Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1975

II. v. o.

98

Vládní návrh

Zákon

ze dne listopadu 1975
o zemědělském družstevnictví

Jednotná zemědělská družstva se významně
podílejí na plnění úkolů hospodářské výstavby, na
rozvoji našeho socialistického zemědělství, uskuteč-
ňovaném pod vedením Komunistické strany Čes-
koslovenska. Vítězství socialistických výrobních
vztahů a rozvoj materiálně technické základny vý-
razně změnily charakter práce v zemědělství a
vedly k podstatnému zvýšení životní úrovně druž-
stevních rolníků a k upevnění jejich svazku s děl-
nickou třídou.

Současná vývojová etapa našeho zemědělství
se vyznačuje stále širším uplatňováním průmyslo-
vých metod organizování výroby, velkovýrobních
technologií a výsledků vědy a technického po-
kroku, další koncentrací výroby na podkladě spe-
cializace a rozvojem kooperačních i integračních
vztahů.

Rostoucí zespolečenštění zemědělské výroby
vede k upevnění družstevního socialistického vlast-
nictví, k prohloubení socialistických vlastnických
vztahů uvnitř družstev i k rozvoji vyšších forem
spolupráce mezi družstvy navzájem i mezi druž-
stevními a státními organizacemi; tak se postupně
sbližují obě formy socialistického vlastnictví v ze-
mědělství.


Se zřetelem na dosaženou úroveň rozvoje vý-
robních sil a výrobních vztahů v našem zeměděl-
ství je třeba, aby jednotná zemědělská družstva
uplatňovala vyšší formy organizace a řízení výro-
by a práce a aby bylo prohloubeno účinně státní
vedení, zabezpečující plánovitý rozvoj zeměděl-
ství v rámci celého socialistického zemědělsko-
průmyslového komplexu a sbližování sociálně eko-
nomického postavení družstevních rolníků a pra-
covníků státních organizací.

Tyto směry v rozvoji našeho socialistického
zemědělství vyžadují i novým podmínkám odpoví-
dající právní úpravu socialistického zemědělského
družstevnictví.

Vycházejíc z těchto skutečností, Federální
shromáždění Československé socialistické republi-
ky se usneslo na tomto zákoně:

Úvodní ustanovení

§ 1

Socialistické zemědělské družstevnictví je ne-
dílnou součástí naší socialistické hospodářské sou-
stavy; uplatňují se v něm zejména zásady dobro-
volnosti, státního řízení a družstevní demokracie,
jednoty zájmů členů se zájmy družstva a celé
společnosti, plánovitosti, ochrany družstevního
vlastnictví a sbližování obou forem socialistického
vlastnictví v zemědělství.

§ 2

(1) Stát řídí jednotná zemědělská družstva
(dále jen ,,družstva") a ostatní zemědělské druž-
stevní organizace, popřípadě další organizace a ko-
operační sdružení, jež se vytvářejí při rozvoji spo-
lupráce v zemědělství (dále jen ,,ostatní organiza-
ce"), v souladu se zemědělskou politikou a po-
litikou výživy lidu tak, aby svou hospodářskou
činností uspokojovaly co nejlépe potřeby a zájmy
společnosti.

(2) Stát zajištuje jednotnou úpravu základ-
ních otázek života družstev a ostatních organizací
a dbá o to, aby vnitrodružstevní předpisy odpoví-
daly jak místním podmínkám, tak právnímu řádu.

§ 3

(1) Na podkladě rozboru hospodaření druž-
stev a ostatních organizaci a technickoekono-
mických koncepcí socialistické zemědělské velko-
výroby usměrňuje stát hospodářský rozvoj druž-
stev a ostatních organizací ekonomicky účinnými
opatřeními, zejména národohospodářskými plány a
dalšími ekonomickými nástroji, jakož i právními
předpisy a politickohospodářskými opatřeními.


3

(2) Hospodářské plány družstev a ostatních
organizací vycházejí ze státních plánů rozvoje ná-
rodního hospodářství; zajišťují plnění jejich úkolů
efektivním využíváním půdy, materiálových a pe-
něžních prostředků i práce členů.

§ 4

Stát poskytuje družstvům a ostatním organi-
zacím všestrannou politickou, organizační, hos-
podářskou, odbornou a kádrovou pomoc k upev-
ňování jejich socialistického rozvoje, k trvalému
rozmachu jejich výroby a k dokonalejšímu uspo-
kojování jejich zájmů se zájmy společnosti.

§ 5

(1) V nerozlučné jednotě s prohlubováním
státního řízení se rozvíjí i družstevní demokracie,
která umožňuje rostoucí aktivní a iniciativní účast
členů na řízení a správě zemědělského družstev-
nictví a družstevních záležitostí.

(2) Za účelem projednávání hospodářské a spo-
lečenské činnosti družstev jsou svolávány kon-
ference a celostátní sjezdy jednotných zeměděl-
ských družstev.

(3) Celostátní sjezd jednotných zemědělských
družstev svolává vláda Československé socialistic-
ké republiky v součinnosti s ústředním výborem
Národní fronty a Svazem družstevních rolníků
Československé socialistické republiky.

Část první

Povaha a úkoly jednotného zemědělského
družstva

Jednotné zemědělské družstvo

§ 6

(1) Družstvo je dobrovolným sdružením pra-
cujících rolníků i ostatních pracujících ke společ-
né socialistické zemědělské velkovýrobě; je lido-
vým družstvem a dobrovolnou společenskou or-
ganizací.

(2) Družstvo může nabývat jen taková práva a
přejímat jen takové závazky, jež jsou v souladu
s jeho činností. V případech určených Vzorovými
stanovami jednotných zemědělských družstev
(dále jen ,,vzorové stanovy") je třeba k plat-
nosti právních úkonů, týkajících se převodů ma-
jetku z družstevního vlastnictví mimo obvyklé
hospodaření, souhlasu okresní zemědělské správy.

§ 7

(1) Úkolem družstva je zejména
a) v souladu s národohospodářskými plány


4

zajišťovat rozvoj socialistické zemědělské velkový-
roby podle zásad socialistického hospodaření,

b) uplatňovat výsledky vědy a technického
pokroku a zavádět pokrokové způsoby a formy
organizace a řízení výroby a práce v zemědělství,

c) plně využívat veškerou půdu a ostatní vý-
robní prostředky i zdroje k zabezpečení rostoucích
společenských potřeb, zvyšovat intenzitu a efek-
tivnost výroby a tržní produkci do státních fondů,

d) rozvíjet uvědomělý, aktivní a iniciativní
přístup členů k plnění výrobních a jiných úkolů
družstva, vytvářet podmínky pro jejich účast na
řízení a správě družstevních záležitostí podle zá-
sady družstevní demokracie,

e) usilovat o uspokojování potřeb a zájmů čle-
nů v sociálně ekonomické a společenské oblasti
v souladu s potřebami a zájmy celé společnosti.

(2) Při plnění svých úkolů se družstvo řídí
právním řádem a dbá o důsledné dodržování so-
cialistické zákonnosti.

§ 8

Vznik družstva
(1) K ustavení družstva je třeba

a) usnesení ustavující schůze o jeho založení,

b) přijetí stanov družstva,

c) zvolení orgánů družstva,

d) souhlasu okresního národního výboru po vy-
jádření okresní zemědělské správy.

(2) Družstvo může navenek nabývat práv a za-
vazovat se ode dne zápisu do podnikového rej-
stříku.

§ 9
Název družstva

V názvu družstva musí být výslovně uvedeno, že
jde o jednotné zemědělské družstvo, a sídlo druž-
stva.

§ 10

Vzorové stanovy jednotných
zemědělských družstev

(1) Vzorové stanovy upravují vnitřní vztahy
v družstvu; podle nich si družstvo vypracovává
vlastní stanovy družstva.

(2) Vzorové stanovy, popřípadě jejich změ-
ny a doplňky, vydává vláda Československé so-
cialistické republiky nařízením po projednání
s ústředním výborem Svazu družstevních rolníků


5

Československé socialistické republiky. Současně
upraví též postup při vypracování a schvalování
stanov družstva, jejich změn a doplňků.

§ 11
Stanovy družstva

(1) Stanovy družstva blíže upravují vnitřní
vztahy v družstvu podle podmínek družstva.

(2) Stanovy družstva i jejich změny a do-
plňky přijímá členská schůze a schvaluje okresní
národní výbor po vyjádření okresní zemědělské
správy.

(3) Okresní národní výbor vede evidenci
schválených stanov družstev, jejich změn a do-
plňků.

Předmět činnosti a hospodaření družstva

§ 12
Hlavní předmět činnosti

(1) Hlavním předmětem činnosti družstva je
zemědělská velkovýroba; zahrnuje v sobě i jiné
činnosti, pokud přispívají ke zvyšování intenzity
a efektivnosti zemědělské velkovýroby a zajišťují
plynulost provozu a plné využití výrobních sil
družstva.

(2) Do hlavního předmětu činnosti družstva,
které užívá lesy, popřípadě rybníky s chovem ryb,
náleží také hospodaření v nich.

(3) Za překročení hlavního předmětu činnosti
se nepovažuje poskytování prací nebo služeb pro
jiné organizace nebo občany, pokud se provádějí
jen příležitostně, ojediněle a krátkodobě.

§ 13
Přidružená výroba

(1) Družstvo může v zájmu celoročního za-
městnání svých členů, využití výrobních prostřed-
ků nebo vlastních a místních materiálových zdrojů,
jakož i k zabezpečení společensky prospěšné vý-
roby a služeb provozovat na základě povolení při-
druženou výrobu.

(2) Přidružená výroba nesmí být provozována
na úkor neustálého rozvoje zemědělské velkový-
roby ani zneužívána k nedovolenému podnikání
nebo k získávání neoprávněného hospodářského
prospěchu. Je-li k provozování určité činnosti třeba
také povolení podle zvláštních předpisů, může
družstvo provozovat takovou činnost jako přidru-
ženou výrobu, jen získá-li toto povolení.

(3) Povolení k provozování přidružené výroby
vydává okresní národní výbor po vyjádření okresní


6

zemědělské správy; povolená přidružená výroba
se zapisuje do podnikového rejstříku.

(4) Okresní národní výbor rozhodne po vyjádře-
ní okresní zemědělské správy o odnětí povolení
k provozování přidružené výroby, Vyžaduje-li to
společenský zájem, zejména porušuje-li družstvo
podmínky, za nichž bylo povolení uděleno.

(5) Rozhodnutí okresního národního výboru
podle odstavců 3 a 4 jsou podkladem pro přísluš-
nou změnu nebo doplnění stanov družstva bez
zvláštního schválení ve smyslu § 11 odst. 2.

§ 14

Hospodaření družstva
a rozdělování důchodu

(1) Družstvo hospodaří s půdou a ostatním
majetkem, jež má ve vlastnictví nebe v užívání.

(2) Pro soustavné zvyšování intenzity a efek-
tivnosti své výroby vytváří družstvo předpoklady
i ve vnitropodnikové organizaci a v řízení a plá-
nování zejména uplatňováním vnitropodnikové-
ho chozrasčotu, sledováním a hodnocením vlast-
ních nákladů a prováděním ekonomických roz-
borů výsledků hospodaření.

(3) Družstvo rozděluje celkový důchod v sou-
ladu se zájmy celé společnosti, družstva a jeho
členů na základě socialistických principů rozdělo-
vání důchodů. Vláda Československé socialistické
republiky stanoví nařízením zásady financování a
finančního hospodaření družstva, zejména zásady,
podle nichž družstvo rozděluje celkový důchod;
upraví v nich soustavu fondů družstva, jejích tvor-
bu a hospodaření s nimi.

(4) Podrobnosti k zásadám podle odstavce 3
stanoví federální ministerstvo zemědělství a vý-
živy v dohodě s federálním ministerstvem financí
a ministerstvy zemědělství a výživy České socia-
listické republiky a Slovenské socialistické repub-
liky.

Část druhá

Členství v družstvu

Vznik členství

§ 15

(1) Členem družstva se může stát každý ob-
čan po ukončení povinné školní docházky.

(2) Požádat o přijetí za člena družstva může
však občan již od počátku kalendářního roku,
v němž ukončí povinnou školní docházku.


7

§ 16

(1) Členství vzniká na základě písemné při-
hlášky občana a rozhodnutí družstva o jeho přijetí
za člena družstva.

(2)] Přihláška obsahující podmínky, na které
občan váže svůj vstup do družstva, je neplatná.

(3) O přijetí občana za člena družstva rozho-
duje členská schůze na návrh představenstva,
v období mezi členskými schůzemi (schůzemi sbo-
ru zástupců) představenstvo.

§ 17

(1) Na základě dohody s občanem stanoví
členská schůze, popřípadě představenstvo, v roz-
hodnutí o jeho přijetí za člena družstva den
vzniku členství; nemůže jím být den předchá-
zející dni, v němž bylo rozhodnuto o přijetí obča-
na za člena družstva.

(2) Jako den vzniku členství nemůže být
stanoven také den, v němž ještě trvá předchozí
členství v jiném družstvu nebo pracovní poměr
k jiné organizaci. To neplatí, vstupuje-li do druž-
stva

a) pracovník společného zemědělského pod-
niku, je-li družstvo členskou organizací tohoto
podniku,

b) pracovník za trvání dosavadního pracov-
ního poměru, který byl sjednán na kratší než sta-
novenou týdenní pracovní dobu.

(3) Požádal-li o přijetí za člena družstva ob-
čan již před ukončením povinné školní docház-
ky (§15 odst. 2), nemůže být stanoven jako den
vzniku členství den, který předchází dni skončení
jeho povinně školní docházky.

(4) Nebyl-li v rozhodnutí o přijetí občana za
člena družstva stanoven den vzniku členství, má
se za to, že členství vzniklo dnem rozhodnutí, po-
případě - předcházelo-li toto rozhodnutí skon-
čení předchozího členského poměru k jinému
družstvu nebo pracovního poměru k jiné organi-
zaci anebo skončení povinné školní docházky -
dnem následujícím po dni, jímž skončil předchozí
členský poměr k jinému družstvu, pracovní po-
měr k jiné organizaci či povinná školní docházka.

§ 18

Posuzuje-li se dosavadní pracovní poměr v dů-
sledku přijetí pracovníka za člena družstva jako
vedlejší pracovní poměr a brání-li práce v tomto
vedlejším pracovním poměru členovi družstva
v řádném plnění povinností vyplývajících z jeho
členství v družstvu nebo je-li na újmu jeho zdraví,
může mu družstvo uložit, aby vedlejší pracovní


8

poměr ukončil. Člen družstva je pak povinen ve-
dlejší pracovní poměr řádně ukončit.

Zánik členství

§ 19
Členství zaniká

a) dohodou,

b) vystoupením,

c) vystoupením se skrácenou lhůtou,

d) vyloučením,

e) smrtí člena,

f) zánikem družstva v důsledku jeho přecho-
du do státní zemědělské organizace nebo trvalé
ztráty půdní základny.

§ 20

(1) Dohodu o skončení členství uzavírají

družstvo a člen družstva písemně.

(2) V dohodě musí být uveden den zániku
členství; na žádost člena družstva musí být uve-
den i důvod, pro který dochází ke skončení člen-
ství.

§ 21

Vystoupení člena z družstva [§ 19 písm. b)]
je možné pouze ke konci kalendářního roku;
písemná odhláška Člena musí být doručena druž-
stvu nejpozději do 30. června toho roku.

§ 22

(1) Vystoupení člena z družstva se zkráce-
nou lhůtou (§ 19 písm. c)] je možné jen tehdy,

a) je-li člen družstva podle lékařského po-
sudku nebo rozhodnutí orgánu státní zdravotní
správy trvale nezpůsobilý vykonávat dosavadní
nebo jinou pro něho vhodnou práti v družstvu,

b) byl-li člen družstva přijat na základě
konkursu na funkci takto obsazovanou podle
zvláštních předpisů, nebo byl-li člen družstva při-
jat jako řádný vědecký (umělecký) aspirant, jako
student na vysokou školu či jako žák na střed-
ní školu (s výjimkou studia při zaměstnání),
nebo do učebního poměru,

c) byl-li člen družstva pověřen výkonem ve-
řejné funkce nebo jiné činnosti pro společen-
skou organizaci, která znemožňuje výkon jeho
členských práv a povinností,

d) nemůže-li družstvo z důvodů organizačních
změn zajistit členovi dosavadní nebo jinou pro
něho vhodnou práci v družstvu, nebo není-li


9

v posledních 12 měsících využíváno jeho odborné
kvalifikace po dobu nejméně šesti měsíců,

e) následuje-li člen družstva manžela do
místa jeho bydliště nebo mladistvý člen družstva
rodiče do místa jejich nového bydliště.

(2) Jinou vhodnou prací pro člena družstva
se rozumí práce pro něho vhodná vzhledem k jeho
zdravotnímu stavu a schopnostem a - pokud
možno - i k jeho kvalifikaci.

(3) Zkrácená lhůta pro vystoupení činí tři
měsíce; začíná prvním dnem kalendářního mě-
síce následujícího po doručení písemné odhlášky
družstvu. V písemné odhlášce musí být výslovně
uveden důvod pro vystoupení se zkrácenou lhů-
tou (odstavec 1).

(4) Popírá-li družstvo důvod pro vystoupení
se zkrácenou lhůtou (odstavec 1), jehož se člen
družstva dovolává, musí nejpozději do 15 dnů od
doručení písemné odhlášky podat u soudu návrh,
aby bylo o tomto sporu rozhodnuto.

§ 23

Odhláška doručená družstvu může být odvolána
jen písemně a se souhlasem družstva; o souhlasu
družstva s odvoláním odhlášky musí být člen
družstva písemně vyrozuměn.

§ 24

(1) Členská schůze může vyloučit člena
z družstva pouze tehdy,

a) byl-li pravomocně odsouzen pro úmyslný
trestný čin nepodmíněně k trestu odnětí svobody
na dobu delší než jeden rok,

b) porušil-li opětovně hrubým způsobem druž-
stevní kázeň a dříve uložené kárné opatření ne-
vedlo k nápravě, nebo porušil-li družstevní kázeň
zvlášť hrubým způsobem,

takže další trvání jeho členství by ohrožovalo
řádné plnění úkolů družstva.

(2) Členská schůze může rozhodnout o vy-
loučení člena z družstva pouze do tří měsíců ode
dne, kdy družstvo zjistilo důvod k vyloučení, nej-
později však do jednoho roku ode dne, kdy
tento důvod vznikl.

(3) Je-li jednání člena družstva, v němž lze
spatřovat důvod k vyloučení podle odstavce 1 písm.
b), předmětem šetření jiného orgánu, počíná lhů-
ta tří měsíců (odstavec 2) dnem, kdy se družstvo
dovědělo o výsledku tohoto šetření.

(4) V rozhodnutí o vyloučení člena z druž-
stva musí být uveden důvod (odstavec 1), který


10

nemůže být dodatečně měněn; členství zaniká
dnem, kdy bylo doručeno rozhodnutí o vyloučení
členovi družstva.

(5) Nesouhlasí-li člen družstva s rozhodnutím
členské schůze o vyloučení, může do 30 dnů od
jeho doručení podat u soudu návrh na určení, že
vyloučení je neplatné.

§ 25

(1) Dojde-li k zániku členství, provede druž-
stvo vyúčtování a vypořádání vzájemných práv a
závazků do jednoho měsíce po schválení účet-
ní uzávěrky za kalendářní rok, v němž členství za-
niklo, nejpozději však do 31. března následujícího
kalendářního roku.

(2) Podrobnosti o tomto vyúčtování a vypořá-
dání určují vzorově stanovy.

Část třetí
Organizace, řízení a správa družstva

§ 26

(1) Účelnou vnitřní organizací družstva a
účinným systémem vnitrodružstevního řízení se vy-
tvářejí předpoklady pro úspěšné plnění plánova-
ných úkolů družstva; vnitřní organizace družstva
je odvislá zejména od výrobního zaměření a veli-
kosti družstva, od stupně specializace a koncentra-
ce výroby i od uspořádání půdního fondu družstva.

(2) Organizační jednotky v družstvu, které
hospodaří podle pravidel vnitropodnikového
chozrasčotu, mohou být zřízeny podle odvětvové-
ho nebo územního principu řízení, popřípadě na
základě racionálního spojení obou těchto principů
řízení.

(3) Podrobnosti o vnitřní organizaci družstva a
vnitrodružstevním řízení určují vzorové stanovy
a stanovy družstva, popřípadě pracovní a orga-
nizační řád družstva.

Orgány družstva

§ 27

(1) Členové družstva řídí a spravují záleži-
tosti družstva prostřednictvím členské schůze a jí
volených orgánů v souladu s právními předpisy,
politickohospodářskými opatřeními, stanovami
družstva a jinými vnitrodružstevními předpisy.

(2) Volenými orgány družstva jsou: sbor zá-
stupců, představenstvo, předseda, revizní komise,
sociální komise, komise bezpečnosti a ochrany
zdraví při práci a smírčí komise.


11

(3) Vzorové stanovy, popřípadě jiný právní
předpis, mohou určit, které další orgány se zřizují
v družstvu.

§ 28
Členská schůze

(1) Nejvyšším orgánem družstva je členská
schůze, na níž uplatňují členové své právo řídit
a spravovat záležitosti družstva a kontrolovat
činnost družstva.

(2) Členská schůze se schází podle potřeby,
nejméně však jednou za šest měsíců, popří-
padě - byl-li v družstvu zvolen sbor zástupců -
aspoň jednou za rok.

(3) Členská schůze musí být svolána, žádá-li
o to aspoň jedna třetina všech členů družstva,
revizní komise, okresní národní výbor nebo okres-
ní zemědělská správa.

(4) Do pravomoci členské schůze patří:

a) volba, popřípadě odvolání orgánů družstva
nebo jejich jednotlivých členů,

b) přijímání stanov družstva, jejich změn a
doplňků,

c) přijímání pracovního, organizačního a jed-
nacího řádu družstva, jejich změn a doplňků,

d) schvalování střednědobých a prováděcích
hospodářských plánů,

e) schvalování účetních uzávěrek,

f) rozhodování o sloučení, rozdělení nebo zá-
niku družstva,

g) rozhodování o dalších závažných otáz-
kách, týkajících se družstva a jeho činnosti, po-
kud tak stanoví tento zákon, vzorově stanovy
nebo jiný právní předpis, popřípadě pokud si je
členská schůze vyhradila.

§ 29
Sbor zástupců

(1) V družstvu s velkým počtem členů může
členská schůze zvolit sbor zástupců. Sbor zástupců
má práva členské schůze s výjimkou

a) volby, popřípadě odvolání orgánů družstva,

b) přijímání stanov a pracovního řádu druž-
stva,

c) schvalování účetních uzávěrek,

d) rozhodování o sloučení, rozdělení nebo zá-
niku družstva.

(2) Počet členů sboru zástupců nesmí být niž-
ší než pětinásobek počtu členů představenstva.


12

§ 30
Představenstvo

(1) Představenstvo je statutárním a výkon-
ným orgánem družstva, který v období mezi člen-
skými schůzemi (schůzemi sboru zástupců) řídí
činnost družstva a zabezpečuje a kontroluje
plnění přijatých usnesení.

(2) Představenstvo odpovídá za svou činnost
členské schůzi.

§ 31
Předseda

(1) Předseda

a) řídí běžnou činnost družstva,

b) svolává členské schůze (schůze sboru zá-
stupců) a schůze představenstva a řídí jejich jed-
nání,

c) operativně zajišťuje plnění přijatých usne-
sení,

d) usměrňuje a kontroluje plnění povinností
ostatními vedoucími funkcionáři (vedoucími od-
bornými pracovníky) družstva,

e) zastupuje družstvo navenek.

(2) Jednotlivé úseky činnosti a jednotlivá
hospodářství, jakož i jiné organizační jednotky
v družstvu, řídí předseda zpravidla prostřednic-
tvím vedoucích odborných pracovníků, kteří jsou
za ně odpovědni. Členská schůze může na návrh
předsedy pověřit řízením některého úseku čin-
nosti místopředsedu.

(3) Předseda odpovídá za svou činnost členské
schůzi a představenstvu.

(4) Předsedu zastupuje v době jeho nepřítom-
nosti místopředseda.

§ 32
Revizní komise

(1) Revizní komise kontroluje veškerou čin-
nost družstva a projednává stížnosti jeho členů;
za svou činnost odpovídá členské schůzi.

(2) předseda revizní komise může být uvolněn
z výkonu ostatní práce v družstvu.

Další komise a hospodářské vedení družstva

§ 33
Další komise

(1) Členská schůze i představenstvo mohou
podle potřeby zřizovat další komise, a to jako
trvalé, nebo dočasně.


13

(2) Členy těchto komisí volí nebo jmenuje,
popřípadě odvolává orgán, který je zřídil.

(3) Vzorové stanovy mohou určit, že se ně-
které z těchto komisí zřizují povinně.

§ 34
Hospodářské vedení

(1) Členská schůze může ustavit hospodář-
ské vedení jako pomocný orgán předsedy; hospo-
dářské vedení projednává zejména opatření k za-
bezpečení výrobně organizačních a ekonomických
úkolů družstva.

(2) Členy hospodářského vedení jsou především
vedoucí odborní pracovníci družstva, určení vzoro-
vými stanovami a stanovami družstva; další čle-
ny hospodářského vedení jmenuje a odvolává
představenstvo na návrh předsedy. Při výkonu
svých funkcí jsou členové hospodářského vedení
vázáni usneseními členské schůze a představen-
stva.

§ 35

Podrobnosti o působnosti orgánů, dalších ko-
misí a hospodářského vedení družstva, jejich volbě
a odvolávání, složení, jednání a rozhodování, ja-
kož i o výrobních poradách organizačních jedno-
tek jako nástroji řízení a aktivní účasti členů
družstva na správě družstevních záležitostí, upra-
vují vzorové stanovy a stanovy družstva. Vzo-
rové stanovy určí také, které družstvo se pova-
žuje za družstvo s velkým počtem členů a kteří
další vedoucí funkcionáři (vedoucí odborní pracov-
níci) družstva, popřípadě za jakých podmínek, mo-
hou činit některé právní úkony jménem družstva.

Část čtvrtá

Sdružováni pozemků a združstevňování
ostatních výrobních prostředků

§ 36

(1) Členové družstva

a) sdruží ke společnému družstevnímu hos-
podaření veškeré pozemky (včetně lesních po-
zemků a vodních ploch), které vlastní nebo na kte-
rých hospodaří v době vstupu do družstva, jakož
i pozemky, které získají později za trvání člen-
ství,

b) odevzdají do vlastnictví družstva ostatní
výrobní prostředky, pokud je družstvo potřebuje.

(2) Ke společnému družstevnímu hospoda-
ření se nesdružují, popřípadě do vlastnictví druž-
stva se neodevzdávají


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP