ČESKÁ NÁRODNÍ RADA 1984
IV. volební období
97
Vládní návrh
ZÁKON
České národní rady
ze dne 1984
o notářských poplatcích
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
§ 1
Úvodní ustanovení
1) Notářské poplatky se vybírají:
a) za činnost státních notářství - notářské poplatky za úkony,
b) z úplatného převodu nebo úplatného přechodu vlastnictví k nemovitostem a z úplatného přechodu práva osobního užívání pozemku - notářské poplatky z převodu noho přechodu nemovitostí,
c) za bezúplatné nabytí majetku úmrtím občana - notářské poplatky z dědictví,
d) za bezúplatné nabytí majetku - notářské poplatky z darování.
2) Poplatky vyměřují státní notářství.
ČÁST PRVNÍ
Druhy notářských poplatků
Oddíl první
Notářský poplatek za úkony
§ 2
Předmět poplatku
Poplatek se vybírá za úkony státního notářství stanovené prováděcím předpisem (dále jen "notářský úkon").
§ 3
Základ poplatku
(1) Je-li za notářský úkon stanoven notářský poplatek podle ceny, je základem poplatku cena předmětu notářského úkonu.
(2) Touto cenou se rozumí cena, za kterou by bylo možné předmět notářského úkonu prodat v době a místě tohoto úkonu; u nemovitostí je základem poplatku cena zjištěná podle cenových předpisů, včetně úhrady, která vyplývá nebo by mohla vyplývat z vypořádání práva osobního užívání pozemku, bez případného zvýšení, pokud tyto předpisy připouštějí (dále jen "zjištěná cena").
§ 4
Sazby poplatku
Sazby poplatku za notářské úkony stanoví prováděcí předpis buď pevnými částkami nebo procentem z ceny předmětu notářského úkonu, a to za jednotlivé notářské úkony nebo za úhrn notářských úkonů. U notářských úkonů zvlášť složitých a obtížných nebo časově náročných může státní notářství stanovený poplatek přiměřeně zvýšit, nejvýše však o 100 %.
§ 5
Poplatník
(1) Poplatníkem je ten, kdo žádá o provedení notářského úkonu nebo ten, v jehož zájmu státní notářství bez návrhu (žádosti) notářský úkon provádí.
(2) Poplatníkem je však vždy
a) ten, jemuž vzniklo právo, aby s ním byla uzavřena dohoda o osobním užívání pozemku, za návrh na registraci této dohody,
b) vlastník nemovitosti za návrh na registraci smlouvy o omezení převodu nemovitosti,
c) ten, kdo uzavřel smlouvu o výstavbě domu s byty v osobním vlastnictví, za návrh na registraci této smlouvy [Zákon č. 52/1966 Sb., o osobním vlastnictví k bytům, ve znění zákona č. 30/1978 Sb.]
(3) je-li poplatníků několik, jsou povinni platit poplatek společně a, nerozdílně.
§ 6
Osvobození od poplatku
Od poplatku za notářské úkony jsou osvobozeny československý stát, rozpočtové a příspěvkové organizace, státní fondy a Státní banka československá; dále jsou osvobozeny notářské úkony týkající se převodu majetku na socialistické organizace.
§ 7
Následky nezaplacení poplatku
(1) Nezaplatí-li poplatník poplatek za notářský úkon, a to ani ve lhůtě dodatečně stanovené k zaplacení vyměřeného poplatku, řízení o umořování listin, o registraci smluv a dohod a o úschově státní notářství zastaví nebo notářský úkon neprovede.
(2) Zaplatí-li poplatník poplatek za notářský úkon do konce lhůty k odvolání proti rozhodnutí o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku, zruší státní notářství toto rozhodnutí.
(3) Nabude-li rozhodnutí o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku právní moci, poplatková povinnost zaniká.
Oddíl druhý
Notářský poplatek z převodu nebo přechodu nemovitostí
§ 8
Předmět poplatku
(1) Předmětem poplatku je úplatný převod nebo úplatný přechod vlastnictví k nemovitosti a úplatný přechod práva osobního užívání pozemku.
(2) Vyměňují-li se nemovitosti, považují se jejich vzájemné převody za jeden převod; poplatek se vybírá z převodu té nemovitosti, z jejíhož převodu je poplatek nejvyšší.
§ 9
Základ poplatku
Základem poplatku je zjištěná cena.
§ 10
Poplatník
(1) Poplatníkem je převodce; nabyvatel za poplatek ručí. Jde-li o nabytí nemovitosti prodávané při výkonu rozhodnutí, poplatníkem je nabyvatel.
(2) Vybírá-li se poplatek z převodu vyměřovaných nemovitostí, jsou povinni poplatek platit převodci i nabyvatelé, a to společně a nerozdílně.
§ 11
Ohlašovací povinnost
(1) Převodce je povinen ohlásit převod nemovitosti příslušnému státnímu notářství do 15 dnů ode dne, kdy byl o převodu nemovitosti vyrozuměn; tuto povinnost nemá, jde-li o převod nemovitosti registrací smlouvy nebo na základě prodeje nemovitosti při výkonu rozhodnutí. Též nabyvatel je povinen ohlásit převod nemovitosti příslušnému státnímu notářství do 15 dnů ode dne, kdy byl o převodu nemovitosti vyrozuměn; tuto povinnost nemá, jde-li o převod nemovitosti registrací smlouvy.
(2) Nebyl-li převod ohlášen včas, je poplatník povinen platit penále ve výši 0,5 % z poplatku za každý započatý měsíc prodlení.
Oddíl třetí
Notářský poplatek z dědictví
§ 12.
Předmět poplatku
Předmětem poplatku je nabytí majetku děděním a jiné bezúplatné nabyti majetku úmrtím občana.
§ 13
Základ poplatku
(1) Základem poplatku je cena nabytého majetku po srážce dluhů zůstavitele a ceny jiných povinností uložených v řízení o dědictví. Je-li součástí nabytého majetku též nemovitost, je touto cenou její zjištěná cena.
(2) Nebyl-li nabytý majetek předmětem řízení o dědictví, je základem poplatku cena nabytého majetku po srážce dluhů zůstavitele a ceny jiných povinností a případné úplaty; cenu majetku i výši dluhů zjistí státní notářství obdobně podle zásad řízení o dědictví.
§ 14
Poplatník
(1) Poplatníkem je nabyvatel.
(2) Za poplatek ručí ten, kdo odmítl dědictví, jestliže je z tohoto důvodu nabyl jeho nezletilý potomek. Za poplatek však neručí, jestliže dědictví za nezletilého potomka odmítl a soud odmítnuti neschválil.
§ 15
Osvobození od poplatku
Od poplatku z dědictví jsou osvobozeny:
a) movité věci v osobním vlastnictví a pohledávky, jakož i podíly dědiců vyplácené z tohoto majetku a podíly odvozené ze zaniklého bezpodílového spoluvlastnictví manželů, pokud cena tohoto majetku bez srážky závazků nepřevyšuje 50 000 Kčs a jde-li o přechod majetku mezi osobami zařazenými do I. a II. skupiny, a dále movité věci v osobním vlastnictví a pohledávky, pokud cena tohoto majetku nepřevyšuje 3000 Kčs a jde-li o jeho nabytí osobami zařazenými do III. skupiny. Poplatek se vybere jen z té části ceny movitého majetku nabývaného každým dědicem, která převyšuje uvedené částky,
b) vklady na vkladních knížkách a vklady na sporožirových a oběžných účtech u státní spořitelny, jakož i podíly z nich vyplácené,
c) mzdové nároky z pracovního poměru zůstavitele do výše trojnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku, pokud přecházejí podle zákoníku práce postupně přímo na manžela, děti a rodiče zůstavitele, jestliže s ním žili v době smrti ve společné domácnosti,
d) nárok zůstavitele na dávky sociálního zabezpečení a na dávky nemocenského pojištění za poslední měsíc před jeho smrtí,
e) pojistná plnění z pojištění osob sjednaného u státní pojišťovny,
f) dědické podíly manžela, potomků a rodičů, pokud spočívají v základním členském vkladu nebo v zůstatkové hodnotě členského podílu zůstavitele, který byl členem stavebního bytového družstva, stal-li se jeden z těchto dědiců členem družstva na místo zustavitele; to platí i o náhradách ze zaniklého bezpodílového spoluvlastnictví manželů za takový majetek, jako i o podílech dědiců z tohoto majetku vyplácených,
g) dědictví spočívající v movitém majetku po zástupcích cizích států pověřených v Československé socialistické republice a po příslušnících jejich rodin, žijících s nimi ve společné domácnosti, a dále taková dědictví po jiných osobách, jimž příslušely diplomatické výsady a imunity, a které nebyly československými státními občany.
§ 16
Ohlašovací povinnost
(1) Poplatník je povinen ohlásit příslušnému státnímu notářství do tří měsíců ode dne smrti občana veškerý majetek, z jehož ceny se poplatek vybírá; objeví-li se nějaký majetek dodatečně nebo doví-li se poplatník o tom, že je dědicem až po uplynutí tří měsíců od smrti zůstavitele, je poplatník povinen ohlásit majetek státnímu notářství do třiceti dnů po tom, kdy se o majetku, popřípadě o svém dědickém právu, dověděl.
(2) Nebyl-li majetek ohlášen státnímu notářstí včas, je poplatník povinen platit penále ve výši 0,5 % z poplatku za každý započatý měsíc prodlení.
Oddíl čtvrtý
Notářský poplatek z darování
§ 17
Předmět poplatku
(1) Předmětem poplatku je bezúplatné nabytí majetku na základě právního úkonu a jinak než úmrtím občana. Jde-li o nabytí stavby zřízené na pozemku v osobním užívání, je předmětem poplatku i přechod práva osobního užívání pozemku.
(2) Byl-li majetek s výjimkou nemovitosti, nabyt za úplatu nižší než je cena, za kterou by bylo možné majetek prodat v době nabytí a v místě, kde v této době byl, považuje se nabytí ve výši tohoto rozdílu za bezúplatné.
§ 18
Základ poplatku
(1) Základem poplatku je cena nabývaného majetku po srážce zjištěných dluhů, ceny jiných povinností a případné úplaty. Jde-li o bezúplatné nabytí nemovitosti, je základem poplatku zjištěná cena.
(2) Cena majetku nabytého od téže osoby ve dvou letech se sčítá.
§ 19
Poplatník
Poplatníkem je nabyvatel; převodce za poplatek ručí.
§ 20
Osvobození od poplatku
(1) Od poplatku z darování jsou osvobozeny movité věci v osobním vlastnictví, pokud jejich cena nepřevyšuje 50 000 Kčs a jde-li o darováni tohoto majetku mezi osobami zařazenými do I. a II. skupiny, a dále movité věci v osobním vlastnictví, pokud jejich cena nepřevyšuje 3000 Kčs a jde-li o jejich nabytí osobami zařazenými do III. skupiny. Poplatek se vybere jen z té části ceny movitých věcí nabývaných jedním nabyvatelem, která převyšuje uvedené částky.
(2) Od poplatku z darování jsou dále osvobozeny:
a) vklady na vkladních knížkách a vklady na sporožirových a běžných účtech u státní spořitelny,
b) valuty a platební dokumenty znějící na vizi měnu, pokud jsou dar-ovány do tuzemska a jsou propláceny v odběrných poukazech podniku zahraničního obchodu Tuzex nebo v československých korunách se stanoveným příplatkem k oficiálnímu kursu nebo pokud byly s devizovým povolením převedeny na účet devizového tuzemce, zřízený u československé devizové banky a vedený v cizí měně. Přitom je nerozhodné, zda dárce je devizovým tuzemcem či devizovým cizozemcem. To neplatí, jestliže devizové prostředky, z nichž ubyl dar poskytnut, byly přiděleny k použití v cizině, např. jako diety,
c) movitý majetek převedený zástupci cizích států, pověřenými v Československé socialistické republice, příslušníky jejich rodin žijícími s nimi ve společné domácnosti a movitý majetek převedený jinými osobami, jimž přísluší diplomatické výsady a imunity, a které nejsou československými státními občany.
§ 21
Ohlašovací povinnost
(1) Nabyvatel, jakož i převodce jsou povinni ohlásit nabytí majetku příslušnému státnímu notářství do 15 dnů po jeho nabytí; tuto povinnost nemají, jde-li o nabytí vlastnictví nemovitosti registrací smlouvy.
(2) Nebylo-li nabytí majetku ohlášeno včas, je poplatník povinen platit penále ve výši 0,5 % z poplatku za každý započatý měsíc prodlení.
ČÁST DRUHÁ
Společná ustanovení
§ 22
Rozdělení osob do skupin pro poplatkové účely
Pro účely poplatkového řízení jsou osoby zařazeny do tří skupin podle stupně příbuzenského vztahu nebo jiného osobního poměru k převodci nebo zůstaviteli, a to
a) do I. skupiny manžel, děti, vnuci a rodiče,
b) do II. skupiny sourozenci; prarodiče a osoby, které s převodcem nebo zůstavitelem žily nejméně po dobu jednoho roku před převodem nebo smrtí zůstavitele ve společné domácnosti a které z toho důvodu pečovaly o společnou domácnost nebo byly odkázány výživou na převodce nebo zůstavitele,
c) do III. skupiny ostatní osoby.
Sazby notářských poplatků z převodu nebo přechodu nemovitostí z dědictví a z darování
§ 23
(1) Notářský poplatek z převodu nebo přechodu nemovitostí, z dědictví a z darování mezi osobami zařazenými do I. skupiny činí u každého poplatníka 1 % základu poplatku, nejméně však 200 Kčs.
(2) Notářský poplatek z převodu nebo přechodu nemovitostí, z dědictví a z darování mezi osobami zařazenými do II. skupiny činí u každého poplatníka 5 % základu poplatku, nejméně však 200 Kčs.
(3) Notářský poplatek z převodu nebo přechodu nemovitostí mezi osobami zařazenými do III. skupiny činí u každého poplatníka 5 % základu poplatku, nejméně však 300 Kčs.
(4) Notářský poplatek z dědictví a z darování mezi osobami zařazenými do III. skupiny činí u každého poplatníka 20 % základu poplatku, nejméně však 300 Kčs.
(5) Sazby poplatků z věcí nabývaných ze soukromého vlastnictví nebo do soukromého vlastnictví se zvyšují na dvojnásobek.
§ 24
Poplatky se nevybírají z majetku nabývaného ze socialistického nebo do socialistického vlastnictví.
§ 25
Vznik poplatkové povinnosti
Poplatková povinnost vznikne, jakmile nastane skutečnost, která je předmětem poplatku; touto skutečností je
a) podání návrhu na registraci smlouvy (dohody), návrhu na umoření listiny a návrhu na přijetí do úschovy,
b) provedení úkonu u ostatních notářských poplatků za úkony,
c) převod nebo přechod majetku na nabyvatele u notářského poplatku z převodu nebo přechodu nemovitostí, z dědictví, z darováni,
d) přechod práva osobního užívání pozemku na nabyvatele u notářského poplatku z dědictví, z darování, z převodu nebo přechodu nemovitostí.