Místopředseda ČNR František Toman: Děkuji generálnímu prokurátorovi ČSR soudruhu dr. Jaroslavu Krupauerovi za jeho výklad.
Nyní prosím předsedu Nejvyššího soudu ČSR soudruha dr. Karla Kejzlara, aby se ujal slova.
Předseda Nejvyššího soudu ČSR JUDr. Karel Kejzlar: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky, vážení soudruzi XV. sjezd KSČ znovu zvýraznil důležitost právního řádu a dodržování socialistické zákonnosti pro růst vnitřní síly státu, pro posilování jistot a důvěry občanů k našemu zřízení a pro uplatňování socialistické demokracie.
Jednou z významných cest, jimiž se v socialistické společnosti upevňuje právní řád a tím i socialistický společenský řád, je boj proti kriminalitě a ostatním negativním jevům, které brzdí plynulý rozvoj socialistické společnosti. Je proto úkolem orgánů socialistického státu a společnosti tyto negativní jevy postupně potlačovat tak, aby jejich výskyt byl jen výjimečný. Byl odstraněn vykořisťovatelský ekonomický a společenský systém, který zákonitě plodí kriminalitu.
Komunistická strana Československa neustále ideově politicky působí na formování socialistického vědomí členů společnosti. K tomu přistupuje i stále širší zapojování společenských organizací a veřejnosti do boje proti kriminalitě a ostatním negativním jevům. Specifickým prostředkem potlačování kriminality i ostatních jevů narušujících plynulý rozvoj společnosti a její právní rád, je činnost orgánů státu, mezi nimi především činnost soudů, slučující v sobě prvky prevence, represe i výchovy.
V oblasti trestního soudnictví zůstává i nadále základním úkolem přísně diferencovat mezi postihem pachatelů závažné trestné činnosti a recidivistů na straně jedné a pachateli méně společensky nebezpečné trestné činnosti na straně druhé.
Při realizaci důsledné diferenciace a individualizace trestů, které jsou projevem třídnosti v práci soudů, bylo dosaženo již určitých pozitivních výsledků. Zatímco v roce 1972 bylo uloženo pachatelům trestných činů 26 % nepodmíněných trestů odnětí svobody, činil tento podíl v roce 1977 již 31,1 % a v prvním pololetí 1978 se zvýšil na 34 %.
V tomto úsilí o přísnou diferenciaci ukládaných trestů z hlediska závažnosti trestné činnosti a stupně narušení pachatele budou soudy i nadále pokračovat.
Přes tyto pozitivní výsledky se vyskytují v činnosti soudů ČSR i některé nedostatky, zejména ve využívání celého systému trestů a rozpětí trestních sazeb. Z tohoto hlediska vede Nejvyšší soud ČSR spolu s ministerstvem spravedlnosti ČSR praxi soudů k tomu, aby v případech, kdy není nutno uložit nepodmíněný trest odnětí svobody, více využívaly trestů nápravného opatření a trestů peněžitých, místo podmíněných trestů odnětí svobody.
Hlavní pozornost soudů je v současné době zaměřena na společensky nejzávažnější úseky trestné činnosti, především na trestnou činnost proti socialistické ekonomice. Přestože počet trestných činů tohoto druhu se v posledních letech snižuje /např. v roce 1973 bylo odsouzeno pro rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví 8258 osob, v roce 1977 celkem 6035 osob/, nelze ji podceňovat, neboť se stále ještě vyskytuje velký počet zejména závažných skupinových trestných činů s poměrně značnými škodami /pro ilustraci uvádím, že v roce 1977 činily škody způsobené pravomocně odsouzenými pachateli trestného činu rozkrádání skoro 37 000 000 Kčs/.
V poslední době bylo před soudy České socialistické republiky projednáváno několik případů trestných činů souvisejících s pokusem, popř. přípravou únosu letadel. Tato trestná činnost je zvlášť závažná tím, že pachatelé zcela sobecky sledovali svoje osobní protispolečenské cíle i za cenu bezohledného ohrožení životů desítek poctivých občanů. Vzhledem k vysokému stupni nebezpečnosti pro společnost byly v souladu se zákonem a právním cítěním občanů pachatelům těchto trestných činů uloženy přísné tresty odnětí svobody, obvykle při horní hranici trestní sazby.
Účelem výkonu trestu odnětí svobody v socialistické společnosti je jednak zabránit pachateli v páchání dalších trestných činů, jednak jej vychovat k dodržování socialistického soužití. U větší části odsouzených plný výkon trestu plní svůj účel, jsou však jedinci, kteří do konce i v průběhu výkonu trestu odnětí svobody v důsledku svého negativního vztahu ke společnosti a spoluobčanům se dopouštějí další trestné činnosti a tak porušují i zdárný průběh převýchovy u ostatních odsouzených.
Nejvyšší soud ČSR proto společně s ministerstvem spravedlnosti ČSR upozornil soudy na vysoký stupeň nebezpečnosti těchto trestných činů a na to, že při ukládání trestů za takovéto činy je třeba dát výraz značně ztížené možnosti jejich nápravy.
Při posledním projednání zprávy o stavu socialistické zákonnosti v plénu České národní rady 28. října 1977 byl vznesen v rozpravě dotaz na Nejvyšší soud ČSR, jaká opatření připravuje, aby se soudy účinněji podílely na snižování nekázně na našich silnicích. Z podnětu tohoto dotazu provedl Nejvyšší soud ČSR průzkum a zhodnocení soudní praxe a přijal stanovisko k ukládání trestů za nejzávažnější případy v dopravě.
Hlavním cílem tohoto stanoviska je diferencovat v soudní praxi tresty ukládané za závažné dopravní nehody spáchané v souvislosti s požitím alkoholu, hrubým porušením dopravních předpisů, hazardním způsobem jízdy a bezohledností k ostatním účastníkům silničního provozu od případů, kdy k dopravní nehodě došlo sice po rušením dopravních předpisů, avšak s menší mírou zavinění pachatele.
Přestože toto stanovisko působí na soudní praxi teprve od počátku II. čtvrtletí letošního roku, zvýšil se podíl nepodmíněných trestů odnětí svobody k 30. červnu 1978 proti předchozímu roku z 10,7 % na 12,3 %.
Spolu s nepodmíněným trestem odnětí svobody jsou ukládány dlouhodobé zákazy řízení motorových vozidel, jako preventivní ochrana společnosti před pachateli těchto trestných činů.
Předpokladem pro správné, spravedlivé a zákonu odpovídající uložení trestu je spolehlivé zjištění skutečného stavu věci na základě řádně provedeného dokazování. Nejvyšší soud ČSR klade značný důraz na přísné dodržování socialistické zákonnosti v rozhodování o vině tak, aby výrok byl vždy v souladu s objektivní pravdou. Vedeme proto soudy k tomu, aby neustále zvyšovaly úroveň soudního řízení jako nezbytný základ přesvědčivého a působivého soudního rozhodnutí.
V boji proti kriminalitě je rozhodovací činnost soudů součástí celospolečenského působení, v němž zvlášť významnou roli hraje i součinnost se společenskými organizacemi. I v tomto směru se v posledních letech situace poněkud zlepšuje. Sám trestní řád předpokládá účast společenských organizací na trestním řízení formou společenských žalobců a obhájců a přijetím společenských záruk za dovršení nápravy pachatele. Máme za to, že v oblasti součinnosti soudů se společenskými organizacemi musí soudy ještě ve větší míře projevovat iniciativu v duchu směrnice pléna Nejvyššího soudu ČSSR o součinnosti soudů se společenskými organizacemi.
Vedle rozhodovací činnosti lze podle názoru Nejvyššího soudu ČSR pozitivně hodnotit i preventivně výchovnou činnost soudů, uskutečňovanou především formou přednášek, besed, rozhlasových relací a článků v denním i odborném tisku. Ke zvýšení účinnosti této prevence přispívá nepochybně i skutečnost, že je prováděna v řadě případů v rámci meziresortní součinnosti s ostatními orgány činnými v trestním řízení.
Na občanskoprávním úseku se předložená zpráva zabývá především oblastí důchodového zabezpečení a činností státního notářství. Rozhodování o důchodech občanů, kteří svou prací přispěli k budování socialistické společnosti, je politicky závažné a týká se velké skupiny našich občanů. Působnost soudů v této oblasti je jedním z několika případů, kdy rozhodnutí správních orgánů může být přezkoumáno soudem. Z tohoto hlediska je významnou výkladová a usměrňovací činnost Nejvyššího soudu ČSR, jímž Nejvyšší soud ČSR v úzké součinnosti s Úřadem důchodového zabezpečení napomáhá realizaci významného úkolu sociálního programu KSČ přijatého na XV. sjezdu. V této souvislosti považuji za svou povinnost ocenit úzkou součinnost ministerstva práce a sociálních věcí ČSR s Nejvyšším soudem ČSR.
Zpráva o stavu socialistické zákonnosti letos poprvé se zabývá činností státního notářství, které vedle agendy dědické významně spolupůsobí při tvorbě vlastnických a užívacích vztahů, sepisováním smluv o převodu nemovitostí, o zřizování užívacích vztahů a v registračním řízení. V této činnosti úzce spolupracuje s národními výbory. Spolupráce vedle zákonných forem se uskutečňuje i osobním stykem státních notářů s národními výbory, školením a informováním funkcionářského aktivu národních výborů. Zpráva poskytuje dostatečný obraz o šíři zaměření rozhodovací činnosti státního notářství jako celku a svědčí o celkově úspěšném plnění úkolů v souladu s posláním státního notářství ve společnosti a s jeho postavením v systému státních orgánů.
Úspěšně plní státní notářství také úkol působit k tomu, aby zemědělská půda v družstevním užívání byla dobrovolně převáděny na stát.
Dosud byly občany darovány státu desítky tisíc hektarů zemědělské půdy.
Vzhledem k velkému počtu občanů, kteří jsou účastníky řízení před soudy a státním notářstvím nebo se na něm jiným způsobem podílejí, vystupuje do popředí požadavek, aby občanské soudní řízení a řízení před státním notářstvím probíhalo přesně podle zákona za dodržení všech záruk zákonnosti a přispívalo tak k právní výchově občanů a svým způsobem i k formování jejich právního vědomí.
U soudů ČSR se ročně projednává téměř 300 000 věcí, přičemž můžeme počítat, že včetně účastníků řízení a svědků jsou soudnímu jednání v průměru přítomny 3 osoby. V souhrnu to znamená, že ročně je průběhem soudního řízení z hlediska formování právního vědomí ovlivňována téměř desetina obyvatelstva ČSR.
Z tohoto hlediska vycházel Nejvyšší soud ČSR, když v roce 1976 jeho plénum přijalo Směrnici o politickovýchovném poslání řízení před soudem a státním notářstvím. Realizace této Směrnice v soudní a notářské praxi se příznivě projevila i v tak společensky citlivé oblasti, jako je rozvodová agenda. Zatímco v dřívějších letech se neustále zvyšoval počet rozvedených manželství, v posledních letech, i přes mírný vzestup návrhů na rozvod manželství, se nezvýšil počet rozvedených manželství a stále větší množství návrhů na rozvod vyřizují soudy jinak než povolením rozvodu. V řadě případů totiž právě výchovným působením soudů dochází k urovnání vztahů mezi manžely.
Soudružky a soudruzi poslanci, naše socialistické soudnictví dovrší v nejbližší době 30 let své existence. V této době prokázalo své úzké a neochvějné sepětí s lidem, se zájmy socialistické společnosti a s politikou KSČ. Účastí pracujících na jeho činnosti, zajišťovanou volbou soudců z lidu národními výbory a soudců z povolání Českou národní radou, jako nejvyšším orgánem státní moci republiky, se uskutečňuje socialistické pojetí demokracie, které zabezpečuje důslednou realizaci právní politiky KSČ v činnosti soudů.
Toto poslání justice zavazuje všechny její pracovníky k neochvějnému plnění úkolů vyplývajících pro soudnictví z XV. sjezdu KSČ a k neustálému zkvalitňování práce na úseku rozhodovací i preventivně výchovné činnosti v duchu závěrů 11. plenárního zasedání ÚV KSČ. Děkuji za pozornost. /Potlesk./
Místopředseda ČNR František Toman: Děkuji předsedovi Nejvyššího soudu ČSR soudruhu dr. Karlu Kejzlarovi za jeho projev. Nyní dávám slovo poslanci soudruhu dr. Josefu Machačkovi, aby přednesl zpravodajskou zprávu.
Společný zpravodaj poslanec JUDr. Josef Machačka: Vážená Česká národní rado, vážené soudružky a soudruzi! Hodnocení stavu socialistické zákonnosti, kritické posouzení příčin jejího porušování a zkoumání účinnosti metod boje proti jejich vzniku v nejvyšším zastupitelském sboru ČSR je významným politickým aktem. Je současně i projevem účasti lidu na řízení a správě státu.
Socialistická zákonnost patří mezi základní principy života naší společnosti. Důsledné dodržování norem socialistického práva a výchova občanů k úctě k zákonům, které jsme si sami dali, jsou nezbytnou podmínkou rozvíjení socialistické demokracie a naopak jejich porušování vede k jejímu oslabování. Socialistická demokracie a socialistická zákonnost jsou spolu úzce spjaty a vzájemně se podmiňují.
V naší zemi je vytvořen všestranně pokrokový ucelený systém péče o člověka, jehož záruky jsou zakotveny v našem právním řádu. Je povinností všech státních orgánů, společenských organizací i občanů samých, aby státem zaručená a v zákonech zakotvená práva a povinnosti byla ve sféře jejich realizace spolehlivě a na vysoké úrovni zabezpečována.
Česká národní rada a všechny její orgány vycházejíce z těchto hledisek věnují otázkám socialistické zákonnosti mimořádnou a soustavnou pozornost nejen pravidelným projednáváním zpráv o stavu zákonnosti, ale též kontrolou působení a účinnosti zákonů v praxi v souladu s politickými cíli danými XV. sjezdem KSČ.
Zpráva generálního prokurátora ČSR a Nejvyššího soudu ČSR o stavu zákonnosti v České socialistické republice dává možnost posoudit stav zákonnosti v nejrůznějších oblastech našeho státního a společenského života a zhodnotit též účinnost doporučení přijatých Českou národní radou k prohlubování a upevňování zákonnosti v minulých obdobích.
Zprávu generálního prokurátora ČSR a Nejvyššího soudu ČSR projednaly všechny výbory České národní rady. Poznatky uvedené ve zprávě byly tak obohaceny o zkušenosti vyplývající ze spolupráce s příslušnými resorty a o poznatky poslanců z činnosti ve volebních obvodech. Závěry, které výbory přijaly, vcelku pozitivně hodnotí stav zákonnosti v České socialistické republice, zejména její příznivé vývojové tendence v oblasti kriminality. Výbory současně podtrhly ve svých závěrech nejvýznamnější problémy, na které je třeba se při prosazování socialistické zákonnosti soustředit.
Z jednání výborů vyplývá, že omezování a potlačování kriminality jako nejnebezpečnější formy porušování zákonnosti je trvalý úkol celé naší společnosti. Je nesporné, že společenské podmínky během budování rozvinuté socialistické společnosti jsou pro kriminalitu stále nepříznivější. Hospodářský rozvoj naší společnosti, růst životní úrovně pracujících a péče stranických a státních orgánů o důslednou realizaci právní politiky jsou nejvýznamnější preventivní silou potlačování negativních společenských jevů a v prohlubování a upevňování zákonnosti. Nelze však spoléhat, že tento vývoj v důsledku socialistického rozvoje společnosti bude automatický. Je třeba k postupnému překonávání příčin a podmínek kriminality využít všech možností, které socialistický společenský řád poskytuje.
V boji proti hospodářské kriminalitě nesou velkou odpovědnost především vedoucí hospodářští pracovníci. Předpoklady pro to musejí vytvářet již v odpovědné správě a ochraně majetku v socialistickém vlastnictví, v dobré organizaci práce a v soustavné, důsledné a účinné kontrole, která je nedílnou součástí řízení a nelze ji od něj oddělovat.
Stav a vývoj kriminality i nadále nepříznivě ovlivňují dva činitelé, a to alkohol a recidiva. Trestná činnost páchaná pod vlivem alkoholu vykazuje dokonce zvyšující se tendenci. Účinnost boje proti alkoholismu je oslabována zejména problémy, které jsou spojeny s výkonem ochranného léčení, uloženého soudy. Nedostatek lůžkové kapacity v zařízeních státní zdravotní správy nedovoluje řadě osob, jimž bylo uloženo ústavní ochranné protialkoholní léčení, aby toto léčení včas vůbec nastoupily. Tato skutečnost nepříznivě ovlivňuje i naději na úspěšný výsledek léčby. Přitom výkon ústavní ochranné protialkoholní léčby během výkonu trestu odnětí svobody v nápravně výchovných ústavech se osvědčuje. O tom měli poslanci - členové ústavně právního výboru ČNR možnost se přesvědčit při provádění občanské kontroly v nápravně výchovných ústavech. Je zapotřebí, aby tuto skutečnost příslušní ministři důkladně promysleli.
Pokud jde o recidivisty, pak tady je opravdu třeba uplatňovat důsledný trestní postih a dále hledat a používat nové a účinnější metody a formy k jejich nápravě.
Jedním z prostředků, jehož cílem je zabránit recidivistům opakování trestné činnosti, je ochranný dohled. Zkušenosti ukazují, že z výkonu trestu odnětí svobody se do společnosti vracejí kromě osob, které výkon trestu převychoval, též osoby, u nichž vzhledem k jejich charakterovým a povahovým vlastnostem a záporným návykům ve způsobu života nebylo dosaženo převýchovy. Tyto osoby jsou potencionálním nebezpečím pro společnost a praxe potvrzuje, že část z nich se opětovně dopouští trestné činnosti.
Ze zhodnocení dosavadních poznatků při výkonu ochranného dohledu je patrno, že je třeba dále prohlubovat vzájemnou součinnost orgánů činných v trestním řízení a sjednocovat formy a metody součinnosti s hospodářskými a společenskými organizacemi, aby opatření směřující k převýchově osob, zvláště narušených na sebe systematicky a účinněji navazovala. Také toto úsilí je třeba cílevědoměji vést dopředu.
Podle našeho názoru musíme boj s kriminalitou dále rozvíjet jako nedílnou součást hospodářského a sociálního rozvoje společnosti a nedílnou složku úsilí o formování socialistického člověka. Základním předpokladem je další prohlubování předcházení kriminalitě, odstraňování příčin a podmínek k ní vedoucích za tvůrčí účasti všech státních orgánů, hospodářských a společenských organizací a celé veřejnosti a samozřejmě za aktivního výchovného působení rodiny, zejména na mladé lidi.
Prohlubování a upevňování zákonnosti v boji proti kriminalitě je však jen jednou z oblastí, v níž náš právní řád chrání společnost před negativními společenskými jevy. Pozornost musíme věnovat dodržování zákonnosti i v ostatních sférách realizace práva, aby byla zabezpečena ochrana společenských zájmů a individuálních práv občanů. Pokládáme proto za správné, že společná zpráva generálního prokurátora ČSR a Nejvyššího soudu ČSR se zabývá též stavem zákonnosti v rozhodovací činnosti národních výborů a jiných státních orgánů a organizací.
Orgány státní správy jsou v každodenním styku s občany. Uplatňování jejich hospodářsko-organizátorské a kulturně výchovné funkce se do značné míry uskutečňuje právě správní činností. Proto dodržování zákonnosti v této oblasti je nezbytným předpokladem pro vytváření dobrého ovzduší a pocitu jistoty občanů, že jejich práva a právem chráněné zájmy budou správně realizovány.
Je třeba vidět, že státní správa vykonává svoji činnost zásadně dobře. I v této oblasti se zákonnost neustále upevňuje, státní správa jako celek úspěšně plní narůstající úkoly a požadavky, které jsou na ni kladeny. V systému státní správy jsou to především národní výbory, jimž v důsledku jejich rozsáhlé pravomoci připadá rozhodující podíl na prohlubování a upevňování socialistické zákonnosti. Národní výbory mají v mnoha směrech rozhodující vliv a také odpovědnost za uskutečňování hospodářské, kulturní a sociální politiky strany. Podílejí se na úspěších, kterých jsme dosáhli, ale na ně také dopadá i kritika nedostatků, s nimiž se naše společnost v důsledku svého dynamického rozvoje zákonitě setkává.
Na rychlém, správném a zákonném správním řízení a rozhodování závisí zvyšování autority národních výborů, spokojenost občanů a též důsledné a včasné plnění povinností socialistických organizací. Všímavý poměr k podnětům, oznámením, připomínkám a názorům občanů, správný přístup k jejich oprávněným požadavkům a stížnostem a důsledné dodržování norem socialistického práva ve veškeré činnosti národních výborů, to opravdu je nezbytná podmínka rozvíjení a prohlubování socialistické demokracie. Takový přístup přispívá i k tomu, aby se mezi národními výbory a občany upevňovaly vztahy důvěry a aby se rozvíjela iniciativa lidí ve veškeré činnosti národních výborů.
XV. sjezd KSČ vysoce ocenil práci národních výborů. Současně však zdůraznil požadavek neustálého zdokonalování jejich činnosti a odstraňování nedostatků zvláště v práci aparátu národních výborů. K nedostatkům patří zejména překračování lhůt určených pro rozhodnutí, neúplné zjišťování skutkového stavu a někdy i projevy formalismu, byrokratismu a necitlivého vztahu k lidem, jejich potřebám, nižší kvalita a nedodržování náležitostí při rozhodování zejména národních výborů nižších stupňů.
Rozmanitost narůstajících úkolů národních výborů, vyvolávaných potřebami dalšího rozvoje v oblasti ekonomické, kulturní a sociální, klade na práci jejich funkcionářů i aparátu vysoké nároky. Je třeba, aby dokázali objektivně řešit místní problémy a požadavky při respektování celospolečenských hledisek a v souladu s platnými právními normami zaujímali principiální stanoviska k požadavkům a dokázali i vysvětlit, že některé názory a požadavky jsou nereálné, nesprávné nebo dokonce, že jejich realizací by mohl být porušen náš právní řád. Podle toho, jak národní výbory samy respektují zákon, jak důsledně se jím ve vlastní činnosti řídí, podle toho si také občané vytvářejí své názory na zákony a na ty, kteří je provádějí.
V činnosti národních výborů jde o vytvoření takového stavu, aby k porušování socialistického práva nedocházelo a občané měli plnou důvěru ve spravedlivost rozhodování.
K prohloubení socialistické zákonnosti a ke zvýšení účinnosti správního řízení schválila vláda České socialistické republiky v roce 1976 zásady ke zkvalitnění vyřizování záležitostí občanů a organizací. K zabezpečení tohoto usnesení vlády přijaly krajské národní výbory, Národní výbor hlavního města Prahy a národní výbory nižších stupňů soubory opatření, směřující ke kontrole zákonnosti, včasnosti provádění správního řízení, k vyhodnocování nedostatků a k uplatňování odpovědnosti za jejich vznik. Důsledné dodržování přijatých opatření spojené se soustavnou kontrolou rozhodování, prováděnou orgány národních výborů je nezbytnou podmínkou posilování socialistické zákonnosti.
Princip socialistické zákonnosti v činnosti národních výborů spojuje spolu s požadavkem zákon udržovat i úkol aktivně se podílet na výchově občanů k dodržování zákonů a pravidel socialistického soužití a dbát, aby žádné porušení práva nezůstalo bez povšimnutí. Projevy pasivity a nedůslednosti vůči negativním společenským jevům, kterými jsou porušovány zákonné normy, je třeba postupně všude z našeho života odstraňovat. Tedy ne oportunistické - nehas, co tě nepálí - ale has, co nás všechny pálí.
Důležitým předpokladem a podmínkou zákonnosti je rozvíjení socialistického právního vědomí. Výstavba rozvinuté socialistické společnosti je spojena s širokým rozvíjením práv a svobod občanů, rozšiřováním a prohlubováním socialistické demokracie, stále širším zapojováním pracujících do prováděné státní politiky. To ovšem předpokládá i vysokou úroveň právního vědomí občanů, neustálé prohlubování právních znalostí a růst úlohy práva při formování morálně politických vlastností občanů.