Jedním z velmi vážných problémů ohrožení životního prostředí, spojených s investiční zemědělskou výstavbou a v současné době značně zanedbávaných, je pronikání silážních šťáv do vodních zdrojů z nedostatečně zabezpečených silážních žlabů.

Kardinálním problémem současné zemědělské velkovýroby je odstranění, využití, popřípadě další zpracování výkalů a hnoje z velkokapacitních staveb pro hospodářská zvířata.

Účinným pomocníkem při řešení ochrany životního prostředí před ohroženími, která vznikají ze zemědělské činnosti, je zemědělský výzkum. Každý výzkumný úkol technologického, ekonomického i biologického charakteru musí zabraňovat jakékoli formě dalších negativních vlivů na životní prostředí.

Podobně je tomu i při řešení úkolů zemědělské investiční výstavby. Např. výzkumem se podařilo v provozních podmínkách na závodě oborového podniku Velkovýkrmny v Třeboni ověřit způsob likvidace prasečích výkalů při společném čištění s městskými odpadními vodami. Tento způsob ukazuje jednu z cest ozdravování ovzduší u velkých farem a v blízkosti měst a bez podstatného zvyšování investičních nákladů. V současné době jsou v provozu čistírny u celkové kapacity cca 40 000 prasat a projekčně jsou připraveny pro cca 70 000 prasat.

Základním cílem navrhované právní úpravy je uvést do souladu rozvoj investiční výstavby vyplývající ze současné úrovně vývoje naší ekonomiky s péčí o životní prostředí, a to na základě zvýšení účinnosti mocenskoprávních nástrojů národních výborů pro řízení investiční výstavby v jejich územních obvodech.

Pro řešení uvedených i dalších problémů vytváří nový zákon o územním plánování a stavebním řádu právní předpoklady a vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj o obecných technických požadavcích na výstavbu konkretizuje v souhrnné části, pojednávající o stavbách pro zemědělství, celostátní jednotné technické podmínky pro odpovídající řešení jednotlivých druhů staveb.

Vzhledem k progresívnímu zaměření vládního návrhu zákona o územním plánování a stavebním řádu doporučuji tento návrh schválit. Děkuji za pozornost.

Předsedající předseda SN prof. JUDr. D. Hanes: Ďakujem poslancovi Bubeníkovi.

Súdružky a súdruhovia poslanci, písomné prihlášky do rozpravy sú vyčerpané. Preto sa pýtam, či ešte niekto z poslancov chce vystúpiť. (Nikdo.)

Keď nie, vyhlasujem rozpravu za skončenú.

Praje si minister Šupka záverečné slovo? (Ano.) Dávam mu slovo.

Ministr ČSSR pro technický a investiční rozvoj ing. L. Šupka: Vážený soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi poslanci, dovolte mi, abych se pokusil odpovědět na dva dotazy, které mi byly během jednání položeny.

K dotazu poslankyně Pomikálkové, zda vedle obecných pokynů, prováděcích předpisů a vzorů se počítá též s vydáním jednotných odborně zpracovaných norem a údajů pro technické pracovníky, musím říci, že jsme v této oblasti dosud měli vůči technickým pracovníkům dluh. Proto tedy součástí informační soustavy ve výstavbě, o které jsem mluvil v úvodním slově, má být i blok soustavně doplňovaných informací speciálně zaměřených na přehledné uspořádání technických předpisů a technických norem.

Kromě toho mohu říci, že v návaznosti na stavební zákon vydá Ústav státní správy příručku o technických předpisech, které souvisejí se stavebním zákonem, a v této příručce budou k jednotlivým ustanovením vyhlášky o obecných technických požadavcích na výstavbu přehledným způsobem zpracovány příslušné části čs. státních norem, popř. dalších souvisejících předpisů technického charakteru. Počítáme s tím, že tato příručka pomůže technickým pracovníkům a zejména stavebním úřadům lépe se orientovat v oblasti technických požadavků, které musíme při výstavbě v zájmu společnosti uplatňovat.

Poslankyně Jánská se dotázala, zda po schválení tohoto zákona bude možné, aby si stavebník rodinného domku stavěl svépomocí i z montovaných prvků bez odborné stavební firmy. K tomu mohu sdělit, že u většiny rodinných domků, které jsou vyráběny sériově dřevařskými závody, jsou dodávány úplné soubory prvků a dílců vrchní stavby, které umožňují stavbu svépomocí. V takových případech je možné, aby si stavebník montáž zajišťoval sám s tím, že stavební úřad ve stavebním povolení určí osobu, která má odbornou kvalifikaci a bude provádět odborný dozor nad prováděním stavby, jak předpokládá u svépomoci ustanovení § 44 odst. 3 zákona.

Některé rodinné domky se však, jak víme, dodávají včetně montáže, např. typ OKAL, vyráběný v Jeseníku. V tomto případě si stavebník může provést svépomocí pouze spodní stavbu.

Dovolte mi, vážené soudružky a soudruzi poslanci, abych se vyjádřil k dalším vystoupením. Velmi si vážím toho, že soudruzi poslanci a soudružky poslankyně vládní návrh stavebního zákona v rozpravě podpořili jako zákon, který v právní oblasti vytváří předpoklady k účinnějšímu zabezpečování hospodářské politiky strany v investiční výstavbě. Soudruzi poslanci ve svých příspěvcích v podstatě se zabývali snad všemi nejzávažnějšími prvky zákona. Rád znovu oceňuji iniciativu poslanců v jejich předchozí práci ve výborech, která vyvrcholila zde, na plenárním zasedání Federálního shromáždění. Děkuji za všechny podněty, které po rozpracování budou využity v řídící práci na úseku investiční výstavby.

Předsedající předseda SN prof. JUDr. D. Hanes: Ďakujem súdruhovi ministrovi Šupkovi.

Pýtam sa spoločných spravodajcov, či si prajú záverečné slovo. (Ano.) Dávám slovo spravodajcovi SL poslancovi A. Hůlovi.

Zpravodaj poslanec SL A. Hůla: Malé doplnění k dotazu poslankyně Jánské. Domnívám se, že pokud jde o zákon, přirozeně umožňuje provádění stavby panelovým způsobem. Zákon neurčuje technologii. Podmínky zde soudruh ministr vysvětlil. Avšak jsem toho názoru, že pokud jde o novou techniku, o prvky o velkých vahách, na které jsou zapotřebí speciální zvedací prostředky, je rozumnější tuto práci zadat odborné dodavatelské firmě, která provede hrubou stavbu. Zbývá pak ještě dostatek práce na dokončení celé stavby svépomocným způsobem vlastního stavebníka.

Předsedající předseda SN prof. JUDr. D. Hanes: Ďakujem poslancovi Hůlovi.

Môžeme, súdružky a súdruhovia, pristúpiť k hlasovaniu o návrhu.

Pri hlasovaní platí zákaz majorizácie podľa článku 42 ods. 2 písm. 1 ústavného zákona o československej federácii. V Snemovni národov hlasujú v tomto prípade oddelene poslanci zvolení v Českej socialistickej republike a poslanci zvolení v Slovenskej socialistickej republike.

Podľa zistenia je v zasadacej sále prítomných 157 poslancov Snemovne ľudu, 62 poslancov Snemovne národov zvolených v Českej socialistickej republike a 62 poslancov zo Slovenskej socialistickej republiky.

Sú teda splnené podmienky čl. 40 ods. 1 a 2 ústavného zákona o čs. federácii a obe snemovne sú spôsobilé sa uznášať.

Najprv budú hlasovať poslanci Snemovne národov zvolení v Českej socialistickej republike.

Kto z týchto poslancov súhlasí s návrhom zákona o územnom plánovaní a stavebnom poriadku v znení spoločnej správy výborov Snemovne národov a podľa odporučenia spoločného spravodajcu, nech zdvihne ruku. (Hlasuje se.) Ďakujem.

Je niekto proti? (Nikdo.)

Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.) Ďakujem.

Teraz budú hlasovať poslanci Snemovne národov zvolení v Slovenskej socialistickej republike.

Kto z týchto poslancov súhlasí s návrhom zákona, nech zdvihne ruku. (Hlasuje se.) Ďakujem.

Je niekto proti? (Nikdo.)

Zdržal se niekto hlasovania? (Nikdo.) Ďakujem.

Snemovňa národov stavebný zákon schválila.

Teraz prosím o hlasovanie poslancov Snemovne ľudu.

Kto z poslancov Snemovne ľudu súhlasí s návrhom zákona o územnom plánovaní a stavebnom poriadku v znení spoločnej správy výborov Snemovne ľudu a podľa odporučenia spoločného spravodajcu, nech zdvihne ruku. (Hlasuje se.) Ďakujem.

Je niekto proti? (Nikdo.)

Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.) Ďakujem.

Konštatujem, že i Snemovňa ľudu stavebný zákon schválila.

Konštatujem preto, že Federálne zhromaždenie Československej socialistickej republiky schválilo zákon o územnom plánovaní a stavebnom poriadku.

Súdružky a súdruhovia poslanci! Ďalším bodom programu sú

Vládne návrhy, ktorými sa predkladajú Federálnemu zhromaždeniu Československej socialistickej republiky na súhlas

- Konzulárny dohovor medzi Československou socialistickou republikou a Spojeným kráľovstvom Veľkej Británie a Severného Írska, podpísaný v Prahe dňa 3. apríla 1975 (tisk 113), a

- Konzulárny dohovor medzi Československou socialistickou republikou a Indickou republikou podpísaný v Dillí dňa 4. decembra 1974 (tisk 114).

Predsedníctva oboch snemovní odporúčajú prerokovať tieto dva návrhy spoločne tak, že výklad vlády a spravodajské správy výborov budú prednesené naraz.

Pýtam sa, či sú k tomuto návrhu pripomienky? (Nebyly.)

Prosím, aby za vládu ČSSR odôvodnil návrh minister zahraničných vecí Bahuslav Chňoupek. Udeľujem mu slovo.

Ministr zahraničních věcí ČSSR ing. B. Chňoupek: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci! Dnešnej spoločnej schôdzke Snemovne ľudu a Snemovne národov Federálneho zhromaždenia sa predkladajú na súhlas vládne návrhy dvoch konzulárnych dohovorov - Konzulárneho dohovoru medzi ČSSR a Spojeným Kráľovstvom Veľkej Británie a Severného Írska a Konzulárneho dohovoru medzi ČSSR a Indickou republikou.

Podpis oboch týchto konzulárnych dohovorov - ako zdôraznil XV. zjazd KSČ - je dôkazom aktívneho prístupu našej zahraničnej politiky k rozvoju stykov s rozvojovými krajinami, ako aj s vyspelými kapitalistickými štátmi.

V súvislosti s prerokúvanými dvoma dokumentmi sa z hľadiska širších medzinárodnoprávnych väzieb ponúka možnosť pripomenúť, že uzavieranie medzinárodných zmlúv vôbec patrí k najdôležitejším nástrojom rozvoja vzťahov medzi štátmi. Je neoddeliteľnou súčasťou úsilia socialistických krajín o presadenie mierového spolunažívania štátov s rozdielnym spoločenským zriadením a je aj formou materializácie tohto mierového spolunažívania.

Uzatváranie zmlúv je aj dôležitým ukazovateľom zapojenia sa tej ktorej krajiny do medzinárodneho diania, je výrazom vážnosti, ktorej sa tá ktorá krajina vo svete teší. Preto aj skutočnosť, že Československá socialistická republika predovšetkým v posledných rokoch v období po XIV. zjazde našej strany uzavrela celý rad medzinárodných zmlúv, svedčí o upevnení medzinárodnopolitického postavenia našej socialistickej vlasti, svedčí o raste jej autority a prestíže vo svete. Je svedectvom toho, že sa vytvára pevná a široká základňa pre ďalší rozvoj vzájomne prospešných stykov, pre ich stabilizáciu, perspektívnosť a plánovitosť.

Podistým nie je bez zaujímavosti, že Československá socialistická republika je v súčasnosti zmluvnou stranou takmer 1900 medzinárodných zmlúv dvojstranných a mnohostranných a že orientačný plán len na rok 1976 predpokladá podpis ďalších 385 zmlúv, z ktorých 60 je multilaterálnych.

Ak by sme chceli porovnať tento dnešný rozmach zmluvnej praxe s minulosťou, stačí hádam uviesť, že za celých dvadsať rokov buržoázneho Československa sa podpísalo 120 dvojstranných a 122 mnohostranných zmlúv, teda menej zmlúv, než sa dnes vypracúva za jeden jediný rok. Alebo stačí uviesť, že za 26 povojnových rokov, teda od roku 1945 do roku 1971, do XIV. zjazdu sa podpísalo 920 dvojstranných a 310 mnohostranných zmlúv, teda zhruba toľko, koľko sa podpisovalo priebežne za posledné tri roky.

Z púhych týchto cifer je teda zrejmé, že nenadsadzujú tí, ktorí vravia o prudkom raste, ba dokonca explózii zmluvnej agendy.

Medzi rozhodujúce faktory ovplyvňujúce prudký rast patrí skutočnosť, že sa doslahol zásadný obrat v medzinárodnej situácii, medzinárodných vzťahoch v prospech socializmu, v prospech mieru, zníženia naptia a medzinárodnej spolupráce, že došlo k prechodu od konfrontácie k dialógu, že sa rozšírili kontakty vôbec, že sa otvorili po desaťročia stagnujúce, či po roky neproduktívne alebo - ako sa tiež vraví - zamrznuté relácie voči celému radu krajín, a že došlo k prehĺbeniu procesu socialistickej ekonomickej integrácie.

Pravda, zdaleka nejde len o čísla, nech sú akokoľvek veľké, pretože predovšetkým ide o to, že za každou zmluvou, za každým týmto dokumentom sa skrýva široká oblasť konkrétnej praktickej spolupráce štátov, ktoré sa na zmluve podieľajú. Táto spolupráca, ak sa realizuje dôsledne a v súlade so zmluvou, prináša konkrétne a pozitívne výsledky.

Preto socialistické krajiny vrátane ČSSR venujú takú pozornosť tak príprave a podpisu medzinárodných zmlúv, ako aj ich plneniu v procese praktickej realizácie.

Významné miesto medzi dvojstrannými medzinárodnými zmluvami patrí konzulárnym dohovorom. Je to tak preto, že tieto zmluvné inštrumenty zahŕňajú širokú škálu vzťahov medzi zmluvnými štátmi v najrôznejších oblastiach, a preto môžu veľkou mierou prispieť k ich rozvoju.

Dovoľte mi teraz, súdruh predseda, aby som sa bližšie zmienil o vývoji vzťahov medzi ČSSR a Indickou republikou a medzi ČSSR a Spojeným kráľovstvom Veľkej Británie a Severného ĺrska, ako aj o dôvodoch, ktoré viedli k vypracovaniu konzulárnych dohovorov s týmito štátmi.

Vzájomné vzťahy medzi ČSSR a Indickou republikou sú dnes na veľmi dobrej úrovni. Indii patrí dôležité miesto medzi rozvojovými krajinami, a to nielen pre jej územnú rozlohu a počet obyvateľov, ale najmä pre jej pokrokovú vnútornú politiku a dôslednú protiimperialistickú zahraničnú politiku. O vysokej úrovni vzájomných vzťahov medzi ČSSR a Indickou republikou a o pozornosti, ktorá sa ich rozvoju venuje, svedčia v prvom rade návštevy na najvyššej úrovni, ktoré sa realizovali v posledných rokoch medzi predstaviteľmi oboch štátov. Z československej strany bola to predovšetkým návšteva generálneho tajomníka ÚV KSČ súdruha Husáka v roku 1973, o rok neskoršie návšteva predsedu vlády s. Štrougala, počas ktorej bol 4. decembra 1974 podpísaný práve tento konzulárny dohovor medzi ČSSR a Indickou republikou. Z indickej strany sa v roku 1972 uskutočnila návšteva ministerskej predsedníčky paní Ghándiovej u nás, v roku 1973 navštívil ČSSR prezident Indickej republiky. Príspevkom k rozvoju československo-indických vzťahov boli aj rokovania ministrov zahraničných vecí v oboch krajinách. V politickej oblasti dochádza aj k radu ďalších kontaktov, medzi ktoré patria najmä návštevy členov vlád, parlamentných predstaviteľov a kontakty medzi spoločenskými organizáciami, predovšetkým mládežníckymi a odborovými.