Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1970
I. v. o.
68
Návrh
ústavně právních výborů Sněmovny lidu a Sněmovny národů
na vydání zákona,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 56/1969 Sb., o jednacím řádu
Federálního shromáždění československé socialistické republiky
Zákon
ze dne 1971,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 56/1969 Sb., o jednacím řádu
Federálního shromáždění Československé socialistické republiky
Federální shromáždění Československé socia-
listické republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 56/1969 Sb., o jednacím řádu Fede-
rálního shromáždění Československé socialistické
republiky, se mění a doplňuje takto
1. V § 10 odst. 3 se připojuje tato další věta:
"Koná-li se společná schůze sněmoven, sta-
noví sněmovny pořad jednání a způsob pro-
jednávání jednotlivých bodů pořadu na návrh
předsednictva Federálního shromáždění. "
2
2. V § 11 odst. 2 větě první se za slova "na ná-
vrh" vkládají slova "předsednictva Federálního
shromáždění, "
3. § 11 odst. 3 zní:
"(3) Na schůzi sněmovny nebo na části
schůze, která byla prohlášena za neveřejnou,
mohou být přítomni president Československé
socialistické republiky, poslanci druhé sně-
movny a členové vlády Československé socia-
listické republiky. Takové schůze se může
zúčastnit i generální tajemník Federálního
shromáždění. Další pracovníci Kanceláře Fe-
derálního shromáždění a ostatní osoby se mo-
hou zúčastnit takové schůze jen se souhlasem
předsednictva Federálního shromáždění, po-
případě předsednictva sněmovny. "
4. § 15 zní:
"Členům předsednictva Federálního shro-
máždění se udělí slovo, kdykoliv o to požá-
dají, a to i k prohlášením, která nesouvisí
s pořadem schůze. Totéž platí i pro členy
vlády Československé socialistické republiky. "
5. V § 21 odst. 3 se za slova "Na návrh" vklá-
dají sláva "předsednictva Federálního shro-
máždění"
6. § 25 odst. 1 zní:
"(1) Předsednictvo Federálního shromáž-
dění, předsednictva obou sněmoven i jejich
výbory spolupracují při přípravě usnesení Fe-
derálního shromáždění a usilují o sjednoco-
vání usnesení obou sněmoven. Za tím účelem
se odpovídající výbory obou sněmoven infor-
mují o svých schůzích, o přijatých závěrech,
vysílají na schůze odpovídajícího výboru své
zástupce k vysvětlení přijatých stanovisek.
K sjednocení rozdílných stanovisek konají od-
povídající výbory zpravidla společně schůze. "
7. V § 26 odst. 1 se za slovo "usnést" vkládají
slova ", a to i na návrh předsednictva Fede-
rálního shromáždění, "
8. § 33 odst. 1 zní:
"(1) Předsednictvo sněmovny informuje
o podaných interpelacích předsednictvo Fede-
rálního shromáždění. Podané interpelace dá
vytisknout a rozešle je předem, popřípadě roz-
dá je všem poslancům i interpelovanému. "
9. § 33 odst. 3 zní:
"(3) Předsednictvo sněmovny informuje
o odpovědích na interpelace, a to popřípadě
3
se svým stanoviskem, předsednictvo Federál-
ního shromáždění; písemné odpovědi zařadí
na pořad nejbližší schůze sněmovny, která
k nim zaujme stanovisko. Navrhne-li to ně-
který poslanec, koná se o odpovědích na in-
terpelace rozprava. "
10. § 38 odst. 4 zní:
,, (4) Zásady zákona a politickoekonomický
rozbor není třeba předkládat, vysloví-li s tím
souhlas [předseda Federálního shromáždění po
projednání s předsedy sněmoven. "
11. V § 39 se za slova "Předsednictvo sněmovny"
vkládají slova "nebo na základě jeho zmocnění
předseda sněmovny"
12. V § 40 odst. 2 se slova "a navrhovateli" na-
hrazují slovy ", které o něm informuje před-
sednictvo Federálního shromáždění. "
13. V § 42 se za slova "Předsednictvo sněmovny"
vkládají slova "nebo na základě jeho zmocnění
předseda sněmovny"
14. § 50 zní
"Po projednání osnovy zákona seznámí
předseda výboru s usnesením výboru nepro-
dleně předsednictvo sněmovny a ostatní před-
sedy výborů sněmovny, jimž byla osnova
zákona přikázána k projednání. Předsednictvo
sněmovny informuje o usnesení výboru před-
sednictvo Federálního shromáždění. "
15. § 53 zní:
"(1) Ustanovení § 36 až 52 se vztahují při-
měřeně i na projednávání návrhů zákonných
opatření předsednictva Federálního shromáž-
dění.
(2) Ustanovení § 41 až 52 se vztahují při
měřené i na projednávání mezinárodních smluv.
O záměrech sledovaných připravovanými me-
zinárodními smlouvami informuje vláda Čes-
koslovenské socialistické republiky Federální
shromáždění. "
16. V § 55 odst. 1 větě první se čárka za slovy
"obou sněmoven" nahrazuje spojkou "a" a
vypouštějí se slova "a o schůzi předsednictva
sněmovny"
17. V § 55 odst. 3 se vypouští předposlední věta.
18. V § 56 odst. 1 se za slova "o schůzích" vklá-
dají slova "předsednictev a"
4
19. § 58 zní:
,, (1) Předsednictvo Federálního shromáž-
dění vykonává v době, kdy Federální shromáž-
dění nezasedá, působnost Federálního shro-
máždění podle čl. 58 ústavního zákona.
(2) Předsednictvo Federálního shromáž-
dění dále zejména
a) svolává zasedání a prohlašuje je za skon
čené podle čl. 32 odst. 3 a čl. 33 odst. 2
ústavního zákona,
b) svolává společné schůze obou sněmoven
v případech podle čl. 34 ústavního záko-
na a navrhuje jejich denní pořad.
c) rozhoduje podle čl. 52 ústavního zákona,
d) koordinuje plán práce sněmoven a jejich
orgánů,
e) koordinuje práci výborů a projednává,
uzná-li to za potřebné, jejich stanoviska
a zprávy; muže navrhnout, aby se výbory
věcí znovu zabývaly nebo sdělí vládě je-
jich stanovisko, popřípadě se stanoviskem
vlastním,
f) schvaluje plán zahraničních styků Fede-
rálního shromáždění a rozhoduje o přijí
maní a vysílání delegací Federálního shro-
máždění, přiblíží při tom k rovnoprávné-
mu zastoupení sněmoven,
g) schvaluje návrh rozpočtu Federálního
shromáždění,
h) určuje, v jakém rozsahu a v jakém poraď
místopředsedové zastupují předsedu Fe-
derálního shromáždění,
ch) rozhoduje o plném, případně o částečném
neho dočasném uvolnění ze zaměstnání
poslanců, u nichž to vyžaduje výkon jejich
funkce,
i) jmenuje generálního tajemníka Federální-
ho shromážděni.
j/ vyhlašuje volby podle čl. -14 odst. 5 a čl
59 ústavního zákona,
k/ zjišťuje, že souhlasná usnesení obou sně-
moven (čl. 29 odst 3 a čl. 44 odst. 1
ústavního zákona) se stala usnesením Fe-
derálního shromáždění nebo ze uplynula
tříměsíční lhůta podle čl. 41 odst. 1 zako
na o čs. federaci a že usnesení jedné sně-
movny se stalo usnesením Federálního
shromáždění,
l) vyhlašuje zákony Federálního shromáždě-
ní (čl. 45 odst. 3 ústavního zákona),
m) podává Ústavnímu soudu Československé
socialistické republiky návrh na zahájení
řízení podle čl. 93 odst. 1 ústavního zá-
kona
5
(3) Předsednictvo Federálního shromáž-
dění předkládá opatření učiněná podle čl. 58
ústavního zákona sněmovnám ke schválení na
nejbližším zasedání Federálního shromáždění.
Podává jim též zprávy o plnění ostatních
úkolů "
20. V § 59 odst. 2 se připojuje tato další věta:
"Předsednictvo Federálního shromáždění mů-
že do svých schůzí zvát předsedy výborů; na
těchto schůzích mají předsedově výborů hlas
poradní. "
21 § 60 zní:
"Při hlasování předsednictva Federálního
shromáždění v případech stanovených v čl. 57
odst. 2 ústavního zákona hlasují odděleně po-
slanci, kteří byli zvoleni v České socialistické
republice, a poslanci, kteří byli zvoleni ve
Slovenské socialistické republice. Usnesení je
přijato, hlasovala - li pro ně nadpoloviční vět-
šina poslanců zvolených v České socialistické
republice a nadpoloviční většina poslanců
zvolených ve Slovenské socialistické repub-
lice. "
22. § 61 se označuje jako odstavec 1, k němuž se
připojují tato další písmena:
,, e) rozhoduje po projednání s předsedy sně-
moven o tom, kdy lze upustit od předlo-
žení zásad a politickoekonomického roz-
boru (§ 38 odst. 4),
f) přikazuje výborům po projednání s před-
sedy sněmoven návrhy zákonných opa-
tření,
g) zajišťuje styk s vládou Československé so-
cialistické republiky a národními radami. "
23 K § 61 se připojuje odstavec 2 tohoto znění:
"(2) Předseda Federálního shromáždění
podává předsednictvu Federálního shromáždě-
ní zprávu o opatřeních, která učinil. "
24. § 64 zní:
,, (1) Předsednictvo sněmovny
a) připravuje a svolává schůze sněmovny,
nejde-li o společné schůze obou sněmoven,
a podává jí zprávy o činnosti jejích or-
gánů,
b) projednává otázky týkající se vnitřních
organizačních poměrů sněmovny a podrob-
nějších pravidel jejího jednání,
c) přikazuje výborům k projednání návrhy
zákonů a mezinárodních smluv, pokud
k tomu nezmocní předsedu sněmovny,
6
d) projednává, uzná-li to za potřebně, sta-
noviska a zprávy výborů a předkládá je
předsednictvu Federálního shromáždění,
popřípadě s vlastním vyjádřením,
e) určuje, v jakém pořadí zastupují předse-
du sněmovny ostatní členové předsed-
nictva,
f) rozhoduje v disciplinárním řízení proti
poslancům sněmovny.
(2) Předsednictvo sněmovny může do
svých schůzí zvát předsedy výborů, projedná-
vají-li se věci, které se činnosti výborů týkají
Na těchto schůzích mají předsedové výborů
hlas poradní. "
25. § 65 zní:
"Předseda sněmovny
(1) Předseda sněmovny:
a) zastupuje sněmovnu navenek,
b) řídí schůze sněmovny, nejde-li o společ-
nou schůzi obou sněmoven,
c) podepisuje usnesení sněmovny,
d) přikazuje výborům k projednání návrhy
zákonů a mezinárodních smluv, je-li k to
mu předsednictvem sněmovny zmocněn.
(2) Předseda sněmovny podává předsed-
nictvu sněmovny zprávu o opatřeních, která
učinil.
(3) Předsedu sněmovny zastupují místo-
předsedové, popřípadě další členové předsed-
nictva podle usnesení předsednictva sně-
movny. "
26. § 68 odst. 2 zní:
(2) Výbory projednávají věci, které jim
byly přikázány a věci, které jsou obsaženy
v plánu práce Federálního shromáždění; ze-
jména projednávají návrhy zákonů, zákonných
opatření a mezinárodních smluv, uplatňování
zákonů v praxi, zprávy o zásadních otázkách
vnitřní a zahraniční politiky, zprávy resortů
o plnění jejich úkolů a hodnotí masově poli-
tickou činnost poslanců. Dále jednají o věcech,
na jejichž projednávání se usnesou na návrh
některého svého člena. "
27. § 70 odst. 2 zní:
"(2) Předseda je povinen svolat schůzi,
stanoví-li to sněmovna, požádá-li o to alespoň
jedna třetina členů výboru nebo navrhne-li to
předsednictvo sněmovny nebo předsednictvo
Federálního shromáždění. "
7
28. § 72 zní.
"(1) Výbor sněmovny je způsobilý se usná-
šet, je-li přítomna nadpoloviční většina jeho
členů. K platnosti usnesení je třeba souhlasu
nadpoloviční většiny přítomných.
(2) Poslanci Federálního shromáždění,
kteří nejsou členy výboru, mají ve schůzi vý-
boru poradní hlas.
(3) Jinak platí pro jednání výboru obdob
ně ustanovení § 12, 13, 14, 17 a 18. "
29. § 76 odst. 1 zní:
"(1) Výbory sněmovny mohou konat spo-
lečně schůze a předkládat společné návrhy.
V řízení společných schůzí výborů se jejich
předsedové střídají. "
30. § 77 odst. 1 zní:
(1) Výbory Sněmovny lidu a výbory Sně-
movny národů mohou konat na základě svých
usnesení společné schůze a předkládat spo-
lečně zprávy a návrhy. Pro řízení společných
schůzí platí ustanovení § 76. "
31. V § 80 se připojuje tento nový odstavec 3:
"(3) Poslanci jsou povinni aktivně praco-
vat ve volebních nebo pracovních obvodech,
udržovat pravidelný styk s občany, objasňovat
a prosazovat politiku Národní fronty a zkuše-
ností takto získané využívat ve své práci v or-
gánech Federálního shromáždění. "
32. § 81 odst. 1 písm. b) zní:
,, b) požadovat od předsednictva Federálního
shromáždění i od předsednictva sněmovny
informace potřebné pro svou činnost. "
33. § 82 odst. 3 zní.
,, (3) Poslanci náleží po dobu pracovního
volna náhrada ušlého výdělku. Náhradu ušlého
výdělku hradí prostřednictvím organizace,
u niž je poslanec v pracovním poměru, stát
z prostředků rozpočtu Federálního shromáž-
dění. Poslancům, kteří nejsou v pracovním
poměru, hradí náhradu ušlého výdělku Kan-
celář Federálního shromáždění přímo. Roz-
hodlo-li předsednictvo Federálního shromáž-
dění o uvolnění poslance, může mu přiznat
funkční odměnu odpovídající rozsahu uvolnění
a závažnosti úkolů, pro něž byl uvolněn, která
se mu vyplácí vedle ušlého výdělku "
8
34 § 82 odst. 5 zní
,, (5) Předsedovi a místopředsedům Fede-
rálního shromáždění, jakož i předsedovi a
místopředsedům obou sněmoven přísluší místo
náležitostí uvedených v odstavci 3 funkční
plat, jehož výši určí předsednictvo Federál-
ního shromážděni, které může též stanovit,
kdy jim přísluší náhrady stěhovacích výdajů
Funkční plat přísluší předsedovi a místopřed-
sedům Federálního shromáždění a předsedům
a místopředsedům obou sněmoven ještě po
dobu tří měsíců po skončení jejich funkce"
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení
9
Důvodová zpráva
V době, kdy byl zákon č 56/1969 Sb, o jed
nacím řádu Federálního shromáždění Českosloven-
ské socialistické republiky schválen, nebyly k dis
pozici dostatečné zkušenosti ani z uplatňování
ústavního zákona o čs. federaci, ani poznatky a
zkušenosti z fungování dvou sněmoven a dalších
orgánu uvnitř Federálního shromáždění
Období, v němž existuje nové státoprávní
uspořádání a pracuje Federální shromáždění, není
sire příliš dlouhé, nicméně dostačuje k tomu aby
bylo možno posoudit, v čem je nutné zákon o jed
nacím řádu FS upravit a popřípadě zpřesnit tak
aby lépe a výstižněji vyjadřoval myšlenky a za
měry ústavního zákona o čs federaci V tomto
zákoně je předsednictvo Federálního shromáždění
konstituováno, pokud jde o jeho složení, jako
jedny orgán, který má zabezpečovat organizova-
nou a politicky souladnou činnost celého Federal-
ního shromáždění a reprezentovat Federální shro-
máždění vůči ostatním ustav mm organum i v za-
hraničních vztazích. Toto poslům, zejmena jeho
sjednocující a usmernujíci funkci není v dosavad
ním zákoně o jednaném radu FS dostatečne vy-
jadĄťeno. Stejně jak není zcela presne v tomto zá-
kone vyjádřena ani úloha predsedníctiev sněmoven
které má spočívat v řízení organizovaného chodu
práce snemovny, a není presne vyjádřen ani jejich
vztah k předsednictvu Federálního shromáždění.
Změny zákona o jednacím řádu FS, které si
dosavadní zkušenosti vyžadují, směrují K tomu
aby byly vytvořeny předpoklady pro účinné uplat-
nování zásad demokratického centralizmu a pro
účelnou a pružnou činnost celého Federálního
shromáždění jako významného organického celku
v soustavě nejvyšších ústavních organu čs. fede-
rácie i vytvořeny podmínky pro konkrétní a aktivní
masově politickou činnost poslanců mezi občany.
Novelizace zákona o jednacím řádu se týká
v zásadě tří okruhu otázek. Především znamená
přesnější vymezení působnosti a úkolu předšed
nictva Federálního shromáždění a v souvislosti
s tím i upřesnění těch ustanovení, která se, týkán
úkolu předsednictev sněmoven, a to tak, aby byly
lépe a vystižněji vyjádřeny i jejich vztahy navzá-
jem i výstižněji výborům sněmoven. Pokud jde o výbory
sněmoven, zákon nyní vyjadřuje více než dosud
jejich pracovní, iniciativní a kontrolní charakter
Další významnější změnou je úprava procedurál-
ních pravidel v předsednictvu federálního shro-
máždení a výborech v případech zákazu majoriza-
ce. Kromě těchto úprav provádí novelizace i drobné
změny v některých dalších ustanoveních, u nichž
to odůvodňují dosud získané zkušenosti
Předsednictvo Federálního shromáždění
Úkoly předsednictva Federálního shromáždění
jsou v ústavním zákoně o čs. federaci, zejména
v jeho článku 58 vymezeny prakticky až na malé
výjimky jen pro období, kdy není svoláno zasedám
Federálního shromáždění To umožňuje, aby jeho
další úkoly upravil v duchu ústavního zákona zá-
kón o jednacím řádu Proto navrhuje novela nové
zněm § 58, v němž vedle nového obsahu i syse-
matika jednotlivých odstavců vyjadřuje jeho veš-
kerou působnost i odpovědnost oběma sněmovnám.
Vedle koordinování práce sněmoven je mu svěřena
i koordinace práce jejich orgánů nová koncepce
vztahů výborů sněmoven a předsednictva federál-
ního shromáždění vyžaduje, aby předsednictvo Fe-
derálního shromáždění mohlo v případech kdy to
uzná za potřebné, projednával stanoviska a zprávy
výboru z legislatívní i negativní činností a
ještě před tím, než je sdělí vládě mohlo za úče-
lem koordinace navrhnout výborům přezkoumání
přijatých závěrů. Tím, že stanovisko výborů sdě-
luje vládě předsednictvo Federálního shromáž-
dení, popřípadě s vlastním stanoviskem, je zabez-
pečeno, že budou odstraněny zbytečné rozpory.
Tento postup naznamená zásadní průtahy v legis-
latívním procesu, protože zástupce vlády je při
jednání výboru přítomen a stanovisko výboru vlády je při
zná.
Koordinující funkce předsednictva Federálního
shromáždění je vyjádřena i v ustanovení, které
mu umožňuje, aby pro společné schůze sněmoven
navrhlo i jejích denní pořad. Z postavení předsed-
nictva Federálního shromáždění vyplývá a jeho
pružnější práce vyžaduje, aby tam, kde až dosud
byla jeho rozhodnuti podle § 58 vázána na před-
chozí projednání s předsednictvy sněmoven, roz-
hodovalo podle nového zněm zákona samo. Tyká
se to schvalování plánu zahraničních styků Fede-
ralního shromáždění a rozhodování o přijímání a
vysílaní delegací Federálního shromáždění schva-
lování návrhu rozpočtu Federálního shromáždění
a jmenování generálního tajemníka Federálního
shromáždění.
10
K zabezpečení jednotného postupu se přenáší
na předsednictvo Federálního shromáždění rozho-
dování o plném, případně o částečném nebo do-
časném uvolnění poslanců, u nichž to vyžaduje
výkon jejich funkce. Aby předsednictvo Federál-
ního shromáždění mělo co nejužší pracovní kon-
takt s předsedy výborů, zakotvuje se v zákoně, že
předsednictvo Federálního shromáždění může na
své schůze zvát předsedy výborů.
Předseda Federálního shromáždění
V návaznosti na nové upravenou působnost
předsednictva Federálního shromáždění a v zájmu
pružného chodu Federálního shromáždění, svěřuje
se předsedovi Federálního shromáždění v ustano-
vení § 61 rozhodování o tom, kdy nemusí být
předkládány zásady zákona a politickoekonomický
rozbor. Návrh na novou úpravu vyjadřuje to, co
dosavadní praxe ukázala jako nezbytný požadavek.
Danou materií se výbory zabývají pak při projed-
návání osnovy zákona a je jim tedy vždy dána
možnost zaujmout stanovisko. Hledisko operativní
práce Federálního shromáždění bylo rozhodující
i při zakotvení další kompetence předsedy Fede-
rálního shromáždění, a sice přikazovat výborům
k projednání návrhy zákonných opatření. Myšlen-
ka, že obě sněmovny tvoří jediný orgán - Fede-
rální shromáždění, dochází svého výrazu i v těchto
ustanoveních, poněvadž před vydáním rozhodnutí
předsedy Federálního shromáždění musí předchá-
zet projednání s předsedy sněmoven. A konečně
ustanovení § 61 písm. g) vyjadřuje skutečný stav,
že předseda Federálního shromáždění zajišťuje
styk s vládou Československé socialistické repub-
liky a národními radami. O opatřeních, která uči-
nil, podává předseda Federálního shromáždění
zprávu předsednictvu Federálního shromáždění.
Předsednictva sněmoven
Ústavní zákon o čs. federaci neupravuje po-
drobněji působnost předsednictev sněmoven, vy-
plývá však z něho, že předsednictva sněmoven
mají zabezpečovat práci sněmoven. Proto jim zá-
kon v § 64 výslovně svěřuje nejen přípravu a svo-
lávání schůzí sněmovny (pokud nejde o společnou
schůzi obou sněmoven), projednávání otázek vnitř-
ní organizace sněmovny, přikazování návrhů zá-
konů a mezinárodních smluv k projednání výbo-
rům, ale i možnost projednat, uznají-li to za nutné,
stanoviska a zprávy výborů. Vnitřní jednotu Fe-
derálního shromáždění a vzájemný vztah jeho or-
gánů vyjadřuje v tomto ustanovení myšlenka, že
předsednictva sněmoven předkládají stanoviska a
zprávy výborů předsednictvu Federálního shromáž-
dění, popřípadě s vlastním vyjádřením. Princip
operativnosti práce je vyjádřen tak, že předsed-
nictvo sněmovny může k přikázání návrhů zákonů
a mezinárodních smluv výborům zmocnit předse-
du sněmovny. I u předsednictev sněmoven se za-
bezpečuje úzký pracovní kontakt s předsedy vý-
borů oprávněním zvát do předsednictva sněmovny
předsedy výborů.
Poněvadž předsednictvo sněmovny může po-
věřit předsedu některými opatřeními, zajišťuje se,
aby bylo předsednictvo o těchto opatřeních infor-
mováno (§ 65).
Výbory sněmoven
Novela zákona v ustanovení § 68 odst. 2 přes-
něji vyjadřuje úlohu výborů výpočtem jejich
úkolů. V ustanovení § 70 odst. 2 konkretizuje je-
jich vztah k předsednictvu sněmovny a k předšed
nictvu Federálního shromáždění; toto ustanovení
ukládá předsedům výborů, aby kromě případů,
které znal dosavadní zákon o jednacím řádu, svo-
lat schůzi výboru i tehdy, navrhne-li to předsed-
nictvo sněmovny nebo předsednictvo Federálního
shromáždění. Dosavadní zkušenosti z práce Fede-
rálního shromáždění vedou i
k novelizaci ustano-
vení § 72 odst. 2, podle něhož se může schůze
výboru zúčastnit kterýkoli poslanec Federálního
shromáždění, bez ohledu na to, jde-li o schůzi vý-
boru sněmovny, jejímž je členem. Pokud jde o hla-
sování ve výborech, zkušenosti ukázaly, že zákon-
ná úprava obsažená v § 72 odst. 2 velmi ztěžovala
práci výborů Sněmovny národů, a proto se pro
hlasování ve výborech Sněmovny národů zavádějí
tytéž principy, které platí pro výbory Sněmovny
lidu a úprava je jednotná.
Kromě těchto základních otázek se novela zá-
kona o jednacím řádu vyrovnává i se složitým a
nepraktickým způsobem hlasování v předsednictvu
Federálního shromáždění v případech zákazu ma-
jorizace. Návrh ustanovení § 60 vychází z pojetí
předsednictva Federálního shromáždění jako jed-
notného orgánu a odpovídá čl. 42 ústavního zá-
kona.
Z významnějších změn, které novela zákona
o jednacím řádu přináší, je třeba zdůraznit v § 80
odst. 3 výslovně zakotvenou povinnost poslanců ak-
tivně pracovat ve volebních nebo pracovních obvo-
dech i jejich právo (ustanovení § 81 odst. 1b) poža-
dovat od předsednictva Federálního shromáždění
i od předsednictva sněmovny informace, které pro
svoji poslaneckou činnost potřebují.
Návrh zákona zjednodušuje ta ustanovení,
která se týkají náhrad ušlého výdělku poslanců,
a funkčních platů vedoucích funkcionářů Federál-
ního shromáždění a sněmoven. Zákon nyní upra-
11
vuje základní otázky, k úpravě podrobností jako
dosud zmocňuje předsednictvo Federálního shro-
máždění.
Provedení navrhovaného zákona si nevyžádá
náklady, které by zvyšovaly nároky na státní roz-
počet.
V Praze dne 18. prosince 1970
Pacner v r.
ověřovatel ústavně právního výboru
Sněmovny lidu
akad. Knapp v. r.
předseda ústavné právního výboru
Sněmovny lidu
dr. Tlustý v. r.
ověřovatel ústavně právního výboru
Sněmovny národů
dr. Infner v. r.
předseda ústavné právního výboru
Sněmovny národů
StT l - 35935-70