a pracovníků národních výborů,
často i nedůvěra v přínos nových
způsobů práce. Za téměř
deset let zavádění automatizovaného
informačního systému národních
výborů se systematickou výchovou těchto
lidí podařilo mnohé uvedené přístupy
překonat. Je proto zapotřebí, aby ze strany
ústředních orgánů byly cílevědomě
a urychleně vytvářeny možnosti k odstranění
uvedených problémů a ke zkvalitnění
podmínek budování automatizovaného
informačního systému národních
výborů. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji
poslanci Františku Přibylovi. Slovo má poslanec
Václav Anděl, připraví poslanec Vasil
Mohorita.
Poslanec Václav Anděl: Vážené
soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážení
hosté, chtěl bych vás seznámit s výsledky
našich průzkumů v podnicích a organizacích
ministerstva průmyslu a ministerstva stavebnictví
České socialistické republiky i v koncernovém
podniku Škoda a na Vysoké škole strojní
a elektrotechnické v Plzni. Z průzkumů vyplývá
to, co bylo v plném rozsahu zdůrazněno na
nedávném 5. zasedání ústředního
výboru KSČ, že i přes mnohé úspěchy
není vědeckotechnický rozvoj našeho
národního hospodářství jako
celek ještě zdaleka uspokojivý. Přesvědčujeme
se o tom stále dosti často i na našich pracovištích
a jako spotřebitelé v obchodech.
Uvedu alespoň některé konkrétní
poznatky z průzkumů:
Výzkumný ústav Pozemních staveb Praha,
který jsme navštívili, je špičkovým
výzkumným pracovištěm, které
je relativně dobře vybavené měřícím
a zkušebním zařízením. Zaměstnává
řadu zkušených a vysoce kvalifikovaných
pracovníků, kteří se mohou pochlubit
úspěšnými výsledky i výchovnou
a bohatou publikační činností. Viděli
jsme i fotografie různých architektonicky zajímavých
experimentálních staveb a nové inovované
výrobky.
Problémem je však realizace těchto úspěšných
výsledků v celém našem stavebnictví.
Všichni si hodně slibujeme např. od realizace
základního vědeckotechnického programu
resortu ministerstva stavebnictví P 09 "Zvýšení
efektivnosti výstavby pozemních staveb", jehož
řešení ústav zabezpečuje. Trochu
nás ale mrzí, že s realizací lze počítat
až od roku 1993.
Textilana n. p. Liberec 2/3 výroby zboží exportuje
do nesocialistických zemí. Přitom dle stávajících
pravidel nedostávají z tohoto exportu žádný
devizový podíl a nemohou tak provádět
tolik potřebnou obměnu opotřebovaného
výrobního zařízení novým
zařízením na vysoké technické
úrovni.
Zarážející je skutečnost, že
tuzemské nové textilní stroje zabezpečují
často i menší produktivitu práce než
vyměňované staré stroje z dovozu.
Např. k zabezpečení požadovaného
objemu výroby v Textilaně na starých soukacích
strojích Autoconer z roku 1970 je potřeba jenom
53 pracovníků, ale na nových strojích
Autosuk z koncernového podniku Elitex již 94 pracovníků.
Že tomu tak nemusí být vždy, o tom svědčí
i v Textilaně některá úspěšně
realizovaná řešení výzkumných
úkolů. Například právě
ve spolupráci s koncerovým podnikem Elitex byl vyvinut,
ověřen a zaveden bezvřetenový dopřádací
stroj na hrubé příze jako první svého
druhu v Evropě. Následně pak byla realizována
nová přádelna s roční kapacitou
840 t příze.
Na druhé straně jsme se však setkali s problémem
stále prodlužovaného řešení
úkolu "Ověření spolehlivosti
a tkacích možností strojů Kontis".
Tento státní významný úkol
řešený generálním ředitelstvím
Bavlnářský průmysl v závodě
Perla Ústí nad Orlicí byl zahájen
již v roce 1977, ale ještě po deseti letech není
ukončen. Důvodem je to, že poslední
z 18 strojů Kontis byly dodány Zbrojovkou Vsetín
teprve v listopadu minulého roku. Za tak dlouhou dobu ovšem
i špičkový textilní stroj již zastaral
a výrobce navíc pro vysokou cenu již dnes další
výrobu strojů Kontis odmítá.
V závodě Tatra, n. p. Závody na překližky
a dýhy v Hodoníně jsou na dobré technické
úrovni a daří se jim inovace výroby.
O tom svědčí to, že své výrobky
vyváží z 25 % do nesocialistických zemí
a že téměř 25 % výrobků
mají zařazeno do I. stupně jakosti. Přesto
i tam mají problémy, jako nedostatečné
investice, nedostatek kvalitních surovin a chybějící
poloprovoz.
V závodě n. p. Barvy a laky v Uherském Hradišti
vybudovali nový moderní provoz na výrobu
fyzikálně schnoucích nátěrových
hmot a jsou v tomto oboru na špičkové evropské
úrovni. Úspěchem je, že díky
dobré organizaci práce i splněnému
socialistickému závazku zahájili výrobu
o 2,5 měsíce dříve a že dosti
podstatně překračují i náběhovou
křivku. To je i výsledkem dobré kádrové
politiky a zvláště toho, že si včas
pro nový provoz zapracovali potřebné pracovníky.
Je jen škoda, že tomu tak není i v jejich základním
závodě v Praze.
Zavádějí postupně další
výrobky vysoké technické úrovně,
kterých vyrábějí v současné
době 11 %. Zjistili jsme, že 10 pracovníků
vlastního útvaru technického rozvoje přináší
závodu řádově více nových
výrobků než 110 pracovníků podnikové
vědeckovýzkumné základny.
Stejně jako jinde si stěžují na zatěžování
pracovníků technického rozvoje a vědeckovýzkumné
základny nadměrnou administrativní prací,
která přesahuje 30 % časového fondu
pracovníků. V útvaru technického rozvoje
závodu není přesto dokonce ani jediná
administrativní pracovnice.
Další poznatky jsme získali i v koncernovém
podniku Škoda Plzeň, kde jsme se seznámili
s pozoruhodnými úspěchy, ale i s problémy,
které mají v závodech Energetické
strojírenství a Elektrické lokomotivy i v
Ústředním výzkumném a zkušebním
ústavu. Tyto poznatky jsou zahrnuty do společné
zpravodajské zprávy.
Soudružky a soudruzi, v navštívených podnicích
jsme se tedy setkali kromě dobrých výsledků
i s nedostatky. Uvedu proto některé nejdůležitější
problémy, případně i podněty,
kterými je třeba se co nejrychleji zabývat.
Některé zde již v rozpravě i zazněly.
Ze skutečnosti, že za výsledek vědeckotechnického
rozvoje nelze považovat úspěšné
ukončení řešení úkolu,
ale teprve úspěšnou realizaci výrobku
či nové technologie ve výrobě, plyne,
že za vědeckotechnický rozvoj musí v
daleko větší míře odpovídat
přímo hospodářské vedení
organizací a ne pouze pracovníci technických
úseků. K tomu je třeba vytvořit potřebný
tlak, ale i nové podmínky v rámci připravovaného
přebudování hospodářského
mechanismu ČSSR.
Je nutné účinněji využívat
nejenom práce vědeckovýzkumné základny,
ale i další inovační zdroje, především
výrobní investice, nákup či modernizaci
strojního zařízení, nákup licencí
a technickou pomoc. K tomu je nezbytné výrazně
zlepšit i řízení na všech stupních
a dodavatelskoodběratelské vztahy.
Mimořádnou pozornost věnovat urychlené
modernizaci výrobního zařízení
v resortu ministerstva průmyslu ČSR, a to zvláště
u vybraných výrob spotřebního průmyslu.
V této souvislosti vyvíjet zvýšený
tlak i na naše strojírenství a nezapomínat
ani na řádnou a včasnou údržbu.
Ke zkvalitnění práce útvarů
technického rozvoje a vědeckovýzkumné
základny je nutné dále zlepšovat úroveň
jejich řízení a prosazovat omezení
zbytečné administrativy shora i zdola. Je třeba,
a to i všeobecně, využívat také
daných možností hmotné zainteresovanosti
a možností zatřídění a
odměňování daných kvalifikačním
katalogem pro druhou etapu ZEÚMS. Tím plně
docenit celospolečenský význam tvůrčí
a vysoce kvalifikované práce.
Znovu prověřit na všech úrovních
účelnost všech platných vyhlášek,
směrnic, opatření a pokynů, týkajících
se oblasti vědeckotechnického rozvoje a zbytečné
předpisy zrušit. Zjednodušit i mnohé předepsané
formuláře, např. základní listy
inovací a formuláře koordinačních
plánů.
Přednostně zabezpečovat výzkumná
a vývojová pracoviště i vysoké
školy potřebnými měřícími
a učebními přístroji, výpočetní
a reprografickou technikou, a to i přístroji a technikou
z dovozu.