Místopředsedkyně ČNR Marie Jarošová: Děkuji poslankyni Klasové. Hovoří poslanec Dohnal, připraví se poslanec Brisuda.

Poslanec Milan Dohnal: Soudružky a soudruzi poslanci, ve zprávě ministerstva financí ČSR i ve vystoupení ministra financí ke státnímu závěrečnému účtu za rok 1977 bylo uvedeno, že se rozpočtové hospodaření národních výborů vyvíjelo v podstatě příznivě a skončilo přebytkem ve výši 1,631 mil. Kčs.

V rámci přípravy jednání České národní rady o státním závěrečném účtu za rok 1977 projednal výbor ČNR pro národní výbory a národnosti podrobně zprávu o výsledcích hospodaření národních výborů za uplynulý rok. Porovnávali jsme jak v souvislosti s rostoucími úkoly národních výborů a v návaznosti na dynamický rozvoj hospodářství roste i objem jejich rozpočtů.

V růstu rozpočtů národních výborů je obsaženo nejen kvantitativní zvyšování úrovně uspokojování potřeb našeho obyvatelstva, ale v řadě oblastí i mnoho nových kvalitativních prvků zlepšování péče o životní prostředí, o zdraví, o sociální zabezpečení a o kulturní život našich pracujících i naší mládeže.

Náš stát vynakládá značné prostředky na rozvoj společenské spotřeby. Přes složitost vnitřních a vnějších podmínek našeho národního hospodářství důsledně realizujeme program sociálního rozvoje, jak byl schválen XV. sjezdem naší strany a dále zabezpečujeme upevňování životních a sociálních jistot obyvatelstva. Podrobnější údaje o hospodaření národních výborů o tom přinášejí celou řadu důkazů.

Na druhé straně však nemůžeme opomenout skutečnost, že značné finanční i hmotné zdroje, které společnost vyčleňuje pro tuto oblast, nedokáží národní výbory plně využít.

Každoročně se opakuje skutečnost, že nejsou plněny plánované záměry v investiční výstavbě, zejména v komplexní bytové výstavbě, čímž se oddaluje řešení oprávněných potřeb našich občanů. Vinu však nenesou jen dodavatelé, ale určitou míru odpovědnosti mají i orgány národních výborů.

Mám na mysli nedostatky v koncepci rozvoje území, územní a projektovou nepřipravenost, včetně vydávání stavebních povolení a územních rozhodnutí, což je plně v pravomoci národních výborů.

Zatímco v minulých letech, počínaje rokem 1971 propadaly u národních výborů prostředky určené na investiční výstavbu v objemu přibližně 1,5 mld Kčs, v roce 1977 nebylo čerpáno již 2,4 mld Kčs.

Národní výbory však rozpočtové prostředky nejen vydávají, ale také získávají a přispívají tak svým podílem na jejich úhradu. Významnou úlohu v tom mají hospodářské a rozpočtové organizace, které národní výbory řídí. Je potěšitelné konstatovat, že tyto orgány státní správy věnují hospodářským výsledkům podniků, svěřeným do jejich působnosti, patřičnou pozornost. Důležité je rovněž, že také hospodaření organizací řízených národními výbory se vyvíjelo vcelku příznivě, že národní výbory prokazují svou schopnost dále rozvíjet své hospodářství a v rámci svěřené působnosti přispívat k dalšímu rozvoji naší socialistické společnosti.

Oproti plánu byl vytvořen za úhrn hospodářských organizací, řízených národními výbory, vyšší zisk o 187,9 mil. Kčs, tj. plnění na 119,6 %.

Docílený nadplánovaný zisk byl zajištěn z 31,8 % překročením mimořádných výnosů, z 4,3 % překročením finančních výkonů a z 63,9 % úsporou v nákladech.

S plánovanou tvorbou zisku se nevyrovnala tato odvětví: místní stavebnictví, Silnice, Potravinářský průmysl, Státní statek Praha, Restaurace a jídelny a Komunální služby. Naproti tomu výrazné překročení plánované tvorby zisku /snížení ztráty/ vykázala následující odvětví: městská hromadná doprava, podniky bytového hospodářství, vodní hospodářství, podniky ČSAD a n. p. Uhelné sklady.

Výsledky hospodaření národních výborů v roce 1977 je tedy možno hodnotit vcelku kladně. Větší pozornost je však třeba trvale věnovat efektivnosti vynakládání prostředků a úspornosti ve výdajích. V příjmech je nutné pečovat o včasnost a správnost plnění všech stanovených odvodových a daňových povinností.

Lze tedy očekávat, že v dalších letech 6. pětiletky se ve výsledcích hospodaření národních výborů projeví ještě ve větší míře i konkrétní důsledky opatření přijatých v rámci rozpracování závěrů XV. sjezdu KSČ a dalších stranických a státních usnesení. Doporučuji proto České národní radě, aby státní závěrečný účet za rok 1977 schválila. /Potlesk./

Místopředsedkyně ČNR Marie Jarošová: Děkuji poslanci Dohnalovi, hovoří poslanec Brisuda.  

Poslanec Josef Brisuda: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, základním cílem plánu ministerstva průmyslu ČSR na rok 1977, který je v souladu s direktivou XV. sjezdu KSČ pro hospodářskou a sociální politiku na 6. pětiletku, byl další růst průmyslové velkovýroby, rozšíření sortimentu zboží, zvýšení jeho kvality při dodržení všech ekonomických ukazatelů.

Podívejme se nyní na to, jak se tohoto záměru za uplynulý rok zhostila odvětví resortu ministerstva průmyslu ČSR.

Náročné úkoly ministerstva průmyslu ČSR zaměřené v uplynulém roce na postupné dosažení strukturálního souladu výroby s potřebami vnitřního a zahraničního trhu jsou v celku plněny.

Spotřební průmysl se orientoval zejména na rozvoj těch odvětví, která zpracovávají domácí suroviny, jako je dřevozpracující, sklářský a keramický průmysl. Zaměřil se rovněž na modernizaci průmyslu oděvního, kožedělného, textilního a polygrafického. Rozvoj chemického průmyslu byl přitom orientován na základní chemii, gumárensko-osinkový a papírenský průmysl.

Dobrých výsledků při plnění úkolů dosáhl spotřební a chemický průmysl, a to v mimořádně složité situaci, vyvolané především vnějšími podmínkami, ale i problémy existujícími v naší ekonomice, zvláště na úseku pracovních sil a v oblasti investiční výstavby.

Přes dosažené kladné výsledky v textilním odvětví bylo třeba řešit otázky stabilizace pracovních sil a náhradu za odcházející polské pracovnice i zajištění návratu žen z mateřské dovolené. V odvětví dřevozpracujícího průmyslu byly problémy se zpracováním kulatiny z lesních kalamit na počátku roku 1976.

Trvaly rovněž problémy ve výrobě nízkotlakého polyetylénu, projevovaly se poruchy na těchto zařízeních, zvýrazněné nedostatkem náhradních dílů z dovozu; disproporce v zásobování ohrožovaly výrobu fosforečných hnojiv apod. Při zajišťování plánu roku 1977 vznikaly největší potíže ve VHJ Nábytkářský průmysl vlivem náběhu nového sortimentu nábytku.  

V oblasti užití výroby byla pozornost resortu zaměřena především na dodávky pro vnitřní trh. Plněním požadavků obchodu zvyšovaly se dodávky pro kojence a děti. Výroba se zaměřila především na likvidaci nedostatkových a základních druhů výrobků, hlavně ve spotřebním průmyslu, dále na zvyšování objemu inovace a kvality výrobků.

Náročný úkol zabezpečení dodávek v žádoucím rozsahu pro potřeby vnitřního trhu odpovídající představám spotřebitelů a jejich kupní síle a špičkových, módních a moderních výrobků, jakož i technických novinek se však nepodařilo zabezpečit v dostatečné míře. Obdobně je tomu u nábytku a dámské obuvi.

Celkově dobrých ekonomických výsledků, jak jsou uvedeny v závěrečném účtu, podařilo se ministerstvu průmyslu ČSR dosáhnout také díky komplexní socialistické racionalizaci, socialistickému soutěžení, pracovní iniciativě a zdokonalování organizace práce. Tyto formy se staly významným faktorem, zejména při překonávání trvalého nedostatku pracovních sil. V průměru chybělo za léta 1976 a 1977 do plánovaného stavu, vyplývajícího z rozpisu 6. pětiletého plánu, asi 4000 osob. O vysoké angažovanosti všech pracujících resortu svědčí také to, že v uplynulém roce v důsledku energetické regulace bylo nahraženo prací přesčas zhruba 1,3 mld Kčs hrubé výroby. Úsilí dosáhnout co nejlepší výsledky, se odrazilo v organizování sobotních mimořádných směn, v nichž např. v odvětví spotřebního průmyslu bylo jen za rok 1977 vyrobeno zboží zhruba za 1 mld Kčs.

Soudružky a soudruzi, méně úspěšné však bylo splnění plánu minulého roku ve stavebnictví.

Plán na rok 1977 ministerstva stavebnictví ČSR vycházel z předchozího dynamického rozvoje tohoto odvětví v 5. pětiletce a ze záměrů a cílů 6. pětiletky a opatření přijatých 6. a 9. zasedáním ÚV KSČ.

Při zabezpečování úkolů roku 1977 se resort stavebnictví soustředil na zabezpečování věcného plnění, a to na prioritních stavbách a na územních prioritách. Byl vytyčen a postupně uváděn v život úkol, spočívající v řešení strukturálních změn.  

Po vcelku úspěšném nástupu na počátku roku se v dalších měsících dynamika zpomalovala. Důvodem tohoto nepříznivého vývoje v plnění úkolů byla řada subjektivních nedostatků v práci resortu i důsledek některých vnějších vlivů.

Stavební výroba se v průběhu celého roku 1977, stejně jako v předchozích letech, potýkala s investorskou a projektovou nepřipraveností, koncentrací kapacit na společenské priority, nedostatkem některých materiálů, problémy v dopravě, ve vnitropodnikovém řízení aj. Výrobu stavebních hmot rozhodujícím způsobem ovlivnily odbytové potíže.

V oblastech soustředěné investiční výstavby se přikročilo k mimořádnému soustředění kapacit na některé rozhodující stavby a v oblasti komplexní bytové výstavby v důsledku nedostatečného předstihu územní a projektové přípravy ke kumulaci prací občanské a technické vybavenosti.

Z měna struktury investic, zpřísnění podmínek pro akci "Z" a pro individuální výstavbu se projevila ve snížení poptávky po všech druzích základních stavebních hmot, vyráběných organizacemi resortu stavebnictví. Nejvýrazněji se to projevilo v odbytu zdicích materiálů a prefabrikátů. Resort musel realizovat některá mimořádná opatření k zajištění přepravy stavebních materiálů pomocí vlastní závodové dopravy v důsledku sníženého krytí veřejné silniční a železniční přepravy. Až na některé výjimky, kde byly stroje maximálně využity jako např. na zemních pracích, betonáži apod. možno říci, že celková činnost strojních prostředků a využití současné mechanizace ve stavebních organizacích měla klesající tendenci.

Podle předpokladů nedošlo k podstatnějšímu zlepšení v dodržování pracovní doby a jejího využití. Přes vykonaná opatření se situace o mnoho nezlepšila. K nedostatečnému využívání pracovních směn napomáhala mimo jiné v některých případech nedostatečná organizace práce na pracovištích, pomalý přísun materiálů apod. Nelze proto v této souvislosti opominout ani otázku řízení a organizace práce, která ovlivňovala plnění výrobních úkolů.

Nepodařilo se v praxi podstatně uplatnit snížení vysoké materiálové náročnosti výroby a překračování materiálových nákladů. V řízení materiálové spotřeby pomocí nástrojů vnitropodnikového řízení se vyskytovala u podniků řada nedostatků. Odpovědní pracovníci všech stupňů řízení soustřeďovali hlavní pozornost na věcné plnění a na plnění objemových ukazatelů, přičemž zabezpečení kvalitativních ukazatelů, mezi nimi i materiálové spotřebě, věnovali menší pozornost.

Je také třeba připomenout nepřesné stanovení cenových koeficientů pro přepočet státního plánu na rok 1977.

Na neplnění plánovaných úkolů měly vliv i organizace patřící do působnosti federálních resortů. Šlo o dodávky jejich výrobků, jako jsou konstrukce, formy, rozvaděče, kabely všech druhů, vzduchotechnika, asfaltové pásy, ocelové roury velkých průměrů, náhradní díly stavebních strojů, nákladních automobilů apod.; s těmito a dalšími výrobky však plán stavebních organizací počítal.

Uvedené skutečnosti ovlivnily pak splnění státního plánu v roce 1977 v základní stavební výrobě na 99,4 % a byly příčinou nesplnění hodnotových ukazatelů.

Resort ministerstva stavebnictví ČSR, přes uvedené nedostatky, dosáhl v globále nesporné zlepšení v různých oblastech své činnosti, jako např. na úseku sociální politiky, v oblasti stravování, zdravotní péče, pracovní iniciativy, v odborné průpravě kádrů, školení, výchově mladé generace apod.

Odstranění dosud přetrvávajících nedostatků v efektivním rozvoji stavebnictví, zajišťování komplexní bytové výstavby, ekonomických výsledcích podniků, využívání vnitřních rezerv, hospodaření se surovinami a materiály, odbytu tradičních stavebních materiálů, mzdové oblasti, využití pracovní doby a pracovní síly musí být prvořadou pozorností všech pracovníků stavebnictví.

Splnění úkolů letošního plánu resortu stavebnic tví a odstranění manka z roku 1977 je podmíněno zaměřením pozornosti všech pracovníků tohoto odvětví na soustředění kapacit na rozhodující stavby a k uplatnění řady opatření souvisejících s plněním hlavních úkolů stavebnictví v 6. pětiletce.  

V závěru svého vystoupení doporučuji návrh státního závěrečného účtu za rok 1977 schválit. Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Místopředsedkyně ČNR Marie Jarošová: Děkuji poslanci Brisudovi, dávám slovo poslankyni Klimkové.

Poslankyně Marta Klimková: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, státní závěrečný účet ČSR za rok 1977, který nám vláda České socialistické republiky předkládá k projednání, je důležitým ukazatelem výsledků, jichž jsme v tomto roce ve vývoji socialistické společnosti dosáhli. Připomeneme-li si náročnost vnitřních i vnějších podmínek, za nichž jsme pracovali, je nutné, abychom ocenili úsilí našich pracujících i činnost samotné vlády.

Vysoké nároky na pracovní aktivitu i další zlepšování řídící a organizátorské práce kladly i podmínky, v nichž se v posledních dvou-třech letech rozvíjelo i naše zemědělství. Mimořádné klimatické podmínky závěru 5. pětiletky a začátku 6. pětiletky negativně ovlivnily vývoj jak rostlinné. tak i živočišné produkce a nevytvářely příliš příznivý nástup do plnění úkolů roku 1977.

Přesto však můžeme konstatovat, že minulý rok v zemědělství patřil k úspěšným. Růst iniciativy na počest 60. výročí VŘSR, dobrá organizátorská práce i další zvyšování materiálových vkladů do zemědělství se pozitivně promítly do tvorby hrubé zemědělské produkce, která v roce 1977 dosáhla 54 mld Kčs a překročila plánovanou úroveň o 1,9 %. Potěšitelné je, ze na tomto překročení se podílí rostlinná výroba, u níž plán hrubé produkce byl překročen o 3 %.

Výrobní výsledky dosažené v rostlinné výrobě se též příznivě projevily v produkci a užitkovosti hospodářských zvířat. Díky tomu byl plán nákupu obilí splněn na 105,2 %, řepky na 116 %, cukrovky na 10 9,8 %, konzumních brambor na 105,7 %. Také nákup jatečných zvířat byl překročen o 0,2 %, jatečné drůbeže o 2,6 %, mléka o 1,2 % a vajec o 0,2 %.

Nebylo však dosaženo jen pozitivních výsledků, a proto bude nutné se do budoucna zamyslit nad zlepšením výroby zejména máku, luštěnin, stonkového lnu, zeleniny a ovoce. 

Pozitivní efekt zemědělské výroby se také projevil v zisku a nákladovosti. Nutno však říci, že nedosáhl úrovně státního plánu, neboť mimo dalších vlivů zde negativně působilo vyšší vynaložení nákladů zejména na sklizňové práce.

Také plnění plánu výroby potravinářského průmyslu bylo na počátku roku ovlivněno nepříznivými klimatickými vlivy minulých let. Projevilo se to nedostatkem a nerovnoměrností v dodávkách u některých základních surovin, jako byl jatečný skot a mléko. Nepříznivé klimatické podmínky ovlivnily i nákup ovoce a zeleniny a ve 4. čtvrtletí obdobně působila nízká digesce cukrovky a škrobnatost brambor.

Přes tyto problémy a obtíže byl plán hrubé výroby pracujícími potravinářského průmyslu splněn na 101 %. Přes existující napjatost byl plán dodávek pro vnitrní trh splněn na 100,1 % při nárůstu oproti roku 1976 o 3,1 %.

Přitom je nutné zdůraznit, že plán celkových výkonů byl překročen a snížily se proti předcházejícímu roku náklady. Plán nákladů byl však překročen.

Přes tyto problémy loňského roku byl v potravinářském průmyslu plán tvorby zisku překročen. Všechny tyto tendence a výsledky v zemědělství a potravinářském průmyslu se pozitivně projevily ve finančním hospodaření, které dnes projednáváme.

Myslím, že stejně je nutné ocenit úsilí pracujících v lesním a vodním hospodářství. Plán těžebních prací byl splněn na 106,2 % a mimo jiné zalesněna převážná část holin z kalamity v roce 1976. Také úkoly v těžební činnosti byly překročeny. Dosažené výrobní výsledky umožnily mírně překročit plán zisku.

V ČSR bylo v minulém roce zásobováno vodou z veřejných vodovodů více než 7 250 000 obyvatel, tj. 71,2 %. Současně je též řešeno zlepšování čistoty vodních toků.

Soudružky a soudruzi, součástí předloženého závěrečného účtu jsou též státní fondy.

Finanční částky státního fondu vodního hospodářství bylo z necelé poloviny použito na úkoly akce "Z" a větší část na dotace výstavby čistíren odpadních vod. Situace v čistotě vodních toků by však vyžadovala položit větší důraz na budování čistíren.

Také prostředky fondu pro ochranu ovzduší nebyly plně využity pro nedostatečnou projekční připravenost a nezajištění dodavatelských kapacit. Bylo by účelné tyto příčiny rozebrat a postupně je odstraňovat.

Ve státním fondu pro zúrodnění půdy byl splněn příjem na 101,3 %. Subvencováno bylo 1371 investičních akcí. V loňském roce bylo předáno do provozu 37 012 ha odvodněných ploch a 6806 ha ploch zavlažovaných.

Neinvestiční dotace byly poskytnuty na 2384 akcí a bylo jich použito na rekultivaci luk a pastvin, rekultivaci písčitých a těžkých půd, na meliorační vápnění atd.

Soudružky a soudruzi, pokusila jsem se ve svém vystoupení ukázat na pozitivní výsledky a problémy rozvoje minulého roku v zemědělství, potravinářském průmyslu a lesním a vodním hospodářství. Na to, co bylo dosaženo a čemu bude nutné věnovat v budoucnu pozornost. Doporučuji proto schválit závěrečný účet ČSR za rok 1977 předložený vládou České socialistické republiky. /Potlesk./

Místopředsedkyně ČNR Marie Jarošová: Děkuji poslankyni Klimkové. Pořadí přihlášených řečníků je vyčerpáno.

Hlásí se ještě někdo do rozpravy? /Nikdo se nehlásil./

Tím je rozprava skončena. Prosím zpravodaje poslance Smolu o závěrečné slovo.

Zpravodaj poslanec Josef Smola: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, rozprava, která proběhla k vládnímu návrhu státního závěrečného účtu ČSR za rok 1977, potvrdila, že celkové hospodářské výsledky, kterých bylo v loňském roce dosaženo, odpovídají základní linii rozvoje naší socialistické společnosti, kterou stanovila komunistická strana na svém XV. sjezdu.  

Poslanci České národní rady jsou si přitom plně vědomi toho, v jakých složitých ekonomických podmínkách musí vláda ČSR v posledních letech zabezpečovat náročné úkoly státního plánu a rozpočtu a tím spíše oceňují, že i za těchto ztížených okolností pokračuje v realizaci sociálního programu KSČ.

Jednání však zároveň ukázalo i značné možnosti zvyšovat efektivnost národního hospodářství, a to především důslednějším odstraňováním potíží, které mají své subjektivní příčiny v organizaci, řízení a kvalitě práce. Tento směr, který odpovídá duchu vyšší náročnosti, jak to formuloval ústřední výbor KSČ na svém 11. zasedání, je nutno prosazovat i při plnění dalších úkolů 6. pětiletky v letošním roce i v příštích letech.

Vzhledem k tomu, že v rozpravě nebyly uplatněny žádné doplňovací, nebo pozměňovací návrhy k vládnímu návrhu usnesení, doporučuji, aby Česká národní rada schválila vládní návrh usnesení České národní rady o státním závěrečném účtu a o závěrečných účtech státních fondů ČSR za rok 1977 ve znění předloženém vládou ČSR.

Místopředsedkyně ČNR Marie Jarošová: Děkuji zpravodajovi poslanci Smolovi.

Přistoupíme k hlasování. Navrhuji, aby Česká národní rada hlasovala najednou o celém návrhu usnesení, obsaženém v písemné zprávě výboru ČNR pro plán a rozpočet.

Jsou proti tomuto způsobu hlasování nějaké námitky? Nejsou.

Kdo tedy souhlasí s tím, aby Česká národní rada schválila státní závěrečný účet České socialistické republiky a závěrečné účty státních fondů České socialistické republiky za rok 1977 ve znění předložené písemné zprávy výboru ČNR pro plán a rozpočet, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Je někdo proti? Nikdo.

Kdo se zdržel hlasování? Nikdo.

Děkuji, tím Česká národní rada jednomyslně schválila státní závěrečný účet České socialistické republiky za minulý rok a projednala tak pátý bod pořadu schůze.  

/Řízení schůze převzal místopředseda ČNR JUDr. Čestmír Adam./

Místopředseda ČNR JUDr. Čestmír Adam: Přistoupíme k projednání dalšího bodu pořadu, kterým je

VI

Navrhuji, aby vzhledem k obsahové příbuznosti byla rozprava k tomuto bodu pořadu sloučena s rozpravou k dalšímu bodu pořadu, kterým je

VII

Jsou k tomuto návrhu na sloučení rozpravy, který se opírá o § 24 odstavec 2 jednacího řádu České národní rady nějaké připomínky nebo další návrhy? /Nebyly./

Kdo tedy s návrhem na sloučení rozpravy k oběma uvedeným bodům pořadu souhlasí, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Je někdo proti? Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.

Děkuji. Rozprava bude podle návrhu sloučena.

K projevu se přihlásil ministr školství ČSR docent Vondruška. Prosím, ho, aby se ujal slova.

Ministr školství ČSR doc. Milan Vondruška: Vážený soudruhu předsedo České národní rady, vážený soudruhu předsedo české vlády, soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci! Dovolte mi, abych v této nesporně slavnostní chvíli splnil svou čestnou povinnost a z pověření vlády České socialistické republiky uvedl dva vládní návrhy zákonů - vládní návrh zákona ČNR o školských zařízeních a vládní návrh zákona ČNR o státní správě ve školství.

Oba tyto navržené zákony jsou nedílnou součástí komplexu zákonných opatření v oblasti školství, výchovy a vzdělávání. Jde o to zajistit a právně zakotvit další rozvoj československé výchovně vzdělávací soustavy ve smyslu revolučních přeměn, jimiž se upevňuje a rozvíjí moc dělnické třídy, socialistický stát, socialistická ekonomika, formují se nové společenské vztahy, socialistická kultura, vychovává se nový socialistický člověk.

Oba předkládané vládní návrhy zákona svým významem mají tedy nejenom bezprostřední vliv na školskou a pedagogickou sféru, ale zároveň působí na politický, ekonomický a kulturní život v celé naší socialistické společnosti, směřujíc k socialistické výchově a odborné přípravě v nejširším slova smyslu.

Skutečnost, že v přítomné době přijímáme zákonná opatření právě v oblasti školství, má své logické důvody, plynoucí především z etapy rozvinuté socialistické společnosti v podmínkách vědeckotechnické revoluce. Sledujeme tím také bezprostředně kontinuitu socialistické cesty, jež byla započata Únorovým vítězstvím československého pracujícího lidu a pro celou oblast školství právně vyjádřena a historicky předznamenaná mimořádně důležitým základním školským zákonem z 21. dubna 1948. Tento dějinný dokument znamenal významný přínos k vyvrcholení celkové demokratizace politického a kulturního života, započaté již koncem II. světové války a v poválečném období. Zákon uzavřel a dovršil vývojovou etapu, charakteristickou především neúnavným zápasem KSČ za demokratickou orientaci školství, výchovy a vzdělání.