Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1969
I v. o.
15
Vládní návrh
Zákon
ze dne.. 1969
o mateřském příspěvku
Federální shromáždění Československé socialis-
tické republiky se usneslo na tomto zákoně:
§ 1
Účel zákona
V zájmu zlepšení populačního vývoje se posky-
tuje pracujícím ženám, jestliže se věnují péči o děti
a nemají v této době příjem z pracovní činnosti,
mateřský příspěvek podle dalších ustanovení to-
hoto zákona.
§ 2
Osobní rozsah
(1) Tento zákon se vztahuje na
a) pracovnice v pracovním poměru,
b) členky výrobních družstev,
c) členky jednotných zemědělských družstev a
občanky, které trvale pracují v jednotném ze-
mědělském družstvu a nejsou dosud jeho člen-
kami ani nejsou k němu v pracovním poměru
(dále jen "družstevní rolnice"),
d) vojáky ně v činné službě, příslušnice ozbroje-
ných bezpečnostních sborů a Sborů nápravné
výchovy,
2
e) jednotlivě hospodařící rolnice a jiné ženy sa-
mostatně hospodařící, jakož i spolupracující
členky rodin jednotlivě hospodařících rolníků
a jiných osob samostatně hospodařících, *)
f) učnice, žákyně a studentky v denním studiu
na školách poskytujících střední, vyšší nebo
vysokoškolské vzdělání, jakož i žákyně vojen-
ských škol,
g) občanky poskytující služby a opravy na zákla-
dě povolení národního výboru, **)
h) ženy, které jsou po skončení zaměstnání (pra-
covní činnosti), členství ve výrobním družstvu,
školní docházky nebo studia vedeny v evidenci
národního výboru jako uchazečky o zaměst-
nání, ***)
ch) spisovatelky, hudební skladatelky, výtvarné
umělkyně, architektky, vědecké pracovnice,
novinářky, výkonné umělkyně a artistky, uzna-
né příslušnou vrcholnou ideovou organizaci
(dále jen "umělkyně"), +)
i) jiné ženy, které jsou účastný nemocenského
pojištění pracovníků jako pracovnice, pokud
jde o jejich nároky v mateřství. ++)
(2) Kde se dále v tomto zákoně mluví o pra-
covnicích, rozumějí se tím ženy uvedené v před-
chozím odstavci; kde se mluví o zaměstnání, ro-
zumí se tím též služba v ozbrojených silách, ozbro-
jených bezpečnostních sborech a ve Sborech ná-
pravné výchovy, jakož i studium.
§ 3
Podmínky nároku
(1) Pracovnice, která se rozhodla pečovat
o dítě do jednoho roku věku místo výkonu zaměst-
nání (pracovní činnosti), má nárok na mateřský
příspěvek, jestliže
a) byla v posledních dvou letech před porodem
zaměstnána (pracovně činná) alespoň 270 dnů.
*), § 1 odst. 3 a § 21 vyhlášky č. 105/1931 Sb. o důchodovém pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a ji-
ných osob samostatné hospodařících a o poskytování zaopatřovacího příspěvku členům jejich rodin, ve zněni
vyhlášek č. 93/1968 Sb. a č. 181/1968 Sb.
**) část druhá vyhlášky č. 21/1985 Sb., o důchodovém zabezpečení, nemocenském pojištění a preventivní a lé-
čebné péči některých občanů činných při poskytování služeb, ve znění vyhlášky č. 94/1988 Sb.
***) vyhláška č. 182/1968 Sb., o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti uchazečů o zaměstnání.
+) § 59 a násl. vyhlášky č. 102/1984 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění vyhlášek
č. 91/1968 Sb. a č. 179/1968 Sb.
++) zákon č. 54/1958 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákonů č. 16/1959 Sb. a č. 87/1968 Sb.,
a předpisy vydané podle něho, zejména vyhláška č. 190/1958 Ú. 1., o nemocenském pojištění a o důchodo-
vém zabezpečení funkcionářů národních výborů, a část první vyhlášky č. 21/1985 Sb.;
předpisy zakládající u některých skupin pracujících účasť na nemocenském pojištění pracovníků, zejména
zákon č. 36/1964 Sb., o organizaci soudů a o volbách soudců, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 57/1963
Sb., o advokacii.
3
b) celodenně a řádně pečuje
1. alespoň o jedno vlastní dítě do jednoho roku
věku a vedle toho řádně pečuje o další dítě
nebo děti (vlastní nebo převzaté do své
trvalé péče nahrazující mateřskou péči) ve
věku do skončení povinné školní docházky
nebo o dítě Invalidní do 26 let věku, které
vyžaduje stálé péče, nebo
2. alespoň o jedno vlastní dítě do jednoho roku
věku, jde-li o pracovnici neprovdanou, ovdo-
vělou, rozvedenou nebo z jiných vážných dů-
vodů osamělou, která nežije s druhem, a
c) v době této péče nemá nárok na mzdu (plat,
pracovní odměnu, jiný příjem z výdělečné čin-
nosti) ani nepobírá peněžité dávky nemocen-
ského pojištění (zabezpečení v nemoci, zabez-
pečení matky a dítěte, nemocenské péče
v ozbrojených silách) nahrazující mzdu ani
příspěvek před nástupem nového zaměstnání, +)
příspěvek před umístěním do zaměstnání+ +)
nebo příspěvek po dobu přípravy pro povo-
lání. +++)
(2) Na mateřský příspěvek má nárok též pra-
covnice, která převzala dítě do jednoho roku věku
do své trvalé péče nahrazující mateřskou péči,
i když pečuje celodenně a řádně jen o toto dítě,
jsou-li splněny ostatní podmínky uvedené v odstav-
ci
1 písm. a) a c); přitom se podmínka doby za-
městnání (pracovní činnosti) zjišťuje ke dni, od
kterého pracovnice převzala dítě do své trvalé
péče.
(3) Za dítě převzaté do trvalé péče nahrazující
mateřskou péči se považuje dítě, jež bylo převzato
do této péče na základě rozhodnutí příslušného or-
gánu, nebo dítě, jehož matka zemřela.
(4) Na mateřský příspěvek má nárok též ne-
provdaná, ovdovělá, rozvedená nebo z jiných váž-
ných důvodů osamělá pracovnice [odstavec
1 písm.
b) č. 2], i když je výdělečně činná, jestliže dítě
mladší jednoho roku nemohlo být z vážných dů-
vodů umístěno v jeslích a pracovnice mu po dobu
výkonu zaměstnání (pracovní činnosti) jinak za-
jistila na svůj náklad potřebnou péči jmou osobou,
než jsou rodiče, prarodiče nebo sourozenci pracov-
nice.
(5) Mateřský příspěvek náleží také tehdy, jest-
liže pracovnice skončila své zaměstnání (pracovní
+) vyhláška č. 86/1967 Sb., kterou se upravuje uvolňováni pracovníků a jejich umísťování a hmotné zabezpe-
čení v souvislosti s likvidací neefektivních provozů a s jinými racionalizačními opatřeními, ve znění vyhlášky
č. 132/1968 Sb.
++) § 72 zákona č. 101/1964 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákonů č. 89/1968 Sb. a č. 161/1968 Sb., a
§ 94 vyhlášky č. 102/1964 Sb.
+++) § 72 zákona č. 101/1984 Sb., § 95 vyhlášky č. 102/1964 Sb., § 108 zákona č. 103/1964 Sb., o sociálním za-
bezpečení družstevních rolníků, ve znění zákonů č. 141/1965 Sb., č. 116/1967 Sb., č. 89/1968 Sb. a č. 161/1988
Sb. a § 78 vyhlášky č. 104/1964 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení družstevních rolníků,
ve znění vyhlášek č. 142/1965 Sb., č. 117/1967 Sb, č. 92/1968 Sb. a č. 180/1968 Sb.
4
činnost) již před porodem, popřípadě převzetím
dítěte do trvalé péče a od skončení zaměstnání
(pracovní činnosti] do dne porodu [převzetí dítěte)
neuplynula doba delší než devět měsíců.
(6) Mateřský příspěvek náleží, jen jestliže děti
uvedené v předchozích odstavcích mají státní ob-
čanství Československé socialistické republiky a
žijí na jejím území.
§ 4
Doba poskytování mateřského příspěvku
(1) Mateřský příspěvek se poskytuje nejdéle do
dne, kdy dítě dosáhlo jednoho roku věku, i když po
porodu tohoto dítěte další dítě (§ 3
odst. 1 písm. b)
zemřelo, ukončilo povinnou školní docházku, anebo
invalidní dítě dosáhlo věku 26 let, přestalo být in-
validní nebo odpadla potřeba stálé péče o ně.
(2) Je-li dítě mladší jednoho roku nebo pracov-
nice ze zdravotních důvodů v ústavním ošetřování
po dobu delší než tři měsíce, mateřský příspěvek
se počínajíc čtvrtým měsícem neposkytuje. Přísluš-
ný orgán (§ 12) může však ze závažných důvodů
rozhodnout, že se mateřský příspěvek bude posky-
tovat i nadále.
§ 5
Výče mateřského příspěvku
(1) Mateřský příspěvek činí, pečuje-li pracov-
nice
|
o jedno dítě do jednoho roku věku |
500 Kčs |
|
o dvě děti do jednoho roku věku |
700 Kčs |
|
o tři a více dětí do jednoho roku věku |
900 Kčs |
|
(2) Náleží-li mateřský příspěvek jen po část |
|
|
o jedno díťě do jednoho roku věku |
16 Kčs |
|
o dvě děti do jednoho roku věku |
23 Kčs |
|
o tři a více dětí do jednoho roku věku |
30 Kčs |
(3) Mateřský příspěvek se poskytuje měsíčně
pozadu.
§ 6
Výjimečné poskytování mateřského příspěvku
Jestliže pracovnice pobírá nemocenské, peně-
žitou pomoc v mateřství nebo příspěvek před ná-
stupem nového zaměstnání, příspěvek před umís-
těním nebo příspěvek po dobu přípravy pro povo-
lání částkou, která je nižší, než by činil mateřský
příspěvek a pracovnice jinak splňuje ostatní pod-
mínky nároku na mateřský příspěvek, poskytuje se
jí mateřský příspěvek ve výši rozdílu mezi tímto
příspěvkem a uvedenou dávkou, popřípadě příspěv-
kem před nástupem nového zaměstnání, příspěv-
kem před umístěním do zaměstnání nebo příspěv-
kem po dobu přípravy pro povolání.
5
§ 7
Souběh nároků
Splňuje-li pracovnice podmínky pro nárok na
mateřský příspěvek ze dvou nebo několika zaměst-
nání (pracovních činností), náleží mateřský pří-
spěvek jen jednou, a to z toho zaměstnání (pra-
covní činností)
v němž pracovnice dosahovala vyš-
šího výdělku.
§ 8
Změna a vrácení mateřského příspěvku
(1) Změní-li se nebo odpadnou-li skutečnosti
rozhodné pro nárok na mateřský příspěvek nebo
jeho výši, nebo jestliže mateřský příspěvek byl při-
znán na podkladě omylu, mateřský příspěvek se
odejme nebo sníží anebo jeho výplata zastaví
dnem, kdy nastal některý z uvedených důvodů pro
tato opatření; byl-li však mateřský příspěvek již
vyplacen, provede se odnětí, snížení nebo zastavení
výplaty příspěvku ode dne následujícího po posled-
ním dnu, za nějž byl příspěvek již vyplacen. Zvý-
šení mateřského příspěvku se provede ode dne, od
něhož náleží, pokud nárok na mateřský příspěvek
za jednotlivý kalendářní měsíc není promlčen.
(2) Jestliže pracovnice zavinila, že mateřský
příspěvek byl vyplácen neprávem nebo v nesprávné
výši, je povinna tento příspěvek vrátit; to platí ze-
jména, jestliže příspěvek vylákala, zamlčela někte-
rou rozhodnou skutečnost nebo nesplnila jinou zá-
važnou povinnost uloženou tímto zákonem. O po-
vinnosti vrátit přeplatek rozhoduje orgán, který je
příslušný rozhodovat o přiznání nebo odnětí ma-
teřského příspěvku (§ 12). Částky neprávem při-
jaté, pokud je pracovnice povinna je vrátit na
základě vykonatelného rozhodnutí, mohou být
sráženy též z běžně vypláceného nebo později při-
znaného mateřského příspěvku anebo ze mzdy
nebo jiného pracovního příjmu; přitom platí ob-
dobně předpisy o částkách, které nelze zabavit při
výkonu soudních rozhodnutí srážkou ze mzdy. *)
(3) Vrácení částek vyplacených neprávem mů-
že být požadováno nejdéle do jednoho roku ode
dne, kdy příslušný orgán zjistil, že mateřský pří-
spěvek byl vyplácen neprávem, nejdéle však do tří
let od jeho výplaty.
§ 9
Promlčení nároku na mateřský příspěvek
Nárok na mateřský příspěvek za kalendářní
měsíc se promlčuje uplynutím jednoho roku od po-
sledního dne v měsíci, za který příspěvek náležel.
*) § 276 a násl. zákona č. 99/1963 Sb. (občanský soudní řád).
6
§ 10
Ohrada
Výdaje vzniklé poskytováním mateřského pří-
spěvku hradí stát.
Organizace a řízení
§ 11
Uplatnění nároku
(1) Nárok na mateřský příspěvek uplatňují
a) pracovnice v pracovním poměru a ženy, které
jsou účastný nemocenského pojištění jako pra-
covnice, u organizace provádějící jejich nemo-
censké pojištění,
b) členky výrobních, družstev u družstva, v němž
jsou pracovně Činně,
c) družstevní rolnice u jednotného zemědělského
družstva, v němž jsou pracovně činné,
d) vojáky ně v činné službě, příslušnice ozbroje-
ných bezpečnostních sborů a příslušnice Sborů
nápravné výchovy u orgánů, které provádějí
jejich nemocenskou péči,
e) ostatní pracovnice u okresního národního vý-
boru příslušného podle jejich trvalého pobytu.
(2) Pracovnice, kterým vznikl nárok na mateř-
ský příspěvek v případech uvedených v § 3 odst.
5, uplatňují nárok na tento příspěvek u té z orga-
nizací, popřípadě u toho z orgánů uvedených
v předchozím odstavci, který byl pro ně příslušný
v době skončení zaměstnání (pracovní činnosti).
§ 12
Orgány rozhodující o mateřském příspěvku
(1) O mateřském příspěvku rozhoduje orgán
příslušný k provádění nemocenského pojištění (za-
bezpečení v nemoci, nemocenské péče v ozbroje-
ných silách); pro rozhodování o mateřském pří-
spěvku, pro řízení o něm a pro jeho výplatu platí
obdobně předpisy o nemocenském pojištění (za-
bezpečení v nemoci, nemocenské péči v ozbroje-
ných silách), jehož byla pracovnice naposledy
účastná, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2) V ostatních případech rozhoduje o mateř-
ském příspěvku okresní národní výbor (§ 11
odst.
1 písm. e); přitom postupuje podle správního řádu.
Mateřský příspěvek vyplácí okresní národní výbor
nejpozději 15. dne kalendářního měsíce následují-
cího po měsíci, v němž byly splněny podmínky pro
nárok na tento příspěvek.
(3) Pro úkoly závodů a orgánů nemocenského
pojištění, jakož i pro vykazování, zúčtování a úhra-
du mateřského příspěvku mezi závody a orgány
nemocenského pojištění platí obdobně předpisy
o nemocenském pojištění pracovníků.
7
§ 13
Povinnosti pracovnice
(1) Pracovnice, která uplatnila nárok na ma-
teřský příspěvek, je povinna osvědčit skutečnosti,
kterých je třeba k rozhodnutí o mateřském pří-
spěvku.
(2) Pracovnice je povinna hlásit změny ve sku-
tečnostech, klére jsou rozhodné pro nárok na ma-
terský příspěvek nebo jeho zánik anebo pro výši
a výplatu mateřského příspěvku, nejpozději do 15
dnů ode dne, kdy tato změna nastala.
§ 14
Doba zaměstnání
(1) Do doby 270 dnů zaměstnání (pracovní čin-
nosti) potřebné pro nárok na mateřský příspěvek
se započítávají doby, v nichž pracovnice
a) byla účastná nemocenského pojištění pracov-
níků nebo členů výrobních družstev,
b) byla účastná nemocenské péče v ozbrojených
silách,
c) byla účastná zabezpečení družstevních rolníků
podle předpisů o jejich sociálním zabezpečení
anebo důchodovém pojištění jednotlivě hospo-
dařících rolníků a jiných osob samostatně hos-
podařících,
d) byla účastná zabezpečení umělců podle před-
pisů o jejich sociálním zabezpečení,
e) byla účastná důchodového zabezpečení občanů
poskytujících služby a opravy na základě po-
volení národního výboru,
f) byla účastná zabezpečení důchodců v nemoci,
g) pobírala po zámku pojištění, popřípadě jiného
zabezpečení (péče) nemocenské, peněžitou po-
moc v mateřství nebo mateřský příspěvek,
h) studovala po skončení povinné školní docház-
ky na škole poskytující střední, vyšší nebo vy-
sokoškolské vzdělání,
ch) byla po skončení zaměstnání (pracovní čin-
nosti), členství ve výrobním družstvu, školní
docházky nebo studia vedena v evidenci ná-
rodního výboru jako uchazečka o zaměstnání.
(2) Pokud se doby uvedené v předchozím od-
stavci navzájem časově kryjí, započtou se jen jed-
nou.
§ 15
Součinnost zdravotnických zařízení a orgánů
povelených péčí o děti a mládež
Zdravotnická zařízení a orgány pověřené péčí
o děti podávají v oboru své působnosti orgánům
příslušným k rozhodování o nároku na mateřský
příspěvek hlášení o okolnostech, které jsou roz-
hodné pro vznik a trvání nároku na mateřský pří-
spěvek.
8
§ 16
Odstraňování tvrdosti
Tvrdosti, které by se vyskytly při provádění
tohoto zákona, mohou odstraňovat
okresní správy nemocenského pojištění, jde-li
o pracovnice účastné nemocenského pojištění pra-
covníků,
příslušný svaz výrobních družstev, jde-li
o členky těchto družstev, účastné nemocenského
pojištění členů výrobních družstev,
orgány příslušné k odstraňování tvrdostí na
úseku nemocenské péče v ozbrojených silách, jde-li
o vojákyně v činné službě, příslušnice ozbrojených
bezpečnostních sborů a příslušnice Sborů nápravné
výchovy;
v ostatních případech může tyto tvrdosti od-
straňovat okresní národní výbor.
Přechodná a závěrečná ustanovení
§ 17
Pracovnicím, které dne 1. července 1970 pečují
o dítě do jednoho roku věku a splňují ostatní pod-
mínky stanovené tímto zákonem, se poskytuje ma-
teřský příspěvek od 1. července 1970 po dobu sta-
novenou tímto zákonem.
§ 18
Federální ministerstvo práce a sociálních věcí
může v dohodě s Ústřední radou Československého
revolučního odborového hnutí a příslušnými ústřed-
ními orgány stanovit podrobnosti k provedení to-
hoto zákona, zejména o tom, jak se uplatňuje ná-
rok na mateřský příspěvek a jak se tento příspěvek
vykazuje, zúčtovává a uhrazuje.
§ 19
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. červen-
ce 1970.
Důvodová zpráva
Všeobecná část
Zaměstnanost žen a populační vývoj
V našem národním hospodářství bylo v roce
1967 z celkového počtu 3845 tisíc žen v produktiv-
ním věku 3046 tisíc, tj. 79, 22 % ekonomicky čin-
ných žen. Z toho připadalo
|
na počet žen |
na území |
na území |
|
v produktivním věku |
2668 tisíc |
1177 tisíc |
|
ekonomicky činných |
2285 tisíc |
761 tisíc |
|
(85, 64%) |
(64, 65%) |
9
Vysoká zaměstnanost žen, která má vzestupnou
tendenci, je v souladu s potřebami naší ekonomiky,
je však jednou z příčin nepříznivého vývoje popu-
lace, jde-li o ženy v mladém věku. Podle posled-
ních známých dat (k 31. 12. 1961) bylo ze všech
vdaných žen v Československé socialistické repub-
lice ekonomicky činných žen ve věku
od 20 do 24 let od 25 do 29 let od 30 do 34 let
58, 6 % 53, 7 % 56, 5 %
V českých zemích nastal pomalý pokles porod-
nosti již po roce maximální úrovně (1946); na Slo-
vensku se udržela její příznivá výše až do poloviny
padesátých let. Tempo poklesu se však po přijetí
zákona o umělém přerušení těhotenství (1958)
zrychlilo. Po dočasném zlepšení v letech 1963 až
1964 poklesla úroveň porodnosti v českých zemích
a při současném poklesu plodnosti i na Slovensku
nebyla v roce 1967 - poprvé v poválečné době -
zajištěna ani prostá reprodukce obyvatelstva. V ro-
ce 1968 byl registrován nejnižší počet živě naro-
zených dětí v posledních letech (214000). Tento
nepříznivý vývoj, dokumentovaný následujícím pře-
hledem, vyžaduje naléhavého řešení na úseku po-
moci rodinám s dětmi:
Počet narozených děti
|
průměr 1945-49 |
1958 |
1959 |
1963 |
1964 |
1967 |
|
ČSSR 285 737 |
235 034 |
216 973 |
235 998 |
241 298 |
215 766 |
|
ČSR 198 940 |
141 762 |
128 982 |
148 840 |
154 420 |
138 300 |
|
SSR 86 797 |
93272 |
87991 |
87158 |
86878 |
77466 |
S řešením naléhavých sociálních potřeb počítá
realizační směrnice květnového pléna ÚV KSČ
i prohlášení vlády ČSSR z října t. r.
V sociálním programu celkové koncepce roz-
voje sociálního zabezpečení obyvatelstva, který byl
vypracován federálním ministerstvem práce a so-
ciálních věcí, se poukazuje na nezbytnost řešení
nejnaléhavějších sociálních potřeb, zejména po-
moci rodinám s dětmi (zavedení mateřského pří-
spěvku a některá další opatření).
Dosavadní stav péče o matky s malými dětmi
Pracovnice v pracovním poměru, která porodí
a byla v posledních dvou letech před porodem ale-
spoň 270 dní účastná nemocenského pojištění, má
nárok na peněžitou pomoc v mateřství ve výši
90 % čisté denní mzdy po dobu 26 týdnů. Poněvadž
z této doby se zpravidla vyčerpávají čtyři týdny
před porodem, jsou tyto matky zabezpečeny po po-
rodu zpravidla po dobu 22 týdnů.
Obdobně je tomu u některých dalších skupin
pracujících žen (členek výrobních družstev, členek
JZD, pojištěných žákyň a studentek pobírajících
sociální stipendium apod. ). Jednotlivě hospodařící
rolnice, jiné ženy. samostatně hospodařící, spolu-
pracující Členky rodin jednotlivě hospodařících rol-
níků a jiných osob samostatně hospodařících a
občanky poskytující služby a opravy na základě
povolení národního výboru nemají nárok na peně-
žitou pomoc v mateřství.
Pracovnicím pečujícím o malé dítě se již podle
dosavadních předpisů umožňuje požádat po vyčer-
pání nároku na peněžitou pomoc v mateřství o dal-
ší neplacenou dovolenou až do jednoho roku věku
dítěte. Doba péče o dítě do tří let jeho věku se jim
započítává do doby zaměstnání rozhodné pro výši
sazby nemocenského, pro nárok na důchod, pro
výměru dovolené apod.
Dosud se vycházelo z úvahy, že relativně krát-
ká mateřská dovolená stačí pro uspokojení základ-
ních fyziologických a psychologických potřeb
kojence, zatímco další vývoj dítěte měl být zabez-
pečován v jeslích a později v mateřské škole. Vý-
znam prvních několika let rodinné péče o dítě byl
podceněn. Přitom ani kapacita jeslí ani jejich roz-
místění nevyhovují potřebám (v roce 1968 bylo na
640 000 dětí ve věku do tří let jen 67 700 míst v jes-
lích).
Nejvhodnějším věkem pro vstup dětí do jeslí
je věk kolem 2 1/2 roku. Doba pobytu v jeslích pak
nemá být delší než 6 hodin denně. V současné době
však děti přicházejí do jeslí v příliš časném věku
(68% před dovršením jednoho roku], denní pobyt
většiny dětí v jeslích je devět až deset hodin. Ženy
se obvykle vracejí do zaměstnání po vyčerpání ma-
teřské dovolené v délce 26 týdnů, kdy pobíraly pe-
něžitou pomoc v mateřství, neboť snížením příjmů
v rodině při přerušení výdělečné činnosti ženy
v období, kdy potřeby narozením dítěte vzrůstají,
se projevuje sociálně tíživě. Předčasný návrat do
10
zaměstnání snižuje úroveň péče o dítě a někdy
1 poškozuje jeho zdravotní stav (zejména též při
nedostatku dobře vybavených jeslí).
Je proto nezbytné vytvořit takové společenské
podmínky, které dají matkám malých dětí možnost
po uplynutí placené mateřské dovolené podle osob-
ní a rodinné situace a podle kvalifikačních i pra-
covních podmínek volby buď pracovat v zaměst-
nání nebo se věnovat péči o nejmenší děti doma.
Takové řešení může též alespoň částečně přispět
ke zlepšení populačního vývoje.
Navrhovaná úprava
Návrh zákona umožňuje ekonomicky činným
ženám, aby se rozhodly pokračovat v pracovní čin-
nosti anebo se věnovat osobní péči o dítě. Podle
návrhu se ženám zajišťuje peněžitý příspěvek, roz-
hodnou-li se pečovat o dítě do jednoho roku jeho
věku osobně. Má tím být vytvořena reálnější zá-
kladna pro využití neplacené mateřské dovolené
do jednoho roku věku dítěte po vyčerpání mateř-
ské dovolené.
Do okruhu žen, které se rozhodly pečovat
o děti a jimž se bude poskytovat mateřský příspě-
vek, spadají jednak ženy, jimž podle dosavadních
předpisů náleží peněžitá pomoc v mateřství (např.
pracovnice v pracovním poměru, družstevní rol-
nice, studentky pobírající sociální stipendium), a
to po skončení výplaty této pomoci, jednak některé
další skupiny žen (např. jednotlivě hospodařící
rolnice a jiné ženy samostatně hospodařící, stu-
dentky nepobírající sociální stipendium), jimž pe-
něžitá pomoc v mateřství nenáleží. Se zřetelem
k tomu, že navrhovanou úpravou se sleduje ovliv-
nit vývoj populace v ČSSR, omezuje se okruh
oprávněných žen podle návrhu jen na ty ekono-
micky činné ženy, které žijí s dětmi na území ČSSR
a jejichž děti mají československou státní přísluš-
nost.
Z ekonomického hlediska (z hlediska bilance
pracovních sil i předpokládaných nákladu) není
prozatím možné poskytnout tento příspěvek již na
první dítě; proto se navrhuje poskytnout jej ženám,
které celodenně a řádně pečují aspoň o dvě děti,
z nichž jedno je ve věku do jednoho roku a druhé
dítě (další děti) ve věku do skončení povinné
školní docházky nebo ve věku do 26 let, jde-li
o dítě, které je invalidní a potřebuje stálou péči.
Výjimečně má být umožněno poskytnout pří-
spěvek i při péči o jedno dítě v případech, kdy je
situace žen obzvláště svízelná, jako je tomu u osa-
mělých matek (především svobodných), anebo
v případech zvláštního zájmu společnosti na zajiš-
tění zvýšené péče o děti, např. při osvojení dítěte.
Příspěvek se navrhuje ve výši 500 Kčs měsíčně;
jde-li o dvě děti ve věku do jednoho roku, navrhuje
se ve výši 700 Kčs měsíčně, a jde-li o tři nebo více
dětí do jednoho roku věku, ve výši 900 Kčs měsíč-
ně. Uvedené částky zhruba kryjí alespoň minimální
životní náklady ženy a přitom vycházejí z reálných
možností, pokud jde o společenské zdroje.
Tato úprava nevyžaduje změnu pracovněpráv-
ních předpisů, neboť již dosavadní předpisy (§ 157
odst. 2 zákoníku práce a § 20
odst. 1 zákona
č. 103/1964 Sb., o sociálním zabezpečení družstev-
ních rolníků, ve znění pozdějších předpisů) zajiš-
ťují výdělečně činným matkám právo na další ma-
teřskou dovolenou až do doby jednoho roku věku
dítěte.
O mateřském příspěvku budou rozhodovat or-
gány, které již rozhodují o peněžité pomoci v ma-
teřství; jde-li o pracovnice v pracovním nebo
obdobném poměru, orgány ROH a závod, v němž
jsou zaměstnány, jde-li o členky výrobních druž-
stev, příslušný orgán výrobních družstev, jde-li
o družstevní rolnice, jednotná zemědělská družstva
a jde-li o vojákyně v činné službě a příslušnice
ozbrojených bezpečnostních sborů a Sborů náprav-
né výchovy, orgány příslušné pro provádění jejich
nemocenské péče; v ostatních případech budou
rozhodovat okresní národní výbory.
Na závodě i v jednotném zemědělském družstvu
bude poskytování mateřského příspěvku zpravidla
navazovat na ukončení výplaty peněžité pomoci
v mateřství. Na závodě (JZD) jsou známy skuteč-
nosti rozhodné pro nárok na mateřský příspěvek,
neboť je závod (JZD) zjišťoval již při rozhodování
o peněžité pomoci v mateřství pracovnice (druž-
stevní rolnice). Kdyby i zde (a půjde o největší
počet případů] rozhodoval o mateřském příspěvku
okresní národní výbor, musel by si sdělení těchto
skutečností vyžadovat na závodě (JZD). Organi-
zační úprava v předloženém návrhu vychází z hle-
diska administrativní účelnosti.
Možnost pobírat mateřský příspěvek budou
používat především ženy s nízkými příjmy. U nich
bude totiž příspěvek ve výši 500 Kčs měsíčně do
určité míry náhradou mzdy, neboť rozdíl mezi
jejím dosavadním příjmem a touto částkou se kom-
penzuje úspornějším vedením domácnosti. Budou
však jí pravděpodobně používat i ženy s vyššími
příjmy, kde vyšší příjem manžela bude s to zabez-
pečit bez podstatného omezení rodiny rozdíl mezi
příspěvkem a úsporami na domácnost na jedné
straně a mezi unikajícím příjmem ženy na druhé
straně.
Náklady na navrhovanou úpravu
Podle přibližných přepočtů dochází celostátně
asi u 70000 ekonomicky-činných žen k porodu
druhého a dalšího dítěte. Předpokládá se, že část
žen (zejména kvalifikovaných s vyššími pracovními
příjmy) mateřského příspěvku nevyužije; počet
žen, které jej využijí se odhaduje na 85 % celko-
vého počtu, tj. zhruba na 65 000. Tyto ženy budou
pobírat mateřský příspěvek převážně od ukončení