FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY 1975
II. v. o.
91
Vládní návrh
Ústavní zákon
ze dne ..................,
kterým se doplňuje 51. 64 ústavního zákona 5. 143/1968 Sb.,
o československé federaci
Federální shromáždění československé socialistické repub-
liky se usneslo na tomto ústavním zákoně:
Čl. I
Ústavní zákon 5. 143/1968 Sb., o Československé federaci,
se mění a doplňuje takto:
Dosavadní ustanovení 51. 64 se označuje jako odstavec 1
a doplňuje se odstavcem 2, který zni:
,,(2) Nemůže-li president ČSSR vykonávat svůj úřad (odst. 1)
delší dobu než 1 rok, Federální shromáždění může zvolit nového
presidenta ČSSR na nové funkční období. "
Čl. II
Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Důvodová zpráva
Vláda Československé socialistické republiky předkládá
návrh na doplnění ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o česko-
slovenské federaci, ve znění ústavních zákonů, které ho mění
a doplňují po zralé úvaze. Vede ji snaha vytvořit potřebné
ústavněprávní prostředky, směřující k plnému uplatnění a za-
bezpečení výkonu všech ústavních funkcí a kompetence nejvyš-
ších státních orgánů Československé socialistické republiky,
i pro takové případy, s nimiž dosavadní platná ústavní úpra-
va nepočítala.
Předložený vládní návrh ústavního zákona zakládá a upra-
vuje ústavní možnost plné, systematické realizace principů,
na nichž spočívá a působí organická a vyvážena konstrukce sou-
stavy nejvyšších státních orgánů československé federace,
i v takovém případě, kdy nastane situace, že president ČSSR
nemůže ve smyslu čl. 64 ústavního zákona č. 143/1968 Sb,, o
československé federaci, vykonávat svůj úřad déle, než má na
zřeteli - i když o tom výslovně nemluví - právě tento uvedený
článek ústavního zákona. Výkon funkcí presidenta ČSSR vládou
ČSSR je uvedeným článkem ústavního zákona konstruován jako
krátkodobé, prozatímní provizorium jen na přechodný čas,
V souvislosti s principy a potřebou plného výkonu poslání a
kompetence nejvyšších státních orgánů je takovýto závěr jedině
adekvátní a logicky možný.
Vládní návrh ústavního zákona dává v případě, že toto
provizorium by trvalo déle než jeden rok, Federálnímu shromáž-
dění ČSSR ústavní oprávnění přistoupit k volbě nového presi-
denta ČSSR, i kdyby se úřad presidenta ČSSR ještě neuvolnil,
pochopitelně, též včetně toho důvodu, že president ČSSR ne-
může z jakýchkoliv příčin právoplatně projevit svou vůli vzdát
se presidentského úřadu.
- 2 -
Východiskem vládního návrhu ústavního zákona je poznání
a respektováni skutečnosti, že ve shodě s principy organiza-
ce a činnosti nejvyšších orgánů socialistického státu tvoří
tyto orgány organicky propojenou a vzájemně ne doplňující
soustavu ústředního řízení a reprezentace státu. Každému
z nejvyšších orgánů ČSSR: Federálnímu shromáždění ČSSR, pre-
sidentu ČSSR a vládo ČSSR přísluší ústavou vymezené specific-
ké funkce a kompetence, mezi nimiž je organická vazba a dělba
úkolů. Fungování a chod celé soustavy závisí na výkonu funkcí
a kompetencí každého jejího článku. Plné uplatnění každého
článku je podmíněno plným uplatněním ostatních článků.
To platí ve stejné míře i o funkci presidenta ČSSR.
Presidentovi ČSSR přísluší významné ústavní postavení,
posláni a kompetence ve vnitropolitických i zahraničněpolitic-
kých vztazích. Ve vnitropolitické oblasti jde zejména o výkon
samostatných kompetencí, které president ČSSR uskutečňuje ve
smyslu čl. 61 ústavního zákona o československé federaci.
V zahraničněpolitických vztazích v souvislosti s funkcí pre-
sidenta ČSSR zastupovat československou socialistickou repub-
liku navenek je celá řada významných činností a agend, včetně
zvláštní nezastupitelné úlohy, kterou má president ČSSR v pří-
padech, kdy jde o jeho osobní styk s hlavami jiných států.
Článek 64 ústavního zákona o československé federaci,
podle něhož presidenta ČSSR zastupuje vláda ČSSR a podle něhož
pověřuje svého předsedu výkonem některých funkcí presidenta
ČSSR, postačuje na přechodný čas jako ústavní opatření, zabez-
pečující nutný výkon funkce presidenta ČSSR. Už ze samé povahy
věci a z charakteru uvedeného ustanovení a opatření však zřej-
mě vyplývá, že nemůže být považováno za všestranně vyhovující
a splňující všechny předpoklady i pro takový případ a tehdy,
kdy by z jakýchkoliv důvodů došlo k situaci, že president ČSSR
nemůže vykonávat svůj úřad po delší čas a úřad presidenta ČSSR
se neuvolní některým ze způsobů, které ústava předpokládá.
- 3 -
Ústava 9. května z roku 1948 s takovouto situací počíta-
la výslovně. (Podobné ustanovení měla pro takový případ i
ústava předmnichovské republiky. ) Ústava 9. května stanovila,
že už po šesti měsících, zastupování presidenta vládou se má
uskutečnit, pod podmínkou, že to navrhne vláda, volba náměst-
ka presidenta republiky, jehož úřad má trvat, pokud nepomine
překážka výkonu funkcí presidenta, popř. pokud se jeho úřad
neuvolní.
Funkce pouhého náměstka presidenta republiky, byť i vole-
ného nejvyšším zastupitelským orgánem, není s to a nemůže spl-
nit a zabezpečit ani ve vzájemných vztazích nejvyšších orgánů
socialistického státu ani ve vztazích vůči zahraničí plnohod-
notně úlohy a funkce jak vyplývají z postavení, poslání a kom-
petence hlavy socialistického státu. Takovýto způsob řešení
a takováto úprava spočívající ve vytvoření funkce náměstka
presidenta republiky není tedy řešením odpovídajícím a všestran-
ně vyhovujícím. Ústava Československé republiky z r. 1960 už
takovéto řešení nepřevzala a nezakotvila.
Předložený návrh ústavního zákona nabízí a znamená ústav-
ní úpravu uvedené problematiky založenou na uvážení všech po-
třebných aspektů. Především je vědomě konstruován tak, že samo
uplynutí ústavně stanoveného času, po který president ČSSR ne-
může vykonávat svůj úřad a který se stanoví na jeden rok, nemá
bezprostředně za následek uvolnění úřadu presidenta ČSSR. Roz-
hodnutí o tom, kdy se přikročí k volbě nového presidenta ČSSR,
se ponechává úvaze Federálního shromáždění ČSSR. Federální
shromáždění ČSSR má tak možnost vzít patřičný zřetel na všech-
ny okolnosti konkrétní situace. Předložený návrh ústavního zá-
kona zakotvuje ústavněprávní možnost volby nového presidenta
ČSSR po uplynuti stanoveného času na základě rozhodnutí nejvyš-
šího zastupitelského orgánu, nejvyššího orgánu státní moci Česko-
slovenské socialistické republiky. Umožňuje uskutečnit volbu
nového presidenta ČSSR, který v plném rozsahu pravomocí a odpo-
vědnosti nastoupí složením presidentského slibu úřad presidenta
ČSSR a ujme se výkonu všech jeho funkcí.
- 4 -
Pro způsob volby, složení slibu a funkční období nového
presidenta ČSSR mají podle předloženého vládního návrhu ústav-
ního zákona platit beze změny příslušná platná ustanovení
ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci.
To znamená, že volba nového presidenta ČSSR se mu konat podle
těchže pravidel jako volba, ku které dochází, protože se uvol-
nil úřad presidenta ČSSR (51. 34 odst. 2, 51, 41 a čl. 62
ústavního zákona o československé federaci a příslušná ustano-
vení zákona č. 56/1969 Sb., o jednacím řádu Federálního shromáž-
dění ČSSR, ve znění zákona č. 20/1971 Sb. ).
Předložený vládní návrh ústavního zákona nemění nic na
platném ústavním stavu, že nový president ČSSR se ujme výkonu
své funkce po složení ústavou předepsaného slibu. Od tohoto
terminu začne též nové pětileté funkční období presidenta ČSSR.
Cd tohoto okamžiku přestane též vláda ČSSR vykonávat funkce
presidenta ČSSR, jak jí to příslušelo podle čl. 64 ústavního
zákona č. 143/1968 Sb,, o československé federaci, v dosavad-
ním znění (po schválení předloženého návrhu ústavního zákona
se toto ustanovení stane prvním odstavcem článku 64 tohoto
ústavního zákona). Odtehdy zanikne též pověření předsedy vlády
ČSSR k výkonu některých konkrétních funkcí presidenta ČSSR,
včetně výkonu vrchního velení nad ozbrojenými silami, které
na předsedu vlády ČSSR přechází při uplatnění čl, 64 ústavní-
ho zákona o československé federaci přímo z ústavy. Z konstruk-
ce a důsledků vládního návrhu ústavního zákona vyplývá, že
složení slibu nově zvoleným presidentem ČSSR je třeba považo-
vat i za termín uvolnění presidentského úřadu dosavadním pre-
sidentem ČSSR,
Přijeti navrhovaného ústavního zákona nebude mít důsledky
na státní rozpočet ČSSR,
V Praze dne 49. května 1975