Přítomni: | 189 poslanců Sněmovny lidu |
71 poslanců Sněmovny národů zvolených v České socialistické republiky | |
64 poslanců Sněmovny národů zvolených ve Slovenské socialistické republice |
Omluveni poslanci:
- Sněmovny lidu
Adamová, Diviš, Hruškovič, Chňoupek,
Laštovička, Mamula, Moc, Nový, Pirošík,
Švestka, Zuska
- Sněmovny národů zvolení v České
socialistické republice
Fojtík, M. Hudeček, Mušal, Zeleňáková
- Sněmovny národů zvolení ve Slovenské
socialistické republice
Babilonská, Colotka, Klokoč, Malina, Muržic,
Removčík, Renczes, Rigo, Šalgovič, Šucha
Předseda FS A. Indra: Soudružky poslankyně,
soudruzi poslanci, srdečně vás vítám
na 16. společné schůzi Sněmovny lidu
a Sněmovny národů Federálního
shromáždění Československé
socialistické republiky.
Jménem všech poslanců obou sněmoven
mi dovolte přivítat vedoucí funkcionáře
ÚV KSČ, zejména však generálního
tajemníka ÚV strany a předsedu Národní
fronty s. Gustáva Husáka. (Potlesk.)
Upřímně vítám členy
federální vlády v čele s předsedou
vlády s. Štrougalem (potlesk), představitele
orgánů a organizací Národní
fronty včetně vedoucích funkcionářů
nekomunistických politických stran.
Sděluji vám, soudružky a soudruzi, že
předseda vlády s. Štrougal v zastoupení
presidenta republiky svým dopisem z 27. února t.
r. svolal podle čl. 61 ústavního zákona
o čs. federaci Federální shromáždění
k jarnímu zasedání dnem 1. března
t. r.
Soudružky a soudruzi, ani dnes nejsme ušetřeni
jedné smutné zprávy. S lítostí
vám oznamuji, že 24. února t. r. zemřel
ve věku 60 let poslanec Sněmovny národů,
krajský tajemník strany Slovenské obrody
Štefan Buľko. V zesnulém jsme ztratili obětavého
a iniciativního funkcionáře, který
se svojí dlouholetou veřejně prospěšnou
činností ve funkcích ve Federálním
shromáždění, ve straně Slovenské
obrody, ve Východoslovenském krajském výboru
Národní fronty i jako novinář podílel
na rozvoji naší socialistické společnosti.
Prosím vás, abychom jeho památku uctili povstáním.
(Shromáždění povstává).
Děkuji vám. (Shromáždění
usedá.)
Soudružky a soudruzi, předsednictva Sněmovny
lidu a Sněmovny národů navrhla na svých
schůzích dne 11. března t. r. konat společnou
schůzi sněmoven s pořadem, který jste
obdrželi na pozvánce. Má někdo z poslanců
doplňující návrh nebo připomínku
k návrhu předsednictev sněmoven? (Nikdo.)
Podle účasti jsou obě sněmovny v souladu
s čl. 40 odst. 1 a 2 ústavního zákona
o čs. federaci schopny se usnášet.
Nejprve prosím o hlasování poslance Sněmovny
národů. Kdo z vás, soudružky a soudruzi,
souhlasí s návrhem předsednictva Sněmovny
národů na konání společné
schůze s navrženým pořadem? (Hlasuje
se.) Děkuji vám.
Je někdo proti? (Nikdo.)
Kdo se zdržel hlasování? (Nikdo.)
Sněmovna národů schválila návrh
jednomyslně.
Nyní prosím poslance Sněmovny lidu. Kdo souhlasí
s návrhem svého předsednictva na konání
společné schůze s navrženým pořadem?
(Hlasuje se.)
Je někdo proti? (Nikdo.)
Kdo se zdržel hlasování? (Nikdo.)
Sněmovna lidu hlasovala také jednomyslně.
Konstatuji, že obě sněmovny v souladu s čl.
34 odst. 2 ústavního zákona o čs.
federaci se usnesly na konání společné
schůze a schválily její pořad.
Dovolte mi, soudružky a soudruzi, před zahájením
vlastního jednání některé informace.
Předseda federální vlády zaslal Federálnímu
shromáždění legislativní návrhy,
které jsou předmětem jednání
naší dnešní schůze. Ke všem
návrhům se vyjádřily orgány
národních rad a jejich stanoviska byla uplatněna
při projednávání návrhů
ve výborech obou sněmoven.
Kromě toho předseda vlády dopisem ze 16.
ledna t. r. předložil k projednání vládní
návrh zásad zákona, kterým se mění
a doplňuje zákon č. 47/1956 Sb., o civilním
letectví.
Dopisem z 29. ledna t. r. předložil vládní
návrhy zásad zákona o zemědělském
družstevnictví a zákona o užívání
půdy a jiného zemědělského
majetku k zajištění výroby. Návrhy
zásad těchto zemědělských zákonů
budou projednány příslušnými
výbory do konce tohoto měsíce, zásady
zákona o civilním letectví během dubna.
Dopisem z 21. března 1975 zaslal předseda vlády
vládní návrh zákona, kterým
se mění a doplňuje zákon č.
35/1962 Sb., o měrové službě.
Nyní, prosím, vyslechněte informaci o činnosti
předsednictva Federálního shromáždění,
předsednictev a výborů obou sněmoven
za dobu od poslední společné schůze
sněmoven, t. j. od prosince minulého roku.
Předsednictvo Federálního shromáždění
projednalo ptán činnosti Federálního
shromáždění na rok 1975, zprávu
o návštěvě naší delegace
v Holandsku a zprávu o průběhu a výsledcích
konference Meziparlamentní unie v Tokiu. V lednu bylo schváleno
složení delegace Federálního shromáždění
do Sýrie.
Předsednictva sněmoven v únorových
a březnových schůzích projednávala
organizačně politické zabezpečení
dnešní společné schůze sněmoven
a zajištění plánu práce na tento
rok. Dále měla na programu přípravu
samostatných schůzí sněmoven a projednávání
stanovisek výborů ke zprávě generálního
prokurátora a předsedy Nejvyššího
soudu ČSSR o výsledcích dosažených
při realizaci opatření ke snížení
hospodářské kriminality a ostatních
protispolečenských jevů v ekonomické
oblasti. Obě předsednictva se rovněž
zabývala realizací podnětů poslanců,
uplatněných na schůzích sněmoven.
Výbory sněmoven se zabývaly především
zpřesněním plánu práce, zejména
v souvislosti se závěry listopadového zasedání
ústředního výboru Komunistické
strany Československa. Projednaly také vládní
návrhy, které jsou na pořadu dnešní
schůze. Mimořádnou pozornost věnovaly
kontrolním zprávám příslušných
resortů v souvislosti s přípravou na projednání
zprávy vlády ČSSR o plnění
jejího programového prohlášení.
Většina výborů projednala již zmíněnou
zprávu generálního prokurátora a předsedy
Nejvyššího soudu ČSSR. Výbory se
zabývaly také přípravou samostatných
schůzí sněmoven plánovaných
na III. a IV. čtvrtletí t. r. Všechny výbory
projednaly zprávu o zdokonalování právního
řádu.
Kromě toho výbory projednaly v souladu s plánem
hlavních úkolů další důležité
záležitosti.
Ústavně právní výbory obou
sněmoven uspořádaly seminář
k problematice novely zákoníku práce, a to
v souvislosti se širším výhledem platných
ustanovení zákoníku.
Zahraniční výbory byly informovány
o průběhu druhé fáze konference o
evropské bezpečnosti a spolupráci, o vývoji
styků s USA, o konferenci Meziparlamentní unie v
Bělehradě a projednaly zprávu o průběhu
29. zasedání Valného shromáždění
OSN. Zahraniční výbory vyslovily ve svém
usnesení politování, že americký
kongres odhlasoval ustanovení obchodního zákona,
která obsahují pro socialistické země
nepřijatelné politické podmínky. Americký
kongres přijal i tzv. československý dodatek,
který znemožnil podepsat již ujednanou a parafovanou
majetkoprávní dohodu, která měla být
významným krokem k plné normalizaci československo-amerických
vztahů.
Výbory pro plán a rozpočet uspořádaly
seminář o stavu prací na soustavě
plánovitého řízení pro období
šesté pětiletky a o opatřeních
v organizačním uspořádání
výrobně technické základny a projednaly
informaci o platebním styku se zahraničím.
Kulturní výbory vedle semináře na
téma národně osvobozenecký boj našeho
lidu a osvobození Československa Sovětskou
armádou, projednaly informaci o stavu prací na rekonstrukci
Pražského hradu.
Tolik tedy, soudružky a soudruzi, informace o činnosti
předsednictva Federálního shromáždění,
předsednictev a výborů obou sněmoven.
Má někdo z vás k přednesené
informaci dotaz nebo připomínku? (Nikdo.)
Můžeme tedy přistoupit k projednání
vámi schváleného programu.
Jako prvý bod projednáme
Zprávu vlády Československé socialistické
republiky o plnění jejího programového
prohlášení
Chtěl bych vás informovat, že předsednictva
obou sněmoven doporučují, aby k vypracování
návrhu na usnesení k tomuto bodu pořadu byla
vytvořena komise ve složení:
- za Sněmovnu lidu poslanci Exner, Axman, Bill
- za Sněmovnu národů poslanci Vedra, Vacková
a Zahradník.
Jsou k těmto návrhům z obou sněmoven
nějaké připomínky? (Nebyly.)
Přítomnost poslanců se nezměnila.
Obě sněmovny jsou usnášení schopné.
Kdo z poslanců Sněmovny lidu souhlasí s návrhem
svého předsednictva na složení návrhové
komise? (Hlasuje se.)
Je někdo proti? (Nikdo.)
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Sněmovna lidu hlasovala jednomyslně.
Kdo z poslanců Sněmovny národů souhlasí
s předloženým návrhem? (Hlasuje se.)
Je někdo proti? (Nikdo.)
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Sněmovna národů hlasovala taktéž
jednomyslně.
Komise pro vypracování návrhu usnesení
byla tedy oběma sněmovnami schválena.
Nyní prosím předsedu vlády Československé
socialistické republiky s. Lubomíra Štrougala,
aby přednesl zprávu vlády o plnění
jejího programového prohlášení.
Předseda vlády ČSSR dr. L. Štrougal:
Vážený soudruhu generální tajemníku,
vážený soudruhu předsedo Federálního
shromáždění, vážené
soudružky a soudruzi poslanci, vážení
hosté, vláda Československé socialistické
republiky předstupuje před Federální
shromáždění se zprávou o plnění
svého programového prohlášení
z roku 1971 v období, kdy si připomínáme
30. výročí osvobození Československa
Sovětskou armádou. Tato událost, nejvýznamnější
v novodobé historii našich národů, je
nedílnou součástí vítězného
zápasu Sovětského svazu proti fašismu,
jehož důsledkem byly rozmach revolučního
hnutí, vznik socialistické soustavy a změna
v poměru sil mezi socialismem a kapitalismem.
Pro naše národy má vítězství
Sovětského svazu a jeho osvobozenecká mise
zvláštní význam. Nová konstelace
sil ve světě umožnila úspěšně
zakončit národně osvobozenecký zápas
Čechů a Slováků a vykročit
cestou výstavby socialismu.
Bilance uplynulých 30 let, v jejichž průběhu
jsme uskutečnili pronikavé revoluční
změny ve všech oblastech společenského
života, je přesvědčivým důkazem
životnosti a nepřemožitelnosti ideí socialismu,
důkazem, že pod vedením své revoluční
strany dělnická třída čestně
plní ve svazku s rolnictvem a pokrokovou inteligencí
své historické poslání. Dosažené
výsledky výstavby socialismu jsou spolehlivým
zdrojem našich jistot i pevným základem dalšího
rozvoje, který pro současnou etapu stanovil XIV.
sjezd KSČ. Plněním jeho závěrů
se náročně zabývalo listopadové
zasedání ústředního výboru
strany v minulém roce. Ocenilo dosažené úspěchy
a současně upozornilo na nutnost, důsledněji
řešit některé problémy, zvláště
v národním hospodářství, a
hledat účinnější cesty k dosažení
stanovených cílů a k postupnému zvyšování
výkonnosti celé naší společnosti.
Je to přirozený požadavek související
i se změnami vnitřních a vnějších
podmínek, k nimž došlo v posledním období.
Z těchto hledisek přistupujeme jak k dosaženým
výsledkům, tak zejména ke složitým
úkolům posledního roku páté
pětiletky i klíčovým problémům,
jejichž řešení bude na pořadu dne
v šesté pětiletce.
Za poslední léta se výrazně zvětšil
ekonomický potenciál země. Upevnily se socialistické
výrobní vztahy, ve výrobní i nevýrobní
sféře se uskutečňuje řada velkých
projektů, které svým významem překračují
rámec pětiletky. Plynule roste životní
úroveň a upevňují se sociální
jistoty pracujících. Toho všeho bylo dosaženo
při současném prohlubování
našich internacionálních svazků se socialistickými
zeměmi při postupující integraci naší
ekonomiky s ekonomikami zemí RVHP a především
SSSR.
Můžeme konstatovat, že základní
úkoly páté pětiletky plníme.
Proti jejím záměrům je tvorba národního
důchodu vyšší o 18 mld Kč, což
umožnilo dosáhnout lepších výsledků
jak v životní úrovni, tak i v tempu akumulace.
Na uvedených výsledcích se nemalou měrou
podílelo zemědělství, jehož intenzita
výroby na hektar zemědělské půdy
vzrostla za 4 roky o 16 %, sklizeň obilí téměř
o polovinu a výroba masa zhruba o pětinu. Přírůstek
spotřeby potravin je kryt vlastní produkcí
a v zásobování živočišnými
výrobky jsme již v podstatě soběstační.