Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1973
II. v. o.
29
Vládní návrh
Zákon
ze dne 1973,
kterým se mění a doplňuje trestní zákon
Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Trestní zákon č. 140/1961 Sb., ve znění zákona
č. 56/1965 Sb. a zákona č. 148/1969 Sb., se mění
a doplňuje takto:
1. Nadpis nad § 24 zní: "Upuštění od potres-
tání".
2. Nadpis nad § 29 zní: "Výjimečný trest".
3 V § 29
odstavec 1 písm. b) zní:
,, b) není naděje, že by pachatele bylo možno na-
pravit trestem odnětí svobody do patnácti let. ",
vkládá se nový odstavec 3, který zní:
"(3) Místo trestu smrti může soud uložit trest
odnětí svobody nad patnáct až do dvaceti pěti let,
jestliže považuje takový trest ke splnění účelu
trestu za dostatečný. ",
dosavadní odstavec 3 se označuje jako odsta
věc 4.
2
4. V § 36 se připojuje na konci tato věta:
" Je-li jedním z těchto trestů trest odnětí svo-
body uložený podle § 29 odst. 3, rozumí se tako-
vou nejvyšší výměrou doba dvaceti pěti let. "
5. V § 62 se připojují za slova "dále za trestný
čin" slova "opuštění republiky podle § 109 odst.
3, ", za citaci "§ 179 odst. 2, 3, " slova "ohrožení
bezpečnosti vzdušného dopravního prostředku po
dle § 180a, zavlečení vzdušného dopravního pro-
středku do ciziny podle §*180c odst. 2, " a za citaci
"(§ 259), " slova "zběhnutí do ciziny podle § 283
odst. 2 a 3, ".
6. V § 68 odst. 1 písm. a) se připopují na konci
slova "nebo k trestu odnětí svobody převyšujícímu
patnáct let, ".
7. § 71 včetně nadpisu zní:
"§ 71
Druhy ochranných opatření
(1) Ochrannými opatřeními jsou ochranný do
hled, ochranné léčení, ochranná výchova a zabrání
věci.
(2) Ochranou výchovu lze uložit jen mladist-
vému. Mladistvému nelze uložit ochranný dohled.
(3) Ochranný dohled je upraven zvláštním zá-
konem. "
8. V § 72 odst. 4 se připojuje na konci tato
věta:
"Ochranně léčení lze též vykonávat během výkonu
trestu odnětí svobody v nápravné výchovném
ústavu. "
9. V § 84 odst. 1 se slova "Soud může uložit
ochrannou výchovu, jestliže bylo upuštěno od po
trestání mladistvého a" nahrazují slovy "Odsuzu-
je-li soud mladistvého, může mu uložit ochrannou
výchovu, pokud".
10. V § 105 odst. 3
vkládá se nové ustanovení písm. b), které zní:
,, b) spáchá-li takový čin, ačkoli mu bylo uchová-
vání státního tajemství zvlášť uloženo, ",
dosavadní ustanovení písm. b) až d) se označují
jako ustanovení písm. c) až e).
11. § 109 Odst. 3 zní:
,, (3) Odnětím svobody na tři léta až deset let
nebo propadnutím majetku bude potrestán, kdo
a) čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 zorganizuje,
b) spáchá takový čin, ačkoliv mu bylo zvlášť ulo-
ženo uchovávání státního tajemství,
3
c) převede přes hranice skupinu osob nebo opě
tovně převádí osoby, které bez povolení opouš-
tějí území republiky,
d) spáchá čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 za
branné pohotovosti státu. "
12. V § 112 se slova "bude potrestán odnětím
svobody až na tři léta. " nahrazují slovy ", o jejím
mezinárodním postavení nebo o její zahraniční po-
litice, bude potrestán odnětím svobody až na tři
léta nebo propadnutím majetku. "
13. Nadpis § 150 zní: "Porušování práv
k ochranné známce, průmyslovému vzoru a chráně-
nému označení původu".
14. § 150 odst. 2 zní:
"(2) Stejně bude potrestán, kdo pro dosažení
hospodářského prospěchu
a) zhotoví nebo uvede do oběhu výrobky podle
průmyslového vzoru, k jehož užívání přísluší
výhradní právo jinému, nebo podle vzoru snad-
no s ním zaměnitelného, nebo
b) uvede do oběhu výrobky neoprávněně opatře-
né označením původu, k němuž přísluší vý-
hradní právo jinému, nebo označením původu
snadno s ním zaměnitelným. "
15. V § 167 odst. 1 se před slova "válečné zra-
dy" vkládají slova "opuštění republiky podle § 109
odst. 3, " a za citaci "§ 179, " slova "ohrožení bez-
pečnosti vzdušného dopravního prostředku podle
§ 180a, zavlečení vzdušného dopravního prostřed-
ku do ciziny podle § 180c odst. 2, ".
16. V § 168 se za citaci "§ 179, " vkládají slova
"ohrožení bezpečnosti vzdušného dopravního pro-
středku podle § 180a, zavlečení vzdušného doprav-
ního prostředku do ciziny podle § 180c odst. 2, ".
17. Nadpis § 175 zní: "Křivá výpověď a neprav-
divý znalecký posudek".
18. V § 175 odst. 1 se slova ", pokud konají
vyšetřování nebo vyhledávání" nahrazují slovy
"nebo orgánem konajícím objasňování, pokud ko-
nají vyšetřování nebo vyhledávání nebo objasňo
vání".
19. Za § 180 se vkládají § 180a, 180b a 180c,
které včetně nadpisů znějí:
"Ohrožení bezpečnosti vzdušného dopravního
prostředku
§ 180a
(1) Kdo na palubě vzdušného dopravního pro-
středku v úmyslu získat nebo vykonávat kontrolu
nad takovým prostředkem
4
a) užije proti jinému násilí nebo pohrůžky bez-
prostředního násilí,
b) vyhrožuje jinému usmrcením, ublížením na
zdraví nebo způsobením škody velkého rozsa-
hu, nebo
c) zneužije bezbrannosti jiného,
bude potrestán odnětím svobody na osm až patnáct
let nebo propadnutím majetku.
(2) Odnětím svobody na dvanáct až patnáct let
nebo trestem smrti, popřípadě vedle těchto trestů
též propadnutím majetku bude pachatel potrestán,
a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt,
nebo
b) spáchá-li takový čin za branné pohotovosti
státu.
§ 180b
Kdo sdělí nepravdivou informaci, která může
ohrozit bezpečnost nebo provoz vzdušného doprav-
ního prostředku za letu, bude potrestán odnětím
svobody až na tři léta nebo nápravným opatřením
nebo peněžitým trestem.
§ 180c
Zavlečení vzdušného dopravního prostředku
do ciziny
(1) Kdo za účelem zavlečení vzdušného do-
pravního prostředku do ciziny se takového pro-
středku zmocní nebo neoprávněně užije takového
prostředku, který mu byl svěřen, bude potrestán
odnětím svobody na tři léta až deset let nebo pro-
padnutím majetku.
(2) Odnětím svobody na deset až patnáct let
nebo trestem smrti, popřípadě vedle těchto trestů
též propadnutím majetku bude pachatel potrestán,
způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt. "
20. V § 202 odst. 1 se vypouštějí slova "ze zjev-
né neúcty vůči společnosti".
21. V § 283 se odstavec 2 nahrazuje odstavci
2 a 3, které znějí:
,, (2) Odnětím svobody na pět až deset let nebo
propadnutím majetku bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako voják
z povolání,
b) jestliže takový čin zorganizuje, nebo
c) spáchá-li takový čin, ačkoli mu bylo zvlášť
uloženo uchovávání státního tajemství.
(3) Odnětím svobody na deset až patnáct let
nebo trestem smrti, popřípadě vedle těchto trestů
též propadnutím majetku bude pachatel potrestán,
5
a) zmocní-li se za účelem spáchání nebo při pá-
chání činu uvedeného v odstavci 1 vzdušného
dopravního prostředku nebo prostředku bojově
techniky anebo užije-li neoprávněně takového
prostředku, který mu byl svěřen, nebo
b) spáchá-li takový čin za branné pohotovosti
státu.
Č1. II
Předsednictvo Federálního shromáždění se
zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné
znění trestního zákona, jak vyplývá z pozdějších
předpisů.
Č1. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července
1973.
6
Důvodová zpráva
Socialistická společnost vytváří soustavně pod-
mínky pro to, aby její členové důsledně dodržovali
socialistický právní řád i zásady socialistické mo-
rálky. I když k dosažení tohoto cíle zaměřuje vý-
chovné působení v rodinách, ve škole, v pracovním
prostředí i ve společenských organizacích, nepo-
dařilo se prozatím dosáhnout toho, aby zájmy spo-
lečnosti byly bezvýhradně respektovány. Krimina-
lita jako nejnebezpečnější část protispolečenské
činnosti zůstává stále vážným problémem.
Z tohoto důvodu se přikročuje k některým
úpravám trestního zákona, které mají umožnit roz-
hodnější boj proti kriminalitě. Především jde
o změny a doplnění, které sledují v podstatě cíl,
aby byl zajištěn účinnější postih těch činů, jejichž
nebezpečnost pro společnost je v současné době
zvlášť vysoká. Návrh dále směřuje k překlenutí
mezery mezi trestem smrti a maximální délkou
trestu odnětí svobody. Do novely se rovněž promí
tají zásady zákona o ochraně státního tajemství,
jakož i závazky, které vyplynuly pro Českosloven-
skou socialistickou republiku z mezinárodních
úmluv týkajících se bezpečnosti leteckého provozu.
K bodu 1 (§ 24):
Úprava souvisí se zrušením místních lidových
soudů, k němuž došlo zákonem č. 150/1969 Sb.,
o přečinech.
K bodům 2 a 3 (§ 29):
Podle platného právního stavu je nejpřísnější
trestní sankci trest odnětí svobody v maximální
délce patnáct let. Trest smrti je pouze výjimečným
trestem za nejtěžší formy nejzávažnějších trestných
činů. Mezera v trestní sazbě se výrazně projevuje
zejména v případech, kdy za trestný čin, u něhož
zákon připouští uložit v závažných případech trest
smrti, by tento trest byl příliš přísný a kdy na-
proti tomu trest odnětí svobody v trvání patnácti
let se pociťuje jako nepřiměřeně mírný. Za trest
úměrný nejzávažnějším trestným činům se kromě
trestu smrti považuje pouze trest odnětí svobody
v nejvyšším rozpětí, tj. na dobu delší než patnáct
let.
Přijetí sazby odnětí svobody nad patnáct až
do dvaceti pěti let poskytne větší možnosti výrazně
diferencovat podle osoby pachatele a povahy trest-
ného Činu jak soudu při ukládání trestu, tak pre-
sidentu Československé socialistické republiky při
změně trestu smrti v trest odnětí svobody cestou
individuální milosti.
Trest odnětí svobody nad patnáct let až do
dvaceti pěti let je trestem výjimečným a soud jej
může uložit jen v případě, že jinak jsou splněny
podmínky pro uložení trestu smrti. Tato úprava
tedy neznamená obecné zvýšení trestních sazeb
odnětí svobody, jehož horní hranice je stanovena
maximálně na patnáct let (§ 39 odst. 1). Zvýšení
horní hranice trestu odnětí svobody u trestných
činů, za které je možno uložit též trest smrti, by
si vyžádalo revizi celé soustavy trestů a jejich
sazeb obsažených ve zvláštní části trestního záko-
na. Pro takovou rozsáhlou a hlubokou změnu ne-
byly shledány důvody.
Vzhledem k zásadní změně ustanovení o výji-
mečném trestu, podle níž bude možno uložit trest
odnětí svobody nad patnáct let jako trest výjimeč-
ný, je třeba nově upravit též znění § 29 odst. 1
písm. b).
K bodu 4 (§ 36):
Doplnění tohoto ustanovení je důsledkem za-
vedení výjimečného trestu odnětí svobody nad pat-
náct až do dvaceti pěti let. Úprava sleduje ten cíl,
aby na pachateli, kterému byl nebo má být uložen
výjimečný trest odnětí svobody, nebyl od nového
odsouzení vykonáván v úhrnu trest odnětí svobody
delší než dvacet pět let.
K bodu 5 (§ 62):
Vytvoření nových skutkových podstat závaž-
ných trestných činů vyžaduje doplnit v § 62 výčet
trestných činů, u nichž je možné podmíněné pro-
puštění až po výkonu dvou třetin uloženého trestu
odnětí svobody.
K bodu 6 (§ 68 odst. 1 písm. a)):
Doplnění tohoto ustanovení souvisí se zavede-
ním výjimečného trestu odnětí svobody místo
trestu smrti a sleduje to, aby se výkon tohoto vý-
jimečného trestu mohl promlčet za stejnou dobu
jako trest smrti, tj. až po uplynutí dvaceti let.
K bodu 7 (§ 71):
Doplnění tohoto ustanovení vyplývá z navrho-
vaného zákona o ochranném dohledu; ochranný
dohled je koncipován jako druh ochranného opa-
tření, které budou ukládat soudy.
K bodu 8 (§ 72 odst. 4):
Navrhovaná změna, navazující na novelu zá-
kona o výkonu trestu odnětí svobody, má zajistit,
aby ochranné léčeni, zejména protialkoholní, bylo
prováděno během výkonu trestu odnětí svobody,
jestliže v nápravně výchovném ústavu jsou pro to
podmínky. Tím se výkon ochranného léčení urychlí
a sníží se náklady s jeho výkonem spojené, aniž
by to bylo v rozporu s povahou a účelem výkonu
trestu odnětí svobody.
7.
K bodu 9 (§ 84 odst. 1):
Dosavadní úprava vychází z předpokladu, že
uložený trest povede vždy k nápravě mladistvého,
takže uložení ochranně výchovy je tu zbytečné.
Zkušenosti ukázaly, že tento předpoklad neodpo-
vídá skutečnosti a že v mnoha případech se výko-
nem trestu nedociluje nápravy mladistvých. Navr-
hovaná úprava má zajistit, aby tam, kde pro to
budou podmínky, mohli být mladiství v zájmu do-
vršení nápravy podrobeni ochranně výchově, i když
jim byl uložen trest a tento trest byl popřípadě
vykonán.
K bodu 10 (§ 105 odst. 3 písm. b)):
Oprava vychází ze zákona č. 102/1971 Sb.,
o ochraně státního tajemství. Jejím smyslem je
umožnit přísnější postih vyzvědačství, je-li spáchá-
no za okolností, které činí tento trestný čin zvlášť
nebezpečným pro společnost.
K bodu 11 (§ 109):
Zvýšení ochrany státu před únikem státního
tajemství se promítá též do nové úpravy trestného
činu opuštění republiky a trestného činu zběhnutí
do ciziny. K tomu, aby vůči pachateli mohlo být
použito přísnější sazby, však nestačí jen skuteč-
nost, že je nositelem státního tajemství, ale navíc
se vyžaduje, aby v době spáchání činu, pokud jde
o styky s cizinou, podléhal omezením, která vyplý-
vají ze zákona č. 102/1971 Sb., o ochraně státního
tajemství. Jestliže by se takového činu dopustil
pachatel, jemuž bylo uloženo uchovávání státního
tajemství zvlášť důležitého, bylo by třeba v tom
spatřovat přitěžující okolnost
(§ 34 písm. e)).
Jestliže se pachatel při opuštění republiky zá-
roveň dopustí jiných trestných činů, např. loupeže,
zavlečení do ciziny, únosu, omezování osobní svo-
body, ublížení na zdraví, nebezpečného vyhrožo-
vání, popřípadě nově zaváděných trestných činů
ohrožení bezpečnosti vzdušného dopravního pro-
středku nebo zavlečení takového prostředku do
ciziny, bude postižen podle obecných zásad o uklá-
dání trestu za více trestných činů též pro tyto
trestné činy.
K bodu 12 (§ 112):
Dosavadní ustanovení § 112 hrozí trestem těm
Čs. občanům a obyvatelům republiky bez státní
příslušnosti, kteří rozšiřují nebo umožňují v cizině
rozšiřovat nepravdivé zprávy o poměrech v repub-
lice. Zkušenosti ukázaly, že okruh zájmů zde chrá-
něných je úzký, neboť nepravdivě zprávy jsou v cizi-
ně rozšiřovány i o mezinárodním postavení a
zahraniční politice čs. státu. Je proto nutné umož-
nit trestní postih i těchto případů poškozování zá-
jmů republiky. Vzhledem k povaze tohoto trestné-
ho činu je na místě umožnit, aby za tento trestný
čin byl ukládán i trest propadnutí majetku, aniž
by musely být splněny podmínky stanovené v § 51
odst. 1.
K bodům 13 a 14 (§ 150):
Především je třeba přizpůsobit dosavadní zně-
ní § 150 nové úpravě obsažené v zákoně č. 84/
1972 Sb., o objevech, vynálezech, zlepšovacích ná-
vrzích a průmyslových vzorech, která zejména
změnila pojem chráněného vzoru na průmyslový
vzor.
Dále je třeba poskytnout zvláštní ochranu
označení původu výrobků, které jsou pod tímto
označením známy ve světě a mají pro svou jedi-
nečnost velký význam pro naše národní hospodář-
ství, zejména pro zahraniční obchod. Takové ozna-
čení je třeba v trestní oblasti chránit stejně jako
ochrannou známku a průmyslový vzor. Tím se zá-
roveň vyhovuje mezinárodní dohodě o potlačování
falešných nebo klamavých údajů o původu zboží.
K bodům 15 a 16 (§ 167 a 168):
Ustanovení o nepřekažení (§ 167) a neozná-
mení (§ 168) trestných činů se doplňují o další
závažně trestně činy, jejichž skutkové podstaty
úprava nově stanoví. Podle této úpravy bude tedy
trestný ten, kdo nepřekáží opuštění republiky pá-
chané za okolností, které podstatně zvyšují nebez-
pečnost takového činu pro společnost (§ 109 odst.
3), ohrožení bezpečnosti vzdušného dopravního
prostředku podle § 180a a zavlečení vzdušného
dopravního prostředku do ciziny podle § 180c odst.
2. Půjde-li o trestné činy podle § 180a a § 180c
odst. 2, bude trestné i jejich neoznámení.
K bodům 17 a 18 (§ 175):
V navrhované novelizaci trestního řádu se
umožňuje, aby k důkazu před soudem postačilo
pouhé přečtení písemného znaleckého posudku.
Proto je třeba zavést sankci za podání vědomě ne-
pravdivé písemné expertizy. Sankcí je třeba též
postihnout vědomě nepravdivou výpověď svědka
před orgánem objasňování, jestliže svědek byl
o tomto následku poučen; totéž platí o tlumočni
kovi.
K bodu 19 (§ 180a, 180b a 180c)
Zavádějí se především speciální skutkově pod-
staty trestných činů ohrožujících bezpečnost vzduš-
ného dopravního prostředku. Tím se do čs. trest-
ního zákonodárství promítají závazky, které pro
ČSSR vyplynuly jednak z Úmluvy o potlačení proti
právního zmocnění se letadel, přijaté dne 16. pro-
since 1970 v Haagu, jednak z Úmluvy o potlačování
protiprávních činů ohrožujících bezpečnost civil-
ního letectví, přijaté dne 23. září 1971 v Montrealu
8
Vzdušným dopravním prostředkem za letu se
podle těchto úmluv rozumí takový prostředek v kte-
rékoliv době od okamžiku, kdy všechny jeho vnější
dveře jsou uzavřeny po nastoupení cestujících na
palubu, až do okamžiku, kdy kterékoliv z těchto
dveří jsou otevřeny pro výstup. V případě vynuce-
ného přistání je let považován za trvající až do
doby, kdy příslušné orgány převezmou odpověd-
nost za vzdušný dopravní prostředek, jakož i za
osoby a majetek na palubě.
U trestného činu podle § 180a se nevyžaduje,
aby k jednání došlo za letu vzdušného dopravního
prostředku, kdežto odpovědnost podle § 180b je
naopak vázána na okolnost, že bezpečnost vzduš-
ného dopravního prostředku byla ohrožena za letu;
přitom není nutno, aby v tomto druhém případě
pachatel dlel přímo na palubě letadla (např. ne-
pravdivá informace je vysílána z pozemní stanice).
Zvláštním problémem na úseku trestné čin-
nosti se v současné době stalo zavlékání vzdušných
dopravních prostředků do ciziny. Vzhledem k vy-
soké společenské nebezpečnosti této činnosti se
navrhuje zavedení nové skutkové podstaty, a to
v ustanovení § 180c. Podle něho bude postihováno
zavlečení vzdušného dopravního prostředku do ci-
ziny, pokud k němu nedojde za okolností zaklá-
dajících odpovědnost podle § 180a. V podstatě jde
o speciální případ neoprávněného užívání cizí věci.
K bodu 20 (§ 202 odst. 1):
Zájem společnosti vyžaduje, aby byl zpřísněn
postup proti pachatelům porušování veřejného po-
řádku a zvýšila se účinnost ustanovení § 202 tr.
zák. Méně společensky nebezpečné formy takového
porušování veřejného pořádku jsou postihovány
jako přestupek proti socialistickému soužiti občanů
podle § 19 zák. č. 60/1961 Sb., popř. jako přečin
podle § 9 odst. 1 zák. č. 150/1969 Sb., o přečinech.
Postihování hrubých neslušností nebo výtrž-
ností předpokládá podle platné zákonné úpravy,
aby pachatel se takového jednání dopustil ze zjev-
ně neúcty vůči společnosti. To umožňuje, že se přís-
nějšímu postihu podle tohoto ustanovení vymykají
i někteří pachatelé hrubých neslušností a výtrž-
ností.
K bodu 21 (§ 283):
Také do tohoto ustanovení se promítá potřeba
zvýšit ochranu státního tajemství před únikem do
ciziny. Kromě toho je třeba přísněji postihovat pří-
pady zběhnutí do ciziny spáchané pomocí prostřed-
ku bojově techniky nebo vzdušného dopravního
prostředku. Pokud by pachatel použil prostředku
jiné dopravy, byl by trestně postižen pro souběh
s jiným trestným činem (např. s trestným činem
neoprávněného užívání cizího motorového vozidla
podle § 209a, neoprávněného užívání věci z majet-
ku v socialistickém vlastnictví podle § 133, popř.
loupeže podle § 234 a. ).
V článku II se doporučuje republikovat trestní
zákon z toho důvodu, že dosud provedené změny
a doplnění se dotkly většího počtu jeho ustanoveni.
S přijetím tohoto zákona nevzniknou žádné
nároky na plán práce a na státní rozpočet.
V Praze dne 15. března 1973
Předseda vlády ČSSR:
Dr. Štrougal v. r.
StT l - 36759-73