Pokračování 2. schůze České národní rady

/Schůze zahájena v 9.00 hodin./

Předseda České národní rady Evžen Erban a

místopředsedové ČNR Oldřich Voleník, dr. Vladimír Ambruz, František Toman a Věroslav Jedlička

Členové vlády České socialistické republiky

předseda vlády Josef Korčák, místopředseda vlády

poslanců České národní rady podle prezenční listiny.

Z Kanceláře České národní rady vedoucí Kanceláře ČNR dr. Zdeněk Vácha

Předseda ČNR E. Erban /zvoní/: Soudružky a soudruzi, zahajuji přerušenou druhou schůzi České národní rady.

Budeme pokračovat v projednávání schváleného denního pořadu. Pátým bodem pořadu je

V.

Zpravodajem je předseda výboru pro plán a rozpočet poslanec ing. Jaromír Horák. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. ing. J. Horák: Vážená Česká národní rado, soudružky a soudruzi poslanci! Scházíme se na půdě České národní rady již podruhé v novém volebním období, abychom projednali významný dokument - vládní návrh zákona České národní rady o státním rozpočtu České socialistické republiky na rok 1972.

Žijeme ještě všichni pod dojmem listopadových voleb, které výrazným způsobem dovršily proces konsolidace naší společnosti a které rozhodným způsobem proklamovaly přání převážné většiny našich pracujících, pokračovat v budování socialismu v naší vlasti, realizovat program Komunistické strany Československa a Národní fronty a v úzké spolupráci s ostatními socialistickými státy rozvíjet naše hospodářství.

Současně s konsolidací politickou probíhal neméně významný proces konsolidace ekonomické. Není tomu tak dávno, co zde z tohoto místa poslanci České národní rady diskutovali především o nezbytnosti protiinflačních opatření. Jak se i na tomto úseku situace podstatně změnila!

Dochází ke zklidnění na vnitřním trhu, situace v reprodukčním procesu se vyvíjí příznivě, úkoly se plní, mnohde i přeplňují.

Jsme svědky toho, že iniciativa lidí překonává mnohdy obtíže způsobem, který jsme ani v nejlepším případě nepředpokládali. Zásluhou iniciativy a obětavosti našich horníků a energetiků se zlepšila situace v zásobování palivy a energií, i když zde nadále platí požadavek odpovědného hospodaření a přísné hospodárnosti.

Porovnáme-li tedy politickou i hospodářskou situaci, ve které byl zpracován návrh státního rozpočtu v letošním roce, s podmínkami a situací, jaká byla před rokem nebo dvěma, je na první pohled patrný nesporně pozitivní pokrok, kterého jsme pod vedením KSČ dosáhli.

Důslednou realizací řady opatření strany a vlády, zvýšením autority plánu, jako důležitého nástroje řízení socialistické ekonomiky, se vytvořila situace, která nám umožňuje lépe zabezpečovat potřeby společnosti a přistoupit i k řešení některých v minulosti nahromaděných a dosud neřešených problémů.

Jedním ze základních cílů rozpočtu je zvýšení efektivnosti celého národního hospodářství tak, aby bylo možno postupně přejít od úkolů krátkodobých, souvisejících s hospodářskou konsolidací, k řešení úkolů dlouhodobých, k vytváření předpokladů pro žádoucí strukturální přeměny.

Posuzujeme-li z tohoto hlediska předložený návrh, nutně se musíme pozastavit u několika jevů, které nepříznivě ovlivňují pozitivní dosahované výsledky.

Jde v prvé řadě o problematiku materiálových a jiných nákladů, jejichž vývoj v letošním roce na rozdíl od úspěšného plnění úkolů plánu v oblasti výroby a růstu produktivity práce, není příznivý. Hovořím o tomto problému proto, že pokračování v takovémto vývoji skrývá v sobě vážné nebezpečí nižší tvorby zisku a národního důchodu proti předpokladům 5. pětiletky, a tím tedy sekundárně dopad na uspokojování potřeb, závislých na jejich tvorbě, ať již jde o akumulaci nebo společenskou a osobní spotřebu.

Relativní zvýšení materiálových a jiných nákladů v letošním roce má za následek, že růstu zisku je dosahováno výhradně extenzívním způsobem, tj. na základě růstu výkonů, neboť zvýšení materiálových nákladů je takového rozsahu, že je nestačí vyrovnat dosahované relativní mzdové úspory a snižuje i výši zisku dosahovaného na základě růstu výkonů.

Návrh státního rozpočtu na rok 1972 zakládá opačnou tendenci a předpokládá rychlejší růst výkonů než materiálových nákladů a tím podstatně rychlejší růst zisku.

Dokladem toho je skutečnost, že z plánovaného přírůstku zisku plné dvě třetiny mají být dosaženy snížením nákladů, převážně materiálových.

Jde tedy o tendenci, která plně odpovídá závěrům XIV. sjezdu KSČ o soustavném zlepšování kvalitativních ukazatelů reprodukčního procesu v zájmu trvalého zvyšování efektivnosti národního hospodářství.

Dalším faktorem, který do značné míry ovlivňuje celkovou efektivnost naší ekonomiky a který nám váže velké finanční prostředky /je to téměř 82 mld Kčs bez minifakturování dokončené výroby/, jsou zásoby.

I zde návrh státního rozpočtu se snaží o vyšší efektivnost vyvoláním tlaku na zrychlení obrátkovosti zásob ať již stanovováním limitů zásob ve vazbě na realizované výkony, nebo přímým určením úkolů ve zrychlení jejich obratu.

Základním smyslem těchto opatření, stejně jako stanovením přímé vazby mzdových prostředků na realizované výkony je zabezpečení správných ekonomických vztahů mezi výkonem a jeho konečným efektem.

Dosažením rovnováhy základních ekonomických vztahů bude prakticky dovršen proces ekonomické konsolidace a otevře se cesta k realizaci dlouhodobých koncepcí, které by již měly respektovat potřeby mezinárodní socialistické integrace, stanovené ve schváleném komplexním programu.

Je samozřejmé, že návrh státního rozpočtu nemůže vyřešit všechny problémy, že ani zatím nedokážeme vytvořit tak dokonalou sestavu ekonomických nástrojů, aby účinně a především okamžitě působily na omezování výrob s vysokými materiálovými náklady, nebo výrobků, které nedosahují uspokojivé kvality a nemají zajištěn odbyt.

Státní rozpočet České socialistické republiky je koncipován v plném souladu se státním rozpočtem československé federace, který v sobotu 18. prosince schválilo Federální shromáždění ČSSR, a v souladu s ním je sestaven jako vyrovnaný. Skladba jeho příjmů je patrna z podkladů, které máte k dispozici. Tempo růstu vlastních příjmů, a to bych chtěl zdůraznit, je vyšší nežli tempo růstu výdajů.

Tato skutečnost ukazuje, že ministerstvo financí i vláda České socialistické republiky použily pro sebe stejně náročná hlediska, jaká uplatňují v návrhu státního rozpočtu vůči všem organizacím.

Náročnost úkolů státního rozpočtu na rok 1972 vyplývá i z toho, že si ministerstvo financí ČSR klade velmi náročný úkol, zapracovaný do návrhu rozpočtu, a to dosáhnout vyšších příjmů o 980 miliónů Kčs a na druhé straně snížit výdaje o 700 miliónů Kčs proti návrhu, jak vyplynul ze sumáře resortních návrhů. Tyto možno říci mobilizační úkoly mají být realizovány v průběhu roku jako příspěvek ministerstva financí ČSR k zvýšení efektivnosti státního rozpočtu České socialistické republiky na rok 1972.

Ve výdajové části návrhu státního rozpočtu jsou plně pokryty potřeby, které vyplývají ze státního plánu na rok 1972 a jsou v souladu se Směrnicí XIV. sjezdu KSČ k úkolům pátého pětiletého plánu.

Jsou zabezpečovány některé mimořádně naléhavé potřeby jak v oblasti investiční výstavby, tak i v oblasti sociální politiky.

Značná pozornost je věnována zajištění reprodukční schopnosti výrobní sféry. Do této oblasti se vkládá za téměř 25 mld Kčs investičních prostředků. Tím se vytváří i dostatečný prostor pro uplatnění komplexní racionalizace k rychlejšímu zefektivnění výrobního procesu.

Finančně je zajišťován plánovaný rozsah úkolů souvisejících s výstavbou města Prahy a severočeské průmyslové aglomerace. Státním rozpočtem jsou finančně zajišťovány potřeby související s rozvojem zemědělské výroby, a to jak ve sféře mimoinvestičních dotací, tak i v oblasti investiční. Umožňuje se tak postupný přechod zemědělské velkovýroby na progresívnější formy v kooperovaných velkých celcích.

Rovněž je zabezpečeno pokračování v budování výrobní základny stavebnictví, pokud se týká zabezpečení stavebních hmot.

V podstatě možno konstatovat, že pro všechna odvětví v návrhu státního rozpočtu je počítáno s vyšším objemem prostředků než v roce 1971, s výjimkou prostředků určených pro rozvoj vědy a techniky. Avšak i toto snížení prostředků je jen zdánlivé, neboť spolu s vlastními prostředky podniků a organizací rostou celkové výdaje na rozvoj vědy a techniky za celou federaci z 10,37 mld v letošním roce na téměř 11 mld Kčs v roce 1972.

Jsme si myslím všichni vědomi, že jde o oblast s nesmírným významem pro zvýšení efektivnosti reprodukčního procesu.

Je obecně známo, že efektivnost prostředků vkládaných do výzkumu a vývoje je vysoká, že z každé vložené koruny je možno získat troj až čtyřnásobný výnos, že však uplatňování výsledků aplikovaného výzkumu u nás probíhá velmi zdlouhavě a že nepřináší průměrné výsledky, které jsou dosahovány jinde.

Mám za to, že je třeba vytvořit systém ekonomických nástrojů, který by jednak více svázal práci výzkumu a vývoje s potřebami výroby a na druhé straně který by více podněcoval výrobu k podstatně rychlejšímu zavádění vyřešených výzkumných úkolů v zájmu společnosti do praxe.

Bylo by možno uvést řadu příkladů, kdy vyřešené úkoly byly našimi výrobními podniky odmítnuty s nejrůznějším odůvodněním, že však současně byly jako licence prodány do kapitalistických států, které je dokázaly úspěšně využít, a to často k naší škodě.

Snad málokterá oblast naší činnosti tak nutně vyžaduje koncepci ve vlastní práci k soustředění sil, a především důslednou mezinárodní dělbu práce, jako tato oblast.

Doufáme, že po dohodách, které byly uzavřeny v rámci RVHP, bude i tento problém přednostně a rychle vyřešen.

Velkou pozornost, soudružky a soudruzi poslanci, věnuje návrh státního rozpočtu oblasti investiční výstavby. Je to proto, že jde o oblast nejsložitější, kde konsolidační proces postupuje nejpomaleji, a kde je řada otázek doposud nevyřešených. Jde o oblast, která je předmětem širokého zájmu veřejnosti a na kterou se soustřeďují i velké tlaky lidí, podniků a institucí.

I zde si návrh státního rozpočtu klade za cíl přispět podle svých možností, zejména vhodnou úvěrovou politikou, ke snížení rozestavěnosti, ke zkrácení lhůt výstavby, k soustředění investičních prostředků na stavby a vysokou efektivnost - prostě k tomu, aby investiční výstavba plnila to poslání, které v reprodukčním procesu plnit má.

Jsme si vědomi toho, že celkový rozsah téměř 44 miliard Kčs, který je pro tento účel určen a z něhož téměř 17 miliard Kčs je plánováno pro organizace řízené národními výbory, představuje souhrn prostředků, které jsou podmíněny nejen požadavky rovnováhy mezi potřebou a kapacitami, které můžeme pro realizaci získat, ale i celým komplexem vzájemných souvislostí, jak je s sebou přináší zpracovaný plán na rok 1972. Právě proto, že jde o složitý, navzájem provázaný komplex, tím více je třeba, aby i do této oblasti pronikla potřebná míra vnitřní kázně, discipliny, odpovědnosti a přesnosti.

Návrh státního rozpočtu zabezpečuje konečně v širokém měřítku terciární sféru. Všechny oblasti této sféry jsou dotovány vyššími prostředky než v letošním roce.

Tak například na úseku školství zajišťuje státní rozpočet zvýšená stipendia pro vysokoškoláky, vyšší prostředky pro opravy havarijních škol, počítá s dalším rozšířením školního stravování i se zvýšením péče o děti v předškolním věku.

V oblasti zdravotnictví dosahuje zvýšení téměř 8 %, zajišťuje růst mzdových prostředků a počítá s rostoucími náklady na léky. Návrh dále upozorňuje na poměrné stárnutí základních fondů ve zdravotnictví, a i když zvyšuje prostředky určené na jejich údržbu, bude dořešení tohoto problému vyžadovat delšího období.

V návrhu státního rozpočtu jsou rovněž zajištěny zvýšené prostředky na sociální zabezpečení, které u nás dnes představují již takový podíl výdajů státního rozpočtu, že pro ně sotvakde nalézáme obdoby.

Konečně se návrh státního rozpočtu zabývá celým souhrnem opatření, která mají vytvořit žádoucí rovnováhu mezi příjmy a výdaji obyvatelstva.

Zabezpečit rovnováhu mezi příjmy a výdaji obyvatelstva není ovšem jen věc státního rozpočtu, ale především výrobní sféry, která výrazným způsobem ovlivňuje trh, a tedy i nabídku. A zde je třeba říci, že pokud jde o průzkum potřeb trhu, o prognostiku, jakým směrem se budou vyvíjet tyto potřeby, není úroveň našeho poznání na potřebné výši. Víme však, že v současné době se vyhraňují některé tendence. Tak např. rostou dlouhodobé vklady - to svědčí o důvěře lidí ve stabilitu naší měny. Objevují se nové prvky, lidé začínají šetřit na stáří, na zabezpečení lepšího nástupu svých dětí do života a na řadu dalších potřeb. Tyto změny mohou mít pozitivní, ale i negativní dopady. A je třeba je sledovat a vhodným způsobem včas usměrňovat.

Závěrem bych chtěl upozornit na tu část návrhu státního rozpočtu, která se dotýká hospodaření národních výborů. V národních výborech se soustřeďuje veliký objem prostředků, téměř 48 miliard korun. Hovoříme o tom proto, že právě rozpočty NV sehrají rozhodující roli při realizaci volebních programů.

Každý z nás poslanců se zúčastnil řady předvolebních schůzí. Viděli jsme, jak lidé dovedou svým volebním programem žít. Viděli jsme, jak hluboce je v myšlení i jednání lidí zakořeněn socialismus, viděli jsme, jak se obnovila důvěra lidí ve vedoucí sílu naší společnosti - v Komunistickou stranu Československa.

Všichni víme, že představa prostých občanů o tom, jak naše společnost pečuje o jejich blaho, se v mnohých případech zhmotňuje, materializuje do některých jejich základních potřeb. Někde je to oprava školní budovy, jinde komunikace, někde autobusová zastávka atd. Všechna tato přání dostala konkrétní podobu ve volebních programech a hlavním úkolem nyní je tyto volební programy uvést v život - realizovat!

Převážná většina těchto úkolů spadá do sféry působení národních výborů. V tom je jejich veliká odpovědnost! Národní výbory mají dostatek prostředků, aby mohly tento úkol splnit. Ve fondech rezerv a rozvoje mají i dostatek prostoru, který jim umožňuje aktivní tvůrčí přístup při realizaci tohoto úkolu.

Vážená Česká národní rado, soudružky a soudruzi poslanci!

Předložený návrh státního rozpočtu je tedy nejen významným dokumentem, který precizuje dosažený pokrok v oblasti ekonomiky, ale který dokládá i výsledky úzké spolupráce České národní rady i vlády ČSR při řešení problémů, souvisejících se zlepšováním stavu naší ekonomiky, se zabezpečováním růstu životní úrovně našich občanů.

Návrh státního rozpočtu řeší řadu námětů a připomínek, které byly diskutovány při společných jednáních s představiteli vlády na půdě ČNR.

Jsou to např. problémy spojené se stabilizací pracovních sil a posílení výrobní základny v pohraničí, otázky lepšího zabezpečení oprav i údržby bohatých kulturních odkazů naší minulosti, opravy havarijních škol, poskytování půjček občanům na nákup předmětů dlouhodobé spotřeby a řada dalších otázek.

Česká národní rada schválením zákona o národohospodářském plánování a zákona o pravidlech sestavování rozpočtu vytvořila dostatečný prostor k tomu, aby státní rozpočet ČSR pro rok 1972 jako důležitý nástroj jednotné soustavy plánovitého řízení socialistické ekonomiky působil jako živý nástroj, který mobilizuje k plnění úkolů, daných stranou a vládou pro současnou dobu. Napomáhá k dokončení konsolidace v oblasti ekonomiky a vytváří předpoklady pro nové úspěchy ČSSR na její cestě k socialismu.

Doporučuji proto České národní radě jménem výboru pro plán a rozpočet, rozšířeného o předsedy a rozpočtové zpravodaje ostatních výborů ČNR, aby schválila vládní návrh zákona ČNR o státním rozpočtu ČSR ve znění, jak byl předložen vládou ČSR a jak se doporučuje ve zprávě výboru ČNR pro plán a rozpočet, rozšířeného o předsedy a rozpočtové zpravodaje z ostatních výborů ze dne 17. 12. 1971, tak jak je uvedeno v tisku č. 8.

Předseda ČNR E. Erban: Děkuji soudruhu zpravodaji za zprávu. Ke slovu se přihlásil ministr financí ČSR ing. Leopold Lér, CSc. Dávám mu slovo.

Ministr financí ČSR ing. L. Lér, CSc.: Vážené soudružky, vážení soudruzi poslanci!

Dovolte mi, abych vám z pověření vlády České socialistické republiky podal výklad k návrhu státního rozpočtu České socialistické republiky na rok 1972, který byl předložen k projednání a schválení České národní radě.

Návrh státního rozpočtu na rok 1972 plně vychází ze základní linie socialistické výstavby, schválené XIV. sjezdem Komunistické strany Československa. Soustředěně se v něm promítá politika vlády České socialistické republiky, tak jak byla vyhlášena ve vládním prohlášení. Vycházíme z toho, že státní rozpočet jako základní finanční plán státu musí zabezpečit všechny základní cíle současné etapy vývoje. Rozpočet je věrným zrcadlem našich úspěchů i nedostatků, souhrnně vyjadřuje naše hospodářské cíle a proto představuje i významný politický dokument.

Při sestavování státního rozpočtu České socialistické republiky na rok 1972 jsme vycházeli z toho, že dosavadní hospodářské a politické úspěchy, dosažené pod novým vedením strany od roku 1969, je nutno v návrhu rozpočtu dále upevnit a prohloubit.

Naprostá většina voličů, která odevzdala svůj hlas kandidátům Národní fronty v listopadových volbách, se postavila za hospodářský program strany vytyčený XIV. sjezdem a současně manifestovala své odhodlání aktivně přispět ke splnění tohoto programu. Naším prvořadým úkolem je toto obrovské politické aktivum, toto velké politické vítězství proměnit v trvalé ekonomické úspěchy. Státní plán i státní rozpočet na rok 1972 mají znamenat nástup ke splnění tohoto cíle.

Státní rozpočet České socialistické republiky na rok 1972 navazuje na celkové příznivé výsledky ekonomiky v letošním roce.

Záměry státního plánu rozvoje národního hospodářství České socialistické republiky budou v průmyslové a stavební výrobě překročeny, přičemž rychlý růst tvorby hmotných zdrojů je zajišťován převážně růstem produktivity práce. Poměrně dobré jsou i výsledky v zemědělství.

Podařilo se dosáhnout celkové vyrovnanosti vnitřního trhu. Důvěra obyvatelstva v pevnost měny značně vzrostla. Rozpočtové hospodaření za rok 1971 skončí s nadplánovým přebytkem. Očekává se, že národní důchod vytvořený v České socialistické republice vzroste ve srovnání s rokem 1970 zhruba o 5 %, což představuje přírůstek téměř 11 miliard korun. Je třeba říci, že tento nesporný úspěch mohl být ještě výraznější, kdyby se podařilo snížit neúměrně vysokou výrobní spotřebu surovin, paliva, energie a základních materiálů a zvýšit efektivnost užití vytvořených zdrojů, zejména v oblasti investiční výstavby.

Zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa 3. prosince t.r. zdůraznilo, že úkoly státního plánu na léta 1972 a 1973 jsou mimořádně složité a přitom klíčové pro celou pětiletku. Zvláštní důraz je kladen na kvalitativní ukazatele a ekonomickou efektivnost. Rozvoj iniciativy našich pracujících, pozitivní výsledky naší ekonomiky, výsledky voleb a chuť do práce naplnit skutky rozsáhlé volební programy vytvářejí potřebné předpoklady pro splnění daných cílů v rozvoji hospodářství a zvyšování životní úrovně. Ke splnění těchto cílů bude nutno všestranně zlepšit organizační a řídící funkci všech státních a hospodářských orgánů.

Státní rozpočet České socialistické republiky na rok 1972 soustřeďuje značnou část vytvořeného národního důchodu na zabezpečení plánu rozvoje České socialistické republiky. Je sestaven tak, aby finančně zabezpečil nejen hmotné úkoly státního plánu na rok 1972, ale aby v duchu usnesení XIV. sjezdu strany aktivně podporoval a zabezpečoval efektivnost a hospodárnost v celém národním hospodářství.

Návrh státního rozpočtu předpokládá výdaje v celkové výši 94 408 milionů korun. Tyto výdaje jsou ve výši 55 933 miliónů korun kryty vlastními příjmy z hospodářství řízeného vládou České socialistické republiky a 38 475 miliónů korun činí dotace z federálního rozpočtu. Přírůstek vlastních příjmů státního rozpočtu činí na srovnatelné základně 8,2 %, přírůstek výdajů 7,6 %.

Rozpočet České socialistické republiky je vyrovnaný. Rozpočtová soustava Československé socialistické republiky jako celek vytváří přebytek ve výši 3,3 miliard korun, který má působit stejně jako v letech 1970 a 1971 jako protiinflační stabilizační činitel. K tomuto přebytku významně přispívá i rozpočet České socialistické republiky. Proti rozpočtovému projektu na rok 1972 jsme zpevnili jak úkoly v příjmové části rozpočtu, tak i úspornost a hospodárnost ve výdajích. Vycházíme z toho, že rozpočet na rok 1972, druhý rok pětiletky, má do značné míry rozhodující vliv na splnění celkových proporcí pětiletého plánu. Proto jsme zapracovali do návrhu rozpočtu náročné, avšak současně reálné úkoly, zejména na úseku efektivnosti.

V průběhu rozpočtového hospodaření budeme usilovat o dosažení rozpočtového přebytku. Chceme ho zajistit zvýšením příjmů a úsporami výdajů, nikoli však takovými úsporami výdajů, které by vznikly z neplnění plánovaných úkolů.

Základním problémem příjmové stránky rozpočtu je dosažení plánované efektivnosti v hospodářské sféře, která se v konkrétních číslech promítá v ukazateli snížení nákladů a ve svých důsledcích v ukazateli zisku. Zatímco v roce 1971 bude úroveň celkových nákladů vyšší než v roce 1970, plánujeme v roce 1972 jejich relativní snížení o 1 %. Toto snížení nákladů v roce 1972 reprezentuje přírůstek zisku 2,1 miliardy korun. Strohá řeč čísel o snížení nákladů ovšem neukazuje plně problematiku, která se za nimi skrývá. Vzhledem k tomu, že problém efektivnosti je zcela zásadní otázkou rozpočtu, musím se o něm zmínit poněkud podrobněji.

Stěžejní otázkou je vývoj materiálových nákladů. Již první měsíce letošního roku signalizovaly, že v této oblasti se vývoj odchyluje od plánu. Tento vývoj pokračoval v celém roce. Ve srovnání s rokem 1970 dojde v roce 1971 dokonce ke zvýšení úrovně materiálových nákladů.

Zatímco v roce 1970 bylo na 100 korun výkonů vynaloženo 67,54 koruny materiálových nákladů, očekává se v roce 1971 zvýšení tohoto podílu na 67,67 koruny, ačkoliv bylo plánováno jeho snížení na 66,50 koruny.