Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1973
II. v. o.
32
Vládní návrh
Zákon
ze dne 1973,
kterým se mění & doplňuje trestní řád
Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Trestní řád č. 141/1961 Sb., ve znění pozdějších
předpisů, se mění a doplňuje takto:
1. V § 12 odst. 7 se slova "Po přijetí obžaloby"
nahrazují slovy "Po nařízení hlavního líčení".
2. § 14 odst. 3 zní:
"(3) Pravomoci vojenských soudů podléhají též
civilní osoby
a) pro trestné činy válečné zrady (§ 114 tr. zák. j,
služby v cizím vojsku (§ 115 tr. zák. ) a ne-
nastoupení služby v ozbrojených silách (§ 269
až 271 tr. zák. ),
b) pro trestné činy vyzvědačství (§ 105 tr. zák. j,
ohrožení státního tajemství (§ 106, 107, 107a
tr. zák. ) a vyzvědačství a ohrožení státního
tajemství ke škodě státu světové socialistické
soustavy (§ 108 tr. zák), byl-li jimi ohrožen
zvlášť důležitý zájem obrany vlasti. "
3. V § 35
za odstavec 1 se vkládá nový odstavec 2, který
zní:
2
"(2) Obhájcem v trestním řízeni, ve kterém
jsou probírány skutečnosti tvořící předmět státního
tajemství, může být pouze advokát, který se může
seznamovat se státním tajemstvím. Výběr těchto
advokátů provádějí ústřední orgány advokacie po-
dle hledisek uvedených v předpisech upravujících
ochranu státního tajemství a vedou jejich seznamy. ",
dosavadní odstavec 2 se označuje jako odsta-
vec 3.
4. § 50 se doplňuje odstavcem 4, který zní:
"(4) Zmocněncem zúčastněné osoby a poško-
zeného v trestním řízení, ve kterém jsou probírány
skutečnosti tvořící předmět státního tajemství,
může být pouze osoba, která se může seznamovat
se státním tajemstvím na příslušném úseku. Je-li
takovým zmocněncem advokát, užije se obdobně
ustanovení § 35 odst. 2. "
5. V § 65 odst. 2 poslední větě se slova "nebo
vyhledávání" nahrazují slovy ", a jde-li o vyhle-
dávání, jakmile byli obviněný a jeho obhájce upo-
zorněni na možnost prostudovat spisy [§ 169
písm. b)]".
6. V § 66 odst. 1 se slova "nebo vyhledávacímu
orgánu" nahrazují slovy ", vyhledávacímu orgánu
nebo orgánu konajícímu objasňování" a za slova
"vyhledávacím orgánem" se vkládají slova ", v ob-
jasňování orgánem konajícím objasňování".
7. V § 80 odst. 4 se vypouští věta druhá.
8. V § 81 odst. 4 se vypouští věta druhá.
9. V § 86
za odstavec 1 se vkládá nový odstavec 2, který
zní:
"(2) V případě, že bylo zahájeno trestní stíhání
pro trestný čin podle hlavy první zvláštní části
trestního zákona, může prokurátor nebo vyšetřo-
vatel s předchozím souhlasem prokurátora nařídit,
aby mu pošta nebo podnik provádějící dopravu zá-
silek vydaly zásilku, u níž je důvodné podezření,
že jí byl spáchán takový trestný čin nebo že s ta-
kovým trestným činem souvisí, jestliže je k objas-
nění skutečností závažných pro trestní řízení nutno
zjistit její obsah. ",
dosavadní odstavec 2 se označuje jako odsta-
vec 3 a za slova "v odstavci 1" se vkládá "nebo 2".
10. V § 87 odst. 1 se za slova "§ 86 odst. 1"
vkládá "nebo 2".
11. § 105 odst. 1 věta druhá zní:
"Místo přibrání znalce je možno se spokojit
v jednoduchých případech s potvrzením nebo od-
borným vyjádřením příslušného orgánu, o jejichž
správnosti nejsou pochybnosti. "
3
12. V § 106 se připojuje na konci tato věta:
"Znalec musí být též poučen o významu zna-
leckého posudku z hlediska obecného zájmu a
o trestních následcích křivé výpovědi a vědomě
nepravdivého znaleckého posudku. "
13. V § 114
za odstavec 2 se vkládá nový odstavec 3, který
zní:
"(3) Je-li k důkazu třeba zjistit totožnost osoby,
která se zdržovala na místě činu, je osoba, o kterou
jde, povinna strpět úkony potřebné pro takové
zjištění. ",
dosavadní odstavec 3 se označuje jako odsta-
vec 4; přitom se slova "odstavců 1 a 2" nahrazují
slovy "předchozích odstavců".
14. § 119 odst. 1 věta za středníkem zní:
"v ostatních případech rozhoduje, jestliže zá-
kon nestanoví něco jiného, usnesením. "
15. V § 149 odst. 2 se slova "po přijetí obža-
loby" nahrazují slovy "po nařízení hlavního líčení".
16. § 162 včetně nadpisu zní:
"§ 162
Předání věci vyšetřovateli
Jestliže se vyšetřovatel, kterému byla věc pře-
dána jiným orgánem, nepovažuje za příslušného,
předloží spisy neprodleně se svým stanoviskem
prokurátorovi; jinak pokračuje v řízení. "
17. § 164 odst. 1 věta druhá zní:
"Úkony podle hlavy čtvrté a páté, které lze
podle tohoto zákona provést před zahájením trest-
ního stíhání, a úkony provedené po zahájení trest-
ního stihání jinými orgány nemusí vyšetřovatel
opakovat, byly-li provedeny způsobem odpovídají-
cím ustanovení tohoto zákona; vyšetřovatel však
vždy vyslechne obviněného. "
18. V § 166
vypouští se dosavadní odstavec 7,
dosavadní odstavec 8 se označuje jako odsta-
vec 7 a zní:
,, (7) Vyšetřování je třeba skončit zpravidla do
dvou měsíců od zahájení trestního stíhání. Po skon-
čení vyšetřování předloží vyšetřovatel prokuráto-
rovi spisy se závěrečnou zprávou obsahující návrh
na konečné opatření nebo učiní některé rozhodnutí
podle § 171 až 173. "
19. V § 168 odst. 1 se za slova "neposkytnutí
pomoci podle § 207 a 208, " vkládají slova "ne-
oprávněného užívání cizího motorového vozidla
podle § 209a odst. 1 a 2, ".
4
20. V § 169
ustanovení písm. b), c) a d) zní:
,, b) místo seznámení obviněného a obhájce s vý-
sledky vyhledávání upozorní vyhledávací or-
gán obviněného a obhájce na možnost, aby
v přiměřené lhůtě, kterou zároveň stanoví,
prostudovali spisy a učinili návrhy na doplnění
vyhledávání; nepovažuje-li vyhledávací orgán
navrhované doplnění za nutné, odmítne je;
o těchto úkonech učiní záznam do protokolu;
c) ustanovení § 164 odst. 4 a § 165 odst. 1 se
neužije; oprávnění podle posléze uvedeného
ustanovení obhájci nepřísluší ani při úkonech,
kterými se vyhledávání doplňuje;
d) vyhledávání je třeba skončit zpravidla do jed-
noho měsíce od zahájení trestního stíhání, a
nebyl-li pachatel zjištěn, do dvou měsíců; ne-
skončí-li vyhledávání v těchto lhůtách, může
prokurátor ze závažných důvodů nařídit vy-
šetřování; ",
připojuje se ustanovení písm. e), které zní:
,, e) po skončení vyhledávání předloží vyhledávací
orgán spisy prokurátorovi s návrhem na ko-
nečné opatření a se seznamem navrhovaných
důkazů; návrh není třeba odůvodňovat. "
21. Nadpis oddílu čtvrtého hlavy desáté zní:
"Rozhodnutí v přípravném řízení".
22. V § 171
v odstavci 1 se slovo "vyšetřování" nahrazuje
slovy "přípravného řízení",
v odstavcích 1 a 2 se slova "nebo vyhledávací
orgán" nahrazují slovy "a ve vyhledávání proku-
rátor",
odstavec 3 zní:
"(3) Usnesení o postoupení věci je nutno ozná-
mit obviněnému a poškozenému; opis usnesení vy-
šetřovatele je nutno doručit též prokurátorovi, a to
do 48 hodin. Proti usnesení podle odstavců 1 a 2
je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek. "
23. V § 172
v odstavcích 1 a 2 se slova "nebo vyhledávací
orgán" nahrazují slovy "a ve vyhledávání proku-
rátor",
odstavec 3 zní:
,, (3) Usnesení o zastavení trestního stíhání je
nutno oznámit obviněnému a poškozenému; opis
usnesení vyšetřovatele je nutno doručit též proku-
rátorovi, a to do 48 hodin. Proti usnesení podle
odstavců 1 a 2 je přípustná stížnost, jež má od-
kladný účinek. "
5
24. V § 175 odst. 1 se ustanovení písm. a) do-
plňuje slovy "a ve vyhledávání postoupit věc a za-
stavit trestní stíháni, ".
25. V § 179a odst. 2 se připojuje na konci tato
věta:
"Vláda Československé socialistické republiky
může nařízením stanovit, které další federální or-
gány státní správy a v jakém rozsahu konají v obo-
ru své působnosti objasňování o přečinech; obdobné
oprávnění přísluší vládám republik, pokud jde
o orgány státní správy republik. "
26. V § 179b odst. 1
ustanovení písm. j) zni:
" j] za podmínek stanovených v § 78 až 81 mohou
činit rozhodnutí a opatření v těchto ustanove-
ních naznačená, ",
připojuje se ustanovení písm. k), které zní:
,, k) za podmínek stanovených v § 82 až 85 mohou
vykonat domovní a osobní prohlídku. "
27. § 179c zní:
"(1) Objeví-li se v průběhu objasňování, že
jsou dány důvody vazby, předá orgán konající ob-
jasňování věc vyšetřovateli; je-li třeba provést za-
držení a otevření zásilek, předá věc vyhledávacímu
orgánu. O těchto opatřeních vyrozumí prokurátora.
(2) Jsou-li tu podmínky společného řízení
o trestném činu a přečinů, koná se vyšetřování nebo
vyhledávání též o přečinů. "
28. V § 179e
za odstavec 2 se vkládá nový odstavec 3, který
zní:
,, (3) Konalo-li se přípravné řízení společně
o trestném činu a přečinů, podává se společná ob-
žaloba pro trestný čin i pro přečin; konalo-li se
přípravné řízení jen o přečinů, podává se návrh
na potrestání. ",
dosavadní odstavec 3 se označuje jako odsta-
vec 4.
29. V § 181 se dosavadní znění označuje jako
odstavec 2, který zní:
"(2) Po podání obžaloby soud rozhoduje samo-
statně všechny otázky souvisící s dalším řízením
a je povinen - nevyčkávaje dalších návrhů - uči-
nit všechna rozhodnutí a opatření, kterých je po-
třeba k vyřízení obžaloby, ke skončení věci a
k výkonu soudního rozhodnutí. "
30. § 182 zní:
"(1) Prokurátor může vzít obžalobu zpět až do
zahájení hlavního líčení; věc se tím vrací do stavu
přípravného řízeni.
6
(2) Dojde-li prokurátor po zahájení hlavního
líčení k přesvědčení, že výsledky projednávání
věcí před soudem obžalobu nepotvrzují, je povinen
ustoupit od obvinění a sdělit soudu důvody, které
ho k tomu vedly. Toto prohlášení nezbavuje soud
povinnosti, aby - řídě se zákonem a svým vnitř-
ním přesvědčením - rozhodl o obžalobě podle
obecných zásad. "
31. V § 185 odst. 1 se slova "zda ji může sám
přijmout a" nahrazují slovy "zda může".
32. V § 186 se vypouštějí odstavce 2 a 3 a ozna-
čení odstavce 1.
33. V § 188 odst. 1
v ustanovení písm. f) se připojuje na konci
tato věta: "; ve věci, ve které bylo konáno vyhle-
dávání, však muže vrátit věc prokurátorovi k do-
šetření jen tehdy, jestliže vyhledáváním nebyly
objasněny základní skutečnosti důležité pro roz-
hodnutí o vině, nebo",
vypouští se slovo "nebo" v ustanovení písm. g)
a celé ustanovení písm. h).
34. § 190 odst. 2 zní:
"(2) Není-li došetření třeba, upozorní předseda
senátu na možnost odchylného právního posouzení
skutku osoby, kterým se doručuje opis obžaloby
(§ 196 odst. 1). "
35. V § 191 odst. 3 se za slovo "provést" vkládá
slovo "zpravidla" a věta druhá se vypouští.
36. § 193 a 194 se vypouštějí.
37. V § 196 odst. 1
se slova "Obžalobu, jakmile byla přijata, dá
předseda senátu v opise" nahrazují slovy "Neuči-
nil-li soud některé z rozhodnuti uvedených v § 188
odst. 1 a 2, dá předseda senátu opis obžaloby",
poslední věta odstavce 1 se vypouští.
38. V § 211
v odstavci 1 se vypouštěli ve větě prvé slova
"nebo znalce" a slovo "jejich" se nahrazuje slovem
"jeho" a v ustanovení písm. b) se vypouštějí slova
"nebo znalce",
připojuje se odstavec 4, který zní:
,, (4) Místo výslechu znalce lze číst protokol
o jeho výpovědi nebo jeho písemný posudek, jest-
liže znalec byl před podáním posudku poučen po-
dle § 106, nejsou pochybnosti o správnosti a úpl-
nosti posudku a prokurátor i obžalovaný s tím
souhlasí. "
7
39. § 263 odst. 1 věta druhá zní:
"Též v neveřejném zasedání může učinit roz-
hodnutí
a) podle § 253, 255 a 257,
b) podle § 258 odst. 1, Je-li zřejmé, že vadu nelze
odstranit ve veřejném zasedání. "
40. V § 275 odst. 1 se připojuje na konci tato
věta:
"Byl-li zákon porušen jen v neprospěch obvi-
něného, doba od právní moci napadeného rozhod-
nutí do rozhodnutí o stížnosti pro porušení zákona
se do promlčecí doby nezapočítává. "
41. V § 276 se slova "předseda Nejvyššího sou-
du" nahrazují slovy "ministr spravedlnosti".
42. § 294 zní:
"Předseda senátu dá opis obžaloby doručit
(§ 196 odst. 1) též orgánu pověřenému péčí o mlá-
dež. "
43. § 314b odst. 6 zní:
,, (6) Prokurátor může vzít návrh na potrestání
zpět až do zahájení hlavního líčení; v takovém pří-
padě učiní některé z opatření uvedených v § 179e
odst. 1 písm. b) až h). "
44. V § 314c odst. 1 se za ustanovení písm. c)
vkládá nové ustanovení písm. d), které zní:
,, d) může zastavit trestní stíhání, Jsou-li tu okol-
nosti uvedené v § 172 odst. 2, ",
dosavadní ustanovení písm. d) až f) se označují
jako ustanovení písm. e) až g).
45. V § 314d
v dosavadním znění, jež se označuje jako od-
stavec 1, se za slova "při hlavním líčení" vkládají
slova "konaném o přečinů",
připojuje se odstavec 2, který zní:
"(2) V řízení o přečinů může samosoudce vy-
hotovit zjednodušený písemný rozsudek, jestliže po
vyhlášení rozsudku se prokurátor a obviněný
vzdali odvolání. Zjednodušený písemný rozsudek
neobsahuje odůvodnění. "
46. V hlavě devatenácté se za oddíl čtvrtý
vkládá oddíl pátý, který včetně nadpisu zní:
"Oddíl pátý
Trestní příkaz
§ 314e
(1) V řízení o přečinech může samosoudce bez
projednání věci v hlavním líčení vydat trestní
příkaz,
8
a) jestliže se obviněný v průběhu objasňování
doznal a samosoudce vzhledem k výsledkům
objasňování nemá důvod pochybovat o pravdi-
vosti tohoto doznání anebo jestliže rozhodné
skutečnosti jsou zjištěny vlastním pozorováním
veřejného orgánu, a
b) jestliže prokurátor navrhl vydání trestního
příkazu nebo souhlasil, aby trestní příkaz byl
vydán; návrh nebo souhlas prokurátora se
musí vztahovat těž na druh a výměru trestu,
který se má trestním příkazem uložit.
(2) Trestním příkazem lze uložit trest odnětí
svobody do dvou měsíců, nápravné opatření do
čtyř měsíců, zákaz činnosti do dvou let, peněžitý
trest do 5000 Kčs a propadnutí věci; náhradní trest
odnětí svobody za peněžitý trest nesmí ani spolu
s uloženým trestem odnětí svobody přesahovat dva
měsíce.
(3) Trestní příkaz nelze vydat
a) v řízení proti mladistvému,
b) v řízení proti osobě, která je zbavena způso-
bilosti k právním úkonům nebo jejíž způsobi-
lost k právním úkonům je omezena,
c) jestliže má být rozhodováno o ochranném opa-
tření, nebo
d) jestliže má být uložen souhrnný trest a před-
chozí trest byl uložen rozsudkem.
(4) Trestní příkaz má povahu odsuzujícího roz-
sudku. Účinky spojované s vyhlášením odsuzují-
cího rozsudku nastávají tu doručením trestního
příkazu obviněnému.
§ 314f
(1) Trestní příkaz obsahuje
a) označení soudu, který trestní příkaz vydal,
b) den a místo vydání trestního příkazu,
c) označení obviněného (§ 120 odst. 2),
d) výrok o vině (§ 120 odst. 3) a ukládaném
trestu (§ 122 odst. 1),
e) byl-li uplatněn nárok na náhradu škody, výrok
o odkázaní poškozeného na řízení ve věcech
občanskoprávních, popřípadě na řízení před
jiným příslušným orgánem a
f) poučení o právu podat odpor.
(2) Trestní příkaz se doručuje obviněnému,
prokurátorovi a poškozenému, který uplatnil nárok
na náhradu škody. Obviněnému se doručuje do
vlastních rukou; náhradní doručení a uložení pí-
semností je vyloučeno. Má-li obviněný obhájce, do-
ručí se trestní příkaz též jemu.
§ 314g
(1) Obviněný a osoby, které jsou oprávněny
podat v jeho prospěch odvolání, s výjimkou proku-
rátora, mohou podat proti trestnímu příkazu odpor.
9
Odpor se podává u soudu, který trestní příkaz vy-
dal, a to do osmi dnů od doručení trestního příkazu
obviněnému. Na navrácení lhůty se obdobně užije
ustanovení § 61.
(2) Byl-li podán proti trestnímu příkazu opráv-
něnou osobou ve lhůtě odpor, trestní příkaz se tím
ruší a samosoudce nařídí ve věci hlavní líčení.
Jinak se trestní příkaz stane pravomocným a vy-
konatelným.
(3) Jestliže v důsledku včas podaného odporu
rozhoduje samosoudce v hlavním líčení, nesmí ob-
viněnému uložit přísnější trest, než jaký uložil
trestním příkazem, ledaže by se skutkový stav na
základě dokazování podstatně změnil. "
47. V § 323 odst. 2 se slovo "soud" nahrazuje
slovy "předseda senátu".
48. V § 327
v odstavci 1 větě první se slovo "Soud" nahra-
zuje slovy "Ministr spravedlnosti" a věta druhá
zní: "Nedojde-li k vydání do ciziny nebo k vyhoš-
tění anebo vrátí-li se vydaný nebo vyhoštěný, roz-
hodne soud, že se trest odnětí svobody nebo jeho
zbytek vykoná. ",
v odstavci 3 se slova "odstavců 1 a 2" nahra-
zuji slovy "odstavce 2".
49. § 330 odst. 4 zní:
"(4) Rozhodnutí, že se podmíněně odsouzený
osvědčil, může se souhlasem prokurátora učinit
též předseda senátu. "
50. § 332 odst. 1 věta druhá zní:
"Rozhodnutí, že se podmíněně propuštěný
osvědčil, může se souhlasem prokurátora učinit též
předseda senátu. "
51. § 334 se doplňuje odstavcem 3, který zní:
"(3) O návrhu prokurátora, aby se do výkonu
trestu odnětí svobody nezapočítala doba, po kterou
byl odsouzenému přerušen výkon trestu odnětí
svobody za účelem léčebné péče ve zdravotnickém
zařízení mimo nápravně výchovný ústav, stalo-li
se tak v důsledku toho, že si odsouzený způsobil
újmu na zdraví úmyslně, rozhoduje soud ve veřej-
ném zasedání. Proti tomuto rozhodnutí je přípustná
stížnost, jež má odkladný účinek. "
52. V § 349 se slovo "Soud" nahrazuje slovy
"Předseda senátu".
53. V § 350a
v odstavci 4 se na konci připojuje tato věta:
"Proti tomuto rozhodnutí je přípustná stížnost,
jež má odkladný účinek. ",
10
odstavec 5 zní:
,, (5) Na řízení o podmíněném upuštění od vý-
konu zbytku trestu zákazu pobytu, jakož i na řízení
o nařízení výkonu zbytku tohoto trestu se obdobně
užije ustanovení § 331 až 333. ",
připojuje se odstavec 6, který zní:
,, (6) Rozhodnutí o uložení přiměřených ome-
zení osobě, které byl trest zákazu pobytu uložen
vedle nepodmíněného trestu odnětí svobody, činí
ve veřejném zasedání soud, v jehož obvodu byl
trest odnětí svobody naposledy vykonáván. Proti
tomuto rozhodnutí je přípustná stížnost, jež má
odkladný účinek. "
54. V § 351 odst. 1 se připojuje na konci táto
věta:
"Jestliže však ochranné léčení bylo uloženo
vedle nepodmíněného trestu odnětí svobody a v ná-
pravně výchovném ústavu jsou k výkonu takového
léčení dány podmínky, může předseda senátu na-
řídit, aby ochranné léčení bylo vykonáváno během
výkonu trestu odnětí svobody. "
55. Za § 351 se vkládá § 351a, který včetně
nadpisu zní:
"§ 351a
Změna způsobu výkonu ochranného léčení
O změně způsobu výkonu ochranného léčení
rozhoduje ve veřejném zasedání soud, v jehož ob-
vodu je léčebné zařízení, ve kterém se ochranně
léčení vykonává; proti tomuto rozhodnutí je pří-
pustná stížnost, jež má odkladný účinek. "
Čl. II
Předsednictvo Federálního shromáždění se
zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné
znění trestního řádu, jak vyplývá z pozdějších
předpisů.
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. červen-
ce 1973.
11
Důvodová zpráva
Návrh novely trestního řádu sleduje základní
hledisko, jímž je zjednodušení, zhospodárnění a
urychlení trestního řízení ve všech jeho stadiích.
V podstatě jde o vytvoření předpokladů pro dosa-
žení takového stavu, aby pachatelé protispolečen-
ské činnosti byli co nejrychleji postihováni. Na-
vrhovaná úprava má současně přispět k částečné-
mu odstranění obtíží, které vznikají u orgánu
činných v trestním řízení v důsledku napjaté kád
rove situace, kde - zejména u soudů a prokura
tur - nejsou plánovaná místa plně obsazena, za
tímco agenda na trestním úseku je stále značně
rozsáhlá.
Jednou z nejdůležitějších změn sledujících
zmíněné cíle je nová úprava vyhledávání jako for-
my přípravného řízení. Tato úprava podstatně
zjednodušuje vyhledávání především tím, že od-
straňuje úkony formální povahy, které zbytečně
zatěžovaly vyhledávací orgány (tj. prakticky or-
gány Veřejné bezpečnosti) a odváděly je tak od
plnění jiných vlastních úkolů. Základní zásady
přípravného řízení zůstanou však nedotčeny, pře-
devším možnost zastoupení obviněného obhájcem
a dozor prokurátora nad zachováváním zákonnosti.
Také skutečnost, že se zužuje právo soudu
vracet věc prokurátorovi k došetření, má přispět
k urychlení řízení ve věcech, kde se koná vyhledá-
vání. Návrh současně mění dosavadní úpravu, po-
dle níž byl prokurátor po uplynutí poměrně krátké
lhůty povinen nařídit vyšetřování ve věcech, kde
jinak probíhalo vyhledávání. Napříště prokurátor
uváží, zda vzhledem k povaze věci a výsledkům
dosavadního řízení je skutečně nezbytné konat vy-
šetřování nebo zda je účelné pokračovat ve vyhle-
dávání.
Přípravné řízení bude zjednodušeno i v tom
směru, že prokurátor nebude rozhodovat o pro-
dloužení lhůt ke skončení vyšetřování a vyhledá-
vání a k došetření, které se stanou lhůtami pořád-
kovými. Dosud šlo o formální úkony, jejichž pro-
váděním vznikaly průtahy a další komplikace a
jejichž cíl je možno zajistit řádným výkonem dozoru
prokurátora nad zákonností přípravného řízení.
Zjednodušení řízení před soudem sleduje též
úprava, podle níž odpadá dosud obligatorní před-
běžné projednání obžaloby v případech, kdy jde
o mladistvého, o vazební věc nebo o věc, kde spo-
lečenská organizace nabídla převzetí záruky za
nápravu obviněného.
Ke změnám, které mají výrazně napomoci
urychlení a zjednodušení řízení před soudem, ná-
leží rovněž úprava tzv. zjednodušeného písemného
rozsudku (tj. rozsudku, který neobsahuje odůvod-
nění) a úprava mandátního řízení (zavedení trest-
ního příkazu). V obou případech se úprava vztahuje
jen na řízení o přečinech konané před samosoud-
cem. Návrh zákona stanoví podmínky, za kterých
bude možno místo projednání věci v hlavním líčení
vydat trestní příkaz, vymezuje okruh sankcí, které
lze příkazem uložit, a upravuje postup v případě,
že obviněný nebude s vydaným trestním příkazem
souhlasil. Institut trestního příkazu má sloužit
k vyřizování zcela jednoduchých a důkazně jasných
případů, kdy není třeba v plné šíři uplatňovat za
kladní zásady trestního řízení, zejména zásadu
ústnosti, a kdy současně jsou stanoveny záruky,
aby nevznikla újma na právech obviněného.
Vedle těchto zásadnějších změn obsahuje návrh
zákona některé drobnější úpravy, kde si toho vy-
žadují potřeby praxe.
Závěrem k této části důvodové zprávy je třeba
zdůraznit, že návrh zákona nijak nezasahuje do
dosavadního systému trestního řízení, jehož zá-
kladní principy zůstávají zachovány.
K bodu 1 (§ 12 odst. 7)
Změna souvisí se zrušením institutu přijímání
obžaloby (body 31, 33 a 36).
K bodu 2 (§ 14 odst. 3):
Dosavadní stav vyvolává značné potíže v těch
případech, kdy jde o projednávání trestních věcí,
dotýkajících se zvlášť důležitého zájmu obrany
vlasti, a pachatel nepodléhá vojenské soudní pra-
vomoci. V rozporu se základními zásadami utajení
se tak v trestním řízení rozšiřuje okruh orgánů a
osob, které se seznamují se zvlášť důležitým stát-
ním tajemstvím vojenské povahy.
Navrhovaná úprava respektuje specifické po-
třeby ochrany utajovaných skutečností tohoto dru-
hu u trestných činů, které v této souvislosti nej-
častěji přicházejí v úvahu, neboť u vojenských
soudů a prokuratury jsou vytvořeny kádrové i or-
ganizační předpoklady pro dodržení všech zásad
zacházení s takovými skutečnostmi. Je také v sou-
ladu se zásadami zákona č. 102/1971 Sb., o ochraně
státního tajemství.
Navrhovaná úprava nezahrnuje případy trest-
ných činů, dotýkajících se zvlášť důležitých zájmů
obrany vlasti, pokud jsou kvalifikovány podle jiných
ustanovení trestního zákona než podle § 105 až
108. Předpokládá se, že trestné činy takového cha-
rakteru se mohou v praxi vyskytnout jen zcela
výjimečně.
12
K bodům 3a4 (§ 35, 50):
Aby bylo vyhověno požadavku zákona č. 102/
1971 Sb., o ochraně státního tajemství, jsou u všech
orgánů Činných v trestním řízení prováděna opa-
tření, aby ve věcech, kde jsou probírány skuteč-
nosti tvořící předmět státního tajemství, konaly
úkony podle trestního řádu pouze osoby, které
splňují stanovené předpoklady a jsou k tomu
zvlášť určeny vedoucím organizace.
Odlišná situace je na úseku advokacie, neboť
advokáta, který se účastní trestního řízení, si může
zvolit sám obviněný nebo jeho příbuzní.
Navrhovanou úpravou se promítnou zásady
zákona o ochraně státního tajemství i do činnosti
advokacie na trestním úseku. Na jejím podkladě
bude stanoven okruh advokátů, kteří mohou být
činní v trestním řízení, jehož předmětem je státní
tajemství. Jen z tohoto okruhu si budou moci ob-
čané zvolit obhájce, popřípadě budou moci být
ustanoveni obhájci vedoucím advokátní poradny.
Stejné důvody, které vedou k zúžení okruhu
obhájců ve věcech, v nichž jde o státní tajemství,
vyžadují obdobná opatření týkající se zmocněnců
zúčastněné osoby nebo poškozeného. Skutečnost,
že zmocněnec je oprávněn seznamovat se se stát-
ním tajemstvím na příslušném úseku, prokáže
zmocněnec sám potvrzením organizace, u níž je
v tomto směru veden v evidenci, nebo si ji ověří
orgán činný v trestním řízení.
K bodu 5 (§ 65 odst. 2):
Navrhovaná změna je důsledkem nové úpravy
vyhledávání (bod 20), podle níž se nebude konat
seznamování obviněného a jeho obhájce s výsledky
vyhledávání, ale postačí upozornit tyto osoby na
možnost prostudovat spisy.
K bodu 6 (§ 66 odst. 1):
Právo ukládat pořádkovou pokutu mají dosud
vyšetřovatelé a vyhledávací orgány a ostatní orgány
činné v trestním řízení. Protože orgány konající
objasňování rovněž provádějí úkony podle trestního
řádu, které bude popř. třeba vynutit, je nutné jim
přiznat též oprávnění ukládat pořádkové pokuty,
a to za týchž podmínek jako ostatním orgánům
činným v trestním řízení.
K bodům 7 a 8 (§ 80 odst. 3, § 81 odst. 4):
Objasňování i přípravné řízení je třeba oprostit
od formálností, které je zbytečně zatěžují. Sem
patří též povinnost vyžadovat předchozí souhlas
prokurátora, jde-li o vrácení zajištěné věci nebo
o její zničení; k ochraně zájmu osob, kterých se
takové rozhodnutí týká, postačí právo stížnosti,
o níž rozhoduje prokurátor.
K bodům 9 a 10 (§ 86, § 87 odst. 1):
Dosavadní ustanovení § 86 a 87 upravující za-
držení a otevření zásilek se vztahují toliko na pří-
pady, kdy proti osobě bylo vzneseno obvinění, a
nedopadají na případy, které se v praxi rovněž
vyskytují a které předpokládají nutnost takového
úkonu před vznesením obvinění. Jde zejména o pá-
chání trestné činnosti ve vztahu k zahraničí, kdy
zpravidla zadržení zásilky není možné, i když je
důvodné podezření, že trestný čin byl spáchán.
Navrhuje se proto, aby zásilku bylo možno zadržet
a otevřít, je-li důvodné podezření ze spáchání
trestného činu, tedy za podmínek zahájení trest-
ního stíhání ve věci. Zárukou dodržení zákonnosti
při tomto postupu bude souhlas prokurátora. Vzhle-
dem k závažnosti této úpravy se navrhovaný po-
stup omezuje na trestné činy podle hlavy první
zvláštní části trestního zákona.
K bodu 11 (§ 105 odst. 1):
V jednoduchých případech útoků proti životu
a zdraví se osvědčilo nepřibírat znalce a spokojit
se jen s potvrzením lékaře. Lze předpokládat, že se
takový postup osvědčí i v jiných jednoduchých pří-
padech.
K bodu 12 (§ 106):
Zavedení trestní odpovědnosti u znalce za po-
dání vědomě nepravdivého písemného posudku
(§ 175 tr. zák. ) vyžaduje, aby znalec byl v tomto
směru výslovně poučen.
K bodu 13 (§ 114):
Platná úprava nestanoví povinnost (s výjimkou
obviněného - § 93 odst. 3 tr. ř. ) strpět provedení
potřebných identifikačních úkonů, jako jsou např.
daktyloskopování nebo fotografování. To v praxi
působí potíže zejména proto, že není možné elimi-
novat osoby zdržující se na místě činu, na němž
byly zajištěny např. daktyloskopické stopy.
K bodu 14 (§ 119 odst. 1):
Navrhované upřesnění vyplývá ze zavedení
institutu trestního příkazu, jenž nebude mít formu
ani rozsudku ani usnesení.