Národní shromáždění Československé socialistické republiky 1968

IV. volební období

196

Vládní návrh

Zákon

ze dne .......................... 1968

o odvodech ze zisku a z přírůstku mezd

Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

Odvod ze zisku

§ 1

(1) Odvod ze zisku provádějí ústředně řízené státní hospodářské organizace (včetně projektových ústavů) a tyto organizace řízené národními výbory:

- podniky místního stavebnictví,

- projektové ústavy,

- n. p. Silnice,

- Československá automobilová doprava,

- n. p. Sběrné suroviny.

Výjimkou z ustanovení odstavce 1 odvod ze zisku neprovádějí organizace

- státního, obchodu,

- výroby stavebních hmot,

- železniční dopravy (s výjimkou samostatných průmyslových a stavebních organizací),

- vodní dopravy,

- nákupu zemědělských výrobků,

- lesního hospodářství,

- vodního hospodářství,

- výzkumné a vývojové základny,

- lázní a zřídel,

- školství,

- kultury a informací (s výjimkou n. p. Gramofonové závody),

- Ústřední správy spojů,

- Státního statistického úřadu,

- zemědělské, ve kterých jsou uplatněny ekonomické nástroje v zemědělství [§ 46 vládního nařízení č. 300/1966 Sb. o plánovitém řízení národního hospodářství.] (s výjimkou podniku Zemědělské stavby Bratislava),

- automobilové opravny ústředně řízené (s výjimkou opraven ministerstva národní obrany),

- n. p. Čedok.

(3) Stavební organizace neprovádějí odvod ze zisku za rok 1968; počínaje rokem 1969 neprovádějí odvod ze zisku ze stavebních prací prováděných pro komplexní bytovou výstavbu, maloobchodní síť, zařízení cestovního ruchu, školská a zdravotnická zařízení a údržbu bytového majetku.

§ 2

(1) Základem pro výpočet odvodu ze zisku je zisk [Podle předpisů o účetní evidenci.] snížený o

- odvody do státního rozpočtu a do rozpočtu národního výboru, [Vládní nařízení č. 100/1966 Sb., ve znaní vládního nařízení č. 83/1967 Sb. a vládního nařízení č. 16/1968 Sb.]

- odvody zemědělské daně,

- odvody z motorových vozidel do silničního fondu,

- zaplacené pojistné,

- odvody oborového ředitelství do fondu technického rozvoje, fondu geologických prací a fondu škod a náhrad,

- odvody za odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě, [§ 28 odst. 2 vládního nařízení č. 100/1966 Sb.]

- dodatkové odvody oborovému ředitelství nebo řídícímu národnímu výboru pro nezbytné přerozdělení prostředků, [§ 39 odst. 2 popř. § 71 vládního nařízení č. 100/1966 Sb.]

- podíly na hospodářských výsledcích,

- příspěvky podniků z hrubého důchodu (zisku) na realizovanou podnikavou výstavbu.

(2) U organizací, které obdržely dotaci z přerozdělení prostředků [§ 39 odst. 2 popř. § 71 vládního nařízení č. 100/1966 Sb.] se tato dotace připočte k zisku.

§ 3

Odvod ze zisku se stanoví ze základu podle § 2 těmito sazbami:

a) 10% u podniků spotřebního průmyslu, potravinářského průmyslu (s výjimkou n. p. Obal a Strojíren potravinářského průmyslu, na něž se vztahuje sazba podle písm. c), Ústřední správy energetiky a Československé automobilové dopravy,

b) 20% u odbytových organizací,

c) 45% u ostatních státních hospodářských organizací.

Odvod z přírůstku mezd

§ 4

(1) Odvod z přírůstku mezd provádějí organizace, v nichž je uplatněna první část stabilizačního odvodu. [§ 8 odst. 1 zákona č. 83/1968 Sb., o čtvrtém pětiletém plánu rozvoje národního hospodářství Československé socialistické republiky.]

(2) Odvod z přírůstku mezd provádějí organizace od 1. ledna 1969.

§ 5

(1) Odvod z přírůstku mezd se vypočte z meziročního přírůstku objemu mezd vyplacených organizací.

(2) Odvod z přírůstku mezd se neprovádí, pokud meziroční přírůstek průměrné mzdy nepřekračuje 5%.

(3) Při růstu průměrné mzdy, který překračuje 5% a činí nejvýše 7%, provádí se odvod z přírůstku mezd, který se vypočte z celkového meziročního přírůstku objemu mezd procentní sazbou vyplývající ze součinu procenta meziročního přírůstku průměrných mezd, převyšujícího 5%, a koeficientu 20. Přitom procento meziročního přírůstku průměrných mezd se vypočte s přesností na setinu. Odvod z přírůstku mezd činí nejvýše 40% celkového meziročního přírůstku objemu mezd.

(4) Při růstu průměrné mzdy nad 7% se k částce odvodu vypočtené podle odstavce 3 připočte částka, která se rovná částce meziročního přírůstku objemu mezd vyplývajícího z růstu průměrných mezd nad 7%.

(5) Jestliže průměrná mzda vzrostla v roce 1968 proti roku 1967 o více než 5%, použije se při výpočtu odvodu jako průměrné mzdy v roce 1968 průměrné mzdy roku 1967 zvýšené o 5%.

(6) V odvětvích, která stanoví vláda, určí základnu pro výpočet odvodu z přírůstku mezd ministerstvo práce a sociálních věcí a ministerstva financí.

Společná ustanovení

§ 6

(1) Odvod ze zisku a odvod z přírůstku mezd provádějí ústředně řízené hospodářské organizace do státního (ústředního) rozpočtu a organizace řízené národními výbory do rozpočtu řídícího národního výboru. Spotřební a výrobní družstevní organizace provádějí odvod z přírůstku mezd do rozpočtu národního výboru, kterému odvádějí důchodovou daň družstev.

(2) Rada krajského národního výboru může stanovit, že část odvodů ze zisku a z přírůstku mezd placených organizacemi řízenými národními výbory se centralizuje a používá k financování naléhavých potřeb těchto organizací.

(3) Způsob a lhůty provádění odvodů a sankce pro případ, že odvody nebyly provedeny včas a v plné výši, stanoví vláda.

§ 7

(1) Vláda může pro některá odvětví snížit odvody ze zisku a z přírůstku mezd.

(2) Výjimky z ustanovení § 3 a 4 může povolit pro ústředně řízené organizace ministr financí a pro organizace řízené národními výbory a pro spotřební a výrobní družstevní organizace rada příslušného krajského národního výboru. Výjimky mohou být povoleny v případech, jestliže by jinak v provozu organizace vznikla finanční nerovnováha nebo jestliže ty došlo k úvěrovému zatížení organizace přesahujícímu 60% hodnoty její úvěrovatelné investiční výstavby.

§ 8

Rada krajského národního výboru může v odůvodněných případech stanovit, že odvod ze zisku podle tohoto zákona provádějí i jiné státní hospodářské organizace řízené národními výbory než organizace uvedené v § 1.

§ 9

(1) Rada krajského národního výboru může povolit nezbytné úlevy ze zvýšení stabilizačního odvodu podle ročního přírůstku počtu pracovníků. [§ 8 odst. 2 zákona č. 83/1966 Sb.] Tím není dotčena pravomoc vlády podle § 8, odst. 2 zákona č. 83,/1986 Sb.

§ 10

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1 října 1968.

Důvodová zpráva

Všeobecná část

V rámci hospodářsko-politické směrnice na rok 1969 schválila vláda zásady pro zavedení dalších odvodů podniků do státního rozpočtu, a to odvodu ze zisku a odvodu z přírůstku mezd. Tento návrh zákona je předkládán k realizaci uvedených opatření vlády. Vychází z hospodářské situace a z nutnosti usměrnit působení soustavy odvodů podniků k rovnoměrnějšímu rozložení důchodů mezi podniky a stát, jakož i ke zvýšení žádoucího ekonomického tlaku na podniky.

Ekonomická nerovnováha v národním hospodářství ČSSR, projevující se v roce 1968 i v nerovnováze souhrnných finančních vztahů mezi státním rozpočtem, úvěrovým plánem a podnikovými financemi, trvá. Skutečný vývoj ekonomiky se odchýlil v některých směrech od původních předpokladů při stanovení ekonomických nástrojů (příznivější dopad celkové přestavby na podniky, lepši důchodová situace podniků a vyšší rentabilita, trvající převaha poptávky nad nabídkou apod.). V důsledku toho tvorba finančních zdrojů v podnicích podstatně vzrůstá, zatímco sklon k schodkovitosti ve státním rozpočtu sílí. Situaci státního rozpočtu ovlivňuji nepříznivě i mimořádné události posledních dnů.

Hospodaření státního rozpočtu za rok 1967 skončilo schodkem 2,8 mld. Kčs, rozpočet na rok 1968 nemá zabezpečeny zdroje ke krytí rozpočtových výdajů ve výši cca 4,7 mld. Kčs a požadavky během roku rostou (některá sociální opatření, rehabilitace, investiční výdaje apod.).

Kromě toho od počátku roku už byly schváleny nové požadavky ve výši 560 mil. Kčs. Včetně dalších požadavků, které bude nutno uhradit, bude celkové zvýšení výdajů činit nejméně 1 mld. Kčs. Úhrada se musí zabezpečit novými nebo vyššími příjmy a dalšími úsporami, a to i s přihlédnutím k tomu, že úhrady některých potřeb bude nutno odložit do dalších let.

Naproti tomu vlastní zdroje podniků jsou vysoké, dochází k jejich vyššímu použití na mzdy, rostou zásoby, požadavky na investice, na dotace a roste investiční rozestavěnost. Je nebezpečí, že tento nepříznivý vývoj, který se projevil v letošním roce, potrvá též během roku 1969.

Tato situace nutně vyžaduje zajistit nadále rovnoměrnější rozdělování prostředků mezi podniky a státním rozpočtem. Proto se navrhuje nový odvod ze zisku a z přírůstku mezd.

Zvláštní část

K § 1, 2 a 3.

Zavedení odvodů ze zisku a z přírůstku mezd se navrhuje jako obecné opatření; navrhuje se však, aby některé organizace uvedené v § 1 odst. 2 neprováděly odvod ze zisku vzhledem k jejich nízké rentabilitě, popř. vzhledem k tomu, že jsou ztrátové.

U stavebních organizací se navrhuje, aby za rok 1968 odvod ze zisku podle tohoto zákona neprováděly, neboť provádějí v tomto roce dodatkový odvod podle vlád. nařízení č. 64/1968 Sb. Navrhuje se dále, aby stavební organizace počínaje rokem 1969 z důvodů finanční preference neprováděly odvod ze zisku ze stavebních prací pro komplexní bytovou výstavbu a další vyjmenované ekonomicky naléhavé účely.

Navrhují se různé sazby odvodů podle skupin organizací vzhledem k různosti rentability, technického vybavení a jejich potřeb. Z hlediska účinku na státní rozpočet a celkovou finanční a důchodovou situaci organizací se sazby navrhují v takové výši, aby působily protiinflačně a současně zabezpečily vyrovnanost státního rozpočtu.

K § 4 a 5.

Hlavním cílem zavedení odvodu z přírůstku mezd je přispět k regulaci mzdového vývoje. Vychází se z přiměřeného meziročního růstu průměrné mzdy do 5%. Teprve při růstu nad tuto hranici se bude provádět odvod mírně rostoucí, pokud průměrná mzda nepřekročí 7%. Za touto hranicí bude odvod výraznější a bude se rovnat celému meziročnímu zvýšení objemu mezd, vyplývajícímu z růstu průměrných mezd nad 7%.

Aby se pro výpočet odvodu v roce 1969 nevycházelo z průměrné mzdy za rok 1968, která by proti r. 1967 mohla růst neúměrně, stanoví se maximální přípustný růst průměrné mzdy za rok 1968 proti roku 1967 ve výši 5%. Dojde-li v roce 1968 proti roku 1967 k růstu vyššímu než 5%, bude tento vyšší růst počítán do meziročního růstu 1969/1968 a podle platných předpisů podroben zdanění.

K § 6.

Návrh, aby rady krajských národních výborů byly zmocněny k centralizaci části navrhovaných odvodů, slouží k využití odvedených prostředků na částečné financování některých naléhavých potřeb organizací řízených národními výbory (např. mzdová opatření v dopravě a pekárnách). O tyto prostředky se souhrnný finanční vztah rozpočtů národních výborů k ústřednímu rozpočtu nesnižuje. Dosavadní předpisy takovou centralizaci neumožňují.

K § 7, 8 a 9.

Zásady odvodu ze zisku a z přírůstku mezd obsaženém v návrhu zákona si vyžadují podrobnější úpravy způsobu a lhůt provádění odvodů, ke kterým se navrhuje zmocnit vládu. V této podrobnější úpravě bude také mj. stanoveno, že navrhované odvody se provádějí způsobem uvedeným v § 29 vl. nař. č. 100/1966 Sb. a že rovněž pokuty v případech, kdy tyto odvody nejsou provedeny včas a v plné výši, budou placeny podle uvedeného ustanovení. Dále bude také nutné, aby vláda pro jednotlivá odvětví, popř. ministr financí a rady krajských národních výborů pro jednotlivé organizace provedli opatření zaměřená k odstranění nebo omezení případných nezaviněných tvrdostí, které by mohly nepříznivě ovlivnit další provoz podniku nebo jeho efektivní rozvoj.

K témuž cíli směřuje návrh, aby rady krajských národních výborů mohly pro organizace řízené národními výbory povolovat nezbytné úlevy z druhé části stabilizačního odvodu a podle konkrétních podmínek zavést odvod ze zisku i u jiných organizací jimi řízených, než které jsou uvedeny v § 1 návrhu zákona.

K § 10.

Aby odvod ze zisku prováděný již od 1. října 1968 nenarušoval finanční hospodaření podniků a kolektivní smlouvy, přijala již vláda některá opatření.

Usnesením ze dne 1. srpna 1968 č. 269 (bod 4 b, c) vláda vyslovila souhlas s tím, aby podniky, které budou provádět odvod ze zisku, mohly - při dodržení uzavřených kolektivních smluv a jiných sociálních závazků - v případě nedostatku finančních prostředků použít na odvod v roce 1968 prostředků obou částí rezervního fondu i v rámci dosud platných minimálních sazeb rezervního fondu. O takto použité prostředky nemusí být minimální výše doplňována. Pro rok 1969 je pak již stanovena v hospodářské směrnici vládou nová (nižší) minimální sazba rezervního fondu.

Počátek účinnosti zákona se navrhuje od 1. října 1968 s tím, že odvod z přírůstku mezd se bude provádět od 1. ledna 1969.

V Praze dne 5. září 1968

Předseda vlády:

Ing. Černík v. r.

Ministr financí:

Ing. Sucharda v. r.