Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji poslankyni Slámové. Dále má slovo poslanec Plíva.
Poslanec Jaromír Plíva: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté! Dovolte mi, abych ve svém vystoupení hovořil o některých problémech spojených se zabezpečováním těžby uhlí v Severočeském uhelném revíru v letošním roce i v dalších letech 6. pětiletky, jak jsme si je mohli ověřit v průzkumu provedeném poslanci ČNR v dubnu letošního roku.
Je obecně známo, že Severočeský hnědouhelný revír je dnes rozhodující palivoenergetickou základnou našeho státu, na jehož rozvoji je závislý další vývoj naší energetiky i zásobování průmyslu a domácností pevnými palivy.
Koncepce rozvoje revíru je zakotvena ve "Směrnici rozvoje národního hospodářství pro 5. - 6. pětiletku", kterou schválil XIV. a XV. sjezd KSČ. Vychází z požadavku vysokých těžeb a je založena na výstavbě nových a rekonstrukci stávajících velkodolů, které musí být vybaveny výkonnou těžebnou technikou.
Velkolomová koncepce je charakterizována velkými objemy zemin, kterými se zajišťují potřebné zásoby hnědého uhlí. Zabezpečení tohoto úkolu, kdy dochází k přesunu 100 mil. m3 zeminy na mnohakilometrové vzdálenosti, může být vyřešeno jen nasazením spolehlivě pracujících technologických celků, a to především výkonných kolesových rypadel a pásových dopravníků. Pomocí této mechanizace mají být zajišťovány v 6. pětiletce a dalších letech neustále zvyšované úkoly v těžbě uhlí, které v současné době přesahují i záměry vytyčené Směrnicí i úkoly zakotvenými v 6. pětiletce. V letošním roce má například revír vytěžit celkem 67,9 miliónů tun, tj. proti úkolům obsaženým v 6. pětiletém plánu více o 1,8 miliónu tun odbytové těžby uhlí a v příštím roce se požaduje v návrhu plánu další zvýšení o 1,1 milionu tun odbytové těžby uhlí. Aby se toto množství uhlí mohlo vytěžit, musí se přemístit 170 miliónů m3 zeminy.
Zajišťování těchto náročných úkolů se však v revíru setkává s řadou obtíží.
Neplnění potřebné výše skrývky zeminy je již dlouholetým problémem, stále výrazněji ovlivňovaným těžkostmi způsobenými nespolehlivostí velkostrojů. Pokračování tohoto nepříznivého vývoje, jak jsme se sami přesvědčili na místě, by mělo velmi vážné dopady na zajištění dobyvatelných zásob uhlí v příštích letech.
Dlouhodobě působí nedostatky v zavádění do provozu nové, moderní a především spolehlivé strojní technologie pro dobývání, dopravu a úpravu uhlí a veškerého doplňujícího zařízení zajišťovaného investiční výstavbou.
Rypadla KU 300 dosahují sotva poloviny výkonů předchozích typů a vykazují velmi vážné technické nedostatky, které výrobce odstraňuje velmi pomalu. Dosavadní nákladné rekonstrukce však projektovaný výkon rypadel nezabezpečily.
Dálková pásová doprava vykazuje nedostatky v nevyhovujícím provedení převodových poháněcích stanic, bubnů a válečků. Pro zcela nevhodně řešené přesypy a nekvalitní pohyblivé části nelze dopravovat kusový materiál, dochází k neúměrnému namáhání pásu, převodových skříní, což má za následek časté havárie.
Dodávky velkostrojů a dálkové pásové dopravy měly velké zpoždění v rozsahu jednoho i více roků. Charakteristickým příkladem je rypadlo K 10 000, na němž závisí rozvoj severní části Velkodolu Maxim Gorkij. Transport stroje z montážního místa byl zahájen v dubnu 1978 s ročním zpožděním a dosud nebyl tedy nasazen do provozu. Pozdním odjezdem do řezu zablokoval možnost skrývky nadloží dalším rypadlům v prostoru, kde měla již být prováděna těžba uhlí.
Nejsou také zabezpečovány v plném rozsahu a v souladu s potřebami velkostrojové technologie základní technologická zařízení pro odvodňování, úpravu plání, čištění dálkové pásové dopravy, buldozery, bagry, čerpadla a další zařízení, bez nichž velkostrojová technologie není schopna provozu.
Tyto skutečnosti, spolu s dalšími problémy, jako je včasné uvolňování předpolí lomů, na které je vázána i náhradní výstavba bytů a dalších zařízení občanské vybavenosti, včetně zdravotních a kulturních zařízení, velice vážně ovlivňují - s ohledem na potřebné progresívní zvyšování těžeb - zabezpečování plánovaných úkolů. Proto také v prvních pěti měsících letošního roku nesplnil revír odbytovou těžbu o 203 000 tun a odkliz zemin ve výši 3,2 miliónů m3. Je to varovný signál k tomu, aby se nedostatky v celém komplexu příslušné orgány velmi vážně zabývaly a urychleně zjednaly nápravu.
Protože neplnění úkolů by mohlo vážně ovlivnit i další rozvoj celé rady dalších odvětví našeho národního hospodářství, pracovníci v revíru se snaží maximální důsledky nespolehlivé techniky a opožďování investiční výstavby omezit. Je organizován rozvoj pracovní iniciativy na všech pracovištích, operativně se řeší vzniklé problémy, využívá se volných pracovních dnů, i když na lomových provozech se pracuje v nepřetržitém provozu. V čele této pracovní iniciativy jsou kolektivy brigád socialistické práce i další pracovní kolektivy, u kterých je maximální snaha po zajištění plánovaných úkolů letošního i dalších roků.
Zabezpečování plánovaných úkolů při nedostatcích v technice, investiční výstavbě, problémech v dopravě, službách, pracovních silách a komplexní bytové výstavbě a zhoršeném životním prostředí, je nejen žádoucí, ale je velmi nutné. Za tím účelem je potřebné v revíru podporovat iniciativu pracujících vytvářením podmínek pro jejich práci, a to jak na pracovištích, nasazením všech dostupných moderních mechanizačních prostředků, tak i v místech, kde pracující bydlí.
Pokud se v pánevních okresech Severočeského kraje nepodaří zajistit bytovou výstavbu, včetně komplexní vybavenosti v požadovaném rozsahu, potom se budou prohlubovat i potíže, spojené se zajištěním potřebného stavu pracovních sil. Revír sice počítá s tím, že při nasazení spolehlivé techniky bude zajišťovat úkoly především zvýšenou produktivitou práce při minimálním růstu pracovníků, musí však nahradit přirozený úbytek pracovních sil. Jenom do důchodu odchází z pracovišť revíru v průměru ročně kolem jednoho tisíce pracovníků a noví pracovníci, které bude třeba v budoucnu získávat především z hornických učilišť, očekávají, že pro ně a jejich rodiny bude zajištěno alespoň dobré bydlení, i když podmínky pro ně s ohledem na obrovský rozmach průmyslu v kraji, nejsou příliš příznivé.
Pro přechodné řešení stavu pracovníků se důlní těžba asi neobejde bez zvýšení organizovaného náboru pracovníků z jiných krajů i pomoci naší lidové armády; bez nich by nebylo možné plnit náročné těžební úkoly.
Z toho, co jsem uvedl, je zřejmá obtížnost a stále rostoucí ekonomická náročnost opatřování dalších zdrojů paliv a energie. Proto jedním z nejzákladnějších úkolů perspektivního rozvoje národního hospodářství se stává nutnost posílení orientace na úspory všech druhů paliv a energie i jejich zhodnocování ve všech oblastech ekonomiky.
Výrazné snižování energetické náročnosti našeho národního hospodářství se stává úkolem tak naléhavým, že bez jeho zabezpečení nelze počítat se zachováním dosavadní vysoké dynamiky ekonomického rozvoje. Splnění tohoto náročného úkolu vyžaduje přistoupit na všech stupních řízení k cílevědomému a intenzívnímu využívání všech faktorů, které významně působí na energetickou náročnost ekonomiky. Je proto nutno zdůraznit nezbytnost zásadní změny ve využívání základních fondů, v modernizaci strojního parku, ve snižování materiální náročnosti, a to zejména v oblasti kovů, ve zvýšení nároků na technickou úroveň spotřebičů dodávaných do národního hospodářství i pro domácnosti a urychlování jejich výměny za nové efektivnější typy, zvyšovat technickou úroveň a užitnou hodnotu všech výrobků.
/Řízení schůze převzal předseda ČNR E. Erban./
Požadavek výrazného růstu efektivnosti ve využívání paliv a energie rovněž vylučuje, aby byly provozovány zastaralé výrobní fondy a na druhé straně využívání na velmi nízké úrovni moderní kapacity, produkující stejný druh výrobků.
Všechny tyto a další otázky se musí stát nedílnou součástí systematické činnosti vědeckovýzkumné základny s nadresortní i resortní působností i všech stupňů hospodářské řídící sféry s cílem zapracovat je ve formě konkrétních opatření na úrovni centrálních řídících orgánů do dlouhodobého plánu rozvoje československého národního hospodářství a dbát o vytváření komplexních podmínek pro jejich realizaci v pětiletých i ročních prováděcích plánech.
Mám proto na ministra výstavby a techniky ČSR soudruha ing. Šrámka otázku: "Je možno zabezpečit uspokojení rostoucích potřeb paliv a energií v národním hospodářství rozvojem jejich zdrojů ať již vlastní výrobou nebo dovozem, ale také systematickým snižováním energetické náročnosti naší výroby a zabezpečením všestranné hospodárnosti ve spotřebě paliv a energií všeho druhu?
K zabezpečení tohoto druhého úkolu byl vypracován a usnesením vlády ČSSR č. 287/1976 schválen program racionalizace spotřeby paliv a energií pro období 6. pětiletky.
Jakých výsledků bylo dosaženo při realizaci státního programu racionalizace spotřeby paliv a energie za rok 1977 a jaké jsou v tomto směru perspektivy do konce 6. pětiletky?" Děkuji za pozornost. /Potlesk./
Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji poslanci Plívovi. Kdo z členů vlády si nyní přeje vystoupit a odpovědět na otázky přednesené v rozpravě? Prosím ministra výstavby a techniky ČSR soudruha ing. Šrámka, aby se ujal slova.
Ministr výstavby a techniky ČSR ing. František Šrámek: Vážené soudružky, vážení soudruzi poslanci, byly mně položeny dvě otázky, z nichž první zněla:
1. "Jak je využívána účinnost elektrostatických odlučovačů popílku, instalovaných v elektrárnách a jak je zabezpečována jejich údržba?"
Elektrostatické odlučovače opravdu umožní dosahovat vysokých odlučivostí i pro velmi malé částice prachu. Nově projektované a instalované elektroodlučovače umožňují odlučivost až přes 99 %.
Usnesením předsednictva vlády ČSSR č. 52/1976 a také opatřením federálního ministra hutnictví a těžkého strojírenství byly stanoveny zásady přednostního zabezpečování potřeb federálního ministerstva paliv a energetiky na odlučovací techniku v letech 6. pětiletky. Potřeby. které byly projednávány federálním ministerstvem paliv a energetiky na rekonstrukce a generální opravy elektráren ve Středočeském kraji v letech 6. pětiletky, jsou zabezpečeny státním plánem na základě dodavatelsko-odběratelských vztahů, a to jak pro rok 1978, tak také pro další léta 6. pětiletky.
Z této formulace by se mohlo zdát, že je všechno v pořádku. Avšak není tomu tak. Proč musím dát České národní radě takové zjištění?
Na začátku 6. pětiletky provedlo ministerstvo lesního a vodního hospodářství ČSR svou českou technickou inspekcí ochrany ovzduší podrobnou prověrku technické a provozní úrovně odlučovačů popílku u 15 vybraných koncernů československých energetických závodů s celkovým instalovaným výkonem zhruba 5600 MW. Ze závěru provedené prověrky vyplývá, že stáří a fyzické opotřebení instalovaných odlučovačů popílku má podstatný vliv na pokles průměrné odlučivosti zařízení oproti projektovaným hodnotám. Mezi 15 prověřovanými elektrárnami bylo šest energetických celků ze Severočeského kraje, a to elektrárna Ervěnice, Komořany, Tušimice 1, Ledvice, Počerady a Prunéřov s celkovým instalovaným výkonem zhruba 3150 MW. Všech 41 kotlů v těchto elektrárnách je vybaveno odlučovači popílku většinou s elektrofiltrem s předřazenými mechanickými odlučovači.
Podle zjištění české technické inspekce ochrany ovzduší překračuje 50 % instalovaných odlučovačů míru předpokládané životnosti zařízení pro odlučování popílku, která zní 15 let. V důsledku fyzického opotřebení a často nevhodné koncepce zařízení na odlučování popílku pracuje asi 40 % odlučovačů s průměrnou účinností od 3 a více procent, tj. menší než je garantovaná.
Tento nepříznivý jev není zanedbatelný, protože při poklesu účinnosti o 1 % se zvyšuje úlet popílku až o 100 %. Z tohoto důvodu česká technická inspekce ochrany ovzduší požaduje, a podle mého názoru právem, provedení rekonstrukce odlučovačů popílku téměř u všech kotlů v elektrárně Tušimice 1, Ledvice, Počerady a Prunéřov. V rámci těchto rekonstrukcí je doporučováno jít na systém, který se osvědčil u elektrárny Tušimice 2.
Požadavky této inspekce podporované orgány hygienické služby a národními výbory v Severočeském kraji, nejsou dostatečně zabezpečeny z důvodu nedostatku investičních limitů koncernu československých energetických závodů i výrobních kapacit, zejména n. p. Vzduchotechnika v Milevsku. Nechal jsem si to spočítat. Jestliže by měla přetrvávat dnešní situace, trvala by obnova a rekonstrukce odlučovačů popílku v elektrárnách Severočeského kraje 17 až 20 let, a to je nepřijatelné.
Chci vás, poslance České národní rady, informovat, že ministerstvo lesního a vodního hospodářství ČSR zpracovává v současné době velmi podrobnou analytickou, hodnotící zprávu o minimálních potřebách kapacit na rekonstrukce a obnovu odlučovacích zařízení v energetice, stavebnictví, hutním průmyslu a v ostatních průmyslových odvětvích. Tato zpráva má zdůvodnit naléhavou potřebu podstatného zvýšení výrobních a montážních kapacit n. p. Vzduchotechnika v Milevsku na obnovu a rekonstrukce provozovaných odlučovacích zařízení, která nevyhovují současným požadavkům na zabezpečení ochrany čistoty ovzduší.
Chci vás dále informovat, že byl přijat program řešení životního prostředí v Severočeském kraji pro léta 1981 až 1985. V době zpracování tohoto dokumentu byla známa celá řada podkladů, které ministerstvo lesního a vodního hospodářství ČSR mělo v té době zpracovat. Realizace je tedy zahrnuta do tohoto programu. Měla by přinést snížení úniku pevných částic do ovzduší asi o 81 000 tun. Očekávané zvýšení popelnatosti spalovaného paliva vyžaduje realizaci návrhu v těch termínech, které byly odsouhlaseny, tedy do roku 1985. Je to odpovědností všech těch, kteří na programu spolupracovali, se kterými byl projednáván a který jej také odsouhlasili.
Druhá otázka zněla:
2. "Jakých výsledků bylo dosaženo při realizaci státního programu racionalizace spotřeby paliv a energie za rok 1977 a jaké jsou v tomto směru perspektivy do konce 6. pětiletky?"
Státní racionalizační program spotřeby paliv a energie na rok 1977 ukládal třem vybraným ministerstvům, a to ministerstvu průmyslu ČSR, ministerstvu stavebnictví ČSR a ministerstvu zemědělství a výživy ČSR za potravinářský průmysl zabezpečit úspory paliv a energie celkem ve výši 418 550 tun měrného paliva. Mohu oznámit, že úkol byl přeplněn na 118,5 %. Ministerstvo výstavby a techniky ČSR soustavně doplňovalo tento program o další opatření a projednalo jeho rozšíření do ostatních ústředních orgánů a do oblasti řízených krajskými národními výbory. Tím bylo docíleno dalších úspor v rozsahu zhruba více než 115 850 tun měrného paliva.
V této další části se podílejí krajské národní výbory a Národní výbor hlavního města Prahy úsporou více než 79 720 tun měrného paliva.
Pokud se týká roku 1978, postupujeme podle usnesení vlády č. 351/1977. Ve vybraných třech resortech má být dosaženo úspor více než 456 000 tun měrného paliva. Ale už při sestavení návrhu plánu bylo předběžně zabezpečeno překročení tohoto plánu na úroveň asi 462 900 tun měrného paliva, to znamená překročení o 1,5 %.
Tyto úspory znamenají asi 2,7 % předpokládané spotřeby paliva. Radám KNV a Národnímu výboru hl. m. Prahy bylo potom uloženo zabezpečit úsporu ve výši asi 26 700 tun měrného paliva.
Průběh přípravy plánu ukázal větší možnosti a dá se předpokládat, že národní výbory dosáhnou vyšší úspory než 50 000 tun měrného paliva. Mimoto byly prověřeny možnosti dalších úspor v ministerstvu zemědělství a výživy ČSR za odvětví zemědělství a je předpoklad, že bude dosaženo úspory asi 48 000 tun a dále v organizacích ministerstva vnitra, kde je předpoklad úspory 290 tun měrného paliva.
Abych vyhověl smyslu otázky, jsem nucen říci toto: I přes příznivé výsledky v dosahování úspor ukázaly některé rozbory, zejména rozbor provedený ministerstvem zemědělství a výživy ČSR, na nepříznivou situaci znemožňující dosažení větších úspor paliv a energie v kotelním hospodářství, ve kterém v důsledku zastaralého zařízení a havarijních stavů kotlů je v provozu 12 vysoce neekonomických lokomotiv, vyřazených z provozu ČSD. V kotelnách potravinářského průmyslu se spotřebovává asi 80 % všech dodaných paliv v kotlech s nízkou účinností.
Kritický stav je v cukrovarnickém průmyslu, ve kterém ze 60 cukrovarů má 51 cukrovarů buď všechny nebo část parních kotlů starších než 50 let. Totéž se týká mlékáren a papíren, tedy vesměs provozů s velice náročným tepelným hospodářstvím. Opatření na další období spočívají v tom, že bude pokračováno v doplňování programu dalšími akcemi na zvyšování úspor paliv a energie. Tím se budeme zabývat podrobně při přípravě plánu na rok 1979 a přípravě směrnice na rok 1980.
Dále bych chtěl Českou národní radu informovat, že byla ustavena komise vlády ČSR pro sledování státního programu racionalizace spotřeby paliv a energie, která je vedená mým prvním náměstkem. Tato komise pracuje velmi intenzívně, protože možnosti úspor nebyly ani zdaleka všude využity. Děkuji vám za pozornost. /Potlesk./
Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji soudruhu ministrovi ing. Šrámkovi za jeho odpověď na položené otázky. O slovo se dále přihlásil místopředseda vlády soudruh Horník.
Místopředseda vlády ČSR Štěpán Horník: Soudružky a soudruzi poslanci, protože ministr obchodu ČSR soudruh Jakubík je mimo území republiky, dovolte, abych odpověděl na dotaz poslankyně Háblové, která se ptala, jak to opravdu bude se zásobováním uhlím našich domácností.
Chtěl bych vás informovat, že vláda ČSR již 14. června 1978 tuto situaci velmi podrobně projednala, a ujišťuji vás, že nejen letos, ale i v průběhu posledních let ministerstvo obchodu ČSR i vláda ČSR věnují zásobování uhlím našich domácností mimořádnou pozornost. Proč? Protože celková situace je složitá, jako je složitá celková energetická situace v celé naší ČSSR.
Abych to dokumentoval, dovolte mi uvést, že prakticky od roku 1975 do roku 1978 to bylo tak, že poslední rok, kdy prakticky nárůst pro spotřebu obyvatelstva činil kolem 700 000 tun, činily dodávky v roce 1975 celkem 13 468 milionů tun, v roce 1976 již 14 074 miliónů tun, v roce 1977 celkem 14 038 milionů tun a pro letošní rok počítáme se spotřebou 14 145 milionů tun.
Přitom, jak situace vypadá, je zcela reálné nebezpečí, že z plánované spotřeby 14 145 milionů tun pro zásobování domácností a malých spotřebitelů vypadne 500 000 tun uhlí. Když se sečetly požadavky KNV, které přišly přes uhelné sklady, tak plánované požadavky byly zvýšeny o 1,1 milionu tun. Ministerstvo obchodu ČSR tyto požadavky korigovalo a žádá nad plán 400 000 tun uhlí. To znamená, že musíme vyvinout maximální úsilí, abychom alespoň plán, který je stanoven pro rok 1978, vůbec splnili.
Situace na jedné straně v těžbě a na druhé straně ve spotřebě nic jiného v naší republice nedovoluje. Přitom samozřejmě spotřeba pro domácnosti neroste nijak zvlášť rychle - ne proto, že by nebyly vznášeny požadavky, ale proto, že dodávky uhlí to neumožňují. Zatímco v roce 1975 činila roční spotřeba na rodinu 28,8 tuny uhlí, rok nato 30 tun a pak 30,2 tuny, v letošním roce zůstala jen na 30,1 tuny uhlí. Přitom však výměra palivové základny podle požadavků na uhlí ze strany drobných spotřebitelů, kteří jsou zásobováni z podniků Uhelných skladů, tzn. školy, jesle, školky, nemocnice a další zařízení, zvyšuje spotřebu v roce 1976 o 164 000 tun, v roce 1977 o 227 000 tun a v roce 1978 již o 332 000 tun uhlí. To samozřejmě musí jít na úkor drobných spotřebitelů.
Výraznou roli v požadavcích na zvyšování dodávek uhlí má způsob vytápění. Dovolte mi uvést za rok 1975 alespoň tato čísla. Zatímco v lokálním vytápění, tzn. kamny, se počet rodin, kteří užívají tohoto druhu topení pohybuje kolem 80,9 %, odebírají pouze 63,1 % dodávek, přičemž 19,1 % rodin, které mají ústřední nebo etážové topení, odbírá plných 36,9 % dodávek uhlí.
Je si dále třeba uvědomit snahu občanů při výstavbě a přestavbě rodinných domků, která vede k tomu, že se stále zavádí ústřední a etážové topení. Je to pochopitelné, protože to je v souladu s růstem životní úrovně u nás.
Soudruzi poslanci a poslankyně, zůstává však otázka, jak dál. Od začátku je třeba věnovat maximální pozornost spotřebě uhlí pro domácnost. Shodli jsme se na tom, že se musí výrazně zvýšit náhrada uhlí palivovým dřevem. Ministerstvo lesního a vodního hospodářství ČSR je připraveno řádově zvýšit dodávky pro naše uhelné sklady a bude záležet na nás všech, jak zorganizujeme, aby dříví mohlo být lépe při topení využíváno. Jsou tu sice ještě otevřené otázky kolem dopravy, cen a podobně. To se však nepochybně dá včas do pořádku. Je však třeba si současně uvědomit, že u čísel, o kterých jsem mluvil, více než 50 % prodejů z podniků Uhelných skladů činí mimotržní dodávky pro školy, školky, nemocnice a ostatní zařízení. Domníváme se, že i tam je třeba po celý rok šetřit, protože zde se dá při dobrém hospodaření hodně ušetřit. Pokud jde o domácnosti, jsme toho názoru, že je třeba už od nynějška velmi citlivě postupovat při prodeji uhlí našim spotřebitelům. Každý okres zná své poměry, nemůže čekat, že dostane milion tun uhlí navíc, každý musí vědět, jak má přidělené množství rozdělovat. Je nezbytné vyjít s tím, co máme k dispozici. Letos se nedá předpokládat, že domácnostem dodáme více uhlí než je v plánu, protože naopak budeme muset vynaložit maximální úsilí, abychom to, co máme zapsáno v plánu, vůbec dostali.
Ještě jednu poznámka na okraj: jestliže vůbec existuje možnost zlepšení zásobování uhlím v podnicích našich Uhelných skladů, pak je to pouze ve třetím čtvrtletí letošního roku, to je v létě. Je proto třeba, aby všichni partneři, od ministerstva obchodu ČSR počínaje, až po ONV a uhelné sklady udělali maximální opatření, aby všechno uhlí, které je možno dostat, dostali spotřebitelé v letních měsících, protože zabezpečení těchto dodávek v zimě se předpokládat nedá. Děkuji za pozornost. /Potlesk./
Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji místopředsedovi vlády soudruhu Horníkovi za jeho výklad. Prosím nyní soudruha ministra ing. Hruzíka, aby se ujal slova.
Ministr lesního a vodního hospodářství ČSR ing. Ladislav Hruzík: Vážená Česká národní rado, soudružky poslankyně, soudruzi poslanci! K dotazu poslance soudruha Volejníka bych chtěl podat následující vysvětlení: Vzhledem k tomu, že v Krušnohorské pánvi dochází proti všem předpokladům k výraznému urychlení emisí kysličníku siřičitého, zhoršuje se situace v biologických podmínkách růstu veškeré zeleně, a také i stromové zeleně. Rovněž proti všem předpokladům došlo k výraznému zhoršení škodlivých důsledků na porostech Krušných hor vlivem suchého roku 1976 spolu s růstem zmíněných již emisí.
Tím se původně významná produkční oblast dřevní hmoty rychle měnila a ztrácela svou produkční funkci. Dnes ztráty na produkci činí ročně 230 000 plm dřevní hmoty, což představuje 104 mil. Kčs. V roce 1985 očekáváme, že ztráty na produkci budou činit 400 000 plm ročně, což představuje 180 až 200 mil. Kčs. Celkové škody, tzn. i mimoprodukční, které se na lesních porostech odhadují, že vzniknou do roku 1985, mají dosáhnout výše 2,7 mld Kčs.
Exhalacemi jsou zasaženy všechny lesy bez ohledu na druh dřeviny a věk porostů. V současné době je 15 200 ha plně odumřelých porostů a do konce pětiletky předpokládáme, že se tato plocha zvýší na 28 200 ha.
Ke zmirňování těchto škod jsme rozpracovali program, který se v letošním roce začal realizovat. Nový program musel být vypracován proto, že předpoklady, na kterých byl dosavadní program zmírňování škod postaven, se natolik změnily, že původní opatření se stalo neúčinné. Nová opatření podstatně zvyšují meziroční nárůsty úkolů a směřují k záchraně odumřelého dřeva, tj. opatření krátkodobější, a budou postupovat tak rychle, jak rychle bude postupovat poškozování. Druhé, avšak závažnější opatření jsou opatření směřující k obnově, resp. k udržení stromové a jiné zeleně hlavně proto, aby se zabránilo dalšímu zhoršování biologických funkcí, zejména vodohospodářských, protierozívních apod.
Je třeba říci, že tak, jak roste toxicita ovzduší vlivem růstu exhalací, mění se možnosti biologické obnovy. Ve většině případů nejsou ani zkušenosti, a to ani domácí, ani zahraniční, který zelený organismus takovou toxicitu vůbec vydrží.
Několik slov k praktické realizaci: těžba dřeva z odumřelých stromů dosáhne již letos dvojnásobku normálních únosných těžeb a tato situace potrvá až do konce 7. pětiletky.
Pro zvládnutí těchto náročných úkolů v těžbě dřeva bylo zvýšeno vybavení lesního hospodářství v této oblasti. První vysoce výkonné mechanismy již v Krušných horách pracují. V závěru roku 1977 a v průběhu letošního roku bylo již nasazeno 10 výkonných strojů, jako jsou Harvestory, těžební stroje Volvo, Limbak, odvětvovací stroje, z nichž každý má výkon 70 až 100 stromů za hodinu. V tomto technickém vybavení bude dále pokračováno. K zvládnutí letošních úkolů byly z jiných podniků Státních lesů organizovány výpomoci ve výši 40 000 plm.
Polovina tohoto úkolu je již splněna. Tato letošní opatření ukazují, že lze zajistit splnění úkolů v těžebním zpracování. Pro svoz vytěženého dřeva bylo dodáno 27 těžkých přibližovacích souprav s vysokým výkonem, 19 odvozních souprav, 11 návěsných souprav k dálkové přepravě, zejména pro největšího odběratele n. p. Papírny Štětí a dále byly dodány některé nakladače. Další soupravy budou v průběhu druhého pololetí letošního roku ještě uvedeny do provozu.
Ve svozu dřeva se však v současné době ukazuje určitý kapacitní nedostatek a opět spolu s ostatními podniky bude třeba v letních měsících řešit další urychlení svozu - jedná se asi o 30 000 plm.
Rostou také požadavky na zásobování náhradními díly a opravárenskou činnost, což brzdí provozuschopnost těchto prostředků.
Celkovou situaci se nám však dosud nedaří zvládat. Zalesňování ploch po odumřelých porostech bylo letos zvýšeno o 1244 ha, to je o 65 %, meliorace lesních půd o 83 %, hnojení a vápnění bude provedeno na větší ploše o 1817 ha, tj. o 145 % a ošetřování lesních kultur o 727 ha. Pro zalesňování jsme používali doposud zejména smrk pichlavý, který vykazuje větší odolnost, než domácí dřeviny. V roce 1977 jsme dovezli 110 kg tohoto semene, tzn. 20 miliónů sazenic.
Současně se však v roce 1977 začalo projevovat, že ani tato odolnější dřevina tak vysoké koncentrace kysličníku siřičitého nesnáší. Proto jsme přikročili ke zpracování programu většího použití listnatých dřevin, i když méněcenných, které se mohou použít v těchto vyšších polohách, tj. břízy a jeřábu. Ostatní podniky státních lesů v rámci tohoto programu zajišťují letos sběr 5400 kg semene břízy a 1400 kg semene jeřábu. Pro letošní zalesňovací úkoly bylo Státním lesům Teplice dodáno asi 300 000 sazenic, takže letošní zalesňovací úkol byl splněn na 105 % a jsou i předpoklady pro 100 % splnění celého roku.
Musím však říci, že se i těmito opatřeními podstatně změní dřevinné složení Krušných hor, kde lesní porosty nebudou biologickou hodnotou rovnocenny dnešním lesům a že toto zlepšování bude velmi dlouhodobé.
Tato mimořádná situace v Krušných horách vyžadovala i mimořádné finanční prostředky, které jsou čerpány jednak ze zdrojů exhalací, ale i z prostředků fondu ochrany ovzduší. Nejsou to prostředky malé a dosáhnou výše asi 1 mld Kčs.
Těmito opatřeními byly kryty pouze nejnutnější potřeby v souladu s dosavadním poznáním vlivů emisí. V opatřeních na zmírnění škod v Krušných horách se bude i nadále v příštích letech intenzívně pokračovat. /Potlesk./
Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji soudruhu ministrovi ing. Hruzíkovi, prosím nyní soudruha ministra dr. Hamerníka.