Úterý 23. října 1984

 

/Začátek schůze České národní rady v 9.00 hodin./

Přítomni:

Předseda České národní rady prof. ing. Josef Kempný, CSc. místopředsedové České národní rady Oldřich Voleník, Marie Jarošová, Zbyněk Žalman a JUDr. Čestmír Adam.

Členové vlády České socialistické republiky

předseda vlády Josef Korčák, místopředsedové vlády doc. RSDr. Ladislav Adamec, CSc., ing. Zdeněk Krč, CSc., ing. Stanislav Rázl a ing. František Šrámek, ministr práce a sociálních věcí RSDr. Emilian Hamerník, ministr průmyslu Miroslav Kapoun, dipl. tech., ministr stavebnictví Karel Polák, ministr zemědělství a výživy ing. Vladislav Třeška, CSc., ministr lesního a vodního hospodářství ing. František Kalina, ministr obchodu ing. Antonín Jakubík, ministr spravedlnosti JUDr. Antonín Kašpar, ministr kultury doc. JUDr. Milan Klusák, CSc., ministr zdravotnictví prof. MUDr. Jaroslav Prokopec, CSc., předseda Výboru lidové kontroly Vlastimil Svoboda a ministři Ladislav Kopřiva a prof. ing. Karel Löbl, DrSc., člen korespondent ČSAV.

187 poslanců České národní rady podle prezenční listiny.

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Soudružky a soudruzi, zahajuji 14. schůzi České národní rady a všechny vás srdečně vítám. Zvláště mezi námi vítám předsedu vlády ČSR a člena předsednictva ÚV KSČ soudruha Josefa Korčáka (potlesk), soudruhy ministry, členy vlády ČSR. Vítám srdečně další hosty, vedoucího tajemníka Severočeského KV KSČ soudruha dr. Václava Šípka (potlesk) a tak, jak už je to nyní pravidelným zvykem, Pokud jde o spolupráci se Slovenskou národní radou, vítám místopředsedu SNR, předsedu výboru pro národní výbory a národnosti soudruha Dezidera Kroscanyho (potlesk).

Vítám rovněž představitele ostatních ústředních orgánů ČSR a další hosty, mezi nimi představitele národních výborů, kteří svou aktivitou účinně pomáhali našim poslancům při přípravě dnešní schůze.

Soudružky a soudruzi, předsednictvo ČNR se 10. září t. r. usneslo navrhnout 14. schůzi České národní rady, aby projednala tento pořad:

I. Návrh mandátového a imunitního výboru České národní rady na ověření platnosti volby poslance ing. Zdeňka Krče, CSc. (tisk 92)

II. Slib poslance

III. Zpráva vlády České socialistické republiky o rozvoji Severočeského kraje

IV. Návrh ústavně právního výboru České národní rady na zproštění některých soudců z povolání soudcovské funkce (tisk 93)

V. Návrh předsednictva ústředního výboru Národní fronty České socialistické republiky na volbu některých soudců z povolání k soudům České socialistické republiky (tisk 94)

VI. Zpráva předsedy České národní rady o činnosti předsednictva České národní rady za dobu od 26. června do 23. října 1984 (tisk 95)  

Máte k navrženému pořadu nějaké připomínky? (Připomínky nebyly.) Nejsou.

Zjišťuji, že ve schůzi nyní je podle prezenční listiny přítomno 168 poslanců, takže Česká národní rada je schopna se usnášet.

Přistoupíme k hlasování o pořadu schůze. Kdo souhlasí s navrženým pořadem schůze, nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.)

Je někdo proti? Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.

Děkuji. Tím je pořad dnešní schůze schválen a přistoupíme k jeho projednání.

Prvním bodem pořadu je

I

Návrh mandátového a imunitního výboru České národní rady na ověření platnosti volby poslance ing. Zdeňka Krče, CSc.

Zpravodajem je předseda mandátového a imunitního výboru, místopředseda České národní rady Oldřich Voleník. Prosím ho, aby se ujal slova.

Zpravodaj místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, mandátový a imunitní výbor České národní rady mě pověřil, abych vám podal zprávu o přezkoumání platnosti volby nově zvoleného poslance České národní rady soudruha ing. Zdeňka Krče, CSc.

Úmrtím poslance soudruha Miroslava Hlaváčka se uprázdnilo místo poslance České národní rady ve volebním obvodu č. 120 - Trutnov.

Předsednictvo České národní rady svým usnesením č. 338 z 23. července 1984 stanovilo doplňovací volbu v uvedeném volebním obvodu na 28. září t. r.

V doplňovací volbě byl zvolen poslancem České národní rady soudruh ing. Zdeněk Krč, CSc., místopředseda vlády České socialistické republiky a předseda České plánovací komise.

Česká volební komise Národní fronty předložila České národní radě doklady týkající se této doplňovací volby, a to přihlášku kandidáta Národní fronty k registraci, zápis o registraci kandidáta Národní fronty a zápis obvodní volební komise o výsledku hlasování ve volebním obvodu.

Mandátový a imunitní výbor ve své schůzi 23. října 1984 přezkoumal tyto doklady a zjistil, že doplňovací volba byla provedena podle zákona České národní rady o volbách do České národní rady a že nebyly zjištěny závady, které by tuto volbu činily neplatnou. Výboru také nedošly stížnosti na porušení zákonných předpisů.

Z předložených dokladů výbor zjistil, že ze 39 877 zapsaných voličů se zúčastnilo voleb 39 617 voličů, tj. 99,3 %. Pro kandidáta Národní fronty hlasovalo 39 610 voličů, tj. 99,98 %. To jest více než nadpoloviční většina. Protože doplňovací volba ve volebním obvodu č. 120 - Trutnov byla provedena v plném souladu se zákonnými předpisy, jménem mandátového a imunitního výboru doporučuji, aby Česká národní rada podle článku 113 ústavního zákona o československé federaci volbu poslance ing. Zdeňka Krče, CSc., ověřila, jak je též navrženo v tisku 92.

Vzhledem k tomu, že poslanec ing. Zdeněk Krč, CSc., je místopředsedou vlády České socialistické republiky a předsedou České plánovací komise, nebude jako člen vlády zařazen do žádného výboru České národní rady.  

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji soudruhu Voleníkovi za jeho zprávu. Hlásí se někdo o slovo? (Nikdo se nehlásil.) O slovo se nikdo nehlásí, můžeme přistoupit k hlasování.

Navrhuji, abychom o ověření platnosti volby poslance ing. Zdeňka Krče, CSc., hlasovali podle rozdaného písemného návrhu mandátového a imunitního výboru. Jsou nějaké námitky proti tomuto způsobu hlasování? (Námitky nebyly.) Nejsou.

Kdo tedy souhlasí, aby Česká národní rada podle čl. 113 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění pozdějších ústavních zákonů, ověřila platnost volby poslance ing. Zdenka Krče, CSc., zvoleného do České národní rady v doplňovací volbě 28. září 1984, nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.)

Je někdo proti? Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.

Děkuji. Tím Česká národní rada ověřila platnost volby poslance ing. Zdeňka Krče, CSc.

Závěrečným aktem volebního procesu, který následuje po ověření platnosti volby je

II

Slib poslance

Podle ústavního zákona o československé federaci je každý poslanec povinen složit poslanecký slib. Slib se skládá v první schůzi, které se po svém zvolení zúčastní.

Protože poslanec soudruh ing. Zdeněk Krč, CSc., je přítomen v dnešní schůzi, může složit slib.

Slib složí tím způsobem, že po přečtení ústavním zákonem předepsané formule slibu ke mně přistoupí a vykoná slib podáním ruky a slovem "slibuji".

Prosím místopředsedu České národní rady soudruha Oldřicha Voleníka o přečtení formule slibu. Poslance soudruha ing. Zdenka Krče, CSc., prosím, aby ke mně přistoupil vykonat slib. (Shromáždění povstává.)

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: (Čte.) "Slibuji na svou čest a svědomí, že budu věren Československé socialistické republice, České socialistické republice a věci socialismu. Budu dbát vůle lidu a zájmů lidu, řídit se Ústavou a ostatními zákony Československé socialistické republiky i České socialistické republiky a pracovat k tomu, aby byly uváděny v život."

Poslanec ing. Zdeněk Krč, CSc. (podávaje předsedovi ČNR ruku): Slibuji. (Shromáždění usedá.)

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Tím poslanec ing. Zdeněk Krč, CSc. složil ústavou předepsaný poslanecký slib.

Soudruha Krče všichni známe z funkce místopředsedy vlády České socialistické republiky a předsedy České plánovací komise. K tomu nyní přistupuje další odpovědná funkce poslance České národní rady. Vítám ho do našeho poslaneckého sboru a přeji mu jménem nás všech v jeho funkcích mnoho zdaru a úspěšné práce.

Přistoupíme nyní k projednání třetího bodu pořadu, kterým je

III

Zpráva vlády České socialistické republiky o rozvoji Severočeského kraje

Z pověření vlády České socialistické republiky přednese zprávu místopředseda vlády a předseda České komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj ing. František Šrámek. Prosím soudruha místopředsedu, aby se ujal slova.

Místopředseda vlády ČSR ing. František Šrámek: Vážený soudruhu předsedo ČNR, vážené soudružky a soudruzi poslanci, vláda ČSR předstupuje před Českou národní radu se závažnou zprávou o plnění záměrů Severočeského kraje.

Tomuto kraji věnují federální a národní vláda mimořádnou a soustavnou pozornost. Rovněž dnešní jednání České národní rady, opírající se o hloubkové poslanecké průzkumy a analýzy jejich výborů, jsou výrazem péče věnované této exponované oblasti.

K zabezpečení "Hlavních směrů hospodářského a sociálního rozvoje na léta 1981 - 1985", přijatých na XVI. sjezdu KSČ byl zpracován jako základní řídící a koordinující dokument Oblastní plán rozvoje Severočeského kraje v 7. pětiletce.

Jeho smyslem a cílem bylo řešit podmínky a vývoj ekonomiky kraje, zejména těžby uhlí a radioaktivních surovin, výroby elektrické energie a chemického průmyslu. Současně měla realizace dokumentu umožnit ještě účinnější řešení otázek životního prostředí a všestranné péče o obyvatelstvo kraje. Převzatá opatření měla kompenzovat nepříznivé důsledky, které intenzívní hospodářská činnost na území kraje vyvolává a soustavně zhoršuje životní podmínky obyvatelstva a vede k jeho nestabilizaci.

Z tohoto důvodu byl v oblastním plánu zcela nově vytvářen ucelený program "péče o člověka". Vycházel z principu, že zlepšení životního prostředí a životních podmínek lze dosáhnout jedině skloubeným působením všech dosažitelných plánovacích a realizačních opatření. Zahrnují sféru investiční výstavby, výroby, bytovou výstavbu, infrastrukturu, zdravotní i sociální péči o obyvatele, rozšíření péče o děti a celý proces biologické regenerace krajiny - rekultivaci, péči o les, vodní toky atd.

Svým komplexním pojetím měl oblastní plán rovněž změnit v minulosti dosti obvyklý způsob přijímání dílčích operativních řešení, rozvíjený však vesměs až v době mimořádných situací. Exponované území Severočeského kraje vyžaduje koordinovaný, koncepčně a programově založený řídící dokument, který by soustavnou plánovitou prací vedl k dotváření profilu krajiny a zlepšování tamějšího životního prostředí.

V tomto pojetí byl předsednictvem ÚV KSČ projednán a vládami ČSR a ČSSR schválen oblastní plán na 7. pětiletku.

Dosavadní zkušenosti prokazují, že přijatý postup byl jedině možný, neboť tak náročnou úlohu rozvoje ekonomiky a zlepšování životního prostředí Severočeského kraje lze v krátké době skutečně realizovat jedině při výrazné preferenci, při maximálním soustředění prostředků, stavebních a ostatních dodavatelských kapacit, které oblastní plán založil. Vyžaduje to vysokou koncentraci a nasazení všech dosažitelných sil a prostředků, zejména ekonomiky ČSR a prosazení potřeb kraje v úrovni všech plánovacích stupňů jako celostátní priority.

Tak kupříkladu v oblasti investiční výstavby, to znamená jen ve stavebních pracích realizaci více než 39 mld Kčs, z toho v komplexu hospodářství národních výborů 18 mld Kčs. 

Realizaci vytyčeného programu neobyčejně napomohla politickoorganizační práce KV KSČ, který zavázal k plnění konkrétních úkolů politické a hospodářské pracovníky kraje. Rovněž rozhodnutí krajského národního výboru strany o publikaci cílů a záměrů oblastního plánu v nejširším rozsahu přispělo k zapojení občanů do plnění hlavních úkolů. Tím byla umožněna i veřejná kontrola plnění oblastního plánu.

Soudružky a soudruzi, na prvém místě rozvoje ekonomiky kraje stálo zabezpečování stupňovaného rozvoje palivoenergetické základny kraje, která svými podíly je stále rozhodující složkou československých kapacit jak v těžbě hnědého uhlí, tak ve výrobě elektrické energie.

Roční těžba uhlí v Severočeském hnědouhelném revíru dosáhla již výše 70 mil. tun. Úkoly prvních tří roků pětiletky byly překročeny o 0,7 mil. tun.

Tohoto výsledku bylo dosaženo díky politickoorganizačním opatřením ve vlastním provozu těžby v koncernovém podniku SHD a dále:

- částečným zlepšením výkonnosti a spolehlivosti důlních mechanismů a nově organizované péče federálního ministerstva hutnictví a těžkého strojírenství o opravy velkostrojů a pásové dopravy (počínaje rokem 1982);

- potom zlepšením plnění investiční výstavby lomů, kde závazné úkoly státních plánů jsou pro celou sledovanou dobu každoročně překračovány. Za uplynulé tři roky tak byly získány nové těžební kapacity o výkonnosti 13,7 mil. tun roční těžby;

- nerušený postup porubních front byl umožněn rozhodným uvolňováním lomových polí v předpolí těžby. Tím došlo ke zlepšení situace v plnění plánu skrývkových prací a k značnému zvýšení pohotovosti zásad připravených k těžbě, které se v závěru minulé pětiletky dostávaly do kritického stavu. V roce 1985 lze s jistotou očekávat skrývku nadložních zemin ve výši zhruba 204 mil. m3 tak, jak ukládá oblastní plán.

Politicky velmi citlivým a ekonomicky náročným problémem spjatým s uvolňováním lomových polí pro těžbu je likvidace sídel a objektů i odpovídající náhradní výstavba. Jde o tzv. vyvolané investice, které musí být nahrazeny bez ohledu na dosaženou amortizaci.

Mimořádných výsledků bylo dosaženo v technické infrastruktuře: byla realizována některá díla svědčící o vysoké úrovni inženýrsko-technické dovednosti a řídící schopnosti dodavatelů Po realizaci Mosteckého koridoru byla v roce 1981 uvedena do provozu přeložka železniční trati Chomutov - Prunéřov, což umožnilo plynulý postup lomů k. p. Nástup. V roce 1982 byla uvedena nákladem více než 1,2 mld Kčs do provozu přeložka železniční trati Ústí nad Labem - Teplice, která uvolnila porubní fronty lomu Chabařovice.

Uskutečnění vodohospodářských opatření nahrazujících vodní dílo Dřínov a převedení toku řeky Bíliny do Ervěnického koridoru uvolnilo pro dlouhou perspektivu porubní postupy lomu ČSA. V polovině letošního roku byla uvedena do provozu přeložka železniční trati Třebušice - Chomutov, po Ervěnickém koridoru dílo za více než 1,5 mld Kčs, což uvolnilo porubní fronty lomu Jan Šverma.

Ukončena byla likvidace staré části města Mostu, což byl v historii těžby revíru největší zásah do struktury osídlení kraje; tím byl umožněn plný postup lomu Most.

Byly tedy splněny nejen podmínky k uvolnění těžebních postupů současného období, ale ve svých důsledcích se zajistil nerušený postup lomů i v období 8. pětiletky.  

Při kladném vývoji těžební činnosti se však nedaří zvládat výsypkové hospodářství. Z důvodů geologicko-báňských potíží je oddalován přechod v ukládání skrývkových zemin do vnitřních výsypek lomů, s nímž se počítalo již v této pětiletce. To brzdí ukončení vnějších výsypek a naopak - proti předpokladům, oblastního plánu - jsou nárokovány další výsypné prostory s vysokým záborem zemědělského půdního fondu. Rostou tím i nároky na další vyvolané investice a vyskytují se i návrhy dalších zásahů do struktury osídlení. Předkládané návrhy vedou k oddalování přijatého programu rekultivací a je tak ohrožena možnost návratu těchto ploch zemědělskému nebo lesnickému využití. Tento postup má svými ekologickými důsledky destabilizující charakter.

Vláda ČSR trvá na urychleném dokončení generelu výsypkového hospodářství a jeho objektivním technickém posouzení, aby bylo možno cílevědomým způsobem organizovat i tuto složku prostorové činnosti.

Dostavbou elektrárny Prunéřov II o výkonu 1050 MW v roce 1982 byl ukončen cyklus výstavby parních elektráren na území kraje. V dalším rozvoji energetiky byla proto soustředěna pozornost na řešení otázek ochrany životního a přírodního prostředí.

Návrhem oblastního plánu bylo koncepčně rozhodnuto ukládání elektrárenských popílků pro celou dobu životnosti severočeských elektráren v podstatě v souladu s tím probíhá výstavba plánovaných složišť s výjimkou odkaliště do vyuhleného lomu Prunéřov, kde neplánovaný zábor plochy pro výsypkové hospodářství ze strany Severočeských hnědouhelných dolů vyvolává potřebu náhradních lokalit.

Obecně by větší kooperace obou organizací, tj. Severočeských hnědouhelných dolů a Českých energetických závodů, v této otázce mohla řešit efektivněji nároky na výstavbu popílkových nádrží i snížit náklady s tím spojené.

Intenzívně a vcelku bezkonfliktně se rozvíjí těžba radioaktivních surovin u České Lípy.

Investiční rozvoj chemického průmyslu kraje je v 7. pětiletce v podstatě koncentrován do Chemických závodů čs.-sovětského přátelství Litvínov, kde byla ukončena výstavba nové rafinerie a obnova havarovaných provozů na dělení bohatých plynů. Tím byl dokončen a uveden do provozu nový petrochemický soubor výroby.

V současném období byla uzavřena příprava stavby ke zpracování těžkých topných olejů, jejíž součástí se podle rozhodnutí vlády ČSR staly i ekologické stavby. Tím myslíme výstavbu čistírny odpadních vod, komínů, odsíření, u nichž se příprava proti předpokladům opožďuje. Přesto však vláda vyvíjí tlak na souběžnou realizaci ekologického vybavení s vlastní stavbou.

S rozvojem hlavních článků ekonomiky kraje je spojena i činnost resortu ministerstva dopravy ČSSR a ministerstva lesního a vodního hospodářství ČSR.

V železniční dopravě, která musí být schopna zajistit především přepravu uhlí i ostatních substrátů z pánve a úkoly mezinárodní přepravy, se pozornost soustředila vedle stavby zmíněných přeložek tratí na elektrizaci provozu i modernizaci zabezpečovacího a sdělovacího zařízení s cílem zvýšit propustnost nejvíce zatížených úseků. Tento úkol se daří plnit a přepravní úkoly jsou zabezpečovány.

V časovém zpoždění je stavba zabezpečovacího zařízení v železniční stanici Ústí nad Labem. Proti původnímu harmonogramu se rovněž opožďují předelektrizační úpravy i vlastní elektrifikace trati Ústí nad Labem - Děčín. 

K časovému odsunu ze strany federálního ministerstva dopravy dochází u stavby provozně dopravní budovy v Ústí nad Labem a v řešení železničního uzlu Česká Lípa (trať Srní - Vlčí důl), se snahou realizovat je v pozdějším období.

Neobyčejného významu na severu Čech nabývá postavení organizací ministerstva lesního a vodního hospodářství. Kumulací imisí elektráren dochází k dalšímu odumírání lesních porostů Krušných a Jizerských hor. V boji za záchranu lesního bohatství bude až do doby osvojení odsiřovacích procesů v podstatě jediným faktorem obnovy napadených a poškozených lesních masivů pěstební a výsadbová činnost.

Z pěstebních opatření stojí na prvém místě zalesňování; v prvních třech letech bylo v postižených oblastech Krušných hor zalesněno více než 16 tis. ha ploch, což představuje cca 54 % pětiletkového úkolu. V roce 1983 tak došlo poprvé ke snížení stavu holin. Lepším výsledkům zabránil nedostatek sadby. Ministerstvo lesního a vodního hospodářství proto urychluje rozšiřování školek. Ochranu si nutně vyžadují důlní díla, která se nacházejí pod svahy Krušných hor, obnažovaných těžbou poškozených dřevin. V realizaci jsou stavby, které chrání lomy k. p. Nástup a lom Chabařovice.

Činnost strojírenských resortů na území kraje byla více sledována ve vztahu k plnění dodávek strojů, zařízení a stavebně montážních prací.

Vedle již zmíněného zlepšení prací na dodávkách a opravách velkostrojů, k němuž přispělo zřízení základny Hutních montáží, je možno kladně hodnotit i vytvoření servisního střediska Závody na výrobu vzduchotechnických zařízení Milevsko pro opravy odpopílkovacích zařízení.

Nemůžeme být spokojeni se zabezpečováním dodávek a montáží pro komplexní bytovou výstavbu. Jde zejména o dodávky a montáže automatizační a měřící techniky pro výměníkové stanice a kotelny, které zajišťují organizace federálního ministerstva paliv a energetiky.

Celostátní význam má stavba rozšíření výroby sdělovacích kabelů, zahájená v závodě Kablo Děčín.

V realizaci programu rozvoje výroby si úspěšně vedou spotřební obory ministerstva průmyslu ČSR, které i při trvale nižších stavech pracovníků plní své úkoly.

V oborech textilu, skla, bižuterie a keramiky se dosahuje úspěšných výsledků, třebaže za cenu vyššího podílu zaměstnanosti žen, která dosáhla nejvyšších hodnot z ČSSR.

Méně úspěšně jsou však plněny záměry u těchto oborů v investiční výstavbě. Vinou dodavatelů dochází k odsunu uvedení do provozu některých staveb (kupř. Bytex Vratislavice). Některé záměry jsou pro omezení investiční výstavby odsunovány na období 8. pětiletky (rekonstrukce závodů Karlovarského porcelánu v Lubenci a Klášterci nad Ohří). Pro nedostatek stavebních kapacit je stavba Floatu II, Teplice, závodu na výrobu plochého skla, zajišťována zahraničním dodavatelem a bude letos zahájena.

V zemědělsko-potravinářském komplexu jsou úkoly oblastního plánu zaměřovány jednak k intenzifikaci výrobní činnosti, jednak k řešení negativních dopadů a vlivů palivoenergetické základny na rostlinnou výrobu při současném zlepšení zásobování obyvatel kraje kvalitním potravinářským zbožím.

V průběhu sledovaného období bylo navráceno zemědělské výrobě 2050 ha dočasně neobdělávané půdy, což představuje 68 % pětiletkového úkolu. Byly vybudovány závlahy na 3800 ha, zejména v suché oblasti poohří. Pro zabezpečení trhu čerstvou zeleninou byly rozšířeny plochy zeleniny ne sice o mnoho, o 62 ha a ovoce o 125 ha.

V růstu živočišné produkce zatím nedošlo k požadovanému zvýšení stavu skotu v okresech s vyšším podílem luk a pastvin (Děčín, Jablonec, Liberec). V rostlinné výrobě nedosahuje očekávaného růstu výroba cukrovky a brambor.

Vážným problémem zůstává odliv zemědělského obyvatelstva z oblasti těžby a jeho odchod ze zemědělské činnosti stejně tak jako z území Krušných hor.

Zásobovací situaci obyvatelstva zlepšilo zahájení provozu masokombinátu v Chomutově a zprovoznění prvé části mlékárny v České Lípě.

Velká pozornost byla v oblastním plánu věnována programu péče o obyvatelstvo a o životní prostředí. Aby bylo možno v krátkém čase zastavit trvale se zhoršující vývoj životního prostředí, bylo soustředěno značné množství prostředků a kapacit.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP