ze dne 1975

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

§ 1

(1) Obvody a sídla okresních soudů se shodují s obvody a sídly okresních národních výborů.

(2) Obvody obvodních soudů v Praze se shodují s obvody obvodních národních výborů v hlavním městě Praze. Sídlem obvodních soudů v Praze je hlavní město Praha.

(3) Obvod městského soudu v Brně se shoduje s obvodem Národního výboru města Brna. Sídlem městského soudu v Brně je město Brno.

§ 2

(1) Obvody a sídla krajských soudů se shodují s obvody a sídly krajských národních výborů.

(2) Obvod a sídlo městského soudu v Praze se shoduje s obvodem a sídlem Národního výboru hlavního města Prahy.

§ 3

Ministerstvo spravedlnosti může obecně závazným právním předpisem

a) zřídit v obvodu soudu jeho pobočku,

b) určit v dohodě s generálním prokurátorem České socialistické republiky za sídlo soudu jiné místo, než je sídlo příslušného národního výboru.

§ 4

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1976.

Zákon o organizaci soudů a o volbách soudců č. 36/1964 Sb., ve znění novely č. 156/1969 Sb., svěřil ustanovením § 33 odst. 3 úpravu obvodů a sídel okresních a krajských soudů zákonodárství národních rad se zřetelem k tomu, že úzce souvisí s územní organizací národních výborů.

Navrhovaný zákon, který citované ustanovení provádí, vychází ze zásady, že obvody soudů je třeba stanovit tak, aby se shodovaly s obvody národních výborů. Tato zásada úpravu této problematiky až dosud ovládala a plně se osvědčila. Shoda obvodů soudů s obvody národních výborů, která napomáhá a usnadňuje rozvíjení a prohlubování spolupráce mezi soudy a národními výbory, je též předvídána v právních normách, které vymezují vzájemné vztahy mezi národními výbory a jinými státními orgány působícími v jejich volebních obvodech. Je to především zákon č. 69/1967 Sb., o národních výborech, ve znění vyhlášeném pod č. 28/1972 Sb., který stanoví povinnost soudů seznamovat národní výbory se stavem zákonnosti v jejich obvodech. Tento zákon zároveň ukládá povinnost i národním výborům spolupracovat s ostatními státními orgány ve svých územních obvodech a tuto spolupráci zaměřovat na upevňování socialistické zákonnosti a na předcházení trestné činnosti. Ze zásady shody obvodu soudu s obvodem příslušného národního výboru vychází i zákon ČNR č. 35/1970 Sb., o volbách soudců z lidu.

Navrhovanou úpravou se zajistí i totožnost s obvody, v nichž působí orgány Národní fronty a další politické a společenské organizace, s nimiž soudy při plnění svých úkolů úzce spolupracují; výhodou této úpravy dále je, že se územní organizace soudů automaticky, bez potřeby další zákonné úpravy, přizpůsobí event. budoucím změnám v územní organizaci národních výborů.

V podstatě stejné důvody, které byly uvedeny pro úpravu obvodů soudů, platí i pro zdůvodnění návrhu, aby byla v zásadě též shodná sídla soudů se sídly příslušných národních výborů.

Potřeba zákonné úpravy je vyvolána skutečností, že v obvodech národních výborů dochází postupně ke změnám. Zákon č. 156/1969 Sb. v ustanovení daném pro přechodnou úpravu ponechal v platnosti územní organizaci soudů podle stavu k 1. lednů 1970, kdy se podle tehdy platné zákonné úpravy shodovala přesně s obvody národních výborů. Od té doby však došlo rozhodnutími krajských národních výborů k řadě drobnějších úprav v územních obvodech okresních národních výborů, tyto změny však nemohly být promítnuty do územních obvodů soudů vzhledem k uvedenému ustanovení zákona č. 156/1969 Sb., který uzákonil stav platný k 1. lednu 1970, a nebyl právní předpis, který by umožňoval pružně přizpůsobit soudní obvody obvodům národních výborů, jak to odpovídá politickým a hospodářským potřebám okresů.

Tento stav byl také příčinou, že zákon ČNR č. 31/1974 Sb., o změně území hlavního města České socialistické republiky Prahy, vyjádřil v § 3, že obvody obvodních soudů a Městského soudu v Praze se shodují s obvody obvodních národních výborů a Národního výboru hl. m. Prahy. To bylo však dílčí řešení vyvolané potřebami soudnictví na rozšířeném území hlavního města Prahy. Navrhovaný zákon tuto zásadu vyjadřuje obecně pro celé území ČSR.

V navrhované úpravě se dává ministerstvu spravedlnosti možnost stanovit obecně závazným právním předpisem výjimečně sídlo soudu odchylně od sídla národního výboru. Toto oprávnění sleduje cíl umožnit v budoucnu i řešení zvláštních situací, za nichž by nebylo možno zřídit nebo ponechat sídlo soudu v sídle okresu.

S ohledem na to, že organizace prokuratury je podle § 30 odst. 2 zákona č. 60/1965 Sb., o prokuratuře, vázána na územní organizaci soudů tak, že sídla a obvody prokuratur se shodují se sídly a obvody soudů, vyžaduje návrh zákona, aby toto opatření bylo učiněno v dohodě s generálním prokurátorem.

Lze předpokládat, že rostoucí rozsah agendy, důvody teritoriální, dopravní a jiné si u některých soudů mohou v budoucnu vyžádat nutnost organizačního uspořádání soudů i zřízením poboček. Proto návrh zákona umožňuje ministerstvu spravedlnosti, aby obecně závazným právním předpisem v obvodu soudů zřídilo jeho pobočku.

Navrhovaná úprava umožňuje zajistit optimální organizaci soudnictví, aniž by byla narušena stěžejní zásada shody územní organizace soudů a národních výborů.

Na územní organizaci národních výborů je shodně s úpravou navrhovanou tímto zákonem navázána i organizace státních notářství (§ 5 not. řádu). Navrhovanou úpravou se vytvoří potřebný podklad i pro organizaci prokuratury, která je podle § 30 odst. 2 zákona o prokuratuře č. 60/1965 Sb. vázána na organizaci soudů.

Nová právní úprava obvodů a sídel okresních a krajských soudů si nevyžádá dalších nákladů ze státního rozpočtu, ani nevznikne potřeba zvýšení počtu pracovních sil.

Pro území Slovenské socialistické republiky byla úprava sídel a obvodů okresních a krajských soudů již provedena zákonem SNR č. 30/1970 Sb., který vychází z týchž zásad jako navrhovaný zákon.

V Praze dne 9. července 1975

Josef Korčák v. r.

předseda vlády České socialistické republiky