Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1976

II. v. o.

129

Vládní návrh

Zákon

ze dne 1976

o ražbě československých dukátů

Federální shromáždění Československé socia-
listické republiky se usneslo na tomto zákoně:

§ 1

Na paměť událostí státního nebo světového vý-
znamu nebo k jejich výročí mohou být jako obchod-
ní mince raženy československé dukáty (dále jen
,,dukáty").

§ 2

Dukáty se razí jako jednodukáty, dvojdukáty,
pětidukáty a desetidukáty ze slitiny obsahující 9861/9
dílů zlata a 138/9 dílů mědi. Hrubá váha jednodukátu
je 3, 4909 g s obsahem ryzího zlata 3, 4420 g. Váhy
dvojdukátu, pětidukátu a desetidukátu jsou násob-
kem váhy jednodukátu. Při ražbě je povolena od-
chylka nejvýše jedna tišina nad nebo pod stanove-
nou hrubou váhu a ryzost.

§ 3

(1) Na lícní straně dukátu je umístěn státní
znak Československé socialistické republiky a ná-
zev státu ČESKOSLOVENSKA SOCIALISTICKÁ RE-
PUBLIKA. Další náležitosti lícní strany a náležitosti
rubové strany stanoví vláda Československé socia-
listické republiky.

2

(2) Průměr jednodukátu je 19, 75 mm, dvojdu-
kátu 25 mm, pětidukátu 34 mm a desetidukátu
42 mm. Okraje dukátů jsou jemně vroubkované.

§ 4

Dukáty nejsou součástí soustavy zákonných
peněz.

§5

Ražbu dukátů a jejich popis stanoví vláda Čes-
koslovenské socialistické republiky nařízením; sou-
časně stanoví u každého druhu dukátů počet raže-
ných jednodukátů, dvojdukátů, pětidukátů a deseti-
dukátů.

§ 6
Zrušuje se:

a) zákon č. 62/1923 Sb., o ražbě československých
dukátů;

b) vládní nařízení č. 200/1923 Sb., o vydávání čes-
koslovenských dukátů jubilejních i jiných (oby-
čejných) dukátů jednoduchých a dvojitých
(pamětních dvojdukátů) s letopočtem 1923;

c) vládní nařízení (II) č. 94/1929 Sb., o českoslo-
venských pětidukátech a desetidukátech;

d) vyhláška ministra financí č. 135/1924 Sb., o raž-
bě československých dukátů na účet soukromý;

e) vyhláška ministra financi č. 95/1929 Sb., o ra-
žebném za československé pětidukáty a deseti-
dukáty.

§ 7
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

3

Důvodová zpráva

Všeobecná Část

Československé dukáty, které byly v letech
1923-1951 raženy na podklade zákona č. 62/1923
Sb., o ražbě československých dukátů, jsou pro svou
vysokou uměleckou hodnotu a kvalitu ražby velmi
dobře hodnoceny sběrateli z celého světa. Potvr-
zuje to i neustále stoupající zájem o ně a rostoucí
ceny na vnitřním i zahraničním trhu. Za stávající
situace, kdy zlaté mince jsou ve světě vyhledáva-
ným zbožím, je vhodné jak z kulturně politických
důvodů, tak i z důvodů ekonomických, pokračovat
v ražbě dukátů.

Zákon č. 62/1923 Sb., nedovoluje ražbu jiných
dukátů, než s námětem knížete Václava a použití
jiného, než bývalého tzv. malého státního znaku.
Pokračovat v ražbě starých dukátů by nebylo vhod-
né především z hlediska politického a z hlediska
současné státnosti. Novoražby dřívějších typů zla-
tých mincí rovněž nejsou ekonomicky tak výhodné
jako ražba mincí nových.

Zákon č. 62/1923 Sb., o ražbě československých
dukátů je proto nutno nahradit novým obecně zá-
vazným právním předpisem, který umožní ražbu
dukátů s různou tématikou na paměť událostí stát-
ního nebo světového významu nebo k jejich výročí.
Československé dukáty jako mince z drahých kovů
byly vždy považovány za součást měny, i když plnily
jen některé její funkce. Proto se podle článku 7
odst. 1 písm. c) a podle článku 37 odst. 1 písm. a)
ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé
federaci, ve znění ústavního zákona č. 125/1970 Sb.,
navrhuje vydání zákona Federálního shromáždění
o ražbě československých dukátů.

Vzhledem k vyšší tržní ceně zlatých minci v po-
měru k naraženému zlatu ražba československých
dukátů a jejich prodej zajišťuje další příjmy pro
státní rozpočet a zkvalitnění popř. zvýšení měno-
vých rezerv Československé socialistické republiky.

Zvláštní Část

K § 1

Na paměť událostí celostátního významu mo-
hou být v současné době podle vládního nařízení
č. 35/1954 Sb., o pamětních mincích, raženy pamětní
mince v hodnotách, ve kterých se vydávají bankov-
ky. Tyto pamětní mince se razí ze stříbra. Ražbu
dukátů, které budou raženy ze zlata, bude nutno
od ražby pamětních mincí odlišit i námětově a vy-
hradit jí pouze nejvýznamnější státní a světové
události nebo jejich výročí, které budou odpovídat
historickému pojetí dukátů i tradici dukátových
ražeb a které jako obecně známé ve světě budou zá-
rukou zájmu sběratelů.

Dukáty jsou obchodními mincemi bez nominální
hodnoty vyjádřené v Kčs, určenými k prodeji pře-
vážně prostřednictvím Československé obchodní
banky a. s., podniků zahraničního obchodu, popř.
prostřednictvím prodejen n. p. Klenoty. Vzhledem
k tomu, že obsahují více než 5 % ryzího zlata, je
nutno je považovat za zlato ve smyslu § 5 písm. b)
zákona č. 142/1970 Sb., o devizovém hospodářství a
za devizově prostředky ve smyslu § 5 písm. d) téhož
zákona.

K § 2

Pro nové československé dukáty jsou navrho-
vány tradiční dukátově parametry. Slitina obsahu-
jící 986 1/9 dílů ryzího zlata představuje jednu
z nejryzejších slitin používaných v současné době
k ražbě zlatých mincí. Tato slitina byla v roce 1923
převzata pro ražbu československých dukátů z his-
torických ražeb, stejně jako váha dukátů 3, 4909 g,
dříve určovaná mincovním číslem stanovícím počet
dukátů ražených z 1 kg mincovní slitiny. Váha dvoj,
pěti a desetidukátů je určena násobkem váhy jedno-
dukátu. Ražba sérií několika dukátových hodnot
se stejným námětem přináší vyšší zisky při realizaci
celé série.

K § 3

Umístěním státního znaku a názvu státu na lícní
straně dukátů je vyjádřen jejich charakter jako
mincí státních, ražených na základě právního před-
pisu. Další náležitosti lícní strany dukátů (např.
označení hodnoty dukátů, letopočet ražby, vhodné
drobné dekorativní prvky) stanoví vláda Českoslo-
venské socialistické republiky, která rovněž v ná-
vaznosti na tématiku dukátu stanoví náležitosti
jejich rubové strany.

Průměry mincí jednotlivých dukátových hod-
not jsou shodné s průměry dříve ražených dukátů,
stejně jako řešení okraje. Zachováním všech para-
metrů (váhy, ryzosti a průměru) budou nové čes-
koslovenské dukáty navazovat na dobrou tradici
dukátů dřívějších.

K § 4

Dukáty nejsou součástí soustavy zákonných
peněz, neboť nemají nominální hodnotu vyjádřenou
v Kčs. Zvláštní postavení dukátů však spočívá v tom,
že mohou plnit některé funkce peněz a měny.

Zlatý obsah dukátů není vázán na zákonné vy-
jádření zlatého obsahu peněžní jednotky. Tato sku-
tečnost dává možnost přizpůsobovat prodejní cenu
dukátů v tuzemsku i zahraničí podle poptávky a
podle pohybu ceny zlata na volném trhu v zahra-
ničí, aniž by bylo zpochybňováno zákonné vyjád-
ření měny ve zlatě.

4

K § 5

Československé dukáty jsou mincemi vydáva-
nými státem. Proto se k rozhodování o jejich ražbě
zmocňuje vláda Československé socialistické repub-
liky.

Vláda Československé socialistické republiky
bude schvalovat tématické zaměření dukátů a sta-
noví počet ražených kusů jednotlivých dukátových
hodnot; dále stanoví zásady prodeje dukátů a způ-
sob použití výtěžku z tohoto prodeje.

Stanovení popisu dukátů nařízením vlády Čes-
koslovenské socialistické republiky publikovaným
ve Sbírce zákonů je vedle parametrů stanovených
zákonem součástí záruk, které Československá so-
cialistická republika za dukáty jako výrobky z dra-
hých kovů poskytuje.

Vzhledem k tomu, že návrhy na ražbu dukátů je
nutno považovat za návrhy na úpravu českosloven-
ské měny, budou podle § 33 písm. a) zákona č. 133/
1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev a
podle § 3 písm. a) zákona č. 144/1970 Sb., o Státní
bance československé, předkládat vládě Českoslo-
venské socialistické republiky příslušné návrhy
ministr financí Československé socialistické repub-
liky a předseda Státní banky československé.

* * *

Provedení tohoto zákona bude znamenat zvý-
šení příjmů státního rozpočtu a zkvalitnění popř.
zvýšení měnových rezerv Československé socialis-
tické republiky.

V Praze dne 13. května 1976

Předseda vlády ČSSR:
dr. Štrougal v. r.

Ministr financí ČSSR:
ing. Lér, CSc. v. r.