Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1970
I v. o.
40
Vládní návrh
Ústavní zákon
ze dne 1970
o prodloužení volebního období krajských a okresních soudů
Federální shromáždění Československé socialistické repu-
bliky se usneslo na tomto ústavním zákoně:
Článek I
/1/ Volební období jednotlivých krajských a okresních sou-
dů končí dnem, kdy bude podle ústavního zákona č. 155/1969 Sb,,
kterým se mění a doplňuje hlava osmá Ústavy, zvolen takový počet
soudců jednotlivého soudu, který ministr spravedlnosti příslušné
republiky prohlásí za dostačující k zajištění nejnutnějšího chodu
soudu, nejpozději dnem 31. prosince 1971.
/2/ Ustanovení předchozího odstavce se týká, též soudců
krajských soudů, kteří byli zvoleni podle ústavního zákona
č. 81/1968 Sb., jímž se přechodně upravují některé otázky voleb
soudců, ve znění ústavného zákona č. 57/1969 Sb.
/3/ Ustanovení odstavce 1 se netýká voleb soudců provede-
ných po 1. lednu 1970.
Článek II
Ustanovení § 4 odst. 1 a 2 ústavního zákona č. 155/1969 Sb.
se nevztahuje na krajské a okresní soudy.
Článek III
Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
- 2 -
Důvodová zpráva
Ústavní zákon č. 155/1969 Sb. předpokládal, že do konce
června 1970 budou provedeny volby soudců všech soudů. Dosa-
vadní Nejvyšší soud měl vykonávat působnost nejvyšších soudů
ČSSR, ČSR a SSR do doby, než budou ustaveny tyto soudy.
Nejvyšší soud Slovenské socialistické republiky byl
ustaven k 1. dubnu 1970 a Nejvyšší soud České socialistické
republiky k 1. květnu 1970. V květnu t. r. dojde k ustavení
Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky
(včetně jeho vojenské části), v
Pokud jde o vojenské soudy (vojenské obvodové soudy a
vyšší vojenské soudy), byl předložen Federálnímu shromáždění
jmenovitý návrh na zvolení vojenských soudců z povolání. Po
zvolení navržených kandidátů zanikne soudcovská funkce těch
vojenských, soudců, kteří nebyli kandidováni, resp. nebudou
zvoleni, a to dnem 30. června t. r. Doplnění potřebného počtu
vojenských soudců bude provedeno postupně, jak pro to budou
vznikat podmínky, aniž by bylo nutné prodlužovat volební
období vojenských soudů.
Nejsou však dány kádrové podmínky pro provedení voleb
soudců u všech krajských a okresních soudů, takže ve stano-
vené lhůtě (do konce června t. r. ) bude možné provést volbu
soudců z povolání a soudců z lidu jen zčásti, popř. jen u
některých soudů.
Protože jde o mimořádní důležitý politický úkol, je tře-
ba stanovit takovou lhůtu k provedení voleb, která zaručí ná-
ročný výběr kandidátů, zejména na funkci soudců z povolání,
kteří jsou podle Ústavy voleni na dobu 10 let. Jako reálné
se jeví prodloužit volební období krajských a okresních soudů
do konce roku 1971. (Do stejné lhůty bylo prodlouženo i voleb-
ní období zastupitelských sborů - úst. zákon č. 117/1969 Sb. )
Vzhledem k tomu, že nejvyšší soudy a vojenské soudy už
byly, resp. v květnu t. r. budou všechny ustaveny, není třeba
ohledně těchto soudů termín prodlužovat.
- 3 -
Pro ostatní soudy se v podstatě přejímá dosavadní
ustanovení § 4 odst. 1 úst. zák. č. 155/1969 Sb. Jasněji
se však vyjadřuje, že jejich volební období může končit
v rozdílnou dobu podle toho, kdy dojde k volbám soudců u
toho kterého soudu, a naopak, že nekončí volební období
těch soudů, kdy byl podle nových volebních předpisů zvolen
jen malý počet soudců z povolání.
Proto se jasněji stanoví, že volební období jednotlivých
soudů skončí dnem, kdy bude zvolen takový počet soudců jednot-
livých soudů, který ministr spravedlnosti příslušné republiky
prohlásí za dostačující k zajištění nejnutnějšího chodu soudu.
To nebude na překážku tomu, aby ministr spravedlnosti později
nestanovil podle § 41 odst. 1 zák. o organizaci soudů a o
volbách soudců počet soudců z povolání odpovídající rozsahu
prací každého soudu a aby obdobně předsedové soudů nestano-
vili ve smyslu odstavce 4 téhož ustanovení počet soudců z
lidu potřebný pro každý soud.
Zvolením počtu soudců, který je takto prohlášením mini-
stra spravedlnosti označen za dostačující, pozbudou tedy ze
zákona své soudcovské funkce ti soudci, kteří nebudou zvoleni,
Toto ustanovení nebrání tomu, aby z funkce soudců z povo-
lání byli odvoláni i ti, jejichž funkce nezanikne uvedeným
způsobem ze zákona. Soudce z povolání totiž může být odvolán
ze své funkce i tehdy, jestliže při výkonu funkce nebo v ob-
čanském životě narušuje vážnost své funkce "a snižuje důvěru
občanů v socialistickém soudnictví /§ 49 odst. 4 zákona o
organizaci soudů a o volbách soudců/. Zákon o kárné odpověd-
nosti soudců z povolání kromě toho ukládá soudcům, aby byli,
spoluobčanům vzorem svou oddaností socialistickému zřízení
/§ 1 zák. č. 142/1961 Sb. ve znění zák. č. 157/1969 Sb. /.
- 4 -
Jedním ze základních úkolů soudů je ochrana socialistického
státu, jeho socialistického zřízení a vztahů ke světové so-
cialistické soustavě (§ 2 zákona o organizaci soudů a o vol-
bách soudců). Nezabezpečování těchto úkolů ze strany soudců
je zjevným porušováním jejich povinností.
Za daného právního stavu lze tedy soudce z povolání od-
volat z funkce z obdobných důvodů, pro jaké lze zrušit pracov-
ní poměr výpovědí podle § 46, resp. okamžitě jej zrušit podle
§ 53 zákoníku, práce ve znění vyhlášeném pod č. 42/1970 Sb.,
tj. z důvodu, že pracovník narušil svou činností socialistický
společenský řád.
Protože dosud existují zvláštní senáty pro vyřizování
tzv. rehabilitační agendy, je nutné pamatovat i na skončení
volebního období soudců těchto senátů (čl. I odst. 2 návrhu).
Někteří soudci z povolání už byli zvoleni podle nových
volebních předpisů, tj. po 1. lednu 1970. Je proto nutné sta-
novit, že se na tyto soudce navrhovaný ústavní zákon nevztahu-
je (čl. I odst. 3). Pro zánik jejich soudcovské funkce platí
obecné předpisy.
Provedením tohoto ústavního zákona nevzniknou žádné
finanční požadavky na státní rozpočet.
Dne 21. května 1970
Předseda vlády ČSSR:
Dr. Štrougal v. r.