FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY 1984
IV. volební období
138
Vládní návrh
Z Á K O N
ze dne
o podmínkách činnosti organizací s mezinárodním prvkem
v československé socialistické republice
Federální shromáždění Československé socialistické
republiky se usneslo na tomto zákoně:
§ 1
/1/ Zákon stanoví podmínky, za nichž v československé
socialistické republice může být zřízena, vyvíjet činnost
a mít sídlo organizace s mezinárodním prvkem, popřípadě
být zřízena zvláštní organizace pro zastoupení českoslo-
venských zájmů v mezinárodní nevládní organizaci.
/2/ Pro účely tohoto zákona se organizací s meziná-
rodním prvkem rozumí mezinárodní nevládní organizace a
organizace cizích státních příslušníků.
§ 2
/1/ Organizace s mezinárodním prvkem může v Českoslo-
venské socialistické republice být zřízena, vyvíjet čin-
nost a mít sídlo jen na základě povolení vydaného podle
tohoto zákona.
- 2 -
/2/ žádost o povolení zřídit organizaci s mezinárod-
ním prvkem nebo o povolení vyvíjet činnost nebo mít
sídlo takové organizace v československé socialistické
republice se podává federálnímu ministerstvu vnitra.
Žadatel o povolení zřídit organizaci s mezinárodním prvkem
v československé socialistické republice připojuje k žá-
dosti návrh dokumentu upravujícího organizační řád a obsah
činnosti organizace; organizace s mezinárodním prvkem,
která Žádá o povolení vyvíjet činnost nebo mít sídlo v česko-
slovenské socialistické republice, připojí k žádosti doku-
ment upravující organizační řád a obsah činnosti organizace
/dále jen "stanovy"/.
§ 3
/1/ Federální ministerstvo vnitra po dohodě s federál-
ním ministerstvem zahraničních věcí a no projednání s přís-
lušnými ústředními orgány státní správy může povolit zří-
zení organizace s mezinárodním prvkem nebo povolit takové
organizaci vyvíjet činnost nebo mít sídlo v československé
socialistické republice,
a/ jestliže její stanovy, popřípadě jejich návrh,
a její činnost nejsou v rozporu s československým
právním řádem,
b/ je-li organizace zřízena jako právnická osoba1/a
c/ nebrání-li tomu jiné závažné důvody.
1/ § 488 občanského zákoníku.
§ 8 odst. 1 a § 9 odst. 1 zákona č. 101/1963 Sb.,
o právních vztazích v mezinárodním obchodním styku.
- 3 -
/2/ Organizace s mezinárodním prvkem může vedle
své činnosti provozovat v Československé socialistické
republice hospodářskou činnost na základě povolení a
2/ za podmínek podle zvláštních předpisů. Hospodářskou
činnost, u níž povolení a podmínky jejího provozování
nejsou upraveny zvláštními předpisy, povolí Ústřední
orgán státní správy, do jehož působnosti tato hospodářská
činnost náleží, a stanoví podmínky k provozování takové
činnosti po projednání s federálním ministerstvem vnitra,
federálním ministerstvem zahraničních věcí, federálním
ministerstvem financí a ostatními příslušnými ústředními
orgány státní správy.
§ 4
/1/ Vyvíjí-li organizace s mezinárodním prvkem činnost,
která neodpovídá podmínkám uvedeným v § 3 odst. 1, může
jí federální ministerstvo vnitra pozastavit činnost nebo
odejmout povolení vydaná podle § 3 odst. 1.
/2/ Nedodrží-li organizace s mezinárodním prvkem,
jíž bylo vydáno povolení podle tohoto zákona k hospodář-
ské činnosti, podmínky stanovené pro provozování této
činnosti, nebo jsou-li pro to jiné závažné důvody, může
ústřední orgán státní správy, který vydal povolení k hospo-
dářské činnosti, toto povolení odejmout.
2/ Zákon ČNR č. 127/1981 Sb., o vnitřním obchodě.
Zákon SNR č. 130/1981 Sb., o vnitřním obchodě.
Zákon č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se
zahraničím.
- 4 -
§ 5
Organizace cizích státních příslušníků zřízená podle
§ 3 odst. 1 vyvíjí činnost za obdobných podmínek jako
dobrovolné organizace.
§ 6
/1/ Federální ministerstvo vnitra po dohodě s federál-
ním ministerstvem zahraničních věcí může na návrh přísluš-
ného ústředního orgánu státní správy povolit zřízení zvlášt-
ních organizací pro zastoupení československých zájmů
v mezinárodních nevládních organizacích.
/2/ Zvláštní organizace pro zastoupení českosloven-
ských zájmů v mezinárodních nevládních organizacích jsou
socialistickými organizacemi; pro jejich vznik, zánik a
pro výkon dohledu nad jejich činností platí přiměřeně před-
pisy o dobrovolných organizacích.
§ 7
Organizace, na které se vztahuje tento zákon a jimž
bylo vydáno podle dosavadních předpisů povolení ke zřízení
nebo povolení vyvíjet činnost nebo mít sídlo v českoslo-
venské socialistické republice, se považují za organizace
mající povolení ke zřízení nebo povolení vyvíjet činnost
nebo mít sídlo v československé socialistické republice
podle tohoto zákona.
3/ Zákon č. 68/1951 Sb., o dobrovolných organizacích a shro-
mážděních, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška ministra vnitra č. 320/1951 Ú. l. /č. 348/1951 Ú. v. /
o dobrovolných organizacích a shromážděních, ve znění
pozdějších předpisů.
- 5 -
§ 8
Zrušuje se vládní nařízení č. 30/1939 Sb. z. a n. I.,
o tvoření zvláštních sdružení, nepodléhajících platným
předpisům o sdružování, a o dozoru na ně.
§ 9
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1985.
- 6 -
Důvodová zpráva
Všeobecná část
V souvislosti s budováním socialistické společnosti
v československé socialistické republice, růstem mezi-
národní autority a prestiže našeho státu a v neposlední
řadě i v souvislosti s jeho výhodnou geografickou polohou
začínalo v padesátých letech docházet k tomu, že různé
pokrokové mezinárodní nevládní organizace projevovaly přání
zvolit si Československo za sídlo svých statutárních orgánů.
V současné době mají na území československé socia-
listické republiky své sídlo ústřední orgány celkem dvaceti
čtyř mezinárodních nevládních organizací. Jejich pobyt byl
legalizován ministerstvem vnitra / Křesťanská mírová konferen-
ce. Mezinárodní rozhlasová a televizní organizace / OIRT /,
Mezinárodní svaz studentstva /, popřípadě federálním minister-
stvem vnitra / Mezinárodní organizace novinářů, Mezinárodní
odborový výbor solidarity s pracujícími a lidem Chile apod. /.
V praxi se pro povolení hostování mezinárodních nevlád-
ních organizací používalo vládního nařízení č. 30/1939 Sb.
z. a n., o tvoření zvláštních sdružení, nepodléhajících
platným předpisům o sdružování, a o dozoru na ně, jehož pou-
žitelnost vyplynula ze zákona č. 195/1946 Sb., o použitel-
nosti předpisů z doby nesvobody. Toto vládní nařízení vydané
s mocí zákona bylo přijato v období tzv. druhé republiky,
a to na základě zmocnění obsaženého v článku II ústavního
zakopá č. 330/1938 Sb. z. a n., o zmocnění ke změnám ústav-
ní listiny a ústavních zákonů republiky československé
a o mimořádné moci nařizovací.
- 7 -
S přihlédnutím k uvedeným okolnostem byla shledána
aplikace vládního nařízení č. 30/1939 Sb., z. a n. za
politicky nevhodnou a byla pozastavena. Federální minister-
stvo vnitra však nemá k dispozici žádný jiný právní pro-
středek, který by mohlo používat k povolení sídla shora
uvedených organizací v československé socialistické re-
publice.
Tento stav vytváří podmínky k tomu, aby některé orga-
nizace mohly využívat poměrně obecných formulací svých
stanov k nežádoucímu rozšiřování své činnosti. Tím by mohly
vznikat - a některé poznatky tomu nasvědčují - konfliktní
situace v činnosti organizací.
Vzhledem k uvedeným skutečnostem se celkovým stavem
na Useku agendy mezinárodních nevládních organizací zabý-
vala i vláda československé socialistické republiky. Svým
usnesením č. 246 z 8. září 1977 uložila vedle opatření
hospodářského charakteru též ministru vnitra předložit
ve vhodné době návrh zákonné úpravy v této oblasti. Protože
opatření umožňující organizacím vyvíjet za určitých pod-
mínek hospodářský provoz se osvědčilo, přebírá se do návrhu
zákona.
Vedle řešení otázky hostování mezinárodních nevládních
organizací je absence právního prostředku velmi citelná
také pro nemožnost projednání legalizace činnosti svazů
zahraničních studentů v československé socialistické repub-
lice. Tyto svazy podléhaly dozoru bývalé University 17. listo-
padu. Po jejím zrušení vyvíjejí tyto svazy činnost bez
jakékoliv státní autorizace a právní legalizace. Proto bylo
usnesením předsednictva ústředního výboru Komunistické
strany Československa z roku 1975 /o zrušení University
17. listopadu/ uloženo ministru vnitra zajistit legalizaci
- 8 -
činnosti těchto svazů. Za takto vytvořeného právního
stavu mohlo federální ministerstvo vnitra úkol splnit
opět jen za použití nevhodného vládního nařízení č. 30/1939
Sb. z. a n. Legalizace svazů zahraničních studentů je
stále aktuálnější, neboť. některé z nich ve své činnosti
projevují tendence, které nejsou v souladu s celkovou
linií vnitřní ani zahraniční politiky našeho socialistické-
ho státu.
Po posouzení situace na tomto úseku se jeví jako poli-
ticky účelné přikročit k přípravě nové úpravy samostatným
zákonem.
Obsahem návrhu je úprava povolování činnosti meziná-
rodních nevládních organizací, jejich hostování na území
československé socialistické republiky a dále úprava zři-
zování a stanovení podmínek pro činnost organizací sdružují-
cích výlučně cizí státní příslušníky.
Z hlediska ústavně právního vychází zamýšlená úprava
z či. 37 odst. 3 ústavního zákona č. 143/1968 Sb. a z usta-
novení § 2 bodu 8 písm. c/ zákona č. 128/1970 Sb., o vyme-
zení působnosti československé socialistické republiky
ve věcech vnitřního pořádku a bezpečnosti. Podle těchto
ustanovení úprava ve věcech spolčování a shromažďování a
výkon státní správy v oboru spolčování náleží do působnosti
federace, jestliže jde o organizace působící na celém území
"československé socialistické republiky, a to po projednání
s příslušnými ústředními orgány obou republik.
Ústředním orgánem státní správy československé socia-
listické republiky, jemuž patří výkon státní správy v oboru
spolčování, je federální ministerstvo vnitra, v němž je
agenda spojená s tímto oborem státní správy vedena již
od 1. ledna 1969, tedy od účinnosti ústavního zákona č. 143/1968
Sb., o československé federaci. Proto si realizace návrhu
neklade žádné požadavky na bilanci pracovních sil, na orga-
- 9 -
nizační nebo administrativní opatření, ani na státní
rozpočet federace, republik či národních výborů.
S odvoláním na ustanovení § 38 odst. 4 zákona č. 56/1969
Sb., o jednacím řádu Federálního shromáždění českosloven-
ské socialistické republiky, ve znění pozdějších předpisů,
a s přihlédnutím k bodu 26 Legislativních pravidel vlády
československé socialistické republiky, se navrhuje upustit
od předložení zásad zákona a politického a ekonomického
rozboru, neboť v daném případě jde o jednoduchý zákon, kde
právní vyjádření plně vyjadřuje obsah zásad a kde úlohu
politickoekonomického rozboru plní důvodová zpráva.
Zvláštní část
K § 1
Úvodní ustanovení vyjadřuje účel zákona, jímž je stano-
vení podmínek, za nichž může být v československé socia-
listické republice povoleno sídlo organizaci s mezinárodním
prvkem a za nichž může být tato organizace zřízena a vyvíjet
činnost. Toto ustanovení rovněž vztahuje tyto podmínky i na
zřizování zvláštních organizací pro zastoupení českosloven-
ských zájmů v mezinárodní nevládní organizaci.
Ve druhém odstavci se vymezuje okruh subjektů, na něž
se zákon vztahuje, a to mezinárodní nevládní organizace a
organizace cizích státních příslušníků. Zatímco u meziná-
rodní nevládní organizace federálnímu ministerstvu vnitra
nebude zpravidla příslušet rozhodování o jejím statutu a
zaměření činnosti - v převážné většině případů půjde o povo-
lení sídla a povolení vyvíjení činnosti na území českoslo-
venské socialistické republiky - u organizace cizích stát-
ních příslušníků bude povolováno jak zřízení, tak i zaměře-
ní činnosti a její vyvíjení; povolení sídla na území česko-
- 10 -
slovenské socialistické republiky bude přitom přímo sou-
viset s povolením zřízení. Nutno poznamenat, že za mezi-
národní nevládní organizace se podle tohoto zákona nepova-
žují mezinárodní hospodářské organizace, pro něž platí
úprava obsažená v § 389a hospodářského zákoníku.
Předpokládá se, s přihlédnutím k výrazně mezinárodní-
mu prvku, který obsahují uvedené organizace, a s přihlédnutím
k čl. 7 odst. 1 písm. a/ ústavního zákona č. 143/1968 Sb.,
o československé federaci, ve znění pozdějších předpisů, že
tuto oblast státní správy bude vykonávat výlučně Českoslo-
venská socialistická republika, tedy federální ministerstvo
vnitra.
K § 2
V prvním odstavci se stanoví základní podmínka spočíva-
jící v tom, že veškerá činnost organizace s mezinárodním
prvkem na území československé socialistické republiky
se může odvíjet pouze na základě povolení vydaného pří-
slušným orgánem /koncesní systém/. Který orgán je přísluš-
ný k vydání povolení, stanoví tento zákon; povolit zamě-
ření spolčovací činnosti, resp. její vyvíjení na území
československé socialistické republiky, povolit vlastní
zřízení, popřípadě sídlo, přísluší federálnímu ministerstvu
vnitřa. Povolení případné hospodářské činnosti přísluší,
nestanoví-li zvláštní předpis jinak, tomu ústřednímu orgá-
nu státní správy /federace či republik/, jenž je odpovědný
za oblast, do níž taková hospodářská činnost náleží.
Proto se v odstavci druhém stanoví, že žádost o povolení
činnosti a sídla na území Československé socialistické re-
publiky, popřípadě žádost o povolení zřízení, podává orga-
nizace s mezinárodním prvkem federálnímu ministerstvu vni-
tra. Aby federální ministerstvo vnitra mělo podklady pro
posouzení a projednání žádosti s příslušnými ústředními
orgány, ukládá se organizaci s mezinárodním prvkem povinnost.
připojit k žádosti stanovy nebo jejich návrh. Pro posouzení
- 11 -
a projednání žádosti přitom není rozhodující formální
název uvedeného dokumentu, rozhodující je jeho obsah.
Nelze totiž vyloučit, že činnost mezinárodní nevládní
organizace zřízené v zahraničí, která se teprve poté
uchází např. o povolení sídla v československé socialistic-
ké republice, se řídí jiným organizačním předpisem / statu-
tem, ústavou apod. /. Předpokládá se, že při případné změ-
ně stanov, ke které dojde po vydání povolení, přezkoumá
federální ministerstvo vnitra, zda jsou zachovány podmínky
pro povolení.
K § 3
V prvním odstavci se zakotvuje povinnost federálního
ministerstva vnitra projednat žádost uvedenou v 5 2 odst..
2 s federálním ministerstvem zahraničních věcí a s přísluš-
nými ústředními orgány státní správy, jejichž působnosti
se dotýká náplň činnosti organizace s mezinárodním prvkem.
Federální ministerstvo vnitra bude o žádostech orga-
nizací s mezinárodním prvkem rozhodovat ve správním řízení
podle zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení / správní
řád /, přičemž kladné rozhodnutí bude moci vydat pouze v těch
případech, kdy stanovy organizace s mezinárodním prvkem
a její činnost jsou v souladu s československým právním řá-
dem a nebrání - li tomu jiné závažné důvody.
Jiným závažným důvodem, pro který by nebylo možno udě-
lit souhlas, by byly zejména případy, kdy činnost organi-
zace s mezinárodním prvkem na území Československé socia-
listické republiky by byla v rozporu s ochranou bezpečnosti
státu nebo vnitřního pořádku. Ustanovení odstavce 1 dále
výslovně stanoví v písm. b/, že organizace s mezinárodním
prvkem musí být právnickou osobou, tedy že je způsobilá mít
práva a závazky. Rozsah její právní subjektivity vymezí
- 12 -
stanovy organizace s mezinárodním prvkem. Tímto řešením
není dotčeno ustanovení § 488 občanského zákoníku, neboť
povolení vydané federálním ministerstvem vnitra je nutno
považovat za přivolení orgánu, který je k tomu povolán,
jak má na mysli citované ustanovení občanského zákoníku.
Odstavec druhý řeší případy, kdy organizace s mezi-
národním prvkem bude mít zájem provozovat vedle své vlast-
ní činnosti odpovídající hospodářskou činnost. Pro případy,
kdy provozování případné hospodářské činnosti neupravují
zvláštní předpisy, stanoví zákon, jak je uvedeno již vpře-
du, že rovněž provoz hospodářské činnosti je podmíněn
povolením příslušného ústředního orgánu, který současně
bude. zaručovat ochranu majetkových zájmů československých
socialistických organizací a občanů. V daném případě se
jedná o jistou, decentralizaci povolujícího místa, ale
navržené řešení se jeví jako optimální, neboť uvedená
hospodářská činnost nesouvisí s vlastní spolčovací činností
organizace s mezinárodním prvkem. Proto není možné, aby
povolení k provozu hospodářské činnosti udělovalo fede-
rální ministerstvo vnitra, které k tomu nemá ani potřebné
předpoklady, ani kvalifikovaný aparát. Jeho podíl na roz-
hodování příslušného ústředního orgánu státní správy - a
tím i možnost centrální evidence - je zabezpečen tím,
že všechna rozhodnutí o povolení s ním budou příslušné
ústřední orgány projednávat. S ohledem na možné kompli-
kace zabezpečuje ustanovení obligatorní účast při projedná-
vání též zúčastněným ústředním orgánům, zvláště federálnímu
ministerstvu zahraničních věcí a federálnímu ministerstvu
financí. V rámci povolovacího řízení zabezpečí federální
ministerstvo vnitra, aby v zájmu zpřesnění informací potřeb-
ných v oblasti registrace organizací s mezinárodním prvkem
i v oblasti sociálně ekonomických informací byly podmínky
stanovené k provozu hospodářské činnosti, jakož i jejich
případné změny, oznámeny Federálnímu statistickému úřadu.
- 13 -
K § 4
Smyslem tohoto ustanovení je umožnit příslušným stát-
ním orgánům přijmout potřebná opatření, jestliže organi-
zace s mezinárodním prvkem poté, kdy již byla zřízena nebo
jí bylo povoleno sídlo, popřípadě vyvíjení Činnosti, poruší
stanovené podmínky. Jsou zde vymezeny případy, kdy tak
lze učinit; rovněž jsou stanoveny formy, jimiž tak lze
učinit /zrušit některé z povolení nebo pozastavit činnost/.
Vzhledem k tomu, že nelze vyloučit případy, kdy bude
třeba rychlého a operativního opatření ze strany státu
vůči organizaci s mezinárodním prvkem, nezakotvuje se
federálnímu ministerstvu vnitra povinnost projednat předem
uvedená opatření s ostatními zúčastněnými ústředními orgány
státní správy. Rovněž tak, s přihlédnutím k povaze věci,
nelze ani formálně stanovit lhůtu, na niž lze činnost organi-
zace s mezinárodním prvkem pozastavit. Toto opatření bude
trvat až do odvolání, resp. do doby, než pominou důvody,
pro něž bylo přijato.
Ve druhém odstavci jsou stanoveny podmínky, za nichž
může ústřední orgán státní správy odejmout povolení k pro-
vozování hospodářské činnosti.
K § 5
Toto ustanovení má na mysli'zejména svazy zahraničních
studentů, ale může se jednat i o jiné kategorie osob, např.
zájmový svaz občanů určitého státu pobývajících v českoslo-
venské socialistické republice nebo mládežnické organizace
zahraničních pracovníků v československé socialistické re-
publice.
- 14 -
Protože v daném případě se jedná o osoby, které se
na území československé socialistické republiky zdržují
i po dobu několika let, je politicky vhodné a žádoucí,
aby jejich organizace požívaly stejná práva ve stejném
rozsahu a za obdobných podmínek jako dobrovolné organi-
zace. Ve svém důsledku to znamená, že ke vzniku této
organizace bude třeba schválení stanov příslušným orgá-
nem; stanovy budou muset mít náležitosti předepsané pří-
slušnými předpisy, zejména údaje o názvu, sídlu a obvodu
činnosti, ustanovení o členství, právech a povinnostech
členů, jejich přijímání a o zániku členství, jakož i
další náležitosti stanovené v § 2 odst. 2 vyhlášky č. 320/1951
Ú. l. /č. 348/1951 Ú. v. / o dobrovolných organizacích a shro-
mážděních.
K § 6
Z rámce organizací s mezinárodním prvkem, vymezených
tímto zákonem, se částečně vymykají organizace zřizované
výlučně k tomu účelu, aby se Československá socialistická
republika mohla zúčastnit v některých mezinárodních nevlád-
ních organizacích. Některé mezinárodní nevládní organizace
jsou totiž zaměřeny na takové úseky činnosti, které v socia-
listickém společenském zřízení jsou zcela v péči státu.
Přitom však státní instituce nemůže být členem mezinárodní
nevládní organizace. Jestliže účast na práci takové mezi-
národní nevládní organizace, je účelná, je praktické mít
možnost vytvoření zvláštní organizace pro zastoupení česko-
slovenských zájmů v mezinárodních nevládních organizacích.
Protože i v tomto případě jde o organizace s výrazně mezi-
národním prvkem, je zařazení úpravy o jejich zřízení a
činnosti do tohoto zákona oprávněné, přestože při porovnání
s charakterem organizací vymezených v § 1 odst. 2 vykazují
- 15 -
jisté zvláštnosti. Nejvýznačnější zvláštností je skutečnost,
že na rozdíl od mezinárodních nevládních organizací a orga-
nizací cizích státních příslušníků se jedná o socialistické
organizace. Tím je dáno i jejich odlišné postavení od orga-
nizací s mezinárodním prvkem, které jsou organizacemi jinými
než socialistickými. Další zvláštností je to, že tyto orga-
nizace nemají členskou základnu. S přihlédnutím k uvedeným
zvláštnostem je účelné použít pro vznik, zánik a dohled
nad činností zvláštních organizací pro zastoupení českoslo-
venských zájmů v mezinárodních nevládních organizacích při-
měřeně předpisy o dobrovolných organizacích. Kritérium
přiměřeného použití předpisů o dobrovolných organizacích
přitom nutno spatřovat v tom, že tyto organizace nemají,
jak již uvedeno, členskou základnu. Proto budou používána
pouze ta ustanovení zákona č. 68/1951 Sb., o dobrovolných
organizacích a shromážděních, a vyhlášky č. 320/1951 (Ú. l.
/č. 348/1951 Ú. v. / o dobrovolných organizacích a shromáždě-
ních, která použít lze. Nebude možno aplikovat zejména usta-
novení § 3, § 6 a násl. zákona č. 68/1951 Sb. a korespondují-
cích ustanovení vyhlášky č. 320/1951 Ú. l. /č. 348/1951 Ú. v. /,
která pojednávají o členství, volbách funkcionářů a principu
demokratického centralismu, jakož i celou část, pojednávají-
cí o shromážděních.
Jako příklad takovýchto zvláštních organizací je možno
z posledního období uvést Československý národní komitét
světových hornických kongresů nebo Mezinárodní odborový vý-
bor solidarity s pracujícími a lidem Chile.
- 16 -
K § 7
V zájmu kontinuity je žádoucí legalizovat zákonem
činnost těch organizací s mezinárodním prvkem, které pů-
sobí na území Československé socialistické republiky
v souladu s dosavadními předpisy. Přitom zvolená dikce
legalizuje jak vlastní spolčovací činnost a činnost s tím
spojenou, tak i provozování dosud povolené hospodářské
činnosti.
Organizace s mezinárodním prvkem, jejichž činnost
není dosud legalizována, mohou podávat žádosti podle § 2
ode dne účinnosti tohoto zákona.
K § 8
Vládní nařízení č. 30/1939 Sb. z. a n. I je třeba
výslovně zrušit.
K § 9
Předpokládá se, že s přihlédnutím k okruhu subjektů,
jimž je zákon převážně určen / cizinci /, bude stanovena
minimálně půlroční legisvakance.
V Praze dne 3. května 1984
Předseda vlády ČSSR:
Ministr vnitra ČSSR:
