Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1970
I. v. o.
61
Vládní návrh
Zákon
ze dne 1970
o vymezení působnosti Československé socialistické republiky
ve věcech vnitřního pořádku a bezpečnosti
Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
§ 1
Orgány Československé socialistické republiky
ve spolupráci s republikovými orgány stanoví zása-
dy bezpečnostní politiky. Orgány Československé
socialistické republiky zajišťující bezpečnost státu
poskytují vrcholným orgánům České socialistické
republiky a Slovenské socialistické republiky pod-
klady potřebné pro jejich činnost.
§ 2
Do působnosti Československé socialistické re-
publiky ve věcech vnitřního pořádku a bezpeč-
nosti patří:
1. řídit Státní bezpečnost včetně útvarů vyšetřo-
vání státní bezpečnosti;
2. řídit činnost všech útvarů Sboru národní bez-
pečnosti v době mimořádného ohrožení klidu
a veřejného pořádku;
2
3. řídit činnost útvarů veřejné bezpečnosti při
a) odhalování trestně činnosti související
s paděláním a pozměňováním peněz a
známek a trestně činnosti související s ne-
dovolenou výrobou a držením omamných
prostředků;
b) odhalování trestných činů páchaných jed-
ním pachatelem nebo skupinou pachatelů
na území obou republik nebo trestných
činů páchaných československými občany
v cizině;
c) vedení kriminalistických evidencí a jiných
evidencí a statistik pro potřeby orgánů
Veřejné bezpečnosti;
d) zajišťování celostátního pátrání;
e) výkonu expertizní činnosti pro potřeby
orgánů Veřejné bezpečnosti;
f) vědecko-výzkumných pracech v oblasti
Veřejné bezpečnosti;
4. koordinovat činnost orgánů obou republik při
řízení ozbrojených bezpečnostních sborů zá-
vaznými pokyny;
5. ochrana státních hranic ve vymezeném roz-
sahu;
6. úprava ochrany státního, hospodářského a
služebního tajemství a kontrola jejího do-
držování;
7. právní úprava bezpečnosti a plynulosti silnič-
ního provozu;
8. výkon státní správy v oboru:
a) vydávání cestovních dokladů, povolování
vstupu na území Československé socialis-
tické republiky a povolování pobytu ci-
zinců;
b) státních hranic, jejich (vyměřování, vyzna-
čování, udržování a vedení dokumentár-
ního díla;
c) spolčování, jde-li o organizace působící
na celém území Československé socialis-
tické republiky, po projednání s přísluš-
nými ústředními orgány obou republik;
d) státních symbolů Československé socialis-
tické republiky.
§ 3
Zrušuje se zákon č. 166/1968 Sb., o vymezení
působnosti Československé socialistické republiky
ve věcech vnitřního pořádku a bezpečnosti.
§ 4
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna
1971.
3
Důvodová zpráva
Ústavní zákon o československé federaci za-
řazuje vnitřní pořádek a bezpečnost do společné
působnosti Československé socialistické republiky
a obou republik (čl. 8). V některých otázkách
však přímo upravuje působnost federace (např.
čl. 27 odst. 1). Mimoto se svěřuje zákonu Fede-
rálního shromáždění, aby upravil rozdělení působ-
nosti mezi Československou socialistickou repub-
likou a oběma republikami ve věcech vnitřního
pořádku a bezpečnosti (čl. 27 odst. 2).
Tento úkol se plní předloženým návrhem zá-
kona.
V § 1 se svěřuje do pravomoci federálních
orgánů, aby ve spolupráci s republikovými orgány
stanovily zásady bezpečnostní politiky. V ustano-
vení § 1 se respektuje skutečnost, že vnitřní po-
řádek a bezpečnost jsou ve společné působnosti
Československé socialistické republiky a obou re-
publik a že ústavní orgány obou republik i na-
dále mají odpovědnost za ochranu společenského
a státního zřízení a za ochranu bezpečnosti na
území své republiky. Z těchto důvodů ustanovení
§
1 ukládá federálním orgánům povinnost infor-
movat vrcholné orgány republik o všech skuteč-
nostech, které potřebují k výkonu své ústavní
funkce.
Významným nástrojem, jehož prostřednictvím
se realizuje bezpečnostní politika, je Sbor národ-
ní bezpečnosti. Společenské poslání Sboru národ-
ní bezpečnosti vyžaduje budovat jej nadále jako
jednotný a podle vojenských zásad organizovaný
sbor Členící se na oborové složky Státní a Veřej-
né bezpečnosti.
Na základě vyhodnocení zkušeností z fungo-
vání bezpečnostního aparátu v podmínkách státo-
právního uspořádání vyčleňují se do působnosti
federace všechny útvary Státní bezpečnosti včetně
útvarů vyšetřování Státní bezpečnosti (§ 2 čl. 1).
Nejzávažnější případy ohrožení klidu a veřej-
ného pořádku v místě vyžadují, aby k jejich rychlé
likvidaci bylo použito všech sil a prostředků Sboru
národní bezpečnosti. Vzhledem k tomu, že Veřej-
ná bezpečnost je řízena orgány republik, je po-
třebné v těchto případech ji podřídit jednotnému
velení, které budou zajišťovat orgány federace
(§ 2 čl. 2). Stav mimořádného ohrožení klidu a
veřejného pořádku vyhlašuje federální ministr
vnitra podle zásad stanovených Radou obrany
státu.
Situace ve skladbě, rozložení kriminality a
navíc společenská potřeba posilovat jednotné ří-
zení základních průmyslových odvětví, vyžaduje
řídit orgány federace vyhledávací činnost útvarů
Veřejné bezpečnosti u těch trestných činů, které
stanoví § 2 čl. 3 písm. a), b). Důsledné zabezpe-
čování celospolečenských zájmů orgány Veřejné
bezpečnosti dále vyžaduje, aby v zájmu efektiv-
nosti boje proti trestné činnosti orgány federace
zabezpečovaly úkoly v působnosti, kterou stanoví
§ 2 čl. 3 písm. c)-f).
Z dosavadní právní úpravy se přejímá působ
nost federace koordinovat činnost orgánů obou
republik při řízení ozbrojených bezpečnostních
sborů. Potřebu koordinace vyvolává zejména nut-
nost organizovat součinnost mezi orgány obou re
publik pro řízení Veřejné bezpečnosti (§ 2 čl. 4),
součinnost Veřejně bezpečnosti se složkou Státní
bezpečnosti, Čs. lidovou armádou, vojsky minis-
terstva vnitra, Lidovými milicemi případně jinými
federálními orgány státní správy. Z hlediska úko-
lů Sboru národní bezpečnosti se tato působnost
federace pojímá nikoliv jako právo, ale povinnost
a je v podmínkách ozbrojeného sboru spojena
s právem vydávat závazné pokyny.
Součástí činnosti Sboru národní bezpečnosti
je ochrana státních hranic, kterou zajišťují i fe-
derální orgány (§ 2 čl. 5)
V § 2 čl. 6-8 se přejímají z dosavadní právní
úpravy ustanovení, která svěřují do působnosti
Československé socialistické republiky normotvor-
nou činnost a výkon státní správy v otázkách, kte-
ré mají význam pro celou federaci. Na rozdíl od
dosavadní úpravy provádí se zpřesnění těch usta-
novení, jejichž výklad nebyl jednoznačný.
K § 2 čl. 8 písm. a) je třeba poznamenat, že
oprávnění ministerstva zahraničních věcí při vy-
dávání diplomatických pasů je tímto opatřením
nedotčeno.
Pokud jde o ustanovení § 2 čl. 8 písm. b) je
nutno uvést, že výkon státní správy v oboru stát-
ních hranic znamená nejen vyměřování, vyznačo-
vání, udržování a vedení vlastního dokumentár-
ního díla týkajícího se státní hranice, ale i zabez-
pečování režimu na státních hranicích, tak jak
vyplývá z konkrétních mezinárodních úmluv upra-
vujících režim na státních hranicích. Federací tedy
přísluší zabezpečovat výkon působnosti hraničních
zmocněnců, úprava otázek hraničních přechodů.
4
hraničních pásem apod. V řade otázek zde bude
nezbytná úzká součinnost s orgány republik nebo
s místními orgány.
Provedení tohoto zákona si nevyžádá zvýšení
nákladů na financování státní správy ze státního
rozpočtu.
V Praze dne 14. listopadu 1970
Předseda vlády
Československé socialistické republiky:
dr. Štrougal v. r.
Ministr vnitra
Československé socialistické republiky:
ing. Kaska v. r.
StT l - 35898-70