FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY 1983
IV. volební období
124
Vládní návrh
Z Á K O N
ze dne ..............
o státním dozoru nad jadernou bezpečností jaderných zařízení
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Účel zákona
Při využívání jaderné energie je nezbytné zabezpečit
jadernou bezpečnost jaderných zařízení a tím zabránit ohrožení
životního prostředí, zdraví a životů lidí.
§ 2
/1/ Jadernými zařízeními se pro účely tohoto zákona ro-
zumí investiční a provozní celky, jejichž součástí je jaderný
reaktor využívající štěpnou řetězovou reakci k výrobě energie
nebo jako zdroj ionizujícího záření, dále zařízení pro sklado-
vání, zpracování, ukládání a dopravu jaderných materiálů, které
se spotřebovávají při štěpné řetězové reakci nebo vznikají
při provozu jaderného reaktoru.
/2/ Jadernou bezpečností se pro účely tohoto zákona rozu-
mí stav a schopnost jaderného zařízení a jeho obsluhy zabránit
nekontrolovatelnému rozvoji štěpné řetězové reakce a nedovole-
nému úniku radioaktivních látek a ionizujícího záření do životní-
ho prostředí.
/3/ Odpovědnou organizací se pro účely tohoto zákona ro-
zumí
a/ organizace, která zajišťuje výstavbu jaderného zaříze-
ní do jeho převzetí,
- 2 -
b/ organizace, která od převzetí jaderného zařízení
zajišťuje jeho provoz,
c/ organizace, která zajišťuje přepravu jaderných
materiálů.
ČÁST DRUHÁ
PŮSOBNOST A ÚKOLY ČESKOSLOVENSKÉ KOMISE PRO ATOMOVOU
ENERGII
§ 3
/1/ Státní dozor nad jadernou bezpečností jaderných za-
řízení / dále jen "státní dozor"/ vykonává Československá ko-
mise pro atomovou energii / dále jen "Komise"/.
/2/ Za řádný výkon státního dozoru odpovídá předseda
Komise.
§ 4
Jaderná zařízení podléhají státnímu dozoru. V pochybnos-
tech, zda jde o jaderné zařízení, rozhoduje Komise.
§ 5
/1/ Při výkonu státního dozoru Komise
a/ dozírá, jak orgány a organizace dodržují požadav-
ky a podmínky jaderné bezpečnosti jaderných zařízení, zejména
podmínky nezávadnosti chodu a připravenosti všech jejich technic-
kých částí i činnosti pracovníků v jejich souhrnu tak, aby jader-
né zařízení bylo trvale udržováno v bezpečném stavu a řízeno
způsobem zabraňujícím vzniku nehod a omezujícím jejich případné
následky,
b/ spolupracuje v zájmu úplného a účinného zabezpečení
všestranné nezávadnosti provozu jaderných zařízení s orgány
státní správy, jejichž dozoru jaderná zařízení podléhají podle
zvláštních předpisů,
- 3 -
c/ projednává s odpovědnou organizací a s příslušnými
orgány návrhy opatření ke zvýšení jaderné bezpečnosti jaderných
zařízení.
/2/ Komise dále
a/ podílí se na trvalém zvyšování úrovně jaderné
bezpečnosti jaderných zařízení využíváním výsledků rozvoje
vědy a techniky, zkušeností získaných z provozu jaderných zaříze-
ní a z mezinárodní spolupráce v této oblasti a jejich předáváním
orgánům a organizacím zajištujícím přípravu, výrobu, výstavbu
a provoz jaderných zařízení,
b/ plní své Úkoly v souladu s mezinárodními úmluvami,
kterými je československá socialistická republika v dané oblasti
vázána.
§ 6
/1/ Komise vydává na základě žádosti odpovědné organiza-
ce a po posouzení předložené dokumentace z hlediska jaderné
bezpečnosti souhlas
a/ tvořící závazný podklad pro stavební úřad k rozho-
dování v územním, stavebním a kolaudačním řízení a v řízení o
odstranění stavby, jejíž součástí je jaderné zařízení,
b/ k jednotlivým etapám uvádění jaderného zařízení do
provozu, zejména k zavážení jaderného paliva do reaktoru,
k zahájení fyzikálního spouštění, energetického spouštění a zkušeb-
ního provozu jaderného zařízení,
c/ k provedení změn ovlivňujících jadernou bezpečnost
jaderného zařízení,
d/ k použití zařízení pro dopravu jaderných mate-
riálů a k jejich přepravě,
e/ ke skladování, zpracování a ukládání jaderných
materiálů.
- 4 -
/2/ Rozhodnutí podle odstavce 1 vydá Komise nejpozději
do dvou měsíců po předložení příslušné dokumentace.
§ 7
/1/ Komise schvaluje pro jednotlivá jaderná zařízení na
podkladě zdůvodněného návrhu předloženého odpovědnou organizací
a/ souhrn jejich mezních stavů a parametrů, které
nesmějí být z hlediska jaderné bezpečnosti překročeny a podmínky,
které musí být zároveň dodrženy/dále jen "limity a podmínky"/,
b/ programy zajištění jakosti vybraných zařízení
z hlediska jejich jaderné bezpečnosti,
c/ programy uvádění do provozu včetně programů fy-
zikálního a energetického spouštění, pokud to jejich povaha vy-
žaduje,
d/ změny limitů a podmínek, programů uvádění do provo-
zu a způsobu zabezpečení jaderné bezpečnosti jaderného zařízení.
/2/ Rozhodnutí podle odstavce 1 vydá Komise nejpozději
do dvou měsíců po předložení příslušné dokumentace.
§ 8
/1/ Komise,
a/ určí pracovní činnosti /funkce/, které mají bez-
prostřední vliv na jadernou bezpečnost a které mohou vykonávat
pouze pracovníci, jejichž zvláštní odborná způsobilost byla ově-
řena úspěšným složením zkoušky před státní zkušební komisí
/dále jen "vybraní pracovníci"/,
b/ stanoví způsob, lhůty a podmínky ověřování zvlášt-
ní odborné způsobilosti vybraných pracovníků,
c/ určí provozní předpisy pro jaderná zařízení, je-
jichž znalost je součástí zvláštní odborné způsobilosti vybra-
ných pracovníků /dále jen "vybrané provozní předpisy"/.
- 5 -
/2/ Komise
a/ uděluje a odnímá organizacím oprávnění k přípravě
vybraných pracovníků po posouzení technického vybavení organi-
zací a odborné způsobilosti jejich pracovníků,
b/ schvaluje učební osnovy a způsob přípravy vybra-
ných pracovníků na základě návrhu organizace oprávněné k přípra-
vě vybraných pracovníků,
c/ vydává a odnímá příslušná oprávnění k činnosti vy-
braných pracovníků; vydáváním těchto oprávnění může Komise po-
věřit organizace oprávněné k přípravě vybraných pracovníků.
/3/ Předseda Komise ustavuje Státní zkušební komisi pro
ověřování zvláštní odborné způsobilosti vybraných pracovníků
jaderných zařízení a jmenuje a odvolává předsedu a členy této
komise.
ČÁST TŘETÍ
KONTROLNÍ ČINNOST
§ 9
/1/ Kontrolní činnost při výkonu státního dozoru nad
jadernou bezpečností jaderných zařízení provádějí hlavní
inspektor a inspektoři jaderné bezpečnosti.
/2/ Hlavní inspektor je ustanovován a odvoláván předse-
dou Komise.
/3/ Inspektoři jaderné bezpečnosti jsou pracovníci Ko-
mise pověření jejím předsedou; řídí je hlavní inspektor.
/4/ Hlavní inspektor a inspektoři jaderné bezpečnosti
musí mít vysokoškolské vzdělání příslušného směru a přiměře-
nou praxi v oboru.
- 6 -
§ 10
Inspektoři jaderné bezpečnosti jsou oprávněni
a/ uložit odpovědné organizaci, aby ve stanovené lhůtě
zpracovala opatření a časový postup k odstranění odchylek
od schválené dokumentace, zejména limitů a podmínek,
b/ uložit, pokud zjistili odchylku od schválených
limitů a podmínek bezprostředně ohrožující jadernou bezpečnost,
aby odpovědná organizace bezodkladně provedla nezbytná opatření,
c/ uložit odpovědné organizaci provedení technických kontrol,
revizí nebo zkoušek provozní způsobilosti zařízení, strojů nebo
jejich souborů, jestliže jsou podle zjištění inspektora nezbytné
pro ověření jaderné bezpečnosti,
d/ prověřovat zvláštní odbornou způsobilost vybraných
pracovníků, zejména znalost limitů a podmínek a vybraných pro-
vozních předpisů,
e/ odebrat oprávnění k činnosti, nepodrobí-li se vybra-
ný pracovník, prověření podle písm. d/ nebo projeví - li nezna-
lost limitů a podmínek a vybraných provozních předpisů a předat
je ke konečnému vyřízení tomu, kdo toto oprávnění vydal,
f/ vstupovat při výkonu kontroly do objektů, v nichž se
jaderná zařízení nebo jejich části navrhují, projektují, vyrá-
bějí, staví, uvádějí do provozu, provozují, opravují, rekon-
struují a vyřazují z provozu a vyžadovat potřebné doklady a
informace.
§ 11
Inspektoři jaderné bezpečnosti při výkonu státního dozoru
kontrolují:
a/ jak je zajišťováno dodržování požadavků a podmínek
jaderné bezpečnosti, stav jaderného zařízení, dodržování limitů
a podmínek a vybraných provozních předpisů,
- 7 -
b/ zda odpovědná organizace zajišťuje jadernou bezpeč-
nost v souladu s podmínkami stanovenými ve vydaných rozhodnu-
tích Komise a schválenou dokumentací/
c/ připravenost jaderného zařízení k uvedení do provozu,
zejména k zavážení jaderného paliva do reaktoru, k jednotlivým
etapám fyzikálního a energetického spouštění, ke zkušebnímu
provozu a k trvalému provozu,
d/ opatření k zajištění jaderné bezpečnosti při provádění
změn na jaderném zařízení, při vyřazování z provozu a po vyřa-
zení jaderného zařízení z provozu.
§ 12
/1/ O provedené kontrole vypracuje inspektor jaderné
bezpečnosti protokol a projedná jej s vedoucím odpovědné
organizace.
/2/ Při zjištění zvláště závažných skutečností a naléha-
vosti jejich nápravy s ohledem na jadernou bezpečnost jader-
ného zařízení informuje inspektor jaderné bezpečnosti neprodle-
ně hlavního inspektora.
§ 13
Předseda Komise a v jeho nepřítomnosti hlavní inspektor
nařídí v případě nebezpečí z prodlení při vzniku závažných
skutečností z hlediska jaderné bezpečnosti nezbytná opatření
včetně snížení výkonu nebo zastavení provozu jaderného zaříze-
ní.
ČÁST ČTVRTÁ
POVINNOSTI ORGÁNŮ A ORGANIZACÍ A JEJICH PRACOVNÍKŮ
§ 14
/1/ Odpovědná organizace je povinna:
- 8 -
a/ předkládat Komisi příslušnou dokumentaci potřebnou
pro vydání jejího souhlasu, schválení nebo posouzení,
b/ vytvářet Inspektorům jaderné bezpečnosti potřebné
podmínky pro výkon dozoru,
c/ prokazovat inspektorům jaderné bezpečnosti plnění
všech stanovených povinností při zajišťování jaderné bez-
pečnosti jaderného zařízení,
d/ informovat neprodleně příslušného inspektora jader-
né bezpečnosti a Komisi o závažných skutečnostech, zejména
o mimořádných událostech ovlivňujících jadernou bezpečnost
jaderného zařízení,
e/ provést neprodleně, v případě odchýlení od limitů
a podmínek, nezbytná opatření k obnovení souladu s limity
a podmínkami; nelze-li tento soulad obnovit, snížit výkon
jaderného zařízení popřípadě zastavit jeho provoz,
f/ splnit opatření uložená podle ustanovení § 10 a 13.
/2/ Odpovědnost za jadernou bezpečnost jaderného zaří-
zení jako celku má odpovědná organizace.
§ 15
/1/ Organizace a orgány, které navrhují, projektují a
umisťují jaderná zařízení, navrhují a vyrábějí stroje, je-
jich součásti a soubory zařízení a strojů pro jaderná za-
řízení, zabezpečují a provádějí výstavbu, jaderná zařízení
uvádějí do provozu, provozují, opravují, rekonstruují a
vyřazují je z provozu, jsou povinny dodržovat požadavky ja-
derné bezpečnosti, jakož i podmínky jaderné bezpečnosti
stanovené Komisí při výkonu státního dozoru.
/2/ Organizace, které se podílejí na plnění činností uve-
dených v odstavci 1 jsou povinny poskytovat odpovědné organiza-
ci úplné podklady potřebné pro dokumentaci předkládanou Komisi.
- 9 -
ČÁST PÁTÁ
PROTIHAVARIJNÍ OPATŘENÍ
§ 16
/1/ Ochrana pracovníků jaderných zařízení a obyvatel-
stva a opatření v národním hospodářství jsou v případě radiač-
ní havárie jaderného zařízení zabezpečovány podle havarijních
plánů; u zařízení pro dopravu jsou zabezpečovány podle hava-
rijních řádů.
/2/ Postup pro sestavování, vyhodnocování a úpravy
havarijních plánů a havarijních řádů, jakož i případy, kdy se
vnější havarijní plány nevypracovávají, stanoví Komise v dohodě
s příslušnými orgány.
/3/ Vypracování vnitřního havarijního plánu jaderného
zařízení pro ochranu pracovníků tohoto zařízení a vnějšího ha-
varijního plánu pro ochranu obyvatelstva a okolí jaderného za-
řízení zabezpečuje odpovědná organizace. U zařízení pro dopra-
vu jaderných materiálů zabezpečuje vypracování havarijního
řádu dopravce na základě závazných podkladů přepravce.
/4/ Po kladném posouzení Komisí z hlediska jaderné bezpeč-
nosti schvalují
a/ vnitřní havarijní plány vedoucí organizací zajiš-
tujících provoz jaderných zařízení,
b/ vnější havarijní plány příslušné národní výbory,
c/ havarijní řády ústřední orgán dopravce.
/5/ Bez schválených havarijních plánů nelze zahájit
uvádění jaderného zařízení do provozu a bez schválených hava-
rijních řádů nelze realizovat přepravu jaderných materiálů.
- 10 -
ČÁST ŠESTÁ
POKUTY
§ 17
Pokuty organizacím a pracovníkům
/1/ Komise může uložit odpovědné organizaci
a/ za ohrožení nebo porušení jaderné bezpečnosti tím,
že nesplnila podmínky souhlasu vydaného Komisí, nepřijala
včas opatření k odstranění nedostatků a závad zjištěných při
kontrole jaderného zařízení, nesplnila stanovená opatření
v určených lhůtách, nedodržela programy zajištění jakosti
zařízení, porušila program uvádění jaderného zařízení do
provozu, schválené limity a podmínky nebo obecně závazné
právní předpisy o jaderné bezpečnosti jaderných zařízení po-
kutu až do částky 1 000 000 Kčs,
/b/ za zatajení informací významných pro výkon dozo-
ru nebo včasné neoznámení skutečností důležitých z hlediska
jaderné bezpečnosti a za zařazení pracovníka k výkonu čin-
nosti, pro kterou nesplňuje podmínku zvláštní odborné způ-
sobilosti /§ 8 odst. 1 písm. a/ pokutu až do částky 100 000
Kčs.
/2/ Pracovníkům odpovědných organizací může Komise, nej-
de- li o trestný čin nebo přečin, uložit pokutu až do částky
10 000 Kčs
a/ dojde-li jejich zaviněním k ohrožení nebo poru-
šení jaderné bezpečnosti jaderného zařízení tím, že nedodrže-
li předpisy pro zajištění jaderné bezpečnosti, zejména schvá-
lené programy uvádění jaderného zařízení do provozu, vybrané
provozní předpisy, limity a podmínky,
b/ zatajili - li skutečnost důležitou pro výkon dozoru
nebo jestliže odmítli při kontrole spolupracovat s inspektory
jaderné bezpečnosti.
- 11 -
/3/ Byla-li uložena pracovníku pokuta podle odstavce 2,
nelze mu z téhož důvodu uložit pokutu podle jiných právních
předpisů.
/4/ Při ukládání pokuty vychází Komise ze závažnosti
nedostatků nebo porušení jaderné bezpečnosti a u pracovníků i
z míry zavinění a její výši stanoví tak, aby uložená pokuta
účinně působila k odstranění nedostatků.
§ 18
Lhůty ukládání a výnos pokut
/1/ Pokuty /§ 17/ lze uložit do jednoho roku ode dne/
kdy inspektor jaderné bezpečnosti zjistil porušení nebo nespl-
nění povinnosti, nejdéle však do tří let ode dne, kdy došlo
k porušení povinnosti nebo kdy povinnost měla být splněna.
/2/ Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu federace;
jejich správu vykonává Komise.
ČÁST SEDMÁ
SPOLEČNÍ a ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 19
Na řízení podle tohoto zákona s výjimkou řízení o poku-
tách se nevztahují obecné předpisy o správním řízení /správní
řád/+/.
§ 20
Působnost orgánů státní správy, týkající se nebo souvi-
sející s výstavbou, provozem a vyřazováním jaderných zařízení
z provozu podle zvláštních předpisů, není tímto zákonem dotče-
na. Tyto orgány s Komisí navzájem spolupracují a poskytují
+/ Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení /správní řád/.
- 12 -
si podklady a rozhodnutí týkající se bezpečnosti jaderných
zařízení.
§ 21
Komise vydává ve spolupráci s federálním ministerstvem
paliv a energetiky obecně závazné právní předpisy o jaderné
bezpečnosti při projektování, výstavbě a provozu jaderných za-
řízení, jimiž upraví zejména
a/ postup při umisťování jaderných zařízení,
b/ zajištění jakosti vybraných zařízení v jaderné
energetice,
c/ skladování, zpracování a ukládání jaderných materiálů,
d/ dopravu jaderných materiálů,
e/ fyzickou ochranu jaderných zařízení a jaderných mate-
riálů,
f/ postup při vyřazování jaderných zařízení z provozu.
§ 22
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Důvodová zpráva
I. Všeobecná část
S postupným vyčerpáním přírodních tepelných zdrojů,
zejména uhlí, ropy a zemního plynu zahájily průmyslově
vyspělé státy v šedesátých a sedmdesátých letech výstavbu
jaderných elektráren, v nichž se získává ze štěpné reakce
tepelná energie, která se dále /obdobně jako v klasických
tepelných elektrárnách/ přeměňuje na elektrickou energii.
Výstavba jaderných elektráren se nad to v posledních le-
tech urychlila v důsledku prudkého růstu cen přírodních
paliv, zejména ropy. Již dnes pracuje ve světě kolem 300
energetických reaktorů a celkový výkon všech jaderných
energetických zařízení činí přes 170 000 MWe t. j. více než
desetinásobek výkonu všech elektráren v ČSSR. Celkový vý-
kon ve světě v posledních letech stoupá asi o 10 % ročně.
Také ČSSR přistoupila k výstavbě jaderných zařízení,
zejména elektráren. První dva bloky jaderné elektrárny V-l
v Jaslovských Bohunicích vyrábějí ročně cca 5, 5 mld kwh,
cos představuje přibližně 5, 5 mil tun hnědého energetic-
kého uhlí. Podle dohodnutého programu má být do konce r.
1990 postaveno dalších 10 bloků, část o výkonu 440 MWe
/WER-440/ a později o výkonu 1000 MWe /WER-1000/.
Rozvoj jaderné energetiky v ČSSR by nebyl možný bez
rozsáhlé spolupráce se Sovětským svazem. Jaderné elektrárny
budujeme na základě výsledků sovětského vědeckého výzkumu a
vývoje, sovětské dokumentace a z části i sovětských dodávek
zařízení. Reaktorové nádoby a další zařízení pro jaderné
elektrárny vyrábíme taktéž na podkladě sovětské dokumentace.
- 2 -
SSSR má s výstavbou i provozem téměř třicetileté zku-
šenosti, přičemž zařízení pro jaderné elektrárny dodává i
do ostatních zemí RVHP.
V členských zemích RVHP již bylo postaveno asi 50 ja-
derných energetických reaktorů. Za celou dobu jejich pro-
vozu - první jaderná elektrárna byla v SSSR spuštěna
v roce 1954 - nedošlo k poruše, která by ohrozila okolní
obyvatelstvo. Již to je dokladům jejich vysoké bezpečnosti
a nezávadnosti pro vlastní pracovníky a obyvatelstvo
v okolí.
Čs. jaderný program vychází z koncepce jaderné bezpeč-
nosti přijaté v SSSR a spolupráce s partnerskými sovětskými
organizacemi. Z této koncepce vychází i státní dozor nad
jadernou bezpečností ČSSR, který si osvojuje přístupy po-
užívané v SSSR, porovnává jejich přiměřenost podmínkám
ČSSR, podle potřeby je koriguje a uplatňuje zkušenosti
získané u nás i v rámci mezinárodní výměny poznatků, zejmé-
na v činnosti orgánů RVHP a Mezinárodní agentury pro ato-
movou energii. Analogicky státní dozor ČSSR uplatňuje
iniciativně tyto svoje poznatky ve spolupráci s orgány
státního dozoru SSSR,
K dosažení bezpečnosti jaderných zařízení působí i
další dozorné orgány, jsou to např. orgány hygienické služ-
by, orgány státního odborného dozoru nad bezpečností práce.
Státní dozor nad jadernou bezpečností vyplňuje volný
prostor, který na tomto úseku v právní oblasti je a vytvá-
ří se tak komplexní právní úprava, kde si jednotlivé
orgány do svých pravomocí nezasahují, vzájemně se respektu-
jí, příčemž se předpokládá jejich spolupráce v této
oblasti.
Československá komise pro atomovou energii - jako spe-
cializovaný dozorný orgán - kontroluje a posuzuje bezpeč-
nost jaderného zařízení jako celku - jadernou bezpečnost.
- 3 -
Podkladem pro dosažení požadované jaderné bezpečnosti je
technický stav a jakost jednotlivých technických zaříze-
ní jaderného zařízení nad kterými provádí dozor orgány
bezpečnosti práce.
Výsledným cílem všech bezpečnostních opatření je
stejně jako v ostatních oborech zajištění ochrany pracov-
níků a obyvatelstva. Požadavky na ochranu před ionizujícím
zářením stanovují a kontrolují orgány hygienické služby,
které přitom vycházejí z působení ionizujícího záření na
lidský organismus a ze zásad ochrany před nepříznivými
vlivy aplikovanými ve společnosti v ostatních oblastech.
Z uvedeného vyplývá, že se v žádném případě nejedná
o duplicitní činnosti a tím i možnost vzniku nežádoucích,
kompetenčních kolizí mezi dozornými orgány, ale o vyplně-
ní existující mezery v dozorné činnosti nad jadernými zaří-
zeními. Problematika bezpečnosti jaderných zařízení je na-
tolik komplexní a závažná, že musí být předmětem činnosti
řady dozorných orgánů, které kontrolují jejich bezpečnost
z různých hledisek v souladu s příslušnými právními předpi-
sy. V průběhu dozoru dochází pochopitelně k součinnosti
těchto orgánů, která však neznamená porušení kompetence
či duplicitu dozorných činností, ale přináší zvýšení účin-
nosti dozorné činnosti.
V praxi byla zmíněná součinnost dozorných orgánů
v plném rozsahu úspěšně ověřena při uvádění do provozu
obou bloků jaderné elektrárny V-1.
Světová praxe ukazuje, že výstavba a provoz jaderných
zařízení a provádění státního dozoru nad nimi je problém,
který se vyvíjí souběžně s technickým rozvojem, růstem
znalostí a praktických zkušeností pracovníků jaderných
zařízení i orgánů provádějících státní dozor. Dosavadní
- 4 -
zkušenosti ukazují, že absolutní bezpečnosti, tj. úplného
vyloučení mimořádných událostí dosáhnout nelze, obdobně
jako např. při hlubinném dobývání uhlí i v jiných průmys-
lových provozech. Ukazuje se však zároveň, že postupy
používané orgány dozoru jsou účinným nástrojem k zvýšení
bezpečnosti a je možné je neustále zdokonalovat a tím dále
snižovat už zcela nepatrnou pravděpodobnost závažnější
nehody.
Primární úloha v dosažení vysoké bezpečnosti nepřipa-
dá ovšem státnímu dozoru, nýbrž je podmíněna především vy-
sokým uvědoměním odpovědnosti všech pracovníků organizací
podílejících se na realizaci jaderných zařízení.
Vydáváním předpisů o jaderné bezpečnosti při projekto-
vání, výstavbě a provozu jaderných zařízení byla zákonem č.
133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev, pově-
řena Československá komise pro atomovou energii / ČSKAE /.
Z hlediska potřeb výstavby jaderných elektráren zahájené
v ČSSR v 70. letech se ČSKAE musela přednostně věnovat
vypracování technických předpisů o jaderné bezpečnosti
při umísťování, výstavbě a provozu jaderných zařízení, za-
tímco přípravu návrhu zákona o státním dozoru nad jadernou
bezpečností bylo možno zahájit až po získání dostatečných
zkušeností v praxi v čs. podmínkách.
Významnou právní úpravou pro zabezpečení jaderné bez-
pečnosti je zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a sta-
vebním řádu / stavební zákon /, který v § 126 odst. 3 stanoví
povinnost stavebního úřadu vyžádat si souhlas ČSKAE před
vydáním rozhodnutí o umístění stavby nebo o ochranném pás-
mu, stavebního povolení a kolaudačního rozhodnutí týkají-
cího se stavby, jejíž součástí je jaderné zařízení s tím,
že ČSKAE může tento svůj souhlas vázat na splnění stanove-
ných podmínek.
- 5 -
Tato povolovací funkce ČSKAE, která je v důvodové
zprávě k § 126 stavebního zákona charakterizována jako
nutnost zabezpečit v soudobých podmínkách technického
rozvoje a z důvodů péče o životní prostředí ochranu
zvláštních společenských zájmů, je rozpracována v prová-
děcích vyhláškách ke stavebnímu zákonu, a to ve vyhlášce
č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a
stavebním řádu, kde se zavádí systém bezpečnostních zpráv
/§ 7 odst. 4, § 20 odst. 4 a § 39 odst. 2, písm. e/ a
odst. 3 citované vyhlášky/, na jejichž základe udílí ČSKAE
svůj souhlas z hlediska zajištění jaderné bezpečnosti.
Předsednictvo vlády ČSSR s ohledem na naléhavost a
závažnost problematiky zabezpečit operativně provádění
výkonu dozoru nad zajišťováním jaderné bezpečnosti, aby
překlenulo chybějící právní úpravu v dané oblasti, zmocni-
lo ČSKAE svým usnesením č. 195 ze dne 1. září 1977:
- kontrolovat v průběhu výstavby a provozu jaderno energe-
tických zařízení dodržování bezpečnostních kriterií a
podmínek souhlasu s jejich výstavbou a provozem z hledis-
ka jaderné bezpečnosti,
- projednávat nedostatky zjištěné při inspekcích s nadříze-
nými orgány investora nebo provozovatele a požadovat je-
jich urychlené odstranění.
Kontrola dodržování bezpečnostních kritérií měla překlenout
na daném úseku neexistenci obecně závazných právních předpi-
sů, které jsou však nyní již vydány a tím tedy částečně již
neodpovídá stanovený předmět kontroly současnému stavu.
Další usnesení předsednictva vlády ČSSR č. 156 ze dne
6. června 1979 dále konkretizovalo zmocnění ČSKAE při výkonu
státního dozoru nad jadernou bezpečností při schvalování pro-
fjranů spouštění a vydávání souhlasu k zahájení jednotlivých
etap spouštění a provozu jaderného zařízení.