ČESKÁ NÁRODNÍ RADA 1973
II. volební období
40
Vládní návrh
Zákon
České národní rady
o veřejných sbírkách a o loteriích a jiných podobných hrách
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Úvodní ustanovení
§ 1
Veřejné sbírky
(1) Veřejné sbírky jsou sbírky, pořádané k dosažení prostředků pro předem určený účel, které se konají
a) na místech a v prostorech všeobecně přístupných nebo dům od domu, přímou výzvou k osobám, aby poskytly příspěvky, nebo prodejem předmětů, v jejichž prodejní ceně je zahrnut peněžitý příspěvek;
b) přímou nebo nepřímou výzvou, uveřejněnou tiskem, rozhlasem, televizí nebo jiným způsobem (např. rozdáváním propagačního materiálu), k osobám a organizacím, aby poskytly příspěvky;
c) při veřejných kulturních a jiných všeobecně přístupných představeních, kde se účastníci přímo nebo nepřímo vybízejí k poskytnutí příspěvků, anebo, kde peněžitý příspěvek je již zahrnut ve vstupném.
(2) Za veřejné sbírky (dále jen "sbírky") se nepokládají
a) sbírky, které konají orgány Národní fronty, politické strany, dobrovolné společenské organizace, spolky nebo zvláštní sdružení mezi svými členy, popřípadě členskými organizacemi vybíráním peněžitých příspěvků nebo prodejem známek, odznaků a podobných předmětů k dosažení prostředků pro splnění svých úkolů;
b) sbírky, které se konají k účelům církví a náboženských společností státem uznaných v kostelích, modlitebnách a jiných místnostech určených pro kultové obřady.
§ 2
Loterie a jiné podobné hry
(1) Loterie a jiné podobné hry jsou hry, při nichž rozhoduje o peněžité nebo věcné výhře náhoda nebo předem neznámá okolnost nebo událost uvedená pořadatelem v předem stanovených herních podmínkách (herní plán) a jichž se účastní každý, kdo zaplatí vklad (sázku), jehož návratnost se účastníkovi nezaručuje. Nezáleží na tom, provádí-li se hra pomocí mechanických nebo podobných zařízení (hrací přístroje).
(2) Loteriemi a jinými podobnými hrami jsou zejména:
a) peněžité a věcné loterie, při nichž je pořadatelem podle herního plánu vydán určený počet losů s pořadovými čísly; do slosování se zahrnou všechny vydané losy; jejichž prodejní cena musí být stejná;
b) tomboly, při nichž se losy prodávají a výhry vydávají v den a na místě slosování, do něhož se zahrnou pouze prodané losy;
c) číselné loterie, u nichž nejsou předem určeny ani počet účastníků, ani výše herní jistiny. Výhra se vypočítává podle počtu výherců a úhrnné výše vkladů (sázek), popřípadě se stanoví násobkem vkladu (sázky) podle toho, jak z omezeného počtu čísel tažených při slosování uhodl účastník podle herního plánu určený počet tažených čísel;
d) sázkové hry, při nichž je výhra podmíněna uhodnutím sportovních výsledků nebo pořadí ve sportovních soutěžích, dostizích, závodech apod. Výše výhry je zpravidla závislá na poměru počtu výherců k celkové výši vkladů (sázek).
(3) Předmětem výhry mohou být
a) u peněžitých a číselných loterií a sázkových her výhradně peníze, pokud ministerstvo financí výjimečně nepovolí i výhry v jiných movitých věcech;
b) u věcných loterií a tombol věci movité s vyloučením peněz, vkladních knížek a cenných papírů; u věcných loterií může ministerstvo financí povolit, aby se drobné výhry proplácely v penězích.
(4) Herní plán loterií a jiných podobných her (dále jen "loterie") podrobně určuje podmínky hry, zejména stanoví pravděpodobnost výhry, podmínky dozoru, způsob kontroly, využití výtěžku a nejdůležitější pravidla loterie, výši vkladu (cenu losu) a herní jistiny, počet výher a jejich jednotlivou i úhrnnou cenu, způsob provedení slosování nebo zjištění okolnosti, jež určuje výhru, a způsob zveřejnění výher a jejich výdeje.
(5) Pravděpodobnost výhry u loterií, s výjimkou číselných loterií, sázkových her, jakož i jiných her, prováděných pomocí hracích přístrojů, nesmí být menší než 1:200.
Část první
Sbírky
§ 3
Oprávnění ke konání sbírek
Konat sbírku může toliko organizace; a to na základě povolení, které k její písemné žádosti uděluje orgán státní správy (§ 5).
Povolování sbírek
§ 4
Sbírka může být povolena,
a) jestliže je v souladu s platnými zákony a jinými obecně závaznými právními předpisy, jakož i se zahraničně politickými zájmy Československé socialistické republiky, neohrožuje veřejný pořádek, je zaručeno její řádné provádění a její účel je sociální, osvětový nebo jinak veřejně prospěšný a
b) jestliže si předpokládané náklady spojené s prováděním sbírky nevyžádají převážnou část jejího hrubého výtěžku.
(2) Povolení sbírky se může vázat na splnění podmínek nutných ve veřejném zájmu.
§ 5
(1) Sbírku, jejíhož výtěžku se má použít v Československé socialistické republice, povoluje.
a) městský národní výbor, má-li se konat jen na území města,
b) okresní národní výbor, má-li se konat jen na území okresu, popřípadě v jeho části, pokud není příslušný městský národní výbor,
c) krajský národní výbor, má-li se konat jen na území kraje, popřípadě v jeho části, pokud není příslušný městský nebo okresní národní výbor,
d) obvodní národní výbor v hlavním městě Praze, má-li se konat jen v městském obvodu, jinak Národní výbor hlavního města Prahy,
e) ministerstvo vnitra, má-li se konat na území přesahujícím kraj (území hlavního města Prahy),
f) ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvem vnitra Slovenské socialistické republiky, má-li se konat na území České socialistické republiky i na území Slovenské socialistické republiky a pořádající organizace má sídlo na území České socialistické republiky.
(2) Sbírku, jejíhož výtěžku se má použít mimo Československou socialistickou republiku, povoluje vždy ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvem financí a federálním ministerstvem zahraničních věcí.
§ 6
(1) Orgán státní správy, který sbírku povolil, odvolá povolení, jestliže nastanou nebo dodatečně vyjdou najevo okolnosti, pro něž by nebylo možno sbírku povolit, nebo se ukáže dodatečně, že údaje, na jejichž podkladě bylo povolení uděleno, jsou klamné.
(2) Orgán státní správy, který sbírku povolil, může povolení odvolat, popřípadě provádění sbírky dočasně zastavit, není-li splněna některá z podmínek uložených v povolení nebo nedodržují-li se příslušné právní předpisy o provádění sbírek.
§ 7
Sbírky národních výborů
(1) Národní výbory mohou konat sbírky mezi obyvateli a organizacemi ve svých územních obvodech k veřejně prospěšnému účelu v oboru své působnosti, zejména, jde-li o naléhavou pomoc pro osoby postižené živelní pohromou.
(2) Ke konání sbírky národního výboru je třeba předchozího souhlasu národního výboru vyššího stupně, a jde-li o sbírku konanou krajským národním výborem nebo Národním výborem hlavního města Prahy, předchozího souhlasu ministerstva vnitra.
(3) Výtěžek sbírky konané národním výborem je jeho příjmem.
Provádění sbírek
§ 8
(1) Dokud není sbírka povolena, nesmí se provádět ani uvádět v obecnou známost.
(2) Sbírky se provádějí sběracími listinami, zajištěnými sběracími pokladničkami, prodejem předmětů, v jejichž prodejní ceně je zahrnut peněžní příspěvek, prodejem vstupenek na veřejné kulturní podniky a jiná všeobecně přístupná představení pořádaná k dosažení příspěvků, dále zřízením a vyhlášením účtů u peněžních ústavů k placení příspěvků nebo zřízením a vyhlášením míst určených k přijímání příspěvků.
(3) Počet sběracích listin a osoby pověřené prováděním sbírky určí organizace, které byla sbírka povolena, popřípadě její nižší organizační složka po předchozím souhlasu místního národního výboru, v jehož územním obvodu se má sbírka konat. Osoby pověřené prováděním sbírky musí být bezúhonné, důvěryhodné a mít zpravidla bydliště v obci, kde se má sbírka konat. Osoby pověřené prováděním sbírky nelze odměňovat z jejího výtěžku.
(4) Provádí-li se sbírka sběracími listinami, jsou organizace, které byla sbírka povolena, i osoby pověřené jejím prováděním povinny dbát, aby přispěvatelé řádně vyplňovali a podepisovali sběrací listiny.
§ 9
(1) Sbírky uvedené v § 1 odst. 1 písm. a) se nesmějí provádět ve veřejných dopravních pro středách, na nádražích, v hostinských a zábavních místnostech ani v prodejnách.
(2) V úřadech, státních organizacích a zařízeních, dále v prostorách nebo v zařízeních ozbrojených sborů lze sbírky provádět jen se souhlasem vedoucího (velitele) nebo orgánu jím pověřeného.
Část druhá
Loterie
§ 10
Oprávnění k provozování loterií
(1) Provozovat loterii může toliko organizace, a to na základě povolení, které k její písemné žádosti uděluje orgán státní správy (§ 11).
(2) Provozování peněžité loterie může být povoleno jen socialistickým organizacím, jež byly k tomu účelu zvláště zřízeny, pokud není provozovatelem přímo stát (ministerstvo financí nebo jím pověřená státní organizace).
(3) Provozování cizozemských loterií včetně prodeje cizozemských losů a přijímání sázek není dovoleno. Výjimky může povolit ze závažných důvodů ministerstvo financí.
§ 11
Povolování loterií
(1) Národní výbory povolují loterie výhradně pro svůj územní obvod, a to
a) místní národní výbor tombolu s herní jistinou do 10 000 Kčs,
b) městský národní výbor tombolu a věcnou loterii s herní jistinou do 10 000 Kčs,
c) okresní národní výbor tombolu s herní jistinou vyšší než 10 000 Kčs do 50 000 Kčs, a pokud není příslušný městský národní výbor, věcnou loterii s herní jistinou do 50 000 Kčs, jakož i provozování hracích přístrojů,
d) krajský národní výbor a Národní výbor hlavního města Prahy věcnou loterii s herní jistinou vyšší než 50 000 Kčs do 100 000 Kčs.
(2) V ostatních případech povoluje loterie ministerstvo financí. Loterii, která se má provozovat na území České socialistické republiky i na území Slovenské socialistické republiky, a pořádající organizace má sídlo na území České socialistické republiky, povoluje ministerstvo financí České socialistické republiky v dohodě s ministerstvem financí Slovenské socialistické republiky.
(3) O dovolování loterií platí obdobně ustanovení § 4 odst. 1 písm. a) a odst. 2 a § 6.
Provozování loterií
§ 12
(1) Losy se nesmějí prodávat ve veřejných dopravních prostředcích.
(2) Ustanovení § 9 odst. 2 platí obdobně.
§ 13
(1) Organizace, které byla povolena loterie uvedená v § 2 odst. 2 písm. a) je povinna zřídit nejméně tříčlennou loterní komisi a organizace, které byla povolena tombola, je povinna jmenovat loterního zástupce. Organizace je povinna sdělit jména, příjmení a bydliště předsedy a ostatních členů loterní komise, popř. loterního zástupce do sedmi dnů po oznámení rozhodnutí o povolení loterie orgánu státní správy, který je pověřen dozorem nad prováděním loterie (§ 17). Členové loterní komise (loterní zástupce) musí být bezúhonní a důvěryhodní.
(2) Loterní komise (loterní zástupce) zajišťuje řádný průběh loterie. Bez souhlasu loterní komise (loterního zástupce) nesmí organizace, které byla loterie povolena, zasahovat do jejího průběhu.
(3) Loterní komise (loterní zástupce) má povinnost dbát pokynů orgánu státní správy pověřeného dozorem nad prováděním loterie a zpravovat jej předem o všech závažnějších opatřeních.
(4) Ustanovení předchozích odstavců se nevztahují na organizaci provozující Československou státní loterii.
§ 14
Lhůta pro uplatnění nároku na výhru u loterií, s výjimkou tombol [§ 2 odst. 2 písm. b)], nesmí být kratší třiceti dnů od dne následujícího po slosování.
Část třetí
Ustanovení společná a závěrečná
§ 15
Použití výtěžku sbírky a loterie
(1) Výtěžku sbírky nebo loterie lze zásadně použít pro účel uvedený v povolení, popřípadě v rozhodnutí o souhlasu s konáním sbírky národního výboru.
(2) Pro jiný účel lze výtěžku sbírky nebo loterie použít jen s předchozím souhlasem orgánu státní správy, který sbírku nebo loterii povolil, popřípadě dal souhlas ke konání sbírky národního výboru.
(3) Souhlas k jinému použití výtěžku sbírky nebo loterie může být udělen jen, jestliže její původní účel odpadl jako následek nepředvídané příčiny anebo bylo její povolení odvoláno (§ 6 a § 11 odst. 3), pokud výtěžek nebyl prohlášen za propadlý ve prospěch státu (§ 18 odst. 2).
Kontrola a dozor
§ 16
(1) Organizace, které byla sbírka nebo loterie povolena, je povinna předložit vyúčtování ve lhůtě určené v povolení orgánu, který sbírku nebo loterii povolil, nebo orgánu jím pověřenému.
(2) Orgán státní správy, který povolil sbírku nebo loterii, se může kdykoliv přesvědčit, popřípadě i prostřednictvím orgánu státní správy nižšího stupně, zda se sbírka nebo loterie provádí podle podmínek určených v povolení a zda se dodržují příslušné právní předpisy; zjistí-li nesprávnosti, postupuje podle ustanovení § 6 (§ 11 odst. 3).
§ 17
Nad dodržováním tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho provedení vykonávají dozor, pokud jde o sbírky, národní výbory a ministerstvo vnitra; pokud jde o loterie povolené ministerstvem financí, finanční správy jím pověřené, pokud jde o ostatní loterie, národní výbory, a u všech druhů loterií též ministerstvo financí.
§ 18
Postih organizací
(1) Okresní národní výbor uloží pokutu až do 200 000 Kčs organizaci, která v jeho obvodu v rozporu s ustanovením tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho provedení koná sbírku nebo provozuje loterii bez potřebného povolení nebo při tom spolupůsobí anebo tak činí v rozporu s určenými podmínkami, popřípadě použije výtěžku sbírky nebo loterie k jinému než povolenému účelu. Jde-li o loterie povolované ministerstvem financí, přísluší tato pravomoc okresní finanční správě. Pokuta se odvede do rozpočtu České socialistické republiky.
(2) Okresní národní výbor může výtěžek sbírky a okresní finanční správa výtěžek loterie, které nebyly povoleny nebo jejichž povolení bylo odvoláno, prohlásit za propadlý ve prospěch státu s tím, že se odvede do rozpočtu České socialistické republiky.
§ 19
Zmocňovací ustanovení
(1) Ministerstvo vnitra upraví vyhláškou podrobnosti týkající se sbírek, pokud jde o náležitosti žádostí o povolení, o náležitosti povolení, o propagaci sbírek a jejich provádění a vyúčtování.
(2) Ministerstvo financí upraví vyhláškou podrobnosti týkající se loterií, pokud jde o bližší podmínky pro povolení loterií z hlediska jejich účelu, o náležitosti žádostí o povolení, o náležitosti herního plánu, o provádění loterií, jejich přípustný rozsah, o náležitosti losů, o způsob jejich prodeje, o formy slosování, o odpovědnost organizací za řádné provozování loterií, o lhůty pro vyzvednutí předmětů výher, dále o náležitosti vyúčtování loterie i použití výtěžku.
§ 20
Dosavadní povolení loterií
Povolení k provozování loterií vydaná před počátkem účinnosti tohoto zákona zůstávají v platnosti podle podmínek stanovených dřívějšími předpisy.
§ 21
Zrušovací ustanovení
Zrušují se
a) právní předpisy, které zůstaly v platnosti podle zákona č. 11/1918 Sb., o zřízení samostatného státu československého, upravující otázky sbírek a loterií,
b) vyhláška ministra financí č. 167/1959 Ú. l., kterou se vydávají předpisy o provozování a organizaci loterií a jiných podobných her,
c) pol. č. 32 přílohy A, pol. č. 23 přílohy B a pol. č. 13 přílohy D zákona České národní rady č. 146/1971 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost národních výborů na některých úsecích státní správy.
§ 22
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1973.
Důvodová zpráva
Obecná část
Národní výbory jako orgány státní moci a správy a významná součást socialistického státu mají i v další vývojové etapě ještě lépe než dosud plnit úkoly vyplývající z tohoto jejich postavení. Uplatňujíce ve svém oboru působnosti zákony a jiné obecně závazné právní předpisy a další normy vydané k jejich provádění, přihlížejí k potřebám a zájmům občanů a organizací ve svých územních obvodech. Při uspokojování těchto potřeb a zájmů dbají, aby se uváděly v soulad s celospolečenskými zájmy, které mají rozhodující význam pro vytváření socialistické společnosti jako jednotného celku.
Plnění těchto úkolů však nutně předpokládá, že národní výbory pracují na jednotlivých úsecích státní správy se socialistickými právními předpisy, které jsou na úrovni existujících společenských vztahů a jsou vhodnými nástroji k uskutečnění daných cílů na příslušných správních úsecích.
Tyto předpoklady nejsou však dosud v dostatečné míře dány na úsecích státní správy, pokud jde o veřejné sbírky a loterie a jiné podobné hry.
Jde tu o právní instituty zakotvené dosud v základních předpisech pocházejících z dávné minulosti, které ve své kusé a obecné koncepci nejsou s to, aby plnily žádoucí funkci, tím méně aby byly podkladem pro vydání obecně závazných prováděcích předpisů. Přesto však na tomto labilním podkladě bylo třeba řešit řadu otázek z oboru veřejných sbírek a loterií. K tomu nakonec sloužily pouhé instrukce zavazující jenom příslušné orgány státní správy, ačkoliv šlo zároveň o rozhodování o právních poměrech občanů a organizací. Kromě toho tyto dílčí právní úpravy přispívaly k tříštění právních předpisů.
To vyplývá z tohoto právního vývoje a nynějšího právního stavu:
1. Povolování a provádění veřejných sbírek bylo původně upraveno právním předpisem (patentem) ze dne 10. září 1773 č. 1520 sb. Krop. a ministerským nařízením č. 10/1853 ř. z. Oba tyto předpisy byly recipovány zákonem č. 11/1918 Sb. a takto uváděny i ve vládním nařízení č. 305/1948 Sb., o některých přesunech působnosti ve veřejné správě. Prováděcí pokyny byly postupem doby shrnuty posledně do oběžníku ministerstva vnitra ze dne 21. 1. 1928 č. 2002/16, Věst. MV str. 53 z r. 1928, který byl při prověrce předpisů v roce 1966 zrušen (vyhláška č. 75/1966 Sb., o zrušení směrnic, instrukcí, výnosů a jiných obdobných předpisů některých ústředních orgánů státní správy).
Jako zvláštní institut byly zavedeny vládním nařízením č. 30/1954 Sb. sbírky pořádané národními výbory, které si takto mohly opatřit prostředky k plnění některých svých kulturních nebo sociálních úkolů. Šlo o sbírky mezi obyvatelstvem územního obvodu národního výboru konané se souhlasem vyššího orgánu. Řada národních výborů této možnosti využívala. Vládní nařízení č. 30/1954 Sb. bylo však dnem 1. 7. 1964 zrušeno hospodářským zákoníkem, takže na Tomto úseku chybí právní úprava.
2. Právní úprava loterií a jiných podobných her pochází sice z poměrně mladší doby, avšak obdobně jako u veřejných sbírek je tu v pozadí právní předpis - loterní patent ze dne 13. 3. 1813 sb. pol. zák. č. 27 (sv. 40), který byl rovněž recipován zákonem č. 11/1918 Sb. Razil zásadu, že pořádání loterií je výhradním oprávněním státu a je proto k jejich pořádání jinými činiteli nezbytné povolení státních orgánů. Vládním nařízením č. 186/1929 Sb. počíná se pak decentralizační akce na tomto správním úseku (z působnosti býv. zemských úřadů bylo přeneseno na býv. okresní úřady povolování věcných loterií a herní jistinou do 2000 Kčs). Teprve v roce 1959 bylo provozování a organizace loterií a jiných podobných her upraveno na základě § 20 odst. 1 zákona č. 8/1959 Sb., kterým se stanoví základní pravidla o státním rozpočtu a o hospodaření s rozpočtovými prostředky, a to vyhláškou ministra financí č. 167/1959 Ú. l. K provedení tohoto předpisu byly vydány směrnice ministerstva financí poř. č. 56/1959 Sb. instr. pro NV, o povolování a provádění věcných loterií a tombol. Tyto směrnice byly doplněny opatřením ministerstva financí ze dne 15. 8. 1962 čj. 153/43 630/62 a zůstaly v platnosti podle shora zmíněné vyhlášky č. 75/1966 Sb. Věcná příslušnost národních výborů k povolování loterií a jiných podobných her je nyní zakotvena v zákoně ČNR č. 146/1971 Sb. (přílohy A č. 32, B č. 23 a D č. 13).
Za těchto okolností jsou jak předpisy o veřejných sbírkách, tak i předpisy o loteriích a jiných podobných hrách nejenom roztříštěny, nýbrž i zastaralé, málo známé a málo dostupné, takže působí v praxi při provádění různé obtíže národním výborům. Přitom řada důležitých otázek zůstává v důsledku této nedostatečné právní úpravy vůbec otevřena (v oboru veřejných sbírek), nebo je soustředěna do pouhých instrukcí, jako je tomu zejména u loterií a jiných podobných her, ačkoliv jde o úpravu vztahů k občanům a organizacím.
Mimo to jsou veřejné sbírky i loterie velmi citlivým oborem z hlediska politického, ekonomického i právního. Dosavadní právní stav pak ani nepřipouští možnost novelizace platných předpisů o sbírkách a loteriích, neboť není potřebných zmocňovacích ustanovení (pokud jde o loterie, bylo zmíněné blanketní zmocňovací ustanovení § 20 odst. 1 zákona č. 8/1959 Sb. zrušeno zákonem č. 134/1970 Sb.).
Proto byla připravena nová právní úprava veřejných sbírek a loterií a jiných podobných her na základě českou národní radou projednaných zásad formou předkládaného zákona.
Přitom bylo přihlédnuto též k našim i jiným dosavadním zkušenostem, zejména z Německé demokratické republiky, kde došlo k nové právní úpravě této problematiky v roce 1965 (nařízení ze dne 18. 2. 1965, G Bl. II str. 238; prováděcí předpisy G Bl. II str. 241 z roku 1965 a G Bl. II str. 539 z r. 1970).
Z ústavního zákona o československé federaci vyplývá, že právní úprava veřejných sbírek, loterií a jiných podobných her patří do působnosti České socialistické republiky. Jde o základní právní úpravu dotýkající se práv a zájmů občanů a organizací, k jejíž realizaci je nezbytnou forma zákona české národní rady.
Navržená zákonná úprava je charakterizována tím, že princip povolovací se snaží uvést v soulad s ochranou zájmů organizací a celospolečenskými zájmy, přičemž se zajišťuje i ochrana práv a zájmů občanů, kteří přispívají svými dary na účel veřejné sbírky nebo se účastní loterie nebo podobné hry.
Zároveň se dává národním výborům návod pro správné rozhodování ve věcech veřejných sbírek a loterií. Přitom se klade důraz na provádění řádné kontroly jak veřejných sbírek, tak i loterií.
V rámci právní úpravy veřejných sbírek se věnuje zvláštní pozornost i veřejným sbírkám národních výborů mezi obyvateli a organizacemi v jejich územních obvodech.
Obdobná zákonná úprava veřejných sbírek a loterií se připravuje ve Slovenské socialistické republice.
Provedení navrženého zákona České národní rady si nevyžádá nových nákladů, které by zvýšily výdaje státního rozpočtu, ani zvýšení počtu pracovníků správních orgánů.
Zvláštní část
K § 1 a 2:
Vymezuje se tu především pojem veřejné sbírky a pojem loterie a jiné podobné hry.
Pro veřejné sbírky je příznačné, že při nich jde o organizované získávání příspěvků od občanů k určitému předem vytčenému účelu. Veřejné sbírky jsou především typické tím, že se konají zpravidla od osoby k osobě na základě přímé výzvy, a to, bud sbíráním příspěvků nebo prodejem věcí za cenu, ve které je započten příspěvek (např. prodejem odznaků, známek, plaket apod.). Někdy však stačí i nepřímá výzva k veřejnosti, uskutečňovaná např. tím, že pořádající organizace se obrací pomocí tisku, rozhlasu, televize apod. na osoby a organizace k odevzdání příspěvků pro účel sbírky; o veřejnou sbírku jde tu i tehdy, uvádí-li se v obecnou známost též rozšiřováním propagačního materiálu apod. Zvláštní formou jsou pak veřejné sbírky při veřejných kulturních podnicích a jiných všeobecně přístupných představeních zaměřených na získávání příspěvků od účastníků.
Zároveň se však stanoví, v kterých případech nejde o veřejnou sbírku. Z dosahu zákona jsou především vyňaty sbírky konané mezi členy tam uvedených organizací, neboť za stanovených podmínek není tu typický prvek veřejnosti. Dobrovolnými společenskými organizacemi se rozumějí Revoluční odborové hnutí, jakož i dobrovolné organizace ve smyslu zákona č. 68/1951 Sb., o dobrovolných organizacích a shromážděních. Spolky se rozumějí některé dosud existující útvary vzniklé podle dřívějších předpisů o právu spolčovacím. Zvláštní sdružení jsou organizace vytvořené na podkladě vládního nařízení č. 30/1939 Sb. I., o tvoření zvláštních sdružení, nepodléhajících platným předpisům o sdružování a dozoru na ně.
Pojem loterie se vymezuje v § 2 odst. 1. Patří sem také akce zvané "kolo štěstí" vzhledem k tomu, že účastníkům se nezaručuje návratnost vkladu v plné jeho hodnotě; dále tzv. obálková loterie.
Naproti tomu nejsou loteriemi ve smyslu připravovaného zákona různé akce, při nichž není splněna podmínka, že se návratnost vkladu nezaručuje (např. výherní vkladní knížky, akce výherních knižních poukázek, slosovatelné vstupenky). Návratností vkladu se rozumí i poskytnutí plné protihodnoty. Rovněž nejsou loteriemi v uvedeném smytu soutěže, ankety, reklamní slosování a jiné akce o ceny, pokud se od účastníků nepožadují vklady, jejichž návratnost se jim nezaručuje.
Pod pojem loterií a jiných podobných her spadají také případy, v nichž se hra provádí pomocí mechanických nebo podobných zařízení (hrací přístroje).
Loterie a jiné podobné hry se uskutečňují v rámci stanovených herních podmínek (herní plán).
Rozlišení jednotlivých druhů loterií je provedeno podle dosavadní úpravy, která v podstatě vyhovuje. Do slosování se zahrnují všechny vydané (tedy i neprodané) losy věcné popřípadě peněžité loterie, neboť se tím zachovává rovnováha mezi pořadatelem a účastníkem.
Povolení k proplacení drobných výher věcné loterie v penězích souvisí s problematickou realizací těchto výher. Drobná výhra bude v prováděcí vyhlášce ministerstva financí stanovena do částky 100 Kčs.
Podobně jako v dosavadní úpravě je ponecháno podrobnější vymezení obsahu herního plánu prováděcímu předpisu.
Minimální pravděpodobnost výhry v poměru 1:200, navrženou shodně s dosavadním stavem, nelze dodržet pouze u číselných loterií a sázkových her, jakož i u jiných her prováděných pomocí hracích přístrojů, neboť povaha těchto her, popřípadě používaných zařízení, zásadně vylučuje možnost předem stanovit, byt i jen přibližnou pravděpodobnost výher.
K § 3 až 9:
Pokud jde o konání sbírek, vychází se z dosud uplatňovaného principu, že je mohou konat výhradně organizace.
Veřejné sbírky podléhají povolení příslušného orgánu státní správy. Jde v podstatě o kompetenci národních výborů podle územního principu. Na rozdíl od dosavadního právního stavu se dostává nově této působnosti v oboru povolování sbírek městským národním výborům.
Zájmy společnosti i zájmy účastníků sbírek vyžadují, aby se sbírky prováděly jen na podkladě úředního povolení. Na toto povolení není právní nárok. Účelem povolovacího řízení je zabezpečit ochranu osob, které poskytují příspěvky, jakož i zabezpečit splnění účelu sbírky.
Pokud jde o sbírky národních výborů v jejich územních obvodech, je třeba počítat s odchylkou od jinak obvyklého povolovacího řízení se zřetelem na poslání, úkoly a postavení národních výborů v obcích, okresech a krajích. Jinak se tu v podstatě přejímají zásady dřívější právní úpravy těchto veřejných sbírek, které jsou specifické povahy.
V zájmu účastníků sbírky a dosažení jejího účelu i v zájmu řádné kontroly je, aby se sbírky prováděly jen formami stanovenými v zákoně. Podrobnosti o provádění sbírek budou stanoveny ve vyhlášce ministerstva vnitra k provedení zákona.
Navržená omezení při provádění sbírek jsou ve veřejném zájmu.
Řízení je upraveno zákonem o správním řízení (zákon č. 71/1967 Sb.).
Stanovení podmínek pro povolování sbírek je v zájmu společnosti a státu, i v zájmu organizací, aby sbírky se mohly plynule a řádně provádět.
K § 10 až 14:
Pokud jde o loterie, vychází se z dosavadní zásady, podle níž je mohou provozovat výhradně organizace, u peněžitých loterií jen k tomu účelu zvláště zřízené socialistické organizace, pokud vůbec tento druh loterií neprovozuje stát.
Loterie rovněž podléhají povolení. Na rozdíl od dosavadního právního stavu se dostává nově této působnosti v oboru povolování věcných loterií krajským národním výborům a Národnímu výboru hlavního města Prahy v oboru povolování tombol místním národním výborům; v oboru povolování věcných loterií a tombol městským národním výborům, pokud již tím nebyly pověřeny krajskými národními výbory podle Vzorového statutu městských národních výborů č. 109/1967 Sb. [část III, oddíl B, úsek finančního hospodářství písm. c)].
Zájmy společnosti i zájmy účastníků loterií vyžadují, aby se loterie prováděly jen na podkladě úředního povolení. Na toto povolení není právní nárok. Účelem povolovacího řízení je zabezpečit ochranu osob, které zaplacením vkladu (zakoupením losu) se účastní loterie, jakož i zabezpečit splnění účelu loterie.
V zájmu účastníků loterie a dosažení jejího účelu i v zájmu řádné kontroly je, aby se loterie provozovaly jen formami stanovenými v zákoně. Podrobnosti o provozování loterií budou stanoveny ve vyhlášce ministerstva financí k provedení zákona.
Navržená omezení při provozováni loterií jsou ve veřejném zájmu.
Z hlediska závažnosti provozování peněžitých loterií se navrhuje, aby zásadně tyto loterie povolovalo bez ohledu na výši herní jistiny ministerstvo financí ČSR, neboť většinou je nutno koordinovat závažné politické nebo ekonomické zájmy a zvažovat jejich celospolečenský dosah. Přitom bude třeba počítat podle dosavadních zkušeností s minimálním počtem žádostí o povolení peněžitých loterií.
Cizozemské loterie mají zůstat v podstatě i nadále předmětem zákazu, což je ve shodě s dosavadní právní úpravou (vyhláška ministra financí č. 167/1959 Ú. l.). Půjde proto jen o povolení organizacím se sídlem v České socialistické republice, a to zásadně pro její území.
Rovněž řízení na úseku povolování loterií je upraveno správním řádem.
Taktéž stanovení podmínek pro povolování loterií je v zájmu společnosti a státu i organizací.
K § 15 až 17:
Výtěžku sbírek národních výborů stejně jako jiných veřejných sbírek lze použít jen na účely sbírky, přičemž se v návrhu zákona stanoví, za jakých podmínek je možno se od této zásady odchýlit. To platí rovněž o loteriích.
Vedle systému povolovacího je třeba, aby také účinná kontrola prováděná příslušnými orgány státní správy zabezpečovala žádoucí ochranu práv a zájmů občanů a organizací i celospolečenských zájmů při provádění povolených sbírek nebo povolených loterií. U každé povolené sbírky, nebo loterie bude příslušný orgán státní správy provádět kontrolu dokladů o jejím výtěžku a jeho použití. Zásadní povinnost organizace, které byla sbírka nebo loterie povolena, předložit vyúčtování sbírky nebo loterie souvisí s právem kontroly povolujícího orgánu státní správy.
Podrobnější ustanovení o vyúčtováni loterií budou v prováděcím předpisu.
Rovněž v souladu s dosavadní praxí a právní úpravou má být stanovena dohlédací působnost správních orgánů. Ve věcech sbírek bude dozor v působnosti ministerstva vnitra a národních výborů, ve věcech loterií a dodržováni jejich herních podmínek v působnosti ministerstva financí, národních výborů a finančních správ.
K § 18:
Navrhuje se tu účinnější postih organizací, jež poruší předpisy o veřejných sbírkách, loteriích a jiných podobných hrách. Místní příslušnost okresního národního výboru a okresní finanční správy se řídí ustanovením § 7 správního řádu. Příslušnost okresních finančních správ pro postih za porušení předpisů ve věcech loterií povolovaných ministerstvem financí je na místě vzhledem k tomu, že jde o správní orgán, který je ve smyslu zákona ČNR č. 33/1970 Sb. podřízen tomuto ministerstvu.
Nejnižší hranice ukládané pokuty nebyla stanovena záměrně, neboť takto mohou dozírající orgány pružně ukládat i nižší pokuty v případech výskytu menších závad při provozování sbírek a loterií. To umožňuje také ukládání pokut v přiměřené výši, jde-li o tombolu, kde zpravidla výtěžek je v podstatě nižší než u jiných loterií.
Jinak porušení povinností vyplývajících ze zákona a prováděcích obecně závazných právních předpisů pro pořadatele je přestupkem podle zákona č. 60/1961 Sb., o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku.
K § 19 až 22:
Navržený zákon počítá s prováděcími obecně závaznými právními předpisy jednak ministerstva vnitra, jednak ministerstva financí.
Současně se zruší dosavadní předpisy upravující sbírky a loterie, mimo jiné též patenty o sbírkách a loteriích.
Povolení k provozování loterií a jiných podobných her, jež byla vydána za účinnosti dřívějších právních předpisů, zůstávají nadále v platnosti. Tak zůstává nedotčeno provozování peněžitých celostátních loterií, jako např. Čs. státní loterie (povolené na základě rozhodnutí politických orgánů ze dne 7. 1. 1957), Sportka (zřízená na podkladě usnesení vlády ze dne 13. 3. 1957) a Sazka (zřízená na podkladě usnesení vlády ze dne 18. 7. 1956) aj. Není účelné měnit vžité formy úpravy těchto loterií s přihlédnutím k politickým a ekonomickým zájmům.
Naproti tomu nově povolované celostátní sbírky a loterie se budou zcela řídit navrženou zákonnou úpravou. K jejich povolování bude docházet v dohodě s ministerstvem financí Slovenské socialistické republiky, pokud organizace pořádající celostátní sbírku nebo loterii má sídlo na území České socialistické republiky (§ 5 odst. 1 písm. f) a § 11 odst. 2).
V Praze dne 28. února 1973
Předseda vlády
České socialistické republiky
Josef Korčák v. r.