Pondělí 21. prosince 1970

Po schválení navrhovaného zákona je nutné, aby příslušné orgány vytvořily dostatečné kádrové, organizační, případně další předpoklady tak, aby nový zákon byl rozhodným přínosem pro stabilizaci a zdokonalení systému řízení našeho hospodářství.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, jelikož vládní návrh zákona o Státní bance československé odpovídá politické směrnici a odpovídá právním normám, zejména těm, které nyní projednáváme, doporučuji jeho přijetí v navrhovaném znění s drobnými úpravami textu, uvedenými v obdrženém tisku.

Předsedkyně SL MUDr. S. Pennigerová:

Děkuji poslanci Krutinovi za zpravodajskou zprávu. Zahajuji diskusi. Jako první bude hovořit inž. Vladimír Ptáček.

Poslanec inž. Vl. Ptáček:

Vážené soudružky a soudruzi poslanci. Společní zpravodajové výborů obou sněmoven podrobněji ukázali na význam předloženého vládního návrhu zákona o Státní bance československé, objasnili jeho koncepci a rozvedli blíže některé jeho ustanovení. Dovolte mi, abych se krátce dotkl ještě některých otázek do zákona zapracovaných a souvisejících zvláště se zkušenostmi našich výborů s činností banky.

V posledních letech jsme se stále častěji setkávali v našich úvahách, zaměřených na řešení řady ekonomických problémů rozvoje národního hospodářství a otázek finanční politiky, s rostoucí důležitostí měnového hlediska a měnové úlohy banky v soustavě řízení. Vývoj potvrdil naše předpoklady o tom, že jeho zohlednění se stane významnou součástí kritického hodnocení stavu a vývoje naší ekonomiky a můžeme říci jistě s uspokojením, že uskutečňování cílevědomé měnové politiky se dnes stalo jednou z výrazných stránek celkového pojetí hospodářské politiky vlády.

Ve výborech pro plán a rozpočet našich sněmoven, za účasti představitelů banky, kterým je nutno upřímně poděkovat za odpovědný přístup k projednávané problematice, častěji jsme se zabývali komplexem otázek souvisejících s plněním tzv. měnového plánu.

Přitom se ukázalo, že analýza tohoto plánu poskytuje poměrně syntetický obraz v souvislostech, jak úsilí o intenzifikaci a zvýšení hospodářské efektivnosti je velmi cenným pohledem na četné kvalitativní stránky procesu ekonomického vývoje. Vítám proto, že měnový plán ČSSR byl nyní v námi již schváleném zákonu o národohospodářském plánování legalizován a začleněn do jednotné, organizované a vnitřně skloubené soustavy národohospodářských plánů a že součástí plánovací a řídící činnosti se stala i kontrola jeho plnění.

Ve smyslu navrhovaného zákona o Státní bance československé bude součástí plánu měnového i plán devizový. Znamená to tedy, že banka bude vypracovávat a federální vládě předkládat ke schválení komplexní návrhy měnového plánu, navazujícího na státní plány rozvoje i státní rozpočty. V jejich realizaci se bude opírat též o příslušné měnové, úvěrové a devizové nástroje.

Jako integrující element finančních a úvěrových vztahů všech peněžních ústavů bude plán vyjadřovat zejména rámec prováděcí úvěrové a devizové politiky. To může být např. důležité s ohledem na to, že v § 3 návrhu zákona o Státní bance československé není okruh rozpočtové klientely blíže specifikován. Použitá formulace umožňuje, aby v souladu s principem monokratického řízení banky rozhodl její předseda jako jediný zodpovědný vedoucí činitel o tom, zda banka poskytne v úvěrovém rámci finanční prostředky nejen socialistickým organizacím, ale i jiným orgánům a organizacím.

Znamenalo by to ovšem také, že může poskytnout úvěr i státním rozpočtům. Považuji proto z hlediska ústavní kontroly za důležité, aby takový postup byl uskutečňován jen v případě zvláštního zmocnění.

U plánovaného rozpočtového přebytku, tak jak tomu je např. letos a má být i v příštím roce, se počítá s tím, že bude využíváno jako jednoho ze zdrojů úvěrového plánu, tzn. v souladu s ostatními plány. V poslední době je však často diskutován problém používání skutečného, tj. v podstatě vyššího pokladního rozpočtového přebytku v úvěrové soustavě během roku, a to zejména v úvěrování neplánovaných potřeb podniků, které mohou být žádoucí, ale i nežádoucí.

Domnívám se, že v duchu dnes projednávaného návrhu zákona o Státní bance československé banka spolu s federálním ministerstvem financí co nejdříve přikročí k řešení regulace vztahů mezi státním rozpočtem a úvěrovým plánem banky již v průběhu roku.

Vážené soudružky a soudruzi. Vládní návrh zákona o Státní bance československé vytváří dostatečný rámec k tomu, aby banka mohla dostát všem svým specifickým úkolům a ve spolupráci s orgány státní správy účinně reagovat na potřeby a požadavky naší jednotné ekonomiky. Budu proto hlasovat pro přijetí tohoto návrhu.

Předsedkyně SL MUDr. S. Pennigerová:

Děkuji poslanci Vladimíru Ptáčkovi. Dále bude hovořit poslanec Štefan Vajda.

Poslanec Ing. Š. Vajda:

Vážené Federálne zhromaždenie, súdružky a súdruhovia!

V roku 1968 sa v oblasti bankovníctva prejavovali vážne dezintegračné tendencie. Konkrétne boli vyjadrené v snahách o zriadenie niekožkých bánk namiesto banky jednej. Ich prijatie by bolo znamenalo mať tri banky menové, to značí jednu federálnu a dve národné, dve banky komerčné, to značí jednu českú a jednu slovenskú na financovanie prevádzky a dve banky investičné, to značí tiež jednu českú a jednu slovenskú na financovanie investícií.

Okrem toho sa však prejavovali aj požiadavky na osobitné banky špecializované, to značí pre úsek požnohospodárstva a najmä pre družstevníctvo.

Motivácia týchto snáh bola založená tak ako v iných oblastiach v preceňovaní úlohy trhových vzťahov a na predpokladoch rozvinutia peňažného trhu, pravda, spolu s tým na potlačenie úlohy plánu vo sfére peňažníctva. Tieto snahy trvali až do polovice roku 1969, keď nové vedenie ustanovilo organizačné princípy na svojom januárovom zasadnutí, keď jasne vytýčilo zásady, podža ktorých má byť Štátna banka organizovaná, totiž ako jednotná emisná úverová a zúčtovacia organizácia.

Takéto poňatie môže Federálne zhromaždenie považovať naozaj za správne, Správne aj preto, lebo to zodpovedá leninským tézam o postavení a úlohe ústrednej banky v socialistickom štáte, v štáte s plánovaným hospodárstvom.

Myslím, že pritom treba privítať, že banka bude na tomto základe organizovaná ako jednotne riadená federálna inštitúcia so širokou špecifickou činnosťou a v jej vnútornom usporiadaní sa premietnu federatívne princípy i symetrické usporiadanie riadenia a správy nášho štátu.

Osobne som presvedčený o tom, že riešenie, ktoré prináša tento zákon, je politicky, organizačne i ekonomicky vyhovujúce, zodpovedá aktuálnym potrebám riadenia ekonomiky a pritom dáva banke dostatočný rámec pre to, aby mohla spožahlivo zabezpečovať všetky druhy činností i svoje funkčné vzťahy k orgánu federácie a republík. Preto ja osobne budem tento návrh zákona podporovať a budem zaň hlasovať.

Předsedkyně SL MUDr. S. Pennigerová:

Děkuji poslanci Štefanu Vajdovi. Tím byl seznam řečníků přihlášených do diskuse vyčerpán. Přeje si ještě někdo slovo? /Nikdo./ Prohlašuji rozpravu za skončenou.

Přeje si ještě slovo generální ředitel Státní banky ČSSR? /Nepřeje./

Ptám se zpravodaje poslance ing. Františka Mišeje, zda si přeje slovo? /Nepřeje./ Přeje si slovo zpravodaj poslanec Vratislav Krutina? /Nepřeje./

Přistoupíme nyní k hlasování, pro které platí zákaz majorizace podle ustanovení čl. 42 odst. 2 písm. i/ ústavního zákona o čs. federaci.

Žádám o hlasování poslance SN, a to nejprve poslance zvolené v SSR, kterých je přítomno 40.

Kdo z těchto poslanců souhlasí s návrhem zákona o Státní bance československé ve znění společné zprávy výborů SN, nechť zvedne ruku. /Hlasuje se./

Je někdo proti? Nikdo.

Kdo se zdržel hlasování? Nikdo. Děkuji.

S návrhem vyslovila souhlas většina všech poslanců Sněmovny národů zvolených ve Slovenské socialistické republice.

Prosím o hlasování poslance Sněmovny národů zvolené v ČSR, kterých je přítomno 40.

Kdo z nich je pro návrh zákona o Státní bance československé ve znění společné zprávy výborů Sněmovny národů, nechť zvedne ruku. /Hlasuje se./ Děkuji.

Je někdo proti? Nikdo.

Kdo se zdržel hlasování? Nikdo. Děkuji.

Protože také všichni přítomní poslanci Sněmovny národů zvolení v České socialistické republice vyslovili se zákonem souhlas, Sněmovna národů zákon schválila požadovanou většinou hlasů.

Nyní budou hlasovat poslanci Sněmovny lidu, kterých je přítomno 226.

Kdo z těchto poslanců je pro návrh zákona o Státní bance československé ve znění společné zprávy výborů Sněmovny lidu, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Je někdo proti? Nikdo.

Kdo se zdržel hlasování? Nikdo. Děkuji.

Pro návrh zákona hlasovali všichni přítomní poslanci Sněmovny lidu. Sněmovna lidu zákon schválila.

Vzhledem ke shodnému usnesení Sněmovny národů a Sněmovny lidu konstatuji, že Federální shromáždění ČSSR schválilo zákon o Státní bance československé.

Nyní, soudružky a soudruzi poslanci, přeruším schůzi na 30 minut.

/Schůze přerušena v 10.23 hod./

/Schůze opět zahájena v 10.56 hodin./

Předsedkyně SL MUDr. S. Pennigerová:

Soudružky a soudruzi poslanci, zahajuji přerušené jednání.

Přistoupíme k projednání dalšího bodu programu, kterým je

10. Vládní návrh zákona o devizovém hospodářství /tisk 60/ a společné zprávy výborů Sněmovny lidu /tisk 46/SL/ a výborů Sněmovny národů /tisk 43/SN/

Vládní návrh odůvodní ministr financí ČSSR ing. Rudolf Rohlíček. kterému dávám slovo.

Minister financií ČSSR Ing. R. Rohlíček:

Vážené súdružky a súdruhovia poslanci!

Vonkajšie ekonomické vzťahy sa premietajú vo sfére hospodárenia s devízovými hodnotami. Socialistický štát má preto záujem na takej právnej úprave tejto sféry, ktorá zodpovedá existujúcim ekonomickým podmienkam a ktorá súčasne priaznivo pôsobí na rozvoj ekonomických vzťahov, a to hlavne v rámci štátov socialistického tábora a v reláciách k ostatnému zahraničiu.

Zákon o devízovom hospodárstve, ktorý platí dosiaž, nevyhovuje uvedeným požiadavkám hlavne preto, lebo spočíva na prekonanom poňatí štátneho devízového monopolu, ktorý neumožňuje plné uplatnenie všetkých jeho funkcií a ani neposkytuje dostatok možností využívať plánovanie v riadení devízového hospodárstva. Preto treba tento zákon nahradiť novou úpravou.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP