Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1974
II. v. o.
77
Vládní návrh
Zákon
ze dne 1974,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 26/1964 Sb., o vnitrozemské plavbě
Federální shromáždění Československé socia-
listické republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 28/1964 Sb., o vnitrozemské plavbě,
se mění a doplňuje takto:
1. § 2 zní:
" § 2
(1)Státní odborný dozor na vnitrozemskou
plavbu a ostatní úkoly státní správy ve věcech
plavby vykonávají federální ministerstvo dopravy
a dále Státní plavební správa v Praze, Státní pla-
vební správa v Bratislavě a československý lodní
registr v Praze, které jsou mu podřízeny.
(2) Federální ministerstvo dopravy zajišťuje
rozvoj vnitrozemské plavby, určuje její potřeby a
zastupuje její zájmy při budováni a úpravách vod-
ních cest a přístavů, řeší základní otázky týkající
se bezpečnosti plavebního a přístavního provozu,
schvaluje nové typy plavidel a vykonává dozor
na technická zařízení na plavidlech a v přístavech,
pokud slouží přímému zabezpečení provozu vodní
dopravy; tato technická zařízení určí federální
ministerstvo dopravy v dohodě s Českým úřadem
bezpečnosti práce a Slovenským úřadem bezpeč-
nosti práce obecně závazným právním předpisem.
2
(3) Státní plavební správa v Praze na území
České socialistické republiky a Státní plavební
správa v Bratislavě na území Slovenské socialis-
tické republiky (dále jen "plavební správa") za-
jišťují plavební bezpečnost na vodních cestách a
v přístavech, dozírají na dodržování předpisů týka-
jících se plavby,
rozhodují o provozní způsobilosti
plavidel, provádějí cejchováni plavidel, vydávají
příslušné lodní listiny, vedou evidenci plavidel,
provádějí zkoušky způsobilosti členů lodních po-
sádek, provádějí odborné šetření plavebních nehod
a činí při nich nutná opatření,
spolupracují na
úseku péče o vodní toky se správci vodních toků,
vykonávají dozor nad provozem přístavů, určených
pro veřejnou potřebu, a zajišťují výstavbu jejich
pozemní části; ukládají a vybírají v blokovém ří-
zení pokuty za přestupky proti plavební bezpeč-
nosti.
(4) Plavební správa vykonává svou působnost
přímo nebo svými organizačními útvary, jimiž jsou
pobočky plavební správy a jejich pracoviště.
(5) Plavební správa může vydávat plavební
vyhlášky obsahující příkazy a zákazy k zajištění
bezpečnosti a plynulosti plavebního provozu a či-
nit jiná vhodná opatření.
(6) Československý lodní registr v Praze (dále
jen "registr") je organizací, která vykonává od-
borný technický dozor na stavbu, rekonstrukci,
popřípadě modernizaci plavidel a provádí tech-
nické prohlídky plavidel za účelem přezkoumání
jejich technické způsobilosti. Federální minister-
stvo dopravy může registr pověřit výkonem dozoru
na technická zařízení určená podle odstavce 2.
(7) Správci přístavů a vodních toků, správci
(vlastníci, uživatelé) nemovitosti při vodních to-
cích, projektanti, výrobci a provozovatelé plavidel
a technických zařízení určených podle odstavce 2
jsou povinni umožnit pracovníkům pověřeným vý-
konem státního odborného dozoru na vnitrozem-
skou plavbu (odstavec
1) vstup do obvodu přísta-
vů, na nemovitosti, do provozních prostorů a na
plavidla a vytvořit podmínky potřebné pro výkon
jejich dozoru. "
2. V § 3 odst. 1 se slova "hydrotechnická část
přístavu" nahrazují slovy "vodní část přístavu".
3. V § 4 se slova "hydrotechnické části pří-
stavů" nahrazují slovy "vodní části přístavů".
4. V § 8 odst. 2 se ve větě první nahrazuji slo-
va "Uživatelé pozemků" slovy "Správci
(vlastníci,
uživatelé) nemovitosti" a ve větě druhé slova "uži-
vatelům pozemků" slovy "správcům (vlastníkům,
uživatelům) nemovitostí".
5. V § 8 odst. 3 první věta zní: "Správci (vlast-
níci, uživatelé) nemovitostí mají nárok na náhra-
du škody, která jim vznikla při výkonu oprávnění
podle odstavce 2. "
s
6. § 9 zní:
,, § 9
(1) Plavidla jsou lodi, plovoucí stroje, plovou-
cí zařízení a vory. Federální ministerstvo dopravy
stanoví obecně závazným právním předpisem,
která plavidla se pokládají za malá plavidla.
(2) Plavidla musí být stavěna podle pravidel
pro stavbu lodí vydaných nebo uznaných federál-
ním ministerstvem dopravy, podle schválených
typů a za dozoru registru. Podle těchto pravidel a za
dozoru registru se provádí i rekonstrukce, popří-
padě modernizace plavidel. Náklady dozoru hradí
výrobce, popřípadě objednatel plavidla. U plavidel
stavěných, rekonstruovaných, popřípadě moderni-
zovaných v zahraničí může se souhlasem federál-
ního ministerstva dopravy vykonávat tento dozor
zahraniční organizace obdobného charakteru čin-
nosti.
(3) Způsobilost plavidla k plavbě se prokazuje
lodním osvědčením. Plavidla, jichž se použije je-
nom pro jednotlivou plavbu, obdrží místo lodního
osvědčení zvláštní povolení; takové povolení obdr-
ží také plavidla pro zkušební plavbu, plovoucí za-
řízení a vory. "
7. § 10 zní:
"§ 10
(1) Po skončení stavby, rekonstrukce, popří-
padě modernizace plavidla vydá registr průkaz
osvědčující jeho technickou způsobilost. Plavební
správa na základě tohoto průkazu a po ověření
provozní způsobilosti vydá pro plavidlo lodní osvěd-
čení.
(2) Provozovatel plavidla odpovídá za řád-
ný technický a provozní stav plavidla. Je po-
vinen podrobit plavidlo technickým prohlídkám
prováděným ve lhůtách a za podmínek stanove-
ných federálním ministerstvem dopravy. Technická
prohlídka plavidla musí být provedena též po kaž-
dé havárii nebo větší opravě plavidla a jeho hna-
cího zařízení, pokud mohou mít vliv na pevnost
a stabilitu plavidla.
(3) Technické prohlídky, při kterých registr
ověřuje technickou a plavební správa provozní
způsobilost plavidla, se provádějí bez úplaty. "
8. § 11 zní:
"§ 11
(1) Na plavidle s výjimkou malého plavidla
musí být označen maximální přípustný ponor v sou-
ladu s řádem pro cejchování plavidel vnitrozem-
ské plavby. Federální ministerstvo dopravy stanoví
obecně závazným právním předpisem, která pla-
vidla podléhají cejchování a musí mít cejchovní
průkaz.
(2) Cejchování provádí na žádost výrobce,
popřípadě provozovatele plavidla plavební správa. "
4
9. § 12 zní:
,, § 12
(1) Evidenci lodí, plovoucích strojů a plovou-
cích zařízení s výjimkou sportovních a rekreač-
ních plavidel, přívozních plavidel, plovoucích plo-
váren a loděk patricích půjčovnám, vede plavební
správa.
(2) Nařízení vlády československé socialistické
republiky stanoví, v jakém rozsahu budou evido-
vána plavidla nepodléhající evidenci podle odstav-
ce 1 a určí orgán příslušný k vedení této evidence.
(3) Plavidla musí být opatřena poznávacími
znaky. "
10. § 23 odst. 2 zní:
"(2) Ustanovení § 2 odst. 7, § 9 až 15 a § 18
až 21 se nevztahují na plavidla a technická zaří-
zení ozbrojených sil a ozbrojených sborů. "
11. § 24 se ukončí čárkou a doplňuje těmito
slovy: "pro vory a některá plovoucí zařízení. ".
12. Kde se v zákoně č. 26/1964 Sb. mluví o mi-
nisterstvu dopravy, rozumí se tím federální mi-
nisterstvo dopravy.
Čl. II
Zrušuje se vyhláška č. 2/1959 Ú. I., kterou se
mění a doplňuje vyhláška č. 192/1956
Ú. l., o zří-
zení podniku INSPEKTA, podniku pro kontrolu
zboží v zahraničním obchodě.
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna
1975.
6
Důvodová zpráva
Všeobecná část
Zákon č. 26/1964 Sb., o vnitrozemské plavbě,
vycházel ze zásad, jejichž uplatněním by se do-
sáhlo zejména rozdělení vodních cest na sledované
vodní cesty vhodné pro velkou plavbu a na ostatní
vodní cesty, stanovení odpovědnosti za jejich údrž-
bu, za stav plavebních znaků, světel a jiných zaří-
zení, dále zvýšení ochrany vodních cest s ohledem
na jejich národohospodářský význam, jakož i úpra-
vy otázek provozu, zajištění a sledování jeho bez-
pečnosti a způsobu projednáváni plavebních ne-
hod. Desetileté zkušenosti s používáním zákona
prokazuji, že v uvedených směrech se zákonná
úprava osvědčuje a není proto potřebí ji měnit.
Naproti tomu některá ustanovení
zákona jsou vý-
vojem překonána a je proto nutná dílčí novelizace
zákona, a to zejména v těchto směrech:
1. V důsledku federatívního uspořádání státu
je třeba upravit organizační uspořádáni státní
správy ve věcech plavby.
2. V souvislosti se zvýšením náročnosti na
bezpečnost plavebního- provozu v důsledku tech-
nického rozvoje plavidel a nové technologie plavby
je třeba prohloubit a zkvalitnit státní odborný do-
zor na technický stav plavidel používaných ve
vodní dopravě.
3. Se zřetelem k značnému rozvoji sportovní
a rekreační plavby v posledních letech se v zákoně
zakotvuje možnost postupného zavedení povinnosti
evidence plavidel i u těchto plavidel pro sportovní
a rekreační účely; dosud tato plavidla evidenci
nepodléhala.
Ad 1:
V důsledku federativního uspořádání státu
ústavním zákonem č. 143/1968 Sb., o českosloven-
ské federaci, došlo k rozdělení celostátní působ-
nosti podle zákona jediné Státní plavební správy
v Bratislavě mezi Státní plavební správu v Brati-
slavě a vedoucí pobočku v Praze. Toto rozděleni
výkonu státní správy ve věcech plavby se v praxi
plně osvědčilo jak z hlediska zjednodušeného a
pružnějšího způsobu řízení, tak i z ekonomického
hlediska a přineslo značnou úsporu nákladů spo-
jených se zajišťováním výkonu státní správy. Uve-
dená změna v uspořádání působnosti Státní
plavební správy nebyla však dosud legislativně
upravena; proto se v návrhu novelizace zákona
výslovně uvádí, že státní správu ve věcech plavby
vykonávají Státní plavební správa v Praze na úze-
mí České socialistické republiky a Státní plavební
správa v Bratislavě na území Slovenské socialis-
tické republiky.
Ad 2:
V době od vydání zákona o vnitrozemské plav-
bě došlo ve vnitrozemské vodní dopravě ke značné-
mu technickému rozvoji a k zavádění nové tech-
nologie plavby (tlačné soustavy se sníženým
počtem členů posádky, plavba za noci a při zhor-
šené viditelnosti s použitím radaru aj. ). Byly
vyřazeny zastaralé typy vlečných člunů, parní trak-
ce byla nahrazena motorovou a lodní park byl
doplněn o nové moderní typy plavidel, především
motorové nákladní lodě a tlačné soupravy. V sou-
časné době disponuje vodní doprava 474 provoz-
ními plavidly o celkové nosnosti 311 tis. tun a
trakčním výkonu 84 tis. k, kromě toho dalšími
105 plavidly k provádění přístavních a skladova-
cích manipulací. XIV. sjezd KSČ uložil m. j. ve
svých závěrech dále modernizovat lodní park.
V souladu s tím se počítá v perspektivním výhledu
do roku 1990 s další výstavbou lodního parku,
která bude orientována na tlačné soupravy a mo-
torové nákladní lodě. Touto výstavbou se zvýši
tonáž v roce 1990 v porovnáni s rokem 1971 o 350
tisíc tun, tj. o 114, 3 %, zatímco objem přepravy
se zvýši 4, 5krát.
V důsledku těchto skutečností je třeba zvýšit
náročnost na Bezpečnost plavebního provozu, ze-
jména pak na technický a provozně bezpečnostní
stav plavidel. Jedním z prostředků, jak lze tohoto
cíle dosáhnout, je zkvalitnění státního odborného
dozoru jak ve stádiu přípravy technické doku-
mentace pro stavbu plavidel a jejich stavby, re-
konstrukce, popř. modernizace, tak i během pro-
vozu plavidel. Pro řádný výkon tohoto technicky
náročného dozoru nejsou plavební správy dosta-
tečně personálně vybaveny.
Organizací, která v ČSSR provádí technický
dozor na stavbu, rekonstrukci, popř. modernizaci
plavidel, jak pro tuzemského, tak i
zahraničního
zájemce a za úplatu je československý lodní re-
gistr, organizačně začleněný do podniku zahranič-
ního obchodu "Inspekta", řízeného federálním mi-
nisterstvem zahraničního obchodu.
Čs. lodní registr zastupuje z pověření českoslo-
venské zájmy v RVHP, pokud jde o spolupráci
Orgánů technického dozoru a klasifikace, zaměře-
nou v posledních letech zejména na vypracováni
předpisů pro stavbu a klasifikaci lodí včetně před-
pisů vyplývajících z přijatých mezinárodních úmluv
v souladu s usnesením 24. zasedání Stálé dopravní
komise RVHP.
V rámci této spolupráce není Čs. lodní registr
postaven na roveň ostatním zúčastněným regist-
rům, které v členských státech RVHP mají cha-
rakter orgánů státního dozoru. Za této situace
6
vznikají potíže při řešení otázek společného zájmu
v rámci RVHP, neboť Čs. lodní registr nemůže při
svém současném organizačním začlenění přejímat
bezprostředně závazky vyplývající z přijatých usne-
sení a zasahující do působnosti federálního minis-
terstva dopravy.
Vzhledem k těmto skutečnostem vyslovila vlá-
da ČSSR usnesením ze dne 5. července 1973 č. 205
souhlas s převedením Čs. lodního registru z pů-
sobnosti federálního ministerstva zahraničního
obchodu do působnosti federálního ministerstva
dopravy ke dni nabyti účinnosti novelizovaného
zákona o vnitrozemské plavbě, který mu má svěřit
důležitě úkoly v novém pojetí výkonu státního od-
borného dozoru nad vnitrozemskou plavbou, zejmé-
na provádění odborného technického dozoru na
stavbu, rekonstrukci, popř. modernizaci plavidel a
provádění technických prohlídek plavidel za úče-
lem přezkoumání jejich technické způsobilosti. Kro-
mě této činnosti na úseku státní správy bude Čs.
lodní registr v novém organizačním začlenění i na-
dále obstarávat služby pro zahraniční zájemce na
základě oprávnění k zahraničně obchodní činnosti
uděleného federálním ministerstvem zahraničního
obchodu.
Čs. lodní registr se začleňuje do, resortu fede-
rálního ministerstva dopravy jako příspěvková or-
ganizace. Výkon odborného technického dozoru
na stavbu, rekonstrukci, popř. modernizaci plavi-
del bude hrazen výrobcem, popř. objednatelem pla-
vidla. Provádění technických prohlídek plavidel
Čs. lodním registrem si vyžádá zvýšení jeho ná-
kladů ve výši asi 250 000 Kčs ročně; o stejnou
částku se zvýší jeho náklady v souvislosti s jeho
činností zaměřenou na zpracování, popř. revizi
pravidel pro stavbu lodí a lodního zařízení.
Dopad převedení Čs. lodního registru do pů-
sobnosti federálního ministerstva dopravy na
státní rozpočet se projeví
a) snížením odvodů u federálního
ministerstva zahraničního
obchodu o cca.....1 400 000 Kčs,
b) zvýšením odvodů u federálního
ministerstva dopravy o cca.. 900 000 Kčs,
tedy zhoršením vztahu ke stát-
nímu rozpočtu o cca... 500 000 Kčs.
Jako příspěvková organizace si Čs. lodní re-
gistr bude hradit své investice ze svých zdrojů.
Ad 3:
V posledních letech došlo na vodních cestách
ČSSR k značnému rozvoji sportovní a rekreační
plavby. Proti roku 1963, kdy bylo evidováno 22 670
těchto plavidel, je v současné době jejich počet
odhadován na 80 tisíc
(z toho v ČSR 60 tisíc a
v SSR 20 tisíc).
Podstatně se rozšířila výstavba plovoucích
rekreačních chat, výrazný je i rozvoj vodního mo-
torismu a vodního lyžování. Zvyšující se rychlost
sportovních a rekreačních plavidel v důsledku
používání stále výkonnějších pohonných motorů
ohrožuje bezpečnost na vodních cestách a klade
zvýšené nároky na vedení a obsluhu těchto pla-
videl. Kromě toho provoz těchto plavidel, zejména
v rekreačních oblastech působí v mnohém směru
nepříznivě na životní prostředí.
Ze všech těchto důvodů je nutná regulace
plavebního provozu těchto malých plavidel a za-
vedení pořádku na vodních cestách. První podmín-
kou k tomu je podrobit tato plavidla ve stanove-
ném rozsahu evidenci. Vzhledem ke značnému
počtu plavidel, zejména sportovních a rekreačních,
nejsou zatím reálné předpoklady (materiální a
personální) k okamžitému zavedení evidence všech
těchto plavidel. Proto podle návrhu zákona se
vláda Československé socialistické republiky zmoc-
ňuje určit nařízením rozsah evidence těchto pla-
videl a orgán, který jejich evidenci bude vést.
Tento postup je pružnější a umožní, aby beze změ-
ny zákona byla evidence postupně podle narůsta-
jících potřeb a vytvářených podmínek rozšiřována
na další kategorie plavidel.
Podle čl. 19 písm. a) ústavního zákona č. 143/
1968 Sb., o československé federaci, ve znění
ústavního zákona č. 117/1969 Sb. a ústavního zá-
kona č. 125/1970 Sb. patří jednotná právní úprava
ve věcech dopravy a dopravních cest a výkon
státní správy ve věcech říční plavby do působnosti
Československé socialistické republiky. Je tedy
odůvodněno provést potřebnou novelizaci zákona
o vnitrozemské plavbě zákonem Federálního shro-
máždění.
Zvláštní část
K § 2
Podle ustanovení § 3 odst. 2 písm. b) zákona
č. 174/1968 Sb., o státním dozoru nad bezpečností
práce, se nevztahuje působnost orgánů státního
odborného dozoru uvedených v tomto zákoně na
technická zařízení, podléhající podle zvláštních
předpisů dozoru orgánů na úseku dopravy. Vzhle-
dem k tomu, že orgány resortu dopravy vykoná-
vají tuto činnost na úseku drah, jeví se účelným
svěřit jim jako odborným orgánům obdobnou pů-
sobnost i na úseku vnitrozemské plavby a to tím
spíše, že začleněním Čs. lodního registru do re-
sortu dopravy jsou dány předpoklady pro kvali-
fikovaný výkon tohoto dozoru. Ustanovení § 2 odst.
2 a 6 návrhu zákona jako zvláštní předpis ve
7
smyslu cit. ustanovení zákona č. 174/1968 Sb. vy-
tvářejí pro toto opatření i právní podmínky.
Dozor orgánu resortu dopravy na bezpečnost
technických zařízení se týká zejména parních, tla-
kových, plynových, elektrických, zdvihacích a do-
pravních zařízení na plavidlech a v přístavech,
pokud slouží přímému zabezpečení provozu vodní
dopravy, která určí federální ministerstvo dopravy
v dohodě s peským úřadem bezpečnosti práce a
Slovenským úřadem bezpečnosti práce obecně zá-
vazným právním předpisem. Orgány státního do-
zoru nad bezpečností práce zřízené podle zákona
č. 174/1968 Sb. budou však nadále vykonávat do-
zor nad bezpečností práce i na úseku vnitrozemské
plavby.
Ustanovení odstavců 3 až 5 jsou v podstatě
shodná s textem dosavadního zákona o vnitrozem-
ské plavbě, pouze působnost obou plavebních
správ, která byla dosud podrobněji rozvedena
v prováděcí vyhlášce, se v širší úpravě než dosud
stanoví přímo v textu zákona.
Pokud jde o pravomoc plavebních správ vydá-
vat plavební vyhlášky, poznamenává se, že tyto
vyhlášky mají v podstatě charakter hromadného
správního aktu. Jejich účelem je časově i místně
omezená regulace plavebního provozu vyvolaná
mimořádnou situaci, která na určité vodní cestě
nastala. Jde např. o zákaz plavby v důsledku cho-
du ledů nebo nepříznivých vodních stavů, o ome-
zení plavby vzhledem k opravě jezů a plavebních
komor, popř. zúžení plavební dráhy vyvolanému
stavební činnosti nebo potopením plavidla apod.
Výraz "plavební vyhláška" je tradičně užíván v tu-
zemském i mezinárodním plavebním provozu. Vy-
hlášky se doručuji plavebním organizacím v tuzem-
sku i v cizině a vyvěšuji v přístavech.
Ustanovení odstavce 7 má, jako je tomu i v ji-
ných zákonech upravujících státní odborný dozor
ve státní správě, umožnit řádný výkon státního
odborného dozoru nad vnitrozemskou plavbou.
K § 3 a 4
Dosavadní dikce se terminologicky zpřesňuje
a pojem "hydrotechnická část přístavu" se nahra-
zuje pojmem "vodní část přístavu".
Pokud jde o § 3 odst. 2, počítá se s dosavadní
praxí, podle niž federální ministerstvo dopravy
při určování toho, u kterých vodních cest bude
sledována a udržována jejich splavnost a které
přístavy jsou určeny pro veřejnou potřebu, postu-
puje ve spolupráci s dotčenými ústředními orgány
státní správy, zejména s ministerstvy lesního a
vodního hospodářství republik.
K § 8
Ustanovení odstavce 3 se uvádí v soulad s usta-
novením § 36 nového zákona o vodách, aby se
odstranila odchylnost úpravy v podstatě stejné
problematiky.
K § 9
Ustanovení § 24 zákona o vnitrozemské plavbě
zmocňuje federální ministerstvo dopravy ke stano-
vení úlev a odchylek platných pro kategorii ma-
lých plavidel. Podle dosavadního zákona se poklá-
dají za malá plavidla plavidla malých rozměrů,
jejichž délka lodního tělesa nepřesahuje 15 m a šíře
3 m. Toto jediné kritérium není v důsledku tech-
nického rozvoje z hlediska současnosti postaču-
jící, neboť je vhodné uvažovat v této souvislosti
i další kritéria, jakými jsou výtlak plavidla, popř.
i výkon strojního pohonu. Kromě toho je i z dů-
vodu pružnosti a se zřetelem k možným změnám
vyplývajícím z mezinárodních dohod o plavbě na
vnitrozemských vodních cestách účelné ponechat
stanovení pojmu "malé plavidlo" prováděcímu
předpisu a neurčovat je přímo v zákoně.
Návrh zákona klade důraz na to, že každá
stavba, rekonstrukce, popř. modernizace plavidla
musí být prováděna za dozoru Čs. lodního registru,
který bude garantem toho, aby již v jednotlivých
etapách prací bylo zajištěno dodržení předepsa-
ných konstrukčních norem, použití předepsaného
materiálu a správné stavební technologie.
Zvláštní povolení k plavbě, které v některých
případech nahrazuje lodní osvědčení, vydává pla-
vební správa.
K § 10
Pokud plavební správa po provedeném řízení
podle odstavce 1 odmítne vydat pro plavidlo lodní
osvědčení, je třeba na takové rozhodnutí hledět
jako na rozhodnutí podle předpisů o správním
řízení.
Podle dosavadní zákonné úpravy bylo povin-
ností provozovatele plavidla provádět ve stanove-
ných lhůtách opětovné prohlídky plavidel. Zku-
šenosti s aplikací tohoto ustanovení však proká-
zaly, že v zájmu zvýšení bezpečnosti plavebního
provozu je třeba zkvalitnit provádění těchto pro-
hlídek a proto návrh zákona svěřuje tuto činnost
orgánům vykonávajícím státní odborný dozor
v plavbě, tj. Čs. lodnímu registru, který při pro-
hlídce ověří technickou způsobilost plavidla, a
plavební správě, která přezkoumá jeho provozně
bezpečnostní způsobilost. Lhůty, v kterých se bu-
dou technické prohlídky provádět, a bližší pod-
mínky jejich provádění stanoví prováděcí předpis.
8
K § 11
Dosavadní ustanovení zákona týkající se ozna-
čení maximálního přípustného ponoru vodoryskou
vycházelo z Úmluvy o cejchování vnitrozemských
lodí z r. 1925. Nová úprava se bude zásadně opírat
o Omluvu o cejchování lodí vnitrozemské plavby
(Ženeva 1986). Vláda ČSSR vyslovila souhlas s pří-
stupem k této Úmluvě usnesením č. 278/1973. Se
zřetelem k tomu, že úprava podmínek souvisejících
s cejchováním lodí vnitrozemské plavby patří vý-
lučně do kompetence federálního ministerstva do-
pravy, je z důvodů pružnosti a trvalosti úpravy
vhodné, aby zákon pouze rámcově stanovil povin-
nost označení maximálního přípustného ponoru
na plavidlech v souladu s cejchovním řádem, který
vydá federální ministerstvo dopravy.
V Praze dne 10. října 1974
Předseda vlády ČSSR:
Dr. Štrougal v. r.
Ministr dopravy ČSSR:
Dr. Ing. Šutka v. r.
StT l - 37227-74