Národní shromáždění Československé socialistické republiky 1968

IV. volební období

221

Vládní návrh

Zákon

ze dne ............................... 1968,

kterým se mění a doplňuje zákon č. 36/1965 Sb., o dani z příjmů z literární a umělecké činnosti

Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

Čl. I.

Zákon č. 38/1965 Sb., o dani z příjmů z literární a umělecké činnosti, se mění a doplňuje takto:

1. § 5 včetně nadpisu zní:

"§ 5

Zdanění odměn

(1) Každá organizace, která vyplácí odměny za dílo nebo umělecký výkon, popřípadě za jejich užití (dále jen "plátce")

a) sráží daň z odměn za literární příspěvky do periodického tisku, rozhlasu a televize, z odměn za přednášky a z odměn za výchovné koncerty včetně úvodního slova, nepřevyšuje-li odměna v těchto případech 1000 Kčs; z odměn převyšujících tuto částku a z ostatních odměn sráží daň, jen předloží-li poplatník potvrzení zúčtovacího střediska, že mu má být daň srážena přímo při výplatě odměny;

b) v ostatních případech poukazuje zúčtovacímu středisku zálohy na daň ve výši 10% z každé odměny, nestanoví-li zúčtovací středisko vyšší zálohu.

(2) Odměny přijaté od občanů je poplatník povinen oznámit zúčtovacímu středisku.

(3) Zúčtovacím střediskem jsou organizace, které určí ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem kultury a informací."

2. § 6 včetně nadpisu zní:

"§ 6

Základ daně

Základem, z něhož se vybírá daň, je rozdíl mezi příjmy podrobenými dani dosaženými v kalendářním roce a odčitatelnými položkami."

3. § 7 odst. 1 zní:

"(1) Od příjmů podrobených dani se odečtou

a) jako náhrada nákladu spojených s pořízením díla, neprokáže-li poplatník skutečně vynaložené náklady, tyto částky:

1. 60% z odměn za díly v oboru sochařství;

2. 30% až 50% za díla z ostatních oborů výtvarného umění a architektury. Výši odčitatelné položky pro každé dílo stanoví orgány Svazu českých a slovenských výtvarných umělců a Svazu architektů ČSSR; nestanoví-li uvedené orgány výši odčitatelné položky, odečte se jako náhrada částka ve výši 30%;

3. 20% z ostatních odměn podrobených dani;

b) příspěvky z odměn kulturním fondům."

4. § 7 odst. 3 zní:

"(3) Odčitatelné položky uvedené v předchozích odstavcích nelze odečítat od příjmů podrobených dani plynoucích ze zděděných autorských práv a z odměn vyplácených devizovým cizozemcům."

5. V § 8 odst. 1 se vypouštějí slova "z odměn poukazovaných prostřednictvím výplatního místa."

6. § 8 odst. 2 zní:

"(2) Nepřekročí-li celkový roční příjem poplatníka podrobený této dani po odečtení položek uvedených v § 7 odst. 1 částku 25 000 Kčs, činí daň 3% a řádně vykonanou srážkou je daňová povinnost vyrovnána."

7. V § 8 se připojuje odstavec 3, kletý zní:

"(3) Ministerstvo financí upraví sazbu daně při překročení základu 25 000 Kčs tak, aby nedocházelo k tvrdostem."

8. § 9 včetně nadpisu zní:

"Způsob vybrání daní

§ 9

(1) Daň se vybírá u plátců nebo u zúčtovacího střediska. Sraženou daň odvede plátce nebo zúčtovací středisko okresnímu národnímu výboru, v jehož obvodu má své sídlo.

(2) Plátce sráží daň (§ 5 odst. 1 písm. a) nebo zálohy na daň [ § 5 odst. 1 písm. b)] z každé výplaty nebo po připsání odměny poplatníkovi k dobru.

(3) Překročí-li v běžném roce příjem poplatníka od všech plátců podrobený této dani po odpočtu položek podle § 7 odst. 1 částku 25 000 Kčs, je poplatník povinen nejpozději do 15. ledna příštího roku oznámit zúčtovacímu středisku celkovou výši příjmu dosaženého v uplynulém roce.

(4) Zúčtovací středisko vypočte po uplynutí roku daň z úhrnu všech odměn dosažených v roce rozhodném pro zdanění a zúčtuje ji ze záloh zaslaných plátci."

V § 10 se slova "výplatní místo je povinno" nahrazují slovy "zúčtovací středisko a plátci jsou povinni."

10. § 11 odst. 2 zní:

"(2) Zúčtovací středisko nebo plátce srazí daň, kterou poplatníkovi nesrazil, dodatečně nejpozději do konce příštího kalendářního roku při zúčtování dalších záloh poukázaných plátcem, při vyplácení dalších odměn nebo při jejich připsání k dobru, popřípadě poplatníka vyzvou v promlčecí lhůtě (§ 14), aby jim daň v běžném kalendářním roce uhradil."

11. § 12 odst. 1 a 2 zní:

"(1) Daň, kterou byl povinen plátce srazit (§ 5 odst. 1 písm. a) v kalendářním čtvrtletí, odvede příslušnému okresnímu národnímu výboru vždy nejpozději do konce měsíce následujícího po uplynutí čtvrtletí. Zálohy na daň, které je plátce povinen zadržet a poukázat zúčtovacímu středisku [§ 5 odst. 1 písm. b)], odvede nejpozději do 10. dne měsíce následujícího po výplatě odměny.

(2) Zúčtovací středisko je povinno ze zaslaných záloh odvést nejpozději do 15. dne následujícího měsíce 60% příslušnému okresnímu národnímu výboru. Daň, kterou vypočetlo zúčtovací středisko po uplynutí roku, odvede do výše poukázaných záloh po odpočtu již odvedených částek podle předchozí věty a po zúčtování přeplatků nejpozději do 15. března roku, v němu daň vypočetlo."

12. V § 12 se dosavadní odstavce 2 a 3 označují jako odstavce 3 a 4.

13. V § 11 odst. 1, § 12 odst. 3, § 13, § 14 odst. 2 a § 16 odst. 2 písm. b) se slova "výplatní místo" nahrazují slovy "zúčtovací středisko."

Čl. II.

(1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1969.

(2) Zúčtování všech vyplacených záloh nebo odměn připsaných k dobru za rok 1968 a léta předchozí a daně (záloh) sražené v tomto roce provedou výplatní místa. [§ 6 odst. 3 vyhlášky č. 37/1965 Sb., k provedení zákona o dani z příjmů z literární a umělecké činnosti.]

Důvodová zpráva

I. Daň z příjmů z literární a umělecké činnosti podle zákona č. 36/1965 Sb., je vybudována na principu zdaňování celoročního příjmu umělce za všechny umělecké činnosti se stanovením přibližně stejné daňové progrese jako u daně ze mzdy (od 3% do 33%). Tato úprava nahradila dřívější zákon č. 59/1950 Sb., podle kterého se zdaňoval každý honorář nebo odměna samostatně, bez ohledu na ostatní honoráře a odměny vyplácené témuž umělci, a to ať byly vypláceny různými plátci nebo týmž plátcem. Poněvadž sazba daně byla odstupňována podle výše vyplaceného jednotlivého honoráře od 3% do 10%, byl stejný celoroční příjem umělce daňově postižen různě, podle toho, zda se skládal z drobných honorářů nebo z honorářů větších.

Způsob proplácení všech odměn prostřednictvím výplatních míst, který byl zaveden od 1. července 1965, byl počínaje rokem 1966 opuštěn, neboť při tomto způsobu výplat docházelo často ke zdržení; místo toho bylo zavedeno proplácení honorářů organizacemi přímo autorům a umělcům, přičemž tyto organizace zadržují z vyplácených honorářů 10%, popřípadě vyšší částku jako zálohu na daň a tyto zadržené částky odvádějí výplatnímu místu, které provádí výpočet a zúčtování daně.

II. V souvislosti s projednáváním akčního programu Komunistické strany Československa vznesly umělecké svazy též požadavek nová upravit daň z příjmů z literární a umělecké činnosti, jejíž projednávání v době jejího vzniku nepovažovaly za přiměřené významu umělecké tvorby.

Úprava zdanění obsažená v návrhu, spočívá na těchto principech a sleduje tyto cíle:

1. Zdaňování tvůrčí umělecké a literární činnosti plně respektuje její zvláštní charakter a význam pro socialistickou společnost a vychází ze vzájemné důvěry tvůrčích pracovníků a státu; přitom je v souladu s hlavními principy zdaňování všeho obyvatelstva.

2. Příjmy z honorářů, které po odečtení odpočitatelných položek nepřevyšují ročně celkem 25 000 Kčs, budou zdaňovány paušálně sazbou 3%; daň bude srážena plátcem z každého jednotlivého honoráře. Tím bude nejméně 92% příjemců honorářů vyňato ze styku se zúčtovacím střediskem a odstraněny všechny dosavadní připomínky k jejich činnosti. V těchto případech nebudou sráženy zálohy na daň a umělci nebudou muset oznamovat středisko, které si zvolili a jež jim dosud sčítalo honoráře, vypočítávalo daň a provádělo její zúčtování, takže se podstatně sníží administrativa spojená se správou daně.

3. Výše daně při překročení základu daně 25 000 Kčs se upraví tak, aby nedocházelo k tvrdostem mezi zdaněním podle stanovené sazby daně připadající na tento základ a mezi paušálním zdaněním ve výši 3% z příjmu do 25 000 Kčs; při překročení základu přes 25 000 Kčs se daň v tomto smyslu upraví tak, aby poplatníkovi po odpočtu daně nezbylo méně než při výpočtu daně sazbou 3% ze základu daně 25 000 Kčs.

4. V dani z příjmu z literární a umělecké činnosti budou od počátku příštího roku obsaženy i příspěvky umělců na sociální zabezpečení (příslušné opatření provede ministerstvo práce a sociálních věcí); bude-li zavedeno samostatné fondové hospodářství tohoto pojištění a placení příspěvku přímo pojištěnci, byla by dosavadní sazba daně upravena a vyloučena z ní ta část, která připadá na tyto příspěvky.

5. Dosavadní výplatní střediska vydají příjemcům honorářů, jejichž celkový roční příjem nepřekročil v žádném z posledních dvou roků částku 25 000 Kčs, průkaz pro všechny plátce honorářů, že jim mají srážet přímo 3% daň z příjmů z literární a umělecké činnosti.

6. Průkazy uvedené v předchozím bodě budou platit pro běžný rok i léta následující. Překročí-li příjem poplatníka podrobený dani z příjmů z literární a umělecké činnosti v některém roce částku 25 000 Kčs, bude povinen oznámit tuto skutečnost zúčtovacímu středisku, které mu daň doměří, a poplatník tuto daň uhradí přímo tomuto středisku. Zúčtovací středisko projedná v tomto případě s poplatníkem, popřípadě i s příslušným uměleckým svazem, zda jde pouze o přechodné (mimořádné) překročení hranice 25 000 Kčs ročních příjmů, nebo o trvalý vzrůst příjmů. V prvém případě ponechá zúčtovací středisko příjemci průkaz, že mu i v příštích letech má být srážena z každého honoráře daň ve výši 3%; v druhém případě, tj. půjde-li o trvalejší překročení této hranice, odebere zúčtovací středisko průkaz a plátci honorářů budou povinni srážet zálohy z honorářů a zasílat je zúčtovacímu středisku.

7. Z odměn za literární příspěvky do periodického tisku, rozhlasu a televize, z odměn za přednášky a z odzněn za výchovné koncerty včetně úvodního slova, nepřekročí-li odměna v těchto případech 1000 Kčs, budou plátci srážet daň ve výši 3%, aniž by vyžadovali od příjemců předložení potvrzení o výši celoročního příjmu, V těchto případech jde většinou o menší částky a velký okruh příjemců, kteří mají zpravidla jen nahodilé příjmy z této činnosti, a vyžadování průkazu o jejich celoročním příjmu by jen ztěžovalo provádění výplat. Docílí-li však příjemci těchto odměn roční úhrn příjmů podrobených dani přes 25 000 Kčs, i když se bude celkový jejich roční příjem skládat pouze z odměn za příspěvky do periodického tisku, rozhlasu a televize, jsou povinni oznámit výši celkového příjmu zúčtovacímu středisku a doplatit daň.

8. Příjemci honorářů, jejichž celkové roční příjmy po odečtení odpočitatelných položek přesahují 25 000 Kčs, budou zdaňovány dosavadním způsobem, tj. plátci budou z každého honoráře srážet zálohu na daň ve výši 10%, popřípadě vyšší zálohu, stanoví-li tak zúčtovací středisko, a po uplynutí roku vypočte zúčtovací středisko celkovou výši daně. Nejvyšší sazba daně bude činit jako dosud 33% z čistek převyšujících 50 000 Kčs.

9. Paušální srážky na režijní výdaje se upravují tak, aby odpovídaly v průměru skutečným výdajům vynaloženým na vytvoření díla, a činí 60% z odměn za díla v oboru sochařství (dosud rovněž 60%), 30% až 50% za díla ostatních oborů výtvarného umění (dosud 30%) a 20% z ostatních odměn podrobených dani (dosud 10%).

Pokud autor prokáže výdaje převyšující uvedená odčitatelné položky, budou mu odečteny všechny prokázané výdaje. V navrhované úpravě se nadále zachová možnost, aby pro účely zdanění byly honoráře za díla, na nichž autor pracoval po dobu delší než jeden rok, rozděleny na několik let.

10. Dosavadní výplatní místa již přestala mít funkci výplatních středisek a jejich název se proto mění na zúčtovací středisko. Vzhledem k tomu, že zálohy na daň budou sráženy jen asi u 8% (něco přes 4000) příjemců honorářů, bude možno vytvořit jen dvě zúčtovací střediska, a to jedno pro české kraje a jedno pro Slovensko. Tím se podstatně sníží administrativa (místo dosavadních 20 středisek budou jen dvě), odstraní se povinnost volby a hlášení umělců, které z výplatních míst si zvolili, sníží se náklady spojené se správou daně. Zároveň se tím vytvoří možnost lépe mechanizačně vybavit obě zúčtovací střediska, odstranit tak dosavadní potíže, lépe: řešit placení záloh na daň a přizpůsobovat je vývoji příjmů z tvůrčí činnosti.

III. Navržená úprava zdanění se projeví snížením výnosu daně z příjmů z literární a umělecké činnosti ročně cca o

5,0 mil. Kčs,

 

z toho v důsledku zvýšení hranice pro srážku 3% daně cca o 2 mil. Kčs a zvýšení odpočitatelných paušálů cca o 3 mil. Kčs.

Úbytek příjmu na pojistném sociálního zabezpečení umělců činí	3,5 mil. Kčs.
Celkové zvýhodnění umělců a snížení příjmů státního rozpočtu činí	8,5 mil. Kčs.

 

V Praze dne 25. listopadu 1968

Předseda vlády:

Ing. Černík v. r.

Ministr financí:

Ing. Sucharda v. r.