ČESKÁ NÁRODNÍ RADA 1974
II. volební období
68
Vládní návrh
Zákon
České národní rady
ze dne
o změně území hlavního města České socialistické republiky Prahy
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
§ 1
K území hlavního města České socialistické republiky Prahy [§ 19 odst. 2 zákona č. 111/1967 Sb., o hlavním městě Praze.] se připojují a do přilehlých městských obvodů se začleňují území těchto obcí:
a) z okresu Praha-východ
Benice, Běchovice, Březiněves, Dolní Počernice, Dubeč, Horní Počernice, Klánovice, Koloděje, Kolovraty, Královice, Křeslice, Nedvězí, Satalice, Uhříněves, Újezd nad Lesy, Vinoř;
b) z okresu Praha-západ
Cholupice, Lipence, Lochkov, Písnice, Přední Kopanina, Radotín, Řeporyje, Slivenec, Stodůlky, Šeberov, Třebonice, Újezd u Průhonic, Zbraslav, Zličín
§ 2
(1) Poslanci národních výborů, s výjimkou místních a městských národních výborů, kteří byli zvoleni ve volebních obvodech vytvořených zcela nebo z převážné části z území obcí uvedených v § 1, vykonávají svou funkci v příslušném obvodním národním výboru, jde-li o poslance okresních národních výborů Praha-východ a Praha-západ, a v Národním výboru hlavního města Prahy, jde-li o poslance Středočeského krajského národního výboru.
(2) Sníží-li se v důsledku ustanovení předchozího odstavce počet poslanců Okresního národního výboru Praha-východ a Okresního národního výboru Praha-západ pod zákonem stanovenou hranici, [§ 13 písm. b) zákona č. 69/1967 Sb., o národních výborech, ve znění vyhlášeném pod č. 28/1972 Sb.] jde o přípustný počet poslanců.
§ 3
Obvody obvodních soudů a městského soudu v Praze se shodují s obvody obvodních národních výborů a Národního výboru hlavního města Prahy.
§ 4
(1) Orgánem státního hospodářského řízení zemědělství v hlavním městě České socialistické republiky Praze je městská zemědělská správa; zřizuje ji jako rozpočtovou organizaci ministr zemědělství a výživy.
(2) Městská zemědělská správa plní úkoly krajské zemědělské správy. [§ 9 a 10 zákona č. 37/1972 Sb., o okresních a krajských zemědělských správách.]
(3) Městskou zemědělskou správu řídí ministerstvo zemědělství a výživy.
§ 5
Rozhodnutí národních výborů v obcích uvedených v § 1, vydaná před počátkem účinnosti tohoto zákona, přezkoumávají obvodní národní výbory, do jejichž územního obvodu se obce začleňují. Rozhodnutí Okresního národního výboru Praha-východ a Okresního národního výboru Praha-západ, vydaná před počátkem účinnosti tohoto zákona ve věcech, které se vztahují k obcím uvedeným v § 1, přezkoumává Národní výbor hlavního města Prahy.
§ 6
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1974.
Důvodová zpráva
Řešení složité problematiky hlavního města Prahy a pražské aglomerace předpokládá také vyřešení základní předběžné otázky, kterou je rozsah území hlavního města. Toto území bylo s posledních letech stanovena v souvislosti s právní úpravou organizace a působnosti národních výborů v Praze, k níž došlo zákonem č. 111/1960 Sb.
V průběhu výstavby hlavního města se však ukázalo, že nově vymezené jeho území nedostačuje pro realizaci další perspektivní výstavby hlavního města Prahy podle urbanistické koncepce přijaté usnesením vlády a projednané dne 8. února 1974 předsednictvem Ústředního výboru Komunistické strany Československa, a že je proto nutno toto území rozšířit tak, jak se stanoví v § 1 navržené zákonné úpravy.
V podrobnostech jde zejména o tyto důvody:
1. Perspektivně plánovaný nutný objem bytové výstavby v 6.-8. pětiletce nelze již umístit výhradně v přestavbě a dostavbě existujících obytných ploch města nebo realizovat výstavbou drobných sídlišť na volných plochách, nýbrž jedině ve velkých obytných celcích, které navazují komplexně na zastavěné území města. Podle etapizace výstavby se pak musí každý z takových velkých obytných celků stát rozhodujícím soustředěným staveništěm příslušné pětiletky (v 5. pětiletce Severní město).
Na dosavadním území hlavního města se však nachází pouze poslední staveniště tohoto druhu, totiž Jižní město, jako centrální staveniště 6. pětiletky. Nejdůležitější staveniště pro 7. pětiletku Jihozápadní město (rozestavované v 6. pětiletce) se již podstatnou částí nalézá na území Středočeského kraje a stejně tak i všechna další v úvahu připadající nosná staveniště pro další plánovací období.
2. Na území hlavního města není možno již perspektivně umístit ani všechna zařízení potřebná k provozu hlavního města, ani zajistit náhradní plochy pro přesun výrobních a skladových objektů z obytného území hlavního města, objektů a zařízení inženýrských sítí. Všechny tyto objekty však vyžadují, aby z technických a provozních důvodů byly budovány v bezprostřední návaznosti na hlavní město, soustavně soustředěny a koordinovány vzájemně navazující výstavbou. K tomu přistupuje i nutnost výstavby komunikačních spojů sloužících hlavnímu městu, které přímo z provozních důvodů musí být budovány po obvodu hlavního města (např. silniční okruh H1 se složitou křižovatkou sítí navazující na dálnici a městskou síť).
3. Plánovací, územní a projekční přípravu investic, které funkčně slouží hlavnímu městu, avšak nacházejí se mimo jeho dnešní správní hranice, se nedaří zajišťovat v podřízenosti území různým národním výborům i při vzájemné oboustranné snaze. Ukazuje se totiž nutným podřídit území soustředěné výstavby hlavního města jedinému národnímu výboru.
4. Dále je nutná okamžitá a trvalá ochrana ploch, které budou předmětem další výstavby hlavního města až v pozdějším období. Nedůslednost stavebního řízení i odlišné koncepce využití uvedených ploch by mohly značně snížit jejich efektivnost. Týká se to především drahné stavební činnosti (údržba, přestavba, dostavba), na níž je velmi obtížné uvalit stavební uzávěru.
5. Při úpravě správního území hlavního města je třeba řešit i některé případy vyplývající z přijaté perspektivní struktury osídlení Středočeského kraje. Při stanovení spádovosti některých obcí okresů Praha-západ a Praha-východ, které provozně a stavebně splývají s dnešní strukturou hlavního města, je třeba počítat s jejich přímou návazností na hlavní město, bez mezistupně střediska místního významu, tj. s přímým spádem veškeré nadmístní obslužné sítě a sociální a kulturní vybavenosti.
Základním požadavkem úpravy správní hranice města je, aby měla charakter perspektivní, který by v převážné většině jejího vymezení zaručoval stabilizaci městského území po celé údobí dlouhodobého výhledu.
V navrhované formě úpravy správní hranice je základní jednotkou území obce.
Za kriteria odůvodňující připojení obcí ke správnímu území hl. města Prahy se považuje
a) umístění soustředěné bytové zástavby, komplexně navazující na dnešní plochu města novými ucelenými obytnými obvody, nebo začlenění stávajícího intravilánu obce takovou zástavbou do souvislé urbanizované plochy hlavního města;
b) vyčlenění rozhodující části území pro propojení a výstavbu inženýrských sítí a zařízení, nebo rozsáhlých komunikačních staveb sloužících městu, jejichž rozsah je tak značný a komplikovaný, že vyžaduje podřízení veškeré ostatní výstavby realizaci a provozu těchto objektů a bude znamenat zásahy i do dosavadního provazu obce a organizace hospodářského využití jeho území;
c) využití převážné části území pro zónovitě, na systém města navazující, soustředěnou výstavbu průmyslových, skladových a jiných provozních objektů, sloužících ekonomické základně hl. města, budovaných podle jednotného systému řízení a koordinace výstavby a měnících dosavadní ekonomický charakter využití území;
d) existence nebo situování místních oddychových prostorů, plnících v návaznosti na sousední rozsáhlé obytné celky na území hl. města v podstatě úlohu obvodových ploch zeleně a oddychu;
e) strukturou vymezený spád obce v přímé vazbě na hl. města, bez prostřednictví střediska místního významu.
Navržená zákonná úprava území hlavního města především zajišťuje v dlouhodobém výhledu dostatek bytových i nebytových ploch pro rozvoj a výstavbu hlavního města i územní program jeho strukturální přestavby a program všech investičních důsledků z toho vyplývajících.
Tím umožňuje zahájit realizaci přijaté urbanistické koncepce hlavního města.
Přitom nejsou dotčeny podstatné části okresů Praha-východ a Praha-západ ve skladbě Středočeského kraje a neruší se jeho ekonomická a sídelní koncepce.
Připojením shora uvedených obcí se území hlavního města Prahy zvětší z 297 km na 496,4 km2, tj. téměř o 200 km2.
V důsledku toho se rozsah okresu Praha-východ zmenší ze 707 km2 na 597,3 km2, tj. téměř o 110 km, a počet jeho obyvatel klesne o 32,6 tis. (ze 126,2 tis. na 93,6 tis.). Okres Praha-západ se zmenší z 580 km2 na 490,3 km2, tj. o téměř 90 km2, a počet jeho obyvatel klesne o 28;5 tis. (z 95,4 tis. na 66,9 tis.).
Navržená zákonná úprava území hlavního města Prahy je v souladu s ustanovením § 15 odst. 3 zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, podle něhož se podstatná změna území hlavního města Prahy provádí zákonem.
Bude přitom třeba, aby národní výbory na území hlavního města Prahy ve spolupráci s příslušnými orgány zabezpečily, aby začlenění obcí pokud možno nemělo nepříznivý vliv na občany připojených obcí, např. z hlediska výše místních poplatků, domovní daně, chovu domácího zvířectva apod.
Provedení tohoto zákona si v podstatě nevyžádá zvýšených nároků na státní rozpočet ani zvýšení počtu pracovníků.
K jednotlivým ustanovením se poznamenává:
K § 1
Navržený zákon řeší pouze rozšíření území hlavního města Prahy. Území hlavního města Prahy, které je stanoveno v § 19 odst. 2 zákona č. 111/1967 Sb., se rozšiřuje celkem o území 30 obcí, a to 16 z okresu Praha-východ a 14 z okresu Praha-západ. Celkově bude území hlavního města stanoveno novým připravovaným zákonem a hlavním městě ČSR Praze, který přitom bude vycházet z ustanovení 19 odst. 2 zákona č. 111/1967 Sb. a z této navržené zákonné úpravy.
V částech městských obvodů vzniklých začleněním obcí uvedených v § 1 návrhu zákona budou i nadále působit místní národní výbory (viz § 22 zákona č. 111/1967 Sb.).
K § 2
Ustanovení odst. 1 řeší otázku poslanců Okresního národního výboru Praha-východ, Okresního národního výboru Praha-západ a Středočeského krajského národního výboru, kteří dosud zastupují zájmy voličů na území připojovaném k hlavnímu městu. Tím, že se tito poslanci stávají poslanci příslušných obvodních národních výborů v Praze, popř. Národního výboru hlavního města Prahy, odpadá provedení jinak nutných doplňovacích voleb, což by pro zbytek stávajícího funkčního období nebyla účelně.
V důsledku tohoto opatření přejde do území hlavního města Prahy z okresu Praha-východ z celkového počtu 92 volebních obvodů do ONV 23 volebních obvodů, z okresu Praha-západ z dosavadních 90 volebních obvodů celkem 26 volebních obvodů.
Zatímco po těchto úpravách v okrese Praha západ zbyde 64 obvodů na 66 900 obyvatel, a tedy zbývající počet poslanců neklesne pod zákonem stanovené minimum, v okrese Praha-východ zbude jen 69 poslanců na 93 600 obyvatel, což je a 11 poslanců méně než zákonem o národních výborech stanovený jejich nejmenší počet. Proto se skutečný stav poslanců po provedených změnách prohlašuje v odst. 2 za dostačující. Nepokládá se za účelné, aby na zbytek volebního období byly z tohoto důvodu prováděny nové volby do Okresních národního výboru Praha-východ.
Pokud jde a poslance Středočeského krajského národního výboru, kteří dosud zcela nebo převážně vykonávali funkci pro území obcí, které jsou připojovány k území hlavního města Prahy, jde o 3 poslance zvolené v okrese Praha-východ a 3 poslance v okrese Praha-západ.
Pokud z volebních obvodů do okresních národních výborů Praha-východ a Praha-západ a Středočeského krajského národního výboru dotčených územními změnami nepřejde některý jako celek do území hlavního města České socialistické republiky Prahy a jeho menší část zůstane tedy na území některého z uvedených národních výborů, počítá se s tím, že tento národní výbor provede příslušná opatření, např. úpravu dotčených volebních obvodů (podle § 39 odst. 2 písm. f) zákona o národních výborech) apod.
Stejně mohou postupovat obvodní národní výbory v Praze a Národní výbor hl. města Prahy v těch případech, kdy do územních obvodů těchto národních výborů budou začleněny jen menší části dosavadních volebních obvodů do okresních národních výborů Praha-východ a Praha-západ, popř. Středočeského krajského národního výboru, a poslanci zvolení v těchto volebních obvodech nepřejdou do příslušného národního výboru v Praze.
K § 3
Vzhledem k ustanovení § 33 odst. 3 zákona o organizaci soudů a volbách soudců (v úplném znění vyhlášeném pod č. 19/1970 Sb.) lze obvody okresních a krajských soudů určit toliko zákony národních rad. Proto zákon přímo řeší změnu obvodů obvodních soudů a městského soudu v Praze. Tato nová územní organizace nabude účinnosti dnem 1. 7. 1974.
V souvislosti s navrhovanými územními změnami je třeba určit též obvod působnosti obvodních finančních správ na území hlavního města Prahy. K tomu účelu bude využito zmocnění pro ministerstva financí, které je obsaženo v ustanovení § 2 odst. 4 zákona č. 33/1970 Sb., o finančních správách.
U ostatních ústředních orgánů státní správy není třeba k přizpůsobení územní organizace jejich podřízených složek změnám v území hlavního města Prahy výslovné zákonné úpravy, vzhledem k tomu, že jejich územní organizace sleduje územní organizaci národních výborů.
K § 4
Toto ustanovení se týká otázky řízení zemědělství na území hlavního města Prahy, kde na začleňovaném území působí 2 státní statky a 4 JZD; jde celkem a 17 500 ha zemědělské půdy.
Navrhuje se vytvoření městské zemědělské správy v Praze s působností krajské zemědělské správy, podřízené přímo ministerstvu zemědělství a výživy, která by řídila dosavadní státní statek v Praze i nově začleněné státní statky a JZD.
K § 5
Řeší se tu otázka kompetence k přezkoumání rozhodnutí podle správního řádu v souvislosti s prováděnými územními změnami.
Předseda vlády
České socialistické republiky:
Josef Korčák v. r.
V Praze dne 13. března 1974.