Přítomni: | 195 poslanců Sněmovny lidu |
73 poslanců Sněmovny národů zvolených v České socialistické republice | |
73 poslanců Sněmovny národů zvolených ve Slovenské socialistické republice |
Omluveni poslanci:
- Sněmovny lidu
G. Husák, K. Neubert, M. Ridziková, J. Šimek
- Sněmovny národů zvolení v České
socialistické republice B. Kačírek, J.
Procházka
- Sněmovny národů zvolení ve Slovenské
socialistické republice N. Lefflerová
Předseda FS A. Indra: Soudružky poslankyně,
soudruzi poslanci, zahajuji 17. společnou schůzi
Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního
shromáždění Československé
socialistické republiky.
Vítám členy a kandidáty předsednictva
ústředního výboru strany, členy
sekretariátu ústředního výboru;
stejně tak členy federální vlády
vedené předsedou s. Štrougalem, představitele
orgánů a organizací Národní
fronty Československé socialistické republiky.
Soudružky a soudruzi, dne 26. března zemřel
člen předsednictva ústředního
výboru Komunistické strany Slovenska, člen
předsednictva Federálního shromáždění
a předseda Slovenské národní rady
poslanec Ondrej Klokoč. Soudruha Klokoče jsme znali
jako obětavého stranického a státního
funkcionáře, který celý svůj
život věnoval boji za zájmy dělnické
třídy, vždycky byl ve službách
pracujícího lidu, významně se podílel
na budování socialismu. Soudruh Klokoč zůstane
v naší paměti zapsán jako čestný
komunista, obětavý a skromný člověk.
Pro naši stranu, pro celou naši společnost je
odchod soudruha Klokoče velkou ztrátou.
Naše řady navždy opustil také poslanec
Sněmovny lidu soudruh Eduard Diviš, který pracoval
jako předseda JZD Drhovle v okrese Písek. Soudruh
Diviš patřil mezi ty, kteří vždy
a všude dávali všechny své síly
ve prospěch budování socialistické
společnosti. Prosím vás, abychom uctili památku
obou soudruhů povstáním. (Shromáždění
povstává.) Děkuji vám. (Shromáždění
usedá.)
Soudružky a soudruzi, předsednictva Sněmovny
lidu a Sněmovny národů na svých schůzích
dne 21. května navrhla konat společnou schůzi
sněmoven s pořadem, který jste obdrželi
na pozvánkách. Předsednictva sněmoven
doporučují, aby z navrženého pořadu
na dnešní schůzi byl vypuštěn 4.
bod, tj. stanovisko Federálního shromáždění
k Provolání nejvyšších sovětských
orgánů a aby tento bod byl projednán na naší
schůzi 11. června t. r.
Máte k návrhu programu nějaké doplňující
návrhy nebo připomínky? (Nejsou.) Zjišťuji,
že obě sněmovny jsou v souladu s článkem
40, odst. 1 a 2 ústavního zákona o čs.
federaci schopné se usnášet.
Nejdříve prosím o hlasování
poslance Sněmovny lidu. Kdo z nich souhlasí s návrhem
předsednictva Sněmovny lidu na konání
společné schůze s navrženým pořadem
po úpravě, kterou jsem jménem předsednictev
sněmoven doporučil? (Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.)
Kdo se zdržel hlasování? (Nikdo.)
Sněmovna lidu schválila návrh jednomyslně.
Nyní prosím poslance Sněmovny národů.
Kdo z nich souhlasí s návrhem svého předsednictva
na konání společné schůze a
s programem této schůze? (Hlasuje se.) Děkuji.
Kdo se zdržel hlasování? (Nikdo.)
Je někdo proti? (Nikdo.)
I Sněmovna národů schválila návrh
jednomyslně.
V souladu s čl. 34 odst. 2 ústavního zákona
o čs. federaci usnesly se obě sněmovny Federálního
shromáždění na konání
společné schůze a schválily její
pořad.
Přistoupíme nyní k projednání
prvního bodu, kterým je
Prosím předsedu mandátového a imunitního
výboru Sněmovny národů poslance Emila
Rigu, aby v souladu s čl. 47 ústavního zákona
o čs. federaci přednesl zprávu k tomuto bodu.
Poslanec SN E. Rigo: Vážená Snemovňa
národov, vážené súdružky
poslankyne, súdruhovia poslanci! Úmrtím poslanca
Štefana Buľku sa uvoľnil vo volebnom obvode č.
135 vo Východoslovenskom kraji poslanecký mandát.
Predsedníctvo Federálneho zhromaždenia vyhlásilo
doplňovacie voľby v tomto volebnom obvode na deň
17. mája 1975. Ústredná volebná komisia
Národného frontu ČSSR poslala Mandátovému
a imunitnému výboru Snemovne národov potrebné
volebné spisy o výsledku doplňovacej voľby.
Mandátový a imunitný výbor preskúmal
podľa § 78 zák. č. 56/1969 Zb., či
kandidát Národného frontu bol zvolený
platnou voľbou podľa zákona č. 44/1971
Zb. o voľbách do Federálneho zhromaždenia.
Súčasne mňa Mandátový a imunitný
výbor Snemovne národov poveril ako svojho predsedu,
aby som podal správu o výsledku rokovania.
Z predložených volebných spisov vyplýva,
že vo volebnom obvode č. 135 bolo vo volebných
zoznamoch zapísaných 33 167 voličov. Voličom
bolo vydaných 33 147 hlasovacích lístkov.
Z toho bolo odovzdaných 33 147 platných hlasovacích
lístkov. Za kandidáta Ernesta Baloga hlasovalo 33
147 voličov. Navrhovaný kandidát bol teda
zvolený nadpolovičnou väčšinou
platných hlasov.
Súdruh Ernest Balog bol zvolený do Federálneho
zhromaždenia ČSSR. Navrhujem, aby Snemovňa
národov overila podľa článku 47 ústavného
zákona o čs. federácii platnosť voľby
poslanca Ernesta Baloga.
Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Rigovi.
Má někdo z poslanců Sněmovny národů
k přednesené zprávě mandátového
a imunitního výboru připomínky nebo
dotazy? (Nikdo.) Přítomno je ve Sněmovně
národů 71 poslanců zvolených v České
a 73 poslanců zvolených ve Slovenské socialistické
republice. Sněmovna národů je schopna se
usnášet.
Kdo z poslanců Sněmovny národů souhlasí
se zprávou mandátového a imunitního
výboru ? (Hlasuje se.)
Je někdo proti? (Nikdo.)
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Konstatuji, že Sněmovna národů ověřila
jednomyslně platnost volby poslance Ernesta Baloga ve volebním
obvodu č. 135.
Druhým bodem našeho programu je
Podle čl. 48, odst. 1 ústavního zákona
o čs. federaci složí poslanec Ernest Balog
slib do rukou předsedy Sněmovny národů
poslance Dalibora Hanese. Po přečtení zákonem
předepsaného slibu přistoupí poslanec
k předsedovi své sněmovny a stiskem ruky
a prohlášením "Slibuji" složí
slib. Prosím poslance Baloga, aby předstoupil před
tribunu a místopředsedu Sněmovny národů
poslance Vedru, aby přečetl text slibu. (Shromáždění
povstává.)
Místopředseda SN V. Vedra: "Slibuji
na svou čest a svědomí, že budu věren
Československé socialistické republice a
věci socialismu. Budu dbát vůle a zájmů
lidu, řídit se ústavou a ostatními
zákony a pracovat k tomu, aby byly uváděny
v život."
(Poslanec Balogh přistupuje k předsedovi SN Hanesovi,
podává mu ruku a prohlašuje "Slibuji".)
(Shromáždění usedá.)
Předseda FS A. Indra: Soudružky a soudruzi,
předsednictvo Sněmovny národů navrhuje
zařadit nově zvoleného poslance Ernesta Baloga
do výboru pro plán a rozpočet. Jsou k tomuto
návrhu dotazy nebo připomínky ve Sněmovně
národů? Není tomu tak.
Můžeme proto o návrhu hlasovat v souladu s
čl. 55 ústavního zákona o čs.
federaci. Stav přítomných poslanců
ve Sněmovně národů se nezměnil.
Kdo z poslanců Sněmovny národů souhlasí
s návrhem na zařazení poslance Ernesta Baloga
do výboru pro plán a rozpočet? (Hlasuje se.)
Je někdo proti? (Nikdo.)
Zdržel se někdo hlasování? (Není
tomu tak.) Návrh byl schválen jednomyslně.
Nyní máme na pořadu
Jménem vlády Československé socialistické
republiky odůvodní návrh její předseda
dr. Lubomír Štrougal, kterého prosím,
aby se ujal slova.
Předseda vlády ČSSR dr. L. Štrougal:
Vážený soudruhu předsedo, soudružky
a soudruzi poslanci, jménem vlády republiky předkládám
nejvyššímu zákonodárnému
sboru návrh na doplnění čl. 64 ústavního
zákona o čs. federaci. Tento návrh má
umožnit ústavně právní řešení
situace, vzniklé dlouhodobým onemocněním
prezidenta republiky armádního generála s.
Ludvíka Svobody i řešení jiných
případů, kdy prezident republiky by nemohl
z vážných důvodů svůj
úřad vykonávat.
Spolu se vším československým lidem
vláda republiky hluboce lituje, že vážná
choroba zabraňuje soudruhovi Svobodovi vykonávat
úřad prezidenta republiky. Naše lítost
je násobena skutečností, že soudruh
Ludvík Svoboda natrvalo vstoupil do podvědomí
a srdcí Čechů a Slováků jako
ryzí vlastenec, který má významný
podíl na národně osvobozeneckém zápase
našeho lidu, na budování ozbrojených
sil v nové republice, na výstavbě socialismu
v naší vlasti. Soudruh Ludvík Svoboda se stal
symbolem zápasu o naši národní a státní
svobodu, symbolem hrdinství, které v těžkých
letech války prokazovali naši vojáci, partyzáni
a ostatní účastníci protifašistického
odboje. Soudruh Svoboda je příkladem vlastenectví,
které vždy v rozhodujících chvílích
přináší i největší
oběti pro národ, pro jeho lepší život,
pro jeho pokrok. Stal se současně příkladem
našemu lidu, i v hlubokém a neochvějném
přátelství k Sovětskému svazu.
V tragických dnech mnichovské zrady a po boku Sovětské
armády se utvrdilo jeho přesvědčení,
že jedinou, skutečnou a trvalou zárukou nezávislosti
československého státu, svobody českého
a slovenského národa je přátelství
a spojenectví se Sovětským svazem.
Život soudruha Ludvíka Svobody je výrazně
charakterizován neustálým, hluboce vnímavým
pocitem odpovědnosti za společenský vývoj
ve všech jeho proměnách a zvratech. Kdykoli
docházelo v historii naší země a jejího
lidu k osudovým událostem, vždy byl soudruh
Ludvík Svoboda uprostřed dění, připraven
plnit jakkoli těžký úkol, vzít
na svá bedra sebevětší břemeno
a obětovat vše pro věc národa. Tato
vlastnost, stejně jako přátelství
k Sovětskému svazu, věrnost principům
internacionalismu a uvědomělé vlastenectví
charakterizovaly jeho činy a postoje i v letech, kdy vykonával
nejvyšší státní a stranické
funkce jako prezident Československé socialistické
republiky a člen předsednictva ústředního
výboru Komunistické strany Československa.
Přijal je v době, kdy naše společnost
procházela velmi obtížným obdobím
a postavil se za ty síly, které zůstaly věrny
marxismu-leninismu, našemu přátelství
k Sovětskému svazu a ostatním socialistickým
zemím. Svou nespornou autoritou napomáhal k překonání
rozvratu a k vytvoření klidné atmosféry
pro pozitivní práci a rozvoj naší socialistické
společnosti.
Všechen náš lid, celá naše společnost
i naši přátelé v zahraničí
oceňují veliké zásluhy prezidenta
Československé socialistické republiky armádního
generála soudruha Ludvíka Svobody, které
si získal svou prací, celým svým příkladným
životem. Jeho dílo, kterým tak výrazně
přispěl našemu socialistickému dnešku,
zůstane natrvalo v podvědomí našeho
lidu, v historii našich národů. Abychom důstojně
ocenili tyto mimořádné zásluhy, navrhují
ÚV KSČ a vláda republiky, aby soudruhovi
Ludvíku Svobodovi byl udělen třetí
čestný titul hrdiny Československé
socialistické republiky. Dále navrhují, aby
jméno armádního generála soudruha
Ludvíka Svobody nesly významná náměstí
či ulice v hlavních městech Praze a Bratislavě,
Ružombersko-fatranský svazek Československé
lidové armády a Vysoká vojenská škola
pozemních vojsk ve Vyškově.
Soudružky a soudruzi poslanci, s ohledem na vážný
zdravotní stav soudruha Ludvíka Svobody převzala
federální vláda 28. března 1974 v
souladu s článkem 64 ústavního zákona
o čs. federaci výkon funkcí prezidenta republiky.
Vláda dnes tedy zastupuje prezidenta republiky plných
14 měsíců. 19. května t. r. vzala
federální vláda na vědomí zprávu
lékařského konzilia, z níž jednoznačně
vyplývá, že zdravotní stav prezidenta
republiky, vlastní povaha jeho onemocnění
ve spojení s vysokým věkem vylučují
možnost, aby soudruh Ludvík Svoboda mohl opět
pracovat a vykonávat odpovědnou a významnou
funkci hlavy státu. Přitom je třeba zároveň
vycházet z faktů, že prezident republiky je
příliš vážně nemocen, než
aby mohl splnit podmínky normálního postupu
při abdikaci.
Vláda Československé socialistické
republiky zvážila všechny aspekty této
situace a došla k závěru, že plné
harmonické uplatňování funkcí
nejvyšších orgánů - Federálního
shromáždění, prezidenta a vlády
republiky vyžaduje řešení. Vyplývá
to zejména z významných pravomocí
prezidenta republiky ve vnitřních a vnějších
vztazích. Ústavní zákon o čs.
federaci počítá s možností, že
prezident republiky by nemohl ze závažných
důvodů svůj úřad vykonávat.
Povaha těchto ustanovení však ukazuje, že
jde o opatření mimořádná, která
mají řešit situaci na přechodnou ne
příliš dlouhou dobu. Návrh na doplnění
ústavního zákona o čs. federaci, který
vláda Federálnímu shromáždění
ČSSR předkládá, vychází
z uvedených skutečností. Zároveň
vychází z nezbytnosti vytvořit podmínky,
které by za daného stavu otevřely cestu k
opětnému plnému a přímému
uplatnění funkce hlavy státu, jak to předpokládá
ústava. Doplněk umožňuje provést
novou volbu, přičemž předpokladem je,
že doba, po kterou prezident nemůže vykonávat
svůj úřad, trvá nejméně
jeden rok.