Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1973
II. v. o.
56
Vládní návrh
Ústavní zákon
ze dne 1973
o zřízení federálního ministerstva hutnictví a těžkého strojírenství
a federálního ministerstva všeobecného strojírenství
Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto ústavním
zákoně:
Čl. 1
Z dosavadního federálního ministerstva hut-
nictví a strojírenství, zřízeného ústavním zákonem
č. 126/1970 Sb., o opatřeních v soustavě federálních
ústředních orgánú, v jejichž čele stojí člen vlády
Československé socialistické republiky, se zřizuje
federální ministerstvo hutnictví a těžkého strojí-
renství a federální ministerstvo všeobecného stro-
jírenství.
Čl. 2
Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem
1. ledna 1974.
Důvodová zpráva
Postavení a úloha hutnictví a strojírenství jsou
tak významné, že rozhodující měrou ovlivňuji chod
celého národního hospodářství. Intenzivní nástup
k vyšším formám ekonomického rozvoje ve smyslu
hospodářského programu strany a vlády vyžaduje
dosáhnout podstatné vyšší konkrétnosti řízení, ze-
jména v oblasti dodávek investičních celků pro
rozhodující odvětví národního hospodářství a v ob-
lasti modernizace výrobní a technické základny
odvětví zpracovatelského průmyslu a zemědělství,
jakož i v oblasti uspokojování potřeb obyvatelstva
strojírenským spotřebním zbožím. Zvlášť pak vy-
stupuje do popředí nezbytnost cílevědomé realizace
strukturálních přeměn ve strojírenské výrobně
technické základně a intenzivního zapojování čes-
koslovenského strojírenství do mezinárodní socia-
listické hospodářské spolupráce, kooperace a spe-
cializace, které jsou podmínkou pro plánovité
uplatňování výsledků vědeckotechnické revoluce a
ve svých důsledcích základním zdrojem růstu spo-
lečenské produktivity práce. Československému
strojírenství přísluší velké úkoly při realizaci kom-
plexního programu mezinárodní socialistické eko-
nomické Integrace zemí RVHP.
Z hlediska perspektivy růstu významu a obje-
mu problematiky hutnicko-strojírenského komple-
xu se ukazuje účelným realizovat opatření, která
by lépe umožnila centrálním orgánům řízení při
stupovat s vetší konkrétností k řešení technické
i ekonomické problematiky výrobních hospodář-
ských jednotek a jejich výrobních programů.
Přitom nelze nepřipomenout skutečnost, že
takovýto konkrétní přístup musí být diferencován
s ohledem na technickou a technologickou odliš-
nost jednotlivých výrobních oborů.
Navrhuje se proto vytvořit z dosavadního fede-
rálního ministerstva hutnictví a strojírenství fede-
rální ministerstvo hutnictví a těžkého strojírenství
a federální ministerstvo všeobecného strojírenství.
Ve federálním ministerstvu hutnictví a těžkého
strojírenství bude spojeno řízení výrobních oborů
hutnictví železa, hutnictví neželezných kovů,
těžby a úpravy rud a magnezitu se strojírenskými
výrobními obory zahrnujícími zejména výrobu a
komplexní dodávky technologických zařízení pro
investiční celky. Výrobní hospodářské jednotky
těžkého strojírenství mají zpravidla vlastní meta-
lurgickou základnu a v některých případech i pro-
vozy hutni, výroby.
Kromě toho nelze pominout skutečnost, že
v některých hutnických podnicích tvoří výroba těž-
kého strojírenství významný podíl jejich celkové
výroby.
Federální ministerstvo všeobecného strojíren-
ství bude řídit zejména výrobní obory automobilo-
vého průmyslu, strojů a zařízení pro modernizaci
základních fondů ve zpracovatelském průmyslu,
v zemědělství a zdravotnictví. Významnou měrou
se bude podílet na výrobě a dodávkách spotřebního
strojírenského zboží.
Ke zřízení federálních ministerstev Je třeba
ústavního zákona (čl. 81 odst. 2 ústavního zákona
č. 143/1968 Sb., o československé federaci). Kon-
krétnější vymezení působnosti obou federálních
ministerstev, jejichž zřízení se navrhuje, bude pro-
vedeno úpravou zákona č. 133/1970 Sb., o působ-
nosti federálních ministerstev. Návrh na tuto úpra-
vu předkládá, vláda ČSSR současně.
Pokud jde o finanční důsledky vytvoření no-
vých ministerstev, je třeba konstatovat, že při je-
jich organizování a kádrovém vybavení bude vláda
ČSSR dbát o dodržení zásad maximální úspornosti.
V Praze dne 6. prosince 1973
Předseda vlády ČSSR:
dr. Štrougal v. r.
StT - 86998-78