Vyrovnané finanční hospodaření ČSR přispělo k celkové měnové stabilitě. Pevnost naší měny se opírá o mohutný výrobní potenciál, vysokou dynamiku výroby, rostoucí produktivitu práce a zvyšující se efektivnost společenského reprodukčního procesu. To jsou také faktory, které prokazují, že náš rozvoj může úspěšně pokračovat do dalších let pětiletky.
Na vyrovnanost finančního hospodaření má rozhodující vliv úroveň celkové efektivnosti společenské výroby. Proto dodržujeme zásadu, aby ve všech sférách hospodářské činnosti byl princip efektivnosti a kvality veškeré práce, vytyčený XV. sjezdem naší strany a znovu zdůrazněný 9. a 11. zasedáním ústředního výboru, důsledně uplatňován jako klíčové kritérium úspěšnosti řídící práce. Trvalé zvyšování efektivnosti je konec konců základním předpokladem harmonického rozvoje vyspělé socialistické společnosti.
Významnou úlohu ve zvyšování efektivnosti má vývoj nákladů a tvorba zisků. I když z hlediska snižování nákladů byl rok 1977 ve většině resortů příznivější než rok 1976, je třeba otevřeně říci, že záměrů stanovených plánem jsme nedosáhli. Podíl nákladů na 100 Kčs výkonů měl činit 90,61 Kčs, ve skutečnosti však bylo dosaženo 91,18 Kčs. Jde zdánlivě o malý rozdíl, ale když jej promítneme do měřítek celého našeho hospodářství zjistíme, že celkově reprezentuje 1700 mil. Kčs.
Tato skutečnost se projevila v neplnění plánu zisku a ve snížení odvodů do státního rozpočtu a podnikových zdrojů. Rozbory např. ukazují, že rezervy v nákladech najdeme doslova na každém kroku.
V posledních letech se např. soustavně snižuje účinnost základních fondů. Jinými slovy dochází k jejich stále horšímu využívání. Směnnost v průmyslu klesla v roce 1977 na 1,289 proti 1,293 v roce 1975.
V průmyslu řízeném naší vládou jsme z důvodů neomluvené absence ztratili 269 000 pracovních dnů. Střízlivě odhadujeme, že jsme tak přišli o téměř 350 mil. Kčs výroby a asi o 37 mil. Kčs zisku.
Velké rezervy v oblasti nákladů jsou rovněž ve snižování spotřeby surovin a energie na jednotku výroby. Propočty ukazují, že naše průmyslová výroba je energeticky v mnohém náročnější než ve vyspělých státech. Řada našich strojů je relativně těžší než špičkové stroje zahraniční. Do budoucna se nelze s takovým stavem smiřovat nebo jej dokonce omlouvat, ale bude nezbytné promyšleně vytvářet podmínky pro rychlá a spolehlivá řešení.
Zvláštní pozornost zaslouží vývoj nákladů ve stavebnictví a zemědělství. Stavebnictví nesplnilo zisk o 1 mld Kčs. Pravda, zapůsobily zde některé objektivní vlivy, jmenujme kupříkladu zvýšení podílu dokončovacích prací, přesuny kapacit do Prahy a Severočeského kraje, jejich soustředění na rozhodující investiční akce a strukturální změny v průmyslu stavebních hmot, ale, a to je nesporné zjištění, jsou stále ještě v tomto odvětví ve snižování nákladů značné rezervy. Tuto skutečnost lze mimo jiné doložit např. na těch případech, kdy se v důsledku nekvalitní práce musí někdy i nadvakrát odstraňovat závady.
Ani plnění zisku v zemědělství nebylo loni bez problému. Do splnění stanovených ukazatelů schází jen u státních organizací 1,4 mld Kčs. I zde přitom existují nepřeberné možnosti vyšší tvorby zdrojů. Stačí např. uvést nerovnoměrnost v ekonomických výsledcích jednotlivých závodů, které se nacházejí v přibližně stejných přírodních podmínkách. Tak např. na okrese Benešov JZD Načeradec dosáhlo na 1 ha zisku 722 Kčs, JZD Pravonín 1538 Kčs.
Rozdílné výsledky vykazují i celé kraje. Např. na 1 kg přírůstku skotu činila spotřeba jadrných krmiv ve Středočeském kraji 2,53 kg, v Severočeském 3,40 kg. To v přepočtu na objem výroby hovězího masa za rok 1977 v Severočeském kraji činí 8750 tun jadrného krmiva navíc. Proto i v zemědělství musíme do činnosti všech státních statků, JZD a ostatních organizací důsledněji prosazovat požadavek efektivnosti a vysoké hospodárnosti. A nejen v zemědělství.
Zůstává v popředí našich povinností zajišťovat úspornost na každém kroku, šetřit materiálem, surovinami a energií. Jde o soubor konkrétních požadavků, které předpokládají aktivní odezvu jak v systému řízení, tak v každodenní praktické činnosti, v jednání každého jednotlivce. Nesmíme dopustit, aby se tyto otázky staly předmětem jednorázových kampaní, ale dbát, aby pronikly do stylu řídící práce a přispívaly k rozšiřování zdrojů pro budoucí plynulý rozvoj socialistické ekonomiky. V této souvislosti si připomínáme slova generálního tajemníka ÚV KSČ soudruha Husáka, řečená na XV. sjezdu KSČ: "Vyrábět efektivně, pracovat kvalitně, to je příkaz dne, to je hlavní předpoklad splnění 6. pětiletky a růstu životní úrovně."
Jsme si vědomi, že prosazování efektivnosti veškeré práce namnoze vyžaduje rozhodnější, promyšlenější a důslednější přístup v celé řídící sféře, od ministerstev, středních článků řízení až po bezprostřední organizátory výroby. Už v minulosti se nejednou potvrdilo, že velkou pomocí přitom může být účinnější využívání tvořivé aktivity pracujících a socialistického soutěžení zaměřeného na zvyšování efektivnosti, snižování nákladů, upevňování hospodárnosti. I zde by mohla být uvedena řada dobrých poznatků z nejrůznějších oblastí, kde při uplatňování správných forem iniciativy dosahují vynikajících výsledků. Například splněním závazků pracujících podniků ministerstva průmyslu ČSR bylo získáno na úsporách materiálů a surovin 319 mil. Kčs a na úsporách paliv a energie 41 mil. Kčs.
Nedávno jsme při kontrole programového prohlášení vlády v České národní radě ve smyslu závěrů 11. zasedání ÚV KSČ zdůraznili, že dynamiku a efektivnost našeho hospodářství významným způsobem ovlivňuje investiční výstavba.
Naše socialistická společnost vkládá do rozvoje ekonomiky obrovské prostředky. Na území ČSR bylo v roce 1977 proinvestováno celkem 84 mld Kčs, tj. o 6 % více než v roce 1976. V organizacích řízených vládou naší republiky bylo na financování investiční výstavby vynaloženo 44 mld 800 mil. Kčs a z toho zhruba polovina byla hrazena dotacemi ze státního rozpočtu.
Pravda, plnění plánu na závazných stavbách se zlepšilo a dokončili jsme řadu důležitých investičních akcí, a to je nesporný pokrok. Z takových výsledků můžeme mít radost, ale zároveň nesmíme zapomenout, že získané zkušenosti musí být pečlivě vyhodnoceny a využity při rozhodnějším řešení problémů, které v oblasti investiční výstavby dosud přetrvávají.
V nejbližším období bychom měli věnovat veškerou energii odstraňování těch závad, které se vyskytují již při vyjasňování koncepce, v územní připravenosti, v projekci, v nedůsledném zabezpečování staveb technologickými dodávkami a výrobními kapacitami.
Nesporná je také naše společná odpovědnost za ty případy, kdy kapacity nejsou uváděny do provozu ve stanovených termínech, kdy dochází k růstu rozpočtových nákladů staveb, k růstu rozestavěnosti, kdy nejsou po uvedení do provozu dosahovány projektované parametry. Například v podniku Skleněná bižuterie v Jablonci nad Nisou bylo u nové výstavby dosaženo jen 58 % výroby a 4,5 % zisku.
V investiční výstavbě se však objevují některé další nedostatky, které vedou jednak k vážnému zamyšlení a jednak vyvolávají nezbytnost aktivnějšího přístupu na všech řídících stupních. Je např. známo, že plnění úkolů není dosud rovnoměrné, ale ve značném rozsahu se soustřeďuje na konec roku. V Praze bylo v prosinci 1977 dokončeno více než 25,2 % bytů z celoročního plánu a navíc část z tohoto množství bylo nutno k 1. čtvrtletí letošního roku dodatečně opravit.
Chci zdůraznit, že naše vláda přijala k účinnějšímu řízení investičního procesu řadu závažných opatření. Jejich společným jmenovatelem je podstatné zvýšení náročnosti. Například v plánu na rok 1978 bylo třeba pro nedostatečnou přípravu a dodavatelské nezajištění vyřazeno 47 staveb o rozpočtových nákladech nad 10 mil. Kčs v celkovém rozsahu 1 mld 300 mil. Kčs.
V duchu závěrů XV. sjezdu se též soustřeďujeme na omezování vysoké rozestavěnosti. Jsme si vědomi toho, že právě zde jsou mnohdy neúměrně dlouhou dobu vázány hmotné a finanční zdroje. Proto jsme rozhodli, aby při rozpisu závazných úkolů investiční výstavby na léta 1979-1980 byly investoru určeny úkoly diferencovaně, a to jak v úspoře objemu investic, tak i v rozsahu zahajovaných staveb. Chceme tím dosáhnout jednak zvýšení efektivnosti investic, jednak snížení jejich objemu o 5 %.
V průběhu tohoto procesu hodlá sehrávat aktivnější roli i ministerstvo financí ČSR. Počítáme s tím, že výrazněji budeme ovlivňovat již první stádia investičního procesu. Už dnes mnohem důsledněji postupujeme při posuzování nových investic a dbáme na to, aby především byly efektivněji využívány existující základní fondy. Považujeme za účelné, aby také na tomto úseku se plně prosadily finančně ekonomické nástroje. Proto mimo jiné důsledněji požadujeme krácení nebo vrácení subvencí na investice tehdy, jestliže nebyly splněny stanovené podmínky a plánované parametry.
S nedostatky se v žádném případě nemůžeme smiřovat. Neposkytujeme subvence na růst rozpočtových cen staveb z důvodů jejich podhodnocení. Se stejnou nekompromisností budeme vystupovat i v těch případech, kdy nové byty po dokončení nemohou být užívány pro vážné závady a nedostatky.
V minulém roce věnovala vláda ČSR soustavnou pozornost vývoji zásob. Na tomto úseku došlo díky soustředěné pozornosti centrálních orgánů i celé hospodářské sféry k určitému zlepšení. V nastoupeném kursu chceme dále pokračovat.
Nebylo by ale správné úspěchy přeceňovat a přehlížet existující problémy. Objektivně řečeno celou problematiku zásob jsme dosud ve všech souvislostech zcela nezvládli. Jejich růst u státních hospodářských organizací číselně vyjádřený částkou 3,2 mld Kčs byl v roce 1977 zhruba stejně velký jako v roce 1976. Z hlediska zabezpečování úkolů národního hospodářství nám působí určité starosti i jejich skladba.
Zásoby jsou žádoucí rezervou pouze tehdy, když jejich struktura odpovídá potřebám výroby, vnitřního i zahraničního obchodu. Tuto zásadu se nám dosud nepodařilo plně prosadit a rozbory ukazují, že i v letošním roce bude dodržení plánované skladby a rozložení zásob obtížným úkolem. Vláda pochopitelně orientuje všechny řídící články na postupné řešení těchto problémů tak, aby zásoby lépe a pružněji zabezpečovaly stanovené požadavky.
K zásobám patří i nevyfakturované práce a dodávky a staveništní zařízení. U obou těchto položek jsme v hodnoceném období nezaznamenali bohužel příznivý vývoj, spíš naopak. Růst nevyfakturovaných prací a dodávek státních hospodářských organizací o 9,1 mld Kčs, tj. o 29,2 % a staveništních zařízení o 0,3 mld Kčs, tj. o 12,3 %, signalizuje nepořádky v dokončování staveb a v celkovém plnění plánu investiční výstavby. Máme za to, že bude nanejvýš žádoucí, aby v nejbližším období byly z této situace vyvozeny přísné závěry směřující ke zlepšení současného stavu.
Složité podmínky našeho ekonomického rozvoje kladou vysoké nároky i na účinnost práce a efektivnost v oblasti zahraničně ekonomických vztahů. Plnění plánovaných úkolů zde příznivě ovlivňuje stoupající výměna zboží se socialistickými státy. Zvláště bych chtěl zdůraznit rozhodující význam spolupráce se Sovětským svazem. V rozvoji národního hospodářství představuje důležitý stabilizační prvek a výrazně přispívá k plnění cílů 6. pětiletky. Tuto závažnou skutečnost, která i do budoucna vytváří záruky pevných jistot na všech úsecích našeho hospodářského, politického a společenského života, znovu potvrdily výsledky nedávné návštěvy soudruha Brežněva v Československé socialistické republice.
Na zahraničně ekonomické vztahy vůči kapitalistickým státům působila v roce 1977 řada objektivních faktorů. Mám na mysli zejména dlouhotrvající stagnaci v jejich hospodářství, velké výkyvy v cenách a odbytové potíže.
Ceny surovin, které musíme dovážet, jsou nadále vysoké a v řadě případů mají tendenci k dalšímu růstu. Například index světové ceny textilních surovin dosáhl ve srovnání s rokem 1971 241 bodů. Ceny hotových výrobků naproti tomu stagnovaly nebo zaznamenaly podstatně nižší růst než suroviny.
Fakta svědčí o tom, že krizové jevy v kapitalistických státech mají dlouhodobý, vleklý charakter a ani letošní rok v tomto směru nepřinese žádný obrat. Naši výrobci se této situaci musí nejen přizpůsobit, ale především umět ji aktivně čelit. Stále platí, že prosadit se můžeme jen špičkovou kvalitou, módností a vysokou technickou úrovní výrobků, dokonalým servisem. A právě na splnění těchto nároků musíme soustředit veškeré úsilí.
Soudružky a soudruzi, hodnotíme-li výsledky hospodaření v minulém roce, jistě není od věci vážně se zamyslet i nad tím, jak využíváme a spravujeme hodnoty, s nimiž nakládá naše socialistická společnost.
Národní majetek na území ČSR představuje asi 1,7 biliónu Kčs a na 1 obyvatele tedy připadá 167 000 Kčs.
Patří k našim společným povinnostem věnovat trvalou pozornost nejen ochraně tohoto bohatství, ale i jeho účelnému a hospodárnému využívání.
Chci zdůraznit, že jde o zásadní otázku, která má klíčový společensko-politický význam. Vždyť národní majetek je ekonomickým základem socialistického zřízení, tvoří materiální základnu pro plnění náročných funkcí státu v hospodářské, sociální a kulturní oblasti.
Nemám tu na mysli jen dodržování příslušných vyhlášek, administrativní kontrolu, ale hlavně chci podtrhnout širší souvislost s výchovou lidí k uvědomělému a aktivnímu vztahu k hodnotám, s nimiž hospodaříme a které jsou jedním ze základních zdrojů dalšího růstu.
Jsme přesvědčeni, že ani na tomto úseku jsme dosud nevyčerpali všechny možnosti k trvalému zlepšování. Vláda ČSR proto orientuje pozornost všech hospodářských článků na to, aby národní majetek byl spravován a ochraňován s péčí řádného hospodáře, aby byl co nejlépe využíván pro uskutečňování cílů naší socialistické společnosti.
S velikou zodpovědností jsme v roce 1977 přistupovali k rozvoji nevýrobní sféry, růstu společenské spotřeby a posilování životních a sociálních jistot obyvatelstva. Důsledně jsme se zaměřili na uskutečňování programu sociálního rozvoje, schváleného XV. sjezdem KSČ. Přitom se dále upevnila aktivní úloha státního rozpočtu.
Růst objemů prostředků, věnovaných na další vzestup společenské spotřeby, je důkazem starostlivosti naší strany a vlády o zlepšování hmotných podmínek života pracujících.
Úhrnná částka výdajů na dávky důchodového zabezpečení dosáhla v roce 1977 27 mld Kčs, a to je ve srovnání s rokem 1976 o 800 mil. Kčs více. Průměrná měsíční výše nově přiznaných starobních důchodů pracovníků se zvýšila o 14,5 % z 1100 Kčs v roce 1975 na 1260 Kčs v roce 1977.
Vysoká úroveň sociálního zabezpečení zajišťuje v souladu se socialistickým způsobem života jistotu a klidné stáří všem občanům, kteří po letech aktivní práce odešli na zasloužený odpočinek.
Nezapomínáme ani na ty, kteří jsou dočasně pro nemoc vyřazeni z pracovního procesu. Celková suma poskytnutá na nemocenské pojištění činila v roce 1977 13,05 mld Kčs a proti roku 1976 stoupla o 3,5 %. Rozpočtované prostředky byly však překročeny o 210 mil. Kčs. Příčinou tohoto zvýšení je úroveň pracovní neschopnosti, která dosáhla 4,27 % a bohužel se řadí k nejvyšším za poslední léta.
Naši občané vysoce oceňují neustálé prohlubování společenské pomoci rodinám s dětmi. Objem prostředků věnovaných pro tento účel je stále výraznější; zatímco v roce 1976 činil 8,4 mld Kčs, o rok později již 8,6 mld Kčs.
Významné místo v pomoci rodinám s dětmi zaujímají půjčky se státním příspěvkem, určené mladým manželům. V roce 1977 jsme v těchto dlouhodobých, úrokově zvýhodněných půjčkách na pořízení a zařízení bytu vyhověli téměř 100 000 /99,7 tisíc/ mladých manželství a celková výše vynaložených prostředků představuje 2,1 mld Kčs. Státní příspěvek při narození dítěte byl přiznán v 95 000 případech, přičemž souhrnná částka pravidelných odpisů tvořila 28,5 mil. Kčs.
S velkou vážností a odpovědností jsme i v loňském roce přistupovali k zabezpečování předního úkolu naší společnosti, k všestranné bezplatné péči o zdraví lidu. Její rostoucí úroveň je svědectvím starostlivosti o člověka, svědectvím humánnosti našeho zřízení.
Tuto skutečnost lze prokázat na mnoha faktech. Zřetelně ji dokládají také výdaje na zdravotnictví za rok 1977. Vzrostly na 12,1 mld Kčs proti 11,5 mld Kčs v roce 1976, tedy o 5,2 %. Rozvoj zdravotní péče o obyvatelstvo byl v souladu s vládním prohlášením zaměřen především na posilování ambulantních zdravotnických služeb, vybavení léčebných zařízení moderní technikou, na prohlubování péče o matku a dítě, na zdravotnické zabezpečení starých občanů, na boj proti nádorovým chorobám a na kardiovaskulární program. Kapacita nemocnic koncem roku 1977 dosáhla 109 233 lůžek. Počet lékařských míst stoupl proti roku 1976 o 519 míst, na 15 859 míst, takže 1 lékař v ambulantní službě připadá již na 666 obyvatel.
Zavádění nových léčebných metod a účinnějších preparátů vedlo k růstu výdajů na léky o 9,8 % oproti roku 1976. Na jednoho obyvatele připadá 210,30 Kčs ročně. Stručně řečeno - efektivnost práce našich zdravotníků je stále výrazněji umocňována uplatňováním nových modernějších léčiv. Současně ovšem chci připomenout, že v některých případech se s léky ne právě nejlépe hospodaří a dokonce se s nimi plýtvá. Je pochopitelné, že společenské výdaje určené do této oblasti potom neplní sledovaný účel.
Počet míst v jeslích se zvýšil o dalších 2368 a dnes je v těchto zařízeních 54 560 míst. Přesto však ani toto tempo rozvoje zdaleka nestačí plně krýt oprávněné potřeby a 45 775 žadatelů prozatím marně čeká na uspokojení svých požadavků. Proto ani tento úkol nelze do budoucna ztrácet ze zřetele.
Zvláštní pozornost věnovala vláda ČSR rozšíření kapacit mateřských škol. Cílevědomě tím naplňovala přijaté záměry k intenzívnější kolektivní výchově dětí a zároveň přispívala k řešení otázek pracovních sil vytvářením větších možností pro návrat žen z mateřské dovolené. Ve srovnání s rokem 1976 bylo v mateřských školách umístěno dalších 42 000 našich nejmenších a podíl dětí příslušného věku zapsaných do mateřských škol dosáhl téměř 73 %. Tím byl již překročen úkol 6. pětiletky pro rok 1980.
Je to značný přínos a máme z takových výsledků radost. Ale spokojeni být nemůžeme. Vždyť v současné době bychom potřebovali dalších 66 000 míst. Víme, že nejde o jednoduchou otázku. Celým komplexem opatření proto aktivně napomáháme při řešení uvedeného celospolečenského problému. Jsme přitom přesvědčeni, že rozhodující zdroje jsou ve všech národních výborech, v podnicích, organizacích, jednotných zemědělských družstvech, ve výrobním i spotřebním družstevnictví, v tom, jak soustředí své úsilí a spojí své hmotné i finanční zdroje k rychlému vybudování potřebných dětských zařízení.
Na rozvoj školství jsme celkově vynaložili 12,4 mld Kčs. Porovnáme-li schválený rozpočet s dosaženou skutečností, zjistíme, že původně uvažovaná suma prostředků byla o 400 mil. Kčs překročena. I to velmi názorně dokazuje s jakou pozorností, a řekl bych i velkorysostí jsme otázky nastupujícího pokolení řešili. Zvláště jsme se zaměřili na účinné plnění úkolů v postupném zavádění nové koncepce školské soustavy. I dnes bych chtěl zdůraznit její hlavní poslání, spočívající ve zvýraznění socialistického obsahu výchovy naší mládeže. Proto považujeme za naprosto samozřejmé, že státní rozpočet tuto přestavbu plně finačně zabezpečuje. Zatímco v roce 1976 bylo na 1 žáka vynaloženo 3120 Kčs, bylo to v roce 1977 již 3200 Kčs. Na stipendiích jsme vysokoškolákům v roce 1977 vyplatili 196,1 mil. Kčs proti 171 mil. Kčs v roce 1976. Dobře přitom víme, že i zde nároky stoupají a že už v této etapě zakládáme předpoklady dlouhodobých úspěchů.
Ústřední výbor KSČ na svých zasedáních nejednou zdůraznil, že ke klíčovým otázkám našeho dalšího úspěšného postupu patří výchova socialistického člověka. V jejím procesu promyšleně působíme na každodenní jednání lidí, ovlivňujeme jejich názory a postoje, charakterové, mravní a morální hodnoty. Vážíme si toho, že zde už tradičně sehrává výraznou roli kultura a umění. Jejich mnohostranný rozvoj se setkává s porozuměním stranických a státních orgánů. V souladu s kulturní politikou strany cílevědomě zapojujeme do aktivního kulturního života nejširší vrstvy lidu. Na rozvoj kulturně výchovné činnosti bylo v roce 1977 vynaloženo 2,4 mld Kčs. Tato částka byla využita zejména k dalšímu prohloubení kulturně výchovné a zájmové činnosti, na divadelnictví, na podporu socialisticky angažované filmové tvorby, na rozvoj kulturních styků se zahraničím a na stále náročnější údržbu a opravy kulturních památek.
Chci v této souvislosti podtrhnout, že stejně jako v ekonomické sféře, i na úseku společenské spotřeby musíme důsledně prosazovat zásady hospodárnosti a efektivnosti a dbát, aby každá koruna přinesla co nejvyšší společenský užitek.
Vážené soudružky, vážení soudruzi, objektivní a celistvý pohled na výsledky loňského roku nás vede k ocenění úsilí národních výborů. Jejich činorodá práce v ekonomické, výchovné i organizátorské oblasti přispěla k prohlubování aktivních postojů pracujících při zajišťování cílů XV. sjezdu KSČ.
Vláda v duchu svého programového prohlášení vytvářela nejen pro národní výbory samotné, ale i pro rozvoj těch úseků, které řídí, příznivé předpoklady k zabezpečování přijatých záměrů. Zejména usilovala o to, aby se jejich činnost v souladu s celospolečenskými zájmy orientovala na optimální řešení místních potřeb, na plánovité uskutečňování volebních programů. Je nesporné, že plnění těchto úkolů zásadně ovlivňuje život našich měst a obcí a vytváří bohaté zdroje pro iniciativní a soutěžní hnutí.
Zastupitelské sbory v místech, okresech a krajích mají nezastupitelné poslání nejen ve společensko-politické oblasti, ale jsou i významnou složkou naší ekonomické struktury. Vždyť v oblasti hospodářství, které řídí, pracuje přes 1 milion osob, je zde soustředěno za 400 mld Kčs základních fondů a výkony činí 16 % z celkových výkonů odvětví řízených vládou ČSR.
Váha finančního hospodářství národních výborů se názorně projevuje v tom, že výdaje jejich rozpočtů činily v roce 1977 celkem 43 % výdajů rozpočtové soustavy ČSR. Celkové příjmy jejich rozpočtů dosáhly 65,1 mld Kčs a rozpočtové výdaje 63,5 mld Kčs.
Finanční prostředky, které měly v roce 1977 národní výbory k dispozici, pokryly všechny jejich základní potřeby. Tím byly vytvořeny dobré podmínky pro plnění náročných cílů hospodářského a sociálního rozvoje.
V důsledku nižší úrovně tvorby zisku hospodářských organizací nebyly splněny plánované vlastní příjmy národních výborů. Právě v této souvislosti chci zdůraznit, že požadavky na růst efektivnosti výroby a hospodaření, uplatňované v centrálně řízených organizacích, platí i zde v plném rozsahu. A z těchto hledisek bychom měli přistupovat k další práci.
Provedené analýzy ukazují, že slabiny existují též ve výdajové stránce jejich rozpočtů. Rozhodně nemůžeme být spokojeni s tím, že se nepodařilo zajistit plné, účelné a společensky žádoucí využití předpokládaných rozpočtových prostředků.
Z částky určené na investiční rozvoj nevyužily národní výbory celkem 2,4 mld Kčs. Největší část, přes 1 mld Kčs, se týkala komplexní bytové výstavby. Stále se bohužel nedaří plnit plán technické a občanské vybavenosti. Jsme oprávněně kritizováni, že úspěchy při zajišťování kvalitního bydlení jsou do určité míry znehodnocovány zpožďováním ve výstavbě škol, obchodní sítě, tepelných zdrojů i terénních úprav v sídlištích. Zkušenosti ukazují, že při větší důslednosti, zodpovědnosti a náročnosti můžeme i v této oblasti postupně zjednat nápravu.
K největšímu neplnění plánu investic došlo v preferovaných oblastech, a to u Národního výboru hl. m. Prahy a v Severočeském kraji.
Poznatky ze všech okresů a krajů potvrzují, že při plnění funkcí národních výborů a při zabezpečování volebních programů měla také v roce 1977 důležitou roli akce "Z". Je všeobecně známo, že byla orientována na řešení významných celospolečenských úkolů. V rámci její investiční části, jejíž hodnota činila 3,8 mld Kčs, bylo vybudován např. 284 mateřských škol, 242 dětských hřišť, 1000 km vodovodů a kanalizací, 411 prodejen a řada dalších objektů. V neinvestiční části akce "Z" občané odpracovali téměř 200 milionů hodin, které reprezentují hodnotu 3,3 mld Kčs.
Vláda ČSR chce i dnes znovu poděkovat národním výborům všech stupňů, jejich poslancům, funkcionářům, organizacím Národní fronty a milionům občanů za příkladné úsilí, za iniciativu a aktivitu, kterými vyjadřují svůj angažovaný uvědomělý postoj k potřebám společnosti.
Vážené soudružky, vážení soudruzi, výsledky loňského roku tak, jak je zobrazuje i státní závěrečný účet České socialistické republiky jednoznačně prokazují, že naše společnost učinila další krok vpřed při uskutečňování ekonomického a sociálního programu Komunistické strany Československa.
Rovněž v letošním roce pokračuje dynamický vzestup našeho hospodářství. Úkoly státního plánu a státního rozpočtu na tento rok nejsou snadné, ale považujeme je za zcela reálné. Vláda České socialistické republiky přitom klade hlavní důraz na kvalitativní stránku dalšího rozvoje.
Generální tajemník ÚV KSČ a prezident republiky soudruh Husák na 11. zasedání ÚV KSČ oprávněně zdůraznil, že "spolehlivou cestou našeho rozvoje zůstává linie XV. sjezdu na zvyšování efektivnosti, kvality veškeré práce a využívání intenzívních faktorů hospodářského růstu, kterou musíme usilovněji a důsledněji než dosud uvádět do života".
Zárukou dosažení těchto cílů je v našich podmínkách další, cílevědomé prohlubování pracovní a politické aktivity lidí, jejich tvořivého a odpovědného přístupu ke komplexnímu uskutečňování požadavků, vyplývajících ze sjezdových závěrů a z usnesení ÚV KSČ.
Soudružky a soudruzi poslanci, jednotlivé kapitoly návrhu státního závěrečného účtu České socialistické republiky byly podrobně a zodpovědně projednány ve výborech České národní rady. Podnětné připomínky a návrhy z těchto jednání využijeme v další práci.
Jménem vlády České socialistické republiky děkuji všem poslancům České národní rady za podporu náročné vládní politiky zaměřené na splnění úkolů XV. sjezdu KSČ a za aktivní přístup k projednávání předkládaného dokumentu.
Navrhuji, aby Česká národní rada návrh státního závěrečného účtu České socialistické republiky za rok 1977 schválila. /Potlesk./