Místopředseda ČNR František Toman: Děkuji poslanci ing. Františku Skácelovi, hovoří poslankyně Marie Matějková.
Poslankyně Marie Matějková: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté! Při projednávání zprávy generálního prokurátora ČSR a Nejvyššího soudu ČSR o stavu socialistické zákonnosti v České socialistické republice jsme se podrobně zabývali procesem upevňování a prohlubování socialistické zákonnosti v různých oblastech našeho hospodářského a společenského života a na jednotlivých úsecích našeho právního řádu. V té souvislosti jsme si znovu uvědomili i tu stránku socialistické zákonnosti, která spočívá v kontrole působení zákonů a jejich účinnosti z hlediska potřeb dané etapy vývoje společenských vztahů.
Dovolte mi využít této příležitosti k tomu, abych vyjádřila některé své názory na právní úpravu vztahů mezi občany, které se v etapě budování rozvinuté socialistické společnosti dostávají na kvalitativně vyšší úroveň v souladu se socialistickou morálkou a pravidly socialistického soužití.
Prosazování nových socialistických vztahů mezi sousedy je dlouhodobý proces. Je to boj nového se starým, přetrvávání přežitků a prosazování nových lidštějších přístupů ve vztazích mezi lidmi.
Třídní podstata kapitalismu, založená na vykořisťování a nedotknutelnosti soukromého vlastnictví, vede nutně k izolaci a k vytváření pevných hranic a bariér. Projevovalo se to v minulosti známými spory o každou mez, o každou píď pozemku, či jinou věc sloužící k rozmnožení soukromého majetku. Zespolečenštění výrobních prostředků a posilování společenské sféry se v naší socialistické společnosti odráží i ve vztazích mezi lidmi, tedy i sousedy. Bariéry neprostupných hranic mizí a jsou nahrazovány chováním občanů, které předpokládá vzájemné porozumění a jednání odpovídající socialistickému morálnímu kodexu.
Negativním jevem vznikajícím z porušování socialistického soužití v sousedských vztazích jsou sousedské spory. Je třeba vidět, že sousedské spory nejsou jen sporem o věc nebo právo, ale současně sporem mezi lidmi, který je z celospolečenského hlediska rozhodující. Někdy dochází pro maličkosti k vzájemné nevraživosti občanů a z toho vznikají zejména pro národní výbory obtížně řešitelné konfliktní situace.
Sousedské vztahy nabývají na aktuálnosti zvláště při dnešní rozvinuté občanské výstavbě rodinných domků, družstevních domů, různých rekreačních chat, garáží a jiných podobných objektů. Touto výstavbou vznikají mezi občany nová sousedství, která sebou mnohdy nesou i nejrůznější vztahové problémy. Velká část sousedských vztahů se vyvíjí v mezích běžného soužití bez potřeby použít právní předpis. Vedle toho však v řadě těchto vztahových otázek je třeba při jejich řešení vycházet z nejrůznějších právních předpisů. Především je to občanský zákoník, dále občanský soudní řád, správní řád, stavební řád, předpisy, týkající se vod, lesů, komunikací, rozvodu energie, ochrany zdraví a předpisy, které se týkají činnosti národních výborů a další.
Těžiště těchto vztahů spočívá v oblasti občanskoprávní. Protože však mnohé formy takových vztahů nejsou upraveny výslovnými ustanoveními, nezbývá ve sporných případech orgánům, které o věci rozhodují, vykládat si právní stav z jiných, obecnějších ustanovení, nebo vyvozovat právo či povinnost pomocně z dalších předpisů a přitom vždy zvažovat konkrétní podmínky a opatření činit v souladu s pravidly socialistického soužití.
Hovořím-li o sousedských vztazích a možných konfliktních situacích, které z nich mohou vyplynout, mám na zřeteli vztah dvou vlastníků nebo uživatelů sousedících nemovitostí. Z takového sousedství plyne řada rozdílných náhledů na každodenní situace.
Jde například o otázku zástavby na hranici pozemku, situování oken do sousední zahrady, stavění a údržba zdí a plotů, clonění výhledu stromy či stavbami, jde dále o otázky různých služebností, zásahů do užívacích práv, obtěžování kouřem, odpadem, chovem různých domácích zvířat apod.
Tato problematika byla považována za okrajovou a snad méně podstatnou. Je možno však z materiálu Výboru lidové kontroly ČSR, správních orgánů i ze soudní statistiky zjistit, jak sousedské neshody jsou předmětem opakovaných stížností, kolik času je věnováno těmto záležitostem.
Mohu uvést praktické příklady ze svého volebního obvodu. V podhorské části okresu Ústí nad Orlicí byly na vesnicích mezi domky různé pěší chodníčky, kterých užívali majitelé domků od nepaměti. Nebyly však zapsány v pozemkových knihách. Rozvojem bytové výstavby i snahou některých občanů oplocovat zahrady, dochází ke střetům uživatelů těchto chodníků s vlastníky staveb a pozemků. Tyto spory trvají i několik roků.
Zkracováním pracovní doby přibývá možností věnovat se osobním zálibám. Zde dochází k možným střetům při zahrádkářské činnosti a chovu hospodářského zvířectva. Nejsou řídké případy sázení stromů těsně ke hranici pozemku, obtěžování sousedů chovem domácích zvířat. Z hlediska socialistické morálky je kořenem sousedských střetů sobectví a bezohlednost. Zde by právní úprava mohla plnit i výchovnou funkci.
Za příklad mohou sloužit i některé vztahy při zřizování oplocení, pokud je to možné podle stavebních předpisů. Dochází na jedné straně k zabíhání domácích zvířat souseda, na druhé straně soused, který chová domácí zvířata - nepřímo donucuje druhého, aby vystavěl plot, i když ho pro sebe nepotřebuje. Mnohaleté spory z postavení kůlen, skládky dřeva pod okny, jsou často řešeny podle § 5 občanského zákoníka, avšak toto ustanovení není uplatňováno pro přílišnou obecnost.
Praxe ukazuje, že většina problémů mezi sousedy se řeší dohodou na základě soudružských vztahů a že jen ojediněle dochází mezi sousedy k nesmiřitelnosti a k vyvolávání vážnějších sporů, které pak musí řešit soudy nebo národní výbory s použitím právních předpisů.
Soudružky a soudruzi, sousedské vztahy, jak jsem již naznačila, zasahují do nejrůznějších sfér společenského života a vyvozují se po právní stránce z různých právních předpisů. Právní úprava vztahů mezi sousedy jediným souhrnným právním předpisem by nebyla podle mého názorů účelná ani dokonalejší, než když jsou jednotlivé otázky řešeny speciálními předpisy. Na druhé straně je však třeba vidět, že mnohé otázky konfliktních sousedských vztahů řeší národní výbory, které podle zákona o národních výborech chrání práva a oprávněné zájmy občanů a organizací a vedou je k plnění zákonů a k úctě k právům spoluobčanů.
Domnívám se proto, že občanský zákoník by měl být doplněn alespoň o rámcovou úpravu sousedských práv, aby především národní výbory nebyly odkázány na všeobecné zásady občanskoprávních vztahů, vyjádřené v článku VI. a VII. občanského zákoníku. /Potlesk./
Místopředseda ČNR František Toman: Děkuji poslankyni Marii Matějkové, hovoří poslankyně Anna Langerová.
Poslankyně Anna Langerová: Vážené soudružky, vážení soudruzi, vážení hosté! V závěrech XV. sjezdu komunistické strany Československa a navazujících plén ÚV KSČ byla mimo jiné zdůrazněna nezbytnost vytvářet atmosféru náročnosti, nesmiřitelnosti k nedostatkům, posilování pracovní a technologické kázně a iniciativu pracujících usměrňovat k dalšímu rozvoji socialistické ekonomiky a dbát přitom na dodržování socialistické zákonnosti.
Rozbory dokládají, že rozhodující podíl na hospodářské kriminalitě má trestná činnost proti majetku v socialistickém vlastnictví, a to zejména jeho rozkrádání, které dosahuje zhruba 48 % všech trestných činů proti ekonomice. Z analyzovaných údajů zjištěných kontrolními orgány, individuálním průzkumem a z výsledků jednání našeho výboru vyplynulo, že příčiny umožňující trestnou činnost zůstávají stejné. Spočívají jednak v subjektivních vlastnostech pachatelů, jednak v objektivních skutečnostech, které tuto činnost umožňují.
Do první skupiny patří touha po bezpracném obohacení na úkor společnosti, do druhé skupiny patří nedbalost při plnění funkčních a pracovních povinností, nedůsledná a nesoustavná kontrola pracoviště a nedostatečné hospodaření se svěřeným majetkem. Další ze závažných příčin je falešná solidarita pracovníků, kteří na nesprávnou činnost nebo jednání včas neupozorní.
Nejrozšířenějším trestným činem je přímé rozkrádání materiálu, součástek, nářadí, černé jízdy a podobně. Tuto trestnou činnost umožňuje především nedostatečná kontrola, nepořádek v účetní a dokladové evidenci, nevhodné zabezpečení uložených zásob, nepořádky na pracovištích, nedostatky v zabezpečení protipožární ochrany, hmotné odpovědnosti, v pracovní kázni, v ostraze a oplocení objektů apod.
Jedním z nejvíce postižených odvětví touto trestnou činností je stavebnictví, kde útoky proti socialistickému vlastnictví se pohybují řádově v tisících případech ročně.
Tak například pracovníci Vodních staveb Praha v noční době bez jakéhokoliv zabezpečení ponechali na stavbě odstavného nádraží Praha-jih značné množství stavebního materiálu, jako balíky lepenky, propan-butanové bomby apod., přičemž odcizením těchto věcí byla jmenované organizaci způsobena škoda ve výši 11 000 Kčs.
V důsledku nedostatečného zajištění bylo Pozemním stavbám v Mostě odcizeno speciální bourací kladivo značné hodnoty, dovezené ze zahraničí, Severočeské Konstruktivně na stavbě nemocnice zdicí materiály a míchačka. O stroje, strojní součástky, elektro materiál a stavební materiál byl okraden Průmstav Pardubice na stavbě v Neratovicích, n. p. Armabeton na stavbě elektrárny v Mělníce, Pozemní stavby a okresní stavební podnik ve Strakonicích atd.
Pozemní stavby Brno na výstavbě sídliště volně uloženým úzkoprofilovým stavebním materiálem, nedostatečně stráženým, vytvořily přímo ideální podmínky k rozkrádání a u sesterského podniku v Plzni činily finanční ztráty z titulu rozkrádaček za minulý rok až 300 000 Kčs.
Podobné případy útoků proti socialistickému vlastnictví je možné uvést ze všech krajů České socialistické republiky.
K trestné činnosti proti ekonomice obdobně - i když ne v takovém rozsahu jako ve stavebnictví - dochází i u závodů ministerstva průmyslu ČSR a Českého geologického úřadu. Hospodářské ztráty z této protispolečenské činnosti dosahují ročně u stavebnictví a průmyslu v ČSR desítky miliónů Kčs.
Uvedený stav je dokladem toho, že přes některá dílčí opatření, není otázkám boje proti hospodářské kriminalitě ze strany zodpovědných pracovníků závodů dosud věnována náležitá pozornost.
Při dodržování socialistické zákonnosti v oblasti pracovněprávních vztahů mají podle zákoníku práce a dalších předpisů organizace povinnost pečovat o vytváření a rozvíjení pracovněprávních vztahů, sledovat, jak organizace plní povinnosti z toho vyplývající, zjišťovat příčiny porušování pracovněprávních předpisů, vyvozovat důsledky a soustavně vytvářet podmínky pro jejich dodržování.
Rozmístění pracovníků je proto právně upraveno tak, že podniky mohou provést nábor potřebného počtu pracovníků jen se souhlasem okresního národního výboru a pouze ze zdrojů nebo v oblastech, které jim tento orgán určil a do výše stanoveného plánem. Tím je zabezpečováno, aby potřeba pracovníků v národním hospodářství byla zajištěna podle pořadí její naléhavosti.
Organizace jsou dále podle zákoníku práce povinny zajišťovat plnění svých úkolů především pracovníky v pracovním poměru, výjimečně mohou k plnění svých úkolů nebo zabezpečení svých potřeb uzavírat s občany dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, jsou-li splněny podmínky uvedené v zákoníku práce. Uplatňování tohoto ustanovení v praxi nasvědčuje tomu, že ani nová charakteristika v zásadě neumožňuje přesné vymezení rozdílu mezi dohodami o pracovní činnosti a pracovním poměru a že jsou uzavíráním dohod obcházeny předpisy o náboru pracovníků.
Disciplína organizací se v tomto směru nezlepšuje a k porušování předpisů o plánovitém rozmísťování pracovníků dochází stále ve značné míře přesto, že se za závažné porušení pracovněprávních předpisů ukládají pokuty. V letech 1975-1977 byly v ČSR uloženy pokuty v částce 15 miliónů Kčs za asi tisíc případů porušení zákona č. 70/1958 Sb. a zákoníku práce.
Základním předpokladem úspěšného plnění plánu organizací v našem národním hospodářství je socialistická pracovní kázeň. Zákoník práce stanoví základní povinnosti řádových a vedoucích pracovníků, vyplývající pro ně z pracovního poměru, zakotvuje povinnost pracovníků dodržovat pracovněprávní předpisy a povinnost vedoucích pracovníků zabezpečovat jejich dodržování. Při porušení pracovní kázně umožňuje zákoník práce postih kárným opatřením. Praxe však ukazuje, a potvrdil to i individuální průzkum poslanců, že v této oblasti dochází velmi často k jeho porušování.
Nejčastějším způsobem porušení pracovní kázně je neomluvená absence, nedodržování začátku a konce stanovené pracovní doby a její plné využití, nedodržování předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a neuposlechnutí příkazu vedoucího.
Z hlediska ekonomického a morálně politického je velmi závažným proviněním proti pracovní kázni neomluvené zameškání směn, které představuje více než čtvrt procenta z celkového použitelného časového fondu pracovní doby. Při současném všeobecném nedostatku pracovních sil je toto zjištění velmi závažné. Přesto při postihu pracovníků, kteří neomluveně zameškali směnu, častěji než kárného opatření, využívají organizace jen krácení dovolené a teprve na druhém místě následuje postih uložením kárného opatření.
Některé organizace, zejména ty, které mají nedostatek pracovních sil, často neuplatňují za porušení pracovní kázně kárné opatření proto, že by tím zvýšily fluktuaci pracovníků, především nedostatkových profesí. Objevují se i případy, kdy se neuloží za porušení pracovní kázně kárné opatření proto, že by pracovníkovi nemohly být podle platné úpravy přiznány podíly na hospodářských výsledcích. Takový postup by byl podle názoru některých organizací pro pracovníka příliš tvrdý.
Vyskytují se i takové skutečnosti, že někteří vedoucí pracovníci organizací přistupují k ukládání kárných opatření až při konfliktních situacích, namísto preventivního působení, takže pak má kárné opatření povahu odvety a nikoliv výchovného opatření.
Zabezpečení všestranné hospodárnosti a vytvoření technických a organizačních předpokladů k zamezení zbytečných ztrát, nekontrolované spotřeby a plýtvání surovinami, materiálem a energií je jedním z hlavních úkolů rozvoje národního hospodářství v 6. pětiletém plánu. K dosažení těchto cílů mohou organizace kromě mnoha jiných prostředků do značné míry přispět důsledným využíváním předpisů o odpovědnosti pracovníků za škodu způsobenou organizaci při plnění pracovních úkolů, nebo v přímé souvislosti s ním.
Skutečnost je však taková, že procento uplatňované škody proti evidované škodě je nízké a má stále klesající tendenci. V roce 1976 byla podle průzkumu v organizacích řízených ústředními orgány ČSR náhrada škody požadována jen v 18 %. Přitom nebylo možné náležitě zjistit, zda veškerá způsobená škoda je evidována.
Náhrada škody způsobená vyrobením zmetků se rovněž požaduje v nepatrném rozsahu, je to jen asi dvě desetiny procenta. Tyto údaje svědčí o postupu některých hospodářských pracovníků, který je v rozporu s uplatňováním socialistické zákonnosti.
Vážené soudružky a soudruzi poslanci, přes dosud vynaložené úsilí zůstává hospodářská kriminalita a ostatní protispolečenské jednání ohrožující a poškozující naši ekonomiku i nadále vážným problémem. Přetrvávají nedostatky a základní příčiny vzniku trestné činnosti a škod jak v řízení, ve vnitřní kontrole, nedostatku odpovědnosti za svěřený majetek, projevuje se nekázeň, nehospodárnost, nevyvozování hmotné odpovědnosti, nadřazování individuálních a skupinových zájmů nad zájmy celospolečenskými apod.
Existence trestných činů a přečinů a nedostatky v pracovněprávních vztazích při porušování zákoníku práce potvrzují, že se dosud nepodařilo dosáhnout ve větším rozsahu výraznějších výsledků celospolečenského působení a organizátorsko-výchovné činnosti vedoucích pracovníků hospodářských organizací na upevňování právního vědomí pracujících. /Potlesk./
Místopředseda ČNR František Toman: Děkuji poslankyni Anně Langerové. Jako poslední řečník dnes vystoupí poslanec Alois Beran.
Poslanec Alois Beran: Vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážení hosté, dovolte mi, abych uvedl několik poznatků o dodržování socialistické zákonnosti v podmínkách vnitřního obchodu, a to z hlediska ochrany spotřebitele, neboť vnitřní obchod se v tomto směru, zejména denním stykem s občany a vysokým podílem realizace výdajů obyvatelstva podílí velkou měrou na vytváření a zabezpečování práv občanů. Přitom nejde jen o ochranu občanů v užším pojetí, jako je poctivost při prodeji, správná jakost, míra a váha prodávaného zboží apod., ale o ochranu zájmů spotřebitelů v celé komplexnosti.
Ochrana spotřebitele na vnitřním trhu představuje celý soubor činností obchodu od zabezpečení komplexní nabídky zboží v požadovaném množství, sortimentu a stanovené jakosti a úrovně obsluhy, až po otázky poctivosti při prodeji.
Z hlediska ochrany oprávněných zájmů spotřebitelů na vnitrním trhu sehrává mimo jiné důležitou roli Česká obchodní inspekce, která má několik důležitých úkolů. Jednak z hlediska represe, tj. postihu a vyvozování důsledků proti těm pracovníkům obchodních organizací, kteří porušili předpisy a příslušná opatření na ochranu oprávněných zájmů spotřebitelů.
Za druhé Česká obchodní inspekce se ve stále větší míře zaměřuje na preventivní ochranu spotřebitelů, tj. na kontrolu jakosti spotřebního zboží ve výrobních organizacích a ve skladech obchodních organizací, na úroveň zásobování a poskytování služeb a přirozeně též i na otázky poctivosti při prodeji zboží.
K důležitým úsekům činnosti České obchodní inspekce patří pohotová operativní pomoc tohoto orgánu při kontrole vývoje situace na vnitřním trhu z hlediska případných výkyvů v poptávce, jejich signalizování a tím i umožnění včasných zásahů.
Takto zaměřená činnost České obchodní inspekce je zvláště po 7. zasedání ÚV KSČ plně odůvodněna, neboť se týká problematiky komplexní ochrany spotřebitele, ke které nepochybně patří i situace na vnitřním trhu z hlediska uspokojování spotřebitelské poptávky.
Například v roce 1977 orgány České obchodní inspekce zkontrolovaly 28 467 prodejen a provozoven státního a družstevního obchodu i ostatních resortů vyvíjejících činnost na vnitřním trhu. Při kontrolních nákupech zjistily orgány České obchodní inspekce předražení ve výši 1,43 % ve státním obchodě, 2,12 %v družstevním obchodě, 4,13 % v podnicích restaurací a jídelen. V celé obchodní síti činila výše předražení soukromých nákupů 2,45 %.
Nejčastější formou předražování je nesprávná míra nebo váha a nesprávné účtování prodávaného zboží. Zvlášť nepříznivá situace je v prodeji zboží soukromými osobami, kdy v průměru bylo zjištěno předražení prodávaného zboží ve výši 38,54 %.
Za přestupky zjištěné orgány České obchodní inspekce byly v roce 1977 uloženy postihy v tomto rozsahu: 6388 blokových pokut, 2585 pokut uložených orgány České obchodní inspekce formou výměrů, 3378 kárných opatření, které orgány České obchodní inspekce uložily buď přímo nebo jejich uložení navrhly ředitelům organizací; pro podezření z trestného činu nebo přečinu bylo předáno 61 případů příslušným prokuraturám k dalšímu řízení. Pres všechno toto úsilí nedochází však k žádoucím výsledkům. Domnívám se, že výši stanovených částek v ukládaných postizích je nutné zvýšit a zpřísnit.
Neuspokojivý stav je v jakosti spotřebního zboží. Ve značném rozsahu proniká nejakostní zboží na vnitřní trh a až ke spotřebiteli. To má za následek i rostoucí objem spotřebitelských reklamací. Zatímco v roce 1973 činila hodnota reklamovaného zboží přes 229 miliónů Kčs, v roce 1977 představovala hodnota reklamovaného zboží již přes 450 miliónů Kčs. Kromě skutečnosti, že na vnitřní trh proniká ve značném rozsahu stále nekvalitní zboží, svědčí tento vývoj spotřebitelských reklamací i o tom, že spotřebitelé už znají a postupně stále více využívají možností, které jim reklamační řády poskytují. Seznámili jsme se s tím, že orgány České obchodní inspekce provedly několik tematických prověrek, ve kterých se zabývaly otázkou kontroly jakosti a uskladnění zboží vždy v příslušném sortimentu od výrobního podniku přes velkoobchodní sklady až do prodeje. V poslední době byla tato prověrka provedena v sortimentu nábytku, automatických praček a výsekového masa. Byly zjištěny vážné nedostatky jak v samotné výrobě, tak i při uskladnění zboží ve velkoobchodních skladech a při jeho prodeji.
Kladně lze hodnotit, že na základě těchto zkušeností a poznatků vypracovalo ministerstvo obchodu Program dalšího prohloubení péče o jakost zboží v obchodě, který je zaměřena systematické ověřování úrovně technických norem a prosazování požadavků na zvýšení kvality, na prohloubení odběratelské kontroly zboží, na soustavné zlepšování materiálně technických předpokladů pro práci útvarů řízení kvality a na prohloubení informačního systému v oblasti řízení a kontroly kvality. Jde nyní o to, aby tento program byl účinně realizován.
Soudružky a soudruzi, rovněž tak na úseku ochrany spotřebitele ve veřejném stravování nemůžeme být spokojeni se současným stavem. Obecnou příčinou jsou maloburžoazní názory ve vědomí lidí, projevující se snahou po bezpracném zisku. Jejich realizace je někdy umožňována nedostatky v kádrové práci. I zde byl vypracován a ve vedení ministerstva obchodu ČSR projednán Soubor preventivních opatření k zabezpečení zásad poctivosti a ochrany majetku v socialistickém vlastnictví a ve veřejném stravování. Hlavní metoda nápravy je zaměřena na plné využití poznatků z kontrol prováděných obchodními organizacemi, České obchodní inspekce a dalšími orgány vnější i vnitřní kontroly a na veřejné projednávání nedostatků na provozních poradách a schůzích společenských organizací. K tomu však musí přistoupit i systematická výchova pracovníků k dodržování zásad poctivosti prodeje, plné využívání sankcí za porušení pracovních povinností podle zákoníku práce a soustavná podpora vedení organizací a řídících orgánů v boji proti přetrvávajícím nedostatkům.
Otázkami ochrany spotřebitele na vnitřním trhu se zabývalo i 7. zasedání ÚV KSČ. Mimo jiné uložilo vytvořit ucelený systém ochrany spotřebitele na vnitřním trhu. V připravené právní úpravě by měl být tento systém rozpracován do konkrétních úkolů tak, aby se stal účinným nástrojem ke zlepšení celkové situace v ochraně spotřebitele na vnitřním trhu. K tomuto cíli by mělo sloužit i další prohlubování spolupráce orgánů České obchodní inspekce s národními výbory a jejich aktivy, se členy spotřebitelských rad i členy dohlížecích výborů spotřebních družstev, ale také, a to bych chtěl podtrhnout, s pochopením a spoluprací samotných občanů.
Rovněž ministerstvo vnitra ČSR zpracovalo k zabezpečení výsledků 7. zasedání ÚV KSČ materiál pod názvem Opatření národních výborů k účinnější ochraně práv a potřeb občanů pro zajištění služeb, který byl projednán ve vládě ČSR 23. srpna 1978.
Soudružky a soudruzi, i když je možno konstatovat, že vedení ministerstva obchodu ČSR i ministerstva vnitra ČSR spolu s příslušnými orgány a organizacemi učinily pro ochranu spotřebitele řadu zásadních opatření operativní i koncepční povahy, je třeba, aby těmto otázkám věnovaly i nadále svou plnou pozornost a systematicky se jimi zabývaly. Děkuji za pozornost. /Potlesk./
Místopředseda ČNR František Toman: Děkuji poslanci Aloisu Beranovi.
V rozpravě ke zprávě generálního prokurátora ČSR a Nejvyššího soudu ČSR o stavu socialistické zákonnosti budeme pokračovat zítra ráno přesně v 8.00 hodin.
Prosím účastníky porady předsedy a místopředsedů České národní rady a předsedů výborů ČNR s předsedy krajských národních výborů, aby se hned po přerušení schůze dostavili do místnosti č. 70 v I. poschodí.
Přerušuji schůzi s přáním pokojného a klidného večera.
/Schůze přerušena v 18.25 hodin./