Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1975

II. v. o.

99

Vládní návrh

Zákon

ze dne listopadu 1975
o užívání půdy a jiného zemědělského majetku k zajištění výroby

Zemědělská půda je základním výrobním pro-
středkem zemědělské výroby a nenahraditelným
zdrojem výživy lidu. Zájem společnosti na účelném
a řádném obhospodařováni a zvelebování veškeré
půdy vyžaduje, aby ji užívaly socialistické země-
dělské organizace za takových podmínek, které
účinně napomáhají intenzivnímu zvyšování rost-
linné výroby a tak i dalšímu rozvoji socialistické
zemědělské velkovýroby.

K dosažení tohoto cíle, zejména k upevnění a
prohloubení práv socialistických zemědělských or-
ganizací při užívání půdy a jiného zemědělského
majetku, jež nejsou v socialistickém společenském
vlastnictví, usneslo se Federální shromáždění Čes-
koslovenské socialistické republiky na tomto zá-
koně:

§ 1

Socialistické zemědělské organizace, jakož
l státní organizace, které plní vědeckovýzkumné
úkoly, a úkoly výuky pro odvětví zemědělství (dále
jen ,,zemědělské organizace"), užívají půdu, kterou
nemají v družstevním1) nebo náhradním2) užívá-

1) Zákon č. /1975 Sb., o zemědělském družstevnictví.

2) Vládní nařízení č. 47/1955 Sb., o opatřeních v oboru hospodářsko-technických úprav pozemků.


2

ní, jakož i jiný zemědělský majetek ve vlastnictví
občanů a jiných než socialistických organizací, na
základě práva užívání k zajištění výroby (dále jen
,,právo užívání").

§2

(1) Právo užívání je bezúplatně a časově ne-
omezené; opravňuje zemědělskou organizaci k to-
mu, aby hospodařila s půdou a jiným zemědělským
majetkem ve stejném rozsahu, jako by byla vlast-
níkem a využívala ji v souladu s právními předpisy
pro plnění všech úkolů, které jsou předmětem její
činnosti.

(2) Jde-li o užívání pozemků, může zeměděl-
ská organizace zejména

a) provádět na nich úpravy, potřebné k zajiš-
tění nebo zvýšení zemědělské výroby,

b) měnit jejich podstatu a čerpat z ní,

c) zřizovat na nich stavby, potřebné pro čin-
nost zemědělské organizace, i obytné domy v rám-
ci podnikové bytové výstavby.

(3) Veškeré porosty na pozemcích, užívaných
státní zemědělskou organizací, jsou ve vlastnictví
státu. Veškeré porosty na pozemcích užívaných
družstevní zemědělskou organizací jsou v jejím
vlastnictví.

(4) Jde-li o užívání staveb, může zemědělská
organizace zejména

a) provádět na nich úpravy, potřebné pro je-
jich účelné využití,

b) po projednání s příslušným orgánem stát-
ního hospodářského řízení zemědělství požádat
stavební úřad o povolení odstranit stavbu na
vlastní náklady.

§3

(1) Zemědělská organizace je oprávněna i po-
vinna chránit své právo užívání proti každému, kdo
do něho neoprávněně zasahuje.

(2) S půdou a jiným zemědělským majetkem,
k nimž má právo užívání, je zemědělská organi-
zace povinna řádně hospodařit v zájmu společnosti
a co nejúčinněji je využívat k rozvoji socialistické
zemědělské velkovýroby; zejména je povinna pe-
čovat o soustavné zvyšování úrodnosti zeměděl-
ských pozemků.

§4

Stejná oprávnění a povinnosti, jaká vyplývají
z práva užívání podle tohoto zákona, přísluší ze-
mědělské organizaci i k pozemkům, které má
v náhradním užívání.


3

§5

(1) Právo užíváni náleží zemědělské organiza-
ci k majetku uvedenému v § 1, který užívá ke dni
účinnosti tohoto zákona.

(2) Právo užívání náleží zemědělské organiza-
ci i k obytným částem zemědělských usedlostí a
stavebním pozemkům, na nichž jsou zřízeny, pokud
převzala celou usedlost do užívání před 1. dubnem
1964 a užívá ji ke dni účinnosti tohoto zákona.

(3) v pochybnostech, zda zemědělské organi-
zaci náleží podle odstavců 1 a 2 právo užívání,
rozhodne okresní národní výbor.

Vznik práva užívání

§ 6

(1) Vlastník zemědělské půdy, která není
v užívání socialistické organizace, je povinen za-
jistit v souladu s dosaženým stupněm rozvoje ze-
mědělské výroby její řádné obdělávání ve shodě
se zájmy společnosti a využívat ji k zajištění pro-
dukce společensky žádoucích zemědělských výrob-
ků. Nemůže-li vlastník zemědělské půdy tyto po-
vinnosti plnit, je povinen oznámit to bezodkladně
prostřednictvím místního národního výboru okres-
nímu národnímu výboru.

(2) Okresní národní výbor působí k tomu, aby
vlastník zemědělské půdy, který neplní nebo ne-
může plnit povinnosti uvedené v odstavci 1, daro-
val své zemědělské pozemky státu nebo uzavřel se
zemědělskou organizací písemnou dohodu, kterou
jí odevzdá své zemědělské pozemky, popřípadě
i jiný zemědělský majetek, který zemědělská or-
ganizace potřebuje, do užívání podle § 1 a násl.

(3) Nedojde-li k darování zemědělských po-
zemků státu ani k uzavření dohody podle odstav-
ce 2, zřídí právo užívání (§ 1) k zemědělské půdě,
popřípadě i k jinému zemědělskému majetku, kte-
rý zemědělská organizace potřebuje, okresní ná-
rodní výbor svým rozhodnutím.

(4) V dohodě podle odstavce 2 i v rozhodnutí
okresního národního výboru podle odstavce 3 musí
být přesně označeny pozemky i jiný zemědělský
majetek, k nimž právo užívání vzniká.

§ 7

Právo užívání nelze podle § 6 zřídit ke stav-
bám, které mohou být v osobním vlastnictví; ne-
zřizuje se také k pozemkům, na nichž jsou tyto
stavby zřízeny, k nádvořím, jakož i k zahradám,
které souvisejí s pozemkem, na kterém je obytná
budova, nebo jsou v zastavěné části obce (intravi-
lánu), jestliže jejich výměra nepřesahuje 0, 10 ha.
Výjimečně se nezřídí právo užívání k zahradě, pře-
sahující tuto výměru, jsou-li pro to důvody hodné


4

zvláštního zřetele, zejména pokud by zbývající část
pozemku, přesahující 0, 10 ha, nemohla být země-
dělskou organizací účelně využita.

§ 8

Přechází-li jednotné zemědělské družstvo do
státní zemědělské organizace, vzniká této organi-
zaci dnem přechodu právo užívání k pozemkům,
k nimž mělo družstvo právo družstevního užívání.

§ 9
Dočasné užívání

(1) Pozemky, které nelze hospodárně a účelně
využít pro socialistickou zemědělskou velkovýro-
bu, může zemědělská organizace, které k nim ná-
leží právo užívání, přenechat do dočasného užívání
státní nebo družstevní organizaci; může je též
přenechat do dočasného užívání k zemědělskému
využití společenské organizaci, popřípadě - jde-li
o pozemky v zastavěné části obce (intravilánu),
které nepřesahují výměru uvedenou v § 7 - svým
členům a pracovníkům, kteří nemají vlastní za-
hradu.

(2) Zemědělská organizace může v odůvodně-
ných případech přenechat do dočasného užívání
jiným socialistickým organizacím i budovy, k nimž
jí náleží právo užívání, popřípadě jejich části, a
pozemky, na nichž jsou tyto budovy zřízeny. Jde-li
o organizace v odvětvích zemědělství a výživy,
které zabezpečují služby pro organizace zeměděl-
ské výroby, je dočasné užívání vždy bezúplatné.

(5) Dočasné užívání vzniká písemnou smlou-
vou, uzavřenou se souhlasem okresního národního
výboru po vyjádření příslušného orgánu státního
hospodářského řízení zemědělství. Ve smlouvě je
třeba sjednat způsob a dobu dočasného užívání;
může v ní být dohodnuta i přiměřená úplata.

(4) Dočasné užívání skončí uplynutím sjed-
nané doby nebo dohodou. Skončil-li členský nebo
pracovní poměr člena nebo pracovníka k zeměděl-
ské organizaci před uplynutím sjednané doby, mů-
že dočasné užívání skončit také písemnou výpo-
vědí. Výpovědní lhůta je jednoroční ke dni 1. října,
jde-li o užívání pozemku, a tříměsíční, jde-li o uží-
vání budov.

(5) Jsou-li pozemek nebo budova, přenechané
zemědělskou organizací do dočasného užívání, uží-
vány v rozporu se sjednaným způsobem užívání
nebo se zájmem společnosti, může okresní národní
výbor dočasné užívání kdykoli zrušit.

Převod práva užívání
§ 10

(1) Právo užívání může zemědělská organiza-
ce v odůvodněných případech převést na jinou ze-


6

mědělskou organizaci písemnou smlouvou, k níž je
třeba souhlasu okresního národního výboru, vyda-
ného po vyjádření příslušného orgánu státního
hospodářského řízení zemědělství.

(2) Právo užívání se převádí vždy bezúplatně.
Jestliže však zemědělská organizace, jejíž právo
užívání se převádí, vynaložila z vlastních prostřed-
ků náklady na investice do užívané nemovitosti,
může požadovat od zemědělské organizace, na kte-
rou právo užívání převádí, náhradu těchto nákla-
dů; jejich výše se zjišťuje oceněním hodnoty in-
vestic ke dni převodu práva užívání.

(3) Nedojde-li k dohodě o náhradě nákladů
vynaložených na investice, rozhodne o ní na návrh
zemědělské organizace, jejíž právo užíváni bylo
převedeno, okresní národní výbor po vyjádření
příslušného orgánu státního hospodářského řízení
zemědělství; návrh lze podat nejpozději do jedno-
ho roku po převodu práva užívání, jinak právo na
náhradu těchto nákladů zanikne.

§ 11

Je-li v celospolečenském zájmu, aby se právo
užívání převedlo na jinou zemědělskou organizaci
a zemědělské organizace se o tomto převodu ne-
dohodnou, rozhodne o přechodu práva užívání
okresní, národní výbor po vyjádření příslušného or-
gánu státního hospodářského řízení zemědělství.
Ustanovení § 10 odst. 2 a 3 zde platí obdobně.

§ 12
Zánik práva užívání

(1) Právo užívání zaniká přechodem nebo pře-
vodem užívaného majetku do socialistického spo-
lečenského vlastnictví. Jinou změnou vlastnictví
není právo užívání dotčeno.

(2) Právo užívání zaniká také v případě, jest-
liže pozemky byly podle zvláštních předpisů roz-
hodnutím orgánu státní správy určeny k zalesnění
a byly převedeny do užívání státní organizace les-
ního hospodářství.

(3) Ke smlouvě o převodu vlastnictví k ma-
jetku, k němuž náleží zemědělské organizaci prá-
vo užívání, je třeba též jejího souhlasu; to neplatí,
jde-li o darování tohoto majetku státu.

Přechodná a závěrečná ustanovení

§ 13

(1) Právo užívání podle § 5 odst. 1 nevznikne,
užívá-li zemědělská organizace zemědělský maje-
tek na, základě smlouvy podle občanského zákoní-
ku č. 40/1964 Sb.; to neplatí, jde-li o zemědělské
pozemky.

(2) Smluvní závazky zemědělských organizací
z odkoupení živého Inventáře a zásob podle § 4

vládního nařízení č. 50/1955 Sb., o některých opa-


6

třeních k zajištění zemědělské výroby, které
vznikly před účinnosti tohoto zákona, zůstávají
nedotčeny.

§ 14

Právo užívání k nemovitostem se zapisuje do
evidence nemovitostí podle předpisů o evidenci ne-
movitostí. 3)

§15

Vládní nařízení č. 50/1955 Sb., o některých
opatřeních k zajištění zemědělské výroby, se zru-
šuje.

§ 16

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna
1976.

3) Zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitosti a vyhláška Ústřední správy geodézie a kartografie č. 23/1964
Sb., kterou se provádí zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí.


7

Důvodová zpráva

I. Všeobecná část

Kvalitativní změny, k nimž došlo v našem ze-
mědělství i v celé společnosti, vyžadují též novou
právní úpravu užívacích vztahů socialistických ze-
mědělských organizací k jimi obhospodařované
půdě, která jinak zůstává v soukromém vlastnictví.

V procesu socializace zemědělství přešla na-
prostá většina půdy, nacházející se v soukromém
vlastnictví občanů, do společenského užívání. Ved-
le sdružování půdy ke společnému hospodaření
jednotných zemědělských družstev jejich členy se
významným prostředkem přechodu půdy do spo-
lečenského užívání stala opatření, prováděná podle
vládního nařízení č. 50/1955 Sb., o některých opa-
třeních k zajištění zemědělské výroby, jež byla
uplatňována vůči těm vlastníkům zemědělské pů-
dy, kteří z různých důvodů neplnili nebo nemohli
plnit povinnosti spojené s jejím řádným obdělává-
ním. Toto vládní nařízení umožňovalo především
vlastníkům i uživatelům řádně neobdělávané ze-
mědělské půdy, aby ji smluvně přenechali do uží-
vání státní nebo družstevní zemědělské organizaci.
Pokud tak neučinili, mohl národní výbor svým roz-
hodnutím přikázat tuto půdu státní nebo družstev-
ní zemědělské organizaci do užívání v zájmu zajiš-
tění zemědělské výroby; spolu se zemědělskou
půdou bylo zpravidla přikazováno do užívání ze-
mědělské organizaci též potřebné provozní zaří-
zení.

Vládní nařízení č. 50/1955 Sb. odpovídalo po-
litickým a ekonomickým podmínkám období socia-
listické přestavby dřívější zemědělské malovýroby.
Sehrálo významnou úlohu nejen z hlediska zajiš-
ťování racionálního využívání zemědělské půdy,
ale i při vytváření předpokladů pro socialistickou
zemědělskou velkovýrobu. V průběhu 20 let jeho
účinnosti se však podstatně změnily výrobní pod-
mínky v zemědělství i tomu odpovídající společen-
ské vztahy. To se odrazilo i v myšlení lidí, kteří
v naprosté většině ztratili zájem na event. obnově
malovýrobního hospodaření na své půdě; soukro-
mí vlastníci zemědělské půdy, užívané socialistic-
kými zemědělskými organizacemi, se přesvědčili,
že rychlý růst jejich životní úrovně je pevně spo-
jen s rozvojem socialistických forem hospodaře-
ní. Úspěšný rozvoj zemědělské výroby organizova-
né na socialistických principech tak upevnil socia-
listické výrobní vztahy k zemědělské půdě; sou-
kromé vlastnické právo jako základna malovýrob-
ního hospodaření zcela ztratilo svůj původní eko-
nomický význam.

Za těchto okolností již vládní nařízení č. 50/
1955 Sb. neodpovídá dosaženému stupni rozvoje

socialistické zemědělské velkovýroby a neslouží
novým potřebám. To se týká zejména jeho ustano-
vení o časově omezeném výkonu práva užívání so-
cialistických zemědělských organizací k půdě,
o možnosti a podmínkách vrácení půdy a provoz-
ního zařízení vlastníkovi za účelem obnovy malo-
výrobního hospodaření, o zajišťování pomoci jed-
notlivě hospodařícím rolníkům národními výbory,
o rozlišování zaviněného a nezaviněného neobdě-
lávání půdy, aj.

Z hlediska vytváření právních předpokladů
pro další rozvoj socialistické zemědělské velkový-
roby je také nedostatkem dosavadní právní úpravy,
že jí založené právo užívání neodpovídá svým ob-
sahem-nynějším úkolům socialistických zeměděl-
ských organizací. Jeho obsah je navíc rozdílný od
obsahu jiných užívacích práv socialistických země-
dělských organizací k půdě; přitom v komplexu
jednotného půdního fondu socialistické zeměděl-
ské organizace (když již zanikly původní hranice
mezi jednotlivými pozemky] je obtížné a mnohdy
nemožně, aby byly při organizování výrobně-hospo-
dářské činnosti respektovány rozdíly v obsahu a
rozsahu užívání jednotlivých pozemků se zřetelem
na právní předpis, podle kterého jsou tyto pozemky
užívány.

Z těchto skutečností vyplývají cíle nové práv-
ní úpravy užívání půdy a jiného zemědělského
majetku k zajištění výroby.

Hlavním cílem navrhované právní úpravy je
posílení užívacích vztahů socialistických zeměděl-
ských organizací k půdě v soukromém vlastnic-
tví, kterou její vlastníci řádně neobdělávají. To-
hoto cíle má být dosaženo zejména tím, že bude
právo užívání půdy a jiného zemědělského majet-
ku k zajištění výroby konstruováno ve srovnání
s nynějším stavem jako právo kvalitativně vyšší,
jmenovitě jako právo časově neomezené, bezúplat-
né a nedotčené případnými změnami v osobě
vlastníka (pokud nedojde k převodu nebo k pře-
chodu majetku do socialistického společenského
vlastnictví).

Navrhovaná právní úprava také podstatně roz-
šíří obsah práva užívání půdy a jiného zeměděl-
ského majetku k zajištění výroby, a to tak, aby
jeho obsah byl shodný s obsahem práva družstev-
ního užívání. Z práva užívání k zajištění výroby vy-
plyne socialistickým zemědělským organizacím
oprávnění užívat půdu a jiný zemědělský majetek
k plnění všech úkolů, které jsou předmětem jejich
činnosti. Tím se jim umožní mj., aby na užívaných
pozemcích zřizovaly stavby potřebné pro jejich


8

činnost i obytné domy v rámci podnikové bytové
výstavby. Navrhovaná právní úprava výslovně zdů-
razňuje jejich právo ke všem porostům a stanoví
podmínky, za nichž bude možno převádět právo
užívání k zajištění výroby z jedné socialistické ze-
mědělské organizace na druhou, popřípadě za nichž
bude možno přenechat pozemek nebo budovu do
dočasného užívání. Nově pojaté právo užívání pů-
dy a jiného zemědělského majetku k zajištění vý-
roby přispěje i k procesu koncentrace a speciali-
zace zemědělské výroby; to proto, že napříště ne-
budou socialistické zemědělské organizace vstupo-
vat do kooperačních sdružení a společných ze-
mědělských podniků s užívacími právy rozdílného
obsahu k základnímu výrobnímu prostředku -
půdě.

Ke stabilizaci půdního fondu v užívání socia-
listických zemědělských organizaci dojde i tím, že
navrhovaná právní úprava založí socialistickým
zemědělským organizacím právo užívání k zajiště-
ní výroby k veškeré půdě, jejíž obdělávání sou-
kromí vlastníci nezajišťovali a jež bude v užívání
těchto organizací ke dni účinnosti zákona. Stane se
tak přímo ze zákona, takže státní orgány nebudou
zatíženy povinností řešit jednotlivé případy.

Pokud jde o dopad nové právní úpravy na jiné
právní předpisy, počítá se se zrušením vládního
nařízení č. 50/1955 Sb., o některých opatřeních
k zajištění zemědělské výroby. Navrhovaná právní
úprava se dotkne také ustanovení § 9 vládního na-
řízení č. 47/1955 Sb., o opatřeních v oboru hospo-
dářsko-technických úprav pozemků, a to tím, že
i obsah práva náhradního užívání socialistických
zemědělských organizací k pozemkům, pojatým do
hospodářsko-technických úprav, bude sjednocen
s obsahem práva užívání k zajištění výroby.

Uplatnění nové právní úpravy si nevyžádá
zvýšení počtu pracovních sil u národních výborů.
Rovněž se nepředpokládá, že v souvislosti s no-
vou právní úpravou vzniknou zvláštní nároky na
státní rozpočty republik nebo na státní rozpočet
federace.

II. Zvláštní část
K § 1:

Těžiště nového pojetí užívacích vztahů socia-
listických zemědělských organizaci k půdě a ji-
nému zemědělskému majetku je v kvalitativně no-
vém právu užívání k zajištění výroby. Na základě
tohoto práva budou užívat půdu (pokud k ní ne-
budou mít právo družstevního užívání nebo právo
náhradního užívání) a jiný zemědělský majetek ve
vlastnictví občanů, popřípadě ve vlastnictví jiných
než socialistických organizací, nejen socialistické
zemědělské organizace, jejichž předmětem činnos-

ti je zemědělská výroba (např. státní statky, jed-
notná zemědělská družstva, společné zemědělské
podniky, státní plemenářské podniky, šlechtitelské
a semenářské podniky, školní statky, vojenské
statky, apod. ), ale také státní organizace, které
hospodaří se zemědělským majetkem při zabezpe-
čování úkolů vědy, výzkumu a výchovy kádrů
(státní organizace, které plní vědeckovýzkumné
úkoly a úkoly výuky pro odvětví zemědělství).

Zemědělským majetkem se v této souvislosti
rozumí zemědělská i nezemědělská půda (s vý-
jimkou lesní) a provozní zařízení (hospodářské a
jiné budovy, hospodářská zařízení, živý a mrtvý
inventář, osivo, sadba, krmiva, apod. ).

K § 2 a 3:

Právo užívání k zajištění výroby je koncipo-
váno jako právo bezúplatné a časově neomezeně.
Soubor oprávněni, jež z něho pro socialistickou ze-
mědělskou organizaci vyplývají, je v podstatě
shodný se souborem oprávnění, jež běžně příslušejí
vlastníkovi věci. Socialistická zemědělská organi-
zace je pochopitelně povinna využívat svá obsáhlá
oprávnění pouze k plnění úkolů, které jsou před-
mětem její činnosti; touto činností však není jen
vlastní zemědělská výroba, ale i přidružená výroba,
výstavba bytů, plnění úkolů v kulturní, sociální
a jiných oblastech společenské činnosti (např. vý-
stavba a provoz jeslí, kulturních a sportovních za-
řízení), aj. V zájmu vyloučení jakýchkoli pochyb-
ností se upřesňuje právní vztah socialistické
zemědělské organizace k porostům (zejména trva-
lým) na užívaných pozemcích; porosty na po-
zemcích, užívaných státní zemědělskou organiza-
cí, náležejí do vlastnictví státu, porosty na pozem-
cích, užívaných družstevní zemědělskou organi-
zací, do jejího vlastnictví.

Při výkonu svých oprávnění, vyplývajících
z práva užívání k zajištění výroby, musí socialis-
tická zemědělská organizace dbát důsledně i usta-
novení jiných právních předpisů, pokud upravují
práva a povinnosti při hospodaření s půdou, po-
případě s dalším zemědělským majetkem (např.
předpisů o ochraně zemědělského půdního fondu,
stavebních předpisů, předpisů o využití nerostného
bohatství).

Socialistické zemědělské organizaci se ukládá
povinnost chránit právo užívání proti každému,
kdo do něho neoprávněně zasahuje (byť by to byl
i vlastník věci), a s půdou a jiným zemědělským
majetkem, jež užívá, řádně hospodařit.

Povinnost řádného hospodaření zavazuje so-
cialistickou zemědělskou organizaci především
k trvalé péči o zúrodňování zemědělské půdy, ale
také k udržování staveb a jiného majetku v řád-


9

ném stavu, odpovídajícím stavebním a jiným před-
pisům. Z povinnosti řádného hospodaření také vy-
plývá, že socialistická zemědělská organizace mů-
že podle potřeby právně disponovat s majetkem,
který má v užívání, nikoli však zcizovat nemovi-
tosti.

K § 4:

V zájmu shodného právního postavení socialis-
tické zemědělské organizace při užívání jednotli-
vých pozemků v rámci jednotného půdního fondu
organizace se sjednocuje i obsah práva náhradní-
ho užívání s obsahem práva užívání k zajištění
výroby. To znamená, že k pozemkům, jež má so-
cialistická zemědělská organizace v náhradním
užívání podle předpisů o hospodářsko-technických
úpravách pozemků, bude mít tato organizace na-
příště zcela stejná oprávnění a povinnosti, jaká
vyplývají z práva užívání k zajištění výroby.

K § 5:

Právo užívání k zajištění výroby bude náležet
socialistické zemědělské organizaci ze zákona k té
půdě a jinému zemědělskému majetku v soukro-
mém vlastnictví (nepůjde-li o půdu, kterou tato
organizace užívá na základě práva družstevního
užívání nebo práva náhradního užívání), jež budou
v užívání této organizace ke dni účinnosti zákona;
přitom bude zcela nerozhodné, zda bude užívání
uvedeného majetku socialistickou zemědělskou or-
ganizací podloženo platným právním důvodem, či
zda půjde o tzv. faktické užívání.

Za těchto podmínek bude socialistické země-
dělské organizaci náležet ze zákona právo užívání
i k obytným částem zemědělských usedlostí, pokud
je tato organizace převzala do užívání spolu s ce-
lými usedlostmi před 1. dubnem 1964 (tj. před
účinností občanského zákoníku č. 40/1964 Sb.,
který postavil obytné části zemědělských usedlos-
tí - pokud splňují stanovené podmínky - na ro-
ven rodinným domkům).

Rozhodování, zda k určitému zemědělskému
majetku náleží socialistické zemědělské organiza-
ci právo užívání k zajištění výroby podle tohoto
ustanovení, bude vyloučeno ze soudní pravomoci.
Výslovně bude založena pravomoc k tomuto roz-
hodování okresnímu národnímu výboru, který je
lépe obeznámen s místními podmínkami a potře-
bami a může. tak se znalostí věci - vydáním de-
klaratorního rozhodnutí - odstranit případné po-
chybnosti.

K § 6 až 8:

Zvláštní charakter zemědělské půdy a zájem
společnosti na jejím racionálním využívání vyža-
dují, aby byla zákonem stanovena povinnost vlast-

níka půdy, která není v užívání socialistické or-
ganizace, zajistit její řádné obhospodařování. Po-
vinnost vlastníka řádně obhospodařovat zeměděl-
skou půdu nemůže být ovšem chápána jako jeho
osobní pracovní povinnost.

Nezajistí-li vlastník sám - ať již z jakéhokoli
důvodu - obdělávání své půdy, má možnost daro-
vat ji státu nebo uzavřít se socialistickou zeměděl-
skou organizací smlouvu o odevzdání půdy a ji-
ného zemědělského majetku, který tato organizace
potřebuje, do jejího užívání podle tohoto zákona.

Nedojde-li k zabezpečení řádného obděláváni
půdy některým z těchto způsobů, rozhodne okresní
národní výbor - v zájmu společnosti - o zřízení
práva užívání k zajištění výroby. Toto právo se
nezřizuje ke stavbám, které mohou být v osobním
vlastnictví, k pozemkům, na nichž jsou tyto stav-
by zřízeny, k nádvořím a k zahradám, které pro
svou polohu (v zastavené části obce) a výměru (do
0, 10 ha) nejsou vhodně ke společenskému obhos-
podařování.

V souvislosti s vytvářením příznivých podmí-
nek pro další rozvoj socialistické zemědělské vel-
kovýroby je někdy účelné, aby jednotná zeměděl-
ská družstva přecházela do státních zemědělských
organizací. Poněvadž nelze převádět právo druž-
stevního užívání na státní organizaci, stanoví se
pro tyto případy, že státní zemědělské organizaci,
do níž přešlo jednotné zemědělské družstvo, vzniká
ze zákona právo užívání k zajištění výroby ke všem
pozemkům, k nimž družstvo mělo právo družstev-
ního užívání.

K § 9:

Z práva užívání k zajištění výroby vyplývá so-
cialistické zemědělské organizaci též oprávnění
přenechávat pozemky (které nelze hospodárně a
účelně využít pro socialistickou zemědělskou vel-
kovýrobu) a stavby do dočasného užívání jiné so-
cialistické (státní nebo družstevní) organizaci.
Vedle toho mohou být pozemky, které nelze hos-
podárně a účelně využít pro socialistickou země-
dělskou velkovýrobu, socialistickou zemědělskou
organizací přenechány do dočasného užívání -
ovšem jenom k zemědělskému využití - také spo-
lečenské organizaci, popřípadě i vlastním členům
a pracovníkům, kteří nemají vlastní zahradu
(v posléze uvedeném případě pouze za předpokla-
du, že jde o pozemky v zastavěné části obce o vý-
měře do 0, 10 ha). Jinak - v zájmu zamezení mož-
ným spekulacím - nelze přenechávat pozemky,
k nimž má socialistická zemědělská organizace
právo užívání k zajištění výroby, do dočasného
užívání jednotlivým občanům.

Ocelné hospodaření se zemědělskou půdou vy-
žaduje, aby smlouvy o dočasném užívání schvalo-


10

val okresní národní výbor v úzké součinnosti
s příslušnými orgány státního hospodářského ří-
zení. Těmito orgány jsou především okresní země-
dělské správy, u organizací pak, které nejsou ří-
zeny okresními zemědělskými správami, jejich
nadřízené orgány.

Protože socialistická zemědělská organizace,
která má k majetku přenechávanému do dočasné-
ho užívání právo užívání k zajištění výroby, udr-
žuje tento majetek svým nákladem, umožňuje se,
aby byla ve smlouvě o dočasném užívání dohod-
nuta i přiměřená úplata.

Způsob skončení dočasného užívání je řešen
zejména s přihlédnutím ke specifickým podmín-
kám užívání zemědělských pozemků.

Opravou přenechávání pozemků, k nimž má
socialistická zemědělská organizace právo užíváni
k zajištění výroby, do dočasného užívání nebudou
nijak dotčeny předpisy o ochraně zemědělského
půdního fondu; to znamená mj., že přenechání ta-
kového pozemku socialistickou zemědělskou orga-
nizací do dočasného užívání jiné státní nebo druž-
stevní organizaci za účelem event. nezemědělského
využití bude zásadně možné jen tehdy, rozhodl-li
příslušný orgán ochrany zemědělského půdního
fondu o dočasném odnětí tohoto pozemku země-
dělské výrobě (pokud nepůjde o nezemědělské vy-
užití po dobu kratší než jeden rok). Za pozemky,
které nelze hospodárně a účelně využít pro socia-
listickou zemědělskou velkovýrobu, je v této sou-
vislosti třeba považovat nejen pozemky zcela ne-
vhodné k racionálnímu obhospodařování pro jejich
stav, polohu, apod., ale také pozemky, které byly
rozhodnutím příslušného orgánu ochrany zeměděl-
ského půdního fondu určeny k tomu, aby byly do-
časně využívány jinak než pro socialistickou ze-
mědělskou velkovýrobu (např. k těžební činnosti).

Institut dočasného užívání je specifickým ve
vztahu k obdobným institutům podle hospodářské-
ho zákoníku a občanského zákoníku.

K § 10 a 11:

Pro zjednodušení převodů zemědělské půdy
při vytváření nových, větších půdních celků v sou-
vislosti s rozvojem koncentrace a specializace ze-
mědělské výroby se připouští převod práva užívání
k zajištění výroby mezi socialistickými zeměděl-
skými organizacemi písemnou smlouvou. K této
smlouvě bude z hlediska zabezpečování racionál-
ního využívání zemědělského půdního fondu třeba
souhlasu okresního národního výboru. Uplatnění
zájmů státního hospodářského řízení zemědělství
bude respektováno tím, že ke všem případům
smluvních převodů práva užívání k zajištění výro-

by bude vyžadováno vyjádření příslušného orgánu
státního hospodářského řízení zemědělství.

Tento převod práva užívání k zajištění výroby
bude vždy bezúplatný, a to již z toho důvodu, že
převádějící socialistická zemědělská organizace
získala také toto právo bezúplatně. Bere se však
zřetel na to, že někdy vynaložila převádějící so-
cialistická zemědělská organizace vlastní nemalé
finanční prostředky na užívanou nemovitost v zá-
jmu jejího lepšího využití, zvelebení, apod.; pro
takové případy se jí dává možnost požadovat od
nabývající socialistické zemědělské organizace ná-
hradu těchto nákladů. O náhradě se především
mají socialistické zemědělské organizace dohod-
nout mezi sebou; nedojde-li mezi nimi k dohodě,
rozhodne na návrh převádějící socialistické země-
dělské organizace okresní národní výbor.

O společensky odůvodněném převodu práva
užívání k zajištění výroby, o němž by se případně
nedohodly dotčené socialistické zemědělské orga-
nizace, bude moci rozhodnout okresní národní vý-
bor po vyjádření příslušného orgánu státního hos-
podářského řízení zemědělství.

K § 12:

Novým, pokrokovým rysem práva užívání
k zajištění výroby je jeho trvání i v případě, že
dojde ke změně vlastníka užívaného majetku. Pře-
jde-li však užívaný majetek do socialistického
společenského vlastnictví, právo užívání k zajištění
výroby zanikne; nadále nepůjde totiž o majetek
ve vlastnictví občana nebo jiné než socialistické
organizace a socialistická zemědělská organizace
jej bude užívat podle předpisů, upravujících uží-
vání majetku v socialistickém společenském vlast-
nictví.

Právo užívání k zajištění výroby zanikne též
v případě, že pozemek, k němuž se vztahuje, bude
vyňat ze zemědělského půdního fondu a určen
k zalesnění a převeden do užíváni státní orga-
nizace lesního hospodářství.

V zájmu zvýšení ochrany užívacích práv so-
cialistické zemědělské organizace k zemědělskému
majetku se váže uskutečnění event. převodu vlast-
nictví k takovému majetku též na souhlas této or-
ganizace; výjimka se stanoví jen pro případ da-
rování takového majetku státu, poněvadž přitom
nemůže dojít k poškození zájmů socialistické ze-
mědělské organizace.

K § 13:

Právní vztahy, které byly založeny smlouvou
podle občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. a týka-
jí se jiného zemědělského majetku než zemědělské


11

půdy, nebudou dotčeny. Se zřetelem k tomu ne-
vznikne právo užívání k zajištění výroby k tomu
majetku občana, který bude socialistická zeměděl-

ská organizace užívat ke dni účinnosti zákona na
základě smlouvy podle občanského zákoníku
(zpravidla dohody podle § 397 obč. zák. ).

V Praze dne 21. srpna 1975

Předseda vlády ČSSR:
Dr. Štrougal v. r.

Ministr zemědělství a výživy ČSSR:
RSDr. Večeřa v. r.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP