ČESKÁ NÁRODNÍ RADA 1969
3
Návrh
členů České národní rady Vybrala, Jičínského, Klokočky, Holatové, Pátkové, Piverky, V. Franka a druhů
na vydání zákona České národní rady
o vyhlašování zákonů České národní rady a jiných obecně závazných předpisů České socialistické republiky.
Podepsaní navrhují, aby se Česká národní rada usnesl na tomto zákoně:
Zákon
České národní rady
ze dne ................... 1969
o vyhlašování zákonů České národní rady
a jiných obecně závazných předpisů České socialistické republiky.
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
§ 1
Zákony České národní rady a zákonná opatření jejího předsednictva se vyhlašují ve Sbírce zákonů [zákonné opatření předsednictva Národního shromáždění č. 4/1962 Sb., o vyhlašování zákonů a jiných právních předpisů, ve znění zákona č. .../1968 Sb.].
§ 2
Ve Sbírce zákonů se dále vyhlašují:
a) nařízení vlády České socialistické republiky;
b) usnesení vlády České socialistické republiky, která vláda určí k vyhlášení ve Sbírce zákonů;
c) vyhlášky ministerstev a ostatních ústředních orgánů České socialistické republiky;
d) obecně závazná nařízení, popřípadě vyhlášky krajských národních výborů, je-li jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů nutné nebo účelné;
e) jiná opatření České národní rady, vlády, jejích členů nebo ústředních orgánů České socialistické republiky, stanoví-li to zákon České národní rady nebo vyžaduje-li to povaha věci.
§ 3
Vyhlašování právních předpisů a jiných opatření uvedených v § 1 a 2, popřípadě oznámení o jejich vydání se provádí stejným způsobem jako u ostatních právních předpisů a opatření uveřejňovaných ve Sbírce zákonů.
§ 4
Vyhlášení právních předpisů uvedených v § 2 písm. a) a c), popřípadě oznámení o vydání obecně závazných právních předpisů ministerstev a ostatních ústředních orgánů České socialistické republiky ve Sbírce zákonů je podmínkou jejich platnosti.
§ 5
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Důvodová zpráva
I.
Ve federativním uspořádání státu, vyplývajícím z ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, patří zákonodárná činnost a vydávání jiných právních předpisů do působnosti federálních orgánů i orgánů obou republik. Přitom způsob vyhlašování zákonů Federálního shromáždění stanoví podle čl. 45 odst. 3 cit. ústavního zákona zákon tohoto shromáždění, způsob vyhlašování zákonů České a Slovenské národní rady zákony těchto rad (čl. III. odst. 3 ústavního zákona). Aby zákony i ostatní právní předpisy mohly být plynule vyhlašovány ihned po 1. lednu 1969, kdy ústavní zákon nabývá účinnosti, je nutno provést potřebné zákonné úpravy do konce roku 1968.
Otázku uveřejňování právních předpisů České a Slovenské socialistické republiky lze řešit v souladu s ústavním zákonem buď tak, že pro vyhlašování zákonů a ostatních právních předpisů každé z obou republik bude zřízen samostatný publikační prostředek, anebo tak, že i tyto předpisy budou uveřejňovány ve společné sbírce. Pro druhou možnost řešení - jedinou sbírku - svědčí zejména skutečnost, že v oblastech společné působnosti Československé socialistické republiky a obou národních republik bude řada republikových zákonů navazovat na zákony federální a podrobně rozvádět jejich zásady. Stejně tak bude možno, aby k zákonům Federálního shromáždění byly vydávány prováděcí předpisy vládami a ústředními orgány státní správy obou republik (čl. 138 a 139 ústavního zákona). Bylo by tedy vhodné, aby federální zákony i předpisy na ně navazující byly uveřejňovány ve společné sbírce. Jediný publikační prostředek by také zajistil obecnou informovanost všech organizací i občanů na celém území Československé socialistické republiky o právních předpisech platných v tomto státě. Pro společnou sbírku se předběžně vyslovil i předseda Slovenské národní rady.
Návrh zákona, kterým bude stanoven způsob vyhlašování zákonů Federálního shromáždění, byl již schválen vládou dne 25. listopadu t. r. a předložen Národnímu shromáždění. Návrh udržuje kontinuitu předchozí úpravy vyhlašování právních předpisů. Má formu novely zákonného opatření č. 4/1962 Sb., mění je jen v nejnutnějším rozsahu a stanoví, že zákony Federálního shromáždění, jakož i ostatní federální předpisy, popř. jiná opatření ústředních federálních orgánů se vyhlašují ve Sbírce zákonů. Návrh vytváří dále právní předpoklad pro existenci jediné Sbírky zákonů v celém federalizovaném státě. Umožňuje totiž novým zněním § 3 zákonného opatření č. 4/1962 Sb. uveřejňovat ve Sbírce zákonů též zákony a ostatní právní předpisy republik, popř. i jiná opatření ústředních orgánů republik, jestliže tak stanoví Česká a Slovenská národní rada svými zákony. Zbývající ustanovení zákonného opatření č. 4/1962 Sb. ponechává návrh v podstatě beze změny. Sbírka zákonů má být tedy vydávána i nadále v českém a slovenském vydání (jejich redakce však bude svěřena orgánu, který určí vláda Československé socialistické republiky) a dosavadním technickým způsobem.
II.
Předložený návrh zákona České národní rady provádí na základě zmocnění obsaženého v čl. 150 odst. 1 ústavního zákona č. 143/196 8 Sb. ustanovení čl. III. odst. 3 téhož ústavního zákona. Činí tak ustanovením § 1, podle něhož zákony České národní rady a zákonná opatření jejího předsednictva se vyhlašují ve Sbírce zákonů. Tím současně vyslovuje souhlas s vyhlašováním obecně závazných právních předpisů Československé socialistické republiky i České socialistické republiky ve společné sbírce.
Ustanovení § 2 obsahuje výpočet ostatních obecně závazných předpisů České socialistické republiky, které se rovněž ve Sbírce zákonů vyhlašují. Toto ustanovení je obdobou § 2 vládního návrhu zákona o vyhlašování federálních právních předpisů. Navíc však uvádí obecně závazná nařízení a vyhlášky krajských národních výborů, které již nemají povahu předpisů federálních, ale republikových; je samozřejmé, že se toto ustanovení vztahuje též na obecně závazná nařízení a vyhlášky Národního výboru hl. m. Prahy, popřípadě národních výborů jiných měst, pokud budou mít postavení krajského národního výboru. Naopak toto ustanovení neobsahuje vyhlášky o sjednání mezinárodních smluv a dohod, neboť sjednávání těchto smluv a dohod není podle ústavního zákona v kompetenci republik.
Ustanovení § 3 určuje pro vyhlašování právních předpisů a jiných opatření ústředních orgánů České socialistické republiky stejný způsob jako pro vyhlašování právních předpisů a opatření federálních. Znamená to, že právní předpisy České socialistické republiky budou tištěny ve stejné grafické úpravě, v týchž částkách Sbírky zákonů, označovány pořadovými čísly apod. jako předpisy federální. Tak bude zachován i dosavadní způsob vydávání Sbírky zákonů po technické stránce, který se osvědčil a na němž není účelné nic měnit.
Ustanovení § 4 váže platnost obecně závazných normativních aktů vlády a ministerstev i ostatních ústředních orgánů na jejich vyhlášení, popřípadě na jejich registraci ve Sbírce zákonů. Tím rozšiřuje podmínku stanovenou v čl. III. odst. 3 ústavního zákona č. 143/1968 Sb. pro platnost zákonů České národní rady a zákonných opatření jejího předsednictva i na ostatní obecně závazné právní předpisy České socialistické republiky.
Vydávání jediné Sbírky zákonů předpokládá, že i Slovenská národní rada upraví vyhlašování právních předpisů Slovenské socialistické republiky zákonem, který se po věcné stránce nebude lišit od předloženého návrhu zákona České národní rady.
Provedení navrhovaného zákona si přímo nevyžádá zvýšení nároků na státní rozpočet České socialistické republiky, neboť redakcí Sbírky zákonů pověří vláda Československé socialistické republiky některý svůj orgán.
V Praze dne 21. prosince 1968
Vladimír Vybral, Zdeněk Jičínský, Vladimír Klokočka, Marie Holatová, Božena Pátková, Walter Piverka, Vítězslav Frank,
Eva Dutková, Rudolf Gärtner, Jiří Kabelka, Karel Kácl, Emil Kantor, Vlado Kašpar, Heda Kolaříková, Josef Macura, Miloš Matějka, Václav Motlík, Rudolf Pacovský, Karel Pařízek, Čeněk Procházka, Jan Špaňúr