Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1976

II. v. o.

127

Vládní návrh

Zákon

ze dne........1976,

kterým se mění a doplňuje zákon č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu

Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

Čl. I

Zákon č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského
půdního fondu, se mění a doplňuje takto:

1. V § 1 se vkládá nový odstavec 1, který zní:

,,(1) Zemědělský půdní fond je základním
přírodním bohatstvím naší země, nenahraditel-
ným výrobním prostředkem umožňujícím dosa-
žení soběstačnosti ve výrobě základních potra-
vin a je jednou z hlavních složek životního
prostředí. Ochrana zemědělského půdního fon-
du, jeho zvelebování, využívání a rozšiřování
patří k předním úkolům naší socialistické spo-
lečnosti. ".

2. V § 1 dosavadní odstavce 1 až 3 se označují
jako odstavce 2 až 4 a dosavadní odstavec 4 se
vypoušti.

3. V § 1 v nově označeném odstavci 3 se slova
,,Součástí zemědělského půdního fondu jsou"
nahrazují slovy, Do zemědělského půdního
fondu náležejí".

4. V § 1 v nově označeném odstavci 4 se citace
odstavců 1 a 2 nahrazuje citací odstavců 2 a 3.


2

5. §2 odst. 1 zní:

,,(1) Orgány ochrany zemědělského půdní-
ho fondu ve spolupráci s orgány státního hos-
podářskěho řízení zemědělství zjišťují v obcích
pozemky, které by měly být prohlášeny za sou-
část zemědělského půdního fondu (§ 1). ".

6. V § 2 odst. 2 se slova ,,na zemědělský podnik"
nahrazují slovy ,,na socialistickou zemědělskou
organizaci" a vypouští se věta druhá.

7. V § 3 odst. 1 se výraz ,,místní národní výbory"
nahrazuje výrazem ,,orgány ochrany zeměděl-
ského půdního fondu" a odstavec 2 a označení
odstavce 1 se vypouštějí.

8. V § 4 se vypouští odstavec 2 a označení od-
stavce 1.

9. § 5 odst. 1 zní:

,,(1) Uživatelé (vlastníci) zemědělské pů-
dy jsou povinni tuto půdu intenzívně a racio-
nálně využívat pro zemědělskou výrobu, ne-
ustále zvyšovat její úrodnost a řádně udržovat
těž ostatní pozemky náležející do zemědělské-
ho půdního fondu. Za tím účelem mohou orgá-
ny ochrany zemědělského půdního fondu ulo-
žit uživatelům (vlastníkům) těchto pozemků
provést na vlastní náklad potřebná opatření. ".

10. § 7 odst. 2 písm. b) zní:

,, b) použít v prvé řadě zemědělské půdy horší
jakosti a chránit zejména ornou půdu a ze-
mědělskou půdu, na níž jsou plánem roz-
voje zemědělské výroby zabezpečována
opatření ke zvýšení intenzity výroby; ".

11. Za § 7 se vkládá nový § 7a, který zní:
,,§ 7a

(l) Zemědělské výrobě nesmí být odní-
mána:

a) orná půda vedená v 1. a 2. bonitní třídě
a není-li takové půdy v obci, orná půda ve
dená ve dvou nejlepších bonitních třídách,

b) orná půda, na níž jsou provedena investic
ní opatření ke zvýšení intenzity zeměděl-
ské výroby,

c) zemědělská půda, na níž jsou chmelnice,
vinice, intenzívně obhospodařované sady
a zelinářské plochy.

(2) Ve zvlášť odůvodněných případech může
být dán souhlas k odnětí zemědělské půdy uve-
dené v odstavci 1, je-li pozemku třeba k pro-
vedení zvláště důležité investiční akce nebo
těžbě, které nelze uskutečnit na jiné půdě,


3

jde-li o pozemky v zastavěném území obce
nebo o pozemky rozptýlené s nepatrnou výmě-
rou. Vláda republiky si může vyhradit, že roz-
hodnutí orgánu ochrany zemědělského půdní-
ho fondu bude v těchto případech podmíněno
jejím souhlasem.

(3) Pro účely zalesnění, popřípadě pro za-
řazení mezi pozemky, které nelze zemědělsky
obdělávat, 1) lze ze zemědělského půdního fon-
du odejmout jen ty, o nichž bude prokázáno, že
jde o pozemky extrémně svažité nebo ohrožené
erozí, pozemky kamenité, pozemky trvale za-
mokřené bez možnosti odvodnění, pozemky
s nepatrnou hloubkou ornice nebo pozemky ne-
přístupné mechanizaci, popřípadě pozemky
nezpůsobilé k zemědělské rekultivaci nebo ji-
nak nezpůsobilé k zemědělskému využívání.

(4) Zemědělská půda nesmí být odnímána
zemědělské výrobě pro výstavbu rekreačních
chat a rekreačních objektů. ".

12. § 8 včetně nadpisu zní:
,,§ 8
Při územně plánovací činnosti

(1) Aby ochrana zemědělského půdního
fondu byla při územně plánovací činnosti pro-
váděné podle zvláštních předpisů 2) včas zajiš-
těna, jsou orgány územního plánování a zpra-
covatelé územně plánovací dokumentace po-
vinni řídit se zásadami této ochrany (§ 7 a
§ 7a). Při zpracovávání územně plánovací do-
kumentace jsou zpracovatelé povinni navrh-
nout a zdůvodnit řešení, které je z hlediska
ochrany zemědělského půdního fondu a ostat-
ních společenských zájmů nejvýhodnější; při-
tom vyhodnotí předpokládané ztráty na země-
dělské výrobě a odvody za odnětí zemědělské
půdy této výrobě (§ 16 a násl. ), a to zpravidla
ve srovnání s jiným možným řešením. Jde-li
o zpracování územních plánů sídelních útvarů,
jsou zpracovatelé povinni vyhodnocovat též
předpokládanou ekonomickou újmu (§ 23) a
opatření směřující k jejímu odstranění; pod-
klady pro vyhodnocení této újmy spolu s ná-
vrhem opatření k jejímu odstranění zabezpečí
na žádost a náklady orgánů územního pláno-
vání orgány státního hospodářského řízení ze-
mědělství.

(2) Návrhy územních plánů velkých územ-
ních celků, sídelních útvarů a zón musí být
již v období zpracování předběžných návrhů
projednány s orgány státního hospodářského

1) Příloha k vyhlášce Ústřední správy geodézie a kartografie č. 23/1964 Sb., kterou se provádí zákon č. 22/

1964 Sb., o evidenci nemovitostí, oddíl B č. 5 písm. i).
2) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).


4

řízení zemědělství a s orgány ochrany země-
dělského půdního fondu a před schválením
opatřeny souhlasem orgánu ochrany zeměděl-
ského půdního fondu; na udělení tohoto sou-
hlasu se nevztahují obecné předpisy o správ-
ním řízení.

(3) Územní rozhodnutí, 3) jímž má být do-
tčen zemědělský půdní fond, nelze vydat, po-
kud nebyl dán předchozí souhlas podle § 13a. ".

13. § 9 včetně nadpisu zní:

,,§ 9

Při zpracovávání návrhů na
stanovení dobývacích prostorů

(1) Organizace oprávněné k těžbě nerostů
jsou povinny se řídit při zpracovávání návrhů
na stanovení dobývacích prostorů podle zvlášt-
ních předpisů 4) zásadami ochrany zemědělské-
ho půdního fondu (§ 7 a § 7a). Jsou povinny
navrhnout a zdůvodnit takové řešení, které je
z hlediska ochrany zemědělského půdního
fondu a ostatních společenských zájmů nejvý-
hodnější; přitom vyhodnocují předpokládané
ztráty na zemědělské výrobě s přihlédnutím
k možnostem rekultivace a odvody za odnětí
půdy této výrobě, a to ve srovnání s jiným mož-
ným řešením.

(2) Návrhy na stanovení dobývacích pro-
storů musí být projednány s orgány státního
hospodářského řízení zemědělství a s orgány
ochrany zemědělského půdního fondu a před
schválením opatřeny souhlasem orgánu ochra-
ny zemědělského půdního fondu; na udělení
tohoto souhlasu se nevztahují obecné předpisy
o správním řízení. ".

14. V § 10 odst. 1 se citace § 7 rozšiřuje o citaci
§7a.

15. § 10 odst. 2 a 3 zní:

,,(2) Návrh na schválení projektového úko-
lu, v němž se předpokládá odnětí zemědělské
půdy zemědělské výrobě, musí být doložen
předchozím souhlasem podle § 13a.

(3) Návrh tras nadzemních a podzemních
vedení musí být opatřen souhlasem orgánu
ochrany zemědělského půdního fondu; na udě-
lení tohoto souhlasu se nevztahují obecné před-
pisy o správním řízení. ".

16. V § 10 se vypouštějí odstavce 4 a 5.

(3) § 39 a násl. zákona C. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

(4) Zákon C. 41/1957 Sb., o využití nerostného bohatství (horní zákon).


5

17. V § 11 se v dosavadním odstavci 1 citace § 7
rozšiřuje o citaci § 7a.

18. V § 11 se vypouští ustanovení odstavce 1 písm.
a), odstavec 2, označení odstavce 1 a dosavadní
označení písm. b) až h) se nahrazuje označe-
ním písm. a) až g).

19. V § 12 odst. 3 se za slovo ,,budování" vkládají
slova ,,opravách a údržbě" a slova ,,okresním
a místním národním výborem" se nahrazují
slovy ,,orgány ochrany zemědělského půdního
fondu".

20. V § 12 odst. 4 se citace g 13 nahrazuje citací
§ 13a.

21. § 13 zní:

,,§ 13

(1) K odnětí zemědělské půdy zemědělské
výrobě je třeba rozhodnutí orgánu ochrany ze-
mědělského půdního fondu

a) o udělení předchozího souhlasu podle
§13a,

b) o odnětí zemědělské půdy zemědělské vý-
robě podle § 14.

(2) Zemědělskou půdu lze odejmout země-
dělské výrobě trvale nebo dočasně.

(3) Dočasně lze zemědělskou půdu ode-
jmout zemědělské výrobě nejvýše na dobu 12
let. ".

22. Za § 13 se vkládá § 13a, který včetně nadpisu
zní:

,,§ 13a
Předchozí souhlas

(1) Žádost o předchozí souhlas podává
ten, v jehož zájmu má být zemědělská půda od-
ňata; jde-li o půdu, která má být odňata pro
účely zalesnění, popřípadě zařazení mezi po-
zemky, které nelze zemědělsky obdělávat
(§ 7a odst. 3), podává žádost uživatel (vlast-
ník) této půdy. Žádost se podává orgánu
ochrany zemědělského půdního fondu, v je-
hož obvodu leží největší část půdy, která má
být odňala.

(2) V žádosti je třeba zejména zdůvodnit,
zda navržené řešení je z hlediska ochrany ze-
mědělského půdního fondu a ostatních spole-
čenských zájmů nejvýhodnější. K žádosti se při-
pojí zejména:

a) zhodnocení ekonomického dosahu navrže-
ného řešení, a jde-li o podstatný zásah do
hospodaření socialistické zemědělské orga-


6

nizace i vyčíslení ekonomické újmy s ná-
vrhem opatření k jejímu odstranění (§ 23),

b) plán rekultivace, má-li být půda vrácena
pro účely zemědělské výroby nebo rekul-
tivována jinak,

c) stanovisko orgánu státního hospodářského
řízení zemědělství a uživatelů (vlastníků)
půdy.

(3) Pro vydání rozhodnutí o udělení před-
chozího souhlasu je - s výjimkou těžby nerost-
ných surovin - rozhodující celkový konečný
rozsah zamýšleného odnětí zemědělské půdy
zemědělské výrobě. V rozhodnutí, kterým se
uděluje předchozí souhlas, se stanoví zásadní
podmínky, jimiž má být zajištěna ochrana ze-
mědělského půdního fondu; jde-li o podstatný
zásah do hospodaření socialistické zemědělské
organizace, stanoví se jako další podmínka, že
bude vypořádána ekonomická újma.

(4) v rozhodnutí, kterým se uděluje před-
chozí souhlas, se zároveň schválí plán rekulti-
vace [odstavec 2 písm. b)]. Jde-li o lomovou
(povrchovou) těžbu uhlí nebo o geologicko-
průzkumné práce (u surové nafty a zemního
plynu, zvláště u velmi hlubokých vrtů), může
být v odůvodněných případech stanoven zvlášt-
ní režim jeho provádění, zejména pokud jde
o jeho časové plnění a ukončení prací.

(5) Rozhodnutí o předchozím souhlasu po-
zbude platnosti, nebyla-li do 3 let ode dne, kdy
nabylo právní moci, podána žádost o vydání
rozhodnutí o odnětí. V odůvodněných přípa-
dech může orgán ochrany zemědělského půdní-
ho fondu platnost předchozího souhlasu pro-
dloužit. Žádost o prodloužení je třeba podat
před uplynutím doby platnosti.

(6) O tom, zda jda o podstatný zásah do
hospodaření socialistické zemědělské organiza-
ce, rozhoduje v pochybnostech na návrh této
organizace nebo toho, pro něhož se půda odní-
má, orgán ochrany zemědělského půdního fon-
du, který si vyžádá stanovisko orgánu státního
hospodářského řízení zemědělství.

(7) Ekonomickou újmu vyčíslí a návrh
opatření, jimiž má být tato újma odstraněna,
učiní na žádost a náklady toho, v jehož zájmu
má být zemědělská půda odňata, orgán státního
hospodářského řízení zemědělství. ".

23. V § 14 v odstavci 1 ve větě druhé se citace § 13
nahrazuje citací § 13 a.

24. § 14 odst. 2 věta druhá až pátá zní:

,,V rozhodnutí uvede přesné plochy půdy
odnímané zemědělské výrobě trvale nebo do-


7

časně, předepíšu odvody (§ 16 a násl. ) a upřeš
ní zásadní podmínky, za nichž byl předchozí
souhlas udělen. Současně v rozhodnutí uloží
povinnost provést opatření v zájmu ochrany ze-
mědělského půdního fondu, zejména provést na
vlastní náklad skrývku kulturní vrstvy pudy,
její odvoz a rozprostření na místě hospodárné
ho využití a povinnost provést rekultivaci po
dle plánu schváleného podle § 13a. V odůvod-
něných případech může povolit výjimku z po
vinnosti provést skrývku. Sjednaly-li strany
o odstranění ekonomické újmy dohodu, která je
v souladu s právními předpisy, orgán ochrany
zemědělského půdního fondu tuto dohodu svým
rozhodnutím schválí; jinak rozhodne i o povin-
nosti ekonomickou újmu odstranit a určí lhůtu
k jejímu splnění. ".

25. Část VI včetně nadpisu zní:

,,ČÁST VI

Odvody za odnětí zemědělské půdy zemědělské
výrobě a ekonomická újma

§ 10

(1) Ten, na jehož žádost se zemědělská pů-
dá trvale nebo dočasně odnímá zemědělské vy
robě, je povinen zaplatit do státního fondu pro
zúrodnění půdy 5) odvody, ve stanovené výši.

(2) Vláda Československé socialistické re-
publiky stanoví nařízením základní sazby od
vodu, jakož i rozsah snížení těchto sazeb u luk
či pastvin a rozsah zvýšení sazeb při

a) odnětí odvodněné nebo zavlažované orné
půdy, chmelnic, vinic, intenzívně obhospo
darovaných sadů a zelinářských ploch,

b) odnětí zemědělské půdy pro ukládání od-
padových hmot (s výjimkou odpadů při tě
žební činnosti),

c) překročení lhůty k provedení rekultivač-
ních prací stanovené schváleným plánem
rekultivace.

§ 17

Odvody za trvalé od nězmědělske
půdy zemědělské výrobě

(1) Odvody za trvalé odnětí se platí jedno
rázově.

(2) Při trvalém odnětí je rozhodnou výmě-
rou pro stanovení odvodů celá plocha odníma-
né zemědělské půdy. U bytové výstavby, u vý-
stavby základního bytového technického a ob-
čanského vybavení pro soustředěnou bytovou

(5) Zákon ČNR č. 77/1969 Sb., o státním fondu pro zúrodnení půdy a zákon SNR č. 179/1969 Sb. o státním
fondu pro zúrodnění půdy.


8

výstavbu a u zemědělské účelové výstavby je
rozhodnou výměrou pro stanovení odvodů plo-
cha zemědělské půdy skutečně zastavovaná,
plocha použitá ke komunikaci nebo nádvoří a
plocha určená ke zpevnění, u ochranných pá-
sem ta plocha, na níž je zemědělská výroba
zcela vyloučena.

§ 18

Odvody za dočasné odnětí

zemědělské půdy zemědělské

výrobě

(1) Odvody za dočasné odnětí se platí kaž-
doročně až do ukončení rekultivace, po které
bude půda vrácena zemědělské výrobě.

(2) Odvody podle odstavce 1 se platí též
při trvalém odnětí zemědělské půdy, která po-
dle schváleného plánu rekultivace

a) bude zalesněna nebo na ní bude zřízena
vodní plocha,

b) bude vrácena zemědělské výrobě po uply-
nutí delší doby než 12 let,

a to též až do ukončení rekultivace.

§ 19
Dodatečný předpis odvodů

Zjistí-li se, že použití zemědělské půdy
k nezemědělským účelům překročilo dobu jed-
noho roku [§ 22 písm. ch]], předepíše orgán
ochrany zemědělského půdního fondu, který
vydal rozhodnutí o odnětí, odvody podle § 18,
a to od doby skutečného odnětí.

§ 20
Splatnost odvodů

(1) Při trvalém odnětí zemědělské půdy ze-
mědělské výrobě jsou odvody splatné do 15 dnů
ode dne, kdy rozhodnutí o odnětí nabylo práv-
ní moci. Při dočasném odnětí jsou odvody
splatné nejpozději do konce každého kalendář-
ního roku, v němž odnětí trvá.

(2) Nebyl-li odvod zaplacen včas a v plně
výši, vzniká povinnost platit z nezaplacených
částek penále, které činí, jde-li o organizace,
0, 05 % z dlužné částky za každý den prodlení,
a jde-li o občany, 5 % dlužné částky ročně.
Výše penále se stanoví platebním výměrem.
Penále je splatné do 15 dnů ode dne doručení
platebního výměru. V odůvodněných případech
může ministerstvo financí České socialistické
republiky nebo ministerstvo financí Slovenské
socialistické republiky penále snížit nebo pro-


9

minout, popřípadě určit orgány a vymezit je-
jich oprávnění k povolování této úlevy.

§ 21
Snížení výše odvodů

(1) Organizacím, které podle schváleného

plánu provedou vlastními prostředky nebo na
vlastní náklad zajistí zúrodnění nebo rekulti-
vaci, popřípadě jiné opatření investiční nebo
neinvestiční povahy v zájmu lepšího využití ji-
ných pozemků, než které byly pro ně odňaty
ze zemědělského půdního fondu nebo v zájmu
rozšíření zemědělského půdního fondu, mohou
být se souhlasem ministerstva zemědělství a
výživy České socialistické republiky nebo mi-
nisterstva zemědělství a výživy Slovenské so-
cialistické republiky odvody sníženy o částku
odpovídající vynaloženým nákladům.

(2) Při účelové zemědělské výstavbě mo-
hou být v jednotlivých odůvodněných přípa-
dech nově založeným organizacím zemědělské
výroby a zemědělských služeb a zemědělským
organizacím, u nichž došlo k podstatnému roz-
šíření výrobní činnosti nebo ke značnému roz-
šíření členské základny, se souhlasem minis-
terstva zemědělství a výživy a ministerstva
financí České socialistické republiky nebo mi-
nisterstva zemědělství a výživy a ministerstva
financí Slovenské socialistické republiky od
vody sníženy. Souhlas lze udělit jen bylo-li roz-
hodnutí o odnětí vydáno nejpozději do 5 let od
vzniku organizace nebo od podstatného rozší-
ření její výrobní činnosti nebo značného rozší-
ření její členské základny. Odvody mohou být
sníženy nejvýše o 50 %.

(3) O snížení odvodů podle odstavců 1 a 2
rozhoduje orgán ochrany zemědělského půd-
ního fondu, který vydal rozhodnutí o odnětí.

§ 22
Osvobození od odvod ň

Odvody za odnětí zemědělské půdy země-
dělské výrobě se nepředepisují, jde-li o odnětí

a) v zastavěném území obce,

b) pro výstavbu liniových dopravních staveb
a pro výstavbu letišť,

c) za účelem provádění investic do půdy pro
zintenzívnění zemědělské výroby a zvýšení
její produktivity a pro těžbu rašeliny pro
zemědělské účely,

d) pro zřízení ochranných pásem I. stupně
zdrojů pitné vody pro hromadně zásobo-
vání obyvatelstva a užších ochranných pá-
sem přírodních léčivých zdrojů,


10

e) za účelem jejího začlenění do lesního fon-
du v zájmu účelnějšího využití nebo zařa-
zení mezi pozemky, které nelze zeměděl-
sky obdělávat, anebo pro zřízení rybochov-
ných rybníků na půdě trvale zamokřené
a nevhodné pro zemědělskou výrobu,

f) pro umístění signálů, stabilizačních kame-
nů a jiných značek pro geodetické účely,
stožárů nadzemního vedení, vstupních ša-
chet podzemního vedení, pokud v jednotli-
vých případech nejde o plochu větší než
30 m2,

g) pro umístění přečerpacích stanic, vrtů a
studní a stanic nadzemního (podzemního)
vedení, pokud odnímaná plocha v jednotli-
vých případech nepřesahuje 55 m2 a větr-
ných jam,

h) pro účely ochrany přírody nebo pro pro
vádění archeologických výzkumů a výkopů,
ch) k nezemědělským účelům po dobu kratší
než jeden rok včetně uvedení půdy do pů-
vodního stavu.

§ 23
Ekonomická újma

(1) Organizace, v jejímž zájmu se země-
dělská půda odnímá zemědělské výrobě nebo
se hospodaření na takové půdě omezuje nebo
ztěžuje, je povinna odstranit, s výjimkou uve-
děnou v odstavci 3, ekonomickou újmu, která
socialistické zemědělské organizaci vznikla:

a) odnětím půdy,

b) zřízením ochranných pásem k ochraně
zdravotní nezávadnosti nádrží povrchových
vodních zdrojů pitné vody pro hromadné
zásobování obyvatelstva nebo k ochraně
přírodních léčivých zdrojů,

jestliže tím došlo k podstatnému zásahu do
hospodaření socialistické zemědělské organ i
zace.

(2) Ekonomická újma se odstraňuje opa-
třeními sloužícími k intenzifikaci zemědělské
výroby.

(3) Ekonomická újma se neodstraňuje u o-
chranných pásem I. stupně zdrojů pitné vody
pro hromadné zásobování obyvatelstva a užších
ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů.

§ 24

Podrobnosti o ekonomické újmě a o jejím
odstraňování stanoví vláda Československé so-
cialistické republiky nařízením. ".


11

26. V § 25 se citace § 13 nahrazuje citací § 13a.

27. Část VIII včetně nadpisu zní:

,,ČÁST VIII

Pokuty

§ 27

(1) Organizacím, které poruší povinnosti
uvedené v odstavci 2, mohou orgány ochrany
zemědělského půdního fondu ukládat pokuty
až do výše 500 000 Kčs.

(2) Pokuty se ukládají za

a) neoprávněné zabírání půdy, která je sou-
částí zemědělského půdního fondu nebo
neoprávněnou činnost na této půdě, poško-
zující zemědělskou výrobu,

b) provedení změny kultury bez souhlasu pří-
slušného orgánu ochrany zemědělského
půdního fondu, pokud je tohoto souhlasu
podle § 4 třeba,

c) nedostatečné obdělávání nebo nedostateč-
ne využívání zemědělské půdy,

(d) porušení povinnosti vést vlastní (podniko-
vou) evidenci půdy,

e) nesplnění opatření uloženého rozhodnutím
orgánu ochrany zemědělského půdního
fondu vydaným podle tohoto zákona.

(3) Orgány ochrany zemědělského půdního
fondu mohou ukládat pokuty též pracovníkům
organizace, kteří porušení její povinnosti zavi-
nili, nejde-li o trestný čin nebo přečin; výše
pokuty může u pracovníka činit nejvýše troj-
násobek jeho průměrného výdělku. 6) Byla-li
podle tohoto ustanovení uložena pokuta pra-
covníku, nelze mu za tento čin uložit pokutu
podle jiných předpisů.

(4) Pokutu lze uložit do jednoho roku ode
dne, kdy se orgán příslušný k jejímu uložení
dověděl o porušení povinnosti, nejpozději však
clo 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti
došlo.

(5) Uložením pokuty organizaci zůstavá
nedotčena trestní odpovědnost jejich pracov
niku i odpovědnost organizace a pracovníků
organizace podle předpisů o náhradě škody. ".

28. Dosavadní část VIII se označuje jako část IX,
dosavadní ustanovení § 27 až 30 se vypouští
a nahrazuje se tímto textem:

,, § 28

Socialistické zemědělské organizace, které
jsou uživateli (vlastníky) půdy náležející do

6) § 275 zákoníku práce.


12

zemědělského půdního fondu, jsou povinny ve
spolupráci s orgány geodézie a kartografie
vést vlastní (podnikovou) evidenci této půdy.

§ 29

(1) Nezastavěné pozemky, které dosud ne-
byly vyňaty ze zemědělského půdního fondu
v chatových lokalitách vzniklých přede dnem
účinnosti zákona a jejichž dostavba je v sou-
ladu se záměry územního plánování, mohou
být použity k výstavbě rekreačních chat jen
tam, kde to stanoví ministerstvo zemědělství
a výživy České socialistické republiky nebo mi-
nisterstvo zemědělství a výživy Slovenské so-
cialistické republiky.

(2) Povinnost odstranit ekonomickou újmu
se nevztahuje na případy, v nichž byl dán před-
chozí souhlas přede dnem... (bude doplněn
den účinnosti zákona).

§ 30

(1) Federální ministerstvo zemědělství a
výživy vydá podrobnější úpravu

a) o tom, které pozemky náležejí do země-
dělského půdního fondu a o zakládání a
vedení vlastní (podnikové) evidence půdy
zemědělskými organizacemi,

b) povinností uživatelů (vlastníků) zeměděl-
ské půdy při zabezpečování řádného hos-
podaření na zemědělské půdě, zejména
s ohledem na její intenzívní a racionální
využívání pro moderní zemědělskou velko-
výrobu,

c) o podmínkách a postupu při odnímání
půdy ze zemědělského půdního fondu, ze-
jména při odnímání pro účely zalesnění
nebo zařazení mezi pozemky, které nelze
zemědělsky obdělávat a o náležitostech
plánů rekultivace,

d) ochrany zemědělského půdního fondu při
územně plánovací činnosti, při zpracová-
vání návrhů na stanovení dobývacích pro-
storů, při přípravné dokumentaci staveb
a při těžební a průmyslové činnosti,

e) k upřesnění případů uvedených v § 22.

(2)Ministerstvo zemědělství a výživy Čes-
ké socialistické republiky a ministerstvo země-
dělství a výživy Slovenské socialistické repub-
liky stanoví způsob zjišťování bonitních tříd
zemědělské půdy. ".

29. Pokud se v zákoně používá výrazů:

a) ,,okresní národní výbor", nahrazuje se ten-
to výraz výrazem ,,orgán ochrany zeměděl-
ského půdního fondu",


13

b) ,,výrobní zemědělská správa", nahrazuje se
tento výraz výrazem ,,orgán státního hos-
podářského řízení zemědělství",

c) ,,středisko geodézie", nahrazuje se tento
výraz, výrazem ,,orgán geodézie a karto-
grafie".

Čl. II

Předsednictvo Federálního shromáždění
se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo
úplně znění zákona o ochraně zemědělského
půdního fondu, jak vyplývá z pozdějších před-
pisů.

Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem


14

Důvodová zpráva

I. Všeobecná část

V roce 1937 činila celková výměra zemědělské
pudy na území ČSSR podle údajů Federálního sta-
tistického úřadu 7755000 ha, z toho 5 604 000 ha
půdy orné. K 1. 1. 1975 poklesla celková výmě-
ra zemědělské půdy na 7 042 142 ha, z toho
4 943 268 ha orné půdy. To znamená, že za 37 let
došlo k absolutnímu snížení výměry zemědělské
půdy o 712 858 ha zemědělské půdy, z toho
660 732 ha orné půdy.

Výměra zemědělské půdy připadající na jed-
noho obyvatele je v ČSSR jedna z nejnižších v Ev-
ropě; k 1. 1. 1975 činila pouze 47, 76 arů, u orné
půdy jen 33, 53 arů.

Ke značným úbytkům zemědělské půdy dochá-
zelo v letech 1949-1959, v nichž většina odvětví
našeho národního hospodářství procházela v rámci
socialistické výstavby a přestavby obdobím mohut-
ného rozvoje. V tomto období byla výstavba reali-
zována často živelně, na velmi úrodných půdách
a na neúměrně rozsáhlých plochách, bez ohledu na
dlouhodobé nepříznivé následky takové praxe pro
zemědělskou výrobu. Navíc nedostatek pracovních
sil, zejména v horských a podhorských oblastech,
vedl k extenzívnímu hospodaření a k převodům
zemědělské půdy do nezemědělské půdy.

Úbytky zemědělské pudy jsou v našich podmín-
kách nenahraditelné a znehodnocení zemědělské
půdy zpravidla těžko napravitelné. Zemědělský
půdní fond je nenahraditelným výrobním prostřed-
kem, základním přírodním bohatstvím naší země
a jednou z hlavních složek životního prostředí;
jeho účinná ochrana je naléhavým celospolečen-
ským zájmem.

Mimořádně vážný stav ve vývoji zemědělského
půdního fondu vedl k vydání zákona č. 48/1959 Sb.,
o ochraně zemědělského půdního fondu a prová-
děcí vyhlášky č. 7/1960 Sb. Zákon patřil v té době
k prvním legislativním opatřením tohoto druhu na
světě. Uplatňování nových právních předpisů v pra-
xi přineslo určité zlepšení, zásadního obratu vsak
dosaženo nebylo. Roční úbytky zemědělské pudy či-
nily v letech 1960-1965 průměrně 33 640 ha ze-
mědělské půdy, z toho 11 940 ha půdy orné.

Nejvyšší stranické a vládní orgány se proto
v letech 1963-1965 touto problematikou znovu za-
bývaly. Z jejich podnětu došlo v roce 1966 k vy-
dání nového zákona č. 53/1966 Sb., o ochraně ze-
mědělského půdního fondu, k němuž byla pak
vydána prováděcí vyhláška č. 97/1966 Sb. Význam-
ným doplňkem těchto právních předpisů jsou i zá-
kony České národní rady č. 77/1969 Sb. a Slovenské

národní rady č. 179/1969 Sb. (o státním fondu pro
zúrodnění půdy).

Ve srovnání s dřívější právní úpravou došlo
k dalšímu zlepšení, přesto v letech 1971-1974 do-
sáhly úbytky zemědělské půdy podle údajů evi-
dence nemovitostí 75 251 ha zemědělské půdy,
z toho 24808 ha orné půdy (v ČSR činily úbytky
v uvedených letech 28 598 ha zemědělské půdy a
z toho 11 378 ha orné půdy, v SSR 46 553 ha ze-
mědělské půdy, z toho 13 430 ha orné půdy). Kdy-
by odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu
pokračovalo v tomto rozsahu, znamenalo by to, že
se do roku 2000 celková výměra zemědělské půdy
sníží o dalších 450 tis. ha, což se rovná zhruba
výměře 7-8 okresů. Z toho rovněž vyplývá, že
platná právní úprava plní své poslání jen čás-
tečně.

Právní úprava může tendenci vývoje jen usměr-
nit, nikoliv však zastavit. Rozvoj zemědělské vý-
roby je celospolečenským zájmem. Takovým zá-
jmem je však také rozvoj ostatních odvětví národ-
ního hospodářství, který se z nedostatku jiných
možností nutně uskutečňuje na půdě odnímané ze
zemědělského půdního fondu. Úkolem právní úpra-
vy může za tohoto stavu být jen sladit oba zájmy
a najit vhodné řešení, které by bylo v našich pod-
mínkách optimální. Rozbory provedené na základě
zkušeností praxe pak ukazují, že právě z tohoto
hlediska vykazuje platná právní úprava značné ne-
dostatky.

Stručně lze tyto nedostatky shrnout takto:

Dosavadní právní úprava kombinuje adminis-
trativní a ekonomické nástroje k ochraně země-
dělského půdního fondu. Administrativní nástroje
nejsou však v dnešní podobě dosti účinné; nechrání
dostatečným způsobem nejlepší půdu, nevylučují
některé nežádoucí převody zemědělské půdy do ji-
ných kategorii půdy a neobsahují systém sankcí za
porušení povinností stanovených zákonem nebo po-
dle něho uložených orgány ochrany zemědělského
půdního fondu.

Ekonomickým nástrojem je ustanovení, podle
něhož ten, v jehož zájmu se půda odnímá ze ze-
mědělského půdního fondu, odvádí do státního fon-
du pro zúrodnění půdy (u jednotných zemědělských
družstev do fondu určeného k financování inves-
tic do půdy) určitou peněžitou částku (odvody);
v dnešní své podobě však toto ustanovení nevylu-
čuje subjektivní posuzování rozhodných hledisek
pro stanovení výše odvodů a nezabraňuje účinně
obcházení zákona. Kromě toho nepamatuje platná
právní úprava na náhradu ekonomické újmy, která
socialistické zemědělské organizaci vznikne tím, že


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP