Můžeme nyní přistoupit k další
části projednávaného prvního
bodu pořadu schůze, kterou je
Prosím předsedu ústředního
výboru Národní fronty ČSR soudruha
Josefa Korčáka, aby předložený
písemný návrh odůvodnil.
Předseda ústředního výboru
Národní fronty ČSR Josef Korčák:
Vážené soudružky a soudruzi poslanci,
z pověření předsednictva ústředního
výboru Národní fronty České
socialistické republiky předkládám
vám návrh na doplňovací volbu delegace
České národní rady ve Sněmovně
národů.
Podle ústavního zákona o československé
federaci má Sněmovna národů Federálního
shromáždění 150 členů,
při čemž polovinu ve Slovenské socialistické
republice. Až do doby, kdy budou provedeny všeobecné
volby, ukládá ústavní zákon
o československé federaci oběma národním
radám, aby poslance Sněmovny národů
volily z řad svých členů. Ve smyslu
tohoto ustanovení Česká národní
rada loni v prosinci zvolila svou 75člennou delegaci.
V důsledku uprázdnění poslaneckých
mandátů rezignacemi nebo zproštěním
je dnes v české delegaci ve Sněmovně
národů neobsazeno 25 poslaneckých mandátů.
Předsednictvo ústředního výboru
Národní fronty ČSR proto ve smyslu ústavního
zákona č. 117 z října letošního
roku předkládá České národní
radě návrh, aby Česká národní
rada svou delegaci ve Sněmovně národů
doplnila. Návrh, obsahující jména
jednotlivých kandidátů pro funkce poslance
Sněmovny národů, vám byl předložen
písemně. Doporučuji, aby Česká
národní rada uvedené kandidáty zvolila
a tím svou delegaci ve Sněmovně národů
doplnila opět na 75 poslanců.
Předseda E. Erban: Děkuji soudruhu Korčákovi
za jeho projev.
Má někdo k předloženému návrhu
nějaké připomínky? /Neměl./
Nemá.
Můžeme přistoupit k hlasování,
a to tím způsobem, že budeme hlasovat o celém
návrhu na doplnění delegace České
národní rady ve Sněmovně národů
najednou hlasovacími lístky. Zvolen je přitom
ten, kdo dosáhne nadpoloviční většiny
odevzdaných platných hlasů.
Jsou nějaké námitky nebo připomínky
k tomuto způsobu hlasování? /Nebyly./ Nejsou.
Prosím tedy poslance, aby se odebrali do vedlejší
místnosti, kde jim budou vydány kandidátní
listiny, aby vykonali akt volby a pak se vrátili na svá
místa v zasedací síni.
/Probíhá volba./
Předseda E. Erban /po přerušení
schůze/: Vážené soudružky a soudruzi
poslanci, doplňovací volba delegace České
národní rady do Sněmovny národů
skončila. Také ověřovatelé
skončili svou práci. Prosím proto poslance
prof. dr. Chytila, aby sdělil výsledek volby.
Posl. prof. dr. Chytil: Dovoluji si sdělit výsledek
doplňovací volby delegace České národní
rady do Sněmovny národů Federálního
shromáždění podle článku
147 písm. b/ ústavního zákona o čs.
federaci č. 143/1968 Sb. ve smyslu ustanovení §
2 ústavního zákona č. 117/1969 Sb.
o prodloužení volebního období národních
výborů, národních rad a Federálního
shromáždění, Nejvyššího
soudu, krajských, okresních a vojenských
soudů, konané dne 26. listopadu 1969.
Podle prezenční listiny bylo na schůzi České
národní rady v době volby přítomno
178 poslanců České národní
rady, což je nadpoloviční většina
všech jejích poslanců, takže Česká
národní rada byla schopna se usnášet
ve smyslu § 32 odst. 1 zákona ČNR č.
1/1969 Sb.
Poslancům bylo odevzdáno celkem 177 hlasovacích
lístků. Odevzdáno bylo 177 hlasovacích
lístků, z toho 177 platných, neplatný
nebyl žádný. Hlasování se zdržel
jeden poslanec.
Podle § 35 odst. 1 zákona ČNR č. 1/1969
Sb., o jednacím řádu ČNR, je pro zvolení
kandidáta zapotřebí prosté většiny
hlasů, tj. v tomto případě 90 hlasů.
Podepsaní ověřovatelé České
národní rady sečetli odevzdané hlasy
s výsledkem, který je uveden v příloze.
Všech 25 delegátů obdrželo prostou nadpoloviční
většinu hlasů všech přítomných
poslanců při volbě a jsou tedy ve smyslu
§ 35 odst. 1 zákona ČNR č. 1/1969 Sb.,
o jednacím řádu České národní
rady, zvoleni za poslance Sněmovny národů
Federálního shromáždění.
Předseda E. Erban: Konstatuji, že všichni
navržení poslanci byli zvoleni do funkce poslanců
Sněmovny národů Federálního
shromáždění. Tím skončila
tato část našeho pořadu.
Zbývá ještě vykonat doplňovací
volbu do výborů České národní
rady. Budeme proto projednávat
Tento návrh, který vám byl rovněž
písemně rozdán, odůvodní posl.
Hechtová. Prosím, aby se ujala slova.
Posl. prof. Hechtová: Vážené
soudružky a soudruzi poslanci, mým úkolem je,
abych v dnešní schůzi odůvodnila návrh
na doplňovací volbu členů výborů
České národní rady.
Česká národní rada má podle
zákona ČNR č. 1/1969 Sb., o jednacím
řádu ČNR, podle § 62 celkem 10 výborů:
mandátový a imunitní, úst vně
právní, pro národní výbory
a národnosti, kulturní a školský, zdravotní
a sociální, pro právní ochranu občanů,
pro plán a rozpočet, průmyslový, pro
zemědělství a výživu, pro obchod,
dopravu, pošty a telekomunikace.
Každý poslanec je v zásadě členem
některého výboru, popř. může
být členem i více výborů. Po
doplnění České národní
rady o 62 nových poslanců je nutné, aby tito
poslanci byli zařazeni do výborů. Zákon
ČNR č. 1/1969 Sb., o jednacím řádu
České národní rady, v § 65 k
tomu říká, že "při návrzích
se má přihlížet jednak k odbornému
zaměření a zájmům poslanců,
jednak k potřebám orgánů České
národní rady".
Z těchto hledisek byl také vypracován předběžný
návrh na doplňovací volbu členů
výborů České národní
rady, který byl včera předmětem jednání
na schůzích poslaneckých klubů a který
byl na základě těchto jednání
přepracován a dnes vám rozdán.
Nebudu zde opakovat jmenovité návrhy na doplnění
jednotlivých výborů, protože je máte
písemně před sebou. V průběhu
dnešní ho jednání došlo ovšem
k některým změnám. Prosím,
abyste si na str. 1, pokud jde o ústavně právní
výbor, škrtli soudružku poslankyni Olgu Sobotníkovou,
která zůstává ve výboru pro
národní výbory a národnosti a nepřechází
do ústavně právního výboru.
Druhá změna pak je na str. 3, kde ve výboru
průmyslového byl zařazen ing. Jaromír
Horák. Vzhledem k tomu, že v průmyslovém
výboru jsou dva soudruzi z téhož kraje, požádal
soudruh Horák, aby byl zařazen do výboru
pro plán a rozpočet.
Dále se týká změna soudruhů
poslanců Jaroslava Hájka a Oldřicha Fridricha.
Tito soudruzi budou pracovat ve dvou výborech. Původně
byli navrženi do mandátového a imunitního
výboru. Soudruh Hájek jde ještě do výboru
pro národní výbory a národnosti a
soudruh Fridrich do průmyslového výboru.
Oba soudruzi mohou zůstat v mandátovém výboru,
kterému přísluší ověřovat
platnost voleb poslanců, projednávat návrhy
na vydání poslanců k trestnímu řízení
nebo disciplinárnímu apod. Předpokládáme
a doufáme, že imunitní a mandátový
výbor nebude mít mnoho práce, takže
oba soudruzi, Hájek a Fridrich, by mohli zůstat
i v tomto výboru.
Doporučuji proto návrh se dvěma změnami,
a sice s vyškrtnutím s. Sobotníkové,
která zůstává ve výboru pro
národní výbory a národnosti, a s přeřazením
soudruha Horáka z výboru průmyslového
do výboru pro plán a rozpočet, ke schválení.
Předseda E. Erban: Děkuji soudružce
Hechtové za její zprávu.
Jsou k předloženému písemnému
návrhu nějaké připomínky? /Nikdo
se nehlásí./ Není tomu tak. Můžeme
proto přistoupit k hlasování, a to tak, že
budeme hlasovat o celém návrhu na doplnění
výborů najednou zvednutím ruky.
Jsou nějaké námitky proti tomuto způsobu
hlasování? /Nikdo se nehlásí./ Nejsou.
Kdo tedy souhlasí, abychom zvolili v doplňovací
volbě do výborů České národní
rady poslance podle předloženého písemného
návrhu, nechť zvedne ruku! /Děje se./
Děkuji. Je někdo proti? /Nikdo./
Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./
Děkuji, tím Česká národní
rada doplnila své výbory, a tím také
skončila svou rekonstrukci.
Během našeho jednání se dostavili další
nově zvolení poslanci, kteří nebyli
přítomni při složení slibu. Tito
poslanci složí slib nyní.
Žádám pověřeného pracovníka
Kanceláře České národní
rady, aby přečetl formuli slibu a prosím
soudruhy poslance Lakomého a Šeberu, aby ke mně
přistoupili a složili slib podáním ruky
a slovem "slibuji".
/Shromáždění povstává./
Dr. Škrach /čte/:
"Slibuji na svou čest a svědomí, že
budu věren Československé socialistické
republice, České socialistické republice
a věci socialismu. Budu dbát vůle a zájmů
lidu, řídit se ústavou a ostatními
zákony Československé socialistické
republiky i České socialistické republiky
a pracovat k tomu, aby byly uváděny v život."
/Noví poslanci přistupují k předsedovi
ČNR E. Erbanovi a skládají do jeho rukou
poslanecký slib./
Posl. František Šebera: "Slibuji."
Posl. František Lakomý: "Slibuji."
Předseda E. Erban: Soudružky a soudruzi, po
polední přestávce v 15.00 hod. budeme pokračovat
projednáváním programu nové vlády
České socialistické republiky. Do té
doby přerušuji schůzi.
/Jednání přerušeno v 13.03 hod. a opět
zahájeno v 15.00 hod./
Předseda E. Erban: Zahajuji přerušenou
pátou schůzi České národní
rady. Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, budeme
pokračovat v projednávání schváleného
denního pořadu. Dalším bodem je
Prohlášení vlády přednese předseda
vlády prof. ing. Josef Kempný. Prosím soudruha
předsedu vlády, aby se ujal slova.
Předseda vlády ČSR prof. ing. Kempný,
CSc.: Vážená Česká národní
rado, vážení poslanci, soudružky a soudruzi,
vláda České socialistické republiky
předstupuje dnes před vás po své rekonstrukci
s vládním prohlášením. Není
to pro nás jednoduché. Na jedné straně
nemůžeme nikoho zvlášť ohromovat
čísly a fakty o růstu výroby, mezd
a životní úrovně, na druhé straně
nemůžeme a ani nechceme stavět program naší
činnosti na vratké základně populární
politiky a slibů. Uvědomujeme si však svoji
velikou zodpovědnost před všemi našimi
občany a proto předkládáme k projednání
a schválení pouze věcný a reálný
krátkodobý program své činnosti. Na
jaře příštího roku chceme předložit
České národní radě spolu se
zhodnocením plnění těchto úkolů,
záměry činnosti vlády na další
období až do příštích voleb.
Chtěli bychom nejprve vysvětlit, proč dnes
ještě nemůžeme předložit program
a koncepci činnosti vlády na delší období.
Především nám chybí podrobnější
objektivní analýza uplynulého období
nejenom od ledna letošního roku, kdy zahájila
svoji činnost první vláda, ale i od XIII.
sjezdu Komunistické strany Československa. Potřebujeme
pro stanovení dalšího rozvoje naší
společnosti hlubokou analýzu, jak od doby před
lednem 1968, tak i rozbor polednového vývoje i období,
ve kterém pracujeme ve federalizované Československé
socialistické republice.
Potřebujeme také hlubší analýzu
naší ekonomické politiky i stanovení
postupu dalšího rozvoje ekonomické reformy.
Potřebujeme seriózní vyhodnocení dosavadních
zkušeností s federací a zejména základní
směrnici pro pětiletý plán, který
stanoví strategické cíle pro naši dlouhodobou
práci.
Na všech těchto úkolech se usilovně
pracuje a zásadní stanovisko k nim zaujme připravované
plénum ústředního výboru Komunistické
strany Československa v lednu příštího
roku. Závěry tohoto pléna se pro nás
stanou základní směrnicí, stanou se
východiskem pro dlouhodobou koncepci naší vlastní
činnosti. Z těchto i některých dalších
příčin nejsme s to předložit
takové prohlášení vlády, jaké
bychom si všichni společně přáli.
Přesto však máme dostatek podkladů k
tomu, abychom do konce letošního roku i v příštím
roce mohli propracovat i splnit soubor opatření
nutných k dokončení konsolidačního
procesu.
Můžeme se opřít o závažné
dokumenty - realizační směrnici květnového
pléna i usnesení ÚV KSČ ze září
letošního roku. Známe základní
směr činnosti Komunistické strany Československa
v příštích měsících,
podle kterého má být rok 1970 rokem všeobecné
konsolidace. Má se stát rokem ukončení
krizového vývoje naší společnosti
a rokem jejího převedení do konsolidovaného
stavu.
Uvedené dokumenty považujeme za základní
směrnici naší práce a uděláme
všechno, abychom se jimi řídili a plnili je.
Ve všech oblastech budeme důsledně obnovovat
vedoucí úlohu Komunistické strany Československa,
k jejíž politice a usnesením posledních
plenárních zasedání ústředního
výboru strany se bez výhrad přihlašujeme.
Předstupujeme dnes před Českou národní
radu v období blížícího se 25.
výročí osvobození Československa
Sovětskou armádou z fašistického otroctví.
Všichni víme, co znamenal květen 1945 pro pozdější
nástup naší socialistické cesty. Uvědomujeme
si více než kdy jindy, jaký význam pro
zabezpečení politických, hospodářských
i národních zájmů našeho lidu
má internacionální přátelství,
spolupráce a spojenectví se Sovětským
svazem a ostatními socialistickými zeměmi.
Náš socialistický internacionalismus je logickým
důsledkem celé 25leté cesty osvobozeného
Československa. O významu Sovětského
svazu pro zabezpečení socialistického rozvoje
naší země nás přesvědčil
nejen květen 1945, ale i nedávný vývoj,
spojený s růstem protisocialistických tendencí,
vývoj, který ohrozil samotnou podstatu socialismu
v naší zemi. Proto vztah naší republiky
k Sovětskému svazu a celému socialistickému
táboru, tak jak byl vyjádřen v posledních
stranických i státních dokumentech, je dalším
základním faktorem programu naší vlády.
18. října schválilo Federální
shromáždění programové prohlášení
vlády Československé socialistické
republiky. Jsme přesvědčeni, že toto
prohlášení obsahuje nejenom koncepci vládní
politiky v těch oblastech, ve kterých má
federální vláda výlučnou pravomoc,
ale také úkoly, které jsou společné
i pro obě národní republiky. Vycházíme
proto v našem vládním programu také
z tohoto dokumentu. Jsme hluboce přesvědčeni,
že Československá socialistická republika
jako celek se může zdárně vyvíjet
jen tehdy, budou-li se rozvíjet její národní
celky a naopak, národní republiky se mohou nejlépe
rozvíjet jen tehdy, bude-li se naše republika rozvíjet
ve všech oblastech jako celek.
Svým dnešním prohlášením
chce nová česká vláda navázat
také na programové prohlášení
první vlády České socialistické
republiky. Zachování kontinuity v řešení
základních koncepčních otázek
považujeme za účelné a užitečné.
Na druhé straně jsme si vědomi, že některé
přístupy minulého prohlášení,
které bylo ovlivněno tehdejší politickou
situací, jsou vývojem objektivně překonány
a neodpovídají současným potřebám.
To se týká především dřívějšího
pojetí české státnosti. Vycházíme
z toho, že federaci nelze jednoduše odvodit od prosté
působnosti dvou národních republik, že
jednotná ekonomika není pouhým součtem
dvou národních ekonomik. V tom smyslu chápe
vláda i českou státnost. Chceme zastávat
zásadu, že v rámci jedné republiky musí
být vytvářeny podmínky pro harmonický
rozvoj obou republik jako součástí jednoho
státního celku. V tom smyslu chápe vláda
i českou státnost. Přitom zdůrazňuje,
že budeme i nadále vycházet z nejlepších
stránek dějin českých zemí,
mezi něž však patří také
odmítání nacionálního separatismu.