Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1983
IV. volební období
94
Vládní návrh
Zákon
ze dne
kterým se mění a doplňuje zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru
příslušníků Sboru národní bezpečnosti
Federální shromáždění Československé so-
cialistické republiky se usneslo na tomto zá-
koně:
Čl. I
Zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru
příslušníků Sboru národní bezpečnosti, se mění
a doplňuje takto:
1. V § 4 odst. 3 se na konci připojuje tato
věta:
"Nemůže-li uchazeč nastoupit službu pro-
to, že den nástupu připadl na den nepře-
tržitého odpočinku v týdnu nebo svátek,
považuje se podmínka nástupu služby ve
stanovený den za splněnou, nastoupí-li
uchazeč službu v nejblíže následující den
služby. ".
2. V § 6 odst. 1 se slova "18 měsíců" nahra-
zují slovy "24 měsíce".
, 3. V § 7 se jeho dosavadní znění označuje
jako odstavec 1 a připojuje se odstavec 2,
který zní:
"(2] Za podmínek stanovených ministrem
vnitra Československé socialistické repu-
bliky mohou při slavnostních příležitostech
nosit služební stejnokroj s odlišujícím
označením ti, kteří byli ze služebního po-
měru uvolnění podle § 99 nebo propuštěni
podle § 100 odst. 1 písm. b) nebo c) a jsou
poživateli invalidního nebo starobního dů-
chodu ze sociálního zabezpečení příslušní-
ků. O tom, kdo je oprávněn nosit služební
2
stejnokroj s odlišujícím označením, rozho-
dují v oborech své působnosti ministři vni-
tra. Osoby oprávněné nosit služební stej-
nokroj s odlišujícím označením nemají prá-
va ani povinnosti příslušníků. ".
4. V § 11 se jeho dosavadní znění označuje
jako odstavec 1; ustanovení písm. b) toho-
to odstavce zní:
,, b) jmenování do hodnosti podporučíka,
jestliže po určenou dobu úspěšně vykonává
funkci, pro kterou je stanovena důstojnic-
ká hodnost, dosáhl úplného středního
vzdělání a splňuje kvalifikační předpokla-
dy stanovené pro hodnost podporučíka, ",
připojuje se odstavec 2, který zní:
"(2) Dobu úspěšného výkonu funkce v roz-
mezí do tří let podle druhu služby a kvali-
fikace příslušníka a kvalifikační předpo-
klady pro hodnost podporučíka (odstavec
1
písm. b)) stanoví ministr vnitra Česko-
slovenské socialistické republiky. ".
5. V § 15 odst. 3 se slova "tři roky" nahrazují
slovy "pět let".
6. V § 26 odst. 1 se za ustanovení písm. c)
vkládá nové ustanovení písm. d), které zní:
,, d) mimořádné jmenování do důstojnické
hodnosti, ".
Dosavadní ustanovení písm. d) se označuje
jako ustanovení písm. e).
7. V § 26 odst. 2 se na konci připojuje tato
věta:
"Odměnu podle odstavce 1 písm. d)
lze udělit jen příslušníku vykonávajícímu
funkci, pro kterou je stanovena důstojnic-
ká hodnost. ".
8. § 61 odst. 1 zní:
"(1) Sbor národní bezpečnosti může s pří-
slušníkem uzavřít dohodu, kterou se Sbor ná-
rodní bezpečnosti zavazuje umožnit příslušníku
získání nebo zvýšení kvalifikace a příslušník
se zavazuje setrvat po skončení studia po urči-
tou dobu ve služebním poměru nebo uhradit
Sboru národní bezpečnosti náklady spojené se
získáním nebo zvýšením kvalifikace nebo jejích
část. Sbor národní bezpečnosti se může s pří-
slušníkem také dohodnout, že příslušník uhra-
dí Sboru národní bezpečnosti i náklady, které
do skončení služebního poměru vynaložil k zís-
kání nebo zvýšení jeho kvalifikace, jestliže pří-
slušník bude uvolněn ze služebního poměru
podle § 99 nebo jestliže jeho služební poměr
skončí odnětím hodnosti nebo ztrátou hodnosti
anebo propuštěním podle § 100 odst. 1 písm.
d), e) nebo f) před získáním předpokládané
kvalifikace nebo před jejím zvýšením. Náhradu
nákladů spojených se základní přípravou pro
výkon služby nelze požadovat. ".
3
9. § 61 odst. 2 písm. c) zní:
"c) nejvyšší celková částka, do které lze
na příslušníku požadovat náhradu nákla-
dů, jestliže nesplní svůj závazek, ".
10. V § 61 odst. 5 se za slovo "požadovat, "
vkládají tato slova: "a dobu trvání zá-
vazku".
11. § 63 včetně nadpisu zní:
"§ 63
Preventivní rehabilitace
(1) Příslušníkům může být poskytnuta
k upevnění jejich tělesné zdatnosti, tělesného
a duševního zdraví preventivní rehabilitace
v délce 14 kalendářních dnů v roce.
(2) Příslušníkům s oslabeným zdravotním
stavem může být poskytnuta na základě lékař-
ského doporučení preventivní rehabilitace for-
mou lázeňského léčení spojeného s částí do-
volené.
(3) Podmínky pro poskytování preventivní
rehabilitace a způsob jejího provádění stanoví
ministr vnitra Československé socialistické re-
publiky. ".
12. V § 88 se za slova "náhradu za ztrátu na
služebním příjmu, " vkládají tato slova:
"popřípadě na důchodu, ".
13. V § 89 se za odstavec 2 vkládá nový od-
stavec 3, který zní:
"(3) Náhrada za ztrátu na důchodu náleží
v částce rovnající se rozdílu mezi výší důchodu,
na který poškozenému vznikl nárok, a výší dů-
chodu, na který by mu vznikl nárok, kdyby ne-
došlo ke snížení jeho služebního příjmu (výděl-
ku) následkem poškození zdraví služebním úra-
zem nebo nemocí z povolání. ".
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odsta-
vec 4.
14. V § 89 se dosavadní odstavec 4 označuje
jako odstavec 5, který zní:
" (5) Příslušníku, jehož schopnost k výkonu
služby byla změněna nebo který byl uznán in-
validním v důsledku služebního úrazu, který
mu byl způsoben trestným činem, při služebním
zákroku, při výkonu služby v leteckém provo-
zu, při plnění zvláštních úkolů uložených slu-
žebními orgány, při práci s výbušninami, s che-
mickým, radioaktivním, vysoce virulentním ne-
bo infekčním materiálem anebo za jiných ob-
dobně nebezpečných podmínek, náleží jednorá-
zové mimořádné odškodnění ve výši nejméně
10 000 Kčs a nejvýše 45 000 Kčs. Došlo-li však
k takovému úrazu za zvlášť nebezpečných pod-
mínek, náleží příslušníku jednorázové mimo-
řádné odškodnění až do výše 80 000 Kčs. Jedno-
rázové mimořádné odškodnění ve výši nejméně
10 000 Kčs a nejvýše 45 000 Kčs náleží za pod-
4
mínek stanovených v první větě též příslušní-
ku, jehož schopnost k výkonu služby byla změ-
něna nebo který byl uznán invalidním v důsled-
ku nemoci z povolání. ".
15. V § 90 se spojka "a" před koncem věty na-
hrazuje čárkou a za slova "jednorázové od-
škodnění pozůstalých" se připojují tato slo-
va: "a náhradu věcné škody".
16. V § 91 odst. 2 se vypouští poslední věta.
17. § 91 se doplňuje odstavcem 4, který zní:
"(4) Náhrada věcné škody náleží dědicům
příslušníka. ".
18. V § 92 odst. 2 část věty před středníkem
zní:
"Ministr vnitra Československé socialistic-
ké republiky stanoví, které podmínky jsou ob-
dobně nebezpečné a zvlášť nebezpečné (§ 89
odst. 5), upraví určování výše jednorázového
mimořádného odškodnění a stanoví postup slu-
žebních orgánů při projednávání a určování ná-
hrady škody a další podrobnosti o poskytování
náhrad v souvislosti se služebními úrazy a ne-
mocemi z povolání; ".
19. V § 94 se jeho dosavadní znění označuje
jako odstavec 1 a připojuje se odstavec 2,
který zní:
"(2) Ministr vnitra Československé socia-
listické republiky může vzhledem ke změnám,
které nastaly ve vývoji úrovně služebního pří-
jmu, upravit v rozsahu stanoveném vládou Čes-
koslovenské socialistické republiky pro pracov-
níky v pracovním poměru podmínky, výši a
způsob náhrady za ztrátu na služebním příjmu
náležející příslušníkům po skončení neschop-
nosti k službě vzniklé služebním úrazem nebo
nemocí z povolání. ".
20. V § 100 odst. 2 se na konci připojuje tato
věta:
"Jde-li o propuštění příslušníka z důvodu
uvedeného v předchozím odstavci písm. d),
nezapočítává se do lhůty dvou měsíců do-
ba, po kterou je příslušník uznán dočasně
neschopným služby pro nemoc nebo úraz. ".
21. V § 109 odst. 1 se slova "nepobírá důchod"
nahrazují slovy "nemá nárok na důchod"
a za slovo "nebo" se vkládá slovo "na".
22. § 109 se doplňuje odstavcem 3, který zní:
"(3) Podrobnosti o poskytování platového
vyrovnání, o způsobu výpočtu jeho výše a
výplatě upraví ministr vnitra Českosloven-
ské socialistické republiky. Ministři vnitra
mohou v oborech své působnosti odstraňo-
vat tvrdosti, které by se vyskytly při pro-
vádění ustanovení odstavců 1 a 2. ".
23. V § 113 se vkládá před dosavadní odstavec
l nový odstavec 1, který zní:
5
"(1) Při souběhu nároku na příspěvek s ná-
rokem na příspěvek za službu podle jiných
předpisů1) náleží vyšší příspěvek. ".
Dosavadní odstavce 1 a 2 se označují jako
odstavce 2 a 3.
24. V § 113 odst. 3 ve druhém řádku se slovo
"nebo" nahrazuje čárkou a za slovo "dů-
chod" se vkládají tato slova: "nebo na dů-
chod za výsluhu let (částečný důchod za
výsluhu let]".
25. Za § 113 se vkládají § 113a, § 113b a §
113c, které zní:
"§ 113a
(1) Po dobu, po kterou se příjemce příspěv-
ku zdržuje v cizině trvale, příspěvek nenáleží.
Zdržuje-li se příjemce příspěvku v cizině pře-
chodně, příspěvek mu náleží, avšak do ciziny
se nevyplácí.
(2) Po dobu, po kterou je příjemce příspěv-
ku ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve
vazbě, se příspěvek nevyplácí. Manželu a dětem
oprávněného se na žádost vyplácí část příspěv-
ku, které je třeba k úhradě jeho závazků a
osobních potřeb členů rodiny. Oprávněnému,
který je osamělý, lze výjimečně povolit výplatu
části příspěvku k úhradě jeho závazků. Byl-li
příjemce příspěvku propuštěn z vazby, aniž byl
odsouzen, vyplatí se mu příspěvek zpětně za ce-
lou dobu vazby.
§ 113b
(1) Organizace jsou povinny na výzvu plát-
ce příspěvku podávat v určené lhůtě hlášení
pro účely krácení příspěvku, zejména o výši vý-
dělku příjemce příspěvku. Plátce příspěvku je
oprávněn přezkoumat správnost a úplnost to-
hoto hlášení.
(2) Zavinila-li organizace nesprávným hlá-
šením nebo jeho opomenutím, že příspěvek byl
vyplacen neprávem nebo ve vyšší výměře, než
náležel, je povinna nahradit plátci příspěvku
neprávem vyplacené částky.
(3) Byl-li příspěvek poskytnut neprávem
nebo ve vyšší výměře, než náležel, zaviněním
příjemce příspěvku i organizace, odpovídají
příjemce příspěvku i organizace za vrácení ne-
právem vyplacených částek společně a neroz-
dílně.
(4) O promlčení a promlčecí době platí
ustanovení § 132a.
(5) O povinnosti organizace nahradit ne-
právem vyplacené částky příspěvku rozhoduje
1) § 33 zákona č. 76/1959 Sb., o některých služebních
poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů (úplné
znění č. 122/1978 Sb. ).
6
plátce příspěvku; pro řízení se použije obdobně,
ustanovení upravujících řízení v sociálním za-
bezpečení příslušníků. 2)
§ 113c
Příjemci příspěvku, který byl pravomocně
odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svo-
body pro úmyslný trestný čin nebo se dopustil
takového jednání, pro které by mu jinak za
trvání služebního poměru byla odňata hodnost
(§ 13 odst. 1 písm. a)), může být příspěvek od-
ňat. O odnětí příspěvku rozhodují v oborech
své působnosti ministři vnitra po předchozím
projednání ve zvláštní komisi zřízené podle
§ 13 odst. 2. ".
26. § 116 odst. 2 zní:
"(2) Podání odvolání nemá odkladný úči-
nek s výjimkou odvolání proti rozhodnutí
o odnětí hodnosti, proti služebnímu hodno-
cení, jímž byl příslušník hodnocen jako ne-
vyhovující a nezpůsobilý zastávat jinou,
méně odpovědnou funkci (§ 100 odst. 1
písm. d) ), proti rozhodnutí o uložení ká-
zeňského trestu nebo o náhradě škody. ".
27. V § 116 odst. 3 část věty před středníkem
zní:
"Služební orgán, který napadeně rozhod-
nutí vydal, může odvolání sám vyhovět; ".
28. V § 118 odst. 4 se za slova "ministři vnitra"
vkládají tato slova: "a služební orgány ji-
mi zmocněné; ".
29. V § 129 odst. 1 věta první zní:
"Právo na příspěvek (§ 110 až 114) se ne-
promlčuje; v ostatních případech se právo
promlčí, jestliže nebylo uplatněno v době
v tomto zákoně stanovené. ".
30. V § 131 se za odstavec 1 vkládá nový od-
stavec 2, který zní:
"(2) Nárok na jednotlivou splátku příspěv-
ku (§ 110 až 114) se promlčuje za jeden
rok ode dne její splatnosti; byl-li nárok na
příspěvek neprávem odepřen, promlčuje se
nárok na jednotlivé splátky příspěvku za
tři roky. ".
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako od-
stavec 3.
31. Za § 132 se vkládá § 132a, který zní:
"§ 132a
Nárok na vrácení jednotlivých splátek pří-
spěvku poskytnutých neprávem nebo v ne-
správné výši se promlčuje za tři roky ode dne,
kdy plátce tohoto příspěvku zjistil, že příspěvek
Z) § 116 odst. 1, 2 a 6 a § 134 odst. 1 až 5 zákona č.
121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení.
byl poskytnut neprávem nebo v nesprávné výši,
nejpozději za deset let od jeho výplaty. Pro-
mlčecí doba neběží, jsou-li z příspěvku prová-
děny srážky na úhradu částky vyplacené ne-
právem. ".
32. V § 135 odst. 1 se za slova "§ 108 odst. 4, "
vkládají tato slova: "§ 143 odst. 5, ".
Čl. II
Ustanovení § 113, § 113a, § 113b a § 113c
se vztahují též na příspěvek, na který vznikl
nárok přede dnem nabytí účinnosti tohoto zá-
kona; příspěvek lze však odejmout (§ 113c)
jen pro jednání, kterého se příjemce příspěvku
dopustí v době ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona.
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. led-
na 1984.
8
Důvodová zpráva
I. VŠEOBECNÁ ČÁST
Zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru
příslušníků Sboru národní bezpečnosti, (dále
jen "zákon") je komplexní, základní právní
normou upravující věci služebního poměru pří-
slušníků Sboru národní bezpečnosti a sborů ná-
pravné výchovy. Zákon nabyl účinnosti dnem
1. ledna 1971.
Zákon byl připravován a přijat v době, kdy
na základě vyhodnocení zkušeností, nedostatků
a chyb, k nimž došlo v předchozím vývoji ve
straně i společnosti, byl novým vedením Komu-
nistické strany Československa a v souladu
s realizační směrnicí květnového pléna ústřed-
ního výboru Komunistické strany Českosloven-
ska v roce 1969 a dokumenty na ni navazující-
mi uskutečněn komplex politických, organizač-
ních a kádrových opatření směřujících k posí-
lení funkce socialistického státu ve všech jeho
článcích jako orgánu moci dělnické třídy a pra-
cujícího lidu, včetně upevnění celkového sy-
stému ochrany socialistické společnosti.
Cílem zákona bylo vytvořit právní předpo-
klady pro řešení naléhavých závažných problé-
mů v kádrové struktuře Sboru národní bezpeč-
nosti a tím vytvořit podmínky pro úspěšný boj
s protispolečenskou činností, pro celkové zkva-
litnění výkonu bezpečnostní služby.
Mezi nejzávažnější problémy úpravy prů-
běhu služby příslušníků a kádrové struktury
Sboru národní bezpečnosti, které měl zákon
spolu s dalšími opatřeními politického, organi-
začního a kádrového charakteru řešit, patřily:
1. Nepříznivé výsledky ve výběru nových pří-
slušníků, nedostatečná obsazenost útvarů
Sboru národní bezpečnosti.
2. Nepříznivá věková struktura Sboru národ-
ní bezpečnosti, jeho nežádoucí zestárnutí
a nemožnost zásadní regulace tohoto stavu.
3. Vysoká vnější fluktuace příslušníků, která
vedle značných ekonomických ztrát měla
i negativní politické důsledky, bránila řeše-
ní závažných disproporcí a problémů v ká-
drové struktuře Sboru národní bezpečnosti.
4. Nedostatečná úroveň kvalifikace příslušní-
ků, zejména jejich politického a odborného
vzdělání a požadovaného stupně všeobec-
ného vzdělání.
5. Zhoršující se zdravotní stav příslušníků.
Pro vyřešení výše uvedených základních,
jakož i dalších problémů v kádrové struktuře
bezpečnostního aparátu vytvořil zákon právní
předpoklady především tím, že na rozdíl od
předchozí značně roztříštěné a velmi rámcové
právní úpravy společné pro Sbor národní bez-
pečnosti, Československou lidovou armádu a
vojska ministerstva vnitra komplexně upravil
služební poměr příslušníků a všechny s ním
souvisící základní otázky tak, aby s ohledem
na obtížnost a rizikovost služby a vysoké náro-
ky na třídně politický, morální a odborný profil
příslušníků byly respektovány jejich oprávně-
né zájmy a potřeby vycházející z objektivních
zájmů společnosti a v potřebném rozsahu za-
kotveny jejich právní a sociální jistoty. Obtíž-
nost a rizikovost služby, možnost ztráty původ-
ní kvalifikace a obtížnější uplatnění v občan-
ském povolání po dlouholeté službě ve Sboru
národní bezpečnosti jsou v zákoně kompenzo-
vány některými dalšími nároky (odchodné, pla-
tové vyrovnání, příspěvek za službu). Přísluš-
níkům, kteří z důvodů stanovených zákonem
odcházejí před vznikem nároku na starobní dů-
chod ze služebního poměru, je tak zabezpečena
potřebná životní úroveň. Tím jsou uspokojivě
řešeny závažné hmotné, morální, psychické a
jiné problémy, jimiž je předčasné skončení slu-
žebního poměru služebně a věkově starších pří-
slušníků nezbytně doprovázeno.
S ohledem na to, že zákon upravuje pouze
vzájemné vztahy příslušníků a služebních orgá-
nů vyplývající ze služebního poměru, nevyja-
dřuje ty služební povinnosti příslušníků a slu-
žebních orgánů, které vyplývají z postavení,
společenského poslání a úkolů Sboru národní
bezpečnosti a jsou proto upraveny jinými práv-
ními normami (především zákonem Č. 40/1974
Sb., o Sboru národní bezpečnosti).
Výsledky rozboru působení zákona
V souvislosti s návrhem změn zákonně
úpravy průběhu vojenské služby důstojnického
a praporčického sboru ozbrojených sil Česko-
slovenské socialistické republiky, který byl
zpracováván zejména v letech 1976 a 1977, a
s ohledem na skutečnost, že od nabytí účinnosti
zákona uplynula již delší doba, byl ve federál-
ním ministerstvu vnitra, ministerstvu vnitra
České socialistické republiky a ministerstvu
vnitra Slovenské socialistické republiky i na
všech krajských správách Sboru národní bez-
pečnosti proveden komplexní rozbor působení
zákonné úpravy služebního poměru příslušní-
ků. Výsledky tohoto rozboru znovu potvrdily,
že dosavadní zákonná úprava služebního pomě-
ru příslušníků ve svém celku odpovídá potře-
bám výkonu služby.
Cílů, které vydání zákona sledovalo, tj. po-
sílení právních a sociálních jistot příslušníků
a vytvoření právních předpokladů pro postup-
né řešení věcných problémů kádrové struktury
Sboru národní bezpečnosti, bylo za účinné po-
moci stranických orgánů a při využití dalších
opatření politického, organizačního a kádrové-
ho charakteru dosaženo. Dokladem toho jsou
zejména tyto skutečnosti:
9
1. Po schválení zákona byl v průběhu let
1971 až 1981 úspěšně vyřešen jeden ze základ-
ních problémů kádrové struktury Sboru národ-
ní bezpečnosti, tj. výběr nových příslušníků.
V tomto období se ve srovnání s předchozím
dlouhodobým průměrem výběr více než zdvoj-
násobil, takže podíl skupiny příslušníků přija-
tých v posledních jedenácti letech tvoří 62, 9 %
současných celkových početních stavů bezpeč-
nostního aparátu. Koncem roku 1975 došlo k to-
mu, že poprvé od roku 1952, kdy byla zavedena
systemizace ve Sboru národní bezpečnosti, byly
početní stavy bezpečnostního aparátu doplněny
na téměř 100 %. Současně s tím byly vytvořeny
předpoklady k plynulému řešení generačního
problému, jehož důsledky se nejvýrazněji proje-
vily právě v uplynulé pětiletce.
Celkový význam pro kvalitu kádrové struk-
tury Sboru národní bezpečnosti má dále to, že
v uplynulém období došlo ke zvýšení úrovně
nově přijímaných příslušníků. Dokladem toho
je zejména skutečnost, že došlo ke zvýšení po-
litické organizovanosti u nově přijímaných pří-
slušníků a dále pak k výraznému zvýšení počtu
vysokoškoláků (zatímco z celkového počtu no-
vě přijatých příslušníků v roce 1970 mělo pou-
ze 2,3 % vysokoškolské vzdělání, v roce 1981
se jejich počet zvýšil na 10,2 %).
2. Velké počty nových, zpravidla věkově
mladších příslušníků přijatých do služebního
poměru v letech 1971 až 1981 velmi příznivě
ovlivnily věkové složení Sboru národní bezpeč-
nosti (ke dni 31. prosince 1981 činil věkový
průměr příslušníků 33, 8 roku). Důležitá je při-
tom skutečnost, že bylo dosaženo určité rovno-
měrnosti v počtu nově přijatých příslušníků
v jednotlivých věkových ročnících, což je ne-
zbytný předpoklad toho, aby v budoucnosti ne-
došlo k vytvoření nové věkové deformace v ká-
drové struktuře bezpečnostního aparátu.
3. Kladných výsledků bylo dosaženo i ve
stabilizaci kádrů, i když, pokud jde o vnější
fluktuaci, není situace ještě uspokojující.
Více než jedenáctiletá praxe z uplatňová-
ní zákona prokázala neopodstatněnost obav
z možných nepříznivých důsledků zavedení in-
stitutu uvolnění, který na rozdíl od předchozích
právních úprav platných pro příslušníky dává
příslušníku právní nárok na skončení služební-
ho poměru. Znovu se tak potvrzuje skutečnost,
že rozhodujícím činitelem při omezování ne-
zdravé vnější fluktuace nejsou administrativní
opatření (např. zákaz skončení služebního po-
měru na vlastní žádost), nýbrž zvyšování úrov-
ně politickovýchovné práce s příslušníky a vy-
tváření potřebných politických, morálních a
hmotných stimulů pro jejich setrvání ve slu-
žebním poměru.
Získané poznatky z uplatňování zákona dá-
le ukazují, že převážná část odchodů služebně
a věkově mladších příslušníků se uskutečňuje
ve zkušební době, která tak plní svůj účel (ově-
ření tělesné a duševní způsobilosti příslušníka
pro výkon služby). Provedené rozbory potvrzu-
jí, že hlavní příčina fluktuace nově přijímaných
příslušníků souvisí s rozporností jejich před-
stav o práci ve Sboru národní bezpečnosti a
skutečným charakterem a požadavky služby
v tomto sboru (zvláštní služební režim, nepra-
videlnost služby, noční služby, služby ve dnech
pracovního klidu, nutnost dalšího sebevzdělá-
vání apod.). Další příčinou jsou pak nevhodné
osobni vlastnosti a předpoklady některých no-
vě přijatých příslušníků pro výkon služby.
Kladný vliv na omezování nežádoucí fluk-
tuace má i ustanovení zákona umožňující Sbo-
ru národní bezpečnosti uzavřít dohodu o získá-
ní nebo zvýšení kvalifikace, jíž se příslušník
zavazuje setrvat po skončení studia po určenou
dobu ve služebním poměru.
4. Výrazných úspěchů bylo v uplynulém ob-
dobí, zejména v letech 1973 až 1981, dosaženo
na úseku zvyšování úrovně kvalifikace přísluš-
níků. Rozhodující význam mělo přitom vytvo-
ření nové resortní vzdělávací soustavy včetně
vybudování Vysoké školy Sboru národní bez-
pečnosti, bratrská pomoc sovětského bezpeč-
nostního školství a opatření ke zvýšení počtu
vysokoškoláků z řad nově přijímaných přísluš-
níků.
V průběhu let 1971 až 1981 se celkový po-
čet příslušníků s vysokoškolským vzděláním
zvýšil z 4,4 % na 11,1 %, celkový počet přísluš-
níků s úplným středním vzděláním se zvýšil
z 35,6 % na 67,9 %. Zatímco v roce 1970 mělo
základní vzdělání 63,6 % celkového počtu pří-
slušníků, v roce 1981 se jejich počet snížil na
21 %.
Velmi kladných výsledků bylo přitom do-
saženo i na úseku politického a odborného bez-
pečnostního vzdělání.
Praxe z uplatňování zákona potvrdila, že
na zvyšování celkové úrovně kvalifikace pří-
slušníků měla vedle opatření politického, ma-
teriálního a organizačního charakteru značný
vliv skutečnost, že zákonná úprava služebního
poměru stanoví jako jednu z podmínek pro
jmenování do důstojnické hodnosti dosažení
úplného středního vzdělání a pro povýšení do
hodnosti podplukovníka a plukovníka dosažení
vysokoškolského vzdělání.
5. Přijetí značného počtu věkově mladých
příslušníků spolu s provedenými opatřeními
v oblasti zdravotní péče (rozšíření sítě ambu-
lantních zařízení, zvýšení lůžkové nemocniční
kapacity, zvýšení kapacity v lázeňských zaříze-
ních, zavádění moderní lékařské techniky atd.)
a preventivní rehabilitací zavedenou zákonem
přispělo ke zlepšení celkové úrovně zdravotní-
ho stavu příslušníků. Počet příslušníků se zdra-
votním stavem "dobrý." se zvýšil z 53,4 % na
63%, naproti tomu počet příslušníků se zdra-
votním stavem "oslabený" se snížil ze 13,8 %
na 7,1 %.