I. schůze ČNR

10. 7. 1968

(Schůze zahájena v 19.07 hod.)

Předseda NS Smrkovský (zvoní): Vážená Česká národní rado, vážené soudružky a soudruzi, vážení hosté! Podle § 5 ústavního zákona č. 77/1968 Sb.; o přípravě federativního uspořádání Československé socialistické republiky jsem svolal a zahajuji ustavující schůzi České národní rady, jejíž členové byli zvoleni na dnešní schůzi Národního shromáždění.

Konstatuji, že ze zvolených členů České národní rady je přítomno 118 členů. 12 dalších zvolených dalo řádnou omluvenku a 2 dodatečně volení nebyli přizváni, to je 14. Přítomno je tedy 118 členů České národní rady ze 150, tedy Česká národní rada je schopna se usnášet.

Vítám mezi námi delegaci sesterské Slovenské národní rady v čele s jejím předsedou s. Klokočem. (Potlesk.)

Soudružky a soudruzi, podle uvedeného ústavního zákona byla zřízena Česká národní rada jako prozatímní orgán ústavní politické representace českého národa. Jejím úkolem je vyjadřovat národní a politická stanoviska k uspořádání vztahů českého a slovenského národa a zajišťovat přípravné práce spojené s ustanovením českých národních státních orgánů. Má právo předkládat Národnímu shromáždění iniciativní návrhy v souvislosti s federativním uspořádáním Československé socialistické republiky.

Na dnešní ustavující schůzi doporučuji provést volbu předsedy České národní rady. To by měl být hlavní akt naší ustavující schůze s tím, že v diskusi potom bychom se dohodli na dalším postupu.

My, kteří jsme zatím z pozic Národního shromáždění museli uvažovat o tomto programu, měli jsme představu, že by předseda České národní rady dostal úkol, aby do 10 dnů nebo tak, jak by jste se dohodli, svolal plenární schůzi Českénárodní rady, kde už by byl navržen celý program, kde by bylo zvoleno předsednictvo, kde by byly zvoleny komise, kde prostě by už na základě připraveného programu národní rada měla začít pracovat.

Soudím, že pravděpodobně by předseda, který bude zvolen, k tomu potřeboval nějakou pomocnou komisi, návrhovou komisi, která by mu pomohla připravit právě vzpomenutý program pro příští zasedání. Konečné, poslední slovo budete mít vy, nikoli já.

Navrhuji jako pořad našeho jednání volbu předsedy České národní rady. Ptám se vás, jestli s tímto pořadem souhlasíte. Prosím o hlasování. (Děje se.) Děkuji. Kdo je proti? Jednomyslně je schváleno, aby obsahem našeho jednání byla volba předsedy ČNR.

Než přistoupíme k provedení volby předsedy ČNR, je nutné, aby plenum ČNR - to jste vy - rozhodlo, zda tato volba má být provedena tajně nebo aklamací.

Dovolte mi,abych dal návrh na předsedu ČNR. Jak rozhodnete, to je vaše pravomoc. Když ten návrh dám, snad potom se bude lépe rozhodovat o způsobu volby.

Návrh na předsedu ČNR, jak jsme ho dnes ráno posoudili v předsednictvu Národního shromáždění a s. dr. Kriegel se svými kolegy v Národní frontě, může s. dr. Kriegel přednést.

Předseda NF posl. dr. Kriegel: Vážená Česká národní rado, vážení soudruzi, vážené soudružky, dovolte mi, aby moje první slovo patřilo blahopřání členům nově zvoleného orgánu, členům České národní rady a přáním úspěchů k odpovědné práci v obtížné době, řešení velikých, obtížných a záslužných úkolů.

Proto se domnívám, že mohu plným právem doporučit do čela ČNR soudruha dr. Čestmíra Císaře (dlouhotrvající potlesk), kterého doporučuji po jednomyslné dohodě s vedoucími činiteli Národní fronty.

Soudruh Čestmír Císař se narodil 2. ledna 1920. V letech třicátých absolvoval reálné gymnasium v Duchcově a pokračoval ve studiu ve Francii. Od roku 1939 do roku 1942 byl účtárenským úředníkem První české vzájemné pojišťovny v Praze, poté do roku 1945 byl vedoucím kanceláře firmy Brača Kristovič, v Praze.

V roce 1948 ukončil studium na filosofické fakultě University Karlovy. Od roku 1946 pracuje v různých stranických funkcích. Do KSČ vstoupil v roce 1945. V témže roce byl sekretářem Sociologického ústavu v Praze, poté dva roky referentem kulturně propagačního oddělení ÚV KSČ. Do roku 1952 pak zastupoval vedoucího odboru, později vedoucího oddělení ÚV KSČ. Od roku 1952 do roku 1957 byl vedoucím oddělení a později tajemníkem KV KSČ v Plzni. V roce 1957 se stal zástupcem hlavního redaktora Rudého práva a v roce 1961 hlavním redaktorem Nové mysli. V létě 1963 byl zvolen tajemníkem ÚV KSČ. V témže roce byl z této funkce odvolán a jmenován ministrem školství. V roce 1965 se stal velvyslancem na čs. zastupitelském úřadě v hlavním městě Rumunské socialistické republiky Bukurešti. Odtud byl odvolán v březnu 1968, zprvu pověřen vedením stranické práce na úseku školství a vědy na ÚV KSČ, nyní je tajemníkem ÚV KSČ.

Jak vidět z té stránky, která je nabitá bohatou zkušeností ve velmi široké paletě novinářství, teoretické práce, diplomatické činnosti, vládní práce jde myslím o tak široký vějíř zkušeností, že jej činí schopným zastávat funkci tak významnou a tak čestnou, jakou je funkce předsedy České národní rady.

Prosím, soudruhu předsedo, abyste dal hlasovat o tomto návrhu.

Předseda NS posl. s. Smrkovský: Soudružky a soudruzi, jste seznámeni s návrhem na předsedu ČNR. Nejdříve však musím nechat rozhodnout hlasováním, zda volba má být provedena tajně, nebo aklamací. Prosím o návrhy. Prosím soudruha Bláhu.

Posl. s. Bláha: Dávám návrh na aklamaci.

Další návrh: Také navrhuji aklamaci.

Předseda NS s. Smrkovský: Jsou tu tedy dva shodné návrhy na provedení volby aklamací. Dávám hlasovat, kdo je pro to, aby volba předsedy ČNR byla provedena aklamací, ať zvedne ruku. Kdo je proti? Tři poslanci. Kdo se zdržel hlasování? Jeden poslanec. Bylo tedy naprostou většinou rozhodnuto, aby volba byla provedena aklamací.

Je zde jediný návrh na předsedu ČNR přednesený předsedou ÚV NF, a sice za předsedu ČNR je navržen dr. Čestmír Císař, člen ČNR. Prosím o hlasování. Kdo je pro to, aby soudruh Čestmír Císař byl předsedou ČNR, nechť zvedne ruku. Děkuji. Kdo je proti? Nikdo. Kdo se zdržel hlasování? Hlasování se zdržel dr. Čestmír Císař. Konstatuji, že předsedou ČNR byl zvolen jednomyslně dr. Čestmír Císař. (Potlesk.)

Prosím dr. Čestmíra Císaře, předsedu ČNR, aby přišel s ujal se žezla. (Potlesk.) Dovolte, soudružky a soudruzi, bez veškeré sentimentality abych zde jako štafetu a symbolicky řečeno předal soudruhu Císařovi poselství Velké revoluční české národní rady z r. 1945, která fungovala, pracovala a řídila za okolností zcela jiných, než jsou naše současné. Naše současné okolnosti jsou sice také pohnuté a občas trochu dramatické, ale přece jen je v tom určitý rozdíl. Stará Revoluční česká národní rada existovala za okolností, kdy byly v Praze barikády, bojovalo se, kdy český lid bojoval za svoji svobodu způsobem tak vynikajícím a proléval svou krev. Měli jsme své ideály, svobodu, státní svrchovanost, nový socialistický řád. Chci zde poprosit soudruha předsedu, abychom za staré ideály, za které jsme bojovali s puškou v ruce, bojovali dál, ovšem bez pušek, barikád a takových doprovodných jevů. (Potlesk.)

Předseda ČNR s. Císař: Děkuji.

Předseda NS s. Smrkovský: Soudruhu předsedo, předávám ti řízení schůze, předávám ti kormidlo a upozorňuji, že je tu tvůj kolega předseda SNR se svým doprovodem, který mě poprosil, protože ještě nevěděl, kdo bude předsedou, aby mohl po zvolení předsedy ČNR vystoupit. Informuji tě o tom, rozhoduj již podle svého.

Předseda ČNR s. dr. Císař: Vážený soudruhu předsedo NS, vážení hosté ze SNR, vážená ČNR. Je určitě mou povinností, abych vám nejprve poděkoval za důvěru, kterou jste mi prokázali při zvolení do funkce předsedy ČNR. Vidím v tom nejen projev osobní důvěry, ale současně i projev důvěry v novou politiku KSČ, v její nynější vedení a v novou znovu obrozenou Národní frontu. Chci vás ujistit, že jsem si plně vědom závažnosti úkolů, které nás všechny čekají a budu se snažit, abych při jejich plnění ze všech sil pomáhal.

Zajisté všichni pociťujeme mimořádný význam této chvíle. Zvolená ČNR navazuje na českou národní politickou reprezentaci jednak z doby, kdy vznikal tento československý stát a jednak z doby, o které hovořil soudruh předseda Národního shromáždění ve slavném r. 1945. Snad se mnou budete souhlasit, že bychom měli navázat na všechny velké tradice staletí trvajících zápasů za národní svobodu, politickou demokracii, sociální spravedlnost a internacionální solidaritu. A v duchu těchto tradic bychom měli přispívat k dalšímu rozvoji socialismu v naší zemi.

Je nám svěřeno poslání formulovat českou politiku v podmínkách bratrského soužití se slovenským národem a ostatními národnostmi ČSSR. Nebudou to úkoly snadné a pro jejich zdar musíme vynaložit největší možné úsilí. Stalo se, že vznik ČNR byl provázen okolnostmi, které jí nezpříjemnily nástup do práce, spíše naopak. Veřejně se kritizuje zejména nedostatek času pro uvážený veřejný demokratický výběr nás, členů ČNR. Navíc při volbě členů ČNR došlo zde v tomto sále k tomu, že neprošli dva význační spisovatelé a veřejní činitelé, kteří mohli na půdě ČNR reprezentovat důležitý myšlenkový proud v kruzích naší české inteligence. Buďme si tedy vědomi, že zbavit nyní veřejnost pochybností o schopnosti tohoto orgánu zvládnout všechny úkoly, znamená podat hmatatelné důkazy, že tato ústavní česká politická reprezentace má právo zastupovat svůj národ a připravit ve smyslu ústavního zákona o České radě návrh pro státoprávní uspořádání v ČSSR, pro vnitřní členění české části republiky, pro další úspěšný rozvoj české politiky, ekonomiky i kultury v budoucí federované republice.

Dovolte, sbych splnil přání představitelů SNR a požádal o slovo jejího předsedu s. Klokoče. (Potlesk.)

Předseda Slovenské národní rady s. Klokoč (slovensky): Vážení přátelé, soudružky a soudruzi, drazí bratři a sestry, musím se vám přiznat, že jsem trochu rozrušen, když si uvědomuji, jaká čest se mi dostala, když jsem byl pověřen vést delegaci SNR na vaši první schůzi. Tuto svou povinnost konám velmi rád, protože si plně uvědomuji, co znamená pro naši další práci, pro náš další život v našem společném státě Čechů a Slováků, právě fakt, že se dnes ustavuje Česká národní rada.

Dovolte mi přečíst pozdravný dopis, který vám posílá předsednictvo SNR:

"Drazí naši bratři, v této historické chvíli, kdy se slavnostně ustavuje ČNR, přijměte nejvroucnější blahopřání od všeho slovenského lidu. My, představitelé SNR, přicházíme k vám, ke svým rodným bratrům, abychom od Tater a Dunaje přinesli pozdravy naší staroslavné Praze a celému českému národu.

Jsme rádi, že se můžeme zúčastnit prvého zasedání ČNR. Na dnešní akt se díváme jako na výrazný mezník nejen v životě bratrského českého národa, ale i celé ČSSR.

Obrodný proces, který začal lednovým zasedáním ÚV KSČ v zájmu renesance socialistické demokracie u nás otevřel prostor i pro demokratické důsledné leninské řešení národnostní otázky. Je jen přirozené, že se v tomto procesu zamítání všeho přežitého a vzniku nových společenských vztahů se odstraňují třecí plochy, vyplývající z asymetrického modelu vnitřního uspořádání našeho státu.

Ustavení ČNR dále realizuje národní svéprávnost našich národů ve společném státě Čechů a Slováků, ve kterém chtějí žít společně na principu rovného s rovným, je to rozhodný krok pro přípravu federativního uspořádání státoprávních vztahů mezi našimi národy jako nejvýhodnější formy našeho budoucího spolužití.

Pevně věříme, že uzákoněním federace v naší republice posiluje se její politická stabilita, prohloubí se vzájemná důvěra mezi našimi národy a současně se podpoří další rozvoj národního života a národních zvláštností každého z našich národů.

Pro svou budoucí činnost má ČNR bohaté pokrokové a revoluční tradice, na které je český národ právem hrdý. Váš národ, který pod neustálým tlakem si udržel svou suverenitu, prošel slavnou cestou bojů až do dnešní doby socialistické výstavby ve svobodném Československu.

My Slováci jsme vždy se dívali na náš bratrský český národ jako na záštitu demokratismu a humanismu. Nejlepší synové slovenského lidu vždy čerpali z bohaté klenotnice pokroku a kultury vytvořené českým národem. Uvědomujeme si, že všechny tužby obou našich rovnoprávných národů se mohou nejlépe splnit ve společném státě spravovaném na principu socialistické demokracie. Tak jako vždy v minulosti i dnes je náš slovenský národ odhodlán dále zvelebovat svou drahou vlast. Slovenský národ se přihlásil ke spolužití s bratrským národem českým nejvýrazněji ve Slovenském národním povstání, které vysoko vyzdvihlo rovnoprávnost a společné zájmy našich národů. Hlásíme se k odkazu povstání, pod jeho zástavami budujeme socialistickou republiku, která vždy bude pevnou součástí socialistického tábora v čele s velkým Sovětským svazem.

SNR bude i v budoucnosti jako představitelka svobodného a svéprávného národa hájit jeho zájmy, které byly a jsou shodné se zájmy jednotné republiky a čs. státnosti. Principy vlastenectví a internacionalismu zůstanou navždy základem naší republiky.

Upřímně vítáme vznik ČNR jako vrcholné národní reprezentace českého národa, jako politického partnera SNR při tvorbě nového uspořádání našich vzájemných vztahů.

Přejeme vám, drazí soudruzi a bratři, plné úspěchy ve vaší vysoce odpovědné práci pro národ, pro socialistickou republiku, pro její mírovou budoucnost. Naše společná domovina bude rozkvétat z usilovné práce obou našich národů, z neúnavného úsilí dále budovat a obrozovat socialismus, který je naším společným, šlechetným cílem.

Bratislava, 10. července 1968. Předsednictvo SNR." (Potlesk.)

(Předseda SNR s. Klokoč, předseda ČNR s. Císař a předseda NS s. Smrkovský si vzájemně blahopřejí.)

Předseda ČNR s. dr. Císař: Děkuji předsedovi SNR s. Klokočovi za jeho opravdu srdečná a upřímná slova. Dovolte mi, abych ho i vaším jménem ujistil, že se těšíme na skutečně bratrskou spolupráci ČNR se SNR. Věříme, že tato spolupráce bude plodná o úspěšná pro blaho obou našich národů a celé ČSSR.

Soudruzi a soudružky, prosím vás, zda si někdo z vás přeje slovo?

S. Hejzlar: Vážení přátelé, soudružky a soudruzi, domnívám se, že soudruh předseda vyjádřil již v podstatě obtížnost úkolu, který na sebe v našem novém národním orgánu, v ČNR, přejímáme. Nechci skrývat, že mé znepokojení a patrně i znepokojení některého z vás šlo v určité chvíli až tak daleko, že jsem si nebyl jist, zda takovouto míru odpovědnosti v tak obtížné chvíli a v takovém krátkém času a situaci, jaká se kolem ustavení ČNR vytvářela, mohu na sebe převzít. Domnívám se, že to nebyl jen můj pocit.

Zdá se však, že všichni i já jsme stejného názoru, že přes všechny tyto obtíže, přes velmi opožděné ustavení české národní reprezentace, přes nejasnosti ve formulaci českých národních zájmů, při vytváření našeho, českého státu i vztahů k bratrskému slovenskému partneru, přes skutečnost, že se česká národní reprezentace ustavuje shora prostřednictvím centrálních, byť ústavních orgánů, a přes nesmírnou složitost praktických otázek, které ma-jí být vyřešeny v krátkém čase, jsme se rozhodli, že není vyhnutí a úkol je nutno převzít.

Chtěl bych ovšem říci, že nám Národní shromáždění neusnadnilo naši záležitost, že oslabilo autoritu vznikající ČNR při volbě skutečností, že nezvolilo do našich řad s. Hanzelku a s. Kohouta, vynikající reprezentanty české kultury, jejichž prostřednictvím by ČNR získala důvěru značné části desetitisícových řad naší inteligence i ostatních vrstev našeho národa. Je to zahanbující nepochopení pro naše těžké úkoly. Navrhuji proto, České národní radě, aby se usnesla na následujícím:

ČNR vyslovuje hluboké znepokojení nad jednáním Národního shromáždění, jehož výsledkem bylo nezvolení s. Hanzelky a s. Kohouta do ČNR. (Potlesk.) ČNR projevuje nesouhlas s tímto činem nepochopení potřeb české národní reprezentace v těchto vážných dobách národa a republiky.

Prosím, abyste o tomto návrhu rozhodli.

Předseda ČNR dr. Císař: Děkuji s. Hejzlarovi. Kdo se dál hlásí o slovo? (Hlásí se posl. dr. Kriegel.)

Dr. Kriegel: Já sice nemám právo mluvit na tomto fóru, ale dávám se svolením předsedy a vaším v úvahu, zda to má být prvním aktem České národní rady. Myslím, že by to bylo v rozporu s demokratickými principy; i když Národní shromáždění ve své velké části rozhodlo nikoli tak, jak bychom si to představovali, přece jen bylo to jeho demokratické právo.

Jestli smím doporučit, radil bych, abychom o tomto nehlasovali, zejména jde-li o první akt České národní rady.

Předseda NS s. Smrkovský: Já vás prosím o slovo ne z důvodů formálních, ale chci mluvit z pozic praktických, z pozic odpovědnosti.

Fakt je, že toto Národní shromáždění vás zvolilo, byť tak, jak jsme byli svědky. Národní shromáždění jako celek nemůže za to, že jsou zde někteří kolegové poslanci, kteří mají své názory, které jsou jiné, než jsou názory vaše i dejme tomu moje. Ale budeme muset spolupracovat. Národní shromáždění bude existovat až do nových voleb. Jak jinak? Pokud poslanec není odvolán svými voliči, zůstává poslancem se všemi právy. Je třeba tato pravidla respektovat. Čili budeme muset spolupracovat, Národní shromáždění s Českou národní radou a obráceně.

Chtěl bych vás tedy poprosit, abyste viděli Národní shromáždění z té druhé stránky, z té stránky jeho pokrokových sil a ne jinak. Prosím o to v zájmu dobré spolupráce, která bude nutná.

Při té příležitosti současně slibuji maximální pomoc po všech stránkách i v otázkách praktických, jako je aparát Národního shromáždění a mnohé jiné věci, abyste nemuseli začínat, jak se říká, na zelené louce. Tedy všechno, co Národní shromáždění má a s čím vám může být nápomocno, bude vám dáno k dispozici.

Připojuji se k doporučení s. Kriegla, aby první čin České národní rady nezostřoval vztahy, ale sjednocoval síly národa, čímž nemyslím, že se budeme sjednocovat kde s kým. Myslím sjednocovat síly pokrokové, ale v každém případě sjednocovat a ne vyostřovat. Děkuji. (Potlesk.)

Předseda ČNR s. dr. Císař: Děkuji s. předsedovi Smrkovskému. Hlásí se se dr. Vybral.

S. dr. Vybral: Vážení přátelé! Navrhuji, abychom se dali do práce. Navrhuji, abychom zvolili soudruhu předsedovi k ruce návrhový výbor a bude-li tento výbor zvolen, aby se zítra sešel a mohl zahájit první kroky v naší práci.

S. Rybář: Vážená Česká národní rado! Chtěl bych reagovat na to, co bylo řečeno přede mnou a co říkal pan dr. Kriegel a pan Smrkovský.

Myslím, že Česká národní rada především musí reagovat na to, co jí bylo dáno do vínku a myslím, že jí do vínku nebyly dány nějaké kladné věci, nebyly jí dány do vínku věci, se kterými by mohla úspěšně zahájit práci.

Myslím také na reakci ke slovům pana Smrkovského, že nevylučuje to, když se zde vyjádříme k opravdu politováníhodné události, nevylučuje kladnou spolupráci s Národním shromážděním, a že se tím ani nevyjádříme k tomu, jestli Národní shromáždění v jádru nebo vůbec princip Národního shromáždění je nějaký záporný.

Nechci zde diskutovat o tom, co předcházelo volbu České národní rady, jestli byla ukvapená nebo ne. Chtěl bych se zmínit o tom, čeho jsme byli všichni zde svědky. Považuji tu událost za opravdu politováníhodnou, neboť si jak ing. Hanzelky, tak Pavla Kohouta nesmírně vážím. Nemusím snad zde zdůrazňovat a líčit, proč si těchto lidí vážím. Jejich činy a to, co napsali a jak se vyjádřili, přesně dávají obraz o tom, jaké mají tito lidé úmysly a jaké mají schopnosti.

Jsem přesvědčen, že jejich členství v České národní radě ať už pouze jejich jméno, které by České národní radě dodalo společenské váhy a důvěry nejen kulturní inteligence, ale i veškeré veřejnosti v Čechách a na Moravě, tak jejich schopnosti, jejich práce by kladně přispěly k činnosti České nároční rady.

Národní shromáždění tím, jak se vyjádřilo k těmto lidem, dalo znovu v potaz svou pověst a své pověsti nepřispělo; pokračuje tím ve směru, který naznačilo hlasováním o novele tiskového zákona.

Myslím, že by Česká národní rada se měla distancovat od toho, co se dnes stalo, a že by měla dát jasný obraz o svém profilu a o tom, jak by dále chtěla pokračovat ve své práci a k čemu by chtěla směřovat.

Proto zde dávám návrh, aby ing. Jiří Hanzelka a spisovatel Pavel Kohout byli automaticky zváni na zasedání České národní rady. Chtěl bych požádat předsedu ČNR dr. Čestmíra Císaře, aby o tomto návrhu dal hlasovat.

Chtěl bych to považovat za symbolické, že mezi prvními členy ČNR, kterým bylo dáno slovo, je nejmladší poslanec tohoto orgánu. Chtěl bych to považovat za předobraz závěrů, které tento orgán, které Česká národní rada přijme, chtěl bych to považovat za to, že myšlenky, které budou obsaženy ve veškerých prohlášeních a proklamacích ČNR, budou nové, budou pokrokové, budou v pravém slova smyslu mladé.

Mám zde ještě několik návrhů, které bych chtěl předložit předsedovi ČNR dr. Císařovi.

Především dávám k uvážení to, jestli by neměl být v předsednictvu ČNR zastoupen také mladý člověk. Vycházím z reakce, která byla po zveřejnění kandidátky do ČNR, z jednotné reakce veškerých mládežnických a dětských skupin.

Dále bych chtěl vyzvat předsedu ČNR, aby požádal Národní shromáždění, aby veškeré materiály, které bude projednávat, ať to budou novely zákonů nebo zásady projednávaných zákonů, byly předkládány České národní radě ne k vyjádření, ale pouze na vědomost, aby poslanci ČNR věděli o tom, co se v Národním shromáždění bude projednávat.

A za třetí myslím, že by se tento orgán také měl zabývat touto otázkou. Je to velmi závažné, co teď budu říkat. V novinách, v rozhlase i v televizi se ozývají hlasy, i v západním tisku, že spojenecká vojska, která byla u nás na cvičení nechtějí opustit naši republiku. Nechci se k tomu vyjadřovat, protože nejsem o tom informován a myslím, že je málo lidí v této věci v tomto státě informováno. Chtěl bych požádat předsedu České národní rady, aby prostřednictvím ministerstva národní obrany - pokud se to dnes nestalo, aby bylo dáno jasné stanovisko tisku o tom, kdy spojenecké armády, které zde zůstaly v Československu, do kdy zde budou; a za jakým účelem zde jsou, když svůj hlavní úkol - spojenecké cvičení - splnilo. Děkuji. (Potlesk.)

O slovo se hlásí s. Hügel.

S. Hügel: Vážená Česká národní rado, dovolte, abych řekl několik slov o svých představách, o tom jaké jsou úkoly, před kterými stojíme, protože jsme shromáždění, které má dočasné úkoly a vlastně má úkol jediný, být partnerem Slovenské národní rady. A jménem českého národa být representantem při přípravě ústavního zákona o novém státoprávním uspořádání republiky, to znamená o přebudování Československa ve federativní stát. To je úkol, který máme, pro tento úkol jsme byli vybráni a voleni ne právě vhodným způsobem. Lépe by se nám jednalo, kdybychom byli zvolení v řádných volbách všemi občany v českých zemích, ale situace je příliš vážná na to, aby bylo možno tento akt odkládat na delší období. Právě proto je nutno vycházet ze situace takové, jaká je. Požadavek Slovenské národní rady a slovenských činitelů je vcelku je velmi jednoznačný vytvořit podmínky pro to, aby v době 50. výročí republiky byly jasné zásady, na kterých má být tato republika přebudována a pokud možno, aby od začátku nového kalendářního roku začalo Československo fungovat jako federovaný stát. Není to lehký úkol a mohu vám to prohlásit proto, že pracuji ve vládní komisi expertů, která připravuje tento úkol a jednají společně se slovenskými experty. Domnívám se, že bychom měli k těmto věcem soustředit svoji pozornost a to především proto, že je to úkol, který nám byl uložen a dán. Druhá věc je, že Česká národní rada v budoucnu by měla být českým sněmem a orgánem, který kontroluje činnost české vlády a potom paleta její činnosti bude mnohonásobně větší než je dnes. Vzhledem k způsobu, jak Česká národní rada vznikla, nemůžeme si klást více úkolů, než nám v této chvíli přísluší a než je v našich silách. Měl bych návrh vzhledem k návrhu předřečníka, - jeho jméno si již nepamatuji - na vytvoření návrhové skupiny, která by měla vytvořit pro příští zasedání České národní rady návrh na předsednictvo; navrhoval bych, aby v tomto návrhu bylo respektováno to, že český národ obývá území Čech a Moravy a Slezska, aby prvním místopředsedou byl navržen člen České národní rady z Moravy. Dále se domnívám, že i složení České národní rady není po této stránce nejideálnější, aby v předsednictvu České národní rady měli členové z Moravy a Slezska měli zastoupení, abychom v této situaci se snažili dojít k dohodě mezi představiteli českého národa ať již jsou z Čech, Moravy nebo Slezska, mnohdy jsou napůl odtud, napůl odtut, abychom nevěnovali příliš pozonosti svárům a dílčím partikulárním sporů, abychom si byli vědomi vážnosti situace, protože by se mohlo stát, že spory o to či ono dílčí řešení je nejlepším, by nás mohlo odvést od řešení toho hlavního a mohlo by se stát, že se zapomene na to nejdůležitější jak obnovit českou státnost a jak ji budovat na zásadách suverenity a nezávislosti. Jinak by bylo málo platné, kdybychom se rozdělili třeba do tří částí, ale jako celek bychom nebyli dost nezávislí a neobhajovali s dostatečnou mírou to, co by potom nám lidé nemohli zapomenout. Apeluji v tomto smyslu na členy České národní rady z Moravy, aby pamatovali na památku bojovníků za českou nezávislost v minulosti; je to vždycky chlouba a trochu škádlení mezi Čechy a Moravany, že ti, kdo nejdéle a nejstatečněji bojovali za českou nezávislost byli Moravané. A proto bych prosil, abychom v této vážné a složité situaci na památku moravských bojovníků na českou nezávislost nezapomínali. (Potlesk.)