Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1979
III. volební období
57
Vládní návrh
Zákon
ze dne..........1979
o silniční dopravě a vnitrostátním zasílatelství
Federální shromáždění Československé socia-
listické republiky se usneslo na tomto zákoně:
Úvodní ustanovení
§ 1
Zákon upravuje podmínky provozování silnič-
ní dopravy a vnitrostátního zasílatelství,
jakož
i práva a povinnosti organizací a občanů a působ-
nost orgánů státní správy na tomto úseku.
§2
(1) Silniční doprava je souhrn činností, ji-
miž se zajišťuje přemísťování osob (osobní dopra-
va) a věcí (nákladní doprava) silničními vozidly
(silničními dopravními prostředky), jakož i pře-
mísťování silničních vozidel samých po pozemních
komunikacích, dopravních plochách a volném te-
rénu.
(2) Silniční přeprava je vlastní přemístění
osob a věcí silničními vozidly po pozemních ko-
munikacích, dopravních plochách a volném terénu.
(3) Provozovatelem motorového nebo přípoj-
ného silničního vozidla je organizace nebo osoba,
která je zapsána v technickém průkazu vozidla
jako jeho držitel.
(4) Vnitrostátní zasílatelství je obstarávání
vnitrostátní dopravy věcí a výkonů spojených s do-
pravou vlastním jménem a na cizí účet pro čes-
koslovenskou organizaci nebo občana anebo pro
zahraniční právní subjekt, pokud mají sídlo (trva-
lý
pobyt) na území Československé socialistické
republiky.
2
§ 3
(1) Organizace provozující silniční dopravu
nebo vnitrostátní zasílatelství jsou povinny vytvá-
řet takové organizační, provozní a technické pod-
mínky, aby jimi vykonávané činnosti mohly plnit
svou funkci při plánovitém, hospodárném a efek-
tivním uspokojování přepravních potřeb národního
hospodářství a obyvatelstva, zejména z hlediska
bezpečné, plynulé, včasné a kulturní dopravy osob
a věcí, v souladu s ochranou životního prostředí,
rozvojem životní úrovně a s potřebami obrany a
ochrany státu.
(2) Ostatní organizace a osoby zúčastněné
v silniční dopravě jsou povinny kázní, pozorností
a opatrností přiměřenou povaze jejího provozu
přispívat k její bezpečnosti, plynulosti a hospodár-
nosti a zdržet se všeho, co by ji mohlo ohrozit.
§ 4
Orgány státní správy dbají v souladu s potře-
bami československého národního hospodářství
o optimální rozvoj a plánovité, hospodárné a
efektivní provozování silniční dopravy a vnitro-
státního zasílatelství.
ČÁST PRVNÍ
SILNIČNÍ DOPRAVA
HLAVA PRVNÍ
Všeobecná ustanovení
§ 5
Označování silničních vozidel
(1) Silniční vozidla určená pro nákladní do-
pravu a silniční vozidla určená pro hromadnou
osobní dopravu, jakož i silniční vozidla určená
pro nehromadnou osobní dopravu, pro něž to sta-
noví tento zákon
[§ 16 odst. 1 písm. d) a § 23
odst. 1], musí být označena názvem (jménem)
nebo všeobecně známou zkratkou nebo znakem,
jakož
1 sídlem (trvalým pobytem) provozovatele
dopravy.
(2) Ústřední orgán státní správy ve věcech
dopravy České socialistické republiky1] nebo
ústřední orgán státní správy ve věcech dopravy
Slovenské socialistické republiky2] (dále jen
"ústřední orgán republiky") může v odůvodněných
případech na návrh příslušného ústředního orgánu
povolit výjimku z označení vozidel; na návrh pří-
slušného ústředního orgánu může také povolit
výjimku z označení sídla orgánu nebo organizace,
které působí na celém území České socialistické
republiky, Slovenské socialistické republiky nebo
Československé socialistické republiky.
1) Zákon České národní rady č. 58/1971 Sb., o určení ústředního orgánu státní správy ve věcech dopravy.
2) Zákon Slovenské národní rady č. 33/1971 Sb., o stanovení ústředního orgánu státní správy ve věcech do-
pravy v působnosti Slovenské socialistické republiky.
3
(3) Prováděcí předpis stanoví podrobnosti
o označování silničních vozidel; může též stano-
vit povinnost označování jiných silničních vozidel
určených pro nehromadnou osobní dopravu, než
jsou uvedena v odstavci 1.
§ 6
Záznam o provozu silničního motorového vozidla
(1) Organizace, které provozují silniční do-
pravu motorovými vozidly, a občané, kteří na zá-
kladě povolení provozují silniční dopravu motoro-
vými vozidly pro cizí potřeby, jsou povinni vést
o provozu vozidla záznam, jehož vzor stanoví Fe-
derální statistický úřad v součinnosti s federál-
ním ministerstvem dopravy podle zvláštních před-
pisů. 3)
(2) Řidič je povinen na vyzvání oprávněných
orgánů4) se vykázat záznamem při provozu vo-
zidla.
(3) Organizace a občané uvedení v odstavci 1
a ostatní organizace a osoby zúčastněné v silnič-
ní dopravě jsou odpovědni za správnost a úplnost
údajů, které zapsali nebo potvrdili v záznamu
o provozu vozidla.
(4) Podrobnější úpravu vedení záznamu o pro-
vozu vozidla stanoví prováděcí předpis.
§ 7
Bezpečnost a plynulost provozu v místě nakládky
a vykládky
Organizace, která má ve správě, vlastnictví
nebo užívání místo a zařízení pro nakládku a vy-
kládku, je povinna v tomto místě a zařízení vy-
tvořit podmínky pro bezpečnost a plynulost pro-
vozu a hospodárné využívání silničních doprav-
ních prostředků; zejména je povinna udržovat toto
místo a zařízení ve stavu, který umožňuje bez-
pečnou, plynulou a rychlou nakládku a vykládku,
zajistit řádné osvětlení, dostatečné zpevnění všech
ploch používaných k jízdě vozidel, včetně příjezd-
ných cest, a jejich udržování v bezpečně sjízdném
stavu.
§ 8
Doprava osob silničními vozidly určenými pro
nákladní dopravu
(1) V ložném prostoru motorového vozidla
určeného pro nákladní dopravu se smí bez povo-
lení přepravovat nejvýše šest osob starších 15 let
a) na pracoviště a zpět, je-li to nezbytně nutné
k plnění hospodářsky důležitých úkolů, nebo
3) § 47 nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 153/1971 Sb., o informační soustavě organizaci.
Vyhláška Federálního statistického úřadu a federálního ministerstva financí č. 78/1977 Sb., o zavádění sjed-
nocených vzorů prvotních záznamů a běžných zápisů v informační soustavě organizaci.
4) Například § 41 odst. 1 písm. a) až c) vyhlášky federálního ministerstva vnitra č. 100/1975 Sb., o pravidlech
silničního provozu.
4
b) jde-li o osoby určené k naložení nebo vylo-
žení nákladu; přitom musí být zajištěna bez-
pečnost přepravovaných osob.
(2) Doprava více než šesti osob v ložném
prostoru motorového vozidla určeného pro náklad-
ní dopravu je dovolena jen na povolení přísluš-
ného orgánu státní správy
[§ 29 odst. 1, 2], které
může být uděleno, jen jsou-li splněny tyto pod-
mínky:
a) doprava je nezbytně nutná k plnění hospo-
dářsky důležitých úkolů,
b) nelze užít vozidla určeného k dopravě osob,
c) je zajištěna bezpečnost přepravovaných osob a
d) byla přezkoušena technická způsobilost vo-
zidla podle zvláštních předpisů5] a od pře-
zkoušení neuplynula doba delší, než stanoví
prováděcí předpis.
(3) V ložném prostoru nákladního přívěsu ze-
mědělského a lesnického traktoru je dovoleno pře-
pravovat osoby jen na pracoviště a zpět, jestliže
je to nezbytně nutné k plnění hospodářských úko-
lů a je-li zajištěna bezpečnost přepravovaných
osob.
(4) Pro dopravu osob při živelní pohromě
neplatí ustanovení odstavců 1 až 3; pro dopravu
osob k účelům civilní obrany a při plnění úkolů
Svazu pro spolupráci s armádou neplatí ustanove-
ní odstavce 1 a odstavce 2 písm. a) a b).
(5) Podrobnější podmínky dopravy osob v lož-
ném prostoru silničních vozidel určených pro ná-
kladní dopravu stanoví prováděcí předpis.
§ 9
Doprava nebezpečných věcí
(1) Věci, pro jejichž vlastnosti může být v sil-
niční dopravě ohrožena bezpečnost osob a věcí,
a věci vzbuzující odpor (dále jen "nebezpečné vě-
ci") je dovoleno podávat k přepravě a přepravovat
jen při dodržení zvláštních podmínek stanovených
prováděcím předpisem a zvláštními předpisy, 6) ze-
jména pro druh a konstrukci vozidel, jejich pří-
slušenství, výstroj a výbavu, pro jejich zkoušení
a označení, pro balení a označení nebezpečných
věcí, pro způsob provádění ložných operací, ulo-
žení a upevnění nebezpečných věcí ve vozidle, pro
osádku vozidla a doprovázející osoby, pro způsob
jízdy, zastavování, parkování a ostrahu vozidel.
5) § 79 vyhlášky ministerstva vnitra č. 145/1956 Ú. 1. (Ú v. ), o provozu na silnicích.
6) Např. § 11 vyhlášky ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 59/1972 Sb., o ochraně zdraví
před Ionizujícím zářením.
§ 11 vyhlášky ministerstva zdravotnictví Slovenské socialistické republiky č. 65/1972 Sb., o ochraně zdraví
před Ionizujícím zářením.
§ 8 vyhlášky Ústředního báňského úřadu, ministerstva chemického průmyslu a ministerstva všeobecného stro-
jírenství č. 82/1965 Sb., o výbušninách.
Vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky č. 6/1977 Sb., o ochraně
jakosti povrchových a podzemních vod.
Vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství Slovanské socialistické republiky č. 23/1977 Sb., o ochra-
ně jakosti povrchových a podzemních vod.
5
(2) V osobní dopravě pro cizí potřeby Je do-
voleno vzít jako zavazadlo do vozidla jen ty ne-
bezpečné věci a v tom rozsahu, v němž to stanoví
přepravní řád (§ 14). Přepravní řád stanoví též
způsob zajištění věcí, způsob jejich umístění ve vo-
zidle a další podmínky přepravy.
(3) Nebezpečné věci stanovené prováděcím
předpisem lze přepravovat jen na povolení, které
udělí příslušný orgán státní správy (§ 29 odst. 1
písm. b), § 39 odst. 1), pokud žadatel osvědčí, že
a) jsou splněny podmínky stanovené pro jejich
přepravu podle odstavce 1 nebo vyplývající
z vlastností nebezpečné věci,
b) jsou učiněna opatření proti uvolňování nebo
unikání nebezpečných věcí během přepravy.
§ 10
Doprava živých zvířat silničními vozidly určenými
pro nákladní dopravu
(1) Dopravu živých zvířat silničními vozidly
určenými pro nákladní dopravu lze uskutečnit jen
vozidly, jejichž konstrukce a provedení zajišťují
bezpečnost řidiče, obsluhy a ostatních účastníků
silničního provozu i bezpečnost přepravovaných
zvířat a zabraňuji znečištění pozemní komunikace
a obtěžování jejích uživatelů.
(2) Prováděcí předpis stanoví pro dopravu ži-
vých zvířat silničními vozidly určenými pro ná-
kladní dopravu podrobnější podmínky.
§ 11
Mimořádné úkoly
(1) Vyžaduje-li to zdolání mimořádných na-
léhavých přepravních potřeb, může okresní národ-
ní výbor, a přesahuje-li rozsah těchto potřeb ob-
vod působnosti okresního národního výboru, kraj-
ský národní výbor uložit provozovatelům motoro-
vých nebo přípojných silničních vozidel na dobu
nezbytně nutnou a v nezbytně nutném rozsahu
povinnost, aby
a) provedli za úhradu určité přepravní výkony,
a to i mimo obvod působnosti okresního, po-
případě krajského národního výboru,
b) omezili provoz svých vozidel.
(2) Tarifní úhrady a případné náhrady škod
vzniklých provozovatelům silničních vozidel ze spl-
nění uložených povinností je povinen zaplatit ten,
v jehož prospěch byla povinnost uložena, pokud
ekonomické vyrovnání neprovedl podle zvláštních
předpisů7) národní výbor, který povinnost uložil.
(3) Odvolání podané proti rozhodnutí o ulo-
žení povinnosti podle odstavce 1 nemá odkladný
účinek.
7) Např. § 20 a 21 zákona České národní rady č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství.
§ 20 a 21 zákona Slovenské národní rady č. 135/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství.
6
HLAVA DRUHÁ
SILNIČNÍ DOPRAVA PRO CIZÍ POTŘEBY
Oddíl l
Všeobecná ustanovení
§ 12
Vymezení pojmů
(1) Silniční doprava pro cizí potřeby je do-
prava, při níž vzniká mezi provozovatelem silniční
dopravy a organizací nebo osobou, jejichž pře-
pravní potřeba se uspokojuje, právní vztah zalo-
žený smlouvou, jejímž předmětem je přeprava osob
nebo věcí. Silniční dopravou pro cizí potřeby je
též doprava uskutečňovaná při poskytování uby-
tovacích, rekreačních a jiných služeb.
(2) Silniční doprava pro cizí potřeby provo-
zovaná k uspokojování obecných přepravních po-
třeb a přístupná pro každého podle předem vy-
hlášených podmínek je veřejnou dopravou; jiná
silniční doprava pro cizí potřeby je dopravou ne-
veřejnou.
§ 13
Přepravní listina
(1) V nákladní silniční dopravě pro cizí po-
třeby doprovází zásilku přepravní listina, která je
dokladem o přepravě zásilky; odesílatel je po-
vinen odevzdat přepravní listinu provozovateli sil-
niční dopravy nejpozději při podání zásilky k pře-
pravě.
(2) Ustanovení odstavce 1 neplatí v silniční
dopravě provozované občanem podle § 25 odst. 5
písm. b).
(3) Provozovatelé silniční dopravy a jiné or-
ganizace a osoby zúčastněné na přepravě jsou
odpovědni za správnost a úplnost údajů, které za-
psali nebo ověřili v přepravní listině.
§ 14
Přepravní řád
(1) Podrobnější úpravu podmínek stanove-
ných tímto zákonem, za kterých se provádí pře-
prava osob a jejich zavazadel a přeprava věcí v sil-
niční dopravě pro cizí potřeby, stanoví přepravní
řád.
(2) Přepravní řád podrobněji upraví
a) práva a povinnosti organizací a osob zúčast-
něných na přepravě,
b) ve kterých případech jsou cestující, odesílatel
nebo příjemce povinni zaplatit provozovateli
dopravy za porušení ustanovení přepravního
řádu nebo tarifu, poškození nebo znečištění
vozidla nebo jiného zařízení provozovatele do-
7
pravý nebo způsobení poruchy v dopravě pe-
něžitou částku, jejíž výši stanoví přepravní
řád až do 500 Kčs; zaplacením této částky
není dotčeno právo provozovatele dopravy na
náhradu způsobené škody,
c) podmínky, za kterých lze odepřít osobám pří-
stup do vozidla nebo je vyloučit z přepravy,
d) která zavazadla a zásilky jsou vyloučeny
z přepravy,
e) ve kterých případech lze osoby, jejich zava-
zadla a zásilky přepravovat jen za zvláštních
podmínek, jakož i zvláštní podmínky pro tuto
přepravu,
f) závazný obsah přepravní listiny (§ 13), kdo
je povinen zapsat nebo ověřit jednotlivé úda-
je v přepravní listině a za jakých podmí-
nek lze od vyhotovení přepravní listiny upustit.
(3) Přepravní řád může stanovit, od kterých
jeho ustanovení a za jakých podmínek jsou pří-
pustné odchylné místní úpravy a za jakých pod-
mínek je možno upustit od uplatnění práva na
zaplacení částky podle odstavce 2 písm. b).
§ 15
Tarify a náhrady
(1) Sazby za výkony v silniční dopravě pro
cizí potřeby a podmínky pro jejich použití jsou
uvedeny v tarifech a jiných cenových opatřeních.
Prováděcí předpis nebo zvláštní předpis8) mohou
stanovit, že za výkony v silniční dopravě pro cizí
potřeby se poskytuje náhrada nákladů, a určit
podmínky a výši nebo způsob výpočtu této ná-
hrady.
(2) Pro tvorbu, schvalování a vyhlašování ta-
rifů platí zvláštní předpisy. 9) Tarify, které jsou
jednotné pro celé území Československé socialis-
tické republiky, vyhlašuje po jejich schválení fe-
derální ministerstvo dopravy.
(3) Obecně závazným právním předpisem mo-
hou být stanoveny pevné částky náhrad škod za
malé poruchy v provozu, znečištění nebo poško-
zení vozidla nebo zařízení určeného k provozu,
popřípadě zvláštní způsob výpočtu určitých ná-
hrad.
8) Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financi České socialistické republiky, ministerstva fi-
nancí Slovenské socialistické republiky a předsedy Státní banky československé č. 160/1976 Sb., o finanční a
úvěrové pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě.
Vyhláška ministerstva dopravy č. 41/1965 Sb., o používáni vlastních osobních vozidel pracovníky při vněj-
ších výkonech, ve znění vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věci č. 34/1974 Sb.
9) Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 22/1971 Sb., kterým se stanoví seznam surovin, vý-
robků, výkonů a služeb, jejichž ceny určuje Federální cenový úřad, ve znění nařízení vlády Československé
socialistické republiky č. 56/1972 Sb. a nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 46/1977 Sb.
Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 136/1973 Sb., o státním řízení v oblasti cen, ve znění
nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 72/1978 Sb.
Vyhláška Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu č. 137/1973
Sb., o cenách, ve znění vyhlášky Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského ceno-
vého úřadu č. 73/1978 Sb.
9
Oddíl 2
Veřejná silniční doprava
§ 16
Povinnosti provozovatelů veřejné silniční dopravy
(1) Provozovatel veřejné silniční dopravy je
povinen
a) oznámit zahájení provozování dopravy nebo
sdělit důvody, proč nebylo provozování dopra-
vy ke stanovenému dni zahájeno nebo nebylo
zahájeno ve stanoveném rozsahu, okresnímu
národnímu výboru, a udělil-li povolení k pro-
vozování veřejné silniční dopravy krajský ná-
rodní výbor nebo jde-li o provozovatele opráv-
něného k provozování veřejné silniční dopra-
vy přímo na základě tohoto zákona, též kraj-
skému národnímu výboru;
b) provozovat dopravu ve stanoveném, popřípadě
povoleném rozsahu a za stanovených podmí-
nek po celou dobu trvání oprávnění; k zasta-
vení provozu (přechodnému nebo trvalému)
nebo k jeho omezení je povinen si vyžádat
souhlas orgánu státní správy, který udělil po-
volení k provozování dopravy, a jde-li o pro-
vozovatele oprávněného k provozování veřejné
silniční dopravy přímo na základě tohoto zá-
kona, souhlas krajského národního výboru;
c) provozovat dopravu vlastním jménem;
d) označit silniční vozidla užívaná v provozu po-
dle § 5;
e) vytvořit a udržovat technickou základnu od-
povídající co do rozsahu a vybavenosti potře-
bám dopravního provozu.
(2) Provozovatel veřejné pravidelné osobní
silniční dopravy je dále povinen
a) udržovat autobusová nádraží, která jsou v je-
ho správě,
b) vybavit zastávky na provozovaných linkách,
popřípadě čekárny a přístřešky na těchto za-
stávkách označením zastávky a jízdními řády
a toto vybavení udržovat,
c) udržovat čekárny zřízené v jeho objektech,
d) opatřit vozidla označením příslušné linky,
z něhož je patrná výchozí a konečná zastávka,
e) sestavit a včas vyhlásit pro linky jím provozo-
vané jízdní řády a jejich změny a podle těchto
jízdních řádů dopravu provozovat.
(3) Provozovatel veřejné silniční dopravy je
povinen provádět dopravu příslušníků ozbrojených
sil a ozbrojených sborů a jejich zásilek podle
zvláštních podmínek dohodnutých mezi ústředními
orgány republik a mezi ústředními orgány, jichž
se tato doprava týká.
9
§ 17
Oprávnění pracovníků provozovatelů veřejné
autobusové dopravy
(1) Ve veřejné autobusové dopravě jsou pra-
covníci dopravní služby ve stejnokroji a pracov-
níci pověření kontrolou dopravní služby a opatře-
ní kontrolním odznakem nebo kontrolním průka-
zem při výkonu svých úkolu oprávnění
a) dávat cestujícím pokyny v zájmu bezpečnosti
a plynulosti dopravy,
b) vyloučit z přepravy osobu, která narušuje nebo
ohrožuje bezpečnost a plynulost dopravy, bez-
pečnost života nebo zdraví osob, majetek nebo
se neoprávněně zdržuje v autobusu, popřípadě
jí uložit zaplacení částky stanovené podle
§ 14 odst. 2 písm. b),
c) požadovat, aby osoba uvedená v ustanovení
písm. b) prokázala svou totožnost, a odmít-
ne-li nebo nemůže-li totožnost prokázat, vyzvat
ji, aby je následovala k nejbližšímu útvaru
nebo příslušníku Veřejné bezpečnosti.
(2) Za podmínek stanovených v odstavci 1
mají stejné oprávnění, pokud jde o udržování po-
řádku v provozních zařízeních a prostorách provo-
zovatele dopravy sloužících veřejnosti, jeho pra-
covníci odpovědní za dohled v těchto zařízeních.
Jízdní řády
§ 18
(1) Jízdní řády vycházejí z hospodářských a
kulturních potřeb společnosti i jednotlivých územ-
ních oblastí; obsahují veškeré údaje o pravidelné
silniční dopravě, na kterou se vztahují, a zajišťují
optimální vzájemnou návaznost a návaznost na
jízdní řády ostatních provozovatelů veřejné osob-
ní dopravy.
(2) Jízdní řády veřejně pravidelné autobuso-
vé dopravy a jejich změny podléhají schválení
a) ústředního orgánu republiky, jde-li o linky
dálkově a mezinárodní; ústřední orgán repub-
liky rozhodne po projednání s dotčenými kraj-
skými národními výbory, a Jde-li o linky,
které procházejí oběma republikami, v doho-
dě s ústředním orgánem druhé republiky;
b) krajského národního výboru, jde-li o ostatní
linky; krajský národní výbor rozhodne po
projednání s dotčenými okresními národními
výbory, a jde-li o linky, které procházejí úze-
mím dvou nebo více krajů, v dohodě s dotče-
nými krajskými národními výbory; nedojde-li
k dohodě mezi zúčastněnými krajskými ná-
rodními výbory, rozhodne příslušný ústřední
orgán republiky, popřípadě v dohodě s ústřed-
ním orgánem druhé republiky.
(3) Orgán státní správy příslušný ke schvá-
lení jízdního řádu může ve veřejném zájmu uložit
10
provedení změny jízdního řádu, jestliže se po
schválení jízdního řádu podstatně změnily rozhod-
né okolnosti nebo jsou předpoklady pro lepší uspo-
řádání dopravy v určité územní oblasti, jimž je
možno změnou jízdního řádu vyhovět.
(4) Změní-li se při provozování linky veřej-
né pravidelné autobusové dopravy délka dopravní
cesty v důsledku uzavírky provozu na pozemní ko-
munikaci nebo nařízení objížďky na dobu delší než
7 dní, vyhlásí provozovatel dopravy nový jízdní
řád pro tuto linku odpovídající její skutečně dél-
ce; krajský národní výbor může na žádost provo-
zovatele dopravy povolit výjimku z této povinnosti.
§ 19
(1) Schvalování jízdních řádů a ukládání je-
jich změn se neřídí obecnými předpisy o správním
řízení.
(2) Prováděcí předpis stanoví náležitosti, způ-
sob projednávání a vyhlašování jízdních řádů.
§ 20
(1) Umístění zastávky veřejné pravidelné
autobusové dopravy uvedené v jízdním řádu sta-
noví okresní národní výbor, v jehož územním
obvodu se zastávka nově zřizuje nebo přemísťuje,
v souladu s požadavky provozu a s konkrétní pře-
pravní situací; učiní tak se souhlasem příslušného
útvaru Veřejné bezpečnosti a po projednání s or-
gánem (organizací), jemuž náleží správa přísluš-
né pozemní komunikace, a provozovatelem silniční
dopravy, popřípadě dalšími orgány nebo organiza-
cemi, jejichž zájmy Jsou umístěním zastávky do-
tčeny.
(2) Řízení o umístění zastávky se neřídí obec-
nými předpisy o správním řízení.
§ 21
Sdružená doprava
V zájmu co nejlepšího zajišťování přepravních
potřeb v souladu se společenskými zájmy a s nej-
větší možnou úsporou společenské práce Je pro-
vozovatel veřejné silniční dopravy oprávněn pro-
vozovat společně s provozovatelem
jiného druhu
dopravy sdruženou dopravu podle jednotných pře-
pravních a tarifních podmínek.
§ 22
Taxislužba
(1) Taxislužba je veřejná silniční doprava,
kterou se zajišťuje bezprostřední a pohotová do-
prava osob a jejich zavazadel silničními vozidly
určenými pro nehromadnou osobní dopravu
(osob-
ní taxislužba) a doprava věcí silničními vozidly
11
o menší užitečné hmotnosti určenými pro náklad-
ní dopravu [nákladní taxislužba] a při níž se
průpravní smlouva uzavírá zpravidla přímo s řidi-
čem vozidla bez předchozí objednávky.
(2) Podmínky pro provozováni taxislužby, po-
kud jde o vozidla, jichž lze v taxislužbě používat,
jejich vybavení a povinnosti provozovatelů stanoví
prováděcí předpis.
Oddíl 3
Neveřejná silniční doprava pro cizí potřeby
§ 23
(1) Pro provozováni neveřejné silniční dopra-
vy pro cizí potřeby, která je předmětem hospo-
dářské činnosti, platí ustanovení § 16 odst. 1.
(2) Pro provozování neveřejné silniční dopra-
vy pro cizí potřeby, která je prováděna ojediněle,
příležitostně nebo krátkodobě, platí ustanovení
§ 16 odst. 1 písm. c).
HLAVA TŘETÍ
Silniční doprava pro vlastní potřeby
§ 24
(1) Silniční doprava pro vlastní potřeby or-
ganizace je doprava, kterou organizace provádí
pro vlastní potřeby a účely, jakož i doprava věcí,
které jsou předmětem její vlastní výrobní nebo
obchodní činnosti, pokud mezi organizací prová-
dějící dopravu a odběratelem nevznikne právní
vztah založený smlouvou, jejímž předmětem je
přeprava osob nebo věcí.
(2) Socialistické organizace, klére provozují
silniční dopravu pro vlastní potřeby, jsou povin-
ny uspořádat tuto dopravu tak, aby zabezpečovala
včasné a řádné plnění úkolů plánovaných v jejich
hospodářské činnosti a aby přitom byly doprav-
ní prostředky plně, účelně a hospodárně využí-
vány.
(3) Silniční doprava pro vlastní potřeby ob-
čana je
a) vlastní doprava jeho osoby, jeho příbuzných
v řadě přímé, jeho sourozenců a manžela, ja-
kož i jiných osob, pokud tyto osoby jsou pří-
slušníky jeho domácnosti, 10)
b) doprava věcí pro jeho osobní potřeby, jakož
i pro osobní potřeby osob uvedených v usta-
novení písm. a),
c) doprava věcí pro účely výkonu činnosti, k níž
je oprávněn,
a to silničním vozidlem, jehož je občan oprávněn
použít.
10) § 115 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb.
12
HLAVA ČTVRTÁ
OPRÁVNĚNÍ K PROVOZOVANÍ SILNIČNÍ
DOPRAVY
Oddíl 1
Oprávnění k provozování silniční dopravy pro cizí
potřeby
§ 25
(1) Provozovat veřejnou silniční dopravu na
území celé Československé socialistické republiky
Jsou oprávněny organizace československé státní
automobilové dopravy.
(2) Jiná organizace nebo občan mohou pro-
vozovat silniční dopravu pro cizí potřeby,
jen ob-
drží-li k tomu, pokud nejde o případy uvedené
v § 26, povolení od příslušného orgánu státní sprá-
vy. Povolení k provozování veřejné silniční dopra-
vy a povolení k provozování neveřejné silniční
dopravy pro cizí potřeby, která je předmětem
hospodářské činnosti organizace, se udělí, jen vy-
žaduje-li uspokojování přepravních potřeb dalšího
provozovatele.
(3) Socialistické organizaci může být uděle-
no povolení k provozování veřejné nebo neveřej-
né silniční dopravy.
(4) Jiné organizaci než socialistické může být
uděleno povolení k provozování neveřejné silniční
dopravy.
(5) Občanu může být uděleno povolení
a) k provozování veřejné nebo neveřejné silniční
dopravy nemotorovými vozidly, 11)
b) k provozování neveřejné silniční dopravy věcí
vozidly určenými pro nákladní motorovou do-
pravu pro jeho zaměstnavatelskou organizaci
při plnění jeho pracovních úkolů, pokud ob-
sahem pracovní smlouvy nebo dohody o pra-
cích konaných mimo pracovní poměr je jiná
činnost než činnost řidiče;
v obou případech musí jít o vozidlo, které je v je-
ho vlastnictví nebo spoluvlastnictví. K provozování
jiné silniční dopravy pro cizí potřeby nemůže být
občanu povolení uděleno.
§ 26
(1) Silniční dopravu pro cizí potřeby lze pro-
vádět bez povolení, jen jde-li o
a) dopravu poskytovanou organizací při družstev-
ní nebo Individuální bytové výstavbě podle
zvláštních předpisů, 12)
b) nepravidelnou hromadnou dopravu vlastních
pracovníků (členů), jejich příbuzných v řadě
přímé, sourozenců a manželů. Jakož i jiných
11) Část čtvrtá vyhlášky federálního ministerstva dopravy č. 90/1975 Sb., o provoní vozidel na pozemních
komunikacích.
12) Vyhláška č. 160/1976 Sb.
13
osob, pokud tyto osoby jsou příslušníky jejich
domácnosti, prováděnou organizací pro účely
politickovýchovné, rekreační, kulturní a tělo-
výchovné,
c) nepravidelnou hromadnou dopravu osob prová-
děnou orgány Revolučního odborového hnutí
v rozsahu a za podmínek stanovených prová-
děcím předpisem,
d) dopravu cestujících, zavazadel a leteckých zá-
silek z letiště do městského centra a zpět vo-
zidly, která jsou ve správě československého
leteckého dopravce, 13)
e) dopravu věcí, které jsou předmětem vlastní
výrobní nebo obchodní činnosti organizace,
pro odběratele,
f) dopravu zemědělských a lesních výrobků včet-
ně výrobků potřebných k zemědělským a les-
ním pracím vozidly zemědělských a lesních
organizací pro jiné zemědělské a lesní orga-
nizace, dopravu poskytovanou jednotnými ze-
mědělskými družstvy pro jiné organizace a
osoby, pokud se provádí příležitostně, ojedi-
něle a krátkodobě, dopravu, kterou si jednot-
ná zemědělská družstva poskytují mezi sebou,
popřípadě i s dalšími socialistickými organi-
zacemi na základě smlouvy o spolupráci uza-
vřené podle zvláštních předpisů, a dopravu,
kterou si vzájemně poskytuji společný země-
dělský podnik a jeho členské organizace, 14]
g) dopravu pro organizace a zařízení vykonáva-
jící údržbu dálnic, silnic a místních komuni-
kací v rámci zimní údržby těchto komunikací,
h) dopravu vyvolanou stavem nouze,
i) naléhavou výpomoc mezi socialistickými or-
ganizacemi poskytovanou v rámci výrobní hos-
podářské jednotky nebo na příkaz příslušného
ústředního orgánu v oboru jeho působnosti,
nebo organizovanou za spolupráce s okresním
nebo krajským národním výborem nebo orga-
nizací pověřenou krajským národním výborem,
j) hromadnou dopravu osob nutnou k zajištění
hladkého průběhu politicky významných akcí,
pro něž to stanoví ústřední orgán republiky
(například oslavy 1. máje, národopisné slav-
nosti, tělovýchovné akce),
k) ojedinělou nebo příležitostnou osobní dopravu
provedenou socialistickou organizací pro jinou
organizaci nebo občana,
l) ojedinělou nebo příležitostnou dopravu prove-
denou občanem bez nároku na odměnu,
m) dopravu vlastní osoby, popřípadě dalších spo-
lupracovníků, kterou provede pracovník
v rámci své pracovní cesty vozidlem, jehož
je oprávněn použít,
n) dopravu, u níž to z důvodu veřejného zájmu
stanoví obecně závazný právní předpis a za
13) Zákon č. 47/1956 Sb., o civilním letectví (úplné znění č. 127/1976 Sb. ).
14) § 12 odst. 3, § 91 odst. 1 a § 92 zákona č. 122/1975 Sb., o zemědělském družstevnictví.