Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1969
I. v. o.
21
Vládní návrh
Zákon
ze dne 1969,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 141/1961 Sb.,
o trestním řízení soudním (trestní řád)
Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
Článek I
Zákon ze dne 29. listopadu 1961, č. 141 Sb.,
o trestním řízení soudním (trestní řád) ve znění
vyplývajícím ze zákona č. 57/1965 Sb. se mění a
doplňuje takto:
1. § 2 odst. 9 zní:
"(3) V trestním řízení před soudem rozhoduje
senát nebo samosoudce; předseda senátu a samo-
soudce rozhodují sami jen tam, kde to tento zákon
výslovně stanoví. "
2. V § 4 se provádějí tyto změny:
- v odstavci 1 se slova "Československého
svazu mládeže" nahrazují slovy "mládež-
nické organizace"
- vypouští se odstavec 2; dosavadní odsta-
vec 3 se označuje jako odstavec 2.
2
3. V § 12 se provádějí tyto změny:
- v odstavci 1 se na konec věty vkládají
slova "jakož i orgán konající objasňování".
- v odstavci 2 se slova "Nejvyšší soud" na-
hrazují slovy "nejvyšší soudy".
- v odstavci 3 se za slova "obvodní soud"
vkládají slova "popřípadě jiný soud se
stejnou působností" a za slova "městský
soud" slova "v Praze, "
- v odstavci 4 se za slova "obvodní prokurá-
tor" vkládají slova "popřípadě jiný proku-
rátor se stejnou působností, " a za slova
městský prokurátor" slova "v Praze, "
- na konec odstavce 9 se vkládají slova "a
přípravným řízením úsek od zahájení trest-
ního stíhání do podání obžaloby, postou-
pení věci, přerušení nebo zastavení trest-
ního stíhání. "
- vkládají se odstavce 10 až 14, které zní:
"(10) Kde tento zákon mluví o trestném činu,
rozumí se tím i přečin, pokud z povahy věci nevy-
plývá něco jiného.
(11) Kde tento zákon mluví o obžalobě, rozumí
se tím i návrh na potrestání, pokud z povahy věci
nevyplývá něco jiného.
(12) pokud tento zákon mluví o nejvyšším sou-
du, rozumí se tím podle povahy věci Nejvyšší soud
Československé socialistické republiky, Nejvyšší
soud České socialistické republiky nebo Nejvyšší
soud Slovenské socialistické republiky.
(13) Pokud tento zákon mluví o generálním
prokurátorovi, rozumí se tím podle povahy věci
generální prokurátor Československé socialistické
republiky, generální prokurátor České socialistické
republiky nebo generální prokurátor Slovenské
socialistické republiky.
(14) Kde tento zákon mluví o ministerstvu spra-
vedlnosti, rozumí se tím v oboru vojenského soud-
nictví Správa vojenských soudů; kde mluví o mi-
nistru spravedlnosti, rozumí se tím v oboru vojen-
ského soudnictví náčelník Správy vojenských
soudů. "
4. § 13 včetně nadpisu zní:
"§ 13
Výkon trestního soudnictví
Soudnictví v trestních věcech vykonávají
okresní soudy, krajské soudy, Nejvyšší soud České
socialistické republiky, Nejvyšší soud Slovenské
socialistické republiky, vojenské soudy a Nejvyšší
soud Československé socialistické republiky. "
3
5. § 17 odst. 1 zní:
"(1) Krajský soud koná v prvním stupni řízení
o trestných činech, pokud na ně zákon stanoví
trest odnětí svobody, jehož dolní hranice činí nej-
méně pět let anebo pokud je za ně možno uložit
trest smrti. O trestném činu teroru, záškodnictví,
sabotáže, podvracení republiky a poškozování státu
světové socialistické soustavy a o trestných činech
podle zákona na ochranu míru koná v prvním
stupni řízení krajský soud i tehdy, je-li dolní hra-
nice trestu nižší. "
6. V § 20 se dosavadní odstavec 2 označuje jako
odstavec 3 a vkládá se odstavec 2, který zní:
"(2) Společné řízení o trestném činu a přečinu,
o kterých by měl konat řízení samosoudce, a
o trestném činu, o kterém přísluší konat řízení
senátu, koná senát. "
7. Dosavadní znění § 25 se označuje jako odsta-
vec 1 a připojuje se odstavec 2, který zní:
"(2) Odejmout věc, o které přísluší konat ří-
zení soudu se sídleni v České socialistické repub-
lice, a přikázat ji soudu v Slovenské socialistické
republice, anebo naopak, možno jen tehdy, jestliže
s odnětím a přikázáním věci souhlasí nejvyšší
soud republiky, v které má sídlo soud, jemuž se
věc odnímá. "
8. § 26 se zrušuje.
9. V § 48 odst. 1 písm. c) se vypouštějí slova
"místnímu lidovému soudu nebo".
10. § 56 odst. 2 věta druhá zní: "Je-li tato překáž-
ka u jiné osoby nebo u samosoudce, pozna-
nemá se v protokole důvod, proč podpis
odpadl. "
11. § 71 odst. 1 věta druhá zní: "Prodloužit tuto
lhůtu může jen nadřízený prokurátor. " Věta
třetí se vypouští.
12. § 72 odst. 2 zní:
,, (2) Obviněný má právo kdykoliv žádat o pro-
puštění na svobodu. O jeho žádosti musí soud a
v přípravném řízení prokurátor neodkladně roz-
hodnout. Byla-li žádost obviněného zamítnuta,
může ji, neuvede-li v ní jiné důvody, opakovat až
po uplynutí jednoho měsíce. "
13. V § 119 odst. 2 se slova "Ostatní orgány činné
v trestním řízení" nahrazují slovy "Prokurátor,
vyšetřovatel a vyhledávací orgán".
4
14. V § 129 se na konec odstavce 3 připojuje věta
druhá, která zní: "Jde-li o samosoudce, vyhotoví
rozsudek soudce určený předsedou soudu. "
15. Za § 146 se vkládá § 146a, který včetně nad-
pisu zní:
"§ 146a
Rozhodování o stížnosti proti rozhodnutím
o zajištění osob nebo majetku
O stížnosti proti rozhodnutí, kterým
a) prokurátor vzal obviněného do vazby nebo za-
mítl žádost obviněného o propuštění z vazby,
b) prokurátor nebo vyšetřovatel nařídil, aby obvi-
něný byl pozorován ve zdravotním ústavu, ne-
bo je-li obviněný ve vazbě, ve zvláštním oddě-
lení nápravného zařízení (§ 116),
c) prokurátor zajistil majetek obviněného k za-
jištění nároků poškozeného (§ 47),
d) prokurátor zajistil majetek obviněného (§ 347),
rozhoduje soud, v jehož obvodě je činný prokurá-
tor nebo vyšetřovatel, který napadené rozhodnutí
vydal, a to zpravidla do pěti dnů. "
16. Nadpis části druhé zní:
"Vyšetřování a vyhledávání trestných činů a
objasňování přečinů"
17. V § 157 se slova "a vyhledávací orgán" nahra-
zují slovy "vyhledávací orgán a orgán konající
objasňování".
18. V § 158 odst. 3 se slova "K objasnění" nahra-
zují slovy "K prověření".
19. V § 159 se provádějí tyto změny:
- v odstavci 1 se vypouští písm. a) a dosa-
vadní písm. b) a c) se označují jako písm.
a) a b),
- v odstavci 3 se vypouštějí dosavadní písm.
b) a c) a dosavadní písm. d) se označuje jako
písm. b),
- odstavec 5 se vypouští.
20. § 171 odst. 1 a 2 zní:
,, (1) Vyšetřovatel nebo vyhledávací orgán po-
stoupí věc jinému orgánu, jestliže výsledky vyšet-
řování ukazují, že nejde o trestný čin ani o přečin,
že však jde o přestupek nebo kárné provinění,
o nichž je tento orgán příslušný rozhodovat.
(2) Vyšetřovatel nebo vyhledávací orgán může
postoupit věc orgánu příslušnému ke kázeňskému
řízení, jde-li o trestný čin nebo o přečin, který
lze vyřešit kázeňsky, a vzhledem k osobě obvině-
ného a povaze jeho činu lze považovat toto vyří-
zení za postačující. "
5
21. § 157 odst. 1 písm. a) zní:
,, a) podat obžalobu nebo návrh na potrestání, "
22. V hlavě desáté se za oddíl sedmý vkládá oddíl
osmý, který včetně nadpisu zní:
"Oddíl osmý
Objasňování přečinů
§ 179a
(1) O přečinech se koná objasňování.
(2) Objasňování konají orgány uvedené v § 168
odst. 2 a 3.
§ 179b
(1) Orgány konající objasňování
a) vyžadují vysvětlení od státních orgánů, stát-
ních, hospodářských a jiných organizací, včet-
ně zprávy o pověsti a opisu rejstříku trestů,
b) vyžadují odborné vyjádření od příslušných or-
gánů,
c) obstarávají potřebné podklady, zejména spisy
a jiné písemné materiály,
d) vyžadují potřebná vysvětlení od občanů,
e) vyžadují provedení úkonů potřebných pro zjiš-
tění totožnosti osob,
f) zjišťují a zajišťují stopy činu,
g) provádějí ohledání věci,
h) provádějí ohledání místa činu,
ch) vyžadují provedení zkoušky krve nebo jiného
podobného úkonu lékařem nebo odborným
zdravotnickým pracovníkem, vyžadují a v ně-
kterých případech samy provádějí prohlídku
těla, jestliže je bezpodmínečně nutně zjistit,
zda jsou na těle stopy nebo následky činu; při-
tom postupují podle § 114,
i) za podmínek stanovených v § 76 mohou za-
držet podezřelou osobu,
j) za podmínek stanovených v § 78 a 79 mohou
požadovat vydání věci nebo provést odnětí
věci.
(2) V průběhu objasňování
a) není třeba o vysvětlení sepisovat protokol;
stručný, výstižný a pravdivý obsah výpovědi
stačí uvést ve zprávě shrnující výsledky objas-
ňování; ukáže-li se potřeba provést svědecký
výslech, je třeba postupovat podle oddílu dru-
hého hlavy páté,
b) podezřelému je třeba vždy sdělit, z čeho je
podezírán; při výslechu podezřelého, i když
není zadržen, se postupuje podle § 76 odst. 5,
c) není přípustná účast obhájce.
6
§ 179c
Objeví-li se v průběhu objasňování potřeba
provést některý zajišťovací úkon podle hlavy
čtvrté, s výjimkou zadržení podle § 76, vydání a
odnětí věci podle § 78 a 79 nebo osobní prohlídku
podle § 82 odst. 2 a 3, předá orgán konající objas-
ňování, jsou-li důvody vazby, věc vyšetřovateli,
jinak orgánu vyhledávání k zahájení trestního stí-
hání a vyrozumí o tom současně prokurátora.
§ 179d
(1) Objasňování musí být skončeno nejpozději
do jednoho měsíce ode dne, kdy se orgán opráv-
něný k provedení objasňování o činu dozví.
(2) Výsledky objasňování shrne orgán, který
je prováděl, do zprávy o výsledku objasňování a
zašle ji prokurátorovi spolu s návrhem na konečné
opatření; ke zprávě připojí opis rejstříku trestů,
protokoly o výsleších, pokud byly sepsány, a další
písemnosti.
(3) Zpráva o výsledku objasňování musí obsa-
hovat:
a) označení orgánu, který objasňování prováděl,
a datum sepsání zprávy,
b) osobní údaje podezřelého v rozsahu § 177
odst. 1 písm. b),
c) stručné, ale výstižné vylíčení skutkového sta-
vu spolu s obsahem výpovědí vyslechnutých
osob a s uvedením, jaký přečin ve skutku spa-
třuje, jakož i s důkazními prostředky, které
podezření odůvodňují,
d) osobní údaje poškozeného.
(4) Nejde-li ve věci o podezření z přečinu,
orgán, který objasňování prováděl, věc odloží, jest-
liže není na místě vyřídit věc jinak. Takovým vyří-
zením může být zejména
a) odevzdání věci národnímu výboru nebo jiné-
mu orgánu k projednání přestupku, nebo
b) odevzdání věci jinému orgánu ke kázeňskému
nebo kárnému projednání.
(5) Shledá-li orgán, který objasňování prová-
děl, že trestní stíhání je nepřípustné podle § 11
odst.
1 nebo že je trestní stíhání neúčelné vzhle-
dem k okolnostem uvedeným v § 172 odst. 2, anebo
je-li tu některý z důvodů pro přerušení trestního
stíhání (§ 173 odst. 1), předloží zprávu o výsledku
objasňování prokurátorovi s návrhem na odložení
nebo přerušení věci.
(6) O opatřeních podle odstavce 4 vyrozumí
orgán, který objasňování prováděl, vždy oznamo-
vatele.
7
§ 179e
(1) Prokurátor, jemuž dojde zpráva o výsledku
objasňování,
a) podá soudu návrh na potrestání, shledá-li, že
výsledky objasňování odůvodňují postavení po-
dezřelého před soud,
b) věc odloží, nejde-li ve věci o podezření z trest-
ného činu nebo přečinu,
c) věc odloží, jestliže je trestní stíhání nepřípust-
né podle § 11 odst. 1,
d) věc může odložit též, jestliže je trestní stíhání
neúčelné vzhledem k okolnostem uvedeným
v § 172 odst. 2,
e) věc přeruší, je-li tu některý z důvodů uvede-
ných v § 173 odst. 1,
f) odevzdá věc národnímu výboru nebo jinému
orgánu k projednání přestupku,
g) odevzdá věc jinému orgánu ke kázeňskému
nebo kárnému projednání, nebo
h) vrátí věc orgánu konajícímu objasňování s po-
kynem, v kterých směrech je třeba objasňo-
vání doplnit.
(2) Jestliže spolu se zprávou o výsledku objas-
ňování je prokurátorovi předána též zadržená oso-
ba, odevzdá prokurátor tuto osobu, pokud ji nepro-
pustí na svobodu, nejpozději do 48 hodin soudu
spolu s návrhem na potrestání. O vazbě rozhodne
soud.
(5) O opatřeních podle odstavce 1 písm. a) až
d) vyrozumí prokurátor vždy oznamovatele.
§ 179f
(1) Návrh prokurátora na potrestání obsahuje
a) označení prokurátora a den sepsání návrhu,
b) jméno, příjmení a osobní data podezřelého,
c) stručné uvedení skutku a příslušného zákon-
ného ustanovení, jehož porušení prokurátor
v skutku podezřelého spatřuje,
d) seznam důkazů, jejichž provedení při hlavním
líčení prokurátor navrhuje.
(2) K návrhu připojí prokurátor vždy zprávu
o výsledku objasňování spolu se všemi přílohami. "
23. § 186 odst. 1 písm. b) zní:
,, b) že věc má být postoupena podle § 171 odst. 1
nebo odst. 2"
24. V § 188 se provádějí tyto změny:
- v odstavci 1
písm. b) zní.
,, b) postoupí věc orgánu příslušnému ke kázeňské-
mu řízení, jsou-li tu okolnosti uvedené v § 171
odst. 2, "
8
písm. c) zní:
,, c) postoupí věc jinému orgánu, jsou-li tu okol-
nosti uvedené v § 171 odst. 1, "
písm. g) zní:
,, g) postoupí věc samosoudci, jestliže je podle
§ 314a odst. 1 příslušný konat o ní řízení; sa-
mosoudce je tímto rozhodnutím vázán, "
dosavadní písm. g) se označuje jako písm. h).
- odstavec 2 zní:
"(2) Po předběžném projednání obžaloby může
soud také zastavit trestní stíhání, jsou-li tu okol-
nosti uvedené v § 172 odst. 2. "
25. V § 222 se provádějí tyto změny:
- odstavec 2 zní:
"(2) Shledá-li soud v zažalovaném skutku to-
liko přestupek nebo kárné provinění, postoupí věc
orgánu příslušnému k rozhodování o tomto pře-
stupku nebo kárném provinění. "
- dosavadní odstavec 3 se vypouští a dosa-
vadní odstavec 4 se označuje jako odsta-
vec 3.
26. V § 266 odst. 1 se slova "předseda Nejvyššího
soudu" nahrazuje slovy "ministr spravedl-
nosti".
27. Za § 266 se vkládá § 266a, který zní:
"§ 266a
Jestliže stížnost pro porušení zákona směřuje
proti rozhodnutí okresního nebo krajského soudu,
rozhoduje o ní nejvyšší soud republiky; jestliže
směřuje proti rozhodnutí nejvyššího soudu repub-
liky, vojenského soudu nebo vojenského senátu
Nejvyššího soudu Československé socialistické re-
publiky, rozhoduje o ní Nejvyšší soud Českosloven-
ské socialistické republiky. "
28. V § 272 se slova "předseda Nejvyššího soudu"
nahrazují slovy "ministr spravedlnosti".
29. V § 274 se zrušuje odstavec 2 a vypouští se
označení odstavce 1.
30. V hlavě devatenácté se za oddíl třetí vkládá
oddíl čtvrtý, který včetně nadpisu zní:
"Oddíl čtvrtý
Řízení před samosoudcem
§ 314a
(1)Samosoudce koná řízení o přečinech a
o trestných činech neoprávněného užívání věci
z majetku v socialistickém vlastnictví podle § 133
odst. 1, útoku na státní orgán a orgán společenské
9
organizace podle § 154 odst. 2, útoku na veřejného
činitele podle § 156 odst. 2, ztěžování výkonu pra-
vomoci veřejného činitele podle § 156a, podněco-
vání podle § 164, schvalování trestného činu po-
dle § 165, nedovolené výroby lihu podle § 194a, opil-
ství podle § 201, výtržnictví podle § 202 odst. 1, ohro-
žování mravnosti podle § 205 odst. 1, neoprávněného
užívání cizího motorového vozidla podle § 209a
odst.
1 a 2, ublížení na zdraví podle § 221 odst. 1,
neoprávněného užívání cizí věci podle § 249 odst.
1, urážky mezi vojáky podle § 276, svémocného
odloučení podle § 284
odst. 1 a 2, porušování po-
vinností strážní služby podle § 285
odst. 1 a poru-
šování povinností dozorčí služby podle § 286
odst.
1 trestního zákona.
(2) Ustanovení odstavce 1 se však neužije,
jde-li o řízení o trestném činu proti mladistvému,
proti uprchlému, proti osobě, která je zbavena
způsobilosti k právním úkonům nebo jejíž způso-
bilost k právním úkonům je omezena, anebo jsou-li
vzhledem k tělesným nebo duševním vadám obvi-
něného pochybnosti o jeho způsobilosti náležitě se
hájit, proti osobě, která byla soudem již odsouzena
jako zvlášť nebezpečný recidivista, nebo jestliže
má být uložen souhrnný trest a dřívější trest byl
uložen v řízení před senátem.
§ 314b
(1) Ve věcech, ve kterých se konalo pouze
objasňování, se zahajuje trestní stíhání a nastá-
vají účinky vznesení obvinění tím, že návrh proku-
rátora na potrestání byl doručen soudu.
(2) Samosoudce má stejná práva a povinnosti
jako senát a jeho předseda.
(3) Samosoudce obžalobu a návrh na potres-
tání předběžně neprojednává.
(4) Koná-li se řízení jen o přečinu, není třeba
zachovat lhůtu k přípravě podle § 198 odst. 1.
(5) Při hlavním líčení přečte samosoudce k dů-
kazu vždy též zprávu o výsledku objasňování a její
přílohy.
(6) Poté, kdy byl návrh na potrestání doručen
obviněnému, nemůže jej prokurátor vzít zpět.
(7) Neveřejné zasedání samosoudce nekoná;
před rozhodnutím si však vyžádá vyjádření proku-
rátora.
§ 314c
(1) Samosoudce po obdržení návrhu prokurá-
tora na potrestání
a) postoupí věc příslušnému soudu, není-li dána
místní příslušnost soudu,
b) postoupí věc příslušnému orgánu k projed-
nání, jde-li o přestupek nebo o kárné provi-
nění, anebo postoupí věc orgánu příslušnému
ke kázeňskému řízení, jsou-li tu okolnosti uve-
dené v § 171 odst. 2,
10
c) trestní stíhání zastaví, jsou-li tu okolnosti uve-
dené v § 172 odst. 1,
d) trestní stíhání přeruší, jsou-li tu okolnosti
uvedené v § 173 odst. 1 písm. a) až d),
e) vrátí věc prokurátorovi, jestliže ve věci mělo
být konáno přípravné řízení,
f) pokud bylo ve věci konáno přípravné řízení,
může věc vrátit prokurátorovi též z důvodů
uvedených v § 188 odst. 1 písm. f)
(2) Do rozhodnutí podle odstavce 1 může pro-
kurátor podat stížnost, jež má, nejde-li o přerušení
trestního stíhání, odkladný účinek.
(3) Jestliže samosoudce neučiní žádné z roz-
hodnutí uvedených v odstavci 1, doručí návrh na
potrestání obviněnému spolu s předvoláním k hlav-
nímu líčení.
(4) Jestliže spolu s návrhem na potrestání
byla samosoudci odevzdána osoba zadržená podle
§ 76, rozhodne, pokud ji nepropustí na svobodu,
nejpozději do 48 hodin o jejím vzetí do vazby.
§ 314d
Neučiní-li samosoudce při hlavním líčení žád-
né z rozhodnutí uvedených v § 314c odst. 1 písm.
a) až e), rozhodne ve věci rozsudkem. "
31. V § 316 odst. 1 se slova "Nejvyššímu soudu"
nahrazují slovy "Nejvyššímu soudu Českoslo-
venské socialistické republiky" a v odstavci 2
slova "Nejvyšší soud" slovy "Nejvyšší soud
Československé socialistické republiky". Od
stávec 3 se vypouští.
32. V § 317 se slova "Nejvyšším soudem" nahra-
zují slovy "Nejvyšším soudem Československo
socialistické republiky".
33. Za § 350 se vkládá § 350a, který včetně nad-
pisu zní:
"§ 350a
Výkon trestu zákazu pobytu
(1) O uložení zákazu pobytu uvědomí předseda
senátu národní výbor a orgán Veřejně bezpečnosti,
na jejichž obvod se zákaz pobytu vztahuje, jakož
i národní výbor a orgán Veřejné bezpečnosti, v je-
jichž obvodě má odsouzený trvalé bydliště.
(2) Jestliže odsouzený pracuje v obvodě, na
který se vztahuje zákaz pobytu, uvědomí předseda
senátu též organizaci, u která je obviněný v pra-
covním poměru.
(3) Z důležitých důvodů může orgán Veřejné
bezpečnosti v místě jeho bydliště nebo pobytu po-
volit odsouzenému návštěvu místa nebo obvodu,
na který se vztahuje zákaz pobytu.
11
(4)Po dobu, po kterou odsouzený vykonává
činnou vojenskou službu, se trest zákazu pobytu
nevykonává. Jestliže odsouzený nespáchal ve vý-
konu trestu této služby žádný trestný čin a konal
řádně vojenskou službu, soud od výkonu trestu
zákazu pobytu nebo jeho zbytku upustí.
(5) Proti rozhodnutí podle odstavce 4 je pří-
pustná stížnost, jež má odkladný účinek. "
Článek II
Působnost, která podle tohoto zákona přísluší
nejvyšším soudům republik a Nejvyššímu soudu
Československé socialistické republiky, vykonává
do dne ustavení těchto soudů dosavadní Nejvyšší
soud. Rozhoduje přitom v senátu takového složení,
které je předepsáno pro soud, jehož funkci plní
Článek III
Jestliže ve věci, o níž podle § 17 odst. 1 no-
vého znění přísluší konat řízení v prvním stupni
krajskému soudu, byla podána před účinností to-
hoto zákona obžaloba u okresního soudu, dokončí
řízení o ní okresní soud.
Článek IV
Předsednictvo Federálního shromáždění se
zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné
znání zákona o trestním řízení soudním (trestní
řád), jak vyplývá ze změn a doplňků uvedených
v tomto zákoně.
Článek V
Předpis o rejstříku trestů vydá vláda Česko-
slovenské socialistické republiky nařízením.
Článek VI
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1 ledna
1970.
12
Důvodová zpráva
V souvislosti s vydáním ústavního zákona
upravujícího organizaci soudů a prokuratur
v ČSSR, který vychází z federativního uspořádání
státu, třeba též provést některé změny na úseku
trestního práva procesního. Osnova tedy navazuje
na ústavní a organizační změny a kromě toho
mění a doplňuje některá ustanovení trestního
řádu, kde požadavek nové úpravy zejména vyply-
nul ze zkušeností získaných při uplatňování zá-
konného opatření č. 99/1969 Sb., o některých pře-
chodných opatřeních nutných k upevnění a ochra-
ně veřejného pořádku. Tyto změny nejsou široké
a v podstatě se neodchylují od principů nynější
úpravy. Obecně se sice uznává naléhavost někte-
rých dalších změn, jež by měly spočívat v úpravě
přípravného řízení (zavedení jediné formy, po
zrušení vyhledávání), řízení o odvolání, jakož
i stížnosti pro porušení zákona a řízení o ní. Jde
však o závažné změny, jež znamenají hluboký zá-
sah do koncepce platného trestního řádu. Jejich
legislativní přípravě třeba věnovat zvýšenou po-
zornost, a proto se k jejich provedení přikročí
dodatečně.
Ústavní zákon nezachovává místní lidové sou-
dy, které dosud tvořily nejnižší článek soustavy
obecných soudů. Platný trestní řád však s exis-
tencí místních lidových soudů počítal a upravuje
postup orgánů činných v trestním řízení v přípa-
dech, kdy věc třeba odevzdat nebo postoupit míst-
nímu lidovému soudu k projednání. Vzhledem
k tomu se mění ustanovení, která se na činnost
místních lidových soudů vztahují (§ 4, 13, 48, 159,
171, 186, 188, 222).
Dalšími změnami sleduje osnova zjednodušení
trestního řízení a zvýšení ochrany práv občanů.
Odstraňuje dosavadní úpravu tzv. atrakce, tj.
práva Nejvyššího soudu měnit věcnou příslušnost
soudů a přikazovat věc vyššímu soudu, popřípadě
věc, která patří do pravomoci obecných soudů,
přikazovat soudům vojenským (§ 26). Zůstává
však v platnosti ustanovení, podle něhož možno
z důležitých důvodů odejmout věc příslušnému
soudu a přikázat ji jinému soudu téhož druhu a
stupně. Vzhledem k federativnímu uspořádání
státu bylo nutno upravit postup v případě, kdy
má být věc delegována soudu, jehož sídlo je ve
druhé republice (§ 25 odst. 2).
Na zásadě dosavadní úpravy, podle níž pří-
sluší konat v prvním stupni řízení o některých
trestných činech krajskému soudu, osnova setrvá-
vá. Aby se však zabezpečilo jednotné rozhodování
a zvýšila se ochrana důležitých zájmů společnosti,
vyhrazuje se krajskému soudu vedle kontrarevo-
lučních trestných činů projednávat též v prvním
stupni nejzávažnější kriminální trestné činy (§ 17
odst. 1). Článek III obsahuje v této souvislosti
přechodné ustanovení, jež řeší otázku postupu ve
věcech, o nichž od 1. 1. 1970 náleží konat řízení
v prvním stupni krajskému soudu.
Novou úpravou rozhodování o vazbě se vyho-
vuje požadavku vyslovenému v článku 9 Meziná-
rodního paktu o občanských a politických prá-
vech, k němuž ČSSR přistoupila. Osnova umožňuje
osobě, která byla vzata do vazby nebo jejíž žádosti
o propuštění z vazby nebylo vyhověno, aby cestou
stížnosti mohla v řízení před soudem uplatnit ná-
mitky proti zásahu prokurátora. Zabezpečuje, aby
v případech stížnosti proti rozhodnutí o vazbě po-
stupoval soud s urychlením (§ 146a). Novou úpra-
vou § 72 odst. 2 se též zajistí, aby o žádosti obvi-
něného o propuštění z vazby bylo vždy rozhodo-
váno. Současně se však chce čelit případnému
zneužívání tohoto práva ze strany obviněného.
Také v případech, v nichž jde o závažný zásah do
práv občanů (zajištění majetku, nařízení pozoro-
vání obviněného ve zdravotním ústavu nebo ve
zvláštním oddělení nápravného zařízení), se vy-
hrazuje soudu rozhodovat o podané stížnosti proti
rozhodnutí prokurátora, popřípadě vyšetřovatele
vydanému během přípravného řízení (§ 146a).
Další významnou změnou, kterou osnova při-
náší, je zavedení tzv. objasňování. Tato úprava
umožní pružnější postup ve stadiu předcházejícím
řízení před soudem a zajistí, aby přečiny jako činy
méně závažné a zpravidla skutkově jednoduché
byly urychleně objasňovány a projednány a jejich
pachatelé byli bezprostředně po činu potrestáni.
O přečinech bude konáno přípravné řízení zcela
výjimečně, a to jen v případech, kdy nutno provést
zajišťovací úkony závažnější povahy (§ 179c).
Orgány, které mohou konat objasňování
(§ 179a odst. 2), jsou určeny ve shodě s úpravou
vymezující orgány povolané konat vyhledávání.
V úpravě objasňování se uplatňuje zásada, že po-
stup orgánů konajících objasňování má být oproš-
těn od všeho, co by bránilo urychlenému postupu.
V řízení o objasňování se proto nevydává rozhod-
nutí o zahájení trestního stíhání a vznesení obvi-
nění, obviněného netřeba seznamovat s výsledky
objasňování a nepřipouští se účast obhájce. Osno-
va (§ 179b) přesně určuje úkony, jež lze v rámci
objasňování konat. Všechny tyto úkony lze usku-
tečnit v krátkém časovém sledu, takže k projed-
nání věci před soudem by mělo docházet bezpro-
středně po spáchání činu. Údaje vyslýchaných
osob se zpravidla zachytí jen ve zprávě o výsledku
objasňování (§ 179b odst. 2 písm. a), § 179 odst.
3 písm. c). Tam, kde půjde o zvlášť důležitou
informaci nebo kde hrozí nebezpečí, že vyslýchaná
osoba se k soudu z různých důvodů nebude moci