Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1969
I v. o.
14
Vládní návrh
Zákon
ze dne 1969,
kterým se stanoví zásady pro zákony národních rad o podnikových daních
a příspěvku na sociální zabezpečení
Federální shromáždění Československé socia-
listické republiky se usneslo na tomto zákoně:
Úvodní ustanovení
§1
Tento zákon stanoví zásady pro zákony národ-
ních rad o
a) podnikových daních, kterými jsou daň ze zis-
ku, daň z jmění a daň z objemu mezd,
b) příspěvku na sociální zabezpečení.
§2
Poplatníci dani
(1) Poplatníky daní ze zisku a daně z jmění
jsou:
a) státní hospodářské organizace, u nichž objem
výkonů průmyslové nebo stavební činnosti po-
případě souhrn objemů těchto činností přesa-
huje polovinu celkových výkonů;
b) oborová (generální) ředitelství, pokud alespoň
polovina podřízených organizací podléhá zda-
nění podle písm. a);
2
c) organizace zahraničního obchodu;
d) tuzemské akciové společnosti;
e) organizace vzniklé na podkladě smlouvy o sdru-
žení, *) pokud alespoň polovina jejich zakla-
datelů jsou organizace uvedené pod písm.
a)
až d).
(2) Poplatníky daně z objemu mezd jsou všech-
ny státní hospodářské organizace, organizace za-
hraničního obchodu, tuzemské akciové společnosti,
organizace uvedené v
odst. 1 písm. e) a organi-
zace podléhající důchodové dani**) s činností pře-
vážně obchodní.
(3) Poplatníky podnikových daní nejsou orga-
nizace, které podléhají důchodové dani,
**) důcho-
dové části zemědělské daně***) a organizace, pro
něž byl podle dosavadních předpisů+ ) ke dni účin-
nosti zákona stanoven zvláštní vztah ke státnímu
rozpočtu. Dani ze zisku a dani z jmění nepodléhají
organizace Ústřední správy železnic a státní ze-
mědělské organizace s výjimkou zemědělských
stavebních organizací.
ČÁST I
Daň ze zisku
§ 3
Základ daně
(1) Základem daně je vytvořený bilanční zisk
z veškeré činnosti organizací uvedených v § 2
odst. 1 (dále jen "podniky") a z hospodaření
s veškerým majetkem, vykázaný v řádně vedeném
účetnictví, zvýšený o položky, které je nutno připo-
čítat (dále jen "připočitatelné položky") a snížený
o položky, které lze odpočítat [dále jen "odpoči-
tatelné položky").
(2) Bilanční zisk tvoří tržby z výrobních čin-
ností, předání výrobků, prací a služeb, aktivování
investic, aktivování materiálu, tržby z nevýrobních
činností, ostatní výnosy, jakož
1 cenové přirážky
(srážky) a dotace zvyšující tržby, změny stavu
zásob a zůstatků časového rozlišení, po odečtení
položek zkracujících tržby a výnosy (nákupní ceny
prodaných zásob, daně z obratu, tržeb z prodaných
základních prostředků apod. ) a celkových nákla-
dů včetně finančních nákladů a povinných odvodů
do státních fondů (odvod do fondu ochrany ovzdu-
ší, do silničního fondu apod. ).
(3) Za dotace zvyšující tržby se považují do-
tace a intervence k cenám. Součástí tržeb jsou
i dotace, intervence a příspěvky poskytnuté na zá-
kladě faktur.
*] § 85 odst. 6 vládního nařízení č. 100/1966 Sb., o plánovitém řízení národního hospodářství.
**] Zákon č. 159/1968 Sb., o důchodové dani.
***] část druhá zákona č. 112/1966 Sb., o zemědělské dani.
+) § 68 vládního nařízení č. 100/1968 Sb. o plánovitém řízení národního hospodářství.
3
(4) Podrobnou náplň jednotlivých složek tvor-
by zisku stanoví předpisy o účetnictví jednotně
pro celou Československou socialistickou repub-
liku.
§4
Připočitatelné položky
Připočitatelnými položkami k zisku jsou:
a) položky účtované v nákladech podniku
1. příspěvky, pokud k jejich úhradě není pod-
nik povinen podle právních předpisů, sub-
vence, dary a jiná bezúplatná věnování;
2. zaplacené náhrady škod převyšující po-
vinnost k náhradě škody stanovenou práv-
ními předpisy;
3. tvorba, popřípadě změna stavu rezerv, ne-
odpovídající právním předpisům;
4. výdaje spojeně s reprezentací a pohoště-
ním, u organizací zahraničního obchodu
jen výdaje nad limit schválený vládou Čes-
koslovenské socialistické republiky;
5. položky, jejichž zahrnutím do nákladů byl
v rozporu s právními předpisy zkrácen
bilanční zisk;
b) vratký daně z Jmění a neuhrazená ztráta ze
závodního stravování;
c) částky přijaté v rámci přerozdělení prostředků
v uhelném průmyslu v důsledku rozdílných
přírodních a polohových podmínek.
§ 5
Odpočitatelné položky
(1) Odpočitatelnými položkami od zisku jsou
tyto položky, pokud nejsou podle právních před-
pisů účtovány v nákladech nebo na vrub tvorby
zisku podniku;
a) zaplacená daň z jmění;
b) zaplacená daň z pozemků; *]
c) zaplacené náhrady za dočasné odnětí země-
dělské půdy v geologii;
d) příspěvek do fondu technického rozvoje vy-
tvořeného u oborového ředitelství;
e) příspěvek do fondu škod a náhrad v hornictví;
f) příspěvek do fondu geologických prací, pokud
tak stanoví zvláštní předpisy.
(2) Odpočitatelnými položkami jsou dále:
a) účelové vývozní prémie, pokud jsou zahrnuty
v zisku;
b) zisk ze závodního stravování;
c) přijaté částky, které již byly zdaněny u jiného
poplatníka;
*) Zákon č. 112/1966 Sb., o zemědělské dani.
4
d) příspěvek na podnikovou bytovou výstavbu
do výše 50 % rozpočtové ceny podle skutečné
realizace výstavby v běžném roce;
e) částky poskytnuté v rámci přerozdělení pro-
středků v uhelném průmyslu v důsledku roz-
dílných přírodních a polohových podmínek.
§ 6
Daňová sazba
Sazba daně ze zisku činí 65 % ze základu
daně (§ 3]; u těch peněžních ústavů, které jsou
akciovými společnostmi a mají vytvořený všeobec-
ný rezervní fond ve výši určené stanovami, však
sazba daně ze zisku činí 85 %.
§ 7
U poplatníků, kteří mají sídlo v tuzemsku,
nepodléhají dani ze zisku příjmy ze zdrojů v ci-
zině, jestliže byly zdaněny obdobnou daní v cizině.
ČÁST II
Daň z jmění
§ 8
Základ daně
Základem daná z jmění je veškeré jmění pod-
niku.
§ 9
Jmění podniku
(1) Jmění podniku tvoří:
a) u základních prostředků a nedokončených
Investic stav fondu základních prostředků a
investic a stav fondu výstavby;
b) u oběžných prostředků stav obratového fondu
a stav všech podnikových fondů kromě fondu
kulturních a sociálních potřeb, fondu technic-
kého rozvoje, fondu škod a náhrad v hornic-
tví a fondu geologických prací, pokud pří-
spěvek do tohoto fondu je odpočitatelnou po-
ložkou u daně ze zisku [§ 5
odst. 1 písm. f)];
u tuzemských akciových společností též akcio-
vý kapitál;.
c) nerozdělený zisk běžného roku.
(2) Z jmění podniku se odečítají:
a) zůstatková cena
1. základních prostředků sloužících jako sa-
mostatná zařízení*) výlučně bytovým,
zdravotnickým, rehabilitačním, výchovným,
kulturním a tělovýchovným účelům, pro
rekreaci vlastních zaměstnanců (včetně
pionýrské rekreace ROH) nebo pro závodní
stravování a ubytování;
*) tj. zařízení evidovaná v účetnictví jako samostatně inventární předměty.
5
2. samostatných základních prostředků slou-
žících výlučné ke zlepšení čistoty vody a
ovzduší, k zajištění bezpečnosti nebo
k ochraně zdraví pracujících;
3. základních prostředků sloužících výlučně
pro účely civilní obrany a zvláštní úkoly;
4. základních prostředků v konzervaci, urče-
ných pro zvláštní úkoly;
5. silničních komunikací s veřejným pro-
vozem;
6. základních prostředků předaných do do-
časného užívání a použitých pro účely uve-
dené pod čís.
1 až 3.
Zůstatková cena základních prostředků uve-
dených pod čís. 1 až 6 se odečítá z jmění podniků
jen ve výši kryté některým podnikovým fondem;
b) prostředky fondů, jež jsou na základě rozhod-
nutí vlády uloženy na zvláštních účtech a vá-
zány (např. minimální výše rezervního fondu);
c) cena zásob materiálu civilní obrany a dále
zásob pro zvláštní úkoly, jejichž skladování
bylo podniku zvlášť uloženo, pokud jsou kryty
některým z podnikových fondů;
d) neuhrazená ztráta běžného roku;
e) cena pozemků, je-li do základních prostředků
zahrnuta.
§ 10
Daňová sazba
Sazba daně z jmění činí 5 % ze základu daně.
§ 11
Pro stanovení daňové povinnosti je rozhodný
průměrný stav jmění ve zdaňovacím období; pro
stanovení záloh je rozhodný stav tohoto jmění
k 1. lednu běžného roku.
§ 12
Má-li poplatník jmění v cizině, může si od daně
z jmění odečítat částku obdobné daně připadající
na tohoto jmění, zaplacenou v cizině.
ČÁST III
Daň z objemu mezd
§ 13
Základ daně
Základem daně z objemu mezd je u poplatní-
ků uvedených v § 2 odst. 2 objem všech v běž-
ném roce zúčtovaných mezd včetně ostatních
osobních výdajů a vyplacených podílů na hospodář-
ském výsledku.
6
§ 14
Daňová sazba
(1) Sazba daně z objemu mezd činí:
|
při přírůstku průměrných |
sazba daně v % |
|
od 0 do 3 |
0, 5 x a |
|
nad 3 do 5 |
1, 5 + (1 x a) |
|
nad 5 do 7 |
3, 5 + (1, 5 x a) |
|
nad 7 do 10 |
6, 5 + (3 x a) |
|
nad 10 |
15, 5 + (6 x a), |
přičemž Činitel a se rovná procentu přírůstku prů-
měrných mezd přesahujícímu spodní hranici pří-
slušného daňového pásma s přesností na setiny.
(2) Průměrnou mzdou běžného roku se rozumí
podíl připadající na jednoho pracovníka vypočtený
z objemu mezd (§ 13) sníženého o mzdy vyplacené
učňům a skutečného průměrného počtu pracovníků
v běžném roce. Průměrná mzda předchozího roku
se stanoví tak, aby byla zachována metodická a
organizační srovnatelnost s běžným rokem.
ČÁST IV
Příspěvek na sociální zabezpečení
§ 15
Podniky uvedené v § 2 odst. 1 odvádějí do
státního rozpočtu příspěvek na sociální zabezpe-
čení ve výši 25 % z objemu v běžném roce zúčto-
vaných mezd a ostatních osobních výdajů a vypla-
cených podílů na hospodářském výsledku. Příspě-
vek na sociální zabezpečení je součástí nákladů
podniků.
ČÁST V
Přechodná ustanovení
§ 16
Částku ve výši slevy z odvodu ze základních
prostředků poskytnuté nebo přislíbené podnikům
uvedeným v § 2
odst. 1 v souvislosti s povolením
dotace na rozvoj méně rozvinutých oblasti*) lze
až do ukončení stanovené lhůty odpočítat od daně
z jmění, pokud základní prostředek slouží k účelu,
s nímž bylo poskytnutí dotace spojeno.
§ 17
U podniků uvedených v § 2 odst. 1 se do konce
roku 1970 od základu daně z jmění odečítá část
ceny základních prostředků, která byla v roce 1966
(u experimentujících podniků
1 v roce 1965) uhra-
zena do výše přídělu z hrubého důchodu nebo ze
zisku, popřípadě z investičního úvěru, který byl
do konce roku 1966 z těchto zdrojů splacen.
*) § 40 odst. 1 písm. a) a b) vládního nařízení č. 100/1966 Sb., o plánovitém řízení národního hospodářství.
7
ČÁST VI
Závěrečná ustanovení
§ 18
Daňové přiznání a zdaňovací období
(1) Podkladem k zjištění základu daně a da-
ňové povinnosti je daňové přiznáni, ve kterém je
podnik povinen uvést též případně výjimky, zvý-
hodnění a slevy a vyčíslit jejich objem.
(2) Zdaňovacím obdobím je běžný kalendářní
rok.
§ 19
Promlčení
(1) Daně podle tohoto zákona nelze vyměřit
ani vymáhat po uplynuti tří let od konce kalendář-
ního roku, v němž byl poplatník povinen podat
přiznání k dani.
(2) Příspěvek na sociální zabezpečení nelze
vymáhat po uplynuti tří let od konce kalendářního
roku, v němž byl podnik povinen tento příspěvek
odvést.
(3) Je-li proveden úkon k vyměření nebo vy-
máhání daně, popřípadě k vymáhání příspěvku na
sociální zabezpečení, běží promlčecí lhůta znovu
od konce roku, ve kterém byl poplatník o tomto
úkonu zpraven.
Výjimky, zvýhodnění a slevy
§ 20
V pravomoci orgánů určených zákony národ-
ních rad pro podniky se sídlem v příslušné re-
publice je:
a) rozšířit u daně ze zisku okruh odpočitatel-
ných položek (§ 5), popřípadě upravit nebo
zrušit některé ze stanovených položek, a to
nejvýše v rozsahu 3 % daňového základu
všech poplatníků;
b) osvobodit od daně ze zisku a daně z jmění
nově budované podniky po dobu výstavby;
c) určit místa a odvětví (obory) připadne jednot-
livé podniky, v nichž daň z objemu mezd
nebude postihovat přírůstky objemu mezd vy-
plývající z růstu zaměstnanosti;
d) upravit sazbu daně z objemu mezd v Jednot-
livých pásmech zdanění maximálně v rozsahu
± 1 % v souladu s mzdově politickými záměry
a s potřebou diferencovaného tempa růstu
průměrných mezd v jednotlivých odvětvích,
případně i podnicích;
e) v případě naléhavé potřeby povolit odvod pod-
nikových daní oborovými (generálními) ředi-
telstvími, nebo obdobným orgánem hospodář-
ského řízeni; mají-lí tyto orgány hospodářského
8
řízení podřízené podniky v obou republikách;
je třeba dohody příslušných orgánů obou re-
publik;
f) schvalovat v některých vybraných podnicích
nebo oborech experimentální vyzkoušení daně
ze zisku při progresivní daňové sazbě stano-
vené v závislosti na rentabilitě podniku;
g) povolovat slevy daně z jmění a daně ze zisku
podnikům, které vykonávají činnost ve veřej-
ném zájmu, a to u daně ze zisku až do výše
35 % z rozdílů mezi příjmy a výdaji z této
činnosti a u daně z jmění až do výše daňové
povinnosti připadající na skutečné jmění,
které slouží této činnosti.
§ 21
Orgány určené zákony národních rad pro pod-
niky se sídlem v příslušné republice mohou:
a) povolovat slevy z daně z jmění a z daně ze
zisku podnikům, u nichž celková daňová po-
vinnost těchto daní bude činit více než 85 %
základu daně ze zisku nesníženého o daň
z jmění, a to nejvýše tak, aby celková daňová
povinnost těchto daní činila nejméně 85 %
tohoto základu;
b) povolovat v jednotlivých případech na omeze-
nou dobu slevy z daně ze zisku podnikům
s rentabilitou nižší než 7 %, a to až do výše
50 % sazby daně; při stanovení výše slevy
se bere v úvahu zejména potřeba Investičního
rozvoje podniku. Výše rentability podniku se
pro tento účel vypočítá jako poměr bilančního
zisku (§ 3), neupraveného o připočitatelné a
odpočitatelné položky, k celkovým nákladům;
c) stanovit pro účely daně z objemu mezd vý-
chozí úroveň mezd
1. pro nově vzniklé podniky a v případech
reorganizaci,
2. v podnicích, místech, popřípadě odvětvích
(oborech], rozhodne-li tak vláda Česko-
slovenské socialistické republiky nebo vlá-
da České socialistické republiky nebo vláda
Slovenské socialistické republiky;
d) učinit opatřeni, aby bylo zabráněno dvojímu
zdanění téhož základu daně u téhož podniku;
e) pro jednotlivé případy učinit opatření k zame-
zení tvrdostí a nesrovnalostí.
§ 22
Orgány určené zákony národních rad pro pod-
niky se sídlem v příslušné republice rozhodnou ve
sporných případech o tom, podle kterého právního
předpisu se organizace zdaňuje.
9
§ 23
Při povolování výjimek, zvýhodnění a slev
podle § 20 a 21 organizacím přímo řízeným fede-
rálními orgány postupují v zájmu potřebné jednoty
orgány obou republik ve vzájemné dohodě a v do-
hodě s příslušným ústředním orgánem federace.
To platí i při rozhodování podle § 22.
§ 24
Zrušují se:
a) ustanovení § 4 a 5 zákona č. 131/1968 Sb.,
o odvodech ze zisku a z přírůstku mezd;
b) ustanovení § 5 odst. 1 zákona č. 159/1968 Sb.,
o důchodové dani.
§ 25
(1) Pro podniky uvedené v § 2 odst. 1 se ne-
použije
a) ustanovení § 3 odst. 2 písm. b), § 4, § 5 odst. 1
až 3, § 6 až 8 a § 9
odst. 1 a odst. 2 písm. a)
a d) zákona č. 83/1966 Sb., o čtvrtém pětiletém
plánu rozvoje národního hospodářství Česko-
slovenské socialistické republiky,
b) ustanovení § 4 a 5 zákona č. 158/1968 Sb.,
o státním rozpočtu na rok 1969 a o některých
dalších finančních opatřeních,
c) ustanovení § 1 odst. 1 písm. d) zákona č. 159/
1968 Sb., o důchodové dani,
d) část první vládního nařízení č. 148/1968 Sb.,
o provádění odvodů ze zisku a z přírůstku
mezd a o změně a doplnění vládního nařízení
č. 100/1966 Sb., o plánovitém řízení národního
hospodářství,
e) ustanovení § 3 odst. 6, věta druhá, § 18 odst. 1
písm. a) až d) a odst. 2, § 20 až 25, § 40
odst. 1
písm. c), § 41, § 45 odst. 1 druhá věta, § 46
písm. c), § 47 odst. 2 písm. a) až d), § 49, § 50
odst. 3 pokud stanoví odchylky, § 64
odst. 1
až 3, § 65 písm. a), c) a d) [pokud jde o vztah
k § 59
odst. 1 písm b)], § 66 písm. b), c) a e),
§ 67 a § 70 vládního nařízení č. 100/1966 Sb.,
o plánovitém řízení národního hospodářství,
ve znění vládního nařízení č. 83/1967 Sb., vlád-
ního nařízení č. 16/1968 Sb. a vládního nařízení
č. 148/1968 Sb.
(2) Pro podniky uvedené v § 2 odst. 2 se ne-
použije ustanovení § 6 až 9 zákona č. 131/1968 Sb.,
o odvodech ze zisku a z přírůstku mezd, pokud se
týkají odvodu z přírůstku mezd; pro podniky uve-
dené v § 2 odst. 3 se tento zákon nepoužije vůbec.
§ 26
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
10
Důvodová zpráva
A. Část všeobecná
Zkušenosti s dnešní soustavou odvodů podniků
do státního rozpočtu zejména v posledních dvou
letech ukázaly, že je třeba změnit systém vztahů
podniků k státnímu rozpočtu. Dosavadní systém
odvodů podniků do státního rozpočtu byl několi-
krát doplňován a měněn; je proto složitý a admi-
nistrativně náročný a je z něj poskytováno mnoho
výjimek. Opravy provedené zákonem č. 131/1968 Sb.
byly vyvolány i neúměrnou dělbou zdrojů mezi
podniky a státním rozpočtem (v neprospěch stát-
ního rozpočtu].
Proto byl na základě širokých diskusí připra-
ven návrh na nový systém podnikového zdanění,
jehož dílčí realizace se navrhuje k 1. 1. 1970, a to
v průmyslových a stavebních podnicích a jejich
oborových (generálních) ředitelstvích, v organiza-
cích zahraničního obchodu, v tuzemských akcio-
vých společnostech a v zájmových nebo účelových
sdruženích průmyslových a stavebních organizací.
Podle předkládaného návrhu mají podniky, na
něž se bude nová úprava vztahovat, platit namísto
celé řady dnešních odvodů tyto daně:
- daň ze zisku,
- daň z jmění,
- daň z objemu mezd.
Současně budou podniky platit také samostatný
příspěvek na sociální zabezpečení (na vrub ná-
kladů, ve výši 25 % z objemu
mezd).
Hlavní cíle, které návrh podnikových daní sle-
duje, jsou tyto:
- zracionalizovat systém podnikových odvodů,
posílit důchodový princíp zdanění tím, že pod-
niky budou platit daň především podle vytvo-
řeného zisku;
- zajistit, aby se podniky i společnost úměrně
podílely na docilovaných výsledcích hospoda-
ření a v tom směru odstranit nelogičnost
dosavadního 18% odvodu z hrubého důchodu;
- ponechat kriteriální působení daní v nezbytné
míře tam, kde je nutno působit na rozhodování
podniků při vynakládání prostředků (pracovní
síla, jmění);
- podstatně zjednodušit systém zdanění;
- zrovnoměrnit dopad daní na podniky ve srov-
nání s dřívějším kriteriálním systémem, což
pomůže omezit dotace, přerozdělení prostředků
atd.
Od počátku prací na návrzích soustavy nových
podnikových daní i při jejich projednávání se po-
čítalo pro rok 1970 již s komplexním zavedením
nových daní pro celé národní hospodářství (s vý-
jimkou zemědělství). Z průběhu projednávání vy-
plynul závěr, že nové daně je nutno k 1. 1. 1970
uplatnit, ale jen dílčím způsobem, a to zásadně
v uvedených rozhodujících odvětvích s tím, že na-
vrhovaná soustava podnikových daní se přijímá
v zásadě pro rok 1970. Počítá se s tím, že k 1. 1.
1971 by byl daňový systém zaveden v celém národ-
ním hospodářství po provedení nutných korekcí
v souvislosti s pracemi na pětiletém plánu a s vy-
užitím prvních zkušeností z jeho působení.
Z dílčího zavedení nových daní k 1. 1. 1970
pouze v některých odvětvích vzniknou některé pro-
blémy, zejména:
a) pro poplatníky nových podnikových daní
bude třeba upravit účetnictví a výkaznictví,
b) obtížnost postihnout stejnou činnost stej-
ným zdaněním a tím možnost nerovných ekonomic-
kých podmínek mezi podniky se stejnou činností,
ale organizačně působících v různých odvětvích;
to bude přicházet v úvahu zejména v případech,
kdy se v podniku prolíná několik činností; je zde
nebezpečí i neracionálních organizačních opatření,
c) využití daňové soustavy jako doplňujícího
nástroje ovlivňujícího vývoj mezd si vyžádá zave-
dení nové daně z objemu mezd i u organizací,
u nichž daň ze zisku a daň z jmění nebude v roce
1970 zavedena.
Uvedené okolnosti jsou sice závažně, avšak
stejné problémy vznikají prakticky i dnes, neboť
dnešní modifikace ekonomických podmínek pro ne-
průmyslová odvětví jsou v podstatě stejného cha-
rakteru jako odlišné daně.
I dílčí řešení navrhované v osnově přináší
zlepšení dosavadního stavu a dává lepší předpo-
klady pro přechod ke komplexnímu řešení systému
k 1. 1 1971. Ponecháním dosavadních odvodů by
byly zachovány všechny nedostatky v Jejich půso-
bení, a přesto nebylo by možné se vyhnout zása-
hům do systému včetně řady opatření zákonného
charakteru.
Pokud jde o navrhovanou daň z objemu mezd,
byla zvažována těž alternativa zvýšení příspěvků
na sociální zabezpečení na 28 %. Po projednání
a zvážení všech okolností se navrhuje zavést daň
z objemu mezd, která je součástí osnovy zákona.
11
Návrh na zavedení této dané vychází z nut-
nosti vyvinout maximální tlak na omezení růstu
mezd vedle nástrojů plánovitého řízení mzdového
vývoje. Podle navrhované stupnice sazeb daně
z objemu mezd je pro podniky navrhovaná daň
výhodnější než 3 °/o zvýšení příspěvku na sociální
zabezpečení až do růstu průměrné mzdy o cca 4
%.
Při přípravě nových daní vystupuje do popředí
dnešní nevhodná struktura jmění v podnicích, ze-
jména nerovnoměrné a u oběžných prostředků
vcelku nedostatečné vybavení podniků jměním, a
to jak v oblasti základních prostředků, tak
1 v ob-
lasti oběžných prostředků. Vzhledem k obtížnosti
problematiky se navrhuje k 1. 1. 1970 vybavit pod-
niky základním jměním v oblasti oběžných pro-
středků, a to ve výši 45 % z dlouhodobých úvěrů
k 1. 1. 1969. Současně by byl částečně upraven
dnešní systém odvodů z odpisů základních pro-
středků tak, že se budou odstraňovat některé jeho
nepříznivé dopady.
Návrh nového zdanění vyvolá velké finanční
dopady na podniky (odvětví) s dosud poskytnutými
rozsáhlými odchylkami a výjimkami v soustavě
odvodů (např. potravinářský a spotřební průmysl
a výroba stavebních hmot). Tyto problémy bude
proto nutno řešit v rámci selektivních finančních
opatření, aby byl zajištěn plánovaný rozvoj. V da-
ňově soustavě se však nepočítá s úlevami pro pod-
poru rozvoje, neboť podporu rozvoje a nosných
programů je vhodnější provádět přímými formami
(dotace, vklady státních prostředků) a slevami
z odvodů odpisů. Proto se v zákoně nepočítá s úle-
vami nebo výjimkami pro rozvojová odvětví (např.
bytová výstavba, stavební hmoty), neboť tyto pro-
blémy budou řešeny jinými formami.
Selektivní finanční politika není ovšem jen po-
litika daňové selekce a proto napříště bude větší
váha soustředěna do přímých vkladů státních pro-
středků na rozvoj podniků. Osnova počítá se selek-
tivními zásahy v daních podniků tím, že dává nutná
zmocnění k výjimkám, zvýhodněním a slevám.
Význam úpravy podnikových daní, zejména
s ohledem na dnešní roztříštěně a složité odvody
podniků do státního rozpočtu, mnoho výjimek
a velkou redistribuci je nesporně značný. Na druhé
sírane je však třeba reálně vidět možnosti působení
nových daní v našich současných podmínkách a ne-
přeceňovat je.
Nelze předpokládat, že podnikové daně samy
o sobě mohou výrazněji ovlivnit strukturální pře-
stavbu hospodářství, zabezpečit tržní rovnováhu
v jednotlivých sférách, nebo výrazněji ovlivnit vý-
voj mezd, zaměstnanosti, finality výroby, efektiv-
nost zahraničního obchodu apod. Tento celý kom-
plex musí řešit hospodářská politika státu jako ce-
lek, jejímž článkem je podniková daňová soustava.
B. Část zvláštní
Úvodní ustanovení
Úvodní ustanovení vymezuje jednak soustavu
podnikových daní a jednak určuje okruh poplat-
níků těchto daní. Současně stanoví, že předmětem
úpravy navrhovaného zákona je i příspěvek na so-
ciální zabezpečeni. Podnikovými daněmi jsou daň
ze zisku, daň z jmění a daň z objemu mezd.
Okruh poplatníků je jiný u daně ze zisku a
daně z jmění, než u daně z objemu mezd. V prvním
případě budou poplatníky daní státní hospodářské
organizace s činností převážně průmyslovou nebo
stavební bez ohledu na organizační začleněni, je-
jich oborová (generální) ředitelství, jejich zájmová
a účelová sdružení, která jsou zřízena podle § 85
odst. 6 vl. nař. č. 100/1966 Sb., všechny organizace
zahraničního obchodu a všechny tuzemské akciové
společnosti. V druhém případě budou poplatníky
daně z objemu mezd všechny státní hospodářské
organizace, organizace zahraničního obchodu, tu-
zemské akciové společnosti, organizace zřízené
podle § 85 odst. 6 vl. nař. č. 100/1966 Sb. a organi-
zace podléhající důchodové dani s činností pře-
vážně obchodní.
Poplatníkem daně bude zásadně podnik jakožto
organizace s právní subjektivitou a nikoliv jeho
podřízené závody bez této subjektivity. Osnova ob-
sahuje návrh, aby zmocněné orgány v případě nalé-
havé potřeby mohly povoliť odvod podnikových
daní oborovými (generálními) ředitelstvími nebo
obdobným orgánem hospodářského řízení. Nutno
ale zdůraznit, že zmocněné orgány mohou toto opa-
tření uplatnit Jen zcela výjimečně, v nezbytných
a prokazatelně výhodných případech.
Do působnosti tohoto zákona zásadně nepatři
organizace, na něž se vztahuje zákon č. 159/
1968 Sb., o důchodové dani (s výjimkou tuzem-
ských akciových společnosti a zájmových nebo
účelových sdružení průmyslových a stavebních
organizací), a dále část druhá zákona č. 112/
1966 Sb., o zemědělské dani, která upravuje důcho-
dovou daň zemědělských organizací. Zákon se ne-
bude vztahovat rovněž na organizace zeměděl-
ských služeb (např. strojní traktorové stanice,
opravny, výrobny krmiv, šlechtitelské a podobné
podniky), kromě zemědělských stavebních podniků,
které se navrhuje zdanit podle nového zákona, ne-
boť jde o stejné podmínky, s ostatním stavebnic-
tvím, zejména s okresními stavebními podniky.
Pro všechny ostatní organizace zůstává zá-
sadně v platnosti dosavadní systém odvodů a daní.
Ve sporných případech budou ústřední orgány
(§ 22) rozhodovat o tom, podle kterého daňového
předpisu bude organizace zdaněna (platit odvody).