Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1970

I. v. o.

43

Vládní návrh

Zákon

ze dne 1970

o některých opatřeních týkajících se podnikového rejstříku

Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

§ 1

[l] Organizace, které se zapisují do podniko-
vého rejstříku - s výjimkou organizací zřízených
podle zákona č. 119/1948 Sb., o státní organizaci
zahraničního obchodu a mezinárodního zasílatel-
ství -, mohou nabývat práv a zavazovat se ode
dne zápisu do podnikového rejstříku.

(2) Dnem zápisu je den, v němž byl zápis do
podnikového rejstříku povolen usnesením soudu
příslušného vést podnikový rejstřík (rejstříkový
soud), není-li ve zřizovací listině stanoven den
pozdější.

§ 2

Do podnikového rejstříku se kromě organizací,
o nichž tak stanoví dosavadní právní předpisy, za-
pisují též národní výbory, které provozují podni-
katelskou činnost ve svých drobných provozov-
nách. V zápisu se uvede označení příslušného ná-
rodního výboru, jeho sídlo a předmět činnosti
drobných provozoven jím zřízených. Činnost drobné
provozovny může být zahájena teprve ode dne zá-
pisu do podnikového rejstříku.

§ 3

(1) U lidových družstev, družstevních země-
dělských organizací a společných družstevních

2

podniků, u svazů družstev, družstevních podniků,
jakož i u podniků a hospodářských zařízení spo-
lečenských organizací se zapisuje do podnikového
rejstříku též předmět činnosti ve znění podle zři-
zovací listiny, statutu, stanov, smlouvy nebo jiného
právního aktu, kterým byla organizace zřízena a
stanoven předmět její činnosti.

(2) Předmět činnosti se zapisuje do podniko-
vého rejstříku též u organizací vzniklých na zá-
kladě smlouvy o sdružení; *) u těchto organizací
se zapisuje i název a sídlo členských organizaci
a podíly členů.

§ 4

U organizací, u nichž se do podnikového rej-
stříku zapisuje podle tohoto zákona předmět čin-
nosti, popřípadě další skutečnosti, se zapisují též
změny těchto skutečností; změněnou činnost mo-
hou organizace zahájit a nabývat z ní práv a za-
vazovat se teprve ode dne zápisu této změny.

§ 5

(1 ) O řízení ve věcech podnikového rejstříku
platí ustanovení občanského soudního řádu; jeho
ustanovení o pořádkových opatřeních se užije
i v případech, kdy nebude uposlechnuto výzvy
rejstříkového soudu.

(2) V řízení o povolení zápisu je rejstříkový
soud povinen zkoumat, zda jsou splněny předpo-
klady k provedení zápisu vyžadované právními
předpisy, zejména zda předmět činnosti nebo jeho
změny jsou ve shodě s oprávněním schváleným
nebo vydaným příslušným orgánem, a zda byl udě-
len též souhlas, je-li nutný podle zvláštních před-
pisů.

(3) Rejstříkový soud oznámí zápisy organizací
a drobných provozoven národních výborů, před-
mětu jejich činnosti, jakož i zápisy změn a zániku
těchto skutečností příslušnému státnímu orgánu
správy daní a odvodů a příslušnému orgánu státní
statistiky.

§ 3

(1) Organizace již zapsané v podnikovém rej-
stříku, pro které je stanovena povinnost zapsat
předmět činnosti, předloží návrh na zápis rejstří-
kovému soudu nejpozději do tří měsíců od účin-
nosti tohoto zákona.

(2) Organizace dosud nezapsané, uvedené
v § 3 odst. 2, předloží návrh na příslušné zápisy
rovněž ve lhůtě uvedené v předchozím odstavci.
V téže lhůtě předloží i národní výbory návrhy na
zápis týkající se drobných provozoven zřízených
před účinností tohoto zákona.

*) § 85 odst. 6 vl. nař. č. 100/1966 Sb., o plánovitém řízení narodního hospodářství ve znění vl. nař. č. 169/
1969 Sb

3

(3) Nebudou-li návrhy na zápis uvedené
v odst. 1 a 2 podány ve stanovené lhůtě, nemohou
organizace, popřípadě drobné provozovny národ-
ních výborů pokračovat v činnosti.

§ 7
Zrušují se

a) v § 19 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb.
část věty první za středníkem,

b) § 2 odst. 3 a § 12 vyhlášky ministerstva spra-
vedlnosti č. 114/1964 Sb., o podnikovém rej-
stříku.

§ 8
Tento zákon nabývá účinnosti dnem

Důvodová zpráva

I. Při rozvoji podnikání družstev, hospodářských
zařízení společenských organizací a národních vý-
borů se kromě pozitivních rysů, spočívajících ze-
jména v určitém zmírnění napjatosti mezi zdroji
a potřebami, ukázaly závažné negativní jevy, jimž
je třeba čelit. Jde zejména o to, že řada těchto
organizací není ani řádně registrována, že jejich
předmět činnosti není často státním orgánem
znám, resp. je měněn a není tedy kontrolovatelný,
že přidružená výroba JZD a hospodářská činnost
společenských organizací je v rozporu s jejich
stanovami a právními předpisy. Stav celkové eko-
nomické nerovnováhy umožňuje, že v řadě orga-
nizací se projevuje snaha docilovat maximálního
zisku prostředky, které jsou v rozporu s veřejnými
zájmy i s platným právním řádem.

K odstranění existujících nedostatků přijala
vláda Československé socialistické republiky ně-
která opatření k důslednějšímu využívání těch pro-
středků regulace drobného socialistického podni-
kání, které dává platný právní řád. Opatření je
však třeba doplnit úpravou těch právních před-
pisů, které plně nevyhovují. K nim patří některé
předpisy, týkající se zřizování a právních poměrů
organizací a jejich zápisu do podnikového rej-
stříku.

Dosavadní právní úprava státní registrace pod-
nikatelských subjektů, stanovená v hospodářském
zákoníku č. 109/1964 Sb. a ve vyhlášce ministerstva
spravedlnosti č. 114/1964 Sb., o podnikovém rej-
stříku, nepřispívá k sledování a usměrňování pod-
nikatelské činnosti u družstevních organizací,
především u JZD, avšak i u hospodářských zařízeni
společenských organizací, neboť nepožaduje zápis
předmětu činnosti. U JZD a jejich přidružené vý-
roby ztěžuje přehled výjimka z ustanovení § 19-

hospodářského zákoníku, podle něhož organizace
může nabývat práv a zavazovat se teprve ode dne
zápisu do podnikového rejstříku.

K provedení nutných změn je zapotřebí zá-
kona, jehož přijetí náleží podle čl. 24 odst. 2
písm., a) ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o česko-
slovenské federaci Federálnímu shromáždění. Návrh
zákona se předkládá v takovém uspořádání, aby
řešil všechny podstatné otázky a nevyžadoval po-
drobnější provedení jiným obecně závazným práv-
ním předpisem.

II. Ustanovením § 1 se zajišťuje, aby zápis orga-
nizace do podnikového rejstříku měl konstitutivní
charakter s výjimkou zápisu organizací zahranič-
ního obchodu zřízených podle zákona č. 119/1948
Sb., o státní organizaci zahraničního obchodu a
mezinárodního zasílatelství. Odstranění výjimky
u zemědělských organizací vyžaduje úpravu znění
§ 19 hospodářského zákoníku; tato úprava se pro-
vádí v § 7. Konstitutivní povahu má napříště mít
i zápis změny předmětu činnosti u těch organi-
zací, u nichž se tento předmět zapisuje (§ 4).
K zamezení nejednotnosti výkladu určuje se v § 1,
že dnem zápisu do podnikového rejstříku je den
povolení zápisu usnesením rejstříkového soudu.
Protože však v § 43 písm. d) hospodářského zá-
koníku se stanoví, že listina o zřízení státní hos-
podářské organizace musí obsahovat den, k němuž
má být organizace zapsána, bude dnem zápisu
v takovém případě den určený v listině, je-li poz-
dější než den povolení. Tím je zároveň posilována
zásada, vyslovená v § 109 odst. 1 druhá věta hos-
podářského zákoníku, že nelze žádat zápis orga-
nizace se zpětnou účinností a tato zásada je roz-
šířena i na zápis předmětu činnosti a jeho změny.

4

V § 2 se ukládá povinnost zápisu drobných
provozoven národních výborů, tj. zařízení národ-
ních výborů nemajících charakter organizace
(nemajících právní subjektivitu), hospodařících
podle směrnic č. 10/1966 Sbírky směrnic pro ná-
rodní výbory, ve Slovenské socialistické republice
podle úpravy ministerstva vnitra SSR, ministerstva
financí SSR a Slovenského statistického úřadu
publikované v částce 2 pod č. 3 Ústředního věst-
níku SSR z 30. 6. 1964. Zápisy těchto provozoven
se dějí v naléhavém praktickém zájmu, aby pod-
nikový rejstřík podával aspoň přehled o rámci,
v němž je příslušná provozovna oprávněna roz-
víjet činnost, tak, aby v případech zjištěného zne-
užívání forem "drobné provozovny" bylo možné
přistoupit k uplatnění vhodných sankcí. Obsah
zápisu je omezen na minimum, aby nemusely být
zapisovány všechny změny, zejména v osobách
vedoucích provozovny, k nimž podle zkušeností
dochází velmi často.

Zápis předmětu činnosti (podnikání) tak, jak
je uveden ve zřizovacím aktu, je jedním z pro-
středků, kterým má být zabráněno rozšiřování
podnikatelské činnosti družstev a ostatních druž-
stevních organizací, včetně družstevních podniků,
hospodářských zařízení společenských organizací
a organizací vzniklých na základě smlouvy o sdru-
žení nad vymezený rozsah (§ 3).

O řízení v rejstříkových věcech platí předpisy
občanského soudního řádu. Toto ustanovení bylo
pojato do zákona za současného zrušení § 12 vy-
hlášky ministerstva spravedlnosti č. 114/1964 Sb.,
o podnikovém rejstříku, aby delegující předpis byl
téhož stupně jako občanský soudní řád (§ 5
odst. 1).

Okol soudů zjišťovat před povolením zápisu,
zda návrh je ve shodě s platnými právními před-
pisy, zejména s podnikatelským oprávněním, je
významný vzhledem ke konstitutivní povaze zá-

pisu, tj. ke skutečnosti, že organizace může za-
hájit svou Činnost teprve ode dne zápisu do pod-
nikového rejstříku (§ 5 odst. 2).

Oznamovací povinnost soudů vůči orgánům
správy daní a odvodů a orgánům státní statistiky
slouží k zabezpečení základní informovanosti těch-
to orgánů (§ 5 odst. 3).

Přechodným ustanovením § 6 se dává subjek-
tům povinným navrhnout zápisy tříměsíční lhůta
k podání návrhů se sankcí, že další podnikání po
marném uplynutí této lhůty je nezákonné. V téže
lhůtě jsou povinny i národní výbory učinit návrhy
na zápis již existujících drobných provozoven.

Realizace návrhu zákona si vyžádá v ČSR
trvalé zvýšení počtu pracovníků o 19 osob, z toho
3 soudců, 4 tajemníků, 7 hospodářsko-správních
pracovníků a 5 vedoucích kancelářských pracov-
níků. Měsíční náklad činí cca Kčs 38 000, -, ročně
jde o Kčs 450 000, -. Na zvládnutí zvýšeného ná-
padu agendy v r. 1970 bude zapotřebí dalších
11 pracovníků na dobu asi 6 měsíců. Celkový
náklad na tyto pracovníky se odhaduje na
Kčs 114 000, -. Současně bude nutno zvýšit věcné
náklady v roce 1970 o Kčs 62 000, -, pro další léta
o Kčs 12 000, -. Část těchto nákladů může být
uhrazena výnosem z poplatků za zápis do podni-
kového rejstříku, pokud návrhy na zápis podle
tohoto zákona nebudou osvobozeny od poplatků.
Uváží-li se, že půjde asi o 10 000 až 13 000 návrhů,
pohyboval by se celkový poplatkový výnos v roce
1970 kolem Kčs 600 000, - až 780 000, -. Počet zá-
pisů včetně změn podléhajících z poplatnění v dal-
ších letech nelze ovšem ani přibližně odhadnout.

V SSR by pro realizaci zákona stačilo, aby na
každý rejstříkový soud byla přibrána (přisystemi-
zovaná) jedna vedoucí kancelářská síla s měsíč-
ním platem do Kčs 1800, -, což by ročně činilo
celkem Kčs 64 800, -.

V Praze dne 25. května 1970

Předseda vlády ČSSR:
Dr. Štrougal v. r.

StT l - 35744-70