Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1978
III. volební období
41
Vládní návrh
Zákon
ze dne................1978,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech
vojáků, ve znění pozdějších předpisů
Federální shromáždění Československé socia-
listické republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních
poměrech vojáků, ve znění zákona č. 59/1969 Sb.
a zákona č. 100/1970 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. § 26 včetně nadpisu zní:
"§ 26
Propuštění ze služebního poměru
(1) Ze služebního poměru vojáka z povolání se
propustí vojáci,
a) kteří byli uznáni vojenskou lékařskou komisí
neschopnými k vojenské činné službě ze zdra-
votních důvodů,
b) pro něž není při snížení počtů ozbrojených sil
jiné služební zařazení,
c) pro služební nezpůsobilost na základě hodno-
cení,
d) kteří mají na základě usnesení vlády Českoslo-
venské socialistické republiky přejít k civilním
orgánům nebo organizacím na funkce neplá-
nované pro vojáky z povolání.
(2) Ze služebního poměru vojáka z povolání lze
propustit vojáky,
a) kteří ve vojenské činně službě dosáhli věkové
hranice stanovené v branném zákoně,
b) kteří splňují podmínky nároku na starobní dů-
chod,
2
c) u nichž vojenská lékařská komise stanovila sní-
ženou schopnost k vojenské činné službě ze
zdravotních důvodů a pro něž není v ozbroje-
ných silách jiné vhodné zařazení,
d) na vlastní žádost z důvodů hodných zvláštního
zřetele,
e) kteří se dopustili jednání závažným způsobem
znevažujícího hodnost generála, důstojníka
nebo praporčíka,
f) kteří byli pravomocně odsouzeni soudem k ne-
podmíněnému trestu odnětí svobody.
(3) Vojáci z povolání, kteří dosáhli věkové
hranice stanovené pro setrvání ve vojenské činné
službě, mohou být s jejich souhlasem ponecháni po-
dle potřeb ozbrojených sil ve služebním poměru
nad stanovenou věkovou hranici na základě roz-
hodnutí ministra národní obrany Československé
socialistické republiky nebo ministra vnitra Česko-
slovenské socialistické republiky anebo orgánů jimi
k tomu zmocněných. Ze služebního poměru se podle
odstavce 2 písm. a) propustí vojáci, kteří s pone-
cháním v něm nad stanovenou věkovou hranici ne-
souhlasí.
(4) O propuštění vojáka z povolání podle od-
stavce 2 písm. e) nebo f
) může být rozhodnuto pou-
ze do dvou měsíců ode dne, kdy byl důvod pro-
puštění zjištěn, nejpozději však do jednoho roku
ode dne, kdy tento důvod vznikl.
(5) Návrhy na propuštění vojáků z povolání
podle odstavce 2 písm. e) a f) posuzují komise zří-
zené ministrem národní obrany Československé so-
cialistické republiky a ministrem vnitra Českoslo-
venské socialistické republiky.
(6) Voják z povolání, který má být propuštěn
ze služebního poměru, musí být o propuštění vyro-
zuměn nejméně tři měsíce předem, není-li obou-
strannou dohodou stanoveno jinak. ".
2. § 27 zní:
"§ 27
(1) O přijetí do služebního poměru a propuš-
tění z něho rozhodují u vojáků z povolání v oboru
své působnosti ministr národní obrany Českoslo-
venské socialistické republiky a ministr vnitra
Československé socialistické republiky; u prapor-
číků z povolání orgány příslušnými ministry k tomu
zmocněně.
(2) o propuštění podle § 26 odst. 2 písm. d)
rozhodují v oboru své působnosti ministr národní
obrany Československé socialistické republiky a mi-
nistr vnitra Československé socialistické republi-
ky. ".
3. § 28 se doplňuje odstavcem 3, který zní:
,, (3) Vojákům z povolání je zabezpečován orgá-
ny federálního ministerstva národní obrany nebo
federálního ministerstva vnitra byt v místě jejich
3
služebního zařazení. Ustanovení zákona o hospoda-
ření s byty zůstávají nedotčena. ".
4. Za § 28 se vkládá § 28 a, který zní:
" § 28 a
(1) Vojákům z povolání může být poskytnuta
k upevnění jejich fyzické zdatnosti, tělesného a du-
ševního zdraví preventivní rehabilitace v délce 14
kalendářních dnů v roce.
(2) Vojákům z povolání s oslabeným zdravot-
ním stavem může být poskytnuta na základě lékař-
ského doporučení preventivní rehabilitace formou
lázeňského léčení nebo ozdravenské péče, spoje-
ných s částí řádné dovolené.
(3) Podmínky pro poskytování a způsob prová-
dění preventivní rehabilitace stanoví v oboru své
působnosti ministr národní obrany Československé
socialistické republiky a ministr vnitra Českoslo-
venské socialistické republiky. ".
5. § 30 zní:
"§ 30
(1) Vojáci z povolání mohou být přiděleni k ci-
vilním orgánům a organizacím k plnění úkolů
obranného charakteru a jiných speciálních úkolů
s ponecháním ve vojenské činné službě.
(2) Plánovaný počet funkcí u těchto orgánů
a organizací schvaluje Rada obrany státu na zákla-
dě návrhů předložených po projednání s ministrem
národní obrany Československé socialistické re-
publiky nebo ministrem vnitra Československé so-
cialistické republiky.
(3) Podrobnosti o přidělování vojáků z povo-
lání k civilním orgánům a organizacím stanoví vlá-
da Československé socialistické republiky. ".
6. V § 31
odstavec 3 zní:
"(3) Vojákům z povolání propuštěným ze slu-
žebního poměru podle § 26 odst. 1 písm. a) nebo
odst. 2 písm. c), kteří nemají nárok na příspěvek
za službu nebo na důchod ze sociálního zabezpe-
čení, se poskytuje nejdéle po dobu dvou let od pro-
puštění, nejdříve však od nástupu občanského po-
volání, popřípadě od počátku přípravy na toto po-
volání, platové vyrovnání, jestliže jejich služební
poměr trval alespoň 10 let. ",
odstavec 5 zní:
"(5) Vojákům z povolání propuštěným ze slu-
žebního poměru podle § 26 odst. 1 písm. a) nebo b)
anebo odst. 2 písm. a) nebo c), kteří nemají nárok
na příspěvek za službu, platové vyrovnání nebo dů-
chod ze sociálního zabezpečení, se poskytuje po
dobu jednoho roku ode dne propuštění hodnostní
plat odpovídající hodnosti dosažené ke dni pro-
puštění. ",
4
připojují se nové odstavce 6 a 7, které zní:
"(6) Zanikne-li služební poměr vojáka z povo-
lání úmrtím, náleží pozůstalým úmrtné. Výši úmrt-
ného a okruh pozůstalých, kterým náleží úmrtné,
stanoví v oboru své působnosti ministr národní
obrany Československé socialistické republiky a mi-
nistr vnitra Československé socialistické republiky.
Nároky pozůstalých podle předpisů o odpovědnosti
za škodu při pracovních úrazech a nemocech z po-
volání zůstávají nedotčeny. 1)
(7) Ustanovení odstavců 3 až 5 se vztahují i na
vojáky, kteří jsou po dobu vojenské činně služby
hmotně zabezpečeni jako vojáci z povolání; ustano-
vení odstavce 6 se vztahuje těž na pozůstalé po
těchto vojácích. ".
7. V § 32 se jeho dosavadní znění označuje
jako odstavec 1 a připojují se odstavce 2 a 3, které
zní:
,, (2) Ministr národní obrany Československé
socialistické republiky a ministr vnitra Českoslo-
venské socialistické republiky mohou v oboru své
působnosti odstraňovat tvrdosti, které by se vy-
skytly při provádění ustanovení § 31 odst. 3.
(3) Federální ministerstvo národní obrany a
federální ministerstvo vnitra stanoví podrobnosti
o organizaci, řízení a o dávkách podle § 31 odst.
3 až 7; dále upraví podrobnosti o zápočtu dob a
o příjmech, z nichž se vypočítávají dávky. ".
8. V § 33
odstavce 1 až 3 zní:
"(1) Příspěvek za službu (dále jen "příspě-
vek") náleží vojákům z povolání propuštěným ze
služebního poměru podle § 26 odst. 1 nebo odst. 2
písm. a) až e), kteří konali službu v ozbrojených
silách po dobu nejméně 20 roků a při propuštění
dosáhli věku alespoň 40 let. Ministr národní obrany
Československé socialistické republiky a ministr
vnitra Československé socialistické republiky mo-
hou vojákům propuštěným podle § 26 odst. 2 písm.
f) nebo vojákům, jejichž služební poměr zanikl od-
nětím vojenské hodnosti nebo vyslovením její ztrá-
ty, přiznat příspěvek, jsou-li pro to důvody hodné
zvláštního zřetele.
(2) Základem pro výpočet příspěvku (dále jen
"základ") je úhrn hrubého funkčního a hodnost-
ního platu vojáka z povolání za poslední měsíc před
propuštěním ze služebního poměru nebo měsíční
průměr těchto příjmů za posledních pět ukonče-
ných kalendářních roků před rokem propuštění ze
služebního poměru anebo u výkonných letců a vo-
jáků jim na roven postavených též před rokem,
v němž došlo k ukončení letecké nebo jí na roven
postavené služby, podle toho, co je pro oprávně-
ného výhodnější.
1) § 197 odst. 1 písm. a) až e) zákoníku práce.
5
(3) Základní výměra příspěvku za 20 roků
služby v ozbrojených silách činí 30 % základu.
K základní výměře se přičítají za 21. a každý další
rok služby 2 % základu. Nejvyšší procentní výměra
příspěvku činí 55 % základu. Nejvyšší výměra pří-
spěvku nemůže však překročit pevné částky, které
stanoví vláda Československé socialistické repu-
bliky v rozmezí 1400 až 2150 Kčs měsíčně podle
hodnosti dosažené vojákem z povolání ke dni pro-
puštění ze služebního poměru; přitom ke dni vzni-
ku nároku na starobní důchod nesmí příspěvek
překročit maximální výši částečného invalidního dů-
chodu účastníků odboje. ",
dosavadní odstavce 5 a 6 se vypouštějí,
dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 5
a v něm uvedená slova "zákonem č. 161/1968 Sb.,
o zvláštním přídavku k dávkám, o změnách v dů-
chodovém zabezpečení účastníků odboje a o někte-
rých změnách v sociálním zabezpečení" se nahra-
zují slovy "zákonem o sociálním zabezpečení, ",
za odstavec 5 se vkládá nový odstavec 6, který zní:
,, (6) Příspěvek se vyplácí jako záloha; po uply-
nutí každého kalendářního roku, po zániku výdělku
nebo zániku nároku na příspěvek se vyplacené zá-
lohy zúčtují. ",
za odstavec 6 se vkládá nový odstavec 7, který zní:
"(7) Pří souběhu příspěvku s výdělkem se krátí
příspěvek o částku, o kterou úhrn příspěvku a hru-
bého výdělku přesahuje úhrn hrubého funkčního a
hodnostního platu a přídavku za výsluhu let2) ná-
ležející oprávněnému za období rozhodné pro stano-
vení základu podle odstavce 2. ",
dosavadní odstavec 8 se vypouští,
dosavadní odstavec 9 se označuje jako odstavec 8
a ve druhém řádku se slovo "nebo" nahrazuje čár-
kou a za slovo "důchod" se vkládají slova "nebo
na důchod za výsluhu let (částečný důchod za vý-
sluhu let)",
za odstavec 8 se vkládá nový odstavec 9, který zní:
,, (9) Ministr národní obrany Československé so-
cialistické republiky a ministr vnitra Českosloven-
ské socialistické republiky mohou příspěvek ode-
jmout vojákům, jimž byla odňata vojenská hodnost
nebo vyslovena její ztráta. ",
odstavec 10 zní:
"(10) Federální ministerstvo národní obrany a
federální ministerstvo vnitra stanoví podrobnosti
o organizaci, řízení a rozhodování o dávkách, o zá-
počtu dob, o příjmech, z nichž se vypočítává pří-
spěvek, o krácení příspěvku při souběhu s výděl-
kem, o způsobu výplaty dávek a o povinnostech
oprávněných osob. ".
9. § 38 se vypouští.
2) § 6 zákona č. 88/1952 Sb., o materiálním zabezpečení příslušníků ozbrojených sil.
6
Čl. II
Příspěvek za službu a platové vyrovnání, na
něž vznikl nárok před účinností tohoto zákona,
zůstávají zachovány v dosavadních výměrách a po-
suzují se podle dosavadních předpisů. Ustanovení
§ 33 odst. 9 se vztahuje i na příspěvky, na něž
vznikl nárok před účinností tohoto zákona.
Čl. III
(1) Tento zákon se vztahuje i na vojáky z povo-
lání přijaté do služebního poměru podle dosavad-
ních předpisů.
(2) Požádá-li voják z povolání po splnění po-
vinnosti k další službě o propuštění ze služebního
poměru s odůvodněním, že do ozbrojených sil vstu-
poval podle dosavadních předpisů, bude jeho žá-
dost projednána z hlediska potřeb zabezpečení obra-
nyschopnosti státu, bojeschopnosti ozbrojených sil
a důvodů hodných zvláštního zřetele a bude pro-
puštěn do dvou let ode dne podání žádosti o pro-
puštění; za podmínek uvedených v § 33 odst. 1
náleží těmto vojákům příspěvek za službu. Podrob-
nosti stanoví federální ministerstvo národní obrany
a federální ministerstvo vnitra.
Čl. IV
Předsednictvo Federálního shromáždění se
zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné
znění zákona č. 76/1959 Sb., o některých služebních
poměrech vojáků, jak vyplývá z pozdějších před-
pisů.
Čl. V
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna
1979.
7
Důvodová zpráva
Všeobecná část
Vysoké společenské poslání ozbrojených sil
Československé socialistické republiky, jejich ne-
přetržitá bojová pohotovost, nasycenost vojsk mo-
derní bojovou technikou, náročné úkoly výchovy a
výcviku vojsk a trvale rostoucí požadavky na třídně
politické a morální kvality, soustavné zvyšování
kvalifikace, fyzickou a psychickou odolnost vytvá-
řejí ze služby vojáka z povolání jedno z nejnároč-
nějších povolání v naší společnosti.
Tyto vysoké nároky na službu vojáků z povo-
lání vyžadují cílevědomě ovlivňovat průběh služby
důstojnického a praporčického sboru a trvale re-
gulovat i jeho věkově složení.
Charakter služebního poměru vojáků z povo-
lání podle dosavadních předpisů to však plně ne-
umožňuje. V rozporu se zájmy a potřebami ozbroje-
ných sil využívá část mladých důstojníků zákonem
dané možnosti a po splnění povinnosti k další služ-
bě žádá o propuštění ze služebního poměru vojáka
z povolání a odchází z vojenské činné služby. Na-
proti tomu většina věkově starších důstojníků setr-
vává ve vojenské činné službě až do splnění pod-
mínek nároku na plně důchodové zabezpečení. Tato
skutečnost negativně ovlivňuje věkově složení ze-
jména důstojnického sboru. Na velitelských funk-
cích a ve štábech jsou zařazeni důstojníci věkově
značně starší, než odpovídá potřebám ozbrojených
sil. To omezuje schopnost pracovat s požadovanou
výkonností, znesnadňuje další kvalifikační růst a
adaptaci na složité podmínky soudobé činnosti
vojsk. Současně brzdí i potřebný růst mladých
schopných důstojníků ve funkcích a v hodnostech.
Zásadní řešení těchto problémů a zabezpečení
průběhu služby důstojníků a praporčíků důsledně
podle potřeb ozbrojených sil vyžaduje změnit pojetí
jejich dosavadního služebního poměru. To znamená
přejít od přijímání do služebního poměru na dobu
stanovenou povinností k další službě nebo dobro-
volného setrvání ve vojenské činné službě až do
splnění podmínek nároku na starobní důchod k při-
jímání do vojenské činné služby na dobu stanove-
nou potřebami ozbrojených sil a určenou věkovými
hranicemi v závislosti na dosažené hodnosti.
V souladu s tím navrhovaná úprava značně
zpřísňuje podmínky propuštění vojáků z povolání
ze služebního poměru na vlastní žádost a nově sta-
noví jako důvod propuštění dosažení věkové hra-
nice pro setrvání ve vojenské činné službě.
Tato nesrovnatelnost služebního poměru s pra-
covním poměrem v civilním sektoru a celkové
zpřísnění služby vyžaduje kompenzovat v celospo-
lečenském zájmu úměrným morálním oceněním a
materiálním a finančním zabezpečením výstup ze
služebního poměru při dosažení stanovených věko-
vých hranic.
Vojáci z povolání propuštění ve vyšším fyzic-
kém věku nemohou již dosáhnout v občanském za-
městnání takového postavení a hmotného zabezpe-
čení jako občané, kteří v civilní profesi celoživotně
pracovali.
Nároky vojáků z povolání propouštěných před
dosažením věku potřebného pro vznik nároku na
starobní důchod jsou zakotveny v zákoně č. 76/1959
Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve
znění pozdějších předpisů. V návrhu zákona se
upravuje zabezpečení tak, aby bylo v souladu s kva-
litativními změnami nově navrhovaného průběhu
služby. Změny se promítají zejména do dosavadních
forem zabezpečení příspěvkem za službu a plato-
vým vyrovnáním.
Rostoucí požadavky na bojovou a politickou
přípravu vojsk, bojovou pohotovost a z nich vyplý-
vající nároky na službu vojáků z povolání bez ohle-
du na místo a délku služby vyžadují zákonně upra-
vit povinnost federálního ministerstva národní
obrany a federálního ministerstva vnitra zabezpe-
čovat vojákům z povolání byt v místě služebního
zařazení.
Na základě výsledku sledování dlouhodobého
trendu vývoje zdravotního stavu vojáků z povolání
je v ozbrojených silách od roku 1967 zavedeno po-
skytování preventivní rehabilitace vybranému okru-
hu vojáků. V zájmu upevnění psychické a fyzické
zdatnosti, tělesného a duševního zdraví a s přihléd-
nutím k náročným podmínkám průběhu služby
důstojnického a praporčického sboru navrhuje se
poskytování preventivní rehabilitace zakotvit v zá-
koně.
Novým náročnějším podmínkám doplňování
Československé lidové armády a vojsk ministerstva
vnitra vojáky z povolání již plně neodpovídá usta-
novení o jejich převádění a dočasném přidělování
k civilním orgánům a organizacím. Platné ustano-
vení přímo nevyjadřuje zásadu, že k civilním orgá-
nům a organizacím mohou být přidělování vojáci
z povolání pouze k plnění úkolů obranného cha-
rakteru a jiných speciálních úkolů. Novelizace zá-
kona spolu s úpravou usnesení vlády Republiky
československé z roku 1958 ujednotí kritéria pláno-
vání a schvalování funkcí pro vojáky z povolání
u civilních orgánů a organizací a přispěje ke zkva-
litnění systému jejich výběru, přípravy a rozmísťo-
vání.
8
Realizací předpokládaného propouštění vojáků
z činné služby v letech 1979 až 1980 dojde v uvede-
ném období u federálního ministerstva národní
obrany při srovnání nároků vojáků propouštěných
podle současné úpravy a podle navrhovaného zá-
kona ke zvýšení nákladů ve výši 4, 5 až 6, 5 miliónů
Kčs ročně, u federálního ministerstva vnitra nepře-
kročí tyto náklady částku půl miliónu Kčs ročně.
Náklady uhradí federální ministerstvo národní
obrany a federální ministerstvo vnitra z vlastního
rozpočtu. Novela zákona si nevyžádá zvýšenou po-
třebu pracovních sil a navíc propuštění vojáci se
zapojí do pracovního procesu a budou pro společ-
nost produkovat nové hodnoty.
Navrhovaná úprava vytvoří příznivé podmínky
pro posílení úlohy a místa ozbrojených sil v socia-
listické společnosti a přispěje k upevnění jejich bo-
jové pohotovosti i celkové připravenosti. Respek-
tuje zvýšené nároky na vojáky z povolání a na je-
jich přípravu z hlediska požadavků vědeckotech-
nického rozvoje a změn ve vojenství.
Ve svém obsahu vychází ze zkušeností armád
států Varšavské smlouvy a přihlíží k vlastní situací
i k ekonomickým možnostem Československé socia-
listické republiky.
Umožní systematicky řešit průběh služby vo-
jáků z povolání a z hlediska celospolečenských
potřeb i nahromaděné problémy minulého vývoje.
Spolu se systémem vojenského školství zvýší prestiž
vojenského povolání, jeho perspektivu, stabilitu a
sociální jistotu vojáků z povolání.
Protože jde o zásadní a zcela novou právní
úpravu, bude její chápání a reakce na ni v ozbro-
jených silách i na veřejnosti rozdílná. Správné po-
chopení a postupná realizace stanovených cílů této
právní úpravy budou klást značně nároky na poli-
tickovýchovnou, řídící a organizátorskou práci ve-
litelů, politických orgánů, stranických a svazáckých
organizací. Významná úloha při vysvětlování poža-
davků zákona a při jeho uvádění do praxe připadne
diferencovaně prováděné masově politické práci
uvnitř ozbrojených sil i mimo ně.
Zvláštní část
K § 26 a 27
V souladu se stanovením věkových hranic pro
setrvání ve vojenské činné službě podle dosažené
vojenské hodnosti, odůvodněným v návrhu zákona,
kterým se mění a doplňuje branný zákon (§ 25
odst. 2 branného zákona), se z dosavadní úpravy
vypouští ustanovení § 26 odst. 1 a stanoví se nový
fakultativní důvod propuštěni
[§ 26 odst. 2 písm.
d)]. Návrh zákona zpřísňuje podmínky propuštění
vojáků z povolání na vlastní žádost. Důvodem je
zásadní změna charakteru služebního poměru. Z po-
vinnosti k další službě do splnění převzatého zá-
vazku a z možnosti sloužit až do splnění podmínek
nároku na starobní důchod se služba vojáka z po-
volání mění v povinnost služby podle potřeb ozbro-
jených sil. To je podstatně rozdílné proti dosavad-
nímu stavu a nesrovnatelné s pracovním poměrem
v civilním sektoru. Služební povinnost podle potřeb
ozbrojených sil značně omezuje možnosti výstupu
důstojníka nebo praporčíka na vlastní žádost před
dosažením stanovené věkové hranice a současně
dává ozbrojeným silám právo propustit důstojníka
nebo praporčíka ze služebního poměru již při do-
sažení této věkové hranice. Propuštění na vlastní
žádost bude možné jen z důvodů hodných zvlášt-
ního zřetele na základě rozhodnutí ministra ná-
rodní obrany Československé socialistické republiky
nebo ministra vnitra Československé socialistické
republiky. V tomto smyslu se též doplňuje § 27
druhým odstavcem. Z dosavadní úpravy se dále vy-
pouští ustanovení § 26 odst. 3 písm. c), podle ně-
hož bylo možno propustit ze služebního poměru vo-
jáky, kteří byli při bezprostředně následujícím řád-
ném hodnocení opětovně celkově zhodnoceni niž-
ším stupněm než "dobrý" a dosud nedosáhli věku
40 let. Toto ustanovení se neosvědčilo a od zrušení
klasifikačních stupňů při hodnocení v roce 1973 se
přestalo v praxi využívat.
Beze změny zůstává důvod propuštění uvedený
v odstavci 1 písm. a) - propuštění vojáků, kteří
byli uznáni vojenskou lékařskou komisí neschop-
nými k vojenské činně službě ze zdravotních dů-
vodů [§ 26 odst. 2 písm. a)]. Nemění se důvody
propuštění uvedené v odstavci 2 písm. b) - pro-
puštění vojáků, kteří splňují podmínky nároku na
starobní důchod [§ 26 odst. 3 písm. a)], v odstavci
2 písm. c) - propuštění vojáků, u nichž vojenská
lékařská komise stanovila sníženou schopnost k vo-
jenské činné službě ze zdravotních důvodů a pro
něž není v ozbrojených silách jiné vhodné zařazení
[§ 26 odst. 3 písm. b)/ a též důvod uvedený v od-
stavci 2 písm. f) - propuštění vojáků, kteří byli
pravomocně odsouzeni k nepodmíněnému trestu od-
nětí svobody [§ 26 odst. 3 písm. d)]. Všechna tato
ustanovení se v praxi osvědčila a není důvod je
měnit.
Snížená schopnost k vojenské činné službě ze
zdravotních důvodů jako jeden z důvodů propuštění
vojáka ze služebního poměru [§ 26 odst. 2 písm.
c)] neodpovídá svým obsahem změněné pracovní
způsobilosti ve smyslu zákona č. 121/1975 Sb., o so-
ciálním zabezpečení. Náročnost vojenské služby vy-
žaduje, aby vůči vojákům z povolání byla uplatňo-
vána přísnější zdravotnická kritéria, než jsou běžně
užívána v civilním životě. Z vojenské činné služby
může být propuštěn i voják z povolání, který nemá
pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav podstat-
ně omezenu možnost pracovního uplatnění, avšak
nemůže naproti tomu vykonávat službu v ozbroje-
9
ných silách pro vadu zraku, chůze, pro chorobu,
která znemožňuje pobyt ve studeném prostředí,
apod.
Upravují se důvody propuštění v odstavci 1
písm. b) - propuštění vojáků, pro něž není při sní-
žení počtů ozbrojených sil jiné služební zařazení
[§ 26 odst. 2 písm. b)]. Podmínku zásadních orga-
nizačních změn schválených Radou obrany státu se
navrhuje z dosud platného ustanovení vypustit,
protože ústavní zákon č. 10/1969 Sb., o Radě obra-
ny státu, v § 3 odst. 1 písm. a) stanoví, že Rada
obrany státu určuje základní koncepci výstavby
branného systému Československé socialistické re-
publiky a v něm zejména výstavbu ozbrojených
sil. Dále se formulačně upravuje důvod propuštění
v odstavci 1 písm. c) - propuštění vojáků pro slu-
žební nezpůsobnost na základě hodnocení [§ 26
odst. 2 písm. c)].
Nově se stanoví důvod propuštění uvedený
v odstavci 1 písm. d) - tj. propuštění vojáků, kteří
mají na základě usnesení vlády Československé so-
cialistické republiky přejít k civilním orgánům nebo
organizacím na funkce neplánované pro vojáky
z povolání. O těchto jednotlivých případech bude
rozhodovat vláda Československé socialistické re-
publiky; půjde jen o funkce v rámci její nomenkla-
tury. Touto úpravou není dotčeno ustanovení § 17
zákona č. 69/1967 Sb., o národních výborech. Nově
se zavádí důvod propuštění obsažený v odstavci 2
písm. a) - propuštění vojáků, kteří ve vojenské
činné službě dosáhli věkové hranice stanovené
v branném zákoně, které je odůvodněno v návrhu
zákona, kterým se mění a doplňuje branný zákon.
Soudci z povolání vojenských soudů a vojenští soud-
ci Nejvyššího soudu Československé socialistické
republiky při dosažení věkové hranice mohou být
propuštěni ze služebního poměru vojáka z povolání
jen po zániku jejich soudcovské funkce. Propuštěni
ze služebního poměru z důvodů dosažení věkových
hranic se považuje za jeden z vážných důvodů ve
smyslu § 13 zákona č. 121/1975 Sb., o sociálním za-
bezpečení. Vojákům propuštěným z tohoto důvodu
vzniká při splnění ostatních podmínek nárok na
vojenský starobní důchod v I. kategorii po dosažení
55, nebo v II. kategorii po dosažení 57 let věku.
Prováděcí předpisy, které podle § 32 odst. 1 vydá
federální ministerstvo národní obrany a federální
ministerstvo vnitra, stanoví, že vojáci, kteří nesou-
hlasí s ponecháním ve služebním poměru nad sta-
novenou věkovou hranici, budou propuštěni zpra-
vidla jednou v roce, nejpozději do konce kalendář-
ního roku. V odstavci 2 písm. e) se nově stanoví dů-
vod propuštění vojáků, kteří se dopustili jednání
závažným způsobem znevažujícího hodnost generá-
la, důstojníka nebo praporčíka. Zavedení tohoto
důvodu propuštění je vyvoláno zvyšováním poža-
davků na morálně politické kvality důstojnického
a praporčického sboru. Půjde o takové jednání,
které svou intenzitou ještě nezakládá důvody k od-
nětí vojenské hodnosti, jako morální poklesky a ně-
které přestupky, přečiny nebo trestné činy postou-
pené ke kázeňskému vyřízení.
V prováděcích předpisech bude stanoveno,
v kterých případech nemůže být voják z povolání
propuštěn ze služebního poměru (zákaz propuš-
tění v ochranné době).
Pro přehlednost a úplnost navrhované úpravy
se uvádějí všechny důvody propuštění bez ohledu
na to, zda jsou přejímány z dosavadního zákona
beze změny anebo se mění, popřípadě zcela nově
formulují.
K § 28
Platná právní úprava ukládá vojákům z povo-
lání povinnost vykonávat službu v místě a funkci
podle potřeb ozbrojených sil; proto se v návrhu
zákona zakotvuje ustanovení, podle něhož se vojá-
kům z povolání v místě služby zabezpečuje byt.
Navrhovaná úprava je odůvodněna nejen požadav-
kem bojové pohotovosti, ale i skutečností, že důstoj-
níci mění funkci průměrně po 4 letech a praporčíci
po 5 letech. Tyto změny vyvolávají v převážné větši-
ně nutnost přestěhování rodiny.
Navrhovaná úprava § 28 odst. 3 vychází
z adresné odpovědnosti ministra národní obrany
Československé socialistické republiky a ministra
vnitra Československé socialistické republiky přijí-
mat a činit potřebná opatření k zabezpečení bytů
u příslušných vlád. Současná plánovací metodika
se navrženou úpravou nebude měnit a způsob určo-
vání počtu bytů pro potřeby federálního minister-
stva národní obrany a federálního ministerstva vni-
tra formou usnesení vlády Československé socialis-
tické republiky a stanovením závazných úkolů kraj-
ským národním výborům zůstane zachován. Pro ob-
dobí 6. pětiletého plánu vláda Československé socia-
listické republiky svým usnesením č. 123/1976 již
počty bytů stanovila a přijetí uvedeného návrhu
nebude mít vliv na jeho změnu, ani žádné jiné eko-
nomické dopady pro období 6. pětiletky. Uvedený
postup je aplikací § 2 odst. 1 zákona č. 41/1964 Sb.,
o hospodaření s byty, který ukládá vládě pro nej-
důležitější podniky a závody nebo pro jiné účely
určovat potřebný počet bytů. V tom je možně spat-
řovat materiální záruku výše uvedeného opatření.
Navrhovanou úpravou není dotčen zákon č. 41/
1964 Sb., o hospodaření s byty.
K § 28 a
Preventivní rehabilitace je poskytována v ozbro-
jených silách podle resortních předpisů. Jde o sou-
bor preventivních a léčebných, tělovýchovně spor-
tovních a pracovních opatření, která jsou zaměřena
k předcházení a omezení následků negativních vli-
vů náročných požadavků vojenské služby na zdra-