Národní shromáždění Československé socialistické republiky 1968

IV. volební období

231

Návrh

poslanců Oldřicha Vaverky, Helmy Kovářově, Františka Šika, Pavla Hrona, Stanislava Mikuláška, Josefa Zedníka, akad. Josefa Macka, Marie Meluzínové, Jindřicha Pešáka, Josefa Rudolfa, Ludmily Kulíčkové, Čeňka Procházky, Josefa Illy, Zdeny Dohnalové, Františka Krajčíra, Boženy Machačové, dr. Aloise Neumana, Josefa Katolického, Dušana Špálovského, Vladimíra Varmuži, Rudolfa Géryka, Anny Pernické, Vladimíra Andrlíka, Vincence Červinky, Emila Holáně, Ludmily Kopecké, Františka Tomana, Bohuslava Laštovičky, Boženy Procházkové, Josefa Voráče, Jana Šubrta, Josefa Jägermana, Václava Pacnera, Zdeňka Fierlingera a ing. Josefa Krejčího

na vydání zákona o městě Brně

Podepsaní poslanci navrhují podle čl. 52 Ústavy, aby se Národní shromáždění usneslo na tomto zákoně:

Zákon

ze dne ...................... 1968

o městě Brně

Ve snaze uvést do souladu postavení a působnost národních výborů města Brna s jeho společenskou funkcí a s jeho významem jako významného průmyslového a sídlištního centra Československé socialistické republiky, sídla mezinárodních veletrhů a tradičního kulturního a politického střediska Moravy,

Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

Základní ustanovení

§1

Město Brno tvoří samostatnou územně správní jednotku.

§ 2

(1) Orgánem státní moci a správy v městě Brně je Národní výbor města Brna.

(2) Národní výbor města Brna je přímo řízen vládou Česká socialistické republiky.

§ 3

(1) Území města Brna tvoří tyto městské části: vnitřní část města Brna, Kohoutovice, Nový Lískovec, Jundrov, Komín, Žabovřesky, Husovice, Komárov, Královo Pole, Medlánky, Mokrá Hora, Řečkovice, Židenice, Černovice, Bohunice, Starý Lískovec, Bystrc, Kníničky, Dolní Heršpice, Horní Heršpice, Nové Moravany, Přízřenice, Maloměřice, Obřany, Líšeň, Slatina, Brněnské Ivanovice, Holásky, Tuřany.

(2) Území města Brna se dělí na městské obvody. Vytvořit anebo zrušit městský obvod nebo změnit jeho území přísluší Národnímu výboru města Brna, který o tom rozhoduje po vyjádření obvodních národních výborů, projednaném s občany.

§ 4

Orgány státní moci a správy v městských obvodech města Brna jsou obvodní národní výbory.

§ 5

Národní výbor města Brna s obvodními národními výbory plní na území města úkoly národních výborů všech stupňů.

§ 6

Národní výbor města Brna a obvodní národní výbory při zabezpečování rozvoje a výstavby města se řídí zásadou, že rozvoj města Brna jako významného průmyslového a sídlištního centra Československé socialistické republiky, sídla mezinárodních veletrhů a kulturního a politického střediska Moravy je důležitým zájmem společnosti, uplatňovaným v souladu se zájmy obyvatel města. Touto zásadou při plnění svých úkolů se řídí i vláda a ostatní orgány České socialistické republiky.

Péče o rozvoj města Brna

§ 7

Předním úkolem Národního výboru města Brna a obvodních národních výborů je péče o všestranný rozvoj města Brna, zejména o jeho plánovitou výstavbu, o vytváření a ochranu zdravého životního prostředí, o rozvíjení služeb, o ochranu kulturních památek a o zabezpečování veřejného pořádku.

K předním úkolům Národního výboru města Brna a obvodních národních výborů náleží též péče o vytváření příznivých podmínek pro činnost orgánů a institucí celospolečenského nebo celonárodního významu, které mají v městě Brně své sídlo.

§ 8

(1) Vláda České socialistické republiky vytváří předpoklady pro účast a pomoc svých orgánů a organizací při řešení otázek rozvoje a výstavby města Brna.

(2) Ministerstva a ostatní ústřední orgány státní správy České socialistická republiky úzce spolupracují s Národním výborem města Brna při zabezpečování rozvoje města a řeší s ním všechny problémy náležející do jejich působnosti, pokud se týkají hospodářské, kulturní, zdravotní a sociální výstavby města Brna. Projednávají s Národním výborem města Brna ty části návrhů plánu rozvoje svého oboru, které se dotýkají zájmů města. Nedojde-li při této spolupráci k potřebným dohodám, rozhoduje o vzniklých rozporech vláda České socialistické republiky.

§ 9

(1) Ministerstva a ostatní ústřední orgány státní správy Československé socialistické republiky i České socialistické republiky dbají ve své činnosti zvláštností společenského významu města Brna a z tohoto hlediska projednávají s Národním výborem města Brna návrhy právních předpisů a jiných opatření dotýkajících se města Brna. Rozdílná stanoviska v otázkách zásadní povahy projedná ministr (vedoucí ústředního orgánu státní správy) s primátorem města Brna.

(2) Národní výbor města Brna koordinuje postup organizací a státních orgánů při plnění úkolů týkajících se rozvoje města Brna; přitom nezasahuje do pravomoci orgánů Československé socialistické republiky, ani orgánů České socialistické republiky.

§ 10

Orgány a organizace mohou zřizovat svá sídla na území města Brna po předchozím projednání s Národním výborem města Brna.

§ 11

(1) Ministerstva a ostatní ústřední orgány státní správy České socialistické republiky, národní výbory a organizace spolupracují s Národním výborem města Brna i při uspokojování důležitých zájmů, které má město Brno mimo své území, a svými opatřeními mu napomáhají.

(2) Jde-li o území okresu Brno - venkov, Jihomoravský krajský národní výbor, popřípadě Okresní národní výbor Brno - venkov po dohodě s Národním výborem města Brna

- schvaluje výhledové národohospodářské studie, plány souhrnného rozvoje oblasti a územní plány,

- projednává a zaujímá společné stanovisko k investičním záměrům a projektovým úkolům na výstavbu a přestavbu průmyslových objektů a zařízení, zařízení dopravního, vodohospodářského, energetického a rekreačního charakteru a na to navazujících zařízení obchodu, zásobování a dalších služeb.

(3) Národní výbor města Brna postupuje obdobně v dohodě s Jihomoravským krajským národním výborem při řešení otázek uvedených v odstavci 2, pokud se dotýkají zájmů okresu Brno - venkov.

Působnost Národního výboru města Brna a obvodních národních výborů

§ 12

(1) Národní výbor města Brna v úzké součinnosti s obvodními národními výbory plánuje, řídí a zabezpečuje výstavbu města a organizuje plánovitý rozvoj hospodářské, kulturní, zdravotní a sociální výstavby na jeho území. Účastní se na přípravě státního plánu rozvoje národního hospodářství, spolupracuje s ministerstvy a ostatními ústředními orgány státní správy České socialistické republiky a předkládá jim návrhy na řešení otázek dotýkajících se rozvoje města. Schvaluje plán rozvoje města Brna a v jeho rámci usměrňuje správné proporce v rozvoji města.

(2) Národní výbor města Brna řídí a usměrňuje činnost obvodních národních výborů, kontroluje je, zejména dozírá na plnění zákonů a zachovávání státní disciplíny a provádí revize jejich hospodaření. Poskytuje obvodním národním výborům všestrannou pomoc v jejich práci a při řešení celoměstských problémů, radí se s nimi o plnění úkolů, opírá se o jejich poznatky a projednává jejich iniciativní návrhy a připomínky. Návrhy závažných opatření připravuje a projednává s obvodními národními výbory.

(3) Národní výbor města Brna zřizuje a řídí, popřípadě spravuje organizace a zařízení, které slouží k uspokojování potřeb přesahujících rámec obvodu a jejichž řízení (správu) je účelnější a hospodárnější organizovat pro celé město.

(4) Národní výbor města Brna dále vykonává působnost náležející podle jiných zákonů a ostatních předpisů národním výborům, pokud ji tento zákon nesvěřuje obvodním národním výborům (§ 13 až 15). Na úsecích veřejného pořádku, školství, zdravotnictví, pracovních sil, kultury a informací, dopravy a vodního hospodářství vykonává státní správu, která by jinak náležela obvodním národním výborům, jde-li o věci, které mají celoměstský význam; podrobnější úpravu stanoví statut Národního výboru města Brna. Národní výbor města Brna může v něm po dohodě s obvodními národními výbory stanovit, že bude plnit v zájmu jednotné správy města i další úkoly, které by jinak náležely obvodním národním výborům, dosáhne-li se tím účelnějšího výkonu státní správy anebo lepšího uspokojování potřeb občanů a organizací.

§ 13

Obvodní národní výbory v souladu s plánovitým rozvojem města zabezpečují za nejširší účasti občanů rozvoj svých obvodů. Pečují o zvelebování a vzhled obvodů. Úzce spolupracují s Národním výborem města Brna při řešení celoměstských otázek a předkládají mu v tom směru iniciativní návrhy. Podílejí se na sestavování dlouhodobých koncepcí a plánů rozvoje města Brna a sestavují a schvalují plány rozvoje vlastního hospodářství a své rozpočty.

§ 14

(1) Obvodní národní výbory vykonávají státní správu ve věcech, které podle zvláštních předpisů náležejí místním a okresním národním výborům.

(2) Národní výbor města Brna může v dohodě s příslušnými obvodními národními výbory stanovit ve svém statutu, že některé úkoly náležející do působnosti obvodních národních výborů bude z důvodů účelnosti nebo z jiných vážných důvodů plnit některý obvodní národní výbor také na území jiných obvodních národních výborů. Stejným způsobem může některé úkoly ze své působnosti svěřit obvodním národním výborům.

§ 15

Obvodní národní výbory řídí podniky obvodního bytového hospodářství, spravují obvodní lidové knihovny a další kulturní zařízení; mohou zřizovat a řídit i další organizace a zařízení, které uspokojují převážně místní potřeby nebo které je účelnější organizovat podle obvodů.

§ 16

(1) Národní výbor města Brna a obvodní národní výbory, jejich orgány a poslanci rozvíjejí širokou organizátorskou a kulturně výchovnou činnost a vytvářejí tak předpoklady pro aktivní účast občanů na správě města.

(2) Obvodní národní výbory zřizují občanské výbory a jiné své aktivy, seznamují je s prací národních výborů, využívají jejich podnětů při plnění svých úkolu a zaměřují jejich činnost na aktivní spolupráci občanů s národními výbory.

Organizační výstavba Národního výboru města Brna a obvodních národních výborů

§ 17

(1) Do Národního výboru města Brna se volí nejméně 100 poslanců.

(2) Obvodní národní výbory stanoví počty svých poslanců se zřetelem na velikost svého obvodu, na rozsah své působnosti a se zřetelem na to, aby vytvořily pracovně schopný sbor. Přitom počet poslanců stanoví tak, aby obvodní národní výbor měl nejméně:

30 poslanců v obvodech	do	5 000 obyvatel,
40 poslanců v obvodech	do	10 000 obyvatel,
30 poslanců v obvodech	do	20 000 obyvatel,
80 poslanců v obvodech	nad	20 000 obyvatel.

 

§ 18

(1) Národní výbor města Brna a obvodní národní výbory zřizují výkonné a kontrolní orgány: radu, komise, komisi lidové kontroly, správní komise, odbory a jiné útvary. O zřizování svých odborů a jiných útvarů rozhoduje Národní výbor města Brna ve svém statutu podle zásad stanovených vládou České socialistické republiky; po projednaní s obvodními národními výbory rozhoduje podle těchto zásad i o zřizování odborů a jiných útvarů obvodních národních výborů.

(2) Radu Národního výboru města Brna tvoří primátor města Brna, jeho náměstkové, tajemník Národního výboru města Brna a další členové volení Národním výborem města Brna z poslanců. Rada Národního výboru města Brna má 15 až 20 členů.

(3) Primátor vykonává funkce, které podle zákona a národních výborech příslušejí předsedovi národního výboru. Jako představitel města Brna má právo užívat historických primátorských insignií.

(4) Radu obvodního národního výboru tvoří předseda, místopředseda (místopředsedové), tajemník a další členové volení obvodním národním výborem z poslanců. Rada obvodního národního výboru má 8 až 15 členů.

Znak a barvy města Brna, čestné občanství a jiné pocty

§ 19

(1) Pokud není předepsáno užívání státního znaku, mohou Národní výbor města Brna a obvodní národní výbory, jakož i jimi řízené a spravované organizace užívat znaku města Brna.

(2) Jiné organizace mohou užívat znaku města jen se svolením Národního výboru města Brna.

(3) Znak a barvy města Brna a způsob jejich užívání upraví statut Národního výboru města Brna.

§ 20

(1) Osobám, které se obzvláště významným způsobem zasloužily o město Brno a jeho obyvatelstvo anebo o společenský pokrok, mír a přátelství mezi národy, může Národní výbor města Brna udělit čestné občanství města Brna.

(2) Národní výbor města Brna může významnou činnost osob, které se zasloužily o výstavbu města Brna, ocenit udělením veřejného uznání za zásluhy.

(3) Vynikající tvůrčí výkony, které obohacují lidské poznání, přispěly významným způsobem k vyřešení úkolů socialistické výstavby anebo k dalšímu rozvoji kultury města, může Národní výbor města Brna odměnit udělením Ceny osvobození města Brna.

(4) Podrobnosti o podmínkách a způsobu udělování čestného občanství, veřejného uznání za zásluhy a Ceny osvobození města Brna upraví statut Národního výboru města Brna.

Závěrečná ustanovení

§ 21

(1) Statut Národního výboru města Brna schvaluje Národní výbor města Brna na svém plenárním zasedání.

(2) Ve statutu Národního výboru města Brna se stanoví městské obvody, podrobněji se upraví uspořádání jeho orgánů, jejich působnost a vzájemná dělba práce mezi nimi, stanoví se, které odbory a jiné útvary zřizují obvodní národní výbory, dále se uvedou organizace a zařízení, které Národní výbor města Brna řídí nebo spravuje a hlavní zásady a formy účasti občanů na správě města. V rozsahu vymezeném tímto zákonem upraví statut Národního výboru města Brna též rozdělení úkolů mezi Národním výborem města Brna a obvodními národními výbory.

§ 22

Pokud tento zákon nestanoví jinak, platí o Národním výboru města Brna a o obvodních národních výborech ustanovení zákona o národních výborech.

§ 23

(1) Zákon č. 36/1980 SV., o územním členění státu, ve znění zákona č. 29/1968 Sb., se mění a doplňuje takto:

1. K § 2 se připojuje odstavec 3 tohoto znění:

"(3) Město Brno tvoří samostatnou územní jednotku."

2. V § 9 se vypouští bod 2.

(2) Ustanovení § 12 odst. 2, § 13 odst. 1 písm. d), odstavec 2, § 28 odst. 4 a předposlední věty odstavce 5 zákona č. 69/1967 Sb., o národních výborech, pokud se týkají národních výborů působících v městě Brně, se zrušují.

(3) Zákon č. 38/1964 Sb., o organizaci soudů a volbách soudců, ve znění zákona č. 2/1963 Sb., se doplňuje takto:

1. K § 1 se připojuje odstavec 4 tohoto znění:

"(4) Na území města Brna vykonává působnost okresního soudu městský soud."

2. K § 33 odst. 1 se připojuje další věta tohoto znění:

"Krajský soud se sídlem v Brně vykonává působnost též na území města Brna."

3. K § 45 se připojuje odstavec 3 tohoto znění:

"(3) Soudci krajského soudu v Brně jsou volení Jihomoravským krajským národním výborem a Národním výborem města Brna, a to na návrh příslušných orgánů Národní fronty; ze zvolených soudců z povolání zvolí na společném zasedání Jihomoravský krajský národní výbor a Národní výbor města Brna předsedu krajského soudu a jeho náměstka (náměstky) na návrh ministra spravedlnosti České socialistické republiky."

(4) Zákon č. 60/1965 Sb., o prokuratuře, ve znění zákona č. 29/1988 Sb., se mění a doplňuje takto:

1. Ustanovení § 30 odst. 1 zní:

"(1) Prokuratura se člení na Generální prokuraturu, jejíž součásti je Hlavní vojenská prokuratura, krajské prokuratury a městskou prokuraturu v Praze, vyšší vojenské prokuratury, okresní prokuratury, městskou prokuraturu v Bratislavě, městskou prokuraturu v Brně, obvodní prokuratury na území hlavního města Prahy a vojenské obvodové prokuratury."

2. K § 30 odst. 2 se připojují další věty tohoto znění:

"Sídlo a obvod městské prokuratury v Brně se shoduje se sídlem a obvodem Národního výboru města Brna. Krajská prokuratura v Brně vykonává působnost též na území města Brna."

(5) Zákon č. 21/1962 Sb., o hospodářské arbitráži, ve znění zákona č. 23/168 Sb., se dopluje takto:

K § 6 odst. 1 písm. b) se připojuje další věta tohoto znění:

"Krajská státní arbitráž v Brně vykonává působnost i pro území města Brna."

(6) Zákon č. 70/1965 Sb., a Sboru národní bezpečnosti, ve znění zákona č. 2/1968 Sb., se doplňuje takto:

Do § 8 se vkládá za ustanovení o orgánech Sboru národní bezpečnosti na území hlavního města Slovenska Bratislavy další věta tohoto znění:

"Městská správa Veřejné bezpečnosti v Brně vykonává působnost okresního oddělení Veřejné bezpečnosti; krajská správa Sboru národní bezpečnosti v Brně vykonává působnost též na území města Brna."

§ 24

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1969.

Důvodová zpráva

Obecná část

Smyslem zákona a městě Brně je uvést v současných podmínkách do plného vzájemného souladu společenský význam, funkci a míru složitosti problematiky města Brna na straně jedné s postavením a působnosti Městského národního výboru v Brně a obvodních národních výborů na jeho území na straně druhé.

Vysoký stupeň společenské důležitosti zákona o městě Brně vyplývá z následujících skutečností: Město Brno je jedním z nejvýznamnějších sídlištních center v ČSSR. S počtem 336 000 obyvatel je dnes druhým největším městem v republice. Směrný územní plán počítá se 400 000 obyvateli v roce 1080 a přihlédne-li se k oblasti jeho intenzivní spádovosti je nutno při dlouhodobém výhledovém formování počítat se seskupením 700 000 tisíc obyvatel.

Příznivé přírodní a ekonomické podmínky ve spojení s vysokou úrovní kultury a vzdělanosti vedly v Brně k mohutnému rozvoji společenských výrobních sil.

Ze 201 000 pracovních příležitostí v městě Brně připadá 101 000 na průmyslová odvětví. Hodnota jejich roční produkce se blíží k 8 miliardám Kčs. Rozhodnou převahu mají vysoce specializované strojírenské závody, přičemž výraznou část brněnské průmyslové výroby představují i tradiční kapacity textilního průmyslu.

Nedílnou součástí společenského významu města je vysoký stupeň rozvoje školství, vědy, vzdělanosti, kultury a umění.

V městě Brně je soustředěna rozsáhlá soustava škol všech stupňů, včetně soustavy vysokých škol technického, humanitního, hospodářského i uměleckého zaměření, na nichž studuje více než 16% vysokoškolských posluchačů našeho státu. Na ně navazuje 60 vědeckovýzkumných ústavů a 25 vědeckých společností, řada vzdělávacích institucí a spolků.

Brno je předním střediskem kultury a umění na Moravě s řadou významných kulturních a uměleckých institucí, které zaujímají zcela mimořádné postavení a tvoří podstatnou součást celonárodní kultury.

Tradice strojírenské výroby a jejího vědeckého zázemí položila v Brně základ pro plnění náročné funkce veletržního města v ČSSR, které činí z Brna významné centrum mezinárodního obchodu ve státě.

Příznivá geografická poloha vytvořila z města i důležitou křižovatku všech druhů dopravy.

Tento rozbor společenského postavení města Brna ukazuje tedy nesporně vysokou hodnotu jeho souhrnného přínosu ke tvorbě materiálních a duchovních hodnot státu.

Provedené analýzy dosavadního rozvoje města a jeho funkcí přitom však ukazují, že zdaleka nebylo dosaženo optimálního využití lidských a materiálních mužností a zdrojů této významné sídlištní a výrobní koncentrace v zájmu rozvoje celé naší společnosti. Jsou to především následující hlavní limitující faktory, které brání dosažení potřebné proporcionality v organismu města a tím omezují jeho celospolečenský přínos:

- nedostatečná reprodukce obyvatelstva, která způsobuje pokles jeho produktivní složky;

- nízké tempo řešení bytového problému, které neumožňuje potřebný rozvoj všech složek jeho infrastruktury;

- neřešení vzniklých disproporcí v technické a občanské vybavenosti města;

- oddalování modernizace výrobních fondů a profesí, což neumožňuje uvolnění pracovních sil pro rozvoj služeb;

- nedostatečně rozvinutý systém příměstské dopravy;

- těsné územní hranice města, brzdící jeho rozvoj.

Při hodnocení příčin vzniku a vývoje těchto negativních tendencí v organismu města Brna stále výrazněji vstupuje do popředí jako mimořádně důležitý činitel objektivně existující rozpor mezi postavením národních výborů v Brně a jejich působností na straně jedné a jeho společenským funkčním významem, složitostí a rozsahem problémů města na straně druhé. Tento rozpor je podmíněn začleněním města Brna do rámce vyšší územní složky - kraje.

Již historické zkušenosti ukazují, že město Brno mohlo plnit důležitou úlohu ve starém českém státě i v Československu proto, že mělo vždy státoprávní postavení odpovídající jeho hospodářskému, společenskému a kulturnímu významu. Město již od získání svého prvního privilegia v lednu 1843 podléhalo přímo vládnímu orgánu a bylo vyňato z pravomoci všech nižších orgánů a úřadů a své postavení upravené od roku 1850 formou statutu podrželo do likvidace statutárního postavení a působnosti orgánů velkých měst, k němuž došlo po roce 1948. Uplynulých 20 let vývoje města Brna podle rovnostářského měřítka však potvrdilo vážnou společenskou škodlivost nerespektování principu diferenciace. Proto v rámci polednového vývoje a úsilí naší společnosti o zdokonalení metod a forem řízení a modernizace správy státu je nezbytné nejen v plném rozsahu tuto diferenciaci obnovit a respektovat, ale také navázat na progresivní politické, kulturní a ekonomické tradice našeho historického vývoje.

V souvislosti s přijatým ústavním zákonem o čs. federaci se nabízí i možnost využít centrální polohy města Brna ve státě jako sídla některých federálních institucí.

Přijetí zákona o městě Brně poskytne rámec jak pro tvořivou všestrannou činnost občanů města Brna na jeho dalším rozvoji, tak i pro postupné vytvoření progresivní socialistické městské správy.

Návrh zákona o městě Brně vychází - s přihlédnutím ke specifickým otázkám postavení Brna - z úprav přijatých Národním shromážděním a Slovenskou národní radou pro postavení hlavního města Prahy a hlavního města Slovenska Bratislavy. Město Brno se má stát samostatnou územní jednotkou a Národní výbor města Brna má být přímo řízen vládou České socialistické republiky. Právní podklad tohoto řešení vytvořil ústavní zákon o československé federaci, který novelizoval příslušné ustanovení ústavy ČSSR (čl. 91). Zvláštní úpravu postavení a působnosti národních výborů velkých měst, mezi něž nepochybně Brno patří, může podle čl. 149 ústavního zákona stanovit zákon.

Zvláštní část

K základním ustanovením (§ 1 - 13):

Základní ustanovení obsahují vedle vyjádření skutečnosti, že se území města Brna vyjímá z území Jihomoravského kraje, zásadní úpravu postavení národních výborů v Brně, jimž přísluší působnost národních výborů všech stupňů. Ve shodě s ustanovením § 15 odst. 1 zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, podle něhož se vytvoření, zrušení nebo podstatná změna území kraje provádí zákonem, stanoví § 3 návrhu zákona území města Brna. Na rozdíl od ustanovení příslušných norem o městských obvodech v hlavním městě Praze a v hlavním městě Slovenska Bratislavě však neurčuje městské obvody, ani nestanoví jejich počet; pravomoc vytvořit, zrušit nebo změnit městský obvod svěřuje Národnímu výboru města Brna. Současně jej váže, aby tato rozhodnutí činil po vyjádření obvodních národních výborů projednaném s občany. Závažnost těchto opatření i zájem na stabilitě rozdělení území města na městské obvody jsou dále zdůrazněny v ustanovení § 21 odst. 2 návrhu zákona, podle něhož je stanovení městských obvodů součástí statutu města Brna.

Základní ustanovení zákona zakotvují i změnu názvu Městského národního výboru v Brně na Národní výbor města Brna a skutečnost, že rozvoj města Brna je důležitým zájmem společnosti uplatňovaným v souladu se zájmy obyvatel města.

K ustanovením o péči a rozvoj města Brna (§ - 11)

Péče o všestranný rozvoj města Brna, který je předním úkolem Národního výboru města Brna a obvodních národních výborů vyžaduje pomoc ze strany vlády České socialistické republiky, ministerstev a ostatních národních orgánů státní správy. Jejich účast na řešení úkolů vyplývajících z potřeb rozvoje města Brna zabezpečuje návrh zákona v ustanoveních § 8 a 9 obdobně podle úpravy platné pro Prahu a Bratislavu, vycházeje při tom z ústavní pravomoci federálních a národních orgánů. Ustanovení § 10 návrhu je formulováno na rozdíl od úpravy platné pro Prahu a Bratislavu tak, že ke zřizování sídla orgánů (federálních i národních) a organizací na území města Brna není třeba souhlasu, ale pouze předchozího projednání s Národním výborem města Brna. Zájmy města Brna a formy jejich uplatnění mimo území města sleduje ustanovení § 11 návrhu zákona, a to opět ve shodě s řešením přijatým pro Prahu a Bratislavu.

K ustanovením o působnosti Národního výboru města Brna a obvodních národních výborů (§ 12 - 16):

Úprava vzájemné dělby práce, působnosti a odpovědnosti národních výborů na území města Brna vychází z toho, že město tvoří jeden organický celek, jehož správa vyžaduje v řadě otázek jednotné řízení. Proto návrh zákona svěřuje úkoly celoměstského charakteru do pravomoci Národního výboru města Brna, a to zejména pokud jde o úkoly hospodářské: povahy.

Požadavek přiblížit výkon státní správy občanům a při plném respektování celoměstských zájmů zabránit růstu odvolací agendy u centrálních orgánů v Praze vyjadřují jednak ustanovení § 12 odst. 4 návrhu, jednak § 14. Obvodním národním výborům se tak svěřuje výkon státní správy v rozsahu, který podle zvláštních zákonů na jednotlivých úsecích státní správy přísluší místním a okresním národním výborům, současně však návrh zákona uvádí jmenovitě ty úseky, v nichž úkoly mající celoměstský význam spadají do působnosti Národního výboru města Brna. Podrobnější úpravu provede Národní výbor msta Brna ve svém statutu. Návrh zákona vybavuje Národní výbor města Brna pravomocí provést za stanovených podmínek i další potřebné přesuny působnosti v obou směrech, tedy i vůči obvodním národním výborům.

K ustanovením o organizační výstavbě Národního výboru města Brna a obvodních národních výborů (§ 17 a 18):

Tato ustanovení řeší organizační výstavbu národních výborů v městě Brně obdobně podle úpravy platné pro Prahu a Bratislavu. Odlišné řešení obsahuje odstavec 1 § 18.

Zatímco pro zřizování odborů Národního výboru hlavního města Prahy a Národního výboru hlavního města Slovenska Bratislavy a obvodních národních výborů těchto měst platí obecná úprava obsažená v § 61 odstavec 9 zákona o národních výborech a ve vládním nařízení č. 91/1968 Sb., přenáší návrh zákona o městě Brně pravomoc stanovit, které odbory a jiné útvary národní výbory ve městě Brně zřizují, na Národní výbor města Brna. Toto rozhodování však váže na násady stanovené vládou České socialistická republiky, jimiž je možno zabezpečit potřebnou míru jednotnosti postupu při zřizování odborů, současně však poskytnout větší prostor pro vyjádření odlišností organizační struktury, které přirozeně vyplývají z odlišností v rozsahu působnosti, jehož úprava se předcházejícími ustanoveními návrhu zákona svěřuje Národnímu výboru města Brna.

K ustanovením o znaku a barvách města Brna, o čestném občanství a o jiných poctách (§ 19 a 20):

Návrh zákona utvrzuje v těchto ustanoveních dosavadní tradiční zvyklosti, a to obdobně podle úpravy těchto otázek v zákoně o hlavním městě Praze a zákoně SNR o hlavním městě Slovenska Bratislavě.

K závěrečným ustanovením (§ 21 - 24):

Ustanovení o statutu Národního výboru města Brna shrnuje § 21 návrhu. Obecná platnost zákona č. 69/1967 Sb., o národních výborech, v otázkách, které nejsou tímto návrhem zákona upraveny odlišně, zabezpečuje ustanovení § 22.

Změny příslušných předpisů, jež ze speciální úpravy postavení města Brna vyplývají, provádí § 23 návrhu zákona. Činí tak obdobně jako zákon č. 29/1968 Sb., o změnách některých zákonů v souvislosti s úpravou postavení Národního výboru hlavního města Slovenska Bratislavy. Krajské státní orgány - krajský soud, krajská prokuratura, krajská státní arbitráž a krajská správa Sboru národní bezpečností v Brně budou tedy nadále vykonávat svou působnost i na území města Brna.

Provedení tohoto zákona si nevyžádá zvýšení nároků na státní rozpočet.

V Praze dne 29. listopadu 1968

Veverka v. r.	Illa v. r.	Holáň v. r.
Kovářová v. r.	Dohnalová v. r.	Kopecká v. r.
Šik v. r.	Krajčír v. r.	Toman v. r.
Hron v. r.	Machačová v. r.	Laštovička v. r.
Mikulášek v. r.	Katolický v. r.	Procházková v. r.
Zedník v. r.	dr. Neuman v. r.	Voráč v. r.
akad. Macek v. r.	Špálovský v. r.	Šubrt v. r.
Meluzínová v. r.	Varmuža v. r.	Jägerman v. r.
Pešák v. r.	Géryk v. r.	Pacner v. r.
Rudolf v. r.	Pernická v. r.	Fierlinger v. r.
Kulíčková v. r.	Andrlík v. r.	Ing. Krejčí v. r.
Procházka v. r.	V. Červinka v. r.