31
Navrhované rozšíření povinnosti organizace
nahradit pracovníku i škodu na věcech, kterou
utrpěl při výkonu práce úmyslnou trestnou čin-
ností jiné osoby, má pracovníku usnadnit dosa-
žení náhrady za takto utrpěnou škodu. Organizace
má možnost požadovat úhradu vyplacené náhrady
na škůdci.
Došlo-li vinou organizace k poškození zdraví
pracovníka jinak než pracovním úrazem nebo ne-
mocí z povolání, se vzhledem k navrhované úpra-
vě odškodňování pracovních úrazů (§ 195 odst. 2)
navrhuje přiměřeně upravit též výši náhrady ško-
dy, kterou utrpěl pracovník na zdraví vinou orga-
nizace jinak než pracovním úrazem nebo nemocí
z povolání.
Náhrada škody při pracovních úrazech (§ 195)
Náhrada škody za ztrátu na výdělku v dů-
sledku úrazů nebo nemocí z povolání byla dosud
limitována. Limity, které byly převzaty z důcho-
dového zabezpečení, však neodpovídají růstu prů-
měrných výdělků, k němuž došlo od jejich stano-
vení, a proto je třeba je zvýšit. Navrhuje se sta-
novit vyšší limit jednotně pro všechny pracovníky
bez ohledu na to, kde pracují, protože principy
náhrady škody mimo jiné vyžadují, aby tato ná-
hrada byla poskytována všem pracovníkům podle
jednotných zásad. Tento limit činí 2500 Kčs mě-
síčně, zvyšuje se však u pracovníků dosahujících
vyšších výdělků o 50 % rozdílu mezi skutečným
průměrným měsíčním výdělkem pracovníka před
vznikem škody a částkou 2500 Kčs, poněvadž spo-
lečenské ocenění práce se promítá i ve výši vý-
dělku.
Vzhledem k ekonomické náročnosti se navr-
huje provést úplné odstranění limitu této náhrady
pouze u škody vzniklé pracovníku výhradně v dů-
sledku porušení předpisů k zajištění bezpečnosti
a ochrany zdraví při práci organizací.
Pracovní spory (§ 207 až 216)
Obligatorní rozhodčí řízení prováděné odboro-
vými orgány mělo řadu nedostatků. Svěřit řešení
všech pracovněprávních sporů přímo soudům
není však vhodné, poněvadž projednání sporu ob-
jektivním orgánem dobře obeznámeným s míst-
ními podmínkami v organizaci, kde ke sporu do-
šlo, podle dosavadních zkušeností v řadě případů
může vést k vyřešení sporu bez zásahu soudu.
Proto se navrhuje zřídit v organizacích ko-
mise pro pracovní spory, jejichž členy bude volit
celý kolektiv pracovníků. Obligatorně budou pro-
jednávány před tímto orgánem pouze spory
o správnost potvrzení o zaměstnání a pracovních
posudků a o uložení kárných opatření, a to bez
ohledu na to, zda pracovní poměr trvá; i v těchto
případech se však umožňuje oběma účastníkům
sporu dosáhnout soudního rozhodnutí, pokud ne-
budou spokojení s rozhodnutím komise. Ve všech
ostatních pracovních sporech může se pracovník
i organizace obrátit podle své volby buď na smírčí
orgán nebo na soud.
Závazky učňů setrvat v organizaci po vyučení
(§ 227)
Navrhovaná úprava umožňuje, aby pracovní
smlouvy s učni mohly být sice uzavírány dříve
než dosud, ale na druhé straně až v době, kdy
učeň získal v organizaci zkušenosti potřebné pro
tak závažné rozhodnutí. Bude pak také věcí orga-
nizace, aby v prvém roce učebního poměru pečo-
vala o výuku a výchovu učně tak, aby byl ochoten
pracovní smlouvu uzavřít a uvedený závazek pře-
vzít.
Navrhovaná úprava má též zabránit, aby orga-
nizace získávaly pracovníky bezprostředně po je-
jich vyučení, aniž by samy nesly náklady spojené
s jejich vyučením. Proto se pro tyto případy na-
vrhuje zavést povinnost organizace, která takové-
ho pracovníka přijme, nahradit tyto náklady orga-
nizaci, která jej vyučila.
Tato povinnost však vznikne jen, zavázal-li se
učeň při uzavření pracovní smlouvy, že po vyučení
setrvá v organizaci, v níž se vyučí, po určitou
dobu, a nová organizace jej přijme do pracovního
poměru před splněním tohoto závazku. Lze oče-
kávat, že tato úprava nepřímo přispěje i k tomu,
aby pracovníci setrvali po vyučení v organizacích,
v nichž se vyučili.
Komplexní řešení otázek spojených s úhradou
nákladů zvyšování kvalifikace pracovníků a učňů
a úprava vzájemných vztahů organizací má být
provedena připravovaným zákonem o fondu děl-
nické kvalifikace.
Odpovědnost organizace vůči osobám pracujícím
u ní na základě dohody o pracích konaných mimo
pracovní poměr (§ 235 odst. 2)
Navrhovaná úprava stanoví stejnou odpověd-
nost organizacím za vzniklou škodu jak vůči pra-
covníkům, tak vůči osobám pracujícím na základě
dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr
a plyne z ní odpovědnost organizací za případnou
nemoc z povolání osob pracujících na základě
dohod.
Předchozí souhlas s uzavřením dohody o pracovní
činnosti (§ 237)
Předchozí písemný souhlas mateřské organi-
zace k uzavření dohody o pracovní činnosti má
zabránit, aby jiné organizace uzavíraly s jejími
pracovníky dohody o pracovní činnosti v přípa-
32
dech, kdy by to bylo na újmu plnění jejich úkolů
v mateřské organizaci nebo ohrožovalo jejich
zdraví.
Doručování písemnosti [§ 266a)]
Určité písemnosti, a to písemnosti týkající se
vzniku a zániku pracovního poměru i vzniku, změn
a zániku některých povinností vyplývajících z pra-
covněprávních vztahů, a dále také písemnosti ob-
sahující rozhodnutí o uložení kárného opatření,
jsou pro pracovníka i pro organizaci velmi vý-
znamné. Až dosud se postrádalo ustanovení, které
by vyhovujícím způsobem upravovalo jejich doru-
čování, a zejména které by účinně zabraňovalo
tomu, aby pracovníci vyhýbáním se doručení nebo
změnou bydliště bez udání adresy mařili doručení
těchto důležitých písemností.
Platnost zákoníka práce pro pracovní vztahy
výrobních družstev [§ 267a)]
U Členů výrobních družstev je jejich pracovní
vztah k družstvu součástí jejich členského pomě-
ru. Pokud jde o pracovní vztahy, jsou zásady, kte-
rými se řídí, do té míry blízké zásadám, kterými
se řídi pracovní vztah pracovníků v pracovním
poměru k organizaci, že je účelné, aby zákoník
práce - na rozdíl od dosavadního stavu, při němž
platil pro pracovní vztahy ve výrobních družstvech
pouze podpůrně - platil pro ně nyní přímo s ne-
zbytnými výjimkami.
Pokuty za porušování pracovněprávních
a mzdových předpisů [§ 270a)]
Velmi důležité je, aby bylo zároveň s opatře-
ními směřujícími k zlepšení pracovní kázně a po-
sílení autority vedoucích zabezpečeno také dodr-
žování pracovněprávních předpisů včetně mzdo-
vých předpisů ze strany organizace, neboť jinak
by se kárná i organizační opatření mohla míjet
účinkem.
Proto se navrhuje dát okresním národním vý-
borům jako objektivním orgánům státní správy
možnost ukládat za porušení uvedených předpisů
organizacím pokuty. Podnět k uložení pokuty mů-
že dát kterýkoliv orgán, který při své činnosti
porušení předpisů zjistí, zejména též státní a od-
borové orgány a orgány Státní banky Českoslo-
venské.
Srážka zvláštní daně z důchodu (§ 273)
Organizace má poskytovat pracovníku náhra-
du škody při pracovních úrazech ve výši rozdílu
mezi průměrným výdělkem pracovníka před vzni-
kem škody a výdělkem dosahovaným po něm a
připočtením případného invalidního důchodu. Daň
z důchodu nemá jít k tíži pracovníka, neboť o tuto
daň se mu poskytované odškodnění snižuje ve pro-
spěch organizace. Proto se navrhuje stanovit, že
invalidním důchodem a částečným invalidním dů-
chodem se rozumí důchod po odečtení případné
zvláštní daně z důchodu.
Ustanovení obsažená v čl. II sledují usnadněni
přechodu na novou právní úpravu.
Z tohoto článku zejména vyplývá také, že pra-
covní smlouvy uzavřené platně pouze ústně podle
dosavadní úpravy zůstávají dále v platnosti a není
nezbytné je nahrazovat písemnými smlouvami.
U pracovních úrazů a nemocí z povolání se
umožňuje přiměřeně upravit výši dosud vypláce-
ných náhrad za ztrátu na výdělku v případech,
kdy výše této náhrady byla stanovena rozhodnu-
tím soudu nebo dohodnuta mezi účastníky před
1. lednem 1970 nižší částkou vzhledem na dosud
platné limity této náhrady, pro zjednodušení byl
zde stanoven jednotný limit pro tyto náhrady
částkou 2500 Kčs měsíčně.
K urychlenému dořešení pracovních sporů,
které nebyly pravomocně ukončeny v rozhodčím
řízení před odborovými orgány do konce roku
1969, se ukládá těmto orgánům povinnost postou-
pit tyto spory k dalšímu projednávání příslušným
soudům.
V Praze dne 20. listopadu 1969
Předseda vlády ČSSR:
Ing. Černík v. r.
Ministr práce a sociálních věcí ČSSR:
Štanceľ v. r.
StT l - 3552669