FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY 1984
IV. volební období
148
Vládní návrh
Zákon
ze dne 1984
o prodloužení základní výměry dovolené na
zotavenou a o doplnění § 5 zákoníku práce
Federální shromáždění Československé socialistické
republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Zákoník práce č. 65/1965 Sb., ve znění zákona č. 88/
1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách
v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojiš-
tění, zákona č. 153/1969 Sb., kterým se mění a doplňuje
zákoník práce, zákona č. 20/1975 Sb., kterým se mění a
doplňují některá další ustanovení zákoníku práce, a zá-
kona č. 72/1982 Sb., kterým se mění a doplňuje § 105 zá-
koníku práce, se mění a doplňuje takto:
1. V § 5 se za slova "členů posádek československých
námořních lodi" vkládají slova "a příslušníků sborů po-
žárni ochrany"
2. § 101 odst. 1 zní:
"(1) Základní výměra dovolené činí tři kalendářní
týdny v kalendářním roce. ".
3. V § 101 se vypouští odstavec 2.
Dosavadní odstavce 3 až 5 se označuji jako odstav-
ce 2 až 4.
2
Čl. II
Zákon č. 122/1975 Sb., o zemědělském družstevnictví, se
mění takto:
1. § 54 odst. 1 zní:
"(1) Základní výměra dovolené činí tři kalendářní
týdny v kalendářním roce. ".
2. V § 54 se vypouští odstavec 2.
Dosavadní odstavce 3 až 5 se označuji jako odstavce
2 až 4.
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnen 1. ledna 1985.
3
Důvodová zpráva
A. K doplnění § 5 zákoníku práce
Zákon č. 18/1958 Sb., o požární ochraně, v § 19 vytvářel
možnost pro odlišný právní režim pracovněprávních vztahů přísluš-
níků požárních útvarů. V dalším období byly prováděcí předpisy,
vydaná na základě citovaného ustanovení, a později i samotné
zmocňovací ustanovení, zrušeny předpisy z oblasti pracovního
práva. Při přezkoumávání účinnosti zákona č. 18/1958 Stu bylo
ministerstvy vnitra republik konstatováno, že specifické podmín-
ky práce na úseku požární ochrany a stále se zvyšující náročnost
na výkon této práce vyžaduji upravit některé odchylky od pra-
covněprávních vztahů pracovníků sborů požární ochrany.
K realizaci tohoto záměru je nutné doplnit ustanoveni
§ 5 zákoníku práce tak, aby bylo možné tyto odchylky upravit
zvláštními předpisy, jimiž budou zákony národních rad o požární
ochraně. Navržená úprava bude znamenat, že pro příslušníky sbo-
rů požární ochrany budou platit všechna ustanovení zákoníku prá-
ce, pokud jejich platnost nebude vyloučena zákony o požární
ochraně.
Odchylky od obecné úpravy pracovněprávních vztahů se
mají týkat:
Stanovení podmínek a forem přijetí do sboru požární
ochrany
Vedle tělesné a duševní způsobilosti uchazečů jsou
kladeny zvýšené požadavky také na jejich odbornou připrave-
nost a občanskou bezúhonnost. Vzhledem k uplatňováni princi-
pů velitelské pravomoci ve sborech požární ochrany je třeba
upravit otázku kompetence k přijímání do pracovního poměru
a ustanovování do vedoucích funkcí a odvolání z nich přímo
v zákoně. Po vzniku pracovního poměru skládá příslušník slib.
Na složení tohoto slibu bude navazovat Jmenování do hodnosti.
- 4 -
Sjednání zkušební doby v délce až do šesti měsíců
Toto zvýšení hranice zkušební doby má sloužit jednak
k vytvoření předpokládá pro důkladný nástupní odborný výcvik
trvající několik týdnů. Jednak má prověřit tělesné a duševní
předpoklady příslušníka pro výkon zastávané funkce na úseku
požární ochrany.
Převedení příslušníků na jinou práci (funkci) až na
90 pracovních dnů v kalendářním roce a přeložení do jiného
místa až na dobu jednoho roku
Vytvoření odlišných podmínek pro převedení příslušníků
na jinou práci (funkci) nebo přeložení do jiného místa výko-
nu práce odůvodňuje celospolečenský význam úkolů při ochra-
ně socialistické ekonomiky, života a zdrávi občanů před po-
žáry, zejména v oblasti požární prevence a operativně tech-
nické činnosti Jednotek požráni ochrany.
Vyslání příslušníka na pracovní cestu k plnění mimo-
řádných úkolů
Jde o zabezpečení požární ochrany při některých význam-
ných politických a společenských událostech (např. při sjez-
dech, spartakiádách a veletrzích), které nelze zajistit si-
lami a prostředky v miste konáni těchto akcí. Jakož i o zdo-
láváni rozsáhlých požárů. Za tím účelem se navrhují odchylky,
zejména pokud Jde o podřízenost těchto příslušníků a náhrady
nákladů spojených s tímto vysláním. Oprávnění nadřízeného or-
gana požádat o vysláni a tomu odpovídající povinnost podříze-
ného orgánu příslušníky vyslat má charakter administrativně-
právniho vztahu.
- 5 -
Zavedení dalších dvou důvodů okamžitého zrušení pra-
covního poměru
Kromě důvodů pro okamžité zrušení pracovního poměru,
které jsou uvedeny v ustanovení § 53 zákoníku práce, se na
příslušníky sborů požární ochrany budou vztahovat další dva
důvody okamžitého zrušení pracovního poměru. S příslušníkem
se může okamžitě zrušit pracovní poměr i tehdy, jestliže
odmítne složit předepsaný slib nebo jestliže mu byla od-
ňata hodnost. Skutečnosti, jejichž následkem je odnětí
hodnosti, jsou natolik závažné, že je třeba umožnit, aby
s odnětím hodnosti bylo spojeno i okamžité zrušení pracov-
ního poměru. Vzhledem k tomu, že odnětí hodnosti má za ná-
sledek okamžité zrušení pracovního poměru, stejné důsledky
musí mít i odmítnuti složení slibu, který je předpokladem
jmenováni do hodnosti.
Zakotvení dalších specifických povinnosti příslušníků
Vedle základních povinnosti pracovníků uvedených v zá-
koníku práce se navrhuje v návaznosti na odchylky v pra-
covněprávních vztazích příslušníků sborů požární ochrany
zakotvit i další specifické povinnosti příslušníků. Jde
o povinnost příslušníka vždy splnit rozkaz s výjimkou pří-
padů, že by splněním rozkazu spáchal trestný čin nebo pře-
čin. Dále jde o povinnost příslušníka zvyšovat své poli-
tické a odborné znalosti, udržovat si potřebnou fyzickou
zdatnost a dodržovat zásady služební zdvořilosti.
Zakotvení jednotlivých druhů odměn udělovaných přísluš-
níkům sborů požární ochrany přímo v zákoně a rozšíření kár-
ných opatření
Navrhuje se zakotvit v zákoně o požární ochraně jed-
notlivé druhy odměn: písemná pochvala, věcný dar, peněžitá
odměna a mimořádné povýšení nebo jmenování do první důstoj-
nické hodnosti.
- 6 -
Zvláštní charakter výkonu práce vyžaduje rozšířit
druhy kárných opatření o další kárné opatření - snížení
hodnosti.
Odchylná úprava pracovní včetně pracovní pohotovosti
a práce přesčas.
Pracovní režim příslušníků sborů požární ochrany je pře-
vážně upraven tak, že Jedna pracovní směna trvá 24 hodin a
48 hodin činí mezisměnovy odpočinek. Přitom část směny v roz-
sahu až 6 hodin se považuje za pracovní pohotovost ve smyslu
ustanovení § 95 zákoníku práce, která se nezapočítává do pra-
covní doby a je odměňována poloviční sazbou. Navrhuje se, aby
v mimořádných případech bylo možné nařídit v nezbytně nutném
rozsahu práci přesčas i nad limity stanovené v § 97 zákoníku
práce.
Dále se navrhuje, aby pracovní přestávky na jídlo a
oddech se započítávaly v plném rozsahu do pracovní doby.
Příslušníci sborů požární ochrany totiž nemohou po dobu pra-
covní směny opustit pracoviště a v rámci turnusové práce by
ani nebylo možné přestávky nepracovat.
Na rozdíl od zákoníku práce se v zájmu jednotného výkonu
práce navrhuje, aby otázky související s rozvržením pracovní
doby neřešil vedoucí organizace, ale ministerstvo vnitra.
Zabezpečení bezplatného stravování a vhodného ubytování
příslušníkům, kteří pracují za zvláštních podmínek
Při pracích, které jsou náročné z hlediska fyzického a
psychického, kdy při zdolávání rozsáhlých požárů, povodní,
živelních pohrom a obdobných situací jsou příslušníci nasa-
zováni na delší dobu, je nutné řešit i zabezpečení bezplat-
ného stravování a vhodného ubytováni těchto příslušníků.
- 7 -
Zdravotně kondiční příprava
Vzhledem k rizikovosti výkonu práce, práci ve zdrávi
škodlivém prostředí, v extrémních podmínkách, vysokému psy-
chickému a fyzickému zatížení, jakož i k častému přerušování
mezisměnového odpočinku z důvodu důležitého zájmu práce, na-
vrhuje se příslušníkům sborů požární ochrany poskytovat zdra-
votně kondiční přípravu v délce jednoho kalendářního týdne
v roce. Poskytování této přípravy není nárokové; podrobnosti
o vyberu funkci a způsobu provádění zdravotně kondiční pří-
pravy stanoví ministerstva vnitra republik obecně závazným právním
předpisem. Účast příslušníků na této přípravě se posuzuje
Jako výkon práce.
Postavení náčelníků správ sborů požární ochrany
Jako odchylka od ustanovení § 9 zákoníku práce se
vzhledem k uplatňování principu nadřízenosti a podřízenosti
příslušníků vyžaduje stanovit, že v pracovněprávních vzta-
zích příslušníků, kteří jsou v pracovním poměru k ONV nebo
KNV, plní úkoly vedoucího organizace příslušní náčelníci
správ sborů požární ochrany.
Finanční dopad
Z výše uvedených odchylek od obecné úpravy bude mít
ekonomický dopad pouze poskytování zdravotně kondiční pří-
pravy. Poskytování této přípravy se bude týkat asi 4 600
příslušníků Sboru požární ochrany v ČSR a asi 1780 přísluš-
níků Sboru požární ochrany v SSR.
Jejich zdravotně kondiční příprava nebude vyžadovat
rozšíření dosavadních kapacit zdravotnických a rekreačních
zařízení ministerstev vnitra, popřípadě národních výborů. Ná-
klady se zvýší jen na stravování a cesty příslušníků do míst
soustředěni. Počítá se s tím, že zvýšené náklady budou činit
v ČSR asi 1, 9 mil. Kčs a v SSR 0, 75 mil. Kčs.
- 8 -
Poskytování zdravotně kondiční přípravy nebude vyža-
dovat potřebu nárůstu pracovních sil. Úbytek pracovní do-
by bude nahrazen prací jiných příslušníků (přičemž lze po-
čítat se zlepšením zdravotního stavu a snížením nemocnosti
příslušníků).
B. K prodloužení základní výměry dovolené
Základní výměra dovoleno na zotavenou podle zákoníku
práce činí v československé socialistické republice dva
kalendářní týdny. Mají ji všichni pracovnici, kteří splní
podmínky vzniku nároku na dovolenou (odpracování 75 dnů,
alespoň 5 měsíců trváni pracovního poměru).
Dovolenou na zotavenou v délce tří kalendářních týdnů
má pracovník, který do konce běžného kalendářního roku
a) dovrší alespoň 5 let pracovního poměru po 18. roce věku,
b) nedosáhne 18 let věku,
c) dosáhne 50 let věku.
Dovolenou v délce čtyř kalendářních týdnů má pracovník,
který do konce kalendářního roku dovrší alespoň 15 let pra-
covního poměru po 18. roce věku.
Obdobně Je upravena výměra dovolené na zotavenou členů
JZD zákonem o zemědělském družstevnictví.
Učni máji 4 kalendářní týdny dovolené, učitelé 8 ka-
lendářních týdnů, učitelky mateřských škol 6 kalendářních
týdnů a vychovatelé 4 kalendářní týdny.
Pracovníci, kteří pracují v téže organizaci po celý
kalendářní rok pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení
tunelů a štol a pracovníci, kteří konají práce zvlášť ob-
- 9 -
tížné nebo zdraví škodlivé, mají nárok na dodatkovou dovolenou
v délce jednoho kalendářního týdne. Pracovníci pracující
v podzemí hlubinných uhelných a lignitových dolů mají nárok
na zvláštní dodatkovou dovolenou v rozsahu jednoho dne za
každou odpracovanou směnu stanovenou těžebním režimem na sobotu.
Při srovnáni s úpravou dovolené na zotavenou s jinými so-
cialistickými státy a i ostatními evropskými státy je u nás
základní výměra dovolené krátká. Základní výměra dovolené činí
např. v SSSR 15 pracovních dnů při pětidenním pracovním týdnu.
Obdobná úprava je v Maďarské lidové republice, Bulharské lido-
vé republice a v Rumunské socialistické republice, V Německé
demokratické republice činí základní výměra dovolené 18 až 23
dnů.
Základní délka dovolené v ČSSR zůstává od r. 1945 (vl.
nař. č. 23/1945 Sb. ) nezměněna. Tato úprava působí nepříznivě
zejména na mladé pracovníky, kteří nastupují po skončení pří-
pravy na povolání poprvé do zaměstnání.
Navrhovaná právní úprava se vztahuje na pracovníky v pra-
covním poměru, členském poměru k výrobnímu družstvu a členském
poměru k jednotnému zemědělskému družstvu a vyhovuje Úmluvě Me-
zinárodni organizace práce č. 132 z roku 1970, o každoroční
placené dovolené. ČSSR tuto úmluvu dosud neratifikovala.
Zvýšený rozsah volného času dosažený prodloužením základ-
ní výměry dovolené přispěje k rozvoji osobních, rodinných a
společenských aktivit zejména mladých pracovníků.
Prodloužení základní výměry dovolené vyžaduje změnu § 101
zákoníku práce a § 54 zákona č. 122/1975 Sb., o zemědělském
družstevnictví.
- 10 -
Finanční dopad
Prodloužení základní výměry dovolené se týká přibližně
560 tisíc pracovníků, včetně členů jednotných zemědělských
družstev, t. j. asi 7, 5 % jejich celkového počtu. Ve výrobě
jich pracuje asi 310 - 340 tisíc, t. j. asi 4, 1 % - 4, 5 %.
V důsledku prodloužení základní výměry dovolené pracovníků
včetně členů jednotných zemědělských družstev se sníží roč-
ní skutečně odpracovaný fond pracovní doby přibližně o 0, 4
pracovního dne (t. j. o 0, 17 %), což činí na jednoho pracov-
níka asi 3, 3 hodiny. Úbytek pracovní doby pracovníků ve vý-
robě je necelých 0, 1 % ročního skutečně odpracovaného fondu
pracovní doby.
Prodloužení základní výměry dovolené členů jednotných
zemědělských družstev se týká přibližně 53 tisíc členů jed-
notných zemědělských družstev, t. j. asi 8, 4 % celkového poč-
tu trvale činných pracovníků jednotných zemědělských družstev.
Úbytek pracovní doby vzniklý prodloužením základní vý-
měry dovolené je možné řešit zastoupením jednotlivých pra-
covníků ostatními pracovníky kolektivů a dále i v rámci re-
zerv, které mají organizace ve vnitrosměnovém využívání pra-
covní doby, a růstem produktivity práce. Prodloužení dovole-
né ze dvou kalendářních týdnů na tři kalendářní týdny lze
tedy zajistit bez nároků na státní plán a státní rozpočet.
V Praze dne 20. září 1984
