Pokud jde o inovace, je třeba, po mém soudu, dosahovat
v tempu inovací vyšší úrovně
a pružnějšího, resp. pohotovějšího
přístupu ke změnám ve výrobním
programu. Více respektovat faktor času a jeho dopad
na tempo růstu intenzifikace naší ekonomiky
při jeho žádoucím zrychlování.
Někdy nás inovované výrobky či
součástky překvapují i po cenové
stránce, zvláště v případech,
v nichž výroba nebyla v duchu předpisů
cenově stimulována. Proto také připomínám,
že uplatňování nových poznatků
technického rozvoje by se nemělo při inovaci
výrobků brát za příležitost
k placení nějaké "ochoty" za uplatňování
tohoto celospolečenského požadavku. Naopak
je nutno brát v úvahu jeho ekonomický dopad
do výrobního procesu odběratele spolu s principy
hospodárnosti, a respektovat prospěch, který
by měl připadnout celé společnosti.
Chtěl bych použít opět zkušenosti
z vývoje elektrotechnických výrobků
příslušenství motorových vozidel,
jako jsou elektronické řízení karburátoru,
adaptivní regulace chodu motoru ve všech režimech,
uzavírání paliva při deceleracích,
protismykové regulátory apod. Ve vazbě na
neustálý tlak na zvyšování provozní
spolehlivosti při nezvýšených nákladech
nelze tento problém řešit zálohováním,
tj. zdvojováním elektronických odvodů.
Jediná cesta, která tyto podmínky splňuje,
je montáž elektronických bloků ze součástek
se zaručenou spolehlivostí. Žádný
podnik resortu federálního ministerstva elektronického
průmyslu však takové součásti
nezajišťuje. Výrobci příslušenství
pak nezbývá jiná možnost než tzv.
zahořování. Tento technologický proces
umožňuje prokazatelně zvýšení
kvality konečného výrobku v porovnání
s použitím součástek bez výběru.
Zpracovatel však většinou nemá možnost
nevyhovující elektronické prvky dále
použít nebo vrátit zpět výrobci,
což má stejně nakonec vliv na zvýšení
nákladů výrobků, a tím i jeho
cenu.
K urychlení tempa realizace nových poznatků
vědeckotechnického rozvoje musí více
přispět každá VHJ, neboť jako celek
představuje hospodářskou jednotku, v níž
se v plném rozsahu vytvářejí efekty
hospodaření a uskutečňuje technická
prohlídka. VHJ by proto měly nyní účinněji
ovlivňovat prostřednictvím svého plánu
kvalitu a inovaci výrobních programů svých
podniků, a dbát na to, aby se zvyšovala váha
výrobkové inovace v plánování
technického rozvoje, včetně efektů,
které přinese pro výrobce i uživatele
nové techniky. Jinak řečeno, VHJ by měly
u každého úkolu technického rozvoje
více sledovat jeho ekonomický cíl, včetně
zainteresovanosti výrobců a uživatelů
na tvorbě a využívání nových
poznatků, a včetně otázky cenové
tvorby. Současně však přitom prosazovat,
aby každý inovační program byl ve své
podstatě programem intenzifikace výroby v rámci
celé příslušné VHJ.
S potřebou zásadně nových přístupů
vázaných na úsporu surovin a materiálů
obvykle navíc spojených s problémy životního
prostředí se potýká i další,
u nás stále poměrně opomíjená
oblast - využívání druhotných
surovin. Na jedné straně jsou popularizovány
úspěšné výsledky v různých
evropských zemích - připomeňme za
všechny jen výsledky Německé demokratické
republiky - a na druhé straně se jako poslanci setkáváme
ve svých volebních obvodech s mrháním
těmito zdroji cenných surovin vyvážených
na skládky nebo pálených ve spalovnách.
Chtěl bych se proto zeptat místopředsedy
vlády s. Potáče, jaká opatření
jsou připravována k urychlenému překonání
našeho zaostávání ve využití
druhotných surovin.
Vážené soudružky a soudruzi poslanci,
9. i 10. zasedání ÚV KSČ vytyčilo
pro letošní rok jako jeden z hlavních úkolů,
zvyšovat dál úroveň kvality našich
výrobků, urychlovat tempo jejich žádoucích
inovací a dosahovat výraznějšího
podílu tzv. progresívních výrobků,
charakterizovaných vyššími technicko-hospodářskými
parametry.
K dosažení stanovených cílů může,
po mém soudu, přispět zvláště
užší součinnost a pohotovější
vzájemná informovanost všech subdodavatelů
a odběratelů jejich výrobků, vedená
především jejich společnou snahou o
celospolečenský prospěch. Dále pak
potřeba docílit, aby v naší prvkové
a součástkové základně postupoval
technický pokrok s větším předstihem
a tempem proti finální výrobě, který
by i pracovníkům konstrukčních útvarů
dovoloval postupovat rychleji a na vyšší úrovni.
I v tomto směru je potřeba efektivně využívat
možností mezinárodní specializace a
kooperace se státy RVHP v duchu výsledků
ekonomické porady nejvyšších představitelů
RVHP, která se konala minulý týden v Moskvě.
Platí to hlavně pro celou oblast strojírenství
a oblast elektrotechniky, jejichž výsledky se velmi
úzce promítají i do zvyšování
exportní schopnosti naší ekonomiky, protože
jedině výrobky se srovnatelnou technickou a kvalitativní
úrovní mohou úspěšně konkurovat
na zahraničních trzích a ve vztahu k nesocialistickým
zemím navíc překonávat diskriminační
bariéry, uměle vytvářené některými
západními státy.
Nakonec, jako vždy, o všem ale rozhodují lidé.
Zůstává proto prvořadým politickým
úkolem přesvědčit každého
pracovníka řídící i výrobní
sféry, že připustit zaostávání
v technické a technologické oblasti je proti nejvlastnějším
zájmům každého jedince, proti zájmům
celé společnosti. Tam, kde je probuzen zájem
lidí, tam se daří využívat právě
i zásad Souboru opatření k urychlení
technického pokroku, zvyšování kvality
výrobků a posilování intenzifikačního
procesu. Tento žádoucí stav pak přestane
být výjimkou a stane se denní nezbytností
pro nás pro všechny.
Děkuji za pozornost.
Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Adamíkovi,
slovo má poslankyně Hana Tenglerová, připraví
se poslanec Viktor Sidor.
Poslankyně SL H. Tenglerová: Vážený
soudruhu předsedo, vážené soudružky
a soudruzi poslanci, státní závěrečný
účet, který dnes projednáváme,
představuje vlastně finančně vyjádřený
výsledek plnění státního plánu
v roce 1983. Dovolte proto, abych připomněla některé
výsledky hospodaření a poukázala na
možnosti využití získaných poznatků,
zejména ve strojírenských resortech.
V roce 1983 bylo - jak už se také zmínil s.
ministr Lér - dosaženo poněkud příznivějších
výsledků v rozvoji celého národního
hospodářství, než tomu bylo v obou předcházejících
letech 7. pětiletky.
Lepší hospodárností se podařilo
snížit celkové náklady o 5,5 mld. Kčs,
z toho materiálové náklady o 4,2 mld. Kčs.
Také energetická náročnost klesala
proti roku 1982 o 2,5 %. Za tři roky 7. pětiletého
plánu tak bylo uspořeno více než 8 mil.
tun měrného paliva. To už je úctyhodné
množství a ukazuje, že jsou stále ještě
v této oblasti rezervy. Výrazné úspory
ve spotřebě kovů ve výši 285
tis. tun ukazují, že se postupně daří
v myšlení pracujících dostat hospodaření
s kovy do popředí trvalého zájmu a
pozornosti.
Výrazně se omezily i některé nedostatky,
s nimiž jsme se potýkali řadu let. Je to především
rovnoměrnější plnění plánu
v jednotlivých čtvrtletích i měsících
a v řadě podniků už i po jednotlivých
dekádách - i když obecně je ještě
určité šturmování ke konci měsíce.
Ve výboru pro průmysl, dopravu a obchod jsme sledovali
delší dobu vývoj rovnoměrnosti ve výrobě.
Došli jsme k závěru, že tomuto procesu
napomáhala i pozornost a trvalá péče
ministerstev. Například na federálním
ministerstvu všeobecného strojírenství
je každý měsíc porada generálních
ředitelů a vedoucích pracovníků
ministerstva pod vedením ministra, kde je projednávána
nejen dosavadní rovnoměrnost plnění
plánu, ale jsou i kvalifikovaně posuzovány
a vytvářeny podmínky pro rovnoměrné
plnění plánů v nejbližších
třech až čtyřech měsících.
Ve federálním ministerstvu hutnictví a těžkého
strojírenství bylo podílové plnění
jednotlivých čtvrtletí v letošním
roce stanoveno závazně jako základ pro operativní
a průběžnou kontrolu plnění plánu
a pro jeho organizační zabezpečení.
Tak pro 1. čtvrtletí 1984 je stanoveno splnit 25,5
%, v I. pololetí 51,5 %, do konce září
76 % z ročního plánu.
Bližší rozbory však ukazují, že
na pozitivních výsledcích ve všech sledovaných
ukazatelích se nepodílejí rovnoměrně
všechny resorty, a tím méně všechny
podniky a organizace.
Skutečnost, že příznivých výsledků
bylo dosaženo za situace, kdy každý šestý
podnik nesplnil plán výroby, ukazuje na reálné
zdroje pro plnění náročnějších
úkolů v tomto roce.
Dobré výsledky plnění výrobních
úkolů se příznivě projevily
i v rychlejším růstu zisku, který vzrostl
o 12,8 mld. Kčs, a ve vyšší rentabilitě,
která ve vztahu k nákladům dosáhla
téměř 11 %. Byly tak vytvořeny a překročeny
i potřebné zdroje, se kterými počítal
státní rozpočet, a proto můžeme
dnes hovořit i o rozdělení přebytků
ve výši více než 40 mil. Kčs, který
vykazuje státní závěrečný
účet za rok 1983. Na tom se výrazně
podílejí strojírenské resorty a elektrotechnický
průmysl.
Dovolte mi dále, abych na příkladu zabezpečování
vnitřního trhu poukázala na některé
obecné nedostatky, které je třeba dále
řešit. Dodávky pro vnitřní trh
v roce 1983 vzrostly o více než 4 mld. Kčs
a zlepšily situaci v uspokojování potřeb
obyvatelstva. Část produkce však nenašla
odbyt a zůstala dosud v nevyužitých zásobách.
Na druhé straně některé výrobky
na trhu chyběly. Zejména u textilního zboží,
módní konfekce a obuvi bude třeba zabezpečovat
výrobu s větší znalostí potřeb
trhu a operativně včas ze strany obchodu upřesňovat
objednávky ve výrobě. Při průzkumu
v Prioru Bratislava se také potvrdilo, že u sezónního
zboží je potřeba včas, ještě
před koncem sezóny, uskutečnit tzv. výprodeje,
a tak ještě uplatnit zboží na trhu a uspokojit
potřeby dalších skupin občanů.
U průmyslového zboží, kde došlo
k nasycení trhu, se ve značné míře
podařilo toto zboží dodatečně
uplatnit ve vývozu. Vedle nedostatkového zboží,
jako jsou mrazničky a některé elektrospotřebiče,
viděli jsme stát dlouhé fronty na auta. Chyběly
i takové výrobky, jako je účastnická
šňůra k televizoru, ačkoliv bez ní
se žádný televizor neobejde.
Nedaří se zejména pohotověji reagovat
na potřeby vnitřního trhu, rychleji rozšiřovat
výrobu nedostatkových druhů spotřebního
zboží a zajišťovat nové moderní
výrobky, které by stimulovaly spotřebitelskou
poptávku. Tento proces by se rozhodně urychlil,
kdyby beze zbytku byly splněny úkoly vyplývající
ze stranických a vládních dokumentů.
Zejména dost nerozhodně a liknavě je obchodem
i výrobou objasňován potřebný
sortiment a zaváděna doplňková výroba
spotřebního zboží ve výši
1 % objemu výroby v podnicích, které je dosud
nevyrábějí.
Ani resorty by neměly přistupovat na omluvy, výmluvy
a tolerovat neplnění tohoto konkrétního
celospolečenského úkolu. Náročnost
je třeba zcela prakticky, bez výhrad, omlouvání
a zbytečných ohledů prosazovat. O tom už
zde bylo hovořeno. Myslím, že zvláště
teď - při prosazování závěrů
10. pléna ÚV KSČ - je třeba mít
na paměti, abychom už v průběhu roku
1984 dosáhli první reálné a konkrétní
výsledky a zajistili plnění cílových
úkolů.
U spotřebního zboží mám ještě
otázku na s. ministra Kubáta: V odpovědi
na otázku poslankyně Kontríkové, kterou
přednesla na 3. schůzi Sněmovny lidu dne
11. října 1983, jste, soudruhu ministře,
slíbil vyšší uplatnění elektrotechniky
při výrobě spotřebního zboží
dodávaného pro vnitřní trh. Mám
navazující otázku: Jak se daří
tento slib plnit?
Protože spotřební zboží vyrábějí
i podniky všeobecného strojírenství,
mám otázku i na s. ministra Bahyla, jak je elektronika
uplatňována v těchto výrobcích,
případně jak zvyšuje efektivnost provozu
spotřebitelů.
Soudružky a soudruzi, při projednávání
kapitol závěrečného účtu
ve výboru pro průmysl, dopravu a obchod jsme se
již nad některými opatřeními,
přijatými k realizaci závěrů
10. pléna ÚV KSČ, vládou a resorty,
zamýšleli. Ověřovali jsme si, jak se
připravuje upevnění režimu hospodárnosti
a zajištění růstu produktivity práce
o další jedno procento, dodatečné snížení
nákladů o půl procenta a zpevnění
úkolů ve snižování spotřeby
paliva o 1 mil. tun v roce 1984.
Ocenili jsme, že vláda na základě závěrů
10. pléna ÚV KSČ pohotově stanovila
konkrétní úkoly. Ve výboru jsme vzali
na vědomí, že např. ve federálním
ministerstvu všeobecného strojírenství
se rozepsaly zvýšené úkoly formou cílových
úkolů k překročení plánu
letošního roku na jednotlivé výrobní
hospodářské jednotky a byly projednávány
s generálními řediteli. Podniky mohou při
jejich splnění využívat takto získané
i nadplánované zdroje - zvýšení
zisku - k doplnění potřebných fondů,
vyššímu nárůstu mezd, a tím
i hmotně zainteresovat pracovní kolektivy na rychlejším
odhalování rezerv ve výkonnosti podniků,
účinnějším využívání
materiálových zdrojů a výrobou nejžádanějších
druhů produkce.
Myslím, že správné je i doporučení
zabezpečovat tyto úkoly upřesněním
závazků, které již byly uzavřeny,
eventuálně uzavřením závazků
nových, aby cíle tohoto vládního usnesení
byly splněny. Je to nejlepší usměrnění
rozvoje pracovní iniciativy a socialistických závazků
ke 40. výročí osvobození naší
vlasti Sovětskou armádou.
V našem závodě ČKD Kutná Hora
přineslo projednávání závěrů
10. pléna na všech pracovištích řadu
podnětných návrhů k úsporám
materiálů, pracnosti a energie. Z těchto
podnětů byl rozšířen celozávodní
socialistický závazek, kterým závod
naplňuje ještě v tomto roce úkoly stanovené
usnesením 10. zasedání ÚV KSČ.
Tyto zvýšené úkoly se zároveň
stávají výchozí základnou pro
tvorbu plánu na rok 1985.
Je to vcelku dobrý postup. Snad jen trochu může
být na závadu malá diferenciace v rozpisu
úkolů z ministerstev. To je možno napravit
teď, kdy probíhá zajišťování
úkolů na VHJ a podnicích. Bylo by dobré
sledovat tento proces i ze strany resortů a pomoci ke snížení
napětí v dodavatelsko-odběratelských
vztazích a ke zvýšení jejich spolehlivosti
a připravit tak podmínky pro celkové splnění
cílových úkolů. Je to reálná
cesta k potřebnému obnovení dynamiky rozvoje
národního hospodářství, jejichž
význam zdůraznilo 10. zasedání ÚV
KSČ.
Děkuji za pozornost.
Předseda FS A. Indra: Děkuji poslankyni Tenglerové,
slovo má poslanec Sidor, připraví se poslanec
Charvát.
Poslanec SL V. Sidor: Vážené súdružky
a súdruhovia poslanci, všetky oblasti nášho
súčasného života sú pretkané
realizáciou uznesení 8. zasadania ÚV KSČ
o urýchľovaní vedeckotechnického rozvoja
v prospech lepšej budúcnosti našich občanov.
Práve minulý rok sa stal prelomom v histórii
socialistického poľnohospodárstva, keď
sme celoštátne vyprodukovali vyše 11 miliónov
ton obilnín a tým sme sa priblížili
k hranici reálnej sebestačnosti.
Je to hrdé sebavedomie schonposti a umu pracovných
kolektívov vo výrobe, v službách a vo
vede a všestranných možností, ktoré
nám poskytuje socialistické zriadenie.
V západoslovenskom kraji v plnom rozsahu, a viac ako doteraz,
sa dôrazne podporuje požiadavka intenzifikácie
rastlinnej výroby ako celku, najmä na jej vyššiu
kvalitatívnu úroveň vo vzťahu k živočíšnej
výrobe. To si vyžaduje, aby sme vo všetkých
oblastiach oveľa intenzívnejšie riešili
problémy biologickej a technickej racionalizácie,
vedeckými metódami hodnotili používanie
a využiteľnosť priemyselných hnojív,
osív, sadív, dôsledne hodnotili výsledky
nielen podľa plánu, ale aj podľa agroekologického
stropu.
V mojom volebnom obvode v okrese Nitra, kde sa v prevažnej
miere sústreďuje vysoké školstvo a vedecko-výrobná
základňa v poľnohospodárstve, sme v
rámci diskusie pred X. celoštátnym zjazdom
jednotných roľníckych družstiev hodnotili
prínosy z intenzifikácie poľnohospodárskej
produkcie za 35 rokov spoločnej prestavby a zároveň
sme poukazovali na ďalšie rezervy v hodnotení
všetkých zdrojov, najmä pôdy, biologickej
výkonnosti plodín, hospodárskych zvierat,
hnojív, chemických prostriedkov, krmív, energie
alebo najmä ľudského faktoru, ktorý koordinuje
a cieľavedome integruje tieto zdroje v realizačnej
sfére.
K zaujímavým poznatkom sme dospeli na Vysokej škole
poľnohospodárskej v Nitre. Za posledných 20
rokov pri riešení obilninárskeho programu v
našom okrese sa podstatne zlepšila zásoba živín
v ornej pôde, najmä fosforu a draslíka. Tento
pozitívny vplyv sa prejavil najmä v roku 1983 tým,
že sa dosiahla priemerná úroda obilnín
na 5,33 t. ha_1 z plochy 40 050 ha, čo predstavuje
plnenie plánu na 110 % a zníženie restu za
roky 1981-1982 cca o 20 tis. ton.
Pozitívne hodnotíme najmä tú skutočnosť,
že úrodu nad 5 ton dosiahlo 16 poľnohospodárskych
veľkopodnikov a pod 5 ton z hektára iba 2 poľnohospodárske
podniky. Úrodu ozimnej pšenice nad 6 ton dosiahli
4 poľnohospodárske podniky.