Index ke stenografickým zprávám ze zasedání sněmoven FS I. navazuje na dosud vydané indexy, ve kterých je shrnuta činnost parlamentu vždy za příslušné období.
Součástí indexu je přehled o prezidentech, federální vládě a orgánech FS.
Jmenný rejstřík poslanců je uspořádán podle již zaběhnutého schématu vydávaných indexů tzn. jméno, příjmení poslance, vědecký či akademický titul, volební období, sněmovna, číslo volebního obvodu a jeho název, stranická příslušnost, národnost. K údajům o poslancích dále patří datum a číslo schůze, kdy byl složen slib, členství v orgánech FS, funkce, rezignace, zproštění funkce nebo úmrtí. Na závěr je předložen seznam vystoupení příslušného poslance na plenárních schůzích.
Vystoupení jsou dělena na společné schůze SL a SN a na samostatné schůze sněmoven (SL, SN).
V levé straně stránky arabská číslice před silně vyraženým označením FS, SL, SN znamená číslo schůze, následuje datum, kurzívou psaná číslice označuje bod programu a poslední číslo určuje stránku, na které začíná vystoupení poslance. V pravé straně stránky je heslovitě uvedena problematika, která se týká vystoupení poslance.
Obdobným způsobem je řešen i věcný rejstřík, který se skládá ze 3 částí tzn. věcný rejstřík ze společných schůzí SL a SN a věcné rejstříky ze samostatných schůzí SL a SN. Příslušné heslo je vyraženo tučným písmem, pod ním je údaj, ve které schůzi byla tato problematika projednávána, nebo odkaz na heslo jiné, pod kterým se tato problematika nachází.
Na závěr Indexu je přiložen
přehled sněmovních tisků a usnesení.
Ve FS I. byly vydávány sněmovní tisky
a usnesení pod hlavičkou FS, SL, SN, tzn. ve třech
řadách. Samostatně vyšly také
tisky P-FS - zákonná opatření.
Dne 27. října 1968 byl přijat Národním shromážděním Československé socialistické republiky ústavní zákon č. 143/1968 Sb., o československé federaci, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1969.
Nejvyšším orgánem státní moci a jediným zákonodárným sborem Československé socialistické republiky se podle cit. ústavního zákona o československé federaci stalo Federální shromáždění Československé socialistické republiky. Svým ústavním postavením je Federální shromáždění ČSSR také současně i nejvyšším zastupitelským sborem a spolu s Českou národní radou, Slovenskou národní radou a národními výbory tvoří zastupitelskou soustavu Československé socialistické republiky.
Federální shromáždění tvoří dvě sněmovny: Sněmovna lidu a Sněmovna národů, které mají rovnoprávné postavení.
Sněmovna lidu má dvě stě poslanců, přičemž dochází k proporcionálnímu zastoupení obou republik podle počtu obyvatel.
Sněmovna národů má sto padesát poslanců, z nichž sedmdesát pět je voleno v České socialistické republice a sedmdesát pět ve Slovenské socialistické republice.
Protože však období přestavby unitárního státu ve stát federativní proběhlo poměrně rychle, byly některé orgány přebudovány z existujících orgánů bez přímých voleb. Takto bylo národní shromáždění ve smyslu článku 147 písm. a) ústavního zákona o čs. federaci přetvořeno ve Sněmovnu lidu Federálního shromáždění, a to se všemi pravomocemi, jež patří této sněmovně. Také Sněmovna národů nebyla vytvořena přímými volbami, nýbrž volbami České národní rady a Slovenské národní rady ze svých členů, kteří nebyli poslanci Národního shromáždění. Tento stav byl přechodný a platil pouze do řádných voleb, které se konaly 26.-27.11.1971.
Ústavní postavení, pravomoc, složení, činnost, formy a metody práce orgánů Federálního shromáždění Československé socialistické republiky upravuje ústavní zákon č. 143/1968 Sb., o československé federaci1), a taktéž zákon č. 56/1969 Sb., o jednacím řádu Federálního shromáždění ČSSR ve znění zákona č. 20/1971 Sb.
Předkládanou archivní pomůckou navazuje Archiv Federálního shromáždění ČSSR na dosud vydané indexy. Naposled to byl "Index k těsnopiseckým zprávám o schůzích Národního shromáždění Československé socialistické republiky - IV. volební období od 14.6.1964 do 31.12.1968". Tento index obsahoval osobní rejstřík s údaji o prezidentovi republiky, vládě, předsednictvu a poslancích Národního shromáždění, dále přehledy o výborech, věcný rejstřík ke schůzím, seznam tisků a časový přehled schůzí Národního shromáždění.
V obdobném rozsahu jsme připravili i "Index k zápisům o společných schůzích SL a SN a k zápisům o samostatných schůzích sněmoven FS ČSSR" za I. volební období Federálního shromáždění Československé socialistické republiky. Bylo však současně nutné podřídit se nové skutečnosti, protože Federální shromáždění se stalo orgánem federativního státu a je tvořeno dvěma sněmovnami.
Rozdělení jednotlivých částí je uvedeno v obsahu tohoto indexu.
Poslanci Sněmovny lidu a Sněmovny národů FS ČSSR podle článku 147 písm. a) úst. zákona o československé federaci stali se poslanci Národního shromáždění, zvolení pro IV. volební období, dnem 1.1.1969 poslanci Sněmovny lidu. Pokud však byli dostatečně voleni během volebního období, jsou volba i složení slibu u každého z nich zvláště vyznačeny.
Poslanci Sněmovny národů byli voleni nepřímo národními radami. U jejich jmen jsme proto uvedli, zda byli zvoleni českou nebo slovenskou národní radou, datum volby a kdy byl složen slib.
Jinak jsou údaje v indexu uspořádány shodně jak u poslanců Sněmovny lidu, tak i u poslanců Sněmovny národů.
Po příjmení a křestním jménu jsou uvedeny akademické a vědecké tituly. Dále uvádíme volební období, číslo volebního obvodu a jeho název, a to u poslanců Sněmovny lidu, pokud byli poslanci Národního shromáždění. U ostatních tento údaj chybí.
Potom již následují údaje o tom, v jakých orgánech byl poslanec členem, jaké funkce zastával a další údaje, mezi jiným i o rezignaci, odvolání nebo zproštění. Pokud poslanec zemřel během FS I., je datum úmrtí uvedeno.
Na závěr následují údaje o vystoupeních poslance na plenárních schůzích.
Sněmovna lidu a Sněmovna národů zřizují výbory jako své iniciativní a kontrolní orgány a volí jejich předsedy a ostatní členy (čl. 55 ústavního zákona o československé federaci.)
Výbory sněmoven volí jednoho nebo více místopředsedů a ověřovatele výboru (§ 69 odst. 2 zák. č. 56/1969 Sb., o jednacím řádu Federálního shromáždění ČSSR).
Výbory ve Sněmovně národů mají být složeny ze stejného počtu poslanců zvolených v České socialistické republice a poslanců zvolených ve Slovenské socialistické republice (§ 67 odst. 2 zák. o jednacím řádu Federálního shromáždění ČSSR).
Výbory sněmoven působí po dobu celého volebního období a i v době, kdy Federální shromáždění nezasedá (č. 32 odst. 1) úst. zákona o čs. federaci). Výbory projednávají věci, které jsou obsaženy v jejich plánu práce; zejména projednávají návrhy zákonů, zákonných opatření a mezinárodních smluv a zjišťují, zda zákony, zákonná opatření a předpisy vydané k jejich provedení jsou uplatňovány v souladu s cíli sledovanými jejich vydáním, nebo zda se nedostaly do rozporu s potřebami rozvoje společnosti; dále jednají o zásadních otázkách vnitřní i zahraniční politiky, o zprávách rezortů o plnění jejich úkolů, o podnětech poslanců z volebních obvodů a o dalších věcech, na jejichž projednávání se usnesou na návrh některého svého člena (§ 68 odst. 1 a 2 zák. o jednacím řádu Federálního shromáždění ČSSR).
Výbory sněmoven mohou zřizovat své stále nebo dočasné komise složené z poslanců (§ 75 odst. 1 zák. o jednacím řádu Federálního shromáždění ČSSR).
Přehledy o výborech a jejich komisích jsou u každé sněmovny uvedeny zvlášť.
FS | Federální shromáždění |
SL | Sněmovna lidu |
SN | Sněmovna národů |
VBB-SL, SN | Výbor branný a bezpečnostní |
VHP-SL, SN | Výbor pro hospodářskou politiku |
VK-SL, SN | Výbor kulturní |
VMI-SL, SN | Výbor mandátový a imunitní |
VPDO-SL | Výbor pro průmyslu, dopravu a obchod |
VR-SL, SN | Výbor rozpočtový |
VSP-SL, SN | Výbor pro sociální politiku |
VÚP-SL, SN | Výbor ústavně právní |
VZ-SL, SN | Výbor zahraniční |
VZVž-SL, SN | Výbor pro zemědělství a výživu |
zprav. | zpravodaj |
předs. | předseda |
mpř. | místopředseda |
usn. | usnesení |
T. | tisk |
odv. | odvolán |
r. | rezignace |
k. | kooptován |